Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do evropských studií. * Politika koheze, politika soudržnosti * Hlavní cíl: narovnat hospodářské a sociální rozdíly mezi vyspělými a zaostávajícími.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do evropských studií. * Politika koheze, politika soudržnosti * Hlavní cíl: narovnat hospodářské a sociální rozdíly mezi vyspělými a zaostávajícími."— Transkript prezentace:

1 Úvod do evropských studií

2 * Politika koheze, politika soudržnosti * Hlavní cíl: narovnat hospodářské a sociální rozdíly mezi vyspělými a zaostávajícími oblastmi prostřednictvím finanční pomoci * Základem je solidarita vyspělejších zemí se zaostávajícími

3 * Počátek v 70. letech * Podnětem byla tzv. Thomsonova zpráva z r * Dokončení společného trhu je ohroženo regionálními rozdíly * Je založen Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) jako hlavní nástroj financování.

4 * Významným mezníkem bylo přijetí Jednotného evropského aktu: * Poprvé byla regionální politika uvedena v zakládajících smlouvách * Byly zakotveny tři strukturální fondy → Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský a záruční fond * Růstu významu regionální politiky napomáhají i rozpočtové problémy: tzv. Delorsův balík I. (1988) požadoval navýšení prostředků pro strukturální fondy na úkor prostředků plynoucích do zemědělství

5 * V r reforma regionální politiky a stanovení pěti cílů: * Podpora hospodářsky zaostalých regionů (HDP nižší než 75 % průměru ES/EU) – fondy ERDF, ESF a EAGGF * Přeorientování regionů silně postižených úpadkem průmyslu na nové druhy hospodářské činnosti – ESF, ERDF * Boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti → ESF * zapojení mladých lidí do pracovního procesu → ESF * Modernizace a diverzifikace zemědělské výroby → EAGGF, FIFG * Podpora programů na vytváření nových pracovních míst v zemědělském sektoru → ESF, ERDF a EAGGF * V rámci severního rozšíření dochází k navýšení těchto pěti cílů na šest * přidává se udržení osídlení arktických oblastí → ESF, ERDF a EAGGF

6 * Smlouva o Evropské unii: * Cíl vytvořit hospodářskou a měnovou unii * Tlak chudších zemí (Irsko, Španělsko, Portugalsko a Řecko) na posílení evropského financování regionálního rozvoje * V r vytvořen Fond solidarity (Kohezní fond): * Mohly čerpat země, jejichž HDP byl nižší než 90 % průměru ES/EU, podmínkou bylo dodržování konvergenčních kritérií

7 * V dokumentu Agenda 2000 dochází k redukci cílů na tři * podpora hospodářsky zaostalých regionů (HDP je nižší než 75 % průměru EU → ESF, EAGGF, FIFG, ERDF * Podpora regionů, které procházejí hospodářskou a sociální restrukturalizací → ESF, ERDF * Rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím podpory zaměstnanosti a modernizace vzdělávacích systémů → ESF * Zásadním mezníkem bylo vydání Lisabonské strategie * Cíle regionální politiky navázané na cíle Lisabonské strategie

8 * Podoba regionální politiky na léta : * Cíl 1: Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru EU. * Cíl 2: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost * Cíl 3: Evropská územní spolupráce:

9 * Lokalizace problémových regionů → členské státy jsou proto mezi sebou porovnávány podle HDP na hlavu. * Za účely objektivního porovnání zavedlo ES v r vlastní statistické teritoriální jednotky – tzv. NUTS (tři úrovně NUTS I, NUTS II, NUTS III) * Za problémové regiony jsou považovány venkovské oblasti, průmyslové oblasti, kde došlo k úpadku daného průmyslového odvětví, regiony se specifickou přírodou a demografickým složením (arktické regiony, ostrovy)

10

11 * Princip koncentrace: * Prostředky všech strukturálních fondů jsou zaměřeny na základní cíle * Princip programového plánování: * Princip víceletého plánování prosazovaný Komisí * Princip partnerství: * Na implementaci programů se kromě Komise a členských států mají podílet i regionální autority (uplatňování praktické principu subsidiarity)

