Diagnostický screening onkologických onemocnění

Diagnostický screening onkologických onemocnění

Screeningové onkologické programy
Screening: je označením pro metodu vyhledávání onemocnění u osob patřících do určené cílové skupiny, které na sobě nepociťují příznaky dané nemoci. Cílem je zachycení onemocnění v co nejčasnějším stádiu, kdy je šance na léčbu a případné úplné vyléčení nejvyšší. Screening se provádí pro určitou věkovou skupinu obyvatel dané populace, někdy orientovanou pouze na jedno pohlaví, která je nejvíce ohrožená daným onemocněním. Provádí se, pokud existuje vhodná metoda zjišťování onemocnění a pokud existuje i léčba, kterou lze zavčasu zjištěné onemocnění účinně léčit. Screeningová technika musí být relativně levná, ale i dostupná a nenáročná, aby bylo možné poskytnout ji vyššímu počtu zájemců a také dostatečně citlivá a specifická.

V současné době jsou nejčastěji prováděny v ČR tři typy
screeningu: screening karcinomu prsu, screening nádoru děložního čípku, screening nádoru tlustého střeva a konečníku (nejčastěji kolorektální karcinom) Podle aktuálních statistických údajů, je druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR: u mužů: karcinom tlustého střeva a konečníku u žen: karcinom prsu, dělohy a plic

Screening karcinomu prsu
1. Příznaky a projevy rakoviny prsu nejčastějším projevem je nebolestivá bulka, kterou si pacientka nahmatá sama při samovyšetřování nebo je zjištěna lékařem při vyšetřování (a to nejen na gynekologii, ale i jako náhodný nález při vyšetření za jiným účelem). Tato bulka je prvním příznakem asi u ¾ nemocných. bolest prsu (5%), zvětšení prsu (1%), vtažení kůže nebo bradavky (5%), výtok z bradavky (2%) nebo povrchové změny na bradavce zvětšení uzlin v podpaží nebo nad klíční kostí je už projevem šíření nádoru.

Mamografický screening: preventivní rentgrenografické vyšetřování mléčné žlázy u žen, které doposud nepociťují žádné známky přítomnosti nádorového onemocnění. Nemoc je v počátečních stadiích omezena na malé místo a většinu nálezů nelze jednoznačně identifikovat pohmatově. Největší šance na úspěšnou léčbu či úplné uzdravení má právě záchyt těchto minimálních nálezů vyšetřovacími metodami. Pravidelným screeningem v ročních intervalech je možné výrazným způsobem snížit úmrtnost na nádory prsu a zvýšit procento vyléčených žen. Nicméně, patologické změny mléčných žláz u žen, které jsou charakteristické pro tzv. fibrózně cystickou mastopatii mohou „maskovat“ objemné patologické útvary nádorů různých velikostí. Mamografické vyšetření u této skupiny žen neumožňuje vizualizaci až 40% nádorů, vzhledem k tomu, že viditelnou je pouze spojovací a tuková tkáň, a epiteliální tkáně zůstávají neviditelné.

2. Sonografický screening: je pomocná diagnostická metoda, která se provádí v případě nejasného mamografického obrazu, zda se jedná o cystu či solidní masu, která nemusí být vždy zhoubným nádorem. Mamografie a sonografie se vzájemně doplňují. 3. Mamoscintigrafie je vysoce citlivá metoda umožňující diagnostiku nádorů tím, že se vyhodnotí rozložení radioizotopové diagnostické látky v tkáních prsu. Tento způsob diagnostiky umožňuje identifikovat primární ložiska nehmatných nádorů v raných stadiích. Vyšetření se provádí pomocí digitální gama kamery a zobrazením snímku po intravenózní aplikaci radiofarmaka. Diagnostický význam mamoscintigrafie je vyšší než mamografický a sonografický screening.

Laboratorní diagnostický screening karcinomu prsu
1. Vyšetření hladiny nádorových markerů v krvi: v současné době se při diagnostice ca prsu používá laboratorní vyšetření velkého počtu markerů. Nejčastěji se používají CA15-3 a CEA. Ostatní markery, jako je ISA, CA-549 mají podobnou CA15-3 specificitu a citlivost. Je prokázáno, že citlivost nádorových markerů u pacientů s karcinomem prsu je nízká -15 až 35%, a proto se měření těchto markerů v krvi nepoužívá pro diagnostický screening. Nízká hladina markerů u pacientů s podezřením na karcinom prsu nevylučuje přítomnost nádoru primárního nebo metastatického. Na druhou stranu, vysoké hladiny markerů u pacientů s karcinomem prsu téměř vždy odrážet přítomnost metastatického onemocnění a přítomnost vzdálených metastáz. Sérové hladiny CA 15-3 a CEA jsou významně vyšší u pacientů s metastatickým procesem v lymfatických uzlinách, než bez zásahu do lymfatických uzlin, a u větších nádorů.

Monitoring hladiny CEA a CA 15-3 v krvi je informativní vyšetřovací screeningová metoda pro diagnostiku recidiv u pacientek s karcinomem prsu po chirurgickém zákroku, které jsou bez klinických známek recidivy. Bylo prokázáno, že kontrola těchto markerů odhalila % relapsu během měsíců před klinickým nástupem nemoci. Citlivost nádorových markerů je závislá na místě projevu relapsu. U pacientek se vzdálenými metastázami jsou pozorovány zvýšené hladiny CEA s frekvencí 40 až 59% a CA s frekvencí 50 až 70%. To znamená, že současné stanovení obou markerů umožňuje provedení včasné diagnózy metastáz u 60-80% pacientek s rakovinou prsu. Sériové stanovení markerů je zvláště citlivé pro včasnou diagnostiku metastáz v kostech a játrech. Pro detekci metastáz v plicích je třeba provést rentgen, protože vyšetření markerů CA 15-3 a CEA nejsou necitlivé k této lokalizaci nádoru.

2. Vyšetření hladiny intracelulárních cytokinů v krvi: klinické studie prokázaly, že sekrece interleukinů IL-8 a IL-18 se ovlivňuje patogenezi rakoviny prsu. IL-18 je hlavním imunoregulačním cytokinem, který je zapojen do lokální odpovědi organismu na nádorový proces. Cytokin IL-8 může být produkován ve velkých množstvích buňkami nádoru a následně přitahován k růstovým zónám nádorových buněk imunitním systémem. Diagnostický význam má monitoring změny hladiny interleukinů IL-8 a IL-18 v krvi, jak v rámci, tak i nad úrovní referenčních hodnot. klinické studie při zjištění hladiny cytokinů v krvi pacientů s rakovinou prsu před operací prokázaly statisticky významné zvýšení koncentrace cytokinů IL-1β a IL-6.

Harmonogram screeningového vyšetření intracelulárních cytokinů (IL-8, IL-18, IL-1β, IL-6) laboratorní screening se provádí u žen ve věkové skupině od 30 let s potvrzenými fibrocystickými změnami prsu. frekvence provádění laboratorního screeningu 3-4x ročně s vyhodnocením monitoringu onkologem. v případě prokázání negativní dynamiky 3x za sebou ve změně hladiny interleukinů, je indikováno provedení dalších diagnostických výkonů.

Screening nádoru děložního čípku
Screening rakoviny děložního čípku neboli cervikální screening byl zahájen na začátku roku Rozmezí mezi jednotlivými gynekologickými kontrolami je dáno legislativou České republiky ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č.56/1997 Sb. Cervikální screening spočívá v pravidelných gynekologických kontrolách, které by měla každá žena podstupovat od zahájení svého sexuálního života, nejdéle však od svého 18. roku jedenkrát ročně u svého gynekologa. Cílem těchto preventivních prohlídek a následného zaslání cytologického vzorku do akreditovaných cytologických laboratoří v rámci screeningu je odhalení přednádorových změn nebo již časných stádií nádoru děložního čípku.

Nejčastější příčiny nádoru děložního čípku
Infekce virusem HPV vysoký výskyt infekce viru HPV neboli lidského papillomaviru typu 16 a 18, který způsobuje karcinom děložního čípku se objevuje již u osob ve věku 20 až 25 let, kdy se uvádí prevalence až 45 %. Protože přeměna buněk infikovaných virem HPV v rakovinné buňky trvá několik let v širokém rozmezí 5 až 20 roků, pak zákonitě narůstá incidence mezi 25 a 29 lety. Druhý vysoký nárůst incidence pak pokračuje ve věku mezi 45 a 50 lety. Infikování virem HPV se týká přibližně 80 % žen v průběhu jejich života. Ačkoli se většina populace s virem HPV během svého života setká, imunitní systém většiny obyvatel se s virem vypořádá sám ještě v prekancerózním stádiu bez následného onemocnění rakovinou. Nicméně, každoročně průměrně zemře na karcinom rakoviny děložního čípku 400 žen, ohrožení je tedy stále poměrně vysoké.

Laboratorní diagnostický screening nádoru děložního čípku
Vyšetření hladiny intracelulárních cytokinů v krvi je klinicky prokázáno, že pacientky s předinvazivním karcinomem děložního hrdla mají 3 až 12 krát zvýšenou hladinu v krvi IL-1, IL-6 a TNF; 8 krát a více sníženou hladinu IL-4 a sníženou koncentraci sekrečního IgA v hlenu děložního hrdla. Při dysplazii a neinvazivním karcinomem děložního čípku v hlenu děložního hrdla jsou zvýšeny hladiny Clq a C3. klinické studie zaměřené na vyšetření hladiny cytokinů v periferní krvi u pacientek s CIN (cervikální intraepiteliální neoplazií). I, II, III stupeň u pacientek infikovaných lidským papiloma virem. U pacientek s CIN I. stupně zůstává úroveň hladiny cytokinů bez výrazných změn. Vývoj CIN II. stupně je doprovázen podstatným zvýšením hladin IFN gama, IL 17, a TNF alfa.

Návrh na rozšířený screening nádoru děložního čípku
Podmínky provedení laboratorního intracelulárního diagnostického screeningu prokázaná infikovanost HPV typ 16,18 diagnostikovaná dysplazie děložního hrdla CIN II, III stupně Provedení vyšetření krve na intracelulární cytokiny (IL-1, IL-6, IL-17 a TNF alfa) 1x za 4 měsíce se sledováním vývoje změny hladiny cytokinů a interpretace výsledků monitoringu onkologem.

Screening nádoru tlustého střeva a konečníku
Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku neboli kolorektální screening byl zahájen v České republice v roce 2000 po několika letech příprav a zkušebních projektů. Česká republika zaujímá dlouhodobě první místa v mezinárodních statistikách co se týče výskytu onemocnění a úmrtnosti z důvodu karcinomu tlustého střeva a konečníku. Navíc se počet diagnostikovaných onemocnění i úmrtí neustále zvyšuje. Vědci se shodují na tom, že český národ vytváří velmi dobré podmínky pro toto onemocnění z důvodu způsobu stravování, způsobu životního stylu i nepříznivého genetického zatížení. Navíc u osob starších 50 let se riziko incidence karcinomu tlustého střeva prudce zvyšuje. Proto byla zavedena minimální věková hranice občana právě 50 let pro zahájení kolorektálního screeningu.

Vytvoření plošného preventivního programu v České republice nabízelo hned z několika důvodů. Jednak rakovinu tlustého střeva lze odhalit ještě dlouho předtím, než se objeví její příznaky, ale také z toho důvodu, že její předrakovinná fáze je poměrně dlouhá a tím pádem má pacient šanci na zahájení léčby ještě ve velmi časných fázích onemocnění . Procentuální rozdíl v pětiletém přežití mezi stádiem I a stádiem IV tvoří až 91,6 %. Navíc metoda prevence formou testů okultního krvácení ve stolici (TOKS), která byla zpočátku zvolena v České republice, je poměrně finančně nenáročná, avšak účinná a navíc populací akceptovaná. V případě pozitivního nálezu v testu nebo pro upřesnění pacient následně podstoupí kolonoskopii. Pozitivní nález z TOKS však ještě nemusí nutně znamenat diagnózu nádorového onemocnění.

Podstatou kolorektálního screeningu je tedy prolomit bariéry ostychu a mlčení a zvýšit povědomí občanů o možnosti prevence nádorových onemocnění tlustého střeva a konečníku, zvýšit tak jejich účast na TOCS a kolonoskopiích, tím umožnit zachytávání tohoto onemocnění v jeho velmi častém stádiu a zvýšit tak šanci pacienta na léčení, náklady na léčbu budou mnohem nižší než jaké by byly v případě léčby tohoto onemocnění ve velmi pokročilém stádiu a časem dojde i ke snížení mortality z důvodu karcinomu tlustého střeva a konečníku.

