1111 VZNIK A SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU 8. prosince 2010 Oblastní inspektorát práce JUDr. Eva SLAVÍČKOVÁ Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2222 Osnova přednášky 1.Jaké právní normy bych měl znát 2.Základní pracovněprávními vztahy podle Zákoníku Práce 3.Postup před vznikem pracovního poměru 4.Zdravotní způsobilost 5.Vznik pracovního poměru 6.Vznik pracovního poměru ve zvláštních a vyjimečných případech 7.Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ ZP) 8.Způsoby skončení pracovního poměru

3 1. Jaké právní normy bych měl znát 1.Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce ve znění pozdějších předpisů – dále jen ZP 2.Nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci 3.Nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o peněžních úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí 4.Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů 5.Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 6.Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů 7.Zákon č. 1989/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů ( antidiskriminační zákon)

4 2. Základní pracovněprávními vztahy podle Zákoníku Práce jsou: PRACOVNÍ POMĚR PRÁVNÍ VZTAHY založené Dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (již neplatí smlouvy o vedlejším pracovním poměru) Účastníci pracovněprávních vztahů jsou : 1.ZAMĚSTNANEC – má způsobilost mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti: a)Dnem kdy dosáhne 15 let věku b)Ukončením povinné školní docházky 2.ZAMĚSTNAVATEL – právnická, fyzická osoba – vystupuje v pracovněprávních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývajících z těchto vztahů. MUSÍ: - zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz distriminace Pl.povinnost - zajistit za stejnou práci stejnou mzdu Uvedeno v ost. - zajistit informace v pracovněprávních vztazích § 103 ZP - seznamovat zaměstnance s kolektivní smlouvou a vnitřním předpisem NESMÍ - přenášet riziko z výkonu práce na zaměstnance, ukládat peněžité postihy- nevztahuje se na škodu, za kterou odpovídá zaměstnanec

5 3. Postup před vznikem pracovního poměru: ZAMĚSTNAVATEL smí vyžadovat po uchazeči o zaměstnání jen údaje, které bezprostředně souvisí s uzavřením pracovní smlouvy. Požadované informace nesmí odporovat dobrým mravům (není vhodné vyžadovat např.informace o politických postojích, sexuální orientaci, národnosti apod.) ZAMĚSTNAVATEL může vyžadovat : Doklad o dosažené kvalifikaci Potvrzení o zaměstnání od dřívějšího zaměstnavatele Pracovní posudek (požádáli zaměstnanec o vydání posudku, je zaměstnavatel povinen tento do 15-ti dnů vydat - § 314 ZP) Výpis z rejstříku trestů (může vyžadovat pouze za předpokladu, kdy je to nutné k výkonu práce-např. uzavření hmotné odpovědnosti- zaměstnanec musí doložit 18 let věku) Posudek o zdravotní způsobilosti (vstupní lékařská prohlídka)

6 4. Zdravotní způsobilost 1.§ 103 odst. 1 písm. a) Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce ve znění pozdějších předpisů – Zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti 2.§ 32 ZP – v případech stanovených zvláštním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce ( jedná se především o mladistvé zaměstnance, ZPS, riziková pracoviště, epidemiologicky závažná pracoviště) 3.§ 103 odst. 1 písm. d) ZP – zaměstnavatel je povinen zaměstnanci sdělit, které zdravotní zařízení jim poskytne závodní preventivní péči 4.§ 9 odst. 2 Zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů - vstupní lékařská prohlídka je vyjmuta ze svobodné volby lékaře

