Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Model s přímkou 45°; model AD-AS Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 8 a 9.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Model s přímkou 45°; model AD-AS Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 8 a 9."— Transkript prezentace:

1 Model s přímkou 45°; model AD-AS Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 8 a 9

2 Obsah. 8) Model s přímkou 45° důchod - výdaje a. Předpoklady modelu a makro rovnováha, b. Dvousektorová ekonomika, c. Třísektorová ekonomika, c. Třísektorová ekonomika, d. Rovnováha v modelu, d. Rovnováha v modelu, e. Výdajový multiplikátor, f. Fiskální politika v modelu, e. Vztah rovnovážného a potenciálního produktu B

3 Rovnovážný produkt model 45° 1) Charakteristika modelu Předpoklady: - krátké období; - nevyužité zdroje (VF); - autonomní investice; - fixní cenová hladina, mzdy a úroky - uzavřená ekonomika (bez vlády, zahr. obchodu), - dvousektorový model domácnosti + podniky

4 2) Model s přímkou 45° Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. Všechny makroekonomické modely jsou založeny na tvrzení, že makroekonomická rovnováha nastává tehdy, pokud se výstup HDP rovná agregátní poptávce. Výstup vyjadřuje rovnice: Y = C + I + G + NX Agregátní poptávku vyjadřuje vztah: AD = C + I P + G + NX I P... plánované investiční výdaje firem, včetně plánované změny zásob I P... plánované investiční výdaje firem, včetně plánované změny zásob

5 2) Model s přímkou 45° Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. Model ve dvousektorové ekonomice: Y = C + S, C = C a + c.YD AD = C + I P, A = C a + I P, AD = A + c.YD Model v třísektorové ekonomice: Model v třísektorové ekonomice: AD = A + c.YD, kde A = C a + I P + G tj. pokud YD roste, tak roste i AD

6 Jednoduchý model s přímkou pod úhlem 45°: C = C a + c.Y AD = C +I P = C a + c.Y + I P = C a + c.Y + Ia Výraz C a + I a označme A (autonomní výdaje) Potom AD = A + c.Y Rovnováha: Y = AD Y = A + c.Y

7 Spotřební výdaje domácností Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = ∆ C / ∆ YD = c MPC = ∆ C / ∆ YD = c Rovnice keynsovy krátkodobé funkce spotřeby: Rovnice keynsovy krátkodobé funkce spotřeby: C = C a + c · YD C = C a + c · YD Výdajový multiplikátor

8 Úspory domácností Mezní sklon k úsporám z disponibilního důchodu MPS = ∆ S / ∆ YD = s MPS = ∆ S / ∆ YD = s Rovnice spotřební funkce: Rovnice spotřební funkce: S = S a + s · YD C + S = YD C + S = YD pak pak c + s = 1 c + s = 1 Výdajový multiplikátor

9 Jednoduchý model s přímkou pod úhlem 45°: Výraz α = 1 / (1-c) = 1 / s Výraz α = 1 / (1-c) = 1 / s se nazývá jednoduchý výdajový multiplikátor α, který informuje, o kolik vzroste/klesne Y tj. HDP, pokud se výraz A změní o jednotku. Jeho hodnota je větší než 1, neboť c ‹0;1›. mezní sklon ke spotřebě c mezní sklon ke spotřebě c mezní sklon k úsporám s mezní sklon k úsporám s Y = α. A Y = α. A ∆Y = α. ∆ A

10 Důchodotvorný účinek spotřeby Přírůstek spotřeby vyvolá zvýšení HDP což vyvolá opět nárůst agregátní spotřeby vedoucí k nárůstu HDP ….. Přírůstek spotřeby vyvolá zvýšení HDP což vyvolá opět nárůst agregátní spotřeby vedoucí k nárůstu HDP ….. Tento multiplikační účinek nastane pouze pokud je reálná hodnota spotřebních výdajů. Pokud platí 0 < c < 1 pak 1 < α < ∞ (limita zprava) Reálně není tento účinek příliš vysoký.

11 YD = C + S YD 1 = C 1 + S 1 YD 0 = C 0 + S 0 YD 1 - YD 0 = (C 1 - C 0 ) + (S 1 - S 0 ) YD 1 - YD 0 = (C 1 - C 0 ) + (S 1 - S 0 ) ΔYD = Δ C + Δ S 1 = Δ C / ΔYD + Δ S / ΔYD 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor

12 Spotřební výdaje domácností Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = ∆ C / ∆ YD = c MPC = ∆ C / ∆ YD = c Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: C = C a + c · YD YD=Y–Ta–t.Y+TR=S+C C = C a + c · YD YD=Y–Ta–t.Y+TR=S+C APC = C/YD Mezní sklon k úsporám z disponibilního důchodu: MPS = ∆ S / ∆ YD = s c + s = 1 MPS = ∆ S / ∆ YD = s c + s = 1 Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: S = S a + s · YD S = S a + s · YD APS = S/YD APC + APS = 1

13 GRAF - spotřeba a úspory Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CSCS YDYD C=C a + c.Y D S=S a + s.Y D CaCa SaSa YD0YD0 45°

14 Y = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CSCS YDYD

15 Y = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CSCS 45° YDYD

16 Y = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CSCS CaCa SaSa 45° YDYD

17 Y = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CSCS CaCa SaSa 45° YDYD

18 Y = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CSCS CaCa SaSa 45° C=C a + c.YD YDYD

19 Y = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CSCS C=C a + c.YD CaCa SaSa Y0Y0 45° YDYD

20 Y = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CSCS C=C a + c.YD S=S a + s.YD CaCa SaSa Y0Y0 45° YDYD

21 Y = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CSCS Y C=C a + c.YD S=S a + s.YD CaCa SaSa Y0Y0 45°

22 Úspory a mezní sklon k úsporám Pokud je Y (HDP) = 0, jsou spotřební výdaje rovny autonomním spotřebním výdajům C a. V takovém případě spotřebováváme minulé zásoby, tj. úspory.Pokud je Y (HDP) = 0, jsou spotřební výdaje rovny autonomním spotřebním výdajům C a. V takovém případě spotřebováváme minulé zásoby, tj. úspory. Platí: c + s =1 Platí: c + s =1 Zvýšení mezního sklonu ke spotřebě c vyvolá pokles mezního sklonu k úsporám s o stejnou částku. Zvýšení mezního sklonu ke spotřebě c vyvolá pokles mezního sklonu k úsporám s o stejnou částku. Př.: pokud c vzroste z 0,7 na 0,9, klesne s z 0,3 na 0,1. Pokud vzroste mezní sklon ke spotřebě c, tak spotřební přímka zvýší svůj sklon. Protože tím současně klesne mezní sklon k úsporám s, přímka úspor svůj sklon zmenší. Pokud vzroste mezní sklon ke spotřebě c, tak spotřební přímka zvýší svůj sklon. Protože tím současně klesne mezní sklon k úsporám s, přímka úspor svůj sklon zmenší.

