2. Veřejná politika jako sociální praxe. Témata: a)Sociální problémy b)Veřejné zájmy c)Veřejná politika jako sociální praxe

Prameny: Čapek, K.: O politice. In: O věcech obecných čili Zóon politikon. Melantrich 1993, s Potůček, M.: Sociální politika, Sociologické nakladatelství, Praha 1995, s Potůček, M. Křižovatky české sociální reformy. Sociologické nakladatelství, Praha Kapitola B8, s Potůček, M. et al.: Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství Kapitola 1: Přístupy k veřejné politice, s Potůček, M. a kol.: Jak jsme na tom. A co dál? Strategický audit České republiky. Praha, Sociologické nakladatelství Potůček, M a kol. Průvodce krajinou priorit pro ČR. Kapitola III.- Prioritní problémy, s Praha: Gutenberg, Dostupné na www: 34-version1-pruvodce.pdfhttp://ceses.cuni.cz/CESES- 34-version1-pruvodce.pdf Problémy definování a prosazování veřejného zájmu. Sborník příspěvků z konference. Masarykova univerzita, Brno Veselý, A. Metody a metodologie vymezení problému. Strukturace, definice, modelování a formulace problému v policy analysis. Studie CESES, 05/05. Praha: CESES, Dostupné na www: sesit05_05_vesely.pdfhttp://ceses.cuni.cz/CESES-20-version1- sesit05_05_vesely.pdf Veselý, A. - Nekola, M. (eds.) Analýza a tvorba veřejných politik. Přístupy, metody a praxe. Praha: SLON, Kapitola 7 - Veselý, A.: Analýza a vymezení problému, s

a) Sociální problémy, jejich zrání a řešení Otázka: Co jsou sociální problémy, jaká je dynamika jejich vývoje, jak společnosti přistupují k jejich řešení. Koncepty: sociologie sociálních problémů, sociologie sociálních hnutí, praxeologie, policy analysis, teorie řešení problémů Vnímání problémů očima lidí – srovnej kapitolu B8 publikace Křižovatky české sociální reformy Vnímání problémů očima politiků – srovnej vládní prohlášení na Vnímání problémů očima úředníků – srovnej zákony, nařízení vlády a vyhlášky ministerstev Vnímání problémů očima odborníků – srovnej produkci CESES na například v publikacích Průvodce krajinou priorit pro ČR nebo Jak jsme na tom. A co dál? Strategický audit České republiky. Srovnej i můj příspěvek „Universal social rights – divergent discourses „, dostupný na Veřejná politika jako sociální praxe

a) Sociální problémy, jejich zrání a řešení Vymezení sociálního problému: dotýká se života významného počtu příslušníků daného společenství, i když některých více a/nebo přímo a jiných méně a/nebo nepřímo, a je jimi také takto vnímán nelze jej „vyřešit“ snadno a rychle (někdy je třeba se s ním tak či onak potýkat stále) k jeho řešení lze přistupovat různými způsoby a není vždy předem jasné, který z nich je lepší či horší než jiný jeho vymezení není obecně akceptováno, vždy se vyskytnou aktéři, kteří je zpochybní nebo odmítnou

a) Sociální problémy, jejich zrání a řešení Veřejná politika jako sociální praxe Základní fáze procesu zrání a řešení sociálního problému

b) Veřejné zájmy Motto: "Dospělí lidé, chce se věřit, sdílejí shodné veřejné zájmy. Veřejný zájem se však u nich směšuje, a někdy je v rozporu, s jejich soukromými a speciálními zájmy. Je-li tomu tak, lze říci, že veřejný zájem je zřejmě tím, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně, racionálně, a jednali nezaujatě a benevolentně." (Walter Lippman, Essays in the Public Interest Philosophy. Boston, Little, Brown and Co. 1955, str. 42). Otázka: Jak chápat veřejné zájmy, jejich povahu, vznik a dynamiku jejich vývoje, jak společnosti přistupují k jejich uspokojování Koncepty: “the tragedy of common” – E. Kohák; kontrární koncept vycházející z teoretického a metodologického individualismu (J. Kinkor); teorie společenské volby (K. Arrow, A. Sen); teleonomické výkladové schéma (M. Potůček) Pojmový trs: obecné zájmy, obecné blaho, společné blaho, veřejný prospěch, obecné dobro, nadindividuální zájem (F. Ochrana), národní zájem, „oltář vlasti“ … Veřejná politika jako sociální praxe

b) Veřejné zájmy Relevantní možností, jak vymezit veřejný zájem, je dát jej do souvislosti s potřebou řešit uznaný sociální problém. Znaky veřejných zájmů: týkají se kvality života občanů dané společnosti nebo jiných hodnot, které občané považují za důležité mohou být vztaženy ke kvalitě či efektům fungování společnosti jako celku jsou historicky podmíněny fází civilizačního vývoje, mohou se měnit vstupují na pole, v němž se střetávají s diferencovanými individuálními, skupinovými, institucionálními zájmy a jsou zde identifikovány, formulovány, uznávány a realizovány. Přijatá rozhodnutí ovlivňují způsob tvorby, rozdělování a užití veřejných statků, ovlivňují kvalitu života velkých sociálních skupin a uspokojování funkčních potřeb celé společnosti týkají se aktuálních sociálních problémů nebo možné budoucnosti (reaktivní versus aktivní veřejná politika - např. uplatňování konceptu udržitelnosti rozvoje) jejich realizace často přesahuje kompetenční rámec jedné instituce nebo i celého resortu Veřejná politika jako sociální praxe

b) Veřejné zájmy Individuální a společenská geneze veřejných zájmů (Miroslav Purkrábek) Individuální geneze veřejných zájmů vyplývá ze specifických znaků lidské a sociální existence: všichni potřebujeme dýchat, jíst a pít, spát, komunikovat… Komplexy potřeb, hodnot, norem a cílů. Společenská geneze veřejných zájmů je dána historickou diferenciací funkčních potřeb společnosti prostřednictvím mnoha specializovaných mezičlánků: věda, veřejná správa, vnitřní a vnější bezpečnost, ochrana životního prostředí, veřejné zdraví, přístup k informacím atd. Veřejná politika jako sociální praxe je bitevním polem, v němž se utkávají individuálně a společensky vzniklé veřejné zájmy se zájmy individuálními, skupinovými a institucionálními. Výsledkem těchto střetů je uznání a realizace části veřejných zájmů v politickém procesu. Veřejná politika jako sociální praxe

b) Veřejné zájmy Proces uplatňování veřejných zájmů sestává z jejich identifikace (kanály reprezentativní, participativní či přímě demokracie, odbornou expertízou) formulace a prezentace (agenda setting: programy politických stran, vládní prohlášení, role médii) uznání (zákony a jejich uplatnění, konkrétní rozhodnutí vlád – například alokace zdrojů veřejných rozpočtů) realizace (uplatňované veřejné politiky, činnost veřejné správy) Veřejná politika jako sociální praxe

b) Veřejné zájmy Schéma různých dimenzí vymezení veřejných zájmů Veřejná politika jako sociální praxe Z práce Veselý, A.: Přepisovat teorii veřejného zájmu. Seminární práce k předmětu Veřejná politika. Praha, FSV UK, nedat., s. 13.

c) Veřejná politika Poslání veřejných politik v životě společnosti je možno rozumět jako úsilí řešit sociální problémy a uspokojovat tím veřejné zájmy. Například rodinná politika reaguje na sociální problémy, dané výskytem dysfunkcí či projevy rozpadu rodin v situaci, kdy společnost formuluje dobré fungování rodin jako veřejný zájem. Významná rozlišení veřejné politiky jako sociální praxe (na příkladu rodinné politiky): Aktivní versus reaktivní (předmanželské poradny vs. náhradní rodinná péče) Podle uplatňovaných regulačních principů či nástrojů (rodinné právo, dětské přídavky, předškolní zařízení, výchova k rodičovství) Globální/EU/národní/lokální (rodinná politika se realizuje především na národní úrovni, někdy i a na úrovni obce) Podle zúčastněných aktérů (ministerstva, organizace občanského sektoru poskytující služby, církve, školy, policie, soudy, samotní členové rodin) Podle věcného zaměření (budoucí rodiny, rodiny s nezaopatřenými dětmi, rodiny s handicapovaným členem, neúplné rodiny) Veřejná politika jako sociální praxe

c) Veřejná politika Upřednostňování rozvoje ekonomiky na úkor jiných oblastí života společnosti, zejména na úkor rozvoje veřejného sektoru Důraz na funkce centralizovaného státu, spjatý s nechutí k institucím občanského sektoru zprostředkujícím mezi státem a jednotlivcem a k chápání státní správy jako služby veřejnosti Podceňování odborných analýz pro tvorbu politiky Podceňování etických, hodnotových základů společenského života Veřejná politika jako sociální praxe Závěry výzkumu formování a realizace veřejné politiky v ČR realizovaného týmem M. Purkrábka na KVSP FSV UK v letech :