Vědecké podklady a návrh na rozšířený screening nádoru tlustého střeva a konečníku
1. Klinické studie provedené v roce potvrdily že, vzestup proliferační aktivity nádorových buněk a zvýšená angiogenéze nádorových ložisek je doprovázena poklesem schopnosti krevních buněk k produkci IL-1ra. Tato změna sekrece IL-1ra je nepřímo spojena s progresí nádoru. 2. S největším počtem histopatologických parametrů nádorových proliferací byla spojena změna hladiny IL-17, inverzní korelace byla nalezena a ovlivňovala stupeň nádorové infiltrace granulocytů, počet mitóz v zorném poli, obsah nízko diferencovaných buněk v nádoru, hloubku invaze a stupeň malignity. Bylo prokázáno, že pro hodnoty IVPA pro IL-17 není menší než 1,1 nádoru ve 100% případů byl bez invazí v hlubší svalové vrstvě tlustého střeva, a při hladině nižší než 1,1 - vždy byly nádorovými buňkami zasaženy všechny vrstvy stěny tlustého střeva. To znamená, že vyšší stupeň závažnosti progresi nádorů je spojena s inhibicí produkce IL-17.

3. Vzájemný vztah hladinou TNF-α a celkovým obsahem vysoce diferencovaných nádorových buněk svědčí o zvýšení schopnosti k produkci tohoto cytokinu při progresi růstu nádoru, současně se snížením množství podílu vysoce diferencovaných buněk. 4. Bylo potvrzeno, že TNF-α a IL-8 mají protinádorový účinek. Zejména, TNF-α může způsobit apoptózu imunitních buněk, čímž se zabrání růstu rakoviny. V souvislosti s vytvořením ischémie nádorového ložiska, TNF-α spouští mechanizmus adaptace, zvýšení životaschopnosti, adhezi a podporuje migraci endoteliálních buněk, což reguluje angiogenezi. Navíc, TNF-α podporuje migraci makrofágů k nádorovému ložisku a syntézu CSF-1.

5. Bylo prokázáno, že u pacientů s kolorektálním karcinomem je funkce krevních buněk, produkujících IL-1β, IL-1ra, IL-2, IL-17, IL-18 a IFN-γ, pod vlivem polyklonálních aktivátorů, snížena ve srovnání se zdravými jedinci. 6. Je prokázáno, že při zvýšení aktivity nádorového procesu ve stěně tlustého střeva a jeho progresi, dochází ke snížení produkce IL-1ra, IL-17 krevními buňkami, a ke zvýšení produkce TNF-α a IL-8.

Kritéria dynamiky vývoje kolorektálního karcinomu při laboratorním diagnostickém screeningu
1. snížení sekrece (více než 3x za sebou, dle údajů monitoringu krevních testů) IL-1β, IL-1ra, IL-2, IL-17, IL-18 a IFN-γ 2. zvyšení sekrece (více než 3x za sebou, dle údajů monitoringu krevních testů) TNF-α a IL-8. 3. IL snížení sekrece je v přímé korelaci s hloubkou invaze nádoru tlustého střeva.

Laboratorní diagnostický screening nádoru tlustého střeva a konečníku
Harmonogram screeningového vyšetření intracelulárních cytokinů (IL-1ra, IL-2, IL-17, TNF-α a IL-8) vyšetření se provádí u pacientů věkové skupiny od 35 let 2-3x ročně vyšetření se provádí u pacientů, které mají v anamnéze prodělané nebo chronické onemocnění tlustého střeva a konečníku, negativní rodinnou anamnézu, 3-4x ročně Monitoring vyhodnocení výsledků se provádí onkologem a 3x za sebou negativní dynamika změny hladiny interleukinů v krvi je indikací ke kolonoskopii a dalším potřebným diagnostickým výkonům.

Souhrn přínosu rozšířeného screeningu
Zhoubný nádor prsu Zhoubný nádor děložního čípku Zhoubný nádor tlustého střena a konečníku Kritéria pro zahrnutí pacienta do rizikové skupiny: výskyt rakoviny v rodině věk nezhoubné onemocnění prsu první menstruace menopauza první porod počet porodů, kojení odnětí vaječníků hormonální léčba a antikoncepce alkohol, kouření strava fyzická aktivita, obezita promiskuita nízký věk při prvním pohlavním styku imunodeficience kouření rakovina děložního čípku či dělohy v rodině diagnostikovaná infekce HPV typu 16, 18 polypy dědičné vlivy složení stravy-nadbytečný příjem tuků v potravě chronická zánětlivá onemocnění střeva

Základní vyšetření v rámci standartního screeningu: samovyšetření prsu sonografie prsu mamografie mamoscintigrafie cervikální screening test na okultní krvácení ve stolici (TOKS) kolonoskolpie Rozšířený screening – laboratorní vyšetření intracelulárních cytokinů: IL-8, IL-18, IL-1β, IL-6 s vyhodnocením dynamiky změn hladiny cytokinů (časový monitoring) negativní dynamika intracelulárních cytokinů je indikací pro provedení dalších instrumentálních diagnostických výkonů Rozšířený screening – laboratorní vyšetření intracelulárních cytokinů IL-1, IL-6, IL-17 a TNF alfa s vyhodnocením dynamiky změn hladiny cytokinů (časový monitoring) negativní dynamika intracelulárních cytokinů je indikací pro provedení dalších instrumentálních diagnostických výkonů L-1ra, IL-2, IL-17, TNF-α a IL-8 s vyhodnocením dynamiky změn hladiny cytokinů (časový monitoring)

Pomocí rozšířeného programu diagnostického screeningu nádorových onemocnění lze dosáhnout: Vyšší procento diagnostikovaných pacientů s nádorem ve stadiu in-situ (karcinom lokalizovaný v místě svého vzniku, např. ve sliznici daného orgánu, bez přesahu do dalších vrstev.) Při detekci tohoto stavu může včasná léčba přinést plné uzdravení. Po chirurgickém odstranění nádorového ložiska je prognóza na pětileté přežití u 80-90% populace. Monitoring pacientů po operativním odstranění primárního nádoru může zjistit vývoj recidivy nádoru na doklinické etapě, kdy se pacient cítí být zdráv.

Otázky a odpovědi 1. Jaký je vývoj cytokinové (interleukinové) diagnostiky v onkologii a v jakých státech a zdravotnických zařízeních v Americe a Evropě je metoda používána? Interleukiny zkr. IL – je skupina látek glykopeptidového charakteru, cytokiny. Jsou produkovány různými buňkami, lymfocyty, monocytomakrofágovým systémem, endotelem, fibroblasty, mastocyty atd. mnohdy po jejich aktivaci antigenem, jiným cytokinem. Působení IL je komplexní, kromě hlavních účinků mají i vedlejší a vzájemně regulační účinky. Od doby, kdy byly cytokiny objeveny a popsány (začátek 70. let min.stol.), bylo provedeno množství rozsáhlých klinických studií, které prokázaly jejich roli a diagnostický význam v imunologii, onkologii a jiných oborech. Klinické studie, které prokázaly diagnostický význam interleukinů při různých

stadiích nádorových onemocnění, včetně na etapě prekancerózy, byly provedeny na specializovaných pracovištích, např: Cordeliers Research Center, INSERM U872, 15 rue de L'Ecole de Médecine, Paris, France; Descartes; 3Cordeliers Research Center, Université Pierre et Marie Curie; Departments of 4General and Digestive Surgery, 5Pathology, and 6Immunology, Georges Pompidou European Hospital, Assistance Publique Hôpitaux de Paris, Paris, France; Henning Zelba, Department of Immunology, University of Tübingen, Auf der Morgenstelle 15, Tübingen, Germany;. IEO - Istituto Europeo di Oncologia Milano, Italy; Department of Systems Medicine, University of Rome “Tor Vergata”, Rome, Italy;

Division of Medical Oncology and Immunotherapy, University Hospital of
Siena, Siena, Italy; Jules Bordet Institute, Brussels, Belgium; First Medical Clinic, University of Erlangen, Erlangen, Germany; London School of Medicine and Dentistry, London, UK; Cancer Research UK Cambridge Research Institute, Cambridge, U.K.; Abramson Cancer Center, University of Pennsylvania, Philadelphia, Pa.; Stanley R. Riddell, Fred Hutchinson Cancer Research Center, Seattle, Wash.; Cynthia L. Sears, Johns Hopkins University, Baltimore, Md.; University of Pittsburgh, Pittsburgh, Pa. Tyto klinické studie byly prováděny ve spolupráci a za podpory: American Association for Cancer Research Foundation 615 Chestnut Street, 17th Floor, Philadelphia ECCO - European CanCer Organisation Avenue E. Mounier 83, B-1200 Brussels, Belgium