23 Jednoduchý model s přímkou pod úhlem 45°: umožňuje zahrnout též problematiku vládních výdajů a zahraničních vztahů. Přes svou jednoduchost dává model dostatečné odpovědi na to, proč ekonomika v krátkém období kolísá. Důvodem může být změna některého z autonomních výdajů, zejména změna spotřebních výdajů může způsobit řada (endogenních) faktorů, jako je změna ve věkové struktuře obyvatelstva, dostupnost půjček, příliv migrantů apod. To může mít (krátkodobě) multiplikační účinek nazměna některého z autonomních výdajů, zejména změna spotřebních výdajů může způsobit řada (endogenních) faktorů, jako je změna ve věkové struktuře obyvatelstva, dostupnost půjček, příliv migrantů apod. To může mít (krátkodobě) multiplikační účinek na změnu mezního sklonu ke spotřebě, mezního sklonu k dovozu a na daňové sazby. Uvedené mezní sklony mohou reagovat na vývoj ekonomiky a tím prohlubovat kolísání ekonomiky.změnu mezního sklonu ke spotřebě, mezního sklonu k dovozu a na daňové sazby. Uvedené mezní sklony mohou reagovat na vývoj ekonomiky a tím prohlubovat kolísání ekonomiky.

24 Posuďte pravdivost výroků 1 Růst mezního sklonu k úsporám povede k růstu sklonu ke spotřebě. Průměrný sklon ke spotřebě v případě keynesiánské spotřební funkce při růstu disponibilního důchodu klesá. Mezní sklon ke spotřebě udává, jak se mění autonomní spotřeba, vzroste-li disponibilní důchod o jedničku. Keynesiánská funkce spotřeby je rostoucí, neboť s rostoucími příjmy spotřeba roste.

25 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby období 123 Disponibilní důchod Spotřeba

26 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě c = ∆ C / ∆ YD = = 240/300 = 160/200 = 0,8 = 240/300 = 160/200 = 0,8 Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Δ1 Δ období 123 Disponibilní důchod Spotřeba

27 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě c = ∆ C / ∆ YD = = 240/300 = 160/200 = 0,8 = 240/300 = 160/200 = 0,8 C a vypočteme z rovnice C = C a + c · YD 1660 = C a + 0, = C a + 0, C a = 60 C a = 60 výsledná funkce spotřeby: C = ,8 · YD výsledná funkce spotřeby: C = ,8 · YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Δ1 Δ období 123 Disponibilní důchod Spotřeba

28 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C = ,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na dvojnásobek? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

29 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C = ,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na dvojnásobek? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

30 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C = ,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? spotřeba? Jak se změní, když C a vzroste na 100 ? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

31 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C = ,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? spotřeba? Jak se změní, když C a vzroste na 100 ? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

32 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě s = ∆ S / ∆ YD S a vypočteme z rovnice S = S a + s · YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby období 123 Disponibilní důchod Úspory

33 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě s = ∆ S / ∆ YD = 150/500 = 0,3 S a vypočteme z rovnice S = S a + s · YD 700 = S a + 0, = S a + 0, S a = -200 S a = -200 výsledná funkce spotřeby: S = ,3 · YD výsledná funkce spotřeby: S = ,3 · YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby období 123 Disponibilní důchod Úspory

34 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. S = ,3 · YD YD 0 = 666,6667 Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby 666,666

35 Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C = ,9 · YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

36 Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C = ,9 · YD S = ,1 · YD 0 = ,1 · YD YD = 1400 PJ Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

37 Vypočítejte výši spotřeby, jestliže autonomní spotřeba je 80 mld.Kč a mezní sklon ke spotřebě je 0,7. HDP je 3000 mld.Kč. Vláda poskytuje transfery ve výši 200 mld.Kč a vybere 15 mld.Kč na autonomních daních. Důchodová sazba daně je 25 %: Vypočítejte výši spotřeby, jestliže autonomní spotřeba je 80 mld.Kč a mezní sklon ke spotřebě je 0,7. HDP je 3000 mld.Kč. Vláda poskytuje transfery ve výši 200 mld.Kč a vybere 15 mld.Kč na autonomních daních. Důchodová sazba daně je 25 %: C = ,7 · YD C = ,7 · YD Příklad – Zjistěte výši spotřeby! S.75/1

38 Vypočítejte výši spotřeby, jestliže autonomní spotřeba je 80 mld.Kč a mezní sklon ke spotřebě je 0,7. HDP je 3000 mld.Kč. Vláda poskytuje transfery ve výši 200 mld. Kč a vybere 15 mld.Kč na autonomních daních. Důchodová sazba daně je 25 %: Vypočítejte výši spotřeby, jestliže autonomní spotřeba je 80 mld.Kč a mezní sklon ke spotřebě je 0,7. HDP je 3000 mld.Kč. Vláda poskytuje transfery ve výši 200 mld. Kč a vybere 15 mld.Kč na autonomních daních. Důchodová sazba daně je 25 %: C = ,7 · YD C = ,7 · YD C = ,7 (HDP-t.HDP-Ta+TR) C = ,7 (3000-0, ) C = , C = 1690 mld.Kč Příklad – Zjistěte výši spotřeby! S.75/1

39 Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C = ,7 · YD Příklad – Kdy začnou domác.spořit S.75/2

40 Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C = ,7 · YD S = ,3 · YD 0 = ,3 · YD YD = 600 PJ Příklad – Kdy začnou domác.spořit S.75/2

41 Rovnice rovnovážné produkce

42 Zakreslete do jednoho obrázku krátkodobou funkci spotřeby a úspor, jestliže víte, že funkce úspor má rovnici: Zakreslete do jednoho obrázku krátkodobou funkci spotřeby a úspor, jestliže víte, že funkce úspor má rovnici: S = ,4 · YD C = ,6 · YD Do obrázku zakreslete průsečíky s osami souřadnic! Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

43 S = ,4 · YD S = ,4 · YD C = ,6 · YD C = ,6 · YD Příklad – nakreslete krátkodobé funkce

44 Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: 1.růst bohatství domácností 2.Pokles úrokové míry (bez inflace) 3.Pokles běžného disponibilního důchodu. Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby C = C a + c.YD C YD

45 Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: 1.růst bohatství domácností 2.Pokles úrokové míry (bez inflace) 3.Pokles běžného disponibilního důchodu. Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby C = C a + c.YD 1) 2) 3) C YD

46 Vypočítejte průměrné sklony ke spotřebě pro krátkodobou funkci spotřeby : Vypočítejte průměrné sklony ke spotřebě pro krátkodobou funkci spotřeby : C = ,8 · YD YD = 2000 YD = 2000 YD = 2500 YD = 2500 YD = 3500 YD = 3500 APC = C / YD Příklad – Průměrný sklon ke spotřebě

47 Vypočítejte průměrné sklony ke spotřebě pro krátkodobou funkci spotřeby : Vypočítejte průměrné sklony ke spotřebě pro krátkodobou funkci spotřeby : C = ,8 · YD YD = 2000 YD = 2000 C=150+0,8.2000=1750 APC=C/YD=1750/2000=0,875 C=150+0,8.2000=1750 APC=C/YD=1750/2000=0,875 YD = 2500 YD = 2500 C=150+0,8.2500=2150 APC=C/YD=2150/2500=0,860 C=150+0,8.2500=2150 APC=C/YD=2150/2500=0,860 YD = 3500 YD = 3500 C=150+0,8.3500=2950 APC=C/YD=2950/3500=0,843 C=150+0,8.3500=2950 APC=C/YD=2950/3500=0,843 Příklad – Průměrný sklon ke spotřebě

48 2) Model s přímkou 45° Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. Agregátní poptávku budeme definovat jako souhrn všech výdajů, které jednotlivé subjekty (spotřebitelé, firmy/investoři, vláda, zahraniční subjekty) plánují vynaložit. Jediný rozdíl v uvedených rovnicích spočívá v položce investic. V případě rovnice HDP zahrnují investice i neplánovanou změnu zásob. V případě rovnice agregátní poptávky zahrnují investice I P tedy pouze plánované investice, tj. investiční výdaje, které firmy vskutku vynaložit chtějí (včetně plánované změny zásob).

49 2) Model s přímkou 45° Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. - pokud je I  I P, tak firmy vyrobily produkty, o kterých předpokládaly, že prodají, avšak ostatní subjekty si je nekoupily, takže firmám vzrostly neplánované investice do zásob o rozdíl I - I P, - pokud I  I P, potom byly firmy nuceny prodávat i produkty, které chtěly mít na skladě, ale v důsledku vysoké (firmami neočekávané) v důsledku vysoké (firmami neočekávané) poptávky o ně přišly. Firmám tedy neočekávaně poptávky o ně přišly. Firmám tedy neočekávaně poklesly zásoby, tento neplánovaný pokles zásob poklesly zásoby, tento neplánovaný pokles zásob má hodnotu I - I P má hodnotu I - I P

50 2) Model s přímkou 45° Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. Pokud dochází k nesouladu mezi položkami I a I P, tak firmy reagují omezováním produkce (za situace I  I P ), případně jejím rozšiřováním (za situace I  I P ). Postupně budou firmy reagovat i změnou cen, v krátkém období však zpravidla firmy netuší, co způsobilo neplánovanou změnu zásob. Protože změna cen je pro firmy nákladná, spíše nejprve zvýší či sníží produkci.

51 Nakreslete jak se změní graf dvousektorové ekonomiky s růstem mezního sklonu k úsporám s (od modré ke žluté). Příklad – dvousektorový model CSCS YDYD C = C a + c.Y D S = S a + s.Y D CaCa SaSa 45°

52 Nakreslete jak se změní graf dvousektorové ekonomiky s růstem mezního sklonu k úsporám s (od modré ke žluté). Příklad – dvousektorový model CSCS Y C = C a + c.Y D S = S a + s.Y D C = C a + c.Y D S = S a + s.Y D CaCa SaSa 45°

53 Nakreslete jak se změní graf dvousektorové ekonomiky se s růstem mezního sklonu k úsporám s (od modré ke žluté). Příklad – dvousektorový model CSCS YDYD C = C a + c.Y D S = S a + s.Y D C = C a + c.Y D S = S a + s.Y D CaCaCaCa SaSaSaSa 45°

54 Jaké je mezní s (od modré k červené). Příklad – dvousektorový model CSCS YDYD C = C a + c.Y D S = S a + s.Y D C = C a + c.Y D S = S a + s.Y D CaCa SaSa 45°

55 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. spotřeby odpovídající následujícím údajům. Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

56 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. spotřeby odpovídající následujícím údajům. c = ∆ C / ∆ YD c = ∆ C / ∆ YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

57 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. spotřeby odpovídající následujícím údajům. c = ∆ C / ∆ YD c = ∆ C / ∆ YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

58 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. spotřeby odpovídající následujícím údajům. c = ∆ C / ∆ YD c = ∆ C / ∆ YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

59 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. spotřeby odpovídající následujícím údajům. c = ∆ C / ∆ YD c = ∆ C / ∆ YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

60 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. spotřeby odpovídající následujícím údajům. C = C a + c · YD → C a = C - c. YD = 900-0, = 300 Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

61 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. spotřeby odpovídající následujícím údajům. C a = C - c. YD C a = C - c. YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

62 Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. spotřeby odpovídající následujícím údajům. Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

63 Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C = ,9 · YD S = ,1 · YD 0 = ,1 · YD YD = 1400 PJ Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby YD 0 = C a /(1-c)

64 Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Příklad – vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod

65 Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Příklad – vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod C a /(1-c)

66 Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Příklad – vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod

67 Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Příklad – vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod

68 Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Příklad – vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod

69 Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Příklad – vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod

70 Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Příklad – vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod

71 Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Zjistěte rovnovážný disponibilního důchod: Příklad – vypočítejte rovnovážný disponibilní důchod

72 Y 0 = 10000; s = 0,2; I = 400 C a v rovnováze = ? pro s = 0,1; I = 500 C a = 1600 Y 0 = ? Příklad – dvousektorový model w8/13

73 Y 0 = 10000; s = 0,2; I = 400 C a v rovnováze = ? Y 0 = A/(1-c) = (C a +I)/(1-c) = (C a +I)/s C a = Y 0. s - I = pro s = 0,1; I = 500 C a = 1600 Y 0 = ? Příklad – dvousektorový model w8/13

74 Y 0 = 10000; s = 0,2; I = 400 C a v rovnováze = ? Y 0 = A/(1-c) = (C a +I)/(1-c) = (C a +I)/s C a = Y 0. s - I = , = 1600 pro s = 0,1; I = 500 C a = 1600 Y 0 = ? Příklad – dvousektorový model w8/13

75 Y 0 = 10000; s = 0,2; I = 400 C a v rovnováze = ? Y 0 = A/(1-c) = (C a +I)/(1-c) = (C a +I)/s C a = Y 0. s - I = , = 1600 pro s = 0,1; I = 500 C a = 1600 Y 0 = ? Y 0 = A/(1-c) = (I + C a ) /s Příklad – dvousektorový model w8/13

76 Y 0 = 10000; s = 0,2; I = 400 C a v rovnováze = ? Y 0 = A/(1-c) = (C+I)/(1-c) = (C+I)/s C a = Y 0. s - I = , = 1600 pro s = 0,1; I = 500 C a = 1600 Y 0 = ? Y 0 = A/(1-c) = (I + C a ) /s = ( )/0,1 = = 2100/0,1 = Příklad – dvousektorový model w8/13

77 Nakreslete do modelu s přímkou 45° zvýšení (snížení) A; zvýšení (snížení) c Příklad – dvousektorový model w8/14 CSCS Y 45°

78 Nakreslete do modelu s přímkou 45° zvýšení (snížení) A; zvýšení (snížení) c Příklad – dvousektorový model w8/14 CSCS Y 45°

79 Rozšířený model 45° C + I

80 Investice nezávislé na důchodu - křivka vodorovná. Křivka spotřeby z bodu Ca sklon c. Křivka agregátní poptávky (červená) je vertikálním součtem. Y 1 v ekonomice je vyšší poptávka. Y0Y0 Ip Svislá osa …agregátní poptávka AD. Vodorovná produkt Y. Úhel 45° skutečný produkt = agregátní poptávka. Co je vyprodukováno, to je spotřebováno. AD Y C=C a + c.YD CaCaCaCa Ip A AD=A + c.Y Y1Y1 Y < AD