12 * Sdílená politika EU * Výbor regionů: * Založen Maastrichtskou smlouvou – poradní funkce * Zástupci regionálních a místních samosprávných celků * Kontrola dodržování principu subsidiarity * Podle Lisabonské smlouvy může se obrátit na Soudní dvůr EU, jestli že se domnívá, že došlo k porušení principu subsidiarity v oblastech, kde má být dle SFEU konzultován

13 * Vývoj výdajů: v r tvořily jen 17 % rozpočtu. V r to bylo 36,7 % a v r by to mělo být 38,1% * Pravidla financování: * Každý projekt je financován jen z jednoho fondu * Každý projekt musí být v souladu s cíli Lis a bonské strategie * Kofinancování: každý projekt je zčásti hrazen finančními prostředky z fondů EU a zčásti jsou nutné vlastní zdroje žadatele. * Maximální kofinancování * Konvergence: 75%-85% * Konkurenceschopnost a zaměstnanost: 50%-85% * Evropská územní spolupráce: 75% -85% * Kohezní fond: max. 85%

14

15 * ERDF (Evropský regionální rozvojový fond) * Vznik v r * Základní nástroj regionální politiky k financování strukturální pomoci * Proti vzniku: Francie a Německo * Pro: Itálie, po prvním rozšíření i Velká Británie, Dánsko a Irsko * Diskuze o výši prostředků * Čerpání prostředků členskými státy bylo omezeno kvótami * Všechny 3 cíle

16 * Evropský sociální fond (ESF): * Vznik v r * Zaměřuje se na prevenci a na boj s nezaměstnanosti, na rozvoj lidských zdrojů a na podporu integrace na trhu práce * Financuje cíl 1 a 2

17 * Fond soudržnosti (Kohezní fond) * Vznik v r * Cíl: pomoci nejméně vyspělým členským státům při vstupu do HMU. * Pomoc je poskytována na národní úrovni vybraným zemím, jejichž hrubý národní produkt (HNP) na obyvatele je nižší než 90% průměru EU a které se připravují na vstup do HMU

18 * Sdílená politika * Odlišné sociální modely: * Liberální (atlantský) → Velká Británie * Konzervativní (kontinentální) – Německo, Belgie, Francie, Itálie, Rakousko * Sociálně demokratický (skandinávský) → Švédsko, Finsko

19 * Smlouva o ESUO: * Cílem bylo zvýšit platy zaměstnanců v ocelářském a uhelném průmyslu * Smlouva o EHS * Zavedena zásada stejné odměny pro muže a ženy za stejnou práci * Hlavním nástrojem se staly směrnice, které stanovovaly minimální standardy * V r zřízen Evropský sociální fond

20 * V 60. letech stagnace, oživení až v 70. letech * Komise předložila Sociální akční program pro léta * Zvýšení zaměstnanosti * Zlepšení životních a pracovních podmínek zaměstnanců * Vytvoření mechanismu pro dostatečné informování zaměstnanců a umožňujícího participovat na řízení podniku

21 * V polovině 80. let dochází k rozvoji sociální politiky spolu s rozvojem projektu společného trhu * Spor mezi maximalisty a minimalisty → * JEA proto postrádá koncepci sociální politiky, nicméně obsahuje článek 118a, ve kterém se státy zavazují věnovat zvláštní pozornost otázkám pracovního prostředí, zdraví a bezpečnosti pracujících * Směrnice se v Radě měly přijímat kvalifikovanou většinou po konzultaci Hospodářského a sociální výboru a EP * Státy měly možnost zachovat přísnější opatření na ochranu pracovních podmínek * Byl zakotven sociální dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci (sociální dialog byl nastartován již v r (tzv. proces z Val Duchesse)

22 * Na konci 80. let Komise předložila návrh na vypracování Sociální charty * Pro Francie a Německo → podporovaly větší harmonizaci a stanovení vyšších společných standardů → zvýšilo by to konkurenceschopnost jejich pracovní síly * Proti Velká Británie → začátek centralizovaného sociálního systému, který ohrozí suverenitu členských států * Komise chtěla naopak propojit sociální otázky se společným trhem → řešení sociálního dumpingu

23 * Sociální charta (Evropská charta základních sociálních práv zaměstnanců) * Právo pracovat v zemi ES/EU podle vlastního výběru * Právo na spravedlivou mzdu * Právo na lepší životní a pracovní podmínky * Právo na sociální ochranu v rámci existujících národních systémů * Právo na svobodu shromažďování a kolektivní vyjednávání * Právo na zaměstnanecké školení * Právo mužů a žen na rovné zacházení * Právo pracovníků na informace, konzultace a spoluúčast * Právo na ochranu zdraví a bezpečnost při práci * Ochrana dětí a adolescentů * Záruka minimálních životních standardů pro starší občany * Lepší sociální a profesní integrace invalidů

24 * Charta byla vyhlášena ve formě deklarace na zasedání ER v Štrasburku v r → VB ji podepsala teprve v r. 1997, když nastoupila labouristická vláda * Smlouva o Evropské unii: * Protokol o sociální politice, který byl právně závazný → mimo zůstala Velká Británie * Hlavním nástrojem realizace měly být směrnice přijímané Radou ve spolupráci s EP a po konzultaci Hospodářského a sociálního výboru

25 * 1994: Bílá kniha o evropské sociální politice * Konkurenceschopnost EU, ale zároveň zachování solidarity * Zaměstnanost * Respektování rozmanitosti evropských zemí → úplná harmonizace sociální politiky není cílem EU, ale sblížení cílů a opatření * Zakotvení společných minimálních standardů

26 * Amsterodamská smlouva: * Velká Británie se připojila k závazkům v sociální politice * Tato politika byla přímo zakotvena ve smlouvě čl. 136 a 137 Smlouvy o ES → závazek k vysoké míře zaměstnanosti * Bylo zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou a procedura spolupráce s EP a po konzultaci HSV a Výboru regionů * Mainstreaming politiky zaměstnanosti (čl. 127)

27 * Lucemburský proces (1997) → Evropská strategie zaměstnanosti * Výsledkem byla koordinace členských států v oblasti zaměstnanosti * Je založena na tzv. otevřené metodě koordinace * Komise navrhuje směrnice, které přijímá Rada. Tyto stanovují společné cíle členských států * Členský stát pak vytvoří program, jak směrnice realizuje v praxi – tzv. Národní akční plány * Každoročně se hodnotí pokrok (Komise) * Založena na výměně zkušeností a příkladů dobré praxe * Neexistují sankce za neplnění * Komise zveřejňuje hodnocení členských zemí – nepřímý tlak * Formálně byla OMC zavedena na Lisabonském summitu v r. 2000

28 * Lisabonská strategie * Byla vyhlášena v 3/2000 na summitu ER v Lisabonu * Cíl: proměnit EU v nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa do r. 2010, znalostní ekonomika schopná udržitelného růstu * Od r se klade větší důraz na růst a zaměstnanost

29 * Hlavním nástrojem jsou směrnice, které jsou pro členské státy závazné. * Stanovují minimální standardy. * Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, používá se spolurozhodovací procedura (řádný legislativní postup) s Evropským parlamentem (po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů)

30 * Jednomyslnost se používá v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany pracovníků, ochrany pracovníků při skončení pracovního poměru, zastupování a kolektivní obrany zájmů pracovníků a zaměstnavatelů a podmínek zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na území EU. * Komise před předložením legislativních návrhů z oblasti sociální politiky konzultuje se sociálními partnery otázku možného zaměření akce Unie. * Každý členský státy může zachovat nebo zavést přísnější ochranná opatření

31 * Principy: * Princip nediskriminace * Princip jedné legislativy – na zaměstnance se vztahuje legislativa státu, kde pracuje, i když je občanem jiného státu * Zásada zachování již nabytých práv - princip přenositelnosti sociálních dávek (důchodové a zdravotní pojištění), stát může vyplácet sociální dávky do zahraničí

32 * Lisabonská smlouva: * Mezi obecné cíle Unie se dostává plná zaměstnanost. * Nově je zakotvena tzv. horizontální sociální klauzule zavazující Unii přihlížet ve všech svých politikách k cílům sociální politiky. * Zdůrazněna je role sociálních partnerů (čl. 152 SFEU). * Právně závaznou součástí Lisabonské mluvy se také stala Listina základních práv Evropské unie.

33 * Sdílená politika EU * Fungující dopravní sítě a služby důležité pro fungování vnitřního trhu (volný pohyb zboží a osob) * X Dopravní sektor patří k významným národním sektorům

34 * Společná dopravní politika byla zavedena již ve Smlouvě o Evropském hospodářském společenství, skutečně se začala realizovat teprve v 80. letech. * Počátky – střety mezi odlišnými národními koncepcemi * Nizozemí, Belgie, Lux. → podpora liberalizace služeb a liberálních politik * Francie, Německo, Itálie → státní intervence do silniční i železniční dopravy

35 * Ve smlouvě o EHS: * Zavedení společných pravidel pro mezinárodní dopravu do nebo z některých členských států * Zajištění volného přístupu k poskytování dopravních služeb uvnitř každého členského státu pro dopravce z dalších členských států * Vytvoření opatření ke zlepšení bezpečnosti dopravy. * Realizace těchto cílů měla být prozatím omezena jen na oblast železniční, silniční a vnitrovodní dopravy

36 * Až do 80. let realizace stagnovala → problém představovalo dosažení jednomyslnosti v Radě * Impulsem byla žaloba Evropského parlamentu z r na Radu k Evropskému soudnímu dvoru pro nečinnost * EP argumentoval tím, že členské státy se zavázaly vytvořit společnou dopravní politiku, což se ale nedělo * V roce 1985 pak dal Soudní dvůr Parlamentu za pravdu a žádal Radu, aby proces harmonizace dopravy urychlila – odblokování dopravní politiky

37 * Jednotný evropský akt: * Významný posun, neboť pro oblast dopravy bylo zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou → a to i do oblasti letecké a námořní dopravy * Mezníkem byl rok 1988, kdy byla odbourána omezení k poskytování licencí na dopravní služby (tzv. kabotáž) * Bylo možné provozovat nákladní dopravu v jednom nebo více členských státech, v nichž dopravce nemá pobočku. * Nejprve fungoval systém kvót. * V r Rada vydala nařízení, že dopravci z členské země a s platnou licencí mohou provozovat své služby v rámci celého společného trhu * Nejprve dotčena nákladní doprava, o sobní doprava byla vyřešena teprve v r. 1997

38 * 90. léta * Transevropské sítě * Letecká doprava * V r spuštěn vnitřní letecký trh * Zrušena omezení týkající se udělování licencí (kabotáž), umožnilo tak leteckým dopravcům ze všech členských států přístup ke všem letovým cestám uvnitř Společenství. * Došlo také k liberalizaci leteckých tarifů * EU uzavírá dohody se třetími zeměmi o otevření vzdušného prostoru * V r byla uzavřena dohoda o „otevřeném nebi“ s USA.

39 * Rada rozhoduje na základě procedury spolurozhodování s EP po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů * Používá kvalifikovanou většinu * Stanovuje: * společná pravidla pro mezinárodní dopravu do nebo z některého členského státu * podmínky, za nichž mohou dopravci, kteří nejsou rezidenty tohoto státu, provozovat dopravu uvnitř některého členského státu * opatření ke zlepšení bezpečnosti dopravy. * Jednomyslnost: zásady dopravního režimu, jejichž uplatňování by se mohlo vážně dotknout životní úrovně a zaměstnanosti v některých oblastech, jakož i využití dopravních zařízení

40 * Cílem je vybudovat efektivní dopravní infrastrukturu * Koordinace výstavby infrastruktury mezinárodního významu – rychlostní komunikace, železniční koridory, sítě vysokého napětí, ropovody * Slaďování technických norem * Projekt byl zahájen rozhodnutím Rady z r * Smlouva o EU: samostatná hlava XV (původně hlava XII), transevropské sítě tak nejsou integrální součástí společné dopravní politiky

41 * Východiska: * EU není energeticky soběstačná, nicméně existují rozdíly mezi členskými státy * Velká Británie, Nizozemsko disponují nalezišti zemního plynu * Francie jaderná energie * EU jako celek: * závislost na ropě (2009): 83,7 % * závislost na zemním plynu: 60,8 % * tuhá paliva (uhlí): 41,1 % * Hlavními dovozci jsou Rusko, Norsko, Saudská Arábie

42 * ESUO a Euroatom * Smlouva o EHS nezmiňovala spolupráci v oblasti energetiky * Energetická témata přítomná – především energetická soběstačnost jako podmínka rozvoje společného trhu * Směrnice Rady z r – členské státy jsou povinny udržovat minimální zásoby ropy a ropných produktů * V 70. letech směrnice Rady o zmírňování následků potíží při zásobování ropou a ropnými produkty

43 * Smlouva o EU neobsahuje energetickou politiku, ale zmiňuje se poprvé o energetice * Čl. 2 - posláním Společenství je vytvořením společného trhu a hospodářské a měnové unie a prováděním společných politik nebo činností podporovat harmonický a vyvážený rozvoj hospodářských činností ve Společenství * Využito k expanzi pravomocí EU do oblasti energetiky * O energii se také hovořilo v článku o transevropských sítích a životním prostředí

44 * 1991 – vyhlášení Evropské energetické charty: * Bezpečné investiční prostředí v zemích SVE pro příliv finančních prostředků ze západní Evropy. * V r byla uzavřena Smlouva o energetické chartě (v platnost vstoupila v roce 1998) * 1995 – Komise vydala Zelen ou knih u „Energetická politika pro Evropskou unii“. * nutnost posílit společný postup a spolupráci * bezpečnost dodávek energetických surovin * Revize smluv - absence jasně dané odpovědnosti za energetickou politiku

45 * Amsterodamská smlouva nezačlenila energetickou politiku * Komise se pak soustředila na jiné oblasti, především na obnovitelné zdroje energie (životní prostředí) * 2000 – Komise vydala Zelenou knihu „K evropské strategii pro bezpečnost energetických dodávek“ * Hlavním problémem je energetická závislost a bezpečnost dodávek * Komise jako řešení chápe společnou energetickou politiku

46 * 2005 – další Zelená kniha o energetické účinnosti * řešení otázek zásobování, podpora obnovitelných zdrojů a vývoj nových technologií * Cíl vytvořit společnou energetickou politiku EU * Na začátku ledna 2006 roztržka mezi Ruskem a Ukrajinou, během které byly Ukrajině přerušeny dodávky zemního plynu. * V EU obavy z přerušení dodávek

47 * V březnu 2006 nová Zelená kniha „Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii“ * Udržitelnost (konkurenceschopné obnovitelné zdroje) * Konkurenceschopnost * Zabezpečení dodávek * Klíčovým tématem bylo dosažení dohody na úrovni Společenství o cílech energetické politiky. Plus nové trasy ropovodů a plynovodů.

48 * Akční plán Evropské rady pro roky : * diverzifikace zdrojů a přepravních tras * V lednu 2008 přijetí tzv. energetického balíčku * boj proti změnám klimatu * Listopad Zelená kniha „Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné evropské energetické síti“

49 * Během českého předsednictví v první polovině roku 2009 přijat "Druhý strategický přezkum energetické bezpečnosti a solidárního akčního plánu" * potřeba vytvořit liberalizovaný vnitřní trh s energií a transparentní právní a regulační rámec * potřeba diverzifikace dodavatelů energie, zdrojů a zásobovacích tras * vybudování potřebné infrastruktury

50

51

52 * Lisabonská smlouva: * Poprvé zakotvena jako sdílená politika (hlava XXI Smlouvy) * Cíle: * zajištění fungování trhu s energií * zajištění bezpečnosti dodávek * podporu energetické účinnosti a úspor energie * rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie * podpora propojení energetických sítí. * Členské státy mají právo stanovit si podmínky využívání svých energetických zdrojů a zvolit si svůj energetický mix


Stáhnout ppt "Úvod do evropských studií. * Politika koheze, politika soudržnosti * Hlavní cíl: narovnat hospodářské a sociální rozdíly mezi vyspělými a zaostávajícími."

Podobné prezentace


Reklamy Google