2. Jaký je diagnostický význam monitorace hladiny interleukinů v krvi:
a) v rámci screeningové diagnostiky? b) v rámci sledování odoperovaných pacientů po chirurgickém odstranění nádoru? c) účinnost postoperační protinádorové terapie, včetně imunoterapie? Diagnostický význam monitorace cytokinů spočívá: ad a.) spočívá v zjištění s větší pravděpodobností rizika vzniku a vývoje nádorových buněk na molekulární úrovni a selhání protinádorové imunitní odpovědi, což slouží jako indikace k provedení dalších diagnostických laboratorních a přístrojových vyšetření. Interpretace změn dynamiky interleukinů je určena především pro lékaře-odborníky a nemůže být vyhodnocena jako přítomnost či nepřítomnost nádorového onemocnění; ad b.) spolu s elevací specifických nádorových markerů slouží monitorování hladiny interleukinů k rané diagnostice podmínek pro recidivu nádorů v postoperačním období; ad c.) v monitorování změn hladin specifických nádorových markerů buněčné imunity a interleukinů v krvi, a je objektivním podkladem pro posouzení účinnosti léčby s použitím imunomodulačních přípravků a induktorů interferonů a cytokinů.

3. Jaké studie prokázaly diagnostický význam měření interleukinů a
přínos monitorace hladiny interleukinů? Níže uvedené příklady klinických studií, kterými byla prokázána senzitivita změn hladin cytokinů v krvi vůči těmto nádorovým onemocněním: kolorektální karcinom rakovina prsu novoobrazovaniyami-molochnoi-zhelezy-i-ego-svyaz-s-gormonochuvstvite karcinom děložního čípku

4. Jaká je současná situace cytokinové diagnostiky v onkologii v České republice? Kdo měří interleukiny a jaký je postoj pojišťoven a lékařů k této metodě? V České republice provádí měření interleukinů pouze několik laboratoří, např.: Laboratoř klinické imunologie a alergologie, ULBLD VFN a 1 LF Praha, a to pouze v omezeném počtu: IFN a, IL2, TNF a, IL4,IL10, IL12, IL17 Vyšetření interleukinů v rámci diagnostického screeningu nádorových onemocnění neni v České republice hrazeno zdravotními pojišťovnami. Vyšetření interleukinů, jako součást diagnostiky nádorových onemocnění, je hrazeno většinou evropských zdravotních pojišťoven (BUPA, PPP, Alianz atd.) a amerických zdravotních pojišťoven (Cigna, Aetna,atd.). V České republice i přes to, že druhou příčinou úmrtí jsou podle statistických údajů nádorová onemocnění, není tato metoda v současné době uznána jako diagnostický nástroj pro její údajnou nedostatečnou průkaznost a ekonomickou náročnost, i přesto, že většina odborníků nepochybuje o souvislosti změny hladinu interleukinů se vznikem a vývojem nádorových buněk.

5. Jaké jsou náklady spojené s měřením interleukinů
5. Jaké jsou náklady spojené s měřením interleukinů? (USA, Evropa, ČR, Rusko) Náklady na laboratorní měření interleukinů se skládají z: 1. cení diagnostické sady (ELISA KIT FOR INTERLEUKIN); 2. ze samotného provedení laboratorního vyšetření; Náklady na vyšetření jednoho interleukinu stojí cca 350 Kč. Celkové náklady na měření jedno screeningové panelu jsou cca Kč. Ročně x 3, cca Kč. Cena pro samoplátce v ČR za vyšetření produkce intracelulárních cytokinů (jednoho interleukinu) je 600 Kč. Cena pro samoplátce v RF za vyšetření produkce intracelulárních cytokinů (jednoho interleukinu) je cca 600 Kč.

6. Kdo provádí interpretaci a vyhodnocení výsledků monitoringu
interleukinového screeningu? Vyhodnocení výsledků monitoringu interleukinového screeningu nádorových onemocnění provádí imunologové se spolupráci s onkology. Ve složitých diagnostických případech lze požádat o odborný názor specialistů na jiných odborných pracovištích Evropy v rámci „second opinion“. 7. Jak předcházet výskytu falešně pozitivních a falešně negativních výsledků vyšetření? Problematika falešně pozitivních a falešně negativních výsledků spočívá především v tom, že měření interleukinů musí být provedeno během tří hodin po odebrání krevního vzorku a pacient minimálně 48 hodin před odebráním vzorku musí projít přípravou a nepožívat léky, které ovlivňují hladinu interleukinů v krvi.V této souvislosti má velký význam celá řada okolností: ztráta krve, infekční onemocnění, používání léků, alkohol, změny ve stravovacím režimu a jiné individuální okolnosti.

a) na jakém stadiu vývoje nádoru tlustého střeva, může test na okultní
8. Jaký je diagnostický přínos měření interleukinů ve srovnání s testem na okultní krvácení a) na jakém stadiu vývoje nádoru tlustého střeva, může test na okultní krvácení zachytit nádor (vědecké podklady a statistika, vč. zdrojů) b) na jakém stadiu vývoje nádoru tlustého střeva, může měření hladiny intracelulárních interleukinů zachytit nádor (vědecké podklady a statistika, vč. zdrojů) Proces kancerogeneze, změna normální sliznice střeva přes adenom na karcinom, trvá v průměru 8–10 let a poskytuje nám dostatek času k odvrácení nepříznivé prognózy. V rámci screeningu lze premaligní léze detekovat, odstranit a zabránit tak vzniku zhoubného onemocnění nebo zachytit kolorektální karcinom v časném, snáze léčitelném stadiu. Akutní krvácení z maligních nádorových lézí se uvádí ve 2 až 33 %, z polypů v 5 až 11 %. Daleko častější je krvácení chronické, ať již okultní či viditelné. Obecně je akutní nebo chronické krvácení projevem více než 60 % KR-CA, u jiných malignit (NH lymfomy) je procento ještě vyšší, u adenomatózních polypů je akutní nebo chronické krvácení uváděno v 11 %.

Ve stadiu karcinomu in-situ, které probíhá bez tumorozní angioinvaze, jsou výsledky testu na okultní krvácení většinou negativní, přičemž velikost nádoru může být 10 mm i více. Dynamika změn interleukinů v krvi může detekovat přítomnost nádoru již ve stadiu in-situ, což při včasném odstranění nádoru může výrazně prodloužit dobu přežití. Od zavedení on-line sběru individuálních dat v roce 2006 do dubna 2014 bylo v rámci screeningu kolorektálního karcinomu provedeno (resp. dosud do on-line databáze zadáno) kolonoskopií, z nich bylo screeningových, následujících po pozitivním TOKS, a tzv. primárních screeningových kolonoskopií. Adenomové polypy byly diagnostikovány u jedinců (33,7 %, tzv. adenoma detection rate), což je jeden z indikátorů kvality kolonoskopie. Podle recentně publikovaných evropských guidelines by adenoma detection rate neměl být nižší než 20 %.(24) U 5138 osob (3,8 %) byl v rámci screeningového programu ( ) nalezen karcinom. Naproti se uvádí se, že ročně se v České republice diagnostikuje kolem 8000 nových případů kolorektálního karcinomu a zhruba 3700 pacientů na toto onemocnění zemře. Takový screening tedy odhalí pouze malé procento pacientů s nádorem tlustého střeva, a to většinou v pokročilých stadiích s nepříznivou prognozou. karcinomu

9. Proč je důležité chodit na toto vyšetření pravidelně a jaké to má výhody? Interleukinový monitoring v rámci diagnostického screeningu (minimálně 3x ročně), bude především důležitou informací pro lékaře o riziku pravděpodobnosti vývoje nádoru a podkladem pro to, jak přesvědčit pacienta k provedení dalších přístrojových a laboratorních vyšetření, vč. screeningových (test na okultní krvácení a kolonoskopie). Diagnostický význam interleukinového monitoringu spočívá v pomoci při řešení jednoho z nejdůležitějších problémů v onkologii – diagnostice nádoru na raných stadiích jeho vývoje.

Diagnostický screening onkologických onemocnění

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Diagnostický screening onkologických onemocnění"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Diagnostický screening onkologických onemocnění

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Diagnostický screening onkologických onemocnění"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář