VY_32_INOVACE_BATKOVA.CEJJLI.02 ČÁRKA V SOUVĚTÍ

Č árka v souv ě tí Interpunkce

1.Čárkou oddělujeme:  Souřadně spojené věty (hlavní nebo vedlejší) nejsou-li spojeny spojkami a, i, či, ani s významem slučovacím Na město padá soumrak, obchody se zavírají, ruch na ulicích pomalu ustává. Slunce vycházelo, obloha se však brzy zatáhla.  Před spojkami a,i, ani, nebo či klademe čárku, mají-li jiný význam než slučovací Prosil jsem ho o pomoc, a nepomohl mi. Buď se dáš rychle do práce, nebo toho raději nech. Zastavil se jen na okamžik, ani si nesedl.

 Čárku tedy píšeme před spojovacími výrazy a to, a sice, a tak, a proto, a tedy, a přece, a dokonce atd.  Věty podřazené od nadřazených (závislé od řídících) Znáte toho člověka, který nás zradil? Řekl, že k nám přijde.. Není nutné, abys tam šel. Před přirovnávacími spojkami než, jak, jako píšeme čárku jen tehdy, když uvozují větu Spal, jako když ho do vody hodil. Jsem na tom mnohem lépe, než jsem byl před rokem.

Složitější typy větných konstrukcí  Setkají-li se mezi dvěma větami dva spojovací výrazy, z nichž každý patří k jiné větě, čárku píšeme před prvním z nich Není pochyb, že když každý koná dobře svou povinnost, Odpovězte obratem, nebo kdyby to nebylo možné, nejpozději do konce tohoto měsíce. prospívá celku.  Je-li mezi souřadně spojenými větami umístěna věta podřazená (vedlejší), odděluje se čárkou z obou stran, a to i před slučovacími spojkami a, i, … Pověz mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi.

 Je-li do hlavní věty umístěna věta vedlejší, odděluje se čárkami z obou stran Škola, do níž chodím, uspořádá sportovní den. Přátelé, kteří neznali její soukromí, byli pobouřeni.  Infinitivní konstrukce s významem podmínkovým, oddělujeme čárkou Nebýt jeho, nebyl bych to dokázal. Jde především o to, vytrvat za všech podmínek. Mít čas, napsal bych to lépe.

2. Čárkou neoddělujeme:  Vedlejší větu závisící na příslovečném výrazu s oslabenou větnou platností Hlavně abys to udělal. Možná že zapomněl.  Výrazy vzniklé z vedlejších vět, které pozbyly větné platnosti dělej co dělej, ať je jaký chce, chlap jak se patří  Čárku nepíšeme před nebo, zvláště, jde-li o výčet možností Vrátím se už ve středu nebo tam zůstanu až do čtvrtka.

 Čárkou neoddělujeme infinitivní vazby závisle na slovesech být (nebýt) a mít (nemít) Není proč se bát. Nemá co dělat. Není co jíst.

Doplňte interpunkci: 1.Odjezd se blíží musíme začít balit. 2.Za celý večer ani nepromluvila ani se neusmála. 3.Ten kdo půjde poslední zavře dveře. 4.Vešli do pokoje kde příjemně praskalo dříví v kamnech a za chvíli se zahřáli. 5.Skutečnost že Slunce je středem solární soustavy kterou ovládá je známa každému. 6.Lživě mě obvinil že jsem tam byl také a dál se o tom nechtěl bavit. 7. Maminka mi řekla že mě chápe a že se mnou souhlasí. 8. Honza zčervenal jako vařený rak. 9. To pak stačí aby zazněl telegraf a výpravčí je okamžitě vzhůru aby dal znamení že rozuměl. 10. Vysvědčení bylo nakonec lepší než jsem si myslel. 11. Slibovala hory doly že se bude ve dne v noci učit jen aby mohla jít s kamarádkami na diskotéku.

Správné řešení 1.…blíží, musíme… 2.…nepromluvila, ani… 3.Ten, kdo …poslední, zavře … 4.… do pokoje, kde…v kamnech, a za chvíli … 5.Skutečnost, že …soustavy,kterou ovládá, je … 6.…obvinil, že …také, a dál … 7.…říkala,že … 8. bez čárky 9.…stačí, aby… telegraf, a výpravčí …vzhůru,aby… …znamení, že … 10. …lepší, než… 11. …doly, že …učit, jen …

Doplňte čárky do hádanek 1.Sedí sedí na střeše kouří tabák nekřeše a přec mu hoří. 2.Korunu na hlavě andělský šat zlodějský krok ďábelský křik. 3.Má to hlavu jako kočka má to ocas jako kočka mňouká to jako kočka a není to kočka. 4. Aby vlez do hlavy ho bili aby vylez za hlavu ho táhli. 5.Čtyři nožky dvě trnožky v zimě běží v létě leží. 6.Jede kočí má sto očí do každého něco strčí. 7.Leze leze po železe nedá pokoj až tam vleze. 8.Celá chalupa vyhoří a přece se nezboří. 9.Visí to a neví kde ukazuje neví kam bije to a neví koho počítá a neví kolik. 10. Běží posel beznohý je to šelma čtverrohý žádnému nic nepoví přece všechno vypoví.

Správné řešení 1.Sedí, sedí na střeše, kouří, tabák nekřeše, a přec …(komín) 2.…na hlavě, andělský šat, zlodějský krok, ďábelský … (páv) 3.…kočka, má …kočka, mňouká … kočka, a není … (kocour) 4.…vlez, do hlay…bili, aby vzlez, za hlavu … (hřebík) 5.…nožky, dvě trnožky, v zimě běží, v létě … (sáňky) 6.…kočí, má …očí, do každého … struhadlo) 7.Leze, leze po železe, nedá pokoj, až … (klíč) 8.… vyhoří, a přece … (dýmka) 9.…to, a neví kde, ukazuje, neví kam, bije to, a neví koho, počítá, a neví… (hodiny) 10. …beznohý, je …čtverrohý, žádnému …nepoví, přece … (dopis)

Zdroje Hartmannová,V. a kol.: Pravidla českého pravopisu. Nakladatelství Olomouc, Olomouc Šantrochová, A. a kol.: Diktáty a cvičení z českého jazyka. SPN a.s., Praha Mgr. Renata Batková