Vzdělávání a trh práce.

Prezentace na téma: "Vzdělávání a trh práce."— Transkript prezentace:

1 Vzdělávání a trh práce

2 Lidský kapitál Různé formy investic do lidí: školní a další vzdělávání, výdaje na zdravotní péči a výživu (zejména v rozvojových zemích). Ekonomické vymezení: „souhrn znalostí a dovedností člověka, které jsou vytvářeny školním vzděláváním, dalším vzděláváním v průběhu života a praxí“.

3 Tři hlavní komponenty LK
Všeobecné znalosti – jazyková a kvantitativní gramotnost, schopnost zpracovávat a používat informace k řešení problémů a k dalšímu studiu Specifické znalosti – vztahují se k fungování a činnosti jednotlivých technologických a výrobních procesů Technické a vědecké znalosti – specifické znalosti důležité pro produkci nebo pro vývoj nových technologií.

4 Lidský kapitál v ekonomické teorii
Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. Merkantelisté, William Pety – vzdělání za jeden z důležitých faktorů pro ekonomický rozvoj Adam Smith – vzdělání – investice, která zvyšuje produktivní schopnost člověka a jeho celoživotní příjem. John Stuart Mill – vzdělání jednotlivců zvyšuje produktivitu práce a přináší kompenzaci za investice do vzdělání. Schultz a Becker – první pokus o změření míry návratnosti investic do vzdělání. Gary Becker – nejen na trhu, ale ve všech oblastech člověk porovnává výnosy a náklady každého rozhodnutí specifický charakter – vázán na člověka, utváří se v průběhu života (vzdělání, zkušenosti, osobní vlastnosti, ale i např. oblékání).

5 Lidský versus fyzický kapitál (Schultz 1987)
Lidský kapitál je nepřenosný, zaniká se smrtí jednotlivce a k jeho využití je třeba jeho nositele osobně Lidský kapitál nemůže sloužit jako předmět zástavy, nelze jej prodat ani nikomu věnovat Jednotlivec nemůže rozprostřít své riziko jako vlastníci fyzického kapitálu Je efektivní investovat do zisku lidského kapitálu v mládí, protože zde je třeba nejméně času k jeho získávání.

6 Původní teorie lidského kapitálu
Výška příjmů jednotlivce se odvíjí výhradně od jeho schopností a dovedností, ty zase od výše dosaženého vzdělání. Vzdělání – lepší schopnosti a dovednosti – vyšší příjmy.

7 Kritika původního modelu
Schopnosti a dovednosti – vliv genetiky, kulturních a sociálních faktorů. Vzdělání + další faktory – lepší schopnosti a dovednosti – vyšší příjmy. - Rozdíly v příjmech: alfa koeficient (0,6 - 0,8)

8 Kritici teorie LK (třídící hypotéza)
Vzdělání nezvyšuje produktivitu jednotlivce Ale: formálně označuje již dané rozdíly mezi lidmi. Vzdělání – prostředek k třídění a filtrování lidí. Lepší dovednosti a schopnosti + specifické osobní vlastnosti – vzdělání – vyšší příjmy. Obecně (měkčí verze) zaměstnavatelé užívají dosažené vzdělání a kvalifikaci jako jeden z nepřímých indikátorů schopností a vlastností uchazeče o zaměstnání. Vzdělání – nemá vliv na produktivitu – zamítnuto.

9 Definice LK LK – znalosti, dovednosti a vlastnosti jednotlivců, které přispívají k vytváření osobní spokojenosti, společenského blaha a ekonomické prosperity.(OECD) přestává být výhradně ekonomickým pojmem Koncept LK by měl zahrnovat: - Základní lidský kapitál – produktivní schopnosti a dovednosti v širokém slova smyslu - Širší lidský kapitál – charakteristiky, které umožňují jednotlivcům vytvořit, spravovat a dále rozvíjet základní lidský kapitál

10 Kvantifikovatelnost LK –přístupy
1) nejvyšší dokončené vzdělání (ISCED) (osoby ve věku let, kteří dosáhli vyšší střední nebo vysokoškolské vzdělání/celkový počet osob ekonomicky aktivního věku) Nevýhody: Délka vzdělávání je v jednotlivých zemích různá Neměří žádné specifické znalosti a dovednosti – nezaměřuje se na obsah vzdělání Někdy: počet let studia (Průměrná délka studia)

11 Omezení prvního přístupu
Požadavky na dosažení určitého stupně vzdělání se v jednotlivých zemích liší, není tedy zaručena totožná úroveň LK Nezahrnuje neformální formy vzdělání, kurzy, školení, atd. Nebere v úvahu opotřebení lidského kapitálu

12 2. Přístup – přímé testování dovedností
IALS (International Adult Literacy Survey) Interview, testování je rozděleno na 3 části: literární gramotnost, dokumentová gramotnost, numerická gramotnost Alternativa PISA (Programme for International

13 Přístupy.. 3. Přístup - Ocenění schopností a dovedností na trhu práce prostřednictvím mzdy, umožňuje vypočítat průměrnou zásobu lidského kapitálu 4. Přístup – náklad na vytvoření lidského kapitálu

14 Lidský kapitál – makroekonomický přístup
Produkce lidského kapitálu může být alternativou technologického pokroku jako mechanismu, který generuje dlouhodobý ekonomický růst.

15 Lidský kapitál a produktivita – mikroekonomický přístup
Vyšší úroveň vzdělání je doprovázena Vyšší mzdou Vyšší mírou ekonomické aktivity Nižší pravděpodobností nezaměstnanosti

16 Vliv vzdělání na produktivitu pracovníka
Čím vyšší investice do lidského kapitálu, tím vyšší může být jejich zhodnocení. Mzda (odměna za práci samotnou + výnos z lidského kapitálu – čím vyšší investice do lidského kapitálu, tím vyšší může být jejich zhodnocení) Vztah investic do vzdělání a produktivitou práce – zvyšuje se množství statků a služeb, které je schopen průměrný pracovník vyprodukovat. Rostou mzdové sazby Ochota nést náklady na vzdělávání Pozitivní externalita

17 Vztah mezi kvalifikovaným a nekvalifikovaným pracovním trhem

18 Investice do vzdělání Optimální investice – prostřednictvím cost-benefit analýzy Srovnání návratnosti investic do různých typů vzdělání, v různém čase, v různých zemích.. Individuální versus společenská návratnost investic do vzdělání

19 Náklady na vysokoškolské vzdělání - individuální
Přímé (pouze náklady související s návštěvou školy, částečně náklady na jídlo a ubytování jen jsou-li vyšší) Náklady obětovaných příležitostí (ušlé příjmy) Externality

20 Výnosy z investic do vzdělání - individuální
Vyšší očekávané příjmy Příjemnější práce Nižší očekávaná míra nezaměstnanosti Psychický přínos – studentské prostředí

21

22 Faktory ovlivňující investice do lidského kapitálu
Úroková míra Věk Náklady na vzdělání Mzdová diferenciace SŠ a VŠ absolventy

23 PROBLÉMY PŘI ROZHODOVÁNÍ O INVESTICI DO LIDSKÉHO KAPITÁLU
(Problémy financování vysokého školství jsou zde výrazně zastoupeny) Měření (odhady) nákladů na vzdělání Měření (odhady) výnosů – mnohem složitější, mnoho typů výnosů Externality Výpočty návratnosti – problém s dobou využití lidského kapitálu, diskontní mírou a s mírou rizika Asymetrie informací Porovnání investičních možností – jiné finanční možnosti, jiné vzdělávací dráhy atd.

24 ASYMETRIE INFORMACÍ – různé projevy - obtížné získávání informací o kvalitě vzdělávací instituce, o uplatnění – vzhledem k obvyklému vyhýbání se riziku může poptávka po vzdělání být suboptimální signaling a screening – vzdělání slouží jen jako signál pro zaměstnavatele o schopnostech jeho nositele. V extrémní podobě to může znamenat, že vzdělání vůbec nepřineslo růst produktivity. sheepskin efekt – signálem není vzdělání třeba i neukončené, ale jen diplom

25 Průběh výdělků v závislosti na věku a vzdělání

26 Mzdová diferenciace mezi SŠ a VŠ absolventy

27 Míra návratnosti investice do vzdělání
Soukromá N – soukromé náklady na studenta na vzdělání V – výdělky po zdanění Společenská N – všechny náklady na vzdělání V – hrubé výdělky + externality Fiskální N a V – vznikají v státu v souvislosti s podporou vysokoškolského vzdělání

28 MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ
- plná metoda (někdy redukovaná vzhledem k nedostatku dat na "zkrácenou" metodu) regresní Mincerova rovnice

29

30 Zkrácená metoda

31

32 Náklady na vzdělání Přímé – provoz vzdělávacích institucí, studijní literatura a pomůcky, zvýšené životní náklady během studia Nepřímé – odřeknuté výdělky během studia Externality během studia – pozitivní (univerzita je kulturním centrem) a negativní (studenti mohou obtěžovat okolí např. hlukem…)

33 Výnosy vzdělání mnohem složitější problém – soukromé výnosy zahrnují jednak zvýšené výdělky, jednak řadu nepeněžních soukromých výnosů (prestiž, kulturní orientace…) Výnosy jsou věcí budoucnosti, relativně dosti vzdálené – v řádu desítek let Společenské výnosy jsou rovněž peněžní a nepeněžní, řada výnosů má charakter externalit

34 EXTERNALITY VZDĚLÁNÍ zahrnují kvalitní občanství, politickou stabilitu, komunikační dovednosti, právní chování, rozvoj kulturní úrovně, kvalitní trávení volného času a určitý zdravotní standard. Mezi dalšími externalitami lze jmenovat úspory veřejných výdajů , zejména v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotní péče. DOBA VYUŽITÍ LIDSKÉHO KAPITÁLU – lidský kapitál se opotřebovává jako každý jiný technické opotřebení (stárnutí lidí, nemoc, nepoužívání získaných dovedností) ekonomické opotřebení – je dáno např. technickým pokrokem, kdy dovednosti dříve získané se stanou nepotřebnými; změna struktury hospodářství zmenší potřebu některých typů lidského kapitálu

35 The World Bank 2002 – úplná metoda
Autoři Psacharopoulos, Patrinos

36 Míra návratnosti investic

37 Mezinárodní srovnání – obecné závěry (Psacharopoulos a Woodhall 1985, Psacharopoulos 1994, Woodhall 2001) Individuální míra návratnosti do vzdělání je vyšší než společenská míra návratnosti, zejména u terciárního vzdělávání Ze všech vzdělávacích stupňů je nejvyšší míra návratnosti do základního školství Míra návratnosti do vzdělání je vyšší v rozvojových zemích Míra návratnosti do lidského kapitálu je v rozvojových zemích, nikoli však nutně v zemích rozvinutých, vyšší než průměrná míra návratnosti do fyzického kapitálu

38 Lidský kapitál v ČR Vzdělanostní úroveň populace v ČR
Počty škol, studentů a absolventů

39 Vzdělanostní struktura populace ČR

40

41

42 Mezinárodní srovnání

43

44 Výdaje na vzdělání Výdaje na studenta terciárního vzdělávání jsou v OECD ve všech zemích vyšší než výdaje na studenta základního, sekundárního a postsekundárního neterciárního vzdělávání Nejvyšší podíl tvoří výdaje související s výukou (výdaje do výzkumu a vývoje – 2.) Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující tvorbu a akumulaci kapitálu patří bezesporu výdaje na v

45

46

47

48

49 Z jakých zdrojů pocházejí finanční prostředky na vzdělávání a za co jsou utráceny?
běžné výdaje tvoří v zemích OECD v průměru % výdajů na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání, výdaje na mzdy činí 90 % běžných výdajů v ČR se jedná o 93 % výdajů, výdaje na mzdy činí 62 % běžných výdajů v terciárním vzdělávání tvoří běžné výdaje v zemích OECD 90 % výdajů, výdaje na platy tvoří 68 % běžných výdajů v ČR jde o 90 % výdajů na tuto vzdělávací úroveň, výdaje na platy tvoří 60 % běžných výdajů

50

51

52

53 Mzda pedagogických pracovníků
Důležitý ukazatel z hlediska kvality poskytovaného vzdělání

54

55 Porovnání mezd ve školství s ostatními odvětvími

56 Mzdy podle vzdělání

57

58

59 Uplatnitelnost na trhu práce v závislosti na vzdělání
Míra nezaměstnanosti

60

61 Využití lidského kapitálu a faktory, které jej ovlivňují
Podíl osob s dosaženým alespoň vyšším středním vzdělání na celkovém počtu obyvatel nebo pracovní síle. Podíl ekonomicky aktivních Zaměstnanost obyvatel s VŠ vzděláním – 78 % SŠ – 64 % ZŠ – % V mezinárodním srovnání na předních místech. Ukazatel shody oboru a stupně vzdělání s vykonávanou profesí – neexistují data.

62

63 Faktory ovlivňující efektivní využití lidského kapitálu
Flexibilní fungování trhu práce (dlouhodobá nezaměstnanost, rozsah a efekt zdanění, najímání a propouštění, flexibilita mzdové determinace, spolupráce v zaměstnavatelsko-zaměstnaneckých vztazích – ČR, 38. Místo/104 zemí) Flexibilní školský systém – míra nezaměstnanosti absolventů, absolvent vykonávající profesi neodpovídající jeho stupni či oboru vzdělání, délka hledání prvního zaměstnání, kvalita vzdělávacího systému a výzkumná spolupráce univerzit a podniků Fungující celoživotní vzdělávání

64 Flexibilita trhu práce

65

66

67

68 Flexibilita trhu práce
Dlouhodobá nezaměstnanost

69

70

71 Doba hledání zaměstnání dle vzdělání (v tis.) 2006

72 Celoživotní vzdělávání
Podíl populace ve věku let účastnící se v posledních 4 týdnech před provedeným šetřením nějaké formy vzdělávání.

73

74