Nutriční hodnoty ovoce a zeleniny od O do P

Prezentace na téma: "Nutriční hodnoty ovoce a zeleniny od O do P"— Transkript prezentace:

1 Nutriční hodnoty ovoce a zeleniny od O do P
Tomasz Nogol Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Tomasz Nogol. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Osnova: Okurka setá snímek 3
Oliva snímek 5 Ostružiník snímek 7 Papája snímek 9 Paprika snímek 12 Pastinák setý snímek 15 Petržel snímek 18 Pomelo snímek 21 Pomeranč snímek 23 Pór zahradní snímek 26

3 Okurka setá Okurka setá je rostlina z čeledi Cucurbitaceae (tykvovité). Její tmavě zelený plod je označován jako okurka.  Latinský název: Cucumis sativus Původ a výskyt:  Okurky pocházejí z vlhkých a teplých krajů Indie a Číny. V současné době se pěstují volně nebo ve sklenících prakticky na celém světě. Obr. 1 ČSN: ČSN Okurky nakládačky, patisony, tykev obecná, tykev velkoplodá, tykev fíkolistá Obr. 2

4 Využití z pohledu zdraví:
Nutriční hodnoty Využití z pohledu zdraví: Obsahují značné množství draslíku, takže dokáží zcela přirozeným způsobem odvodňovat organismus. Jsou velmi vhodnou zeleninou pro osoby trpící dnou nebo revmatismem. Dobře působí na krevní oběh. Navíc okurky jsou nízkoenergetické, což lze využít při léčbě obezity. Nejsou vhodné při nemocech ledvin, žaludku, srdce a cév. Energie (100g) 65 kJ (16 kcal) Uhlovodíky 3.63 g Cukry 1.67 g Vláknina 0.5 g Tuky 0.11 g Bílkoviny 0.65 g B1 0.027 mg (2 %) B2 0.033 mg (3 %) B3 0.098 mg (1 %) B5 0.259 mg (5 %) B6 0.040 mg (3 %) B9 7 μg (2 %) Vitamín C 2.8 mg (3 %) Vápník 16 mg (2 %) Železo 0.28 mg (2 %) Hořčík 13 mg (4 %) Fosfor 24 mg (3 %) Draslík 147 mg (3 %) Zinek 0.20 mg (2 %) Využití v gastronomii: Okurky upravujeme různým způsobem, především jako okurkový salát. Lze je však i upravovat tepelně, získáme tak rychlý, chutný a lehký letní pokrm. Velmi oblíbené jsou nakládané. Podávají se jako příloha k různým masitým pokrmům nebo se přidávají do zeleninových salátů. Tab. 1

5 Oliva Oliva je plodem olivovníku. Kromě zelených oliv, které se sklízejí na podzim, existují i tmavé olivy sklízené začátkem prosince. Nejde o odlišnou odrůdu. Zelené olivy jsou jen nezralou formou oliv tmavých. Latinský název: Olea Odrudy: Olea brachiata Olea capensis Olea caudatilimba Olea europaea L. – oliva evropská Olea exasperata Obr. 3 Původ a výskyt: Oliva pochází z Asie. Dnes se s ní běžně setkáme ve středozemních oblastech Evropy, Africe, Jižní Asii a Austrálii. V Evropě mezi největší pěstitele patří: Španělsko, Itálie a Řecko. Olea guangxiensis Olea hainanensis Olea laurifolia Olea laxiflora Olea neriifolia Olea paniculata Olea parvilimba Olea rosea aj. (35 odrůd) ČSN: Pro olivu neexistuje platná norma.