7 5. Vznik pracovního poměru Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou. Tato musí obsahovat podstatné náležitosti : DRUH práce MÍSTO výkonu práce DEN nástupu do práce Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Dle ust. § 21 odst. 1 ZP platí, že nebyl-li právní úkon učiněn ve formě vyžádáné zákonem, je neplatný, pokud to zákon výslovně stanoví. Z toho vyplývá, že ústně sjednaná pracovní smlouva je platná a pracovní poměr vznikl. Zaměstnanvatel se pouze vystavuje nebezpečí, že mu za nedodržení písemné formy může být uložena inspektorátem práce pokuta. V pracovní smlouvě může být dále sjednána Zkušební doba ( § 35 ZP) Konkurenční doložka ( § 310 ZP) Povinnosti vyplývající z pracovního poměru Informování o obsahu pracovního poměru ( § 37 odst. 1 ZP) tj. údaje o délce dovolené, výpovědních dobách, týdenní pracovní době a jejím rozvržení, údaje o mzdě, splatnost mzdy a způsobu vyplácení mzdy Trvání pracovního poměru ( pracovní poměr na dobu určitou- § 39 ZP) Je dobré si uvědomit, že záleží na zaměstnavateli a zaměstnanci co si kromě podstatných náležitostí do pracovní smlouvy sjednají.

8 6. Vznik pracovního poměru ve zvláštních a vyjimečných případech Ve zvláštních a vyjimečných případech vzniká Pracovní poměr jmenováním. Zákoník práce neupravuje obsah ani formu dokumentu jmenování do vedoucího pracovního místa. Jmenováním ne vedoucí místo se zakládá pracovní poměr. V případech stanovených zvláštním právním předpisem (např. Školský zákon, Zákon o krajích atd.) U vedoucích uvedených v Odst. § 33 odst. 3 ZP (např.ředitel úřadu práce, finančního úřadu apod.) Povinnosti vyplývající z pracovního poměru Vedoucí místa v přímé řídící působnosti a)Statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba b)Zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba Vedoucí místa v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnavatele přímo podřízeného a)Statutárním orgánem, je-li zaměstnavatelem právnická osoba b)Zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba ZA podmínky, ŽE tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec. S těmito vedoucími zaměstnanci se dohodne možnost odvolání z vedoucího pracovního místa, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto vedoucího místa rovněž vzdát.

9 7. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ ZP) 1.Dohoda o provedení práce Nemusí být písemná Nesmí být uzavřena na více než 150 hodin v kalendářním roce 2.Dohoda o pracovní činnosti Musí být písemná, jinak je neplatná Rozsah nepřekračující v průměru poloviny stanovené týdenní pracovní doby ( počítá se období 52 týdnů ) Při ukončení dohody je nutné vydání potvrzení o zaměstnání Co je dobré vědět : Není nutné vést evidenci docházky Dovolená může být sjednaná jinak než u pracovních smluv Neplatí zde příplatky za přesčas, So, Ne, noc, svátek Musí být dodržena minimální mzda-nedosáhne-li, musím doplatit Neplatí překážky v práci na straně zaměstnance Neplatí pracovní doba a doba odpočinku Neplatí odstupné podle § 67 Zákoníku práce

10 8. Způsoby skončení pracovního poměru Upravuje ustanovení § 48 ZP. V podstatě by se daly rozdělit do následujících skupin: 1.Smrt zaměstnance(zaměstnavatele) 2.Speciální případy týkající se cizince nebo osoby bez státní příslušnosti 3.Uplynutím doby 4.Rozvázáním pracovního poměru a)Dohodou ( § 49 ZP ) b)Výpovědí ( § 50- § 54 ZP) c)Okamžitým zrušením ( § 55-§56 ZP) d)Zrušením ve zkušební době ( § 66 ZP) Každý způsob rozvázání má vlastní právní úpravu a není možné je zaměňovat či slučovat (např. právní úkon nazvaný „Výpověď dohodou“. Rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením pracovního poměru musí být učiněno písemně, doručeno druhé straně, jinak je neplatné. Zaměstnanec důvod uvádět nemusí, naopak zaměstnavatel, je povinen výpovědní důvod skutkově vymezit, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem, důvod výpovědi nelze dodatečně měnit. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce.

11 8. Způsoby skončení pracovního poměru Dnem okamžitého zrušení pracovního poměru je den, kdy bylo okamžité skončení pracovního poměru doručeno druhému účastníku. Lhůty : Subjektivní ( 2měsíce ode dne, kdy se účastník pracovněprávního vztahu o důvodu dověděl ) Objektivní ( 1 rok ode dne, kdy tento důvod vznikl) Ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době může přistoupit jak zaměstnavatel tak zaměstnanec bez uvedení důvodu. Od zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

12 Závěr DOTAZY ….?