81 Působení multiplikátoru ΔY = α. ΔA α = 1/(1+c) Y0= α.(C a +I a ) ΔA < ΔY Menší přírůstek autonomních výdajů způsobí v důsledku působení multiplikátoru, vyšší přírůstek produktu. Menší přírůstek autonomních výdajů způsobí v důsledku působení multiplikátoru, vyšší přírůstek produktu. Y AE 2 = α. A 2 45° Y0Y0 AE A ΔAΔA Y1Y1 AE 1 = α. A 1 ΔYΔY

82 Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550

83 Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550

84 Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550

85 Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550

86 Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y Rovnovážný produkt: Y = ,7 · Y Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550

87 Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y Rovnovážný produkt: Y = ,7 · Y Y (1-0,7) = = 750 Y (1-0,7) = = 750 Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550

88 Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y Rovnovážný produkt: Y = ,7 · Y Y (1-0,7) = = 750 Y = 750/ (1-0,7) = 2500 Y (1-0,7) = = 750 Y = 750/ (1-0,7) = 2500 Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550

89 Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y Rovnovážný produkt: Y = ,7 · Y Y (1-0,7) = = 750 Y = 750/ (1-0,7) = 2500 Y (1-0,7) = = 750 Y = 750/ (1-0,7) = 2500 Y = ,7 · Y Y = 870/ (1-0,7) = 2900 Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550

90 Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y Rovnovážný produkt: Y = ,7 · Y Y (1-0,7) = = 750 Y = 750/ (1-0,7) = 2500 Y (1-0,7) = = 750 Y = 750/ (1-0,7) = 2500 Y = ,7 · Y Y = 870/ (1-0,7) = 2900 Y = ,7 · Y Y = 540/ (1-0,7) = 1800 Y = ,7 · Y Y = 540/ (1-0,7) = 1800 Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550

91 Yo = 2500; Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 Yo = 1800 AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550

92 Yo = 2500; Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 Yo = 1800 AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y Ā = = 750 Ā = = 750 Ā = = 870 Ā = = 870 Ā = = 540 Ā = = 540 Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550

93 Yo = 2500; Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 Yo = 1800 AD = C a + c · Y + I p AD = C a + c · Y + I p AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y AD = ,7 · Y Ā = = 750 Ā = = 750 Ā = = 870 Ā = = 870 Ā = = 540 Ā = = 540 Příklad – dvousektorový model s0,3 CaCa 200 I550 ΔAD ΔYΔY

94 Vládní výdaje a daně TA = TA a + t · Y TA = TA a + t · Y TA Y TA a TA = TA a + t.Y

95 Rozšířený model 45° vláda C + I + G

96 Třísektorový model Modrá křivka AD II odpovídá dvousektorové ekonomice- optimum Y 0. S vládními výdaji dojde k posunu křivky – optimum je Y 1. Při nulových daních optimum Y 2. Y AD II = C + I p 45° Y0Y0Y0Y0 AD Ca; Ip G; cTR; -cTa Y2Y2Y2Y2 Y1Y1Y1Y1 AD III = C´+ I p + G

97 Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 · YD C = ,75 · YD TA = ,3 · Y TA = ,3 · Y a)Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b)Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro Ta a zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. Příklad – třísektorový model TR100 G300 I400

98 Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 · YD C = ,75 · YD TA = ,3 · Y TA = ,3 · Y a)Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b)Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TA a zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = C a – c.TA a +c. TR + I + G A = C a – c.TA a +c. TR + I + G A = 200 – 0, , = 825 A = 200 – 0, , = 825 Příklad – třísektorový model TR100 G300 I400

99 Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 · YD C = ,75 · YD TA = ,3 · Y TA = ,3 · Y a)Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b)Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = C a – c.TA a +c. TR + I + G A = C a – c.TA a +c. TR + I + G A = 200 – 0, , = 825 A = 200 – 0, , = 825 Y 0 = A. α = A / (1-c.(1-t)) = 825 / (1-0,75.(1-0,3)) = 1736 Příklad – třísektorový model TR100 G300 I400

100 Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 · YD C = ,75 · YD TA = ,3 · Y TA = ,3 · Y a)Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b)Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = C a – c.TA a +c. TR + I + G A = C a – c.TA a +c. TR + I + G A = 200 – 0, , = 787,5 A = 200 – 0, , = 787,5 Y 0 = A. α = A / (1-c.(1-t)) = 787,5 / (1-0,75.(1-0,3)) = 1658 ΔY 0 = - 80 Příklad – třísektorový model TR100 G300 I400

101 Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 · YD C = ,75 · YD TA = ,3 · Y TA = ,3 · Y a)Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b)Rovnovážný důchod ? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d ) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = C a – c.TA a +c. TR + I + G A = C a – c.TA a +c. TR + I + G A = 200 – 0, , = 875 A = 200 – 0, , = 875 Y 0 = A. α = A / (1-c.(1-t)) = 875 / (1-0,75.(1-0,3)) = 1842 ΔY 0 = 105 Příklad – třísektorový model TR100 G300 I400

102 Y o = 1736 Y o = 1736 Y o = 1658 Y o = 1842 Y o = 1842 Příklad – třísektorový model TR100 G300 I400 AE Y 45° ,

103 Obsah. 9) Model AD-AS Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45°) Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45°)

104 je nejkomplexnější makroekonomický model využívaný v neokeynesovské ekonomii k určení podmínek rovnovážných úrovní produktu Y 0 a cenové hladiny P 0, a to střetnutím agregátní poptávky (graficky vyjádřené křivkou AD) a agregátní nabídky (graficky vyjádřené křivkou AS). Model AD - AS

105 5) Makroekonomická rovnováha (model AD – AS) Charakteristika modelu AD -AS Předpoklad: cenová hladina je pohyblivá, tj. není fixní Model pracuje s potenciálním produktem Model pracuje s potenciálním produktem Y*… maximálním množstvím statků, které lze vyprodukovat. Y p = Y - Y* … produkční mezera (GAP) Model zkoumá: Model zkoumá: - souhrnné (agregátní) poptávané množství při různých úrovních cenové hladiny P – tj. křivku agregátní poptávky AD - souhrnné (agregátní) nabízené množství tj. kolik firmy budou produkovat při různých úrovních P – tj. křivku agregátní nabídky AS

106 Agregátní poptávka AD svislá osa … P nezávislá proměnná, svislá osa … P nezávislá proměnná, vodorovná osa … Y závislá proměnná. vodorovná osa … Y závislá proměnná. křivka AD zobrazuje rovnováhu na trhu statků, trhu peněz, příp. zahraničním trhu. křivka AD zobrazuje rovnováhu na trhu statků, trhu peněz, příp. zahraničním trhu. Název agregátní poptávka a symbol AD je nepřesný – správnější název by byl křivka rovnováhy trhu statků, trhu peněz (a zahraničním trhu) a značí se AD J. Název agregátní poptávka a symbol AD je nepřesný – správnější název by byl křivka rovnováhy trhu statků, trhu peněz (a zahraničním trhu) a značí se AD J. Křivka AD zobrazuje kolik se v ekonomice poptává statků (tj. jaký Y) při různých cenových hladinách P. Křivka AD zobrazuje kolik se v ekonomice poptává statků (tj. jaký Y) při různých cenových hladinách P.

