Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU ČÁST 2 PREZENTACE VŠFS 2015.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU ČÁST 2 PREZENTACE VŠFS 2015."— Transkript prezentace:

1 SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU ČÁST 2 PREZENTACE VŠFS 2015

2 B ILÁ KNIHA 1985 Bilá kniha nezachovávala rozlišování skupin opatření mezi zboží, osoby, služby a kapitál Sledovala druhy překážek, se kterými se trh v praxi setkával a rozdělila je na fyzické (administrativa, celní prohlídky, poplatky) Daňové ( fiskální) technické (státní podpory, problematika veřejných zakázek)

3 B ILÁ KNIHA Daňové překážky – členské státy používají fiskální politiku vytvářející fyzické a technické bariéry; například prostřednictvím odlišného fungování daňového systému. Fyzické překážky – celní procedury, které postihují osoby, služby a kapitál, přicházející ze zahraničí. Technické překážky – vyplývající z předpisů členských států, které brání volnému pohybu; např výrobkové normy, požadovaná kvalifikace pracovníků, nebo lokalita pro finanční služby.

4 B ÍLÁ KNIHA Jak se Bílá kniha odrazila ve změnách práva EU s ohledem na Daňové překážky trhu Fyzické překážky trhu Technické překážky trhu

5 VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ

6 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY Článek 28 odst. 1 SFEU stanoví „Unie zahrnuje celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím a která zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem mezi členskými státy, tak i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím.

7 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY Vytváří: vnitřní zónu volného obchodu uvnitř Unie, kde neexistuje žádné clo na vnitřních hranicích celní unii v níž existuje společný vnější celní sazebník. Jakmile zboží ze třetí země vstoupí do EU po úhradě příslušných cel dostává se do volného oběhu uvnitř Unie bez dalších celních či poplatkových povinností. (viz Článek 29 SFEU)

8 SPOLEČNÝ CELNÍ SAZEBNÍK je jedno, kde zboží vstupuje do EU (nemožnost zvýhodnit importa oproti jiným zemím) změny cestou společného rozhodování propojeno se společnou vnější obchodní politikou systém TARIC : každé zboží importované do EU má svou kategorizaci a k ní připadá dané clo záleží na zemi původu ukázka: onsultation.jsp?Lang=cs&redirectionDate= onsultation.jsp?Lang=cs&redirectionDate=

9 SPOLEČNÝ CELNÍ SAZEBNÍK Společný celní sazebník (SCS) čítá více než 13 tis. položek, je pravidelně V nedávné době byl SCS inkorporován do MCK (modernizovaného celního kodexu) - nařízení EP a Rady č. 450/2008 souhrn relevantních unijních celních předpisů. kombinovaná celní nomenklatura opatření celní preference výjimečná tarifní opatření, a další

10 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY Zásadní jsou články 30 a 110 SFEU Článek 30 Smlouvy SFEU stanoví: "Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na cla fiskální povahy.“ Ustanovení je přímo účinné

11 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 30 Co znamená pojem zboží Definice - rozsudek 7/68 Komise vs. Itálie „pod pojmem zboží se musí rozumět výrobky, jejichž hodnota je vyjádřitelná v penězích a jež jsou schopny stát se předmětem obchodní transakce“. dalších judikáty – rozšíření pojmu zboží na komodity včetně uměleckých děl, předmětů duševního vlastnictví, Počítačových programů suroviny, jiné druhy energie, elektřinu, voda, Odpadky pokud se mohou stát předmětem obchodní transakce. Co znamená pojem clo Pokud členský stát požaduje poplatek za zboží při jeho vstupu do země

12 Některé druhy zboží (např. potraviny) jsou v rámci EU harmonizovány - základní požadavky, které musí výrobky splňovat, aby se mohly volně pohybovat v rámci vnitřního trhu. např. Směrnice 2000/36/ES o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě Někde zůstala úprava v kompetenci členským státům → co stát to rozdílné požadavky F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 30

13 Dávky, které mají rovnocenný účinek jako clo Případ Komise vs Itálie –7/68 rozsudek ESD Itálie uložila clo na vývoz uměleckých předmětů. Komise podala žalobu a Itálie se bránila tím, že umělecká díla nejsou zbožím, a že příjem ze cla jde na ochranu historického bohatství Itálie. Soudní dvůr rozhodl ve prospěch Komise. Zboží je cokoli, co může být způsobilé k peněžnímu ohodnocení a co může být předmětem obchodní transakce. Neexistují žádné výjimky pro ukládání cel, byť by šlo o veřejný zájem. Itálie mohla použít kvantitativní omezení spadající pod výjimku čl. 30.

14 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 30 Případ Diamantarbeiters 3/1969 ESD V tomto rozhodnutí soud vymezil dávku s rovnocenným (obdobným) účinkem jako má clo - > jakákoli peněžní dávka, byť méně významná, uložená na základě toho, že zboží přechází státní hranice. Dávka přitom nemusí být vybírána na hranici, rozhodující je její vazba na dovoz zboží. Zde byla dávka vybírána při dovozu diamantů do Belgie a plynula do sociálního fondu pracovníků zaměstnaných v diamantovém průmyslu. SD -> tato dávka je rovněž nepřípustná.

15 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 30 Shrnutí každé finanční zatížení, s jakýmkoliv pojmenováním či způsobem aplikace, které je uloženo jednostranně na zboží dovezené nebo vyvezené z jiného členského státu z důvodu okolnosti, že překračuje hranici, představuje poplatek s účinkem rovnocenným clu

16 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 30 Výjimky – poplatky ukládané v souladu s evropským právem včetně veterinárních a jiných kontrol na základě směrnic, adekvátní dávky za skutečně poskytnutou službu při vývozu či dovozu (např. objednané samotným dovozcem) případ 18/87 Komise vs Německo Německo zavedlo poplatky ukládané při dovozu živých zvířat. Sloužily k provedení inspekce na hranicích, vyplývající ze směrnice 81/389. ESD uznal poplatek za oprávněný Poplatek za inspekci nesmí přesáhnout skutečné náklady vzniklé; tj musí být proporcionání

17 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 110 SFEU Použití daňového systému ke znevýhodnění dováženého zboží Článek 110 SFEU upravuje dvě oblasti Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí. Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům.

18 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 110 SFEU Povšimněme si významu článku 110 odst 1 SFEU Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí Vnitrostátní zdanění výrobky jiných států Podobné výrobky domácí

19 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 110 SFEU případ 168/78 Komise vs Francie (případ „Whisky & Koňak“) – poprvé poukázal na účel čl. 36 a 110: “ Ustanovení uvedená ve Smlouvě jsou doplněním ustanovení, která se týkají zrušení celních poplatků a poplatků s rovnocenným účinkem. Mají za cíl zajistit volný pohyb zboží mezi členskými státy v obvyklých podmínkách konkurence tím, že vyloučí všechny formy ochrany, které mohou vyplynout z uplatnění vnitřního diskriminačního zdanění výrobků z jiných členských států. Jak Komise správně podotkla, článek 95 /nyní 110/ musí zaručit naprostou neutralitu vnitřního zdanění z hlediska konkurence mezi domácími a dovezenými výrobky”

20 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 110 SFEU Podobnost ? „Ustanovení… /o podobnosti/ musí být vykládáno široce, aby pokrylo všechny daňové postupy, které se dotýkají rovného zacházení s domácími a dováženými výrobky ; pojem „podobné výrobky je tedy třeba vykládat dostatečně pružně“….“ (judikát 168/78 Francie vs Komise ).

21 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 110 SFEU „… Za podobné je třeba považovat výrobky, které mají podobné vlastnosti nebo odpovídají stejným potřebám z hlediska spotřebitele. Oblast působnosti prvního odstavce čl. 95 (dnes čl. 110) je tedy třeba určit nikoli na základě kriteria přísné totožnosti výrobků, ale podle kriteria jejich podobnosti a srovnatelného využití.“ (judikát 168/78 Francie vs Komise ).

22 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 110 SFEU Výrobky a požadavky spotřebitelů ¨Případ 243/84 John Walker v Ministeriet for Skatter: Ovocný likér je podobný whisky: ESD analyzovat charakter: Obou výrobků včetně jejich % obsahu alkoholu, Výrobní postupy Jejich vnímání spotřebiteli co se týče povahy produktu Soud dospěl k závěru, že výrobky nejsou podobné.

23 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 110 SFEU Případ 57/65 Lutticke GmbH v. Hauptzoll- amt Saarlouis Zdaněné vnitrostátní daní bylo dovážené sušené mléko, ale nikoliv sušené mléko vyráběné v tuzemsku. Daň byla označena za přímo diskriminační a porušující článek 110 SFEU. Ale jak je to s nepřímým vnitrostátním zdaněním? Jinými slovy případy, kdy daň zjevně nediskriminuje v porovnání s podobnými výrobky ?

24 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 110 SFEU Případ 112/84 Humblot v. Directeur des Services Fiscaux - případ, kdy roční daň z motorových vozidel rozlišovala mezi auty s různými výkony a měla za následek zdanění dovážených automobilů vyšší (roční) daní než u tuzemských automobilů Členský stát nemůže použít rozdílné daně, která jsou nepřímo diskriminační, tedy v případě, že daň má vyšší dopad na dovážený výroben nežli na domácí Tento rozdíl ve zdanění vede k faktické diskriminaci, která je zakázána podle článku 110 SFEU

25 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 110 SFEU Rozdílné zdanění musí vyhovovat objektivním kritériím: hospodářská politika realizovaná státem – pokudmje slučitelná s právem EU ČS musí zamezit přímé nebo nepřímé diskriminaci mezi dováženými a domácími výrobky Kompletní neutralita vnitřního zdanění, pokud se týče soupeření mezi domácími a dováženými výrobky stát musí vyrovnat daně tak, aby vyloučil diskriminaci

26 F ISKÁLNÍ PŘEKÁŽKY – ČLÁNEK 110 SFEU Článek 110 SFEU a nepřímá ochrana "členské státy nepodrobí dále výrobky jiných států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům.. Tyto jiné výrobky nejsou výrobky obdobnými, ale přesto jsou v jsou navzájem v konkurenčním vztahu

27 F ISKÁLNÍ ( DAŇOVÉ ) PŘEKÁŽKY – SHRNUTÍ Zjistili jsme, že daňové a jiné fiskální překážky, které tvoří cla na dovozy a vývozy a poplatky s rovnocenným účinkem jsou zakázány podle článku 30, tudíž v případě, že členský stát zatíží daní zboží při vstupu do země, je jasné, že tato platba je zakázaná podle článku 30 SFEU. Jakékoliv finanční zatížení, bez ohledu na jeho označení či způsob aplikace, pokud je jednostranně uložené na zboží dovezené z jiného členského státu z důvodu, že překročí hranici, představuje poplatek s rovnocenným účinkem.

28 F ISKÁLNÍ ( DAŇOVÉ ) PŘEKÁŽKY – SHRNUTÍ Vnitřní zdanění, přímo či nepřímo diskriminující dovážené výrobky, které jsou buď podobné tuzemským výrobkům nebo jsou nahraditelné za domácí výrobky, je zakázané podle článku 110 SFEU. Tedy : Členský stát nemůže zavést vnitřní daň na výrobky z jiných členských států vyšší, než jakou ukládá na podobné domácí výrobky. Tam, kde existuje konkurenční vztah, může být účinkem vnitřního daňového systému ochrana domácího výrobku před dováženými výrobky, jež si vzájemně konkurují

29 T ECHNICKÉ A FYZICKÉ PŘEKÁŽKY

30 F YZICKÉ PŘEKÁŽKY Kromě daňových překážek existují další opatření, která diskriminují dovoz a vývoz. Tato jdou známá jako množstevní omezení. Článek 34 SFEU stanoví: "množstevní omezení dovozu a všechna opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána." Článek 35 SFEU stanoví totéž ve vztahu k vývozům

31 F YZICKÉ PŘEKÁŽKY Jsou tyto články přímo účinné? Ano, mají vertikální přímý účinek Dovozy- viz např. případ C-46/93 Brasserie du Pecheu r vývozy – případ C-5/94 Hedley Lomas Proč mají vertikální přímý účinek ? Protože články 34 a 35 SFEU jsou cíleny na vlády členských států; vztahují se na opatření přijatá členskými státy a nikoliv opatření přijatá soukromými osobami

32 F YZICKÉ PŘEKÁŽKY Co znamená množstevní omezení? Soudní dvůr stanovil množstevní omezení pro případ 2/73 Riseria Luigi Geddo proti Ente Nazionale Risi, "opatření, s charakterem úplného nebo částečného zákazu, podle okolností, dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží." Jinými slovy množstevní omezení platí pro: úplný zákaz výrobku Stanovení kvóty

33 TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY Co je myšleno druhým ustanovením - "opatření s rovnocenným účinkem kvantitativnímu omezení„ (ORUKO) Toto bylo podrobně vymezeno v judikátu Procureur du Roi v 8/74 Dassonville : Belgický dovozce skotské whisky si stěžoval u belgického soudu, že belgické právo porušuje článek 30 SES (nyní 34 SFEU) tím, že ztěžuje dovoz whisky z jiného místa než je stát původu. Soud se obrátil podle článku 234 na ESD s předběžnou otázkou

34 TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY ESD v judikátu Dassonville rozhodl: “ Všechna obchodní pravidla upravená právem členských států, která přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně brání obchodu mezi členskými státy, je nutné považovat za opatření mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení." (odst. 5 rozsudku) Tato definice se stala známou jako formule Dassonville. Žádný zákon státu proto nesmí bránit intrakomunitárnímu obchodu

35 T ECHNICKÉ PŘEKÁŽKY Tato formule však byla chápána jako všezahrnující, ať byla opatření diskriminační či nikoliv. Proto ESD uvedl, že této formule se nelze dovolávat tam, kde pravidlo nebo dotyčné jednání neomezují obchod s dováženým zbožím více, než obchod s domácím zbožím. Obdobně jako u dávek a poplatků s rovnocenným účinkem clu dle článku 36 SFEU, i v případě opatření s účinkem rovnocenným kvantitativnímu omezení, se stává toto opatření nedovoleným následkem jeho diskriminujícího účinku a nikoliv původního účelu nebo záměru opatření jako takového

36 T ECHNICKÉ PŘEKÁŽKY ES vydalo směrnici, která měla pomoci - směrnice 70/50 (o zrušení opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu). Směrnice měla časově omezenou platnost Článek 2 této směrnice se vztahuje na vnitrostátní opatření, která výslovně rozlišují mezi domácím a dovezeným zbožím, přičemž dovoz zboží znemožňují, znesnadňují nebo ve vztahu k domácímu zboží prodražují. Nazývají se jako výslovně diskriminačními opatření. Co označujeme za výslovně diskriminační opatření?

37 1. OMEZENÍ DOVOZU A VÝVOZU Omezení dovozu a vývozu. Uvědomme si, že kvantitativní omezení a opatření s rovnocenným účinkem aplikovaná mezi členskými státy jsou zakázána s ohledem na dovozu, tak i vývozu Případ 51-54/71 International Fruit Company v Produktschap voor Groenten en Fruit ESD rozhodl, že dovozní a vývozní licence pokrývá článek 34 SFEU, byť i jako čistá formalita

38 2. P RAVIDLA PRO URČOVÁNÍ CEN Pravidla pro určování cen V tomto případě členské státy určují ceny, aby ztížíly pro dovozce provávat zboží v daném státu - např. pevné ceny platí pouze pro dovážené výrobky. Tedy omezení dovozu a vývozu, podpora domácího zboží oproti importovanému zboží, určování pevné ceny na dovážené zboží - to všechno jsou představují výslovně diskriminační opatření (čl. 2 směrnice 70/50

39 T ECHNICKÉ PŘEKÁŽKY V článku 3 směrnice 70/50 jsou uvedena opatření, která ovlivňují jak doma vyrobené produkty, tak i dovezené produkty. Existuje rozdílné zacházení týkající se těchto dvou druhů výrobků – s dováženými výrobky je zacházeno přísněji než s domácími produkty Jelikož tato opatření nerozlišují mezi zbožím podle jejich původu, taková opatření jsou nazývána jako Opatření obecné povahy

40 T ECHNICKÉ PŘEKÁŽKY Případ Cassis de Dijon - 120/78 Žalobce, německá společnost REWE, chtěl importovat likér Cassis de Dijon z Francie. do Německa. Federální Správa monopolu lihovin odmítla povolit dovoz, protože francouzský likér neměl dostatečný obsah alkoholu k tomu, aby mohl být uveden na trh v Německu. Podle německého práva likéry musely mít obsah alkoholu minimáně 25 % a Cassis měl mezi %. Dovozce napadená rozhodnutí Fererální správy na základě toho, že předpis porušuje článek 34 SFEU. Německý soud předložil ESD předběžnou otázku podle článku 234

41 T ECHNICKÉ PŘEKÁŽKY Judikát Cassis de Dijon (1979) „ výrobek legálně vyrobený a uvedený na trh v jednom členském státě musí být povolen k prodeji v jiném členském státě, s možným omezením důležitými vnitrostátními opatřeními na ochranu zdraví a bezpečnosti a ochrany spotřebitelů Vzájemné uznávání je povinné pro všechny výrobky, za předpokladu, že jsou splněny důležité požadavky

42 T ECHNICKÉ PŘEKÁŽKY Judikát Cassis de Dijon (1979) „ ESD formuluje tzv. pravidlo rozumu (rule of reason,): „Překážky pohybu uvnitř Společenství, jež vyplývají z rozdílnosti mezi národními právními předpisy vztahující se k uvedení výrobků na trh, mohou být akceptovány, jen pokud jsou tato ustanovení uznaná jako nezbytná pro uspokojení kategorických požadavků týkajících se zejména efektivity fiskálního dohledu, ochrany veřejného zdraví, poctivosti obchodních transakcí a ochrany spotřebitele.“ (bod 2 rozsudku).

43 T ECHNICKÉ PŘEKÁŽKY Proč byl tento princip vzájemného uznávání tak důležitý? V semdesátých letech bylo mimořádně obtížné přijmout harmonizační předpis. Např. 11 let trvalo vyjednávání normy pro minerální vodu, a dokončení procesu harmonizace by s tehdejší úpravou v komunitárním právu trvalo mnoho desetiletí

44 TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY Princip vzájemného uznávání byl také stěžejní pro Bílou knihu 1985 k zavedení vnitřního trhu. Vytvořil novou strategii pro regulační koordinaci v oblastech Technické normalizace finančních služeb Vysokoškolských diplomů a profesní kvalifikace. Vzájemné uznávání je v podstatě uznání skutečnosti, že vnitrostátní regulační systémy jsou ekvivalentní.

45 KONEC PREZENTACE


Stáhnout ppt "SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU ČÁST 2 PREZENTACE VŠFS 2015."

Podobné prezentace


Reklamy Google