Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc."— Transkript prezentace:

1 JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc.
MANAGEMENT VEŘEJNÉ SPRÁVY

2 Správní právo Je sumou právních norem upravujících fungování veřejné správy Je součástí veřejného práva Je nejrozsáhlejším odvětvím právního řádu ČR Není kodifikováno Je pro ně typická převaha tzv. kogentních právních norem

3 Právo veřejné a soukromé
Veřejné právo Vyjadřuje nadřazenost veřejné moci nad ostatními subjekty práva v mezích daných zákonem Jedním ze subjektů veřejnoprávních vztahů je stát nebo územní samosprávný celek (ÚSC.) Do odvětví veřejného práva patří právo ústavní, správní, finanční, trestní, mezinárodní právo veřejné a občanské právo procesní Soukromé právo Je pro něho typická rovnost v postavení subjektů právních vztahů. Je-li stát účastníkem soukromoprávních vztahů (např. dodavatelsko-odběratelských), je jeho postavení také rovné (nikoliv nadřazené) s dalšími účastníky těchto vztahů. Do odvětví soukromého práva patří právo občanské, obchodní, rodinné, pracovní a mezinárodní právo soukromé

4 Prameny správního práva
Ústava a ústavní zákony Zákony – upravují nejrůznější oblasti veřejné správy (nejrozšířenější odvětví právního řádu ČR) Podzákonné právní normy - nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy (např. ČNB) Obecně závazné právní předpisy vydávané orgány územních samosprávných celků v oblasti samosprávy Mezinárodní smlouvy a právní normy komunitárního práva, pokud se týkají problematiky veřejné správy

5 Správní právo členíme Správní právo hmotné, které se člení na:
Obecnou část: upravuje základní pojmy, subjekty veřejné správy apod. Zvláštní část: hmotně právní úprava jednotlivých oblastí veřejné správy apod. Správní právo procesní – upravuje správní řízení Správní právo organizační – upravuje soustavu správních orgánů, jejich úkoly a pravomoci Právní úprava správních deliktů

6 Správněprávní vztahy Jsou jimi společenské vztahy upravené normami správního práva Jsou pro ně charakteristické tyto znaky: jedním ze subjektů těchto vztahů je správní orgán, který vykonává veřejnou správu mohou vzniknout i proti vůli druhého subjektu (např. správní delikty) spory o rozsah práv a povinností z těchto vztahů řeší správní orgány uplatnění správní odpovědnosti nebo správních sankcí v případě porušení norem správního práva

7 Veřejná správa Veřejnou správu chápeme jako: Veřejnou správu tvoří:
činnost, tj. správu věcí veřejných (veřejných záležitostí) soustavu orgánů Veřejnou správu tvoří: státní správa samospráva

8 Státní správa: Má výkonný, podzákonný a nařizovací charakter Uplatňují se v ní principy nadřízenosti a podřízenosti Je budována na principu centralizace Vedoucí pracovníci orgánů státní správy se ustanovují jmenováním, výjimečně volbou Samospráva: Je budována na principu decentralizace Orgány samosprávy rozhodují v převaze na principu kolektivního rozhodování Představitelé orgánů samosprávy se obvykle ustanovují volbou

9 Vykonavatelé veřejné správy
Orgány státní správy, tj. stát a jeho výkonné orgány Orgány samosprávy, tj., veřejnoprávní korporace a jejich orgány Soukromoprávní subjekty, jsou –li k tomu výslovně zmocněny zákonem nebo na základě zákona

10 Veřejnoprávní korporace
Jsou to právnické osoby, které vystupují jako subjekty správního práva tam, kde jsou vybaveny příslušnou pravomocí a působností ve veřejné správě Člení se na: územní korporace (obce, kraje) profesní nebo zájmové korporace (komory, svazy apod.) Posláním orgánů veřejnoprávních korporací je uskutečňovat veřejnou správu buďto jako samosprávu nebo jako státní správu v přenesené působnosti, a to na základě zákona a v jeho zákonem stanoveném rozsahu

11 Vztah státní správy a samosprávy
Parlament je přímo voleným orgánem reprezentujícím vůli lidu (lid je zdrojem veškeré moci ve státě) V čele státní správy stojí vláda, která je odpovědná parlamentu.

12 Orgány státní správy Vláda Ministrestva a ostatní ústřední orgány
Specializované orgány státní správy (decentralizované spávní úřady) Orgány územní samosprávy v rámci tzv. přenesené působnosti

13 Územní samospráva Nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky Obce Kraje Mají vlastní majetek, který je oddělen od vlastnictví státu Uskutečňují veřejnou správu: buď jako samosprávu (v samostatné působnosti) nebo jako státní správu (v přenesené působnosti)

14 Obce Základní článek územní samosprávy Znaky obce:
vlastní území (územní základ obce) obyvatelstvo obce (personální základ obce) právní subjektivita (právní základ obce) vlastní majetek a hospodaření podle vlastního rozpočtu (ekonomický základ obce)

15 Působnost obce samostatná
zákonem stanovené pravomoci, ve kterých obec může samostatně rozhodovat (např. komplexní rozvoj území obce, hospodaření s majetkem obce apod.) přenesená působnost státní správy v oblastech, ve kterých je na obec zákonem přenesena část výkonu státní správy (např. v oblasti veřejných komunikací, základního školství apod.)

16 Základní druhy obcí obec městys – byly jím před 17. 5. 1954
města – měla statut města před statutární města (23 statutárních měst, člení se na městské obvody nebo městské části) Hlavní město Praha

17 Podle přenesené působnosti rozlišujeme následující kategorie obcí:
obce obce s matričním úřadem obce se stavebním úřadem obce s pověřeným obecním úřadem obec s rozšířenou působností

18 Orgány obce zastupitelstvo
rada obce (má-li obec více něž 15 členů zastupitelstva) starosta Výbory finanční kontrolní komise – iniciativní a poradní orgány obecní úřad – v čele může být tajemník

19 Kraje Vyšší územní samostatný celek Veřejnoprávní korporace
Znaky kraje: území obyvatelstvo samospráva právní subjektivita vlastní majetek a samostatné hospodaření

20 Působnost kraje samostatná
zákonem stanovené pravomoci, ve kterých kraj může samostatně rozhodovat (např. komplexní rozvoj území, hospodaření kraje, dopravní obslužnost, zdravotnictví apod.) přenesená působnost státní správy v oblastech, ve kterých je na kraj zákonem přenesena část výkonu státní správy

21 Orgány kraje zastupitelstvo rada hejtman
výbory (povinné: finanční výbor, kontrolní výbor a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstatnost) komise krajský úřad – v čele je ředitel

22 Profesní samospráva Pro některé profese byl výkon určitých částí státní správy svěřen komorám, jakožto orgánům profesní samosprávy. V těchto povoláních není dána pravomoc živnostenským úřadům, protože je živnostenský zákon (č. 455/91 Sb.) za živnosti nepovažuje. Princip povinného členství v komoře. Na komory byl přenesen jistý díl výkonu státní správy (např. ve věcech etiky povolání, vzdělávání apod.) Nejdůležitější komory jsou: Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora, Komora veterinárních lékařů ČR, Česká advokátní komora a další. Komory byly zřízeny zákonem

23 Správní akty Jsou výsledkem správní činnosti
Jsou výrazem pravomoci určitého orgánu ve vymezeném rozsahu autoritativně rozhodovat (jsou výkonem vrchnostenské správy) Správní akty rozdělujeme na abstraktní konkrétní

24 Konkrétní a abstraktní správní akty
Konkrétní správní akt je jednostranným právním úkonem, kterým příslušný správní orgán v konkrétním případě řeší právní poměry určitých osob týká se věcí a osob jmenovitě určených = individuální správní akt Abstraktní správní akt předmět úpravy je vyjádřením druhové (školství, doprava, zdravotnictví apod.) týká se neurčitého okruhu adresátů

25 Formy abstraktních právních aktů
Nařízení Vydává ho: vláda ministerstvo a ostatní orgány státní správy kraje (rada kraje) obce (rada obce) znaky: - podzákonnost (může být vydáno jen na základě zmocnění v zákoně a v mezích tohoto zmocnění) - abstraktnost - obecnost - jednostrannost

26 2. Obecně závazné vyhlášky
vydávají je obce a kraje ve věcech jejich samostatné působnosti předmětem jejich úpravy není výkon přenesené působnosti vydávání vyhlášek je právem, nikoliv povinností územních samosprávných celků

27 3. Ostatní abstraktní akty
nemají povahu právních předpisů patří sem: statutární předpisy (statuty) samosprávných korporací. Jsou výrazem jejich oprávnění vydávat vlastní pravidla. Nesmí však zasahovat do soukromoprávních vztahů. vnitřní předpisy (směrnice, interní instrukce). Slouží k uspořádání poměrů uvnitř organizačních jednotek nebo zařízení veřejné správy. Patří sem tzv. provozní řády zařízení užívaných veřejností.

28 Konkrétní správní akty
Jsou jednostranným správním aktem vydaným v konkrétní věci Jsou určeny jmenovitě uvedeným adresátům Jsou autoritativním výrokem o právech a povinnostech nepodřízených osob (výraz vnější působnosti správního orgánu) Jsou bezprostředně právně závazné (akt je právně závazný bez toho, aby bylo třeba činit jakýkoliv další úřední úkon)

29 Členění konkrétních správních aktů
podle obsahu rozeznáváme správní akty materiální – upravují hmotněprávní postavení adresátů procesní – upravují procesní postavení adresátů ve správním řízení B. podle povahy právních účinků rozeznáváme správní akty konstitutivní – zakládají, mění nebo ruší vztahy správního práva. Působí „pro futuro“ a „ex nunc“ (od okamžiku nabytí právní moci) deklaratorní – autoritativně potvrzují již existující vztahy správního práva. Působí „pro praetorio“ (do minulosti) a „ex tunc“ (od okamžiku vzniku určitých vztahů)

30 C. podle okruhu osob, které akt zavazuje, rozlišujeme správní akty:
„ad personam“ – zavazují jen jmenovitě uvedené osoby (např. vydání cestovního pasu) „in rem“ – akty, které zavazují vedle jmenovitě uvedených osob také jejich právní nástupce (např. stavební povolení) D. podle toho, zda se uplatňuje správní uvážení, rozlišujeme správní akty při kterých se správní uvážení neuplatňuje. Správní úřad je ze zákona při splnění zákonem stanovených podmínek povinen správní akt vydat (např. živnostenské oprávnění) při kterých se správní uvážení uplatňuje. Vydávání správního aktu záleží na správním uvážení správního orgánu (např. vydání stavebního povolení).

31 Vady správních aktů presumpce správnosti správních aktů
nezákonné či věcně nesprávné správní akty je třeba předepsaným způsobem napadnout a dosáhnout jejich zrušení (odvolání, rozklad, soudní žaloba, ústavní stížnost) formálně vadné (zjevné písařské chyby)

32 Základní zásady činnosti správních orgánů
zákonnosti materiální pravdy součinnost správních orgánů s účastníky řízení subsidiarity (správní orgán má zasahovat jen tam, kde je to nutné a pokud je to nutné) písemnosti neveřejnosti rychlosti a hospodárnosti

33 Správní řízení Pramenem právní úpravy je správní řád – zákon č. 500/04 Sb. Kromě této obecné úpravy se na některé druhy řízení před správními orgány vztahují zvláštní předpisy (např. přestupkové, daňové, celní apod.). Tyto zvláštní předpisy mají přednost před obecnou úpravou ve správním řádu. Uskutečňuje se před správními orgány, u kterých rozeznáváme: pravomoc – který správní orgán je povolán danou záležitost řešit (orgány finanční, silničně správní, ochrany životního prostředí apod.) příslušnost – který z pravomocných orgánů je právě ten konkrétní, který má danou záležitost řešit prvoinstančně.

34 Průběh správního řízení
Správní řízení zahrnuje obecně tyto etapy: zahájení řízení zjišťování podkladů pro rozhodnutí vydání rozhodnutí

35 Zahájení řízení Správní řízení se zahajuje: na návrh účastníka řízení z moci úřední Účastníky řízení jsou fyzické a právnické osoby, o jejichž právech a povinnostech se rozhoduje.