6 Využití v gastronomii:
Nutriční hodnoty Olivy jsou bohaté na minerály. Obsahují především fosfor, draslík železo a také vitamíny skupiny B, vitamín A, C a také E. Olivy jsou velmi kalorické, 100 g oliv obsahuje kolem 150 kcal (v závislosti na druhu). Jedna malá (3 g) oliva obsahuje 3–4 kcal.  Využití v gastronomii: Z oliv se vyrábí velmi kvalitní olivový olej, který se používá v různých pokrmech. Olej z oliv využívali již staří Řekové. Samotné olivy se nakládají a podávají se k různým druhům masa a k rybám. Přidávají se také do různých zeleninových salátů. Olivu se také přidává k alkoholickému drinku Martini. Obr. 4 Využití z pohledu zdraví: Díky svým detioxidačním účinkům hrají velkou roli v boji proti stárnutí, civilizačním a srdečním chorobám, pomocí olivového oleje lze pomoci v léčbě mnohých kožních onemocnění. Zlepšují trávení a chuť k jídlu. Několik oliv před hlavním jídlem pomůže zvýšit hladinu žaludečních šťáv a urychlit tak trávení.

7 Ostružiník Ostružiník  je velmi velký rod známých rostlin z čeledi růžovité. Jejich plody jsou známé jako ostružiny a maliny, které jsou z botanického hlediska peckovičky. Ostružiníky také mají často trny. Vzhledem k tomu, že počet druhů tohoto rodu je obrovský (počty se různí, uvádí se až 338), dělí se celý rod do třiceti podrodů. Obr. 5 Latinský název: Rubus Původ a výskyt: Ostružiník pochází z Evropy a přední Asie. Ostružiny jsou dnes zpracovávány převážně v severských zemích. ČSN: ČSN Bobulové ovoce a lesní plody (angrešt, bezinky, brusinky, dřínky, klikva, ostružiny, rybíz bílý, červený a černý, šípky) ČSN Maliny ČSN Zmrazené maliny

8 Využití z pohledu zdraví:
Nutriční hodnoty Plody obsahují 70 až 80 procent biologicky vázané vody a v ní jablečnou, vinnou a citronovou kyselinu, cukry a pektin. Ostružiny obsahují také vitamín C, draslík, hořčík, železo, vlákninu a kyselinu listovou. Využití z pohledu zdraví: Plody ostružin a malinoostružin, zejména tmavých odrůd s tmavě fialovými, až černými plody, obsahují vysokou hladinu bioflavonoidů s velkým antioxidačním účinkem . Maliny mají asi třetinu antioxidační síly ostružin. Pecky blahodárně působí při léčbě zánětů, nachlazení, některých forem revmatismu a v prevenci trombóz. Využití v gastronomii: Ostružiny a malinoostružiny se konzumuji především čerstvé. Využívají se k výrobě různých moučníků, koktejlů či dezertů. Z ostružin a malinoostružin se vyrábějí také šťávy, džemy apod. Obr. 6 Obr. 7

9 Papája Latinský název: Carica
Plodem papáji jsou bobule. Podle kultivaru mívají rozmanitý tvar a velikost, na prvý pohled připomínají tykev. Mohou dosáhnout hmotnosti od 0,5 do 10 kg. Plody dvoudomých rostlin bývají kulovité, jednodomých kultivarů podlouhlé, hruškovité, kónické a mohou být až 50 cm dlouhé. Sladká, šťavnatá dužnina bobule je 3 až 4 cm silná a bývá žlutá, oranžová, až karmínově červená. Latinský název: Carica Obr. 8 Původ a výskyt: Pochází pravděpodobně ze Střední Ameriky, v plané podobě nebyla nikde nalezena. Postupně je naturalizována téměř ve všech paleotropických oblastech, na kvalitu půdy není náročná. ČSN: ČSN Čerstvé jižní plody. Ostatní plody tropů a subtropů (karambola, papája)

10 Nutriční hodnoty Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech papáji. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100 g) voda g/100 g 88,5 Na 5 vitamín C 60 bílkoviny 0,5 K 200 vitamín D tuky 0,1 Ca 23 vitamín E - cukry 8,8 Mg 11 vitamín B6 0,03 celkový dusík 0,08 P 13 vitamín B12 vláknina 2,2 Fe karoten 0,81 mastné kyseliny stopy Cu thiamin cholesterol Zn 0,2 riboflavin 0,04 energie kJ/100 g 153 Mn niacin 0,3 Tab. 2

11 Využití v gastronomii:
Papája obecná se od pradávna pěstuje pro své plody, které se konzumují syrové nebo kompotované, připravují se z nich džemy i ovocné nápoje, přidávají se do ovocných salátů, vaří se z nich „zelí“. Využívá se také jejich semen, která se pro svou palčivou chuť používají jako náhražky pepře. Mladé listy se konzumují jako špenát. Export celých plodů je, s ohledem na náchylnost na otlačení a houbovitá onemocnění, omezený.   Využití z pohledu zdraví: Enzym papain podporuje trávení a má i protizánětlivé účinky. Používá se v lékařství, při výrobě žvýkaček i v kosmetice. Semena jsou známým lékem (i preventivním) vyhánějícím hlísty a abortivem (prostředkem vyvolávajícím potrat). Papája se nedoporučuje v těhotenství a době kojení. Obr. 9

12 Paprika Latinský název: Capsicum Původ a výskyt: ČSN:
Paprika je rod rostlin z čeledi lilkovitých. Některých zástupců rodu paprika se využívá jako zeleniny, jiných jako koření nebo léku. Pálivá forma papriky se označuje jako chilli paprička. Latinský název: Capsicum Původ a výskyt: Paprika pochází ze Střední Ameriky, kde byla tisíce let pěstována v tropech. Dnes se pěstuje po celém světě. ČSN: ČSN EN ISO 7540 Mletá paprika (Capsicum annuum L.) − Specifikace ČSN EN ISO 7541 Mletá (v prášku) paprika. Stanovení celkového obsahu přírodních barviv ČSN EN ISO 7542 Paprika mletá (v prášku)(Capsicum annuum L.). Mikroskopické zkoušení ČSN Mletá kořeninová paprika. Norma jakosti ČSN EN ISO 972 Kayenský pepř (chillies) celý nebo mletý (práškový) a paprika kořeninová pálivá celá nebo mletá (prášková) − Specifikace Obr. 10

13 Nutriční hodnoty Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v zelených paprikách. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100 g) voda g/100 g 93,3 Na 4 vitamín C 120 bílkoviny 0,8 K vitamín D tuky 0,3 Ca 8 vitamín E 0,80 cukry 2,4 Mg 10 vitamín B6 0,30 celkový dusík 0,13 P 19 vitamín B12 vláknina 1,6 Fe 0,4 Karoten 0,265 mastné kyseliny Cu 0,02 thiamin 0,01 cholesterol Zn 0,1 riboflavin energie kJ/100 g 65 Mn 0,2 niacin Tab. 3

14 Využití v gastronomii:
Paprika se jí syrová nebo tepelně upravovaná. Při vaření se používají zejména druhy Capsicum annuum a Capsicum frutescens, které jsou vhodné k plnění (sýrem, masem nebo rýží). Čerstvé papriky se přidávají do salátů. Rovněž se dají nakládat nebo sušit. Obr. 11 Využití z pohledu zdraví: Plody většiny zástupců rodu paprika obsahují kapsaicin – lipofilní látku, která působí silné pálení v ústech (pokud je špatně strávena, pak i v konečníku) konzumenta. Množství kapsaicinu v paprikách je velmi proměnlivé a závisí na genetické výbavě té či oné odrůdy. Jedinou paprikou bez kapsaicinu je jemná paprika „bell pepper“. Chilli paprička naopak obsahuje velké množství této látky a používá se v indiánském léčitelství, stejně jako v moderní západní medicíně. Kapsaicin totiž tiší bolest a stimuluje srdce. Kromě toho působí vhodně na štítnou žlázu. (Známá a oblíbená je i kapsaicinová náplast používaná např. při bolestech zad.)

15 Pastinák setý Latinský název: Pastinaca sativa
Pastinák setý, lidově „pastiňáků, spadá do čeledi miříkovité. Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány ke známější kořenové zelenině − mrkvi. Kořen pastináku lze ale od mrkve velice snadno rozlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a bledší zabarvení. Rostlinku můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Latinský název: Pastinaca sativa Původ a výskyt: Pastinák pochází z Kavkazu, Blízkého východu a Střední Asie, postupně však zdomácněl v Evropě a byl loděmi převezen a následně pěstován i v Americe, Kanadě a Austrálii. ČSN: ČSN Petržel, pastinák Obr. 12

16 Nutriční hodnoty Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrovém pastináku. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100 g) voda g/100 g 79,3 Na 10 vitamín C 17 bílkoviny 1,8 K 450 vitamín D tuky 1,1 Ca 41 vitamín E 1,0 cukry 5,7 Mg 23 vitamín B6 0,11 celkový dusík 0,29 P 74 vitamín B12 vláknina 4,6 Fe 0,6 karoten 30 mastné kyseliny 0,9 Cu 0,05 thiamin 0,23 cholesterol Zn 0,3 riboflavin 0,01 energie kJ/100 g 271 Mn 0,5 niacin Tab. 4

17 Využití z pohledu zdraví:
Svými léčivými účinky je známý kořen a plody pastináku, obvykle se podává jako nálev tvořený 2−3 lžičkami na 250 ml, přičemž běžné je vypít 2−3 šálky tohoto nápoje denně. Podobně jako třeba káva či čaj působí močopudně a má uklidňující účinky, stejně jako např. meduňka. Užívání také zlepšuje chuť k jídlu a pomáhá při čištění močového měchýře od močových kamenů či písku. Využití v gastronomii: Kromě léčivých účinků je prokázáno, že rostlina byla od dávných dob užívána k přímé spotřebě, tedy k jídlu. Nejhodnotnější jsou v tomto směru kořeny pastináku, které mají chuť podobnou sladší petrželi. Je možné pojídat pastinák syrový či vařený v salátech či polévkách, stejně jako jinou, známější kořenovou zeleninu. Plody mohou být použity dokonce jako kořenící přísada do polévek či omáček. Obr. 13

18 Petržel Latinský název: Petroselinum
Tak jako většina miříkovitých jsou petržele dvouleté rostliny, které první rok vytvářejí přízemní růžici listů a shromažďují zásoby ve ztlustlém hlavním kořeni, aby druhý rok vyhnaly mohutnou lodyhu s okoličnatým květenstvím, plodem je nažka. Nejznámější druhy jsou petržel zahradní a petržel (zahradní) italská.  Latinský název: Petroselinum Obr. 14 Petržel se u nás pěstuje převážně ve dvou kultivarech: Petroselinum crispum convar. radicosum Hill − petržel obecná kořenová, Petroselinum crispum convar. vulgare Danert − petržel obecná naťová Původ a výskyt: Pochází z východního Středozemí a rozšířila se do celého mírného pásma. V současné době hojně pěstována v Itálii, na Balkáně, Kanárských ostrovech. Divoce roste v Africe, Novém Zélandu, Austrálii a Japonsku. ČSN: ČSN Petržel, pastinák

19 Nutriční hodnoty Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrovém kořeni petržele. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100 g) voda g/100 g 83,1 Na 33 vitamín C 190 bílkoviny 3,0 K 760 vitamín D tuky 1,3 Ca 200 vitamín E 1,7 cukry 2,3 Mg 23 vitamín B6 0,09 celkový dusík 0,47 P 64 vitamín B12 vláknina 5,0 Fe 7,7 karoten 4,04 mastné kyseliny Cu 0,03 thiamin 0,10 cholesterol Zn 0,7 riboflavin 0,06 energie kJ/100 g 141 Mn 0,2 niacin 1,0 Tab. 5

20 Využití z pohledu zdraví:
Spasmolytické působení na cévy napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách. Působí na rozšíření artérií, čímž nepatrně snižuje krevní tlak. Působení na trávicí trakt se projevuje zvýšením sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Při zánětlivém onemocnění ledvin a v době těhotenství a kojení se nedoporučuje překračovat běžné dávky přijímané v zelenině. Využití v gastronomii: Petržel (kořen), společně s mrkví a celerem, je využívaná především jako součást polévek, zeleninových salátů apod. Petrželová nať se používá jako ochucovadlo pokrmů. Často se využívá i jako dekorace (ozdoba bramborového salátu apod.). Obr. 15 Obr. 16

21 Pomelo Latinský název: Citrus maxima nebo Citrus grandis
Pomelo je stálezelený strom a stejnojmenný velký citrusový plod. Plod pomela dorůstá i do váhy 5 kg, ale v komerční produkci jsou více běžné plody o váze okolo 1 kg. Jeho dužina je bledě žlutá, oranžová, až červená. Obr. 17 Latinský název: Citrus maxima nebo Citrus grandis Původ a výskyt: Pochází z jihovýchodní Asie a je největším citrusovým plodem. Pěstuje se hlavně v USA (v Kalifornii), Číně a Mexiku. V Evropě se pěstuje ve Španělsku, ale v daleko menší míře. ČSN: Pro pomelo neexistuje platná norma.

22 Využití z pohledu zdraví: Nutriční hodnoty
Zvýšený podíl draslíku, minimum kalorií a tuku jej předurčuje ke konzumaci při snaze o snížení cholesterolu a prevenci proti srdečním chorobám. V Číně existuje spousta léků vyrobených ze semen, květů, kůry, plodů či nakrájených a vysušených plátků. Jsou určeny pro léčbu kašle, otoků, zlepšení trávení, pomáhají při kocovině a intoxikaci (otravě) alkoholem. Nutriční hodnoty (ve 100 g ovoce) energetická hodnota 25−50 kcal proteiny ,5−0,7 g tuky ,2−0,6 g sacharidy −12 g sodík ,8 mg draslík mg mangan mg železo ,5−0,9 mg vitamín C −49,8 mg Využití v gastronomii: Pomelo se po oloupání konzumuje přímo. Vyrábí se z něj také marmelády, šťávy apod. Pomelo se také kanduje. Obr. 18

23 Pomeranč Latinský název: Citrus sinensis
Pomeranč je plod pomerančovníku pravého. Plody mohou mít velikost 5 až 12cm, jsou kulovité, až oválné. Kůra plodu bývá barvy žluté, oranžové nebo šarlatově červené, je poměrně tenká, přiléhající k dužnině, někdy obtížně loupatelná. Dužina je barvy žluté, až oranžové, u některých kultivarů i fialově červené. Je šťavnatá, osvěžující, sladkokyselé chuti. Latinský název: Citrus sinensis Původ a výskyt: Pochází pravděpodobně ze subtropických hraničních oblastí Číny a Vietnamu, nikde neroste jako planá rostlina. V 15. století byl do Evropy dovezen portugalskými obchodníky a záhy po objevení Ameriky i tam. Nyní je rozšířen do všech subtropických oblastí, v tropech se mu pro přílišnou vlhkost nedaří. Jde o nejvíce pěstované citrusové ovoce. ČSN: ČSN Ovocné a zeleninové šťávy − Pomerančová šťáva Obr. 19

24 Nutriční hodnoty Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v pomerančích. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100 g) voda g/100 g 86,1 Na 5 vitamín C bílkoviny 1,1 K 150 vitamín D tuky 0,1 Ca 47 vitamín E 0,24 cukry 8,5 Mg 10 vitamín B6 0,10 celkový dusík 0,18 P 21 vitamín B12 vláknina 1,7 Fe karoten 0, ,155 mastné kyseliny stopy Cu 0,05 thiamin 0,11 cholesterol Zn riboflavin 0,04 energie kJ/100 g 158 Mn niacin 0,4 Tab. 6

25 Využití z pohledu zdraví:
Pomerančovníky se dělí podle vlastnosti plodů do tří základních skupin: obyčejné – pomeranče s poměrně tenkou slupkou, žlutou, až oranžovou dužinou krvavé – mají červené žilky v dužině a šťávu fialově rudé barvy pupečné – jsou to pomeranče se základem druhého plodu na bliznové straně plodu, která vypadá jako pupek Využití z pohledu zdraví: Plody jsou kvalitním zdrojem vitamínu C. V lidovém lékařství se užívají okvětní plátky svařené se solí k uklidnění nervů, proti astmatu, vysokému tlaku, horečce a zvracení, svařené s cukrem proti nechutenství. Využití v gastronomii: Plody se konzumují čerstvé, kompotují se nebo lisují na osvěžující šťávu. Téměř 90 % produkce pomerančů je průmyslově zpracováno. Ze slupek se získává pektin a hlavně esenciální oleje, které slouží k aromatizaci potravin a v kosmetice. Obr. 20

26 Pór zahradní Latinský název: Allium porrum
Pór zahradní je druh zeleniny z čeledi česnekovitých. Jedná se o dvouletou až vytrvalou (spíše jen teoreticky) rostlinu, na bázi s válcovitou, vejčitou až kulovitou cibulí, často s vedlejšími cibulkami. Plodem je tobolka. Latinský název: Allium porrum Původ a výskyt: Pór byl vypěstován z divokého druhu Allium ampeloprasum, který má domovinu v jižní Evropě a JZ Asii, ale také v jižní Anglii a v Persii. Byl pěstován již Egypťany, Řeky a Římany ve starověku. Na více místech se o něm zmiňuje také Starý zákon. Obr. 21 Dnes je pórek považován v Anglii a v Americe obvykle jen za zeleninu, ale na evropském kontinentě a zvláště ve Francii patří také mezi koření. ČSN: ČSN Zmrazený pórek

27 Nutriční hodnoty Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v  pórku. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100 g) voda g/100 g 90,8 Na 2 vitamín C 17 bílkoviny 1,6 K 260 vitamín D tuky 0,5 Ca 24 vitamín E 0,92 cukry 2,2 Mg 3 vitamín B6 0,48 škrob 0,3 P 44 vitamín B12 vláknina Fe 1,1 karoten 0,177 mastné kyseliny 0,4 Cu 0,02 thiamin 0,29 cholesterol Zn 0,2 riboflavin 0,05 energie kJ/100 g 93 Mn niacin Tab. 7

28 Využití z pohledu zdraví:
Pór povzbuzuje chuť k jídlu (díky sirným silicím), podporuje činnost zažívacích orgánů, dále podporuje činnost ledvin. Využití v gastronomii: Pór je široce užívaný do polévek, omáček, nebo se krájí na chleba, neměl by chybět ani v rybích polévkách a jako přísada při vaření ryb a krabů, ale také vepřového ovaru a jehněčího masa. Římané připravovali z mladého póru i salát. Obr. 22 Obr. 23 Obr. 24

29 Zdroje: České státní normy Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. [cit ]. Dostupný z WWW: < Obr. 1 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 2 MUU-KARHU. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 3 BRAGANCA DA CUNHA, Rodrigo Nuno. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 4 HuBar. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 5 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 6 OLOFE. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 7 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 8 PHYZOME, McCORMACK, Tim. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 9 MONNIAUX, David. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 10 MACIARKA. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 11 BAT’HA, Matěj. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 12 GOLDLOCKI. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 13 JONATHUNDER. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 14 HAGENLOCHER, Markus. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 15 GOVAN, Donovan. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

30 Obr. 16. GOVAN, Donovan. [cit. 2012-04-03]
Obr. 16 GOVAN, Donovan. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 17 UPLOADER, ANANDA. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 18 STÜBER, Kurt. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 19 LEVY FINCH, Ellen. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 20 CHALLIYAN. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 21 OSSWALD, Philippe. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 22 JASENLEE. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 23 KÖNIG, Björn. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 24 RANVEIG. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Tabulky: Tab. 1 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Tab. 2 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Tab. 3 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Tab. 4 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Tab. 5 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Tab. 6 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Tab. 7 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <