PORUCHY VÝVOJE PLODU Z. Kolář.

Prezentace na téma: "PORUCHY VÝVOJE PLODU Z. Kolář."— Transkript prezentace:

1 PORUCHY VÝVOJE PLODU Z. Kolář

2 2/3 – získané chromozomální poruchy
1/3 – mateřské vlivy (abnormální děloha, metabolické nemoci matky, intoxikace a infekce matky). TERATOLOGIE = věda o příčinách vývojových poruch a nauka o zrůdnostech. Faktor způsobující poruchu vývoje se označuje jako teratogen.

3 O typu vrozené vady rozhoduje několik faktorů:
období vývoje, ve kterém teratogen působí intenzita působení teratogenu délka doby působení teratogenu S postupujícím vývojem ubývá rozsahu a závažnosti poškození zárodku nebo plodu a snižuje se četnost výskytu vrozených vad.

4 Teratogenetická perioda – kritické období, ve kterém vlivem působení teratogenu může dojít k zástavě vývoje určitého orgánového systému. Nejkritičtější je období prvních 3 měsíců intrauterinního života. Každý teratogen má určitý biologický nebo farmakologický mechanismus, kterým vývojovou poruchu způsobí. Některé teratogeny působí převážně na jeden orgánový systém (hovoříme o neurotropismu, kardiotropismu apod.). Výsledkem působení teratogenu může být smrt, zpomalení růstu, malformace, funkční porucha.

5 Prokázané lidské teratogeny: virus rubeoly, listérie, toxoplasmy, Treponema palidum, cytostatika, některá antiepileptika, thalidamid, těžké kovy, alkohol, záření, podezřelé jsou retinoidy.

6 Obecná terminologie poruch vývoje
varieta = většinou fyziologická malá odchylka od normálu anomálie = malá, poměrně častá odchylka, která může způsobit funkční poruchu malformace = závažnější porucha morfologického uspořádání tkáně nebo orgánu monstrum = zrůda – hrubá deformace tvaru těla plodu. RŮZNÉ VROZENÉ VADY MOHOU BÝT DŮSLEDKEM PŮSOBENÍ JEDINÉHO TERATOGENNÍHO AGENS A NAOPAK.

7 Formální dělení poruch vývoje plodu:
poruchy v období blastogeneze (blastopatie) poruchy v období embryogeneze poruchy v období fetogeneze (2.-3. trimestr)

8 PORUCHY V OBDOBÍ BLASTOGENEZE (BLASTOPATIE)

9 Všechny buňky 2 až 4 buněčné blastomery jsou rovnocenné
Všechny buňky 2 až 4 buněčné blastomery jsou rovnocenné. Mohou dát vzniknout identickým jednovaječným dvojčatům až čtyřčatům. Podle toho, kdy došlo k oddělení buněk vznikají: gemini bichoriati biamniati (2 placenty, 2 amniální dutiny) gemini monochoriati biamniati gemini monochoriati monoamniati Dvojčata mohou mít společný placentární oběh. Pokud je oběh u jednoho vyvinut lépe, jeho růst je rychlejší. Může rovněž nastat situace, kdy se u jednoho cévní systém a srdce nevyvine vůbec Vzniká tzv. acardius.

10 Zásahem teratogenu během tvorby blastocysty dojde k neúplné separaci, a tím ke vzniku podvojné zrůdy – monstrum duplex (laicky siamská dvojčata). Tyto mohou být a) stejné – symetrické, b) jedna menší – asymetrické. Roviny symetrie obou stejných jedinců mohou být 2 (disymetrické) nebo 1 (monosymetrické). Příklady symetrických zrůd: thoracopagus, sternopagus, xiphopagus, pygopagus, ischiopagus, craniopagus, prosopo-cephalothoracopagus = Janus (římský bůžek na rozcestích se dvěma obličeji) – splynutí hlav a hrudníků s obličeji obrácenými k ramenům, dicephalus atd.

