Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta

Intuitivní rozhodování manažerů a metafory Jak manažeři interpretují svoje rozhodnutí Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta

Manažeři a jejich způsoby rozhodování  Rozhodují v sociálních podmínkách, které se rychle proměňují.  Současná sociální realita jim svojí komplexitou a kontextualitou brání získat dostatečné množství informací (dat) potřebných k rozhodování a často neumožňuje jejich adekvátní analýzu.  U získaných dat mají nejistotu o jejich kvalitě.  Tyto skutečnosti problematizují tradiční, racionálně standardizovatelný, pohled na rozhodování, který je založen výhradně na znalostech a zkušenostech.  Stále častěji se v rámci manažerského rozhodování objevuje intuice.  Základní otázka: Můžeme intuitivní manažerské rozhodování zkoumat? Pokud ano, tak jak? Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta

Přístupy ke zkoumání iracionálního jednání Vilfredo Pareto: logické a mimo- logické jednání (rezidua a derivace) Sigmund Freud: vědomí a nevědomí George Lakoff: kognitivní lingvistika Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta

Vilfredo Pareto  Rozlišuje dva typy jednání: logické (lze považovat za racionální) a mimo-logické (iracionální).  Převažující jednání je mimo-logické, které je následně racionalizováno.  K uchopení mimo-logického jednání slouží rezidua a derivace.  Rezidua – iracionální složka jednání (hlubinné příčiny jednání).  Derivace – racionalizuje mimo-logické jednání (např. kategorická tvrzení „musí to tak být“, souhlas s obecným principem – právo, morálka, náboženství). Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta

Sigmund Freud  Lidská mysl je strukturovaná na vědomou a nevědomou část.  Nevědomá složka lidské mysli je poznatelná – je pozorovateli přístupná např. prostřednictvím chybných úkonů, snů, vtipů.  Povaha Paretových derivací a Freudových projevů nevědomí je především verbální – obojí by tedy mělo být zkoumatelné lingvistickými prostředky. Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta

George Lakoff  Kognitivní lingvistika – jazyk umožňuje poznávat procesy v mysli, které jsou jinak nepozorovatelné.  To, co prožíváme, děláme, to, jakým způsobem jednáme, převádíme do jazyka.  Naše myšlení, stejně jako pojmy, které užíváme, mají metaforickou povahu (Lakoff, Johnson).  Metafora je pojímána jako kognitivní operace, ve které určitý předmět poznáváme tak, že na něj nahlížíme skrze jiny předmět. Metafora v tomto procesu vybírá, zdůrazňuje, potlačuje a organizuje rysy hlavního předmětu tím, že implikuje výpovědi o tomto předmětu. Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta

Manažeři a metafory  Při intuitivním rozhodování provádí manažer racionalizaci svého jednání až v momentě, kdy zdůvodňuje svoje rozhodnutí, ve chvíli, kdy argumentuje důsledky svého jednání.  Metafory jsou ovlivňovány manažerským diskursem.  Metaforické sdělení je pro výzkum intuitivního manažerského rozhodování významné především tím, že odhaluje strukturu myšlení a umožňuje se na proces rozhodování a intuice podívat zvenčí. Poskytuje tak cenný materiál pro nový pohled na manažerské rozhodování jako takové. Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta

Příklad metaforických sdělení „Jestliže někdo dělá například od roku pětaosmdesát ve státní sféře a nikdy nepracoval někde jinde, prostě netuší, co je za tím oknem. Za tím oknem je reálnej svět. Takže na ty jsem se zlobit nemohl. Je tam vždycky nějaká snaha vysvětlit, o co mi jde a jak by toho měli dosáhnout. Na druhou stranu je strašně těžký naučit dospělý lidi jíst příborem. Takže někdy takováta pasterizační činnost je fajn, člověk to může mít i jako uspokojující ráz, uspokojit svoje ego, předat svoje myšlenky nebo zkušenosti. Ale nedá se to dělat furt nebo alespoň v mém případě.“ Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta

„K tomu, aby člověk byl, podobně jako v jiných oborech, úplně nejlepší, úplná špička, musí být pokřivený někde jinde. To tak podle mě je. Když je někdo fotbalista, tak je pro něj jen fotbal a nepokecáte si s ním. Když je někdo naprosto vůdčí typ, tak musí mít nějaké lokty a někde mu musí něco chybět. K tomu, aby se vyšplhal úplně na vrchol, přeci nepotřebuje tolik empatie, potřebuje být tvrdej. A to já neumím, respektive nechci se to učit.“ Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta

Závěr  To, že něco není jako celek vědomě řízeno, se samo o sobě považuje za poskvrnu, za důkaz jeho iracionality a nutnosti zcela je nahradit promyšleně naplánovaným mechanismem.  Intuice a iracionální jednání se dostává do všech oblastí lidského života. Ukázali jsme si na příkladu manažerského rozhodování, že ačkoliv se jedná o činnost pojímanou výhradně racionálně i zde má intuice své významné postavení. „Pokud bychom byli schopni objev předvídat, tak bychom ho nepředvídali, ale učinili.“ Karl R. Popper Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta

Děkuji za pozornost Kontakt: Veronika Gigalová, , Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta