Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Makroekonomická rovnováha. Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Makroekonomická rovnováha. Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže:"— Transkript prezentace:

1 Makroekonomická rovnováha

2 Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže: poptávaný produkt = vyrobený produkt Takový produkt nazýváme rovnovážný produkt P Y AD AS P Y PEPE YEYE E 

3 Role subjektů v AD a AS SubjektNabízíPoptává Domácnosti Výrobní faktory Výrobky a služby Firmy Výrobní faktory Stát Veřejné statky Výrobní faktory, Výrobky a služby Zahraničí Importované statky, zahraniční VF Exportované statky, tuzemské VF V ekonomice má každý subjekt svou roli jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. Aby mohl subjekt něco poptávat, musí „na oplátku“ něco jiného nabídnout.

4 Agregátní poptávka (AD) Agregátní poptávka (AD – Aggregate Demand) je celkové množství produktu, které jsou ochotni poptávající (domácnosti, firmy, stát a zahraničí) v dané ekonomice při dané úrovni cen nakoupit, tzn. AD = celkové výdaje na spotřebu domácností, na soukromé investice firem, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy do zahraničí. AD tvoří domácnosti (D po statcích a službách), firmy (D po výrobních faktorech) i stát (D po statcích i VF) a zahraničí POPTÁVKA

5 Faktory ovlivňující AD Spotřeba (C) - je určena osobním disponibilním důchodem a bohatstvím spotřebitelů. Investice (I) - jsou určeny výší produktu (zejména očekávaného), kapitálovými náklady (určené daňovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucím očekáváním investorů. Vládní výdaje (G) - jejich výše je určena vládními rozhodnutími o výdajích (hospodářskou politikou). Čisté vývozy (X) - jsou určeny rozdílem exportu a importu.

6 Struktura AD C I G X AD Y P P1P1 P 1 označuje všeobecnou cenovou hladinu, tedy reprezentuje ceny všech prodávaných statků. Sem řadíme nejen ceny výrobků a služeb nabízených firmami, ale i cenu výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu) nabízených firmami, cenu peněz (úrok) i měny (kurs), dále ceny statků nabízených státem i zahraničními subjekty. Jedná se tedy o velice komplexní veličinu (na rozdíl od mikroekonomického pojetí cenové hladiny, která reprezentovala pouze jediný statek). Cenové hladině P 1 tedy odpovídá určitá úroveň spotřeby domácností, investic firem, vládních výdajů a čistého exportu. Tyto složky AD budou obvykle při poklesu cenové hladiny růst a naopak (proto je křivka AD klesající). P2P2

7 Faktory ovlivňující AD Proporce mezi jednotlivými složkami AD ovlivňují: Opatření (nástroje, instrumenty) hospodářské politiky: monetární politika, fiskální politika, důchodová politika. Vnější faktory: –Demografické změny – nárůst obyvatelstva zvyšuje spotřebu i poptávku po investicích –Očekávání a podnikatelská důvěra – vyšší důvěra je spojena s očekáváním vyšších zisků a s realizací vyšších investic –Zahraniční produkt – hospodářská konjunktura v zahraničí vede k růstu čistých vývozů –Hodnota aktiv – zvyšování hodnoty aktiv (majetku) vede k růstu bohatství některých spotřebitelů, a tím i k růstu jejich spotřeby.

8 Agregátní nabídka (AS) Agregátní nabídka (AS – Aggregate Supply) je celkové množství produkce, které subjekty (stát, firmy, domácnosti a zahraničí) nabízejí v dané ekonomice při daných mzdách a cenách v průběhu určitého období. Křivka AS ukazuje výši reálného produktu, které bude dosaženo při dané cenové hladině. Nabídku tvoří domácnosti (nabízejí VF), firmy (nabízejí zboží), a také stát (zajišťuje vzdělávání, ochranu majetku a zdraví, ochranu státu apod. – veřejné statky, za které občan přímo neplatí nebo platí netržní cenu) a zahraničí. NABÍDKA

9 Pružnost mezd a cen Předmětem sporu Keynesiánců a Neoklasiků (Monetaristů) je často otázka, která se promítá právě do AS a tou je otázka, zda jsou mzdy a ceny pružné či nepružné. Pokud by byly pružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se okamžitě přizpůsobily i ostatní ceny (zvýšení cen ropy by se téměř okamžitě promítlo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy) Pokud by byly nepružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se přizpůsobily ostatní ceny za velmi dlouhou dobu (zvýšení cen ropy by se promítalo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy – značně dlouho a nerovnoměrně) Jak je tomu v realitě? Co myslíte?

10 Situace z pohledu celé ekonomiky Situace z pohledu firmy Pružnost cen a křivka AS Mějme výchozí (dlouhodobou) situaci, kdy za cenové hladiny P 1 je vyráběn produkt Y 1 Vzhledem k tomu, že jsou často některé ceny výrobních faktorů (náklady) nepružné (reagují na zvýšení jiných cen opožděně), může případné zvýšení cen výrobků a služeb motivovat firmy k vyšší produkci (dosáhnou vyššího zisku díky vyššímu rozdílu cen a nákladů). Ekonomika se bude pohybovat po krátkodobé AS. Jakmile si však vlastníci výrobních faktorů uvědomí, že ceny statků vzrostly, budou se dožadovat také zvýšení cen výrobních faktorů (např. práce). Pokud toho dosáhnou (což obvykle nějakou dobu trvá), sníží se firmám zisk a tím i motivace zvyšovat výrobu. Ekonomika se vrátí na původní úroveň produkce, ale při vyšší cenové hladině, tzn. v DO se nacházíme stále na dlouhodobé vertikální AS. P Y P1P1 P2P2 Y1Y1 AS KO AS DO Cenová hladina P 1 Ostatní náklady Zisk > = Zisk při P 1 Mzdové náklady Cenová hladina P 2 Zisk při P 2 v KO Ostatní náklady Mzdové náklady Zisk při P 2 v DO

11 Agregátní nabídka v KO a DO AS v KO – stoupající, do úrovně potenciálního produktu (Q P ) roste mírně, poté strmě stoupá Velikost AS se zvyšuje dokud jsou firmy ochotny nabízet s rostoucí cenou vyšší výstup. V KO mají firmy některé náklady nepružné (např. výše mezd), proto reagují s určitým zpožděním AS v DO – kolmá k ose x; náklady nejsou nepružné a firmy se přizpůsobí všem změnám tak, že vyrábí na úrovni potenciálního produktu AS KO Y P Y’Y’ AS DO Q P Y’Y’ Tato část křivky popisuje situaci, kdy jsme pod úrovní potenciálního produktu. V ekonomice jsou tedy nevyužité výrobní faktory. Právě nadbytek nabídky výrobních faktorů nad jejich poptávkou neumožňuje jejich majitelům požadovat vysoké ceny a poptávající (firmy) mohou velmi výrazně zvyšovat produkci, na níž budou najímat výrobní faktory za stejné, nebo jen velmi málo zvýšené ceny. Tato část křivky popisuje situaci, kdy jsme nad úrovní potenciálního produktu. V ekonomice jsou tedy využité všechny výrobní faktory. Nedostatek nabídky výrobních faktorů oproti jejich poptávce nyní umožňuje jejich majitelům požadovat vysoké ceny a poptávající (firmy) mohou zvyšovat produkci mnohem obtížněji a každé (i velmi malé) zvýšení produkce bude vykoupeno stále vyššími cenami.

12 Faktory ovlivňující AS 1. Potenciální produkt 2. Pohyb mezd a cen Potenciální produkt – kapacita ekonomiky (produkt) při plné zaměstnanosti a využití zdrojů; má dva efekty: –Růst potenciálního produktu posunuje AS doprava –Růst výrobních nákladů při konstantním Q P posunuje AS kolmo vzhůru Pohyb mezd a cen – křivka AS je z důvodu některých nepružných cen a mezd (mzdy, nájmy budov, pozemků, atd.) pod Q P plošší, nad Q P rostou ceny a mzdy rychleji a AS je strmější

