Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Makroekonomická rovnováha. Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Makroekonomická rovnováha. Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže:"— Transkript prezentace:

1 Makroekonomická rovnováha

2 Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže: poptávaný produkt = vyrobený produkt Takový produkt nazýváme rovnovážný produkt P Y AD AS P Y PEPE YEYE E 

3 Role subjektů v AD a AS SubjektNabízíPoptává Domácnosti Výrobní faktory Výrobky a služby Firmy Výrobní faktory Stát Veřejné statky Výrobní faktory, Výrobky a služby Zahraničí Importované statky, VF Exportované statky, VF V ekonomice má každý subjekt svou roli jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. Aby mohl subjekt něco poptávat, musí „na oplátku“ něco jiného nabídnout.

4 Agregátní poptávka (AD) Agregátní poptávka (AD – Aggregate Demand) je celkové množství produktu, které jsou ochotni poptávající při dané úrovni cen nakoupit, tzn. AD = celkové výdaje na spotřebu domácností, na soukromé investice firem, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy do zahraničí. AD tvoří domácnosti (D po statcích a službách), firmy (D po výrobních faktorech) i stát (D po statcích i VF) a zahraničí AD je celkové množství produkce, které jsou poptávající (domácnosti, firmy, stát a zahraničí) ochotni poptávat při daných cenách v dané ekonomice

5 Faktory ovlivňující AD Spotřeba (C) - je určena osobním disponibilním důchodem a bohatstvím spotřebitelů. Investice (I) - jsou určeny výší produktu, kapitálové náklady (určené daňovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucím očekáváním investorů. Vládní výdaje (G) - jejich výše je určena vládními rozhodnutími o výdajích. Čisté vývozy (X) - jsou určeny rozdílem exportu a importu.

6 Struktura AD C I G X AD Q P P1P1 P 1 označuje všeobecnou cenovou hladinu, tedy reprezentuje ceny všech prodávaných statků. Sem řadíme nejen ceny výrobků a služeb nabízených firmami, ale i cenu výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu) nabízených firmami, cenu peněz (úrok) i měny (kurs), dále ceny statků nabízených státem i zahraničními subjekty. Jedná se tedy o velice komplexní veličinu (na rozdíl od mikroekonomického pojetí cenové hladiny, která reprezentovala pouze jediný statek). Cenové hladině P 1 tedy odpovídá určitá úroveň spotřeby domácností, investic firem, vládních výdajů a čistého exportu. Tyto složky AD budou obvykle při poklesu cenové hladiny růst a naopak (proto je křivka AD klesající). P2P2

7 Faktory ovlivňující AD Proporce mezi jednotlivými složkami AD ovlivňují: Opatření (nástroje, instrumenty) hospodářské politiky: monetární politika, fiskální politika, důchodová politika. Vnější faktory: –Demografické změny – nárůst obyvatelstva zvyšuje spotřebu i poptávku po investicích –Očekávání a podnikatelská důvěra – vyšší důvěra je spojena s očekáváním vyšších zisků a s realizací vyšších investic –Zahraniční produkt – hospodářská konjunktura v zahraničí vede k růstu čistých vývozů –Hodnota aktiv – zvyšování hodnoty aktiv (majetku) vede k růstu bohatství některých spotřebitelů, a tím i k růstu jejich spotřeby.

8 Agregátní nabídka (AS) Agregátní nabídka (AS – Aggregate Supply) je celkové množství produkce, které subjekty nabízejí při daných mzdách a cenách v průběhu určitého období. Křivka AS ukazuje výši reálného produktu, které bude dosaženo při dané cenové hladině. Nabídku tvoří domácnosti (nabízejí VF), firmy (nabízejí zboží), a také stát (zajišťuje vzdělávání, ochranu majetku a zdraví, ochranu státu apod. – veřejné statky, za které občan přímo neplatí nebo platí netržní cenu) a zahraničí. AS - celkové množství produkce, které jsou nabízející (stát, firmy, domácnosti a zahraničí) ochotni nabízet při daných cenách v dané ekonomice.

9 Pružnost mezd a cen Předmětem sporu Keynesiánců a Neoklasiků (Monetaristů) je často otázka, která se promítá právě do AS a tou je otázka, zda jsou mzdy a ceny pružné či nepružné. Pokud by byly pružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se okamžitě přizpůsobily i ostatní ceny (zvýšení cen ropy by se téměř okamžitě promítlo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy) Pokud by byly nepružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se přizpůsobily ostatní ceny za velmi dlouhou dobu (zvýšení cen ropy by se promítalo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy – značně dlouho a nerovnoměrně) Jak je tomu v realitě? Co myslíte?

10 Situace z pohledu celé ekonomiky Situace z pohledu firmy Pružnost cen a křivka AS Mějme výchozí (dlouhodobou) situaci, kdy za cenové hladiny P 1 je vyráběn produkt Q 1 Vzhledem k tomu, že jsou často některé ceny výrobních faktorů (náklady) nepružné (reagují na zvýšení jiných cen opožděně), může případné zvýšení cen výrobků a služeb motivovat firmy k vyšší produkci (dosáhnou vyššího zisku díky vyššímu rozdílu cen a nákladů). Ekonomika se bude pohybovat po krátkodobé AS. Jakmile si však vlastníci výrobních faktorů uvědomí, že ceny statků vzrostly, budou se dožadovat také zvýšení cen výrobních faktorů (např. práce). Pokud toho dosáhnou (což obvykle nějakou dobu trvá), sníží se firmám zisk a tím i motivace zvyšovat výrobu. Ekonomika se vrátí na původní úroveň produkce, ale při vyšší cenové hladině, tzn. v DO se nacházíme stále na dlouhodobé vertikální AS. P Q P1P1 P2P2 Q1Q1 AS KO AS DO Cenová hladina P 1 Ostatní náklady Zisk > = Zisk při P 1 Mzdové náklady Cenová hladina P 2 Zisk při P 2 v KO Ostatní náklady Mzdové náklady Zisk při P 2 v DO

11 Agregátní nabídka v KO a DO AS v KO – stoupající, do úrovně potenciálního produktu (Q P ) roste mírně, poté strmě stoupá Úroveň AS se zvyšuje dokud jsou firmy ochotny nabízet s rostoucí cenou vyšší výstup. V KO mají firmy některé náklady nepružné (např. výše mezd), proto reagují s určitým zpožděním AS v DO – kolmá k ose x; náklady nejsou nepružné a firmy se přizpůsobí všem změnám tak, že vyrábí na úrovni potenciálního produktu

12 Faktory ovlivňující AS 1. Potenciální produkt 2. Pohyb mezd a cen Potenciální produkt – kapacita ekonomiky (produkt) při plné zaměstnanosti a využití zdrojů; má dva efekty: –Růst potenciálního produktu posunuje AS doprava –Růst výrobních nákladů při konstantním Q P posunuje AS kolmo vzhůru Pohyb mezd a cen – křivka AS je z důvodu některých nepružných cen a mezd (mzdy, nájmy budov, pozemků, atd.) pod Q P plošší, nad Q P rostou ceny a mzdy rychleji a AS je strmější

13 AS při vzrůstajícím produktu a nákladech P AS AS´ QPQP QP´QP´ Q P AS AS´QPQP Q

14 Faktory ovlivňující AS Faktory ovlivňující potenc. produkt i mzdy a ceny: Využitelné výrobní zdroje (práce, kapitál, půda), Technický pokrok, Hospodářská politika (vysoké daně vyloučí část výrobců z trhu, dovozní clo brání část tuzemských producentů, apod.), Očekávání subjektů (ochota vstupovat do živností), Kurz tuzemské měny, Pohyb cenové hladiny.

15 Determinace produktu Je-li GDP < Q P, nejsou plně využity zdroje Je-li GDP > Q P, vede to k inflaci Otázkou tedy je, zda a za jakých podmínek může tržní ekonomika zajistit relativně vysoké využití zdrojů a současně společensky přijatelnou míru inflace. Dva názory: Ortodoxní (neoklasický) přístup – trh vše vyřeší autoregulačními mechanismy a stát svými zásahy jen škodí Keynesiánský přístup – trh sám není schopen řešit všechny problémy, hlavně pokles AD a nutné zásahy státu

16 Neoklasická a Keynesiánská AS Hlavní spor je o otázku pružnosti mezd a cen. Kdyby byly pružné, tak křivka AS je vertikální na úrovni potenciálního produktu (neoklasické pojetí). Keynesiánci namítají, že v realitě je pružnost cen omezena a do úrovně potenciálního produktu je v jejich pojetí AS horizontální. AS Q P Q’Q’ V realitě pak může nastávat kompromis… … který může po „vyhlazení“ vpadat takto. Vertikální tvar křivky AS vyjadřuje myšlenku, že v ekonomice působením tržních sil dochází k rychlé reakci subjektů na změny všech cen (včetně mezd). Všechny ceny (včetně cen VF) tedy odpovídají daným podmínkám, ve kterých se ekonomika nachází a tím je také vyráběn optimální produkt odpovídající potenciálnímu produktu. Horizontální tvar křivky AS vyjadřuje myšlenku, že v ekonomice jsou některé ceny (např. cena práce a jiných VF) nepružné, tedy že reagují na změny cen statků opožděně. V tomto extrémním případě jsou absolutně nepružné z toho důvodu, že produkce je pod úrovní potenciálního produktu, je vysoký přebytek výrobních faktorů (práce), které jsou ochotni majitelé pronajímat více i za stejnou cenu (mzdu). Proto je možné zvyšovat produkci i při stejné cenové hladině.

17 Rovnováha na trhu v neoklasickém a keynesiánském pojetí AS Q E = Q* AD AD´ AS Q E1 AD AD´ AS Q* Q E2 P E1 P E2 PEPE Q2*Q2*  AD →  P E, Q E = konst.  AS →  P E,  Q E  AD →  Q E, P E = konst.

18 „Kompromisní“ situace Q E1 AD AD´ AS Q* Q E2 PEPE Pokud je produkce ekonomiky pod potenciálním produktem, pak stimulace AD vede mnohem více k nárůstu produktu než k nárůstu cenové hladiny. Čím více se blížíme k potenciálnímu produktu, tím více je nárůst produktu „vykoupen“ nárůstem cenové hladiny… … a při stimulaci AD nad potenciální produkt je každý nepatrný nárůst produktu doprovázen velmi výrazným nárůstem cenové hladiny. Při HDP menším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ pouze mírným zvýšením cenové hladiny protože díky nadbytku volných VF příliš nerostou firmám při jejich nákupu náklady a mohou tedy udržet nízké ceny. Při HDP větším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ velkým zvýšením cenové hladiny protože díky nedostatku volných VF musejí firmy platit za jejich nákup stále vyšší náklady a to se odráží i do růstu cen, za které budou ochotny produkci prodávat.

19 Rovnováha ekonomiky a její změny Střetem agregátní poptávky a nabídky se určuje rovnovážná cenová hladina. Interakce AD a AS pak udávají, jaký produkt bude za konkrétní cenové hladiny vyráběn v krátkém a dlouhém období. P Y AD P Y AS DO P1P1 P2P2 AD’ Zvýšení AD (např. zvýšením množství peněz v ekonomice) vede krátkodobě k posunu bodu rovnováhy po krátkodobé AS. Firmy zvyšují produkci. Zaměstnanci se však následně dožadují zvýšení mezd a to zvyšuje náklady firem, což způsobí posun na původní úroveň produktu, ale již při vyšší cenové hladině. AS KO Y1Y1 Y* Pamatujme, že rovnovážný stav ekonomiky je stav, ve kterém má ekonomika tendenci setrvat (obvykle působením tržních sil), ale nemusí to být ještě optimální stav (můžeme třeba požadovat lepší stav). Jak jsme již uvedli, tak například rovnovážný produkt ještě nemusí být vždy automaticky roven potenciálnímu produktu.

20 Determinace produktu a model multiplikátoru (model důchod – výdaje)

21 Výdaje a rovnovážný hrubý domácí produkt Tzv. model 45°, neboli model důchod-výdaje vysvětluje, jak je dosahováno rovnovážného hrubého domácího produktu, neboli takového produktu, při kterém neexistují tendence k jeho změně. Je to obecně důchod, kdy platí: AD = AS AE (plánované výdaje subjektů) = Y (důchod, HDP)

22 Model důchod -výdaje Slouží Keynesiáncům jako demonstrace možností ovlivňování produktu ekonomickými nástroji Vychází z funkce spotřeby (C) a úspor (S) –Výše spotřeby je přímo úměrná výši důchodů (Y, GDP) –Funkce úspor je také závislá na Y (GDP), úspory jsou kladné až od určité výše Y (GDP) Část důchodu je věnována na spotřebu a zbytek tvoří úspory. Úspory jsou přes peněžní ústavy použity k financování investic, jejichž nárůst zvyšuje produkt a zaměstnanost. Předpokládáme nejprve jen dvousektorovou ekonomiku. Existují jen firmy a domácnosti.

23 Sklon ke spotřebě a úsporám Důchod (produkt) může být rozdělen na spotřebu a úspory Y = C + S Budeme raději spotřebovávat nebo spořit? Sklon = tendence; vyjadřuje tendenci společnosti spotřebovávat nebo naopak spořit

24 Sklon ke spotřebě a úsporám Mezní sklon ke spotřebě (MPC, c) vyjadřuje o kolik se změní spotřeba, jestliže vzroste důchod (produkt) o jednotku MPC =  C /  GDP (Hodnota MPC určuje sklon spotřební funkce) Mezní sklon k úsporám (MPS, s) vyjadřuje o kolik se změní úspory, jestliže vzroste důchod (produkt) o jednotku MPS =  S /  GDP (Hodnota MPS určuje sklon úsporové funkce) Platí: MPC + MPS = 1

25 Spotřeba (C) jsou všechny výdaje domácností, které jsou použity na nákup spotřebních statků. C = C A + c·Y kde C A je autonomní spotřeba a c je mezní sklon ke spotřebě Úspory (S) je to ta část disponibilního důchodu domácností, kterou domácnosti nepoužijí ihned ke spotřebě. S = - C A + s·Y kde C A je autonomní spotřeba a s je mezní sklon k úsporám Spotřeba, úspory a investice Část spotřeby, která se nemění při změně produktu Y (je vůči produktu autonomní ) Část spotřeby, která se mění s každou další jednotkou produktu Y (mění se právě o velikost c)

26 Funkce spotřeby (C) a úspor (S) 45° C S CACA Y C, S 0 Y C Bod vyrovnání C = Y S = 0 C Y = Osa 45° je tvořena body, jež vyjadřují rovnost důchodu a spotřeby, neboli body, ve kterých je celý důchod vynaložen na spotřebu Mohla by být toto funkce spotřeby? Muselo by platit, že celý důchod je vždy spotřebován (nic neuspoříme ani se nezadlužujeme). Navíc pokud bychom měli nulový důchod, museli bychom mít i nulovou spotřebu.

27 Investice Investice (I) je ekonomická činnost, při níž se subjekt vzdává současné spotřeby s očekáváním zvýšení budoucí spotřeby. Investice zvyšují reálnou tvorbu kapitálu čímž vlastně zvyšují „kapacitu ekonomiky“ (potenciální produkt) a v dlouhém období podporují ekonomický růst. Zdrojem rozvoje ekonomiky skrze investice jsou úspory domácností. O velikosti úspor rozhodují domácnosti (jsou ovlivněny výší důchodu a MPC). O velikosti investic rozhodují firmy skrze svá podnikatelská rozhodnutí. Výše investic a úspor je tedy závislá na odlišných faktorech. Předpokládáme, že investice vznikají z úspor. V rovnovážné ekonomice tedy musí platit: S (úspory) = I (investice) Investice obvykle závisí na úrokové sazbě, a reagují na její změny buď citlivě… Investice Úroková sazba (i) Investice Úroková sazba (i) … nebo necitlivě. Investice však obvykle předpokládáme nezávislé na (aktuální) výši produktu (HDP, Y), což vyjadřujeme takto: Y (HDP) Investice

28 Investice, úspory a rovnovážný stav S Q (Y) S, I 0 Y1Y1 I Y2Y2 Y3Y3 I > S S > I S = I

29 Dvousektorový výdajový model Předpokládáme jen dva subjekty (sektory) – domácnosti a firmy Spotřeba domácností a investice firem představují nejvýznamnější složky agregátní poptávky (a v rovnovážné ekonomice tím i HDP). V tomto modelu je označujeme za tzv. agregátní výdaje - AE (AE = C + I) Zatímco spotřeba závisí na velikosti důchodu, investice v tomto modelu považujeme za exogenně dané (nezávislé na Y)

30 Dvousektorový výdajový model 45° C S Q (Y) C, S, I 0 Y1Y1 C I C+ I I C = Y S = 0 C + I = Y S = I Y2Y2 Osa 45° je přímkou rovnosti agregátní poptávky a národního důchodu (tedy i produktu neboli AS) Křivka agregátní poptávky (agregátních výdajů) ve dvousektorové ekonomice. V bodě, kde protne osu 45° je určena rovnováha ekonomiky. Výše agregátních výdajů (AD) se zde rovná produktu (Y). Křivka agregátní poptávky (agregátních výdajů) v „jednosektorové ekonomice“. Poloha (vertikální) této křivky je dána velikostí autonomních výdajů C A a sklon křivky agregátní poptávky je determinován mezním sklonem ke spotřebě (čím větší MPC, tím strmější je sklon křivky AD).

31 Multiplikátor a multiplikační efekt Koncept m. efektu je založen na tom, že počáteční impuls stimulující AD (např. zvyšování objemu finančních toků v ekonomice při investicích) přinese nárůst domácího produktu v ještě větším rozsahu, než byl počáteční impuls. Platí tedy: Δ I * ( 1 / MPS ) = Δ GDP Δ I * ( 1 / 1 – MPC ) = Δ GDP Výraz ( 1 / 1 - MPC ) je nazýván multiplikátor (jeho hodnota je vždy větší než 1) Čím větší je MPC (a menší MPS), tím větší je hodnota (a také účinek) multiplikátoru Δ I Δ GDP

32 Jak funguje multiplikační efekt v praxi? Dejme tomu, že se rozhodnete podpořit produkci v naší ekonomice tím, že si necháte ušít oblek. Zajdete ke krejčímu a objednáte oblek za Kč. Krejčí u prodejce látek zakoupí látku za Kč a oblek ušije. Jeho zisk je Kč. Prodejce látek získal Kč. Dejme tomu, že za koupil další látku a Kč utratil za jídlo v supermarketu. Krejčí si asi také zisk nenechal pro sebe, ale na něco jej vynaložil – utratil (spotřeboval) nebo uspořil. Stejně tak své získané peníze na něco vynaložil výrobce látek i supermarket. Čím více peněz ze svého příjmu každý subjekt utratí (čím větší má tedy MPC), tím více bude podporována další produkce statků, které jsou těmito útratami poptávány. Váš původní záměr byl nechat si pouze vyrobit oblek v hodnotě Kč. Myslíte si, že v ekonomice díky Vašemu výdaji vzroste produkce jen o těchto nebo více? Na čem to závisí?

33 Multiplikační efekt a determinace produktu 45° C+ I S Q (Y) C, S, I 0 Y1Y1 Δ I = 100 (C+ I ) ‘ I‘ C + I = Y S = I (C + I)‘ = Y S = I‘ Y2Y2 ΔC = 200 ΔY = 200 ΔI = 100 → ΔY = 200 Díky multiplikačnímu efektu dojde k nárůstu produktu nejen o 100 jednotek, ale v tomto případě o 200 jednotek I V ekonomice budou vynaloženy dodatečné investice 100 jednotek

34 Teorie multiplikátoru podle Keynese – krátké období Každý ekonomický subjekt má určitý mezní sklon ke spotřebě (MPC) a mezní sklon k úsporám (MPS). Předpokládejme, že pan Smith (i všichni ostatní) utratí 25% svého příjmu v baru (MPC=0,75), takže MPS=0,25. Podívejme se jaké s tím budou spojené peněžní toky: –(1)Pan Smith obdrží dodatečný příjem (za odpracované přesčasy) 1000 Kč Z toho utratí 75% (750 Kč) v baru Z toho utratí 75% (750 Kč) v baru –(2)Pan Black (barman) získá příjem 750 Kč Z toho utratí 75% ( cca 563 Kč) ve vedlejším baru Z toho utratí 75% ( cca 563 Kč) ve vedlejším baru –(3)Pan White (barman z vedlejšího baru) získá příjem 563 Kč Opět utratí 75% (cca 422 Kč) v dalším baru Opět utratí 75% (cca 422 Kč) v dalším baru Dosavadní vytvořený příjem (a také spotřební výdaje subjektů): cca Kč Řetězec se však panem Whitem nepřeruší a celkový vytvořený efekt (poptávkou vyvolaná produkce) za ekonomiku bude: 1000 *( 1 / 1 – 0,75 ) = Kč –Spokojený bude také pan Brown (lékárník), který získá 500 Kč za prodej léků proti kocovině všem uvedeným gentlemanům  Kč 250 Kč 750 Kč 187 Kč 563 Kč 141 Kč 422 Kč … Kč Kč

35 Dodatek

36 Funkce spotřeby a úspor při extrémních MPC a MPS 45° C (MPC = 0) S (MPS = 1) Q (Y) C, S 0 Y C = C A

37 Funkce spotřeby a úspor při extrémních MPC a MPS 45° C (MPC = 1) S (MPS = 0) Q (Y) C, S 0 Y = ∞  C = C A

38 Sklon ke spotřebě a úsporám Průměrný sklon ke spotřebě a úsporám Průměrný sklon ke spotřebě (APC – Average Propensity to Consume) je podíl výdajů na spotřebu a domácího produktu, APC = C / GDP = např. 70 / 50 = 1,4 Průměrný sklon k úsporám (APS – Average Propensity to Save) je podíl úspor a domácího produktu, APS = S / GDP = např. – 20 / 50 = - 0,4 Platí APC + APS = 1

39 mld. Kč Národní Spotřeba (C) Úspory (S) APC APS MPC MPS produkt (GDP) ,4-0,40,80, ,1-0,10,80, ,80, ,950,250,80,2


Stáhnout ppt "Makroekonomická rovnováha. Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže:"

Podobné prezentace


Reklamy Google