Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky."— Transkript prezentace:

1 Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky

2 Je naše nákupní chování předvídatelné?

3 Analýza chování spotřebitele Ekonomická teorie se v analýze chování spotřebitele jednoduše řečeno zajímá o to, jak (a proč) se bude spotřebitel chovat v závislosti na působení různých podmínek (faktorů). Pod pojmem chování spotřebitele většinou myslíme kolik a jakých statků bude nakupovat za zvolených podmínek. Těmito podmínkami myslíme nejčastěji určitou výši ceny, ale i další faktory, jako například výši jeho důchodu, intenzitu potřeb, okolní prostředí nebo chování ostatních nakupujících.

4 Racionální chování spotřebitele Předpokládáme, že spotřebitelé vstupují na trh statků a služeb, aby uspokojili své potřeby. Předpokládáme, že spotřebitelé vstupují na trh statků a služeb, aby uspokojili své potřeby. Cíl spotřebitele tedy je: S danými omezenými zdroji (obvykle důchodem) maximalizovat celkový užitek, tzn. uspokojit co nejvíce svých potřeb. S danými omezenými zdroji (obvykle důchodem) maximalizovat celkový užitek, tzn. uspokojit co nejvíce svých potřeb. (Každý máme k dispozici jiné zdroje a také máme jiné potřeby) Při rozhodování jsou spotřebitelé omezeni především důchodem, ale i jinými faktory. Při rozhodování jsou spotřebitelé omezeni především důchodem, ale i jinými faktory. Jednoduše řečeno se snažíme získat co nejvíce (užitku) a vynaložit na to co nejméně (zdrojů). Proč? Protože čím méně (zdrojů) se nám podaří vynaložit na uspokojení jedné potřeby, tím více jich zbude na uspokojení dalších potřeb…

5

6 Racionální chování spotřebitele Zjednodušeně lze analýzu chování jednotlivce shrnout do třech kroků, kterými procházíme: Zjednodušeně lze analýzu chování jednotlivce shrnout do třech kroků, kterými procházíme: 1. Co jednotlivec chce (jaké jsou jeho potřeby)? 1. Co jednotlivec chce (jaké jsou jeho potřeby)? 2. Co může jednotlivec udělat, aby získal to co chce (jaké jsou jeho možnosti, zdroje)? 2. Co může jednotlivec udělat, aby získal to co chce (jaké jsou jeho možnosti, zdroje)? 3. Na základě předchozích dvou bodů se jednotlivec snaží dosáhnout nejvyšší možnou úroveň uspokojení (obvykle s nejmenším možným úsilím). 3. Na základě předchozích dvou bodů se jednotlivec snaží dosáhnout nejvyšší možnou úroveň uspokojení (obvykle s nejmenším možným úsilím).

7 Racionální chování spotřebitele Velikost spotřebitelské poptávky je závislá na: Cenách produktů – růst ceny vede ke: Cenách produktů – růst ceny vede ke: Snížení poptávaného množství Snížení poptávaného množství Zvýšení poptávky po substitutech a snížení poptávky po komplementech Zvýšení poptávky po substitutech a snížení poptávky po komplementech Výši důchodu – pokles důchodu ovlivní nejen výši, ale i strukturu spotřeby Výši důchodu – pokles důchodu ovlivní nejen výši, ale i strukturu spotřeby Důchodový efekt –  ceny komodity  pokles reálného důchodu (při konst. nominálním) Důchodový efekt –  ceny komodity  pokles reálného důchodu (při konst. nominálním) Substituční efekt –  ceny komodity  růst spotřeby jiné (relativně levnější) komodity Substituční efekt –  ceny komodity  růst spotřeby jiné (relativně levnější) komodity

8

9 Teorie užitku Uvědomme si, že: „Ekonomie se zajímá o statky, jež jsou užitečné a jsou schopny uspokojit naše potřeby“ Obsah potřeb však obvykle není předmětem ekonomického hodnocení, tím se zabývají jiné vědní discipliny (např. filosofie), nezabýváme se tedy otázkou proč existují určité potřeby, ale bereme je za dané a hledáme cesty jak je uspokojit. Proč lidé dávají některým statkům přednost před jinými? Proč lidé kupují některé statky více a jiné méně? Proč některé statky lidé vůbec nechtějí? Je to snad tím, že se lidé při nákupech řídí užitkem daného statku?