11 Příklady asymetrických zrůd: (větší se označuje jako autosit, menší jako parazit) epignathus (parazit zakotvený na spodině lební a vyčnívající ústy autosita), parazitický thoracopagus, parazitický pygopagus, fetus in feto (vnitřní parazit, např. v  břišní dutině). Pozn.: Hrubě zevně deformovaní jedinci (monstrum simplex), jako jsou např. anencephalus, situs viscerum inversus apod., vznikají až během embryogeneze, resp. fetogeneze.

12 PORUCHY V OBDOBÍ EMBRYOGENEZE

13 Týkají se zpravidla jednoho orgánu nebo několika tkáňových systémů
Týkají se zpravidla jednoho orgánu nebo několika tkáňových systémů. Teratogen poškodí diferenciaci v určitém “uzlovém bodě”, který řídí formování a vývoj orgánu. Rozlišujeme následující stupně poruch: ageneze – nepřítomnost orgánu i jeho základu, aplasie – nepřítomnost orgánu se zachováním jeho základu, hypoplasie – neúplné vyvinutí orgánu projevující se menší velikostí, dysrafie – neúplné uzavření (např. spina bifida), poruchy involuce – perzistence embryonálních struktur, poruchy rozdělení – blok apoptózy (např. syndaktylis), atresie – vrozená neprůchodnost dutých orgánů (např. jícen, ureter), ektopie – umístění mimo normální polohu, heterotopie – umístění v diferencované tkáni jiného typu, dystopie – retence v průběhu vývojové cesty (testes v dutině břišní).

14 PORUCHY FETOGENEZE (2. až 3. trimestr)

15 Orgány jsou již vytvořeny, probíhá jejich zrání (s výjimkou mozku)
Orgány jsou již vytvořeny, probíhá jejich zrání (s výjimkou mozku). V tomto období vznikají deformace – poruchy tvaru a přemístění orgánů tlakem nebo tahem.

16 VROZENÉ CHROMOZOMÁLNÍ PORUCHY

17 Frekvence 0,59 % živě narozených dětí.
Downův syndrom – trisomie 21. chromozomu Mongoloidní vzhled, brachycefalie, rozštěpy rtů a páteře, u 40 % vrozené vady srdce, krátké prsty, hypoplasie a malformace genitálií, malý vzrůst, IQ Edwardsův syndrom – trisomie 18. Chromozomu Protažená okcipiální část hlavy, mikrostomie, mikrognatie, malformované uši, malformace ledvin, u chlapců hypostadie, hernie, u 15 % rozštěpy rtů a patra, u 85 % vrozené vady srdce, u 15 % dextropozice srdce, psychomotorická retardace, jen 10 % dětí přežívá 1. rok života. Patauův syndrom – trisomie 13. chromozomu Mikrocefalie, u 80 % malformace CNS, u 70 % rozštěpy rtů a patra, malformované uši, u 80 % vrozené srdeční vady, mnohočetné hemangiomy, polydaktylie, anomalie urogenitálu. Syndrom kočičího křiku – delece p raménka 5. chromozomu Anomálie hrtanu způsobující mňoukavý pláč, mongoloidní oči, měsíčkový obličej, psychomotorická retardace. DiGeorgeův syndrom – delece q raménka 22. chromozomu Truncus arteriosus communis, aplasie thymu, hypoplasie až úplná aplasie příštitných tělísek, funkční abnormity T lymfocytů. de Grouchyho syndrom – částečná monosomie p 18. chromozomu

18 CELKOVÉ PORUCHY RŮSTU

19 Gigantismus – více než 200 cm
Nanosomie – méně než 130 cm Gigantismus – více než 200 cm Obě odchylky mohou být: proporcionální a dysproporcionální Proporcionální primordiální – rodový znak, liliputánství, afričtí Pygmejové hypofyzární – Paltaufův trpaslík infantilní nebo hypogenitální – nanosomní trpaslík, eunuch = hypogenitální gigant sekundární – nanosomie kardiální, renální apod. Dysproporcionální chondrodystrofický trpaslík – achondeoplasie hypothyreotický trpaslík rachitický trpaslík akromegalie versus gigantismus