Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Politika zaměstnanosti v Pardubickém kraji

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Politika zaměstnanosti v Pardubickém kraji"— Transkript prezentace:

1 Politika zaměstnanosti v Pardubickém kraji
Ing. Hana Procházková (Úřad práce Pardubice) Ing. Petr Urbanec (Univerzita Pardubice)

2 Hlavní směry politiky zaměstnanosti v EU na období 2005 až 2008
Hlavní průřezové cíle Plná zaměstnanost Zlepšování kvality a produktivity práce Posilování sociální soudržnosti a začleňování Priority Přilákat více lidí do zaměstnání a udržet je v něm Zlepšit adaptibilitu pracovníků a podniků Investovat do lidského kapitálu Hlavní směry, stanovení projektů a realizace politiky zaměstnanosti v Pardubickém kraji vychází ze strategických materiálů EU, rozpracovaných na národní úrovni ČR a implementovaných na konkrétní podmínky Pardubického kraje. V souladu s Lisabonskou strategií usilují politiky zaměstnanosti o dosažení těchto hlavních průřezových cílů: (http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/evropskastrateg/hlavni_smery_zamestnanosti_ pdf) Plná zaměstnanost Dosažení plné zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti a neaktivity zvýšením poptávky po pracovních silách a jejich nabídky je zásadní pro udržení hospodářského růstu a posílení sociální soudržnosti. Zlepšování kvality a produktivity práce Úsilí o zvýšení míry zaměstnanosti probíhá současně se zvyšováním přitažlivosti pracovních míst, kvality pracovního místa i růstu produktivity práce a snižováním podílu chudých pracujících. Je třeba plně využít souvztažnosti mezi kvalitou pracovního místa, produktivitou a zaměstnaností. Posilování sociální soudržnosti a začleňování Je třeba rázných opatření, která posílí sociální začleňování, budou předcházet vylučování z trhu práce, podpoří zapojování znevýhodněných osob do zaměstnání a sníží regionální nerovnosti v zaměstnanosti, nezaměstnanosti a produktivitě práce, zejména v zaostávajících regionech. Při dosahování těchto cílů je třeba zaměřit se na tyto priority: přilákat více lidí do zaměstnání a udržet je v něm, zvýšit nabídku pracovních sil a modernizovat systémy sociální ochrany, zlepšit adaptabilitu pracovníků a podniků, zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace.

3 Přilákat lidi do zaměstnání a udržet je v něm
Celoživotní přístup k práci Zajistit inkluzivní trhy práce, zvýšit přitažlivost práce a zajistit, aby se práce vyplatila Zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce Zvyšování úrovně zaměstnanosti představuje nejúčinnější způsob, jak dosáhnout hospodářského růstu. S ohledem na očekávaný pokles množství obyvatelstva v produktivním věku je důležité podporovat nárůst nabídky pracovních sil ve všech skupinách a celoživotní přístup k práci. Musí být vytvořeny vhodné podmínky, které umožní pokrok v oblasti zaměstnanosti bez ohledu na to, zda se jedná o vstup do prvního zaměstnání, návrat do zaměstnání po určitém přerušení či přání prodloužit si pracovní život. Ke zvýšení účasti na trhu práce a k boji se sociálním vyloučením je nezbytné zlepšit přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání. Je třeba předcházet nezaměstnanosti a zajistit, aby osoby, které se stanou nezaměstnanými, byly nadále úzce napojeny na trh práce a aby se zvyšovaly možnosti jejich zaměstnatelnosti. K tomu je nutné odstraňovat překážky v přístupu na trh práce: poskytováním pomoci při skutečném hledání zaměstnání, usnadněním přístupu k odborné přípravě a jiným aktivním opatřením na trhu práce, zajištěním, aby se vyplatilo pracovat, a odstraňováním pastí nezaměstnanosti, chudoby a neaktivity. Aby si více lidí mohlo najít lepší zaměstnání, je třeba rovněž posílit infrastrukturu trhu práce tak, aby jej bylo možné lépe předvídat a řešit případné neshody. V této souvislosti je klíčová mobilita pracovníků v EU. Na vnitrostátních trzích práce je rovněž třeba plně zohlednit další nabídku pracovní síly v důsledku přistěhování státních příslušníků třetích zemí.

4 Zlepšit adaptibilitu pracovníků a podniků
Podporovat pružnost kombinovanou s jistotou zaměstnání a zmírnit segmentaci trhu práce Zajistit vývoj nákladů práce a mechanismy systémů stanovení mezd příznivé pro zaměstnance Podniky musí být pružnější, aby dokázaly reagovat na náhlé změny v poptávce po jejich zboží a službách, aby se přizpůsobovaly novým technologiím a aby byly schopny neustále inovovat a zůstávat tak konkurenceschopné. S ohledem na rychle se měnící hospodářství a s tím související restrukturalizace se pracovníci musí vyrovnat s novými způsoby práce, včetně většího využívání informačních a komunikačních technologií, a se změnami svého profesního postavení a musí být připraveni na celoživotní učení. Evropa i regiony musí zlepšit svou schopnost předvídat, podněcovat a vstřebávat hospodářské a sociální změny. To vyžaduje náklady práce příznivé pro zaměstnanost, moderní formy organizace práce a dobře fungující trhy práce umožňující kombinování větší pružnosti s jistotou zaměstnání v souladu s potřebami podniků a pracovníků.

5 Zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání
Zvýšit a zlepšit investice do lidského kapitálu Přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům Evropa i regiony potřebují více investovat do lidského kapitálu. Příliš mnoha lidem se nedaří vstoupit na trh práce a udržet se na něm z důvodu nedostatečné kvalifikace nebo v důsledku nesouladu kvalifikace s požadavky na dané místo. Aby bylo možné podpořit přístup k zaměstnání pro všechny věkové kategorie a zvýšit úroveň produktivity práce a kvality pracovního místa, je nutné více a účinněji investovat do lidského kapitálu a celoživotního učení ve prospěch jednotlivců, podniků, hospodářství i společnosti. Systémy celoživotního učení musí být cenově dostupné, přístupné a musí odpovídat měnícím se potřebám trhu práce.

6 Celková charakteristika zaměstnanosti v Pardubickém kraji
Zlepšení hospodářského vývoje – výrazný vliv na pokles nezaměstnanosti Sezónní vlivy – zima, teplo, prázdniny, Vánoce Výrazné rozdíly mezi jednotlivými mikroregiony Vliv nově vytvářených pracovních míst Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Velká poptávka po odbornících v technických profesích Zvyšování počtu cizinců zaměstnaných v nedostatkových profesích Čím vyšší vzdělání, tím v současné době lepší uplatnění na trhu práce Výrazný vliv na pokles nezaměstnanosti v Pardubickém kraji má zlepšení hospodářského vývoje. Zaměstnanost ovlivňují další faktory, například sezónní vlivy (zima, teplo, prázdniny, Vánoce) a rovněž je možné vysledovat výrazné rozdíly mezi jednotlivými mikroregiony. Na zaměstnanost má také nezanedbatelný vliv i otázka vytváření nových pracovních míst a to jak díky investorům, tak prostřednictvím aktivní politiky úřadů práce. Na regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti má vliv kvalifikační nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Velká poptávka je například po odbornících v technických profesích a naopak je nadbytek absolventů ekonomických maturitních studijních oborů. V případě nedostatkových profesí tak dochází ke zvyšování počtu cizinců, zaměstnaných v těchto profesích. V současné době také platí předpoklad, že čím vyšší vzdělání, tím lepší uplatnění na trhu práce.

7 Vývoj krajského trhu práce od roku 2002
Nejvíce volných míst ve strojírenství, elektrotechnice, službách, obchodu a stavebnictví Nadbytek absolventů ekonomických maturitních studijních oborů Nejnižší míra nezaměstnanosti je trvale u absolventů oborů elektrotechnických, telekomunikačních, výpočetní techniky a dalších Nedostatek dobře připravených pracovníků pro střední management (mistři, vedoucí provozů) Nejvíce volných míst je trvale hlášeno ve strojírenství, elektrotechnice, službách, obchodu a stavebnictví. Na většinu volných míst je požadována kvalifikace střední odborné vzdělání s výučním listem. Naopak hlavním problémem je nadbytek absolventů ekonomických maturitních studijních oborů (40 uchazečů na jedno volné místo) a nedostatek absolventů technických učebních oborů (1 uchazeč na 10 volných míst). Nejnižší míra nezaměstnanosti v Pardubickém kraji je trvale u absolventů oborů elektrotechnických, telekomunikačních, výpočetní techniky, potravinářství a potravinářské výroby, polygrafického průmyslu, servis a opravy strojů a zařízení, provoz organizace a ekonomika pošt a další. U zaměstnavatelů v kraji se stále více projevuje nedostatek dobře připravených pracovníků pro střední management (mistři, vedoucí provozu) a v pozicích vysokoškolsky vzdělaných pracovníků odborníků na logistiku, konstruování, technologickou přípravu výroby a projektové řízení. Ve výrobě samotné pak chybějí dělnické profese, např. kovoobrábění, nástrojáři, operátoři NC strojů, údržbáři technologických zařízení, tesaři a zedníci.

8 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
Rekvalifikace Investiční pobídky Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa Překlenovací příspěvek Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek na zapracování Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek na zřízení a provoz chráněné dílny Mezi nejvíce používané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří rekvalifikace. Úřady práce zabezpečují rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace. Často používaným nástrojem jsou veřejně prospěšné práce jako časově omezené pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání. K nástrojům rovněž patří společensky účelná pracovní místa. Společensky účelným pracovním místem se rozumí nové pracovní místo, které je obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, jímž nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění nebo nově zřízené pracovní místo pro uchazeče, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

9 Struktura aktivní politiky zaměstnanosti
Zobrazený graf prezentuje současný podíl výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti, kdy výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti dosahují téměř 70 % celkových výdajů na politiku zaměstnanosti.

10 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti dle jednotlivých nástrojů
Ze všech nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti byly nejvíce čerpány prostředky na veřejně prospěšné práce (34 %), na zřízení společensky účelných pracovních míst bylo použito 26 % a na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve chráněných dílnách a pracovištích 21 %. Na rekvalifikace se vynaložilo 7 % všech prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti kraje.

11 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ
V roce 2006 bylo umístěno celkem uchazečů na nově vytvořená pracovní místa. Nejvíce uchazečů zařazených do aktivní politiky zaměstnanosti bylo umístěno na nová místa vytvořená u zaměstnavatelů formou společensky účelných pracovních míst (45 %). Na veřejně prospěšné práce pak úřady práce umístily téměř 40 % uchazečů z celkového počtu umístěných uchazečů.

12 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Politika zaměstnanosti v Pardubickém kraji"

Podobné prezentace


Reklamy Google