10

11 Užitek Teorie užitku se v podstatě snaží nalézt odpovědi na jednoduché otázky: 1) 1) jak definovat a případně měřit užitek, který získáváme spotřebou statků a 2) 2) jak výše či změny tohoto užitku ovlivňují naše spotřebitelské chování? Užitek vzniká uspokojením určité potřeby skrze spotřebu statku(ů). Užitek vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení, který člověk získává spotřebováním statku nebo služby. Užitek vzniká uspokojením určité potřeby skrze spotřebu statku(ů). Užitek vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení, který člověk získává spotřebováním statku nebo služby. Další informace dole v poznámce

12 Jak vnímáme hodnotu statků? V praxi často nepoužíváme při našem rozhodování pojem užitek statku, ale spíše pojem hodnota statku. Pro naše potřeby je můžeme chápan jako synonyma. V praxi často nepoužíváme při našem rozhodování pojem užitek statku, ale spíše pojem hodnota statku. Pro naše potřeby je můžeme chápan jako synonyma. Jak vlastně vnímáme hodnotu statků? Rozhodujeme se vždy racionálně při výběru statků podle jejich hodnoty? Jak vlastně vnímáme hodnotu statků? Rozhodujeme se vždy racionálně při výběru statků podle jejich hodnoty? Ukažme si malý příklad… Ukažme si malý příklad… X 35 Kč 3 € Záleží na tom, kde volbu uskutečňujeme? Záleží na tom, kdy volbu uskutečňujeme? Záleží na tom, kdo volbu uskutečňuje? Tento výběr vyžaduje okamžitou spotřebu Tento výběr umožňuje pozdější spotřebu Jak se rozhodne: * 17-ti letý student? * řidič automobilu? * důchodce? Můžeme tedy říci, že stejný statek má na různých místech, v různých dobách a pro různé subjekty jinou vnímanou hodnotu, neboli jiný užitek. Co si vyberete?

13 Odvození křivky poptávky Základní otázkou, kterou zkoumá teorie spotřebitele, je: Základní otázkou, kterou zkoumá teorie spotřebitele, je: Jak odvodit křivku poptávky spotřebitele? Je celkem jasné, že užitek bude v křivce poptávky hrát velmi důležitou roli. Proto hned další otázkou, na kterou ekonomové narazili, bylo: Jak užitek měřit? Je celkem jasné, že užitek bude v křivce poptávky hrát velmi důležitou roli. Proto hned další otázkou, na kterou ekonomové narazili, bylo: Jak užitek měřit? Zde se rozdělili na dva různé tábory zastávající: Zde se rozdělili na dva různé tábory zastávající: Kardinalistické pojetí užitku – pojetí, které předpokládá, že užitek lze přesně měřit (např. v Kč) Kardinalistické pojetí užitku – pojetí, které předpokládá, že užitek lze přesně měřit (např. v Kč) Ordinalistické pojetí užitku – pojetí, které odmítá přímou měřitelnost užitku, ale připouští, že lze porovnat užitek (dvou a více) produktů a stanovit jejich preference (určit, který statek či kombinaci statků preferuji více a který méně) Ordinalistické pojetí užitku – pojetí, které odmítá přímou měřitelnost užitku, ale připouští, že lze porovnat užitek (dvou a více) produktů a stanovit jejich preference (určit, který statek či kombinaci statků preferuji více a který méně)

14 Odvození křivky poptávky v kardinalistickém pojetí užitku Užitek lze prý měřit, ale jak?

15 Užitek vs. Cena Užitek Cena Užitek Cena Nekoupím statek Koupím statek

16 Toustovač (dobré kvality) Cena 1000 Kč 50 Kč 100 Kč 200 Kč 500 Kč Koupíte? Hodnotu užitku z koupě a spotřeby nějakého statku vlastně kvantifikujeme naší ochotou zaplatit určitou maximální cenu. Tato maximální cena je vlastně hodnotou užitku z tohoto statku.

