Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

12.12.2011 Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. Správní proces Soudní správnictví – 6. přednáška JUDr.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "12.12.2011 Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. Správní proces Soudní správnictví – 6. přednáška JUDr."— Transkript prezentace:

1 Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ Správní proces Soudní správnictví – 6. přednáška JUDr. Petra Foltasov á Katedra práva

2 2 Obecné otázky správního soudnictví Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, zakotvuje soudní ochranu veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob x § 244 OSŘ Tuto ochranu poskytují správní soudy[1], které jsou oprávněny rozhodovat:[1] a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy správním orgánem[2], b) o žalobě o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) o žalobě o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) o kompetenčních žalobách. e) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části pro rozpor se zákonem. + v dalších řízeních Dále podle s. ř. s. probíhá řízení o 2 mimořádných opravných prostředcích: a) řízení obnově řízení, b) řízení o kasační stížnosti. [1] Správními soudy jsou specializované úseky krajských soudů a Nejvyšší správní soud [1] [2] V ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. legislativní zkratka „správní orgán“ = orgán moci výkonné (v souladu s hlavou třetí Ústavy tedy prezident republiky, vláda, ministerstva a jiné správní úřady, ústřední i místní státní zastupitelstva), orgán územního samosprávného celku (tj. orgány obcí a krajů), jakož i fyzická nebo právnická osobou nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. [2]

3 Příslušnost soudů ve správním soudnictví a související otázky Nestanoví-li zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud. Jinak zákon stanoví např. ve věcech kompetenčních konfliktů, ve věcech volebních, kdy rozhoduje NSS. Základním kritériem pro vymezení místní příslušnosti ve správním soudnictví je sídlo orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany x od změna Zákon však obsahuje i další kritéria určení místní příslušnosti, k tomu srovnej § 7 odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. NSS je funkčně příslušný pro kasační stížnosti a další zákonem stanovené případy. Řízení ve správním soudnictví probíhá před samosoudci, resp. před specializovanými senáty. Žalobu je možno podat až vyčerpání řádných opravných prostředků. S podáním žaloby je třeba zaplatit soudní poplatek.

4 Jednotlivá řízení ve správním soudnictví 3 základní typy Řízení o žalobě proti rozhodnutí SO Řízení o žalobě proti nečinnosti SO Řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu SO + speciální typy Řízení o kompetenčním konfliktu Řízení o zrušení opatření obecné povahy + MOP Řízení o kasační stížnosti Řízení o obnově řízení

5 2.1.Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu Řízení o žalobě proti rozhodnutí je upraveno v § 65 a násl. s. ř. s.: Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. platí, že ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Podle ustanovení § 65 odst. 2 cit. žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která mu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. Předmětem přezkumu v řízení o žalobě se tedy může stát pouze takový úkon správního orgánu, který je rozhodnutím v materiálním slova smyslu, tj. u něhož lze dovodit přímý zásah do práv a povinností účastníka řízení. Zákon přitom vylučuje napadnout žalobou mj. úkony správního orgánu (§ 70 s. ř. s.): které nejsou rozhodnutím (tj. úkony podle části čtvrté právního řádu, tj. vyjádření, osvědčení a sdělení, viz výše), předběžné povahy, jimiž se upravuje řízení před správním orgánem, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věc, o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým osobám jejichž přezkum vylučuje zvláštní zákon atd. 5

6 Zahájení řízení a související otázky Řízení je zahájeno dnem, kdy žaloba došla příslušnému soudu. Podmínkou podání žaloby je mj. vyčerpání ŘOP v předchozím (správním) řízení. Zahájení řízení je plně v dispozici účastníka řízení. Náležitosti žaloby jsou stanoveny v § 71 odst. 1 s. ř. s., dle něhož musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (4+2) obsahovat: a) i označení napadeného rozhodnutí, b) den jeho doručení, c) označení osob na řízení zúčastněných, d) označení napadených výroků rozhodnutí, e) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, f) jaké důkazy navrhuje žalobce provést k prokázání svých tvrzení, g) a návrh výroku rozsudku. S podáním žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je třeba zaplatit i soudní poplatek. 6