107 Křivka AD Křivku AD můžeme charakterizovat dvěma způsoby: 1.Křivka agregátní poptávky AD při pohyblivé cenové hladině zobrazuje všechny kombinace cenové hladiny P a úrovně produktu (HDP, Y), při kterém jsou trhy statků v rovnováze. Křivka AD je rovnováhou na trhu statků. 2.Křivka agregátní poptávka vyjadřuje souhrnné množství statků, které jednotlivé subjekty poptávají při dané cenové hladině.

108 Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C.Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic I P. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic I P. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodnocuje měnu domácí, což vede k růstu čistého vývozu NX. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu.Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodnocuje měnu domácí, což vede k růstu čistého vývozu NX. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu. model AD - AS P Y AD

109 Křivka AD

110 AE Y 45° P Y

111 Křivka AD AE Y 45° P Y AE při P 0 P0P0 Y0Y0

112 Křivka AD AE Y 45° P Y AE při P 0 AE při P 2 P1P1 P0P0 P2P2 Y0Y0 Y1Y1 Y2Y2

113 Křivka AD AE Y 45° , P Y AE při P 1 AE při P 0 AE při P 2 P1P1 P0P0 P2P2 Y0Y0 Y1Y1 Y2Y2

114 Křivka AD AE Y 45° , P Y AE při P 1 AE při P 0 AE při P 2 P1P1 P0P0 P2P2 AD Y0Y0 Y1Y1 Y2Y2

115 model AD – AS; vymezení agregátní nabídky Křivka agregátní nabídky AS udává množství výstupu, které jsou firmy ochotny nabízet při dané cenové hladině.

116 model AD – AS; agregátní nabídka AS 1.Přístup klasické ekonomie 2.Přístup keynesiánské ekonomie 1.Vysvětlení kolísání v krátkém období 2.Vysvětlení kolísání v dlouhém období 3.Přístup monetaristické ekonomie

117 model AD – AS; agregátní nabídky Přístup klasické ekonomie Křivku agregátní nabídky lze odvodit z křivek agregátní nabídky a poptávky po práci a produkční funkce. Křivka agregátní nabídky tak znázorňuje rovnováhu na trhu práce a dalších VF

118 model AD – AS; agregátní nabídka Práce je hlavní VF. Práce je hlavní VF. Bez činnosti člověka by k žádné produkci nedošlo. Bez činnosti člověka by k žádné produkci nedošlo. Pro průběh křivek agregátní nabídky a poptávky po práci (práci chápeme jako profesně zaměnitelnou) platí: Pro průběh křivek agregátní nabídky a poptávky po práci (práci chápeme jako profesně zaměnitelnou) platí: s rostoucí reálnou mzdou W/P nabízí práci stále více lidí, s rostoucí reálnou mzdou W/P nabízí práci stále více lidí, s rostoucí reálnou mzdou poptává práci stále méně zaměstnavatelů. s rostoucí reálnou mzdou poptává práci stále méně zaměstnavatelů. Křivka agregátní nabídky práce je rostoucí. Křivka agregátní nabídky práce je rostoucí. Křivka agregátní poptávky po práci je klesající. Křivka agregátní poptávky po práci je klesající. Rovnováha je v bodě L 0 při reálné mzdě W 0 /P 0 Rovnováha je v bodě L 0 při reálné mzdě W 0 /P 0

119 model AD – AS; agregátní nabídka Y = f (L) Produkční funkce je rostoucí a vyjadřuje jaký produkt Y (HDP) vyprodukuje určitý počet zaměstnanců. Rovnovážné množství L 0 osob vyprodukuje produkt Y 0, který označujeme jako potenciální produkt Y* a L 0 za přirozenou zaměstnanost a odpovídající nenaměstnanost za frikční a strukturální. Při dokonale pružných cenách a mzdách a při dokonalé konkurenci je realizován potencionální produkt při plné zaměstnanosti. Při dokonale pružných cenách a mzdách a při dokonalé konkurenci je realizován potencionální produkt při plné zaměstnanosti.

120 model AD – AS; agregátní nabídka w/P L DLDLDLDL L0L0L0L0 Y L1L1L1L1 L0L0L0L0 L1L1L1L1 L Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 w/P 0 w/P 1 SLSLSLSL PF SRAS P0P0P0P0 P1P1P1P1 Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 P Y w = const. nominální mzdy se nemění

121 model AD – AS; agregátní nabídka w/P L Y L P Y

122 w/P L Y L P0P0P0P0 Y0Y0Y0Y0 P Y A

123 w/P L L0L0L0L0 Y L0L0L0L0L Y0Y0Y0Y0 P0P0P0P0 Y0Y0Y0Y0 P Y w/P 0 A

124 model AD – AS; agregátní nabídka w/P L L0L0L0L0 Y L0L0L0L0L Y0Y0Y0Y0 P0P0P0P0 Y0Y0Y0Y0 P Y w/P 0 SLSLSLSL DLDLDLDL PF A

125 model AD – AS; agregátní nabídka w/P L L0L0L0L0 Y L0L0L0L0L Y0Y0Y0Y0 P0P0P0P0 Y0Y0Y0Y0 P Y w/P 0 SLSLSLSL DLDLDLDL PF A P1P1P1P1

126 model AD – AS; agregátní nabídka w/P L DLDLDLDL L0L0L0L0 Y L1L1L1L1 L0L0L0L0 L1L1L1L1 L Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 w/P 0 w/P 1 SLSLSLSL PF P0P0P0P0 Y0Y0Y0Y0 P Y A w = const. nominální mzdy se nemění P1P1P1P1

127 model AD – AS; agregátní nabídka w/P L DLDLDLDL L0L0L0L0 Y L1L1L1L1 L0L0L0L0 L1L1L1L1 L Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 w/P 0 w/P 1 SLSLSLSL PF P0P0P0P0 P1P1P1P1 Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 P Y A w = const. nominální mzdy se nemění

128 model AD – AS; agregátní nabídka w/P L DLDLDLDL L0L0L0L0 Y L1L1L1L1 L0L0L0L0 L1L1L1L1 L Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 w/P 0 w/P 1 SLSLSLSL PF AS P0P0P0P0 P1P1P1P1 Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 P Y A w = const. nominální mzdy se nemění

129 model AD – AS; tvar křivky AS dlouhé období krátké období klasická ekonomie P Y LRAS SRAS

130 model AD – AS; tvar křivky AS dlouhé období krátké období klasická ekonomie P Y LRAS SRAS krátké období Keynesiánská ekonomie

131 model AD – AS; klasická ekonomie Krátkodobá křivka AS je svislá. Předpokládá se, že trh práce je vždy v rovnováze. Pokud firmy zvyšují výstup, zaměstnají více osob a musí zvýšit mzdy, to vede k vyšším nákladům a růstu cen výstupů. (Obdobně monetaristická teorie) Obě teorie zdůrazňují, že firmy nemají důvod měnit úroveň produkce –rostou ceny výstupů i vstupů což nevede k vyšším ziskům. Pokud firmy nemění velikost své produkce, nedochází ani k růstu HDP.

132 model AD – AS; neoklasiká syntéza V dlouhém období je křivka AS vertikální – Změny cenové hladiny nemají v dlouhém období na křivku AS vliv – mění se všechny ceny (jak vstupů, tak výstupů), tudíž firmy nerealizují vyšší ani nižší zisky a nemají důvod měnit produkci. V krátkém období je křivka AS rostoucí – růst cenové hladiny vede k růstu výstupu. Změny cenové hladiny v krátkém období vedou k růstu produkce, křivka agregátní nabídky je tedy v krátkém období rostoucí.

133 model AD – AS; důvody rostoucí AS teorie strnulých mezd: mzdy jsou zpravidla uzavírány na delší dobu, o změně mezd je nutno vyjednávat, změna je nákladná. Pokles cen při neměnících se mzdách vede k menším firemním ziskům. Firmy pak omezují zaměstnanost i produkci, čímž dojde k poklesu výstupu. (kenyesiánské) teorie strnulých mezd: mzdy jsou zpravidla uzavírány na delší dobu, o změně mezd je nutno vyjednávat, změna je nákladná. Pokles cen při neměnících se mzdách vede k menším firemním ziskům. Firmy pak omezují zaměstnanost i produkci, čímž dojde k poklesu výstupu. (kenyesiánské) teorie strnulých cen: v krátkém období jsou ceny výstupů firem strnulé. Změna cen je nákladná, řada kontraktů se uzavírá na delší dobu. Pevnost cen na delší dobu přináší jistotu zákazníkům i firmám, lze plánovat s větší jistotou. Na tuto rostoucí poptávku reagují firmy rozšiřováním produkce. Rozšiřování produkce znamená růst výstupu. (neokyenesiánské) teorie strnulých cen: v krátkém období jsou ceny výstupů firem strnulé. Změna cen je nákladná, řada kontraktů se uzavírá na delší dobu. Pevnost cen na delší dobu přináší jistotu zákazníkům i firmám, lze plánovat s větší jistotou. Na tuto rostoucí poptávku reagují firmy rozšiřováním produkce. Rozšiřování produkce znamená růst výstupu. (neokyenesiánské) teorie mylného chápání: krátkodobě domácnosti/vlastníci VF i firmy nevnímají růst cen. Mohou si proto myslet, že rostou pouze ceny jejich VF (zejména práce) a jsou proto ochotni nabízet více VF. Větší nabídka VF vede k růstu výstupu. (monetaristické a škola racionálních očekávání) teorie mylného chápání: krátkodobě domácnosti/vlastníci VF i firmy nevnímají růst cen. Mohou si proto myslet, že rostou pouze ceny jejich VF (zejména práce) a jsou proto ochotni nabízet více VF. Větší nabídka VF vede k růstu výstupu. (monetaristické a škola racionálních očekávání)

134 model AD – AS; Posuny křivek AD K posunu křivky AD dochází zejména z následujících důvodů: změna vládních výdajů G, transferů TR, změna daňové sazby t, změna vládních výdajů G, transferů TR, změna daňové sazby t, změna v oblasti měnové politiky. Změna nabídky peněz M, změna v oblasti měnové politiky. Změna nabídky peněz M, změna v očekávání domácností spotřeba C, změna v očekávání domácností spotřeba C, změna v investičním chování firem I, změna v investičním chování firem I, změna v oblasti čistého exportu – snížení či zvýšení NX. změna v oblasti čistého exportu – snížení či zvýšení NX.

135 model AD – AS; Posuny křivek AS Posuny křivky AS: Změna reálného množství VF Změna reálného množství VF Změna základních surovin (ropa, plyn, uhlí, atd.). Změna základních surovin (ropa, plyn, uhlí, atd.). Inovacemi všeho druhu. Inovacemi všeho druhu. Změna produktivity práce: tento růst vede k růstu produkce firem a tím i HDP, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny. Produktivita práce může vzrůst díky inovacím, investicím do lidského kapitálu, lepší struktuře sociálního kapitálu atd. Změna produktivity práce: tento růst vede k růstu produkce firem a tím i HDP, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny. Produktivita práce může vzrůst díky inovacím, investicím do lidského kapitálu, lepší struktuře sociálního kapitálu atd. Změna daňových sazeb. Změna daňových sazeb.

136 model AD – AS; rovnováha V dlouhém období platí podmínka, že rovnovážné množství je rovno Y*. Pro dlouhodobou rovnováhu platí současně: Agregátní nabízené množství se rovná agregátnímu poptávanému množství. Průsečík AS -AD určuje rovnovážné množství. Agregátní nabízené množství se rovná agregátnímu poptávanému množství. Průsečík AS -AD určuje rovnovážné množství. Rovnovážné množství je na úrovni potenciálního produktu Y*. Rovnovážné množství je na úrovni potenciálního produktu Y*.

137 model AD – AS; význam rovnováhy při dané cenové hladině je uspokojena veškerá poptávka, potřeby jednotlivých sektorů hospodářství jsou uspokojeny, při dané cenové hladině je uspokojena veškerá poptávka, potřeby jednotlivých sektorů hospodářství jsou uspokojeny, firmy prodají veškeré vyprodukované statky (navyrábějí na sklad). firmy prodají veškeré vyprodukované statky (navyrábějí na sklad). ekonomika je na úrovni Y*, v ekonomice jsou využívány všechny zdroje, které jsou k dispozici. ekonomika je na úrovni Y*, v ekonomice jsou využívány všechny zdroje, které jsou k dispozici.

138 model AD – AS; rovnováha Relativní stabilita

139 model AD – AS; nerovnováha Krátkodobé rovnovážné HDP je pod úrovní potenciálního Y 0 < Y* V ekonomice jsou nevyužité zdroje. Vlastníci snižují jejich ceny. Ty vedou firmy k jejich lepšímu využití. Křivka SRAS se posouvá jihovýchodně tak dlouho, dokud neprotne křivku AD na úrovni Y*.

140 model AD – AS; nerovnováha Krátkodobé rovnovážné HDP je nad úrovní potenciálního Y 0 > Y* V ekonomice jsou zdroje využívány nadměrně – některé by jinak nebyly využity vůbec, nebo po kratší dobu. To vede k vyšším cenám zdrojů. Firmám se zdražuje produkce a postupně ji omezují. Dochází k posunu křivky SRAS severozápadně tak dlouho, dokud neprotne křivku AD na úrovni Y*.

141 Fiskální a monetární politika Monetární nebo fiskální expanze vede k posunu křivky AD severovýchodně, monetární nebo fiskální restrikce vede k posunu křivky AD jihozápadně. Pokud je původní rovnováha na úrovni potenciálního produktu Y 0 = Y*, je fiskální nebo monetární expanze v dlouhém období neúčinná – krátkodobě se produkt může zvýšit nad hodnotu Y*, dlouhodobě se ale vrací na úroveň Y*.

142 model AD – AS; rovnováha Pokud je původní rovnováha pod úrovní potenciálního produktu Y 0 < Y*, je fiskální nebo monetární expanze účinná, růste HDP. Záleží na míře expanze – pokud je zvolena optimální míra, nastává nová rovnováha na úrovni Y*. Je-li ale expanze nadměrná, nastane nová rovnováha nad úrovní Y*, pokud je expanze nedostatečná nastane nová rovnováha pod úrovní Y*. Pokud výchozí rovnováha nastává nad úrovní Y* může restriktivní politika vést k návratu na tuto úroveň Y*. Je-li ale restrikce nadměrná, nová rovnováha může nastat pod úrovní Y*.

143 model AD – AS; posuny křivky AD doprava nahoru (tj. severovýchodně ):doprava nahoru (tj. severovýchodně ): pozitivní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. doleva dolů (tj. jihozápadně): doleva dolů (tj. jihozápadně): negativní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny.

144 model AD – AS; posuny křivky AS doleva nahoru (tj. severozápadně): doleva nahoru (tj. severozápadně): negativní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu HDP a pokledsem cenové hladiny. doprava dolů (tj. jihovýchodně): doprava dolů (tj. jihovýchodně): pozitivní nabídkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu a růstem cenové hladiny.

145 Pozitivní a negativní poptávkový šok model AD - AS P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 AS P1P1 Y1Y1 AD 1 AD 0 P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 AS P1P1 Y1Y1 AD 1 AD 0 pozitivní šok negativní šok

146 Negativní a pozitivní nabídkový šok model AD - AS P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 AS 0 P1P1 Y1Y1 AS 1 AD pozitivní šok negativní šok P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 AS 0 P1P1 Y1Y1 AS 1 AD

147 Základním vztahem v mechanizmu Pigouova efektu je: a)Pokles úrokové míry vede k poklesu investic, b)Pokles cenové hladiny vede k růstu spotřeby. c)Růst úrokové míry vede k růstu investic. d)Pokles cenové hladiny vede k růstu poptávky po penězích. e)Žádná z odpovědí a) až d) není správná. Příklad – určete správnou odpověď

148 Základním vztahem v mechanizmu Pigouova efektu je: a)Pokles úrokové míry vede k poklesu investic, b)Pokles cenové hladiny vede k růstu spotřeby. c)Růst úrokové míry vede k růstu investic. d)Pokles cenové hladiny vede k růstu poptávky po penězích. e)Žádná z odpovědí a) až d) není správná. Příklad – určete správnou odpověď

149 Křivka agregátní poptávky AD je: a)Rostoucí přímka, b)Přímka rovnoběžná s osou Y, c)Přímka rovnoběžná s osou X, d)Klesající křivka. e)Vše je správně. f)Správně může být a) až c) Příklad – určete správnou odpověď

150 Křivka agregátní poptávky AD je: a)Rostoucí přímka, b)Přímka rovnoběžná s osou Y, c)Přímka rovnoběžná s osou X, d)Klesající křivka. e)Vše je správně. f)Správně může být a) až c) Příklad – určete správnou odpověď

151 Křivka agregátní nabídky AS je: a)Rostoucí přímka, b)Přímka rovnoběžná s osou Y, c)Přímka rovnoběžná s osou X, d)Klesající křivka. e)Vše je správně. f)Správně může být a) až c). Příklad – určete správnou odpověď

152 Křivka agregátní nabídky AS je: a)Rostoucí přímka, b)Přímka rovnoběžná s osou Y, c)Přímka rovnoběžná s osou X, d)Klesající křivka. e)Vše je správně. f)Správně může být a) až c). Příklad – určete správnou odpověď

153 Keynesiánská krátkodobá křivka agregátní nabídky je: a)Rostoucí přímka, b)Přímka rovnoběžná s osou Y, c)Přímka rovnoběžná s osou X, d)Klesající křivka. e)Vše je správně. f)Správně může být a) až c). Příklad – určete správnou odpověď

154 Keynesiánská krátkodobá křivka agregátní nabídky je: a)Rostoucí přímka, b)Přímka rovnoběžná s osou Y, c)Přímka rovnoběžná s osou X, d)Klesající křivka. e)Vše je správně. f)Správně může být a) až c). Příklad – určete správnou odpověď

155 V modelu AD-AS je rovnováha v bodě: a)průsečíku křivek AD-AS, b)průsečíku křivek IS-LM, c)průsečíku křivek IS-BP, d)průsečíku křivek LM-BP, e)průsečíku nabídky a poptávky, f)s minimální inflací. Příklad – určete správnou odpověď

156 V modelu AD-AS je rovnováha v bodě: a)průsečíku křivek AD-AS, b)průsečíku křivek IS-LM, c)průsečíku křivek IS-BP, d)průsečíku křivek LM-BP, e)průsečíku nabídky a poptávky, f)s minimální inflací. Příklad – určete správnou odpověď

157 Nejkomplexnější národohospodářský model je: a)Mundell-Flemingův, b)IS-LM-BP, c)IS-LM, d)AD-AS, e)důchod-výdaje s linií 45°. f)Keynesiánský důchod spotřeby. Příklad – určete správnou odpověď

158 Nejkomplexnější národohospodářský model je: a)Mundell-Flemingův, b)IS-LM-BP, c)IS-LM, d)AD-AS, e)důchod-výdaje s linií 45°. f)Keynesiánský důchod spotřeby. Příklad – určete správnou odpověď

159 Pigouv efekt říká: a)Pokles cen spotřebu neovlivní. b)Na rostoucí spotřebu firmy reagují zvýšením cen. c)Pokles cen vede k poklesu spotřeby. d)Pokles cen umožňuje rostoucí spotřebu. Příklad – určete správnou odpověď

160 Piguov efekt říká: a)Pokles cen spotřebu neovlivní. b)Na rostoucí spotřebu firmy reagují zvýšením cen. c)Pokles cen vede k poklesu spotřeby. d)Pokles cen umožňuje rostoucí spotřebu. Příklad – určete správnou odpověď

161 Poptávkový šok se projevuje: a)Posunem nabídkové křivky nahoru vlevo. b)Posunem poptávkové křivky. c)Posunem křivky IS severo-západně. d)Strnulostí obchodníků s klenoty. e)Jen jako reakce na šok nabídkový. Příklad – určete správnou odpověď

162 Poptávkový šok se projevuje: a)Posunem nabídkové křivky nahoru vlevo. b)Posunem poptávkové křivky. c)Posunem křivky IS severo-západně. d)Strnulostí obchodníků s klenoty. e)Jen jako reakce na šok nabídkový. Příklad – určete správnou odpověď

163 Nabídkový šok se projevuje: a)Posunem nabídkové křivky. b)Posunem poptávkové křivky. c)Posunem křivky MP jihozápadně. d)Vždy po zásahu vlády. e)Změnou sklonu křivky AD. f)Změnou sklonu křivky AS. Příklad – určete správnou odpověď

164 Nabídkový šok se projevuje: a)Posunem nabídkové křivky. b)Posunem poptávkové křivky. c)Posunem křivky MP jihozápadně. d)Vždy po zásahu vlády. e)Změnou sklonu křivky AD. f)Změnou sklonu křivky AS. Příklad – určete správnou odpověď

165 zvýšení spotřeby domácností C, zvýšení spotřeby domácností C, zvýšení investičních výdajů I, zvýšení investičních výdajů I, zvýšení vládních výdajů G, zvýšení vládních výdajů G, snížení daní TA, snížení daní TA, zvýšení transferů vlády TR, zvýšení transferů vlády TR, zvýšení čistého exportu NX (snížení importu IM, nebo zvýšení exportu EX, nebo kombinace obojího), zvýšení čistého exportu NX (snížení importu IM, nebo zvýšení exportu EX, nebo kombinace obojího), zvýšení množství peněz v oběhu M. zvýšení množství peněz v oběhu M. Příklad – model AD-AS

166 zvýšení spotřeby domácností C, zvýšení spotřeby domácností C, zvýšení investičních výdajů I, zvýšení investičních výdajů I, zvýšení vládních výdajů G, zvýšení vládních výdajů G, snížení daní TA, snížení daní TA, zvýšení transferů vlády TR, zvýšení transferů vlády TR, zvýšení čistého exportu NX (snížení importu IM, nebo zvýšení exportu EX, nebo kombinace obojího), zvýšení čistého exportu NX (snížení importu IM, nebo zvýšení exportu EX, nebo kombinace obojího), zvýšení množství peněz v oběhu M. zvýšení množství peněz v oběhu M. Příklad – model AD-AS

167 snížení spotřeby domácností C, snížení spotřeby domácností C, snížení investičních výdajů I, snížení investičních výdajů I, snížení vládních výdajů G, snížení vládních výdajů G, zvýšení daní TA, zvýšení daní TA, snížení transferů vlády TR, snížení transferů vlády TR, snížení čistého exportu NX (zvýšení importu IM, nebo snížení exportu EX, nebo kombinace obojího), snížení čistého exportu NX (zvýšení importu IM, nebo snížení exportu EX, nebo kombinace obojího), snížení množství peněz v oběhu M. snížení množství peněz v oběhu M. Příklad – model AD-AS

168 snížení spotřeby domácností C, snížení spotřeby domácností C, snížení investičních výdajů I, snížení investičních výdajů I, snížení vládních výdajů G, snížení vládních výdajů G, zvýšení daní TA, zvýšení daní TA, snížení transferů vlády TR, snížení transferů vlády TR, snížení čistého exportu NX (zvýšení importu IM, nebo snížení exportu EX, nebo kombinace obojího), snížení čistého exportu NX (zvýšení importu IM, nebo snížení exportu EX, nebo kombinace obojího), snížení množství peněz v oběhu M. snížení množství peněz v oběhu M. Příklad – model AD-AS

169 zvýšením reálného množství výrobních faktorů zvýšením reálného množství výrobních faktorů poklesem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, …) poklesem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, …) inovacemi všeho druhu. inovacemi všeho druhu. růstu produktivity práce růstu produktivity práce snížením daňových sazeb. Může stimulovat k vyšší produkci. snížením daňových sazeb. Může stimulovat k vyšší produkci. Příklad – model AD-AS

170 zvýšením reálného množství výrobních faktorů zvýšením reálného množství výrobních faktorů poklesem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, …) poklesem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, …) inovacemi všeho druhu. inovacemi všeho druhu. růstu produktivity práce. růstu produktivity práce. snížením daňových sazeb. Může stimulovat k vyšší produkci. snížením daňových sazeb. Může stimulovat k vyšší produkci. Příklad – model AD-AS

171 snížením reálného množství výrobních faktorů snížením reálného množství výrobních faktorů růstem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, …) růstem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, …) poklesu produktivity práce: poklesu produktivity práce: zvýšení daňových sazeb. Může destimulovat majitele VF. zvýšení daňových sazeb. Může destimulovat majitele VF. Příklad – model AD-AS

172 snížením reálného množství výrobních faktorů snížením reálného množství výrobních faktorů růstem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, …) růstem cen základních surovin (ropa, plyn, uhlí, …) poklesu produktivity práce: poklesu produktivity práce: zvýšení daňových sazeb. Může destimulovat majitele VF. zvýšení daňových sazeb. Může destimulovat majitele VF. Příklad – model AD-AS

173 Zakreslete standardní průběh křivky agregátní poptávky a vysvětlete možné příčiny tohoto tvaru. Příklad – model AD-AS P Y

174 Zakreslete standardní průběh křivky agregátní poptávky a vysvětlete možné příčina tohoto tvaru. Příklad – model AD-AS P Y AD Agregátní poptávka

175 Pigouoův efekt bohatství:Pigouoův efekt bohatství: Keynesův efekt úrokových měr:Keynesův efekt úrokových měr: Mundell-Flemingův efekt měnového kursu:Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y AD

176 Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C.Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr:Keynesův efekt úrokových měr: Mundell-Flemingův efekt měnového kursu:Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y AD

177 Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C.Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic I P. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic I P. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu:Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y AD

178 Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C.Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic I P. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic I P. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodno- cuje měnu domácí, což vede k růstu čistého vývozu NX. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu.Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodno- cuje měnu domácí, což vede k růstu čistého vývozu NX. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu. příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y AD

179 Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. a) Pokles transferů b) Likvidace výrobního zařízení c) Růst nominálních mzdových sazeb d) Růst vládních výdajů e) Pokles peněžní zásoby f) Pokles nepřímých daní g) Růst cen ropy h) Růst autonomních spotřeb i) Růst produktivity práce j) Růst kapitálové vybavenosti příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS

180 Pozitivní a negativní poptávkový šok příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS P1P1 Y1Y1 AD 1 AD 0 P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS P1P1 Y1Y1 AD 1 AD 0 A pozitivní šok B negativní šok

181 Negativní a pozitivní nominální nabídkový šok příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD D pozitivní šok C negativní šok P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD 1 1

182 Negativní reálný a pozitivní nabídkový šok příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD F pozitivní reálný nabídkový šok E negativní reálný nabídkový šok P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD

183 Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. a) Pokles transferů vede k poklesu agregátní poptávky B b) Likvidace výrobního zařízení negativním reálným nabídkovým šokem. SAS se posune doleva. E c) Růst nominálních mzdových sazeb je negativní nominální nabídkový šok. SAS nahoru. Snížení agregátní nabídky. C d) Růst vládních výdajů povede k růstu AD. A e) Pokles peněžní zásoby povede přímo (neoklasicky) či nepřímo (keynesiánsky) k poklesu AD. A příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS

184 Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. f) Pokles nepřímých daní je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava. D g) Růst cen ropy je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. C h) Růst autonomních spotřeb povede k růstu AD. A i) Růst produktivity práce je pozitivním reálným nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava F j) Růst kapitálové vybavenosti. Stejně jako i) tj. F příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS

185 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Model s přímkou 45°; model AD-AS Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 8 a 9."

Podobné prezentace


Reklamy Google