36 II. Zjišťováníní podkladů pro rozhodnutí
Zásada materiální pravdy Opatřování podkladů pro rozhodnutí je činností správních orgánů Podkladem pro vydání rozhodnutí jsou např. návrh účastníků důkazy skutečnosti známé správnímu orgánu z jeho úřední činnosti podklady od jiných správních orgánů skutečnosti obecně známé Důkazními prostředky mohou být např.: listiny ohledání svědecká výpověď znalecký posudek

37 III. Vydání správního rozhodnutí
Správní rozhodnutí je akt, kterým správní orgán zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti konkrétních osob anebo jejich práva nebo povinnosti autoritativně stvrzuje. Náležitosti správního rozhodnutí: výroková část odůvodnění poučení účastníků

38 Opravné prostředky ve správním řízení
Správní řízení je dvouinstanční Opravné prostředky rozlišujeme dvojí: řádné – směřují proti dosud nepravomocným rozhodnutím mimořádné – směřují proti již pravomocným rozhodnutím

39 Řádné opravné prostředky
Odvolání – podmínky pro podání odvolání: přípustnost odvolání – odvolat se lze jen proti dosud nepravomocnému rozhodnutí správního orgánu I. stupně právo podat odvolání má jen účastník řízení odvolání musí být podáno u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal odvolání musí obsahovat předepsané náležitosti. Těmi jsou údaje o tom: proti kterému rozhodnutí směřuje v jakém rozsahu rozhodnutí napadá v čem je shledáván rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí

40 O odvolání rozhoduje orgán, který napadené rozhodnutí vydal, tzv. autoremedurou. Takový postup je možný, jestliže: pro změnu původního rozhodnutí jsou důvody obsažené v odvolání novým rozhodnutím nebude porušen právní předpis vyhoví se všem účastníkům řízení Proti rozhodnutí vydanému v autoremeduře se lze odvolat. b) odvolací orgán, který má podle výsledku přezkoumání tyto možnosti rozhodnutí odvolání zamítne a prvnoinstanční rozhodnutí potvrdí rozhodnutí zruší a vrátí věc správnímu orgánu, který je vydal, k novému projednání a rozhodnutí. Přitom vysloví právní názor, kterým je správní orgán I. stupně vázán. napadené rozhodnutí změní

41 II. Rozklad Je řádným opravným prostředkem proti prvoinstančnímu rozhodnutí, které ve správním řízení vydal ústřední orgán státní správy. Rozhoduje o něm ministr nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy na základě doporučení tzv. rozkladové komise. Doporučení rozkladové komise však není pro vedoucího ústředního orgánu závazné. Za podmínek autoremedury může o rozkladu rozhodnout také sám ústřední orgán, který napadené rozhodnutí vydal.

42 Mimořádné opravné prostředky
Obnova řízení Řízení před správním orgánem se obnoví, jestliže po právní moci rozhodnutí vyšly najevo nové skutečnosti, které známé nebyly nebo známé být nemohly v době vydání původního rozhodnutí. O obnově řízení lze rozhodnout do 3 let od právní moci rozhodnutí. Přezkumné řízení V přezkumném řízení se přezkoumávají pravomocná správní rozhodnutí v případě, že lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. .

43 Výkon správních rozhodnutí
Pokud ten, komu byla ve správním řízení uložena povinnost, tuto povinnost dobrovolně ve stanovené lhůtě nesplní, může být proveden výkon správního rozhodnutí. Exekučním titulem je obvykle vykonatelné (pravomocné) rozhodnutí. Iniciativu k výkonu rozhodnutí má: správní orgán, který vydal rozhodnutí, jež má být vykonáváno, v I. stupni. osoba oprávněná z exekučního titulu Druhy exekuce: exekuce na peněžitá plnění exekuce na nepeněžitá plnění

44 Kontrola veřejné správy
Parlamentní kontrola: kontrola plnění státního rozpočtu interpelace vyšetřovací komise další kontrolní oprávnění (např. kontrola hospodaření VZP, kontrola zpravodajských služeb apod.)