7 Průběh soudního řízení Poté, co je žaloba doručena soudu, doručí soud žalobu žalovanému a těm osobám zúčastněným na řízení, jejichž okruh je ze žaloby zřejmý. Současně uloží žalovanému, aby nejdéle ve dvouměsíční lhůtě předložil správní spisy a své vyjádření k žalobě. Případné vyjádření žalovaného poté doručí žalobci a osobám zúčastněným na řízení. V určitých situacích je v řízení o žalobě umožněno rozhodovat bez nařízení jednání i v situaci, že s tím účastníci řízení nesouhlasí. Jedná se o případy, v nichž je: a)rozhodnutí správního orgánu nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost b)zjištěný skutkový stav je v rozporu se spisy nebo vyžaduje zásadní doplnění c)v řízení před správním orgánem došlo k podstatné procesní vadě d)rozhodnutí správního orgánu je nicotné. Pokud je třeba provádět dokazování anebo není-li možné rozhodnout bez jednání, soud musí nařídit jednání. V rámci dokazování může soud zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem, neupraví-li zvláštní zákon rozsah a způsob dokazování jinak. Zjištěný skutkový stav soud hodnotí v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů jednotlivě i v souhrnu s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem 7

8 Rozhodnutí o žalobě Soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování SO, přičemž je vázán žalobním návrhem Na rozsudku se usnáší senát nadpoloviční většinou hlasů v neveřejné poradě. Ustanovení § 78 odst. 1 s. ř. s. uvádí, že je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací žalovanému. Může zrušit i rozhodnutí SO nižšího stupně. Právním názorem, který soud vyslovil je SO v dalším řízení vázán. Není-li žaloba důvodná, soud ji zamítne. Pokud SO uložil trest za správní delikt, může soud, pokud byl trest uložen ve zjevně nepřiměřené výši, upustit od potrestání, či trest snížit. Pokud nebyly splněny podmínky řízení, rozhodne soud o žalobě procesním rozhodnutím - např. usnesením o odmítnutí opožděné 8

9 Řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu ochrana před „nekonáním“ správního orgánu. Podle ustanovení § 79 soudního řádu správního je ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. S podáním žaloby je třeba zaplatit i soudní poplatek. Pro podání žaloby platí lhůtu 1 roku, která počíná běžet ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči SO nebo SO proti žalobci učiněn poslední úkon. Rozhodnutí soudu: a) je-li žaloba důvodná, uloží rozsudkem SO povinnost vydat rozhodnutí (osvědčení) a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne delší, než kterou určuje zvláštní zákon. b) není-li žaloba důvodná, zamítne ji. 9

10 Řízení o ochraně před nezákonným zásahem Podle § 82 s. ř. s. může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením SO (dále jen „zásah“), který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, se žalobou domáhat u soudu ochrany proti němu, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování. např. odtažení vozidla, zahájení či provádění daňové kontroly v rozporu se zákonem Žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu (subjektivní lhůta). Nejpozději ji však lze podat do dvou let od okamžiku, kdy k zásahu došlo (objektivní lhůta). S podáním žaloby je třeba zaplatit soudní poplatek. Soud o žalobě může rozhodnout následujícími způsoby: a) shledá-li, že se nejedná se o nezákonný zásah (ale např. o rozhodnutí dle § 65 odst. 1 s. ř. s.), resp. není-li žaloba důvodná, žalobu zamítne; b) shledá-li žalobu důvodnou zakáže rozsudkem SO, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a je-li to možné, zároveň přikáže, aby byl obnoven stav před zásahem. + i zde podobně jako v řízení o žalobě proti rozhodnutí může rozhodnout i nemeritorně. lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky nebo domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný, žalobu odmítne jako nepřípustnou; jestliže soud zjistí, že po podání žaloby již zásah ani jeho důsledky netrvají a nehrozí opakování zásahu, řízení o žalobě zastaví. 10

11 Řízení o opravných prostředcích 3.1.Řízení o kasační stížnosti Proti pravomocnému rozhodnutí krajských soudů ve věcech správního soudnictví je možno podat KS -) MOP NSS je vázán rozsahem i důvody kasační stížnosti. Vybočit z jejich rozsahu může toliko v případě, že řízení před krajským soudem bylo zmatečné, nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné. NSS nepřihlíží ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil až poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí x Prekluze. KS musí splňovat obecné a zvláštní náležitosti, kterými je: a) označení rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje, b) uvedení v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí napadá, a kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. 11

12 Účastníci řízení Účastníky řízení o kasační stížnosti jsou stěžovatel a všichni, kdo byli účastníky původního řízení. Dle ustanovení § 33 odst. 1 s. ř. s. jsou účastníky navrhovatel (žalobce) odpůrce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví tento zákon. Stěžovatelem tedy může být jak žalobce, tak i žalovaný, ale i ten, jehož účastenství v původním řízení vyplývalo ze zákona, osoba zúčastněná na řízení, či osoba, která tvrdí, že soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení. obligatorní podmínkou = zastoupení stěžovatele advokátem x má-li stěžovatel nebo jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, VŠ právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie.

13 Přípustnost kasační stížnosti Kasační stížnost je přípustná proti každému rozhodnutí KS, není- li stanoveno jinak. Výjimky upravuje § 104 s. ř. s., podle kterého je nepřípustná, jestliže směřuje proti: a)výroku o nákladech řízení; b)důvodům rozhodnutí soudu; c) rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo z zrušeno NSS x je-li namítáno, že se KS neřídil závazným právním názorem NSS; d)rozhodnutí, kterým se pouze upravuje vedení řízení, či které je podle své povahy dočasné (např. usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku); + opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s., nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

14 Řízení o obnově řízení Obnova řízení je MOP přípustným a) v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, b) ve věcech politických stran a politických hnutí. V případě, že se po vydání pravomocného rozsudku objeví nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez viny účastníka předchozího řízení v řízení uplatněny, nebo jestliže bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, a za předpokladu, že původní účastník toto navrhne, řízení je možno dle ustanovení § 111 s. ř. s. obnovit. Tak je tomu zejména tehdy, pokud předmětné nové skutečnosti nebyly účastníku známy, anebo si soud učinil úsudek o předběžné otázce, o níž bylo následně SO rozhodnuto jinak. Návrh se podává o toho soudu, který vydal rozhodnutí, proti němuž návrh na obnovu směřuje. Subjektivní lhůta činí tři měsíce ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o nových skutečnostech, objektivní pak tři roky od právní moci napadeného rozhodnutí. Jestliže dojde k povolení obnovy řízení, soud, který vydal rozhodnutí, proti kterému směřovala obnova řízení, pokračuje v řízení o původním návrhu. Novým rozhodnutím ve věci se nahrazuje původní rozhodnutí tohoto soudu.

15 Vykonavatelé – pravomoc X příslušnost SO - definice v § 1 odst. 1 SŘ 4 typy pravomoc a příslušnost (věcná, funkční, místní,…) SŘ je procesním předpisem, který neupravuje konkrétní oprávnění toho kterého SO rozhodovat určitou věc. Oprávnění upraveno ve složkových (oborových) zákonech -) SŘ neupravuje pravomoc SO to se promítá do určení věcné příslušnosti, která vychází právě ze stanovení pravomoci. SŘ nemůže z důvodu různorodosti agendy vypočítávat všechny případy, ve kterých postupují SO, proto k věcné příslušnosti pouze stanoví, že SO jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem -) SŘ nechává i věcnou příslušnost na zvláštních zákonech

16 16 Příslušnost funkční určuje hierarchický stupeň soustavy SO SŘ obsahuje pouze podpůrná pravidla (§ 178) -) přednost mají spec. zákony (zákon o obcích, o krajích,… teprve nemá-li zvláštní zákon spec. úpravu, použije se SŘ

17 17 Příslušnost místní X věcné a funkční podrobně upravena zákonem (§ 11 SŘ) a) v řízeních týkajících se činnosti účastníka řízení místem činnosti b) v řízeních týkajících se nemovitosti místem, kde se nemovitost nachází Nejedná-li se o činnost či nemovitost je místní příslušnost určena: c1) v řízeních týkajících se podnikatelské činnosti účastníka řízení, který je FO = místem podnikání x c2) PO =sídlem; u zahraniční právnické osoby sídlem organizační složky v ČR d1) v řízeních týkajících se fyzické osoby (nepodnikatele) místem trvalého pobytu; nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, posledním známým místem jejího pobytu na území ČR

18 18 Určení místní příslušnosti, postoupení pro nepříslušnost Pokud by se jednalo o jiný případ, či by nebylo možné podmínky místní příslušnosti určit, určí místní příslušnost: a) nejblíže společně nadřízený správní orgán, b) není-li takového orgánu, určí místní příslušnost usnesením ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží. Pokud podání dojde SO, který není věcně či místně příslušný, musí ho SO bezodkladně postoupit příslušnému SO + uvědomit podatele. x má-li SO, jemuž bylo podání postoupeno, za to, že není věcně nebo místně příslušný, může ho usnesením postoupit dalšímu SO nebo vrátit jen se souhlasem svého nadřízeného SO.

19 Adresáti 4 skupiny 1) FO (občané, podnikající fyzické osoby, atp.) 2) PO (obchodní společnosti, družstva, atp.). 3) Stát (Ministerstvo dopravy může být účastníkem řízení podle § 85 stavebního zákona o změně užívání stavby (reklamního zařízení) umístěné u dálnice, o které rozhoduje místně příslušní stavební úřad, kterým může být stavební odbor obecního úřadu. Ředitelství silnic a dálnic, jako státní příspěvková organizace, může být účastníkem řízení (navrhovatelem) ve věci výstavby nové dálnice. 4) Veřejnoprávní korporace. Právní teorie za tyto veřejnoprávní korporace považuje společenství osob spojených společnými cíly při realizaci veřejných zájmů[1]. Tyto veřejnoprávní korporace jsou právnickými osobami. Lze je členit na korporace územní (obce a kraje) a zájmové (představované zejména profesními komorami jakou je např. Česká advokátní komora, Česká lékařská komora, apod.)[1] -) účastníci řízení § 27 SŘ

20 20 Účastníci řízení 1) Hlavní účastníci a) V řízení o žádosti: žadatel (např. žadatel o přídavek na dítě, žadatel o azyl, žadatel o stavební povolení, o důchod, atp. ) další dotčené osoby, které mají se žadatelem určitá společná práva nebo povinnosti, a proto musí v řízení vystupovat společně (!) (např. podíloví spoluvlastníci nemovitosti při žádosti o stavební povolení). b) V řízení ex offo: dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. (např. řidič, který spáchal dopravní přestupek, za který je mu ve správním řízení ukládána pokuta; vlastník pozemku, který správní orgán vyvlastňuje; student, který studuje na VŠ déle než 6 let). c) V některých typech řízení mohou být hlavními účastníky osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon, za podmínek u bodu b), tedy jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají (např. v přestupkovém řízení mohou být účastníky řízení obviněný, poškozený, popř. vlastník věc, a navrhovatel).. d) Za účastníka řízení je v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O účastenství takové osoby rozhoduje správní orgán usnesením.

21 21 Účastníci řízení 2) Vedlejší účastníci a) Další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. b) Osoby, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, nesplňují-li podmínky „hlavního“ účastenství (tedy osoby, kterým má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají). c) Za účastníka řízení je v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. Takový účastník může být podle povahy věci jak účastníkem hlavním, tak i vedlejším. O účastenství takové osoby rozhoduje správní orgán usnesením.

22 Dotčené orgány 2) Třetí skupinu subjektů vystupujících ve správním řízení představují tzv. dotčené orgány (§ 136 SŘ). Těmito orgány jsou: a) orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, b) a správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska, nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí (§ 149 SŘ). Tyto DO poskytují SO, který vede řízení, odborné informace podstatné pro vedené řízení, tak aby mohl učinit kvalifikované rozhodnutí. Mají právo nahlížet do spisu, resp. dát podnět k zahájení přezkumného řízení.

23 Další subjekty Další subjekty vystupující ve správní řízení Neúplný výčet Zejména: svědci, znalci, přizvaná (nestranná) osoba k důkazu ohledáním, bankovní ústav u exekuce přikázáním pohledávky z účtu klienta, který u ní má účet, apod.

24 24 Zastoupení SŘ umožňuje zastoupení prostřednictvím: a) zákonného zástupce, b) opatrovníka, c) zmocněnce. zastupovat může pouze osoba: a) která je způsobilá k právním úkonům, b) a jejíž zájmy nekolidují se zájmy zastoupeného.

25 25 A) Zákonný zástupce zastupuje v rozsahu, v jakém účastník nemá procesní způsobilost (např. rodič nebo poručník dítěte, osvojitel atd.) zákon o rodině

26 26 B) Opatrovník = zástupce ustanovený na základě usnesení SO opatrovníkem má být ustanovena osoba, která buď má účastníka v péči, anebo je z jiných důvodů vhodná. povinnost funkci opatrovníka přijmout, pokud tomu nebrání závažné důvody. Správní orgán je povinen ustanovit opatrovníka, např. a)účastníkovi, který nemá procesní způsobilost nebo ji má omezenou, pokud nemá zákonného zástupce nebo nemůže-li ho zákonný zástupce zastupovat a nemá-li opatrovníka podle zvláštního zákona, b)právnické osobě, která nemá orgán způsobilý za ni jednat, popřípadě jemuž lze doručovat, popřípadě je-li v jiném řízení předmětem sporu, kdo tímto orgánem právnické osoby je, c)osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, d)osobám, které nejsou známy e)hlavním účastníkům řízení, kterým se nepodařilo oznámit zahájení řízení z moci úřední (§ 46 odst. 2), f)účastníkům, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

27 27 C) Zmocněnec = zástupce na základě PM (advokát, obecný zmocněnec, …) (písemná PM, popř. udělená ústně do protokolu). rozsah: pro jeden úkon, více úkonů, všechny úkony jedná se o zastoupení přímé -) z jednání zmocněnce vznikají práva a povinnosti přímo osobě zastoupeného účastníka řízení písemnosti se v řízení doručují standardně pouze zmocněnci, s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco osobně vykonat (kupř. dostavit se k podpisu protokolu, apod.) SŘ rovněž umožňuje tzv. substituci, tj. zmocnění další osoby k jednání místo zmocněnce

28 28 III. Úkony účastníků účastníci jsou po celou dobu řízení oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy správní orgán může např. z důvodu procesní ekonomie usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy (koncentrace) významným právem účastníků je činit tzv. podání (např. podání směřující k zahájení řízení)

29 29 Podání úkon směřující vůči SO posuzuje se podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. správní orgán však nesmí domýšlet obsah podání za účastníka Podání je možno učinit: a)písemně, b)ústně do protokolu, c)v elektronické podobě podepsané zaručeným elektron. podpisem,) d) dálnopisem, telefaxem nebo prostřednictvím veřejné datové sítě či jiných technických prostředků bez použití zaručeného elektron. podpisu („obyčejný “). +nutno podání potvrdit (doplnit) do 5 dnů způsobem ad a) - c)

30 30 Náležitosti podání Z podání musí být patrno: a) kdo je činí FO uvede v podání jméno, příjmení, datum narození (ne RČ!) a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. FO PODNIKATEL + dodatek odlišující osobu podnikatele, IČO, místo podnikání. PO uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, IČO, sídlo. b) které věci se týká c) co se navrhuje, d) označení SO, jemuž je určeno, e) podpis osoby, která je činí, f) další náležitosti, které stanoví zákon. + Byť to zákon výslovně nepředepisuje, lze doporučit, aby součástí podání bylo i datum jeho sepisu. + Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou (!) lhůtu.

31 31 Kde a kdy KDE – podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný KDY - podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo. -) řízení na žádost není zahájeno dnem podání žádosti jakémukoliv správnímu orgánu, nýbrž teprve dnem, kdy dojde (většinou prostřednictvím postoupení) tomuto orgánu -) teprve tímto okamžikem začíná plynout lhůta pro rozhodnutí věci (§ 71).

32 32 Úkony správních orgánů Úkony účastníků x úkony správních orgánů za SO činí úkony oprávněná úřední osoba (pověřena vedoucím správního orgánu, nebo na základě vnitřních předpisů SO) jméno oprávněné úřední osoby vyplývá ze spisu, kde o tom musí být učiněn záznam oprávněná úřední osoba rovněž vede spis, který se zakládá ke každé věci (tj. každému správnímu řízení).