13 AS při vzrůstajícím produktu a nákladech P AS AS´ QPQP QP´QP´ Y P AS AS´QPQP Y

14 Rovnováha v ekonomice Y E1 AD AD´ AS Y* Y E2 PEPE Pokud je produkce ekonomiky pod potenciálním produktem, pak stimulace AD vede mnohem více k nárůstu produktu než k nárůstu cenové hladiny. Čím více se blížíme k potenciálnímu produktu, tím více je nárůst produktu „vykoupen“ nárůstem cenové hladiny… … a při stimulaci AD nad potenciální produkt je každý nepatrný nárůst produktu doprovázen velmi výrazným nárůstem cenové hladiny. Při HDP menším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ pouze mírným zvýšením cenové hladiny protože díky nadbytku volných VF příliš nerostou firmám při jejich nákupu náklady a mohou tedy udržet nízké ceny. Při HDP větším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ velkým zvýšením cenové hladiny protože díky nedostatku volných VF musejí firmy platit za jejich nákup stále vyšší náklady a to se odráží i do růstu cen, za které budou ochotny produkci prodávat.

15 Multiplikační efekt

16 Jak funguje multiplikační efekt v praxi? Dejme tomu, že se rozhodnete podpořit produkci v naší ekonomice tím, že si necháte ušít oblek. Zajdete ke krejčímu a objednáte oblek za Kč. Krejčí u prodejce látek zakoupí látku za Kč a oblek ušije. Jeho zisk je Kč. Prodejce látek získal Kč. Dejme tomu, že za koupil další látku a Kč utratil za jídlo v supermarketu. Krejčí si asi také zisk nenechal pro sebe, ale na něco jej vynaložil – utratil (spotřeboval) nebo uspořil. Stejně tak své získané peníze na něco vynaložil výrobce látek i supermarket. Čím více peněz ze svého příjmu každý subjekt utratí (čím větší má tedy MPC), tím více bude podporována další produkce statků, které jsou těmito útratami poptávány. Váš původní záměr byl nechat si pouze vyrobit oblek v hodnotě Kč. Myslíte si, že v ekonomice díky Vašemu výdaji vzroste produkce jen o těchto nebo více? Na čem to závisí? Zákazník Krejčí Oblek Kč Prodejce látek Výrobce látek Kč Kč ? Kč Supermarket Látka ? Jídlo Kč ? Kč ? ? ?

17 Teorie multiplikátoru podle Keynese – krátké období Každý ekonomický subjekt má určitý mezní sklon ke spotřebě (MPC) a mezní sklon k úsporám (MPS). Předpokládejme, že pan Smith (i všichni ostatní) utratí 25% svého příjmu v baru (MPC=0,75), takže MPS=0,25. Podívejme se jaké s tím budou spojené peněžní toky: –(1)Pan Smith obdrží dodatečný příjem (za odpracované přesčasy) 1000 Kč Z toho utratí 75% (750 Kč) v baru Z toho utratí 75% (750 Kč) v baru –(2)Pan Black (barman) získá příjem 750 Kč Z toho utratí 75% ( cca 563 Kč) ve vedlejším baru Z toho utratí 75% ( cca 563 Kč) ve vedlejším baru –(3)Pan White (barman z vedlejšího baru) získá příjem 563 Kč Opět utratí 75% (cca 422 Kč) v dalším baru Opět utratí 75% (cca 422 Kč) v dalším baru Dosavadní vytvořený příjem (a také spotřební výdaje subjektů): cca Kč Řetězec se však panem Whitem nepřeruší a celkový vytvořený efekt (poptávkou vyvolaná produkce) za ekonomiku bude: 1000 *( 1 / 1 – 0,75 ) = Kč –Spokojený bude také pan Brown (lékárník), který získá 500 Kč za prodej léků proti kocovině všem uvedeným gentlemanům –Spokojený bude také pan Brown (lékárník), který získá 500 Kč za prodej léků proti kocovině všem uvedeným gentlemanům Kč 250 Kč 750 Kč 187 Kč 563 Kč 141 Kč 422 Kč … Kč Kč


Stáhnout ppt "Makroekonomická rovnováha. Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže:"

Podobné prezentace


Reklamy Google