45 II. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)
NKÚ je ústavním orgánem. Je nezávislý. Působnost a organizaci NKÚ upravuje zákon č. 166/93 Sb., o NKÚ. Úkolem NKÚ je zkoumat kontrolované činnosti z hlediska zákonnosti, věcné a formální správnosti, účelnosti a hospodárnosti Kontroluje: plnění státního rozpočtu hospodařením se státním majetkem státní závěrečný účet hospodaření s finančními prostředky ze zahraničí státní cenné papíry státní závazky

46 III. Správní soudnictví
Listina základních práv a svobod zaručuje každému, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodováním orgánu veřejné správy, právo obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí. Základním právním předpisem upravujícím správní soudnictví je zákon č. 150/02 Sb., správní řád soudní. Ve správním soudnictví rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud. Žalobu lze podat do 2 měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci doručeno. Žalobu lze podat jen tehdy, vyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky ve správním řízení. Opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví je kasační stížnost, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud.

47 IV. Přezkum správních rozhodnutí občanskoprávními soudy
Rozhodne-li orgán moci výkonné, orgán ÚSC, orgán zájmové nebo profesní samosprávy o sporu nebo právní věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovněprávních, rodinných nebo obchodních vztahů, a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. Na rozdíl od správního soudnictví, jehož předmětem je přezkum rozhodnutí správního orgánu, jde v tomto případě o nové projednání stejné věci,která již byla pravomocně rozhodnuta správním orgánem, v občanskoprávním řízení soudem. Ten vynese rozsudek, který nahradí rozhodnutí správního orgánu. Návrh (žalobu) podává ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu. Žaloba je nepřípustná, jestliže žalobce nevyužil v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky. Žaloba musí být vydána ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Příkad: soudní ochrana proti rozhodnutí komor.

48 V. Ústavní soud Ústavní stížnost může směřovat proti některým rozhodnutím ve veřejné správě Ústavní soud může rozhodnout o: zrušení podzákonných právních předpisů ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí orgánů veřejné moci, kterým bylo porušeno základní právo občana nebo svoboda zaručena ústavním pořádkem. ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy.

49 VI. Ombudsman Veřejný ochránce práv řeší stížnosti a podměty občanů
provádí vlastní šetření doporučuje správním orgánům provedení nápravy

50 Správní delikty Jsou to protiprávní jednání, s nimiž je spojována tzv. správně právní odpovědnost Členíme je na: přestupky jiné správní delikty fyzických osob (např. porušení povinností uložené OSVČ zákonem) jiné správní delikty právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání (např. porušení povinností zaměstnavatele uložených zákonem č. 435/04 Sb., o zaměstnanosti) správní disciplinární delikty zaměstnanců ozbrojených sborů či zaměstnanců ÚSC. správní pořádkové delikty (delikty spočívající v tom, že odpovědný subjekt nesplní povinnost uloženou mu právním předpisem a správní orgán uložením pořádkové sankce nutí odpovědný subjekt k řádnému splnění povinností).

51 Přestupky zákon č. 200/90 Sb., o přestupcích
zaviněné jednání porušující zájem společnosti uvedené v zákoně přestupky projednávají: obecní úřady orgány Policie ČR jiné správní orgány (např. celní) promlčecí lhůta je 1 rok pachatelem přestupku může být jen fyzická osoba starší 15 let (splňující zákonné předpoklady) blokové řízení jako zvláštní druh přestupkového řízení

52 Sankce ve správním řízení
napomenutí pokuta zákaz činnosti propadnutí věci Ochranná opatření omezující opatření zabrání věci

53 Zaměstnanci veřejné správy
zaměstnanci veřejného sektoru placeni z veřejných prostředků mají zaměstnanecký poměr ke státu nebo subjektu veřejné správy

54 2 základní systémy veřejné služby
kariérní systém: služební poměr zákon č. 218/02 Sb., služební zákon (většina ustanovení nabývá účinnosti až od ) trvalý služební poměr, služební a platový postup omezení některých práv státních zaměstnanců (např. výkon podnikatelských aktivit) b) smluvní systém obsazení míst podle výsledků voleb časté střídání úředníků

55 Evropské správní právo
Správní právo EU – komunitární Evropský správní prostor Orgány EU v oblasti evropského správního práva Výbor regionů Evropská správní škola Evropský ombudsman

56 Evropský soud pro lidská práva
Orgány Rady Evropy Sídlí ve Štrasburku Projednává porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod (1950)

57 Děkuji Vám za pozornost


Stáhnout ppt "JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google