33 33 IV.Další obecné otázky (instituty) správního řízení zbytková část (§ 1 až § 41) zejména dožádání, podjatost, lhůty a počítání času, doručování, správní spis, úřední deska

34 34 Dožádání SŘ umožňuje příslušnému SO dožádat a) podřízený, b) nadřízený, c) anebo jiný věcně příslušný SO, o provedení takového úkonu: a) který by tento SO mohl provést jen s obtížemi, b) s neúčelnými náklady, c) anebo který by nemohl provést vůbec. povinnost provést dožádaný úkon bez zbytečného odkladu.

35 35 Podjatost Podjatost: může namítnout účastník řízení, či jeho zástupce; o námitce rozhodne bezodkladně služebně nadřízený (její vedoucí) úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení. musí bezodkladně oznámit svému představenému sama úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících, že je vyloučena; o podjatosti rozhodne bezodkladně služebně nadřízený (její vedoucí) úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení. Kdo je vyloučen: vyloučena je každá úřední osoba (osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti. vyloučena je též ta úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni. ! Nezabývá-li se SO námitkou podjatosti, jedná se o vadu řízení, pro které je třeba zrušit rozhodnutí (1/2003 Sbírky NSS)

36 36 Lhůty a jejich počítání Typy lhůt: zákonné (např. pro podání odvolání) x stanovené SO (např. lhůta pro odstranění vad podání) procesní (stačí podání podat na poštu) x materiální (doručit SO) Podle SŘ je lhůta zachována: je-li posledního dne učiněno podání u věcně a místně příslušného SO, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto SO, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence (pošta) nebo zvláštní poštovní licence X nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného SO, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u SO vyššího stupně

37 37 Počítání lhůt do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den

38 38 Prominutí zmeškání lhůty došlo-li ke zmeškání úkonu je možno požádat o prominutí zmeškání úkonu žádost třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která bránila úkon učinit s žádostí je třeba spojit zmeškaný úkon SO promine zmeškání úkonu, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění (hospitalizace v nemocnici...) X SO nepromine, je-li zjevné, že by újma, která by byla způsobena dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu, převýšila újmu hrozící podateli + nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul 1 rok (právní jistota)

39 39 Doručování Písemnost ve správním řízení doručuje SO, který ji vyhotovil, a to: a) sám b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (typicky České pošty, s.p.), c) prostřednictvím obecního úřadu, či jemu naroveň postaveného SO, d) prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení. + na požádání účastníka a nevylučuje-li to zákon (!) nebo povaha věci(!), doručuje SO na elektronickou adresu účastníka + do datové schránky od

40 40 Způsob doručování a) do vlastních rukou se doručují písemnosti podle § 59 SŘ, tj. - předvolání, - rozhodnutí ve věci, - písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, - jiné písemnosti, nařídí-li to oprávněná úřední osoba. - písemnost, u níž hrozí, že by mohla být vydána jinému účastníkovi řízení, který má na věci protichůdný zájem b) zbytek netřeba doručovat do vlastních rukou

41 41 Spis Správní spis: obsahuje všechny písemnosti, řazen chronologicky obligatorní součástí spisu = soupis (tj. přehled jeho součástí) s datací založení do spisu. fakultativní součástí spisu = příloha, v níž jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy Právo nahlížet do spisu: účastníci a jejich zástupci X jiné osoby jen prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude- li tím porušeno právo některého z účastníků (dalších dotčených osob) anebo veřejný zájem. s právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy, resp. právo na kopie spisu (digitální fotoaparát, scanner,…). z nahlížení do spisu jsou vyloučeny jeho části, které obsahují utajované informace (+ povinnost mlčenlivosti); to neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz.

42 42 Úřední deska zřizuje každý SO (kromě fyzických osob, které jsou SO) nepřetržitá přístupnost + dálkový přístup (elektronická úřední deska)

43 43 Shrnutí I. Zásady správního řízení II. Subjekty správního řízení - účastníci řízení, právní subjektivita III. Právní úkony účastníků, náležitosti právních úkonů IV. Další obecné otázky (instituty) správního řízení


Stáhnout ppt "12.12.2011 Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. Správní proces Soudní správnictví – 6. přednáška JUDr."

Podobné prezentace


Reklamy Google