17 Užitek Rozlišujeme: Rozlišujeme: Celkový užitek (TU - total utility) je souhrnný (celkový) pocit uspokojení získaný za všechna dosud spotřebovaná množství statku. Je také roven součtu všech mezních užitků. Celkový užitek (TU - total utility) je souhrnný (celkový) pocit uspokojení získaný za všechna dosud spotřebovaná množství statku. Je také roven součtu všech mezních užitků. Mezní užitek (MU – marginal utility) vyjadřuje přírůstek celkového užitku skrze spotřebu další jednotky (produkce, výrobku); lze jej také nazvat dodatečný užitek či přírůstkový užitek Mezní užitek (MU – marginal utility) vyjadřuje přírůstek celkového užitku skrze spotřebu další jednotky (produkce, výrobku); lze jej také nazvat dodatečný užitek či přírůstkový užitek Užitek obecně závisí zejména na: Užitek obecně závisí zejména na: množství spotřebovaného statku (s růstem spotřebovaného množství statku se užitek mění – viz dále) množství spotřebovaného statku (s růstem spotřebovaného množství statku se užitek mění – viz dále) kvalitě statku, kvalitě statku, subjektivním vztahu k tomuto statku (užitek závisí na preferencích spotřebitele). subjektivním vztahu k tomuto statku (užitek závisí na preferencích spotřebitele).

18 Vývoj celkového a mezního užitku Jak se bude vyvíjet celkový a mezní užitek u statků, kterými je možné se přesytit, tedy pokud budeme např. konzumovat obložené chlebíčky (uspokojujeme tím potřebu jídla)? Pro začátek předpokládejme, že nás jejich cena nezajímá, důležité je jen zda a jak bude uspokojena naše potřeba… TU (Celkový užitek) Q i MU TU Q i MU Mezní (dodatečný) užitek Při dalším zvyšování spotřeby (nad objem, kdy je potřeba uspokojena) by mohl TU díky přesycenosti začít klesat a MU pak bude nadále nabývat záporných hodnot. MU 2 = TU 2 – TU 1 Mezní užitek z druhé jednotky statku Celkový užitek ze spotřeby dvou jednotek statku Celkový užitek ze spotřeby jedné jednotky statku TU 2 MU 2 TU 1 MU 1 Potřeba je uspokojena

19 TU Q i Vývoj celkového a mezního užitku MU TU Q i MU Při dalším zvyšování spotřeby (nad objem, kdy je potřeba uspokojena) by v případě nepřesycení zůstával TU stále stejný a MU bude nadále nulový TU 2 MU 2 TU 1 MU 1 Jak se bude vyvíjet celkový a mezní užitek u statku, kde neexistuje přesycení? Například pokud budeme dostávat časově omezené lístky (měsíční platnost) do plavecké haly vázané na naše jméno. Potřeba je uspokojena

20 TU Q i Vývoj celkového a mezního užitku - shrnutí MU TU Q i MU Jaký průběh mají křivky celkového a mezního užitku? Pokud spotřebovává spotřebitel stále větší množství žádoucího statku, pak celkový užitek ze spotřeby všech dosud spotřebovaných statků roste. Zároveň však mezní užitek od první spotřebované jednotky klesá, a proto roste celkový užitek tím pomaleji, čím je MU menší Pokud tedy při určitém množství spotřebovaného statku je MU nulový, pak TU je na svém maximu a dále se nezvyšuje. Pamatujte si, že velikost celkového i mezního užitku se vždy odvíjí od určitého množství spotřebovaného statku a je na tomto množství závislá! Jestliže tedy vzrůstem spotřeby nějakého statku nelze zvýšit celkový užitek z této spotřeby, pak to logicky znamená, že spotřebitel svou potřebu po tomto statku uspokojil. Potřeba je uspokojena 5. kusem statku, 6. kus nepřinesl žádný další užitek (MU 6 = 0) Pokud by se MU dostal do záporných hodnot, pak TU by začal klesat. Spotřebiteli by tedy další jednotky statku nepřinášely užitek, ale naopak by mu škodily (nastalo by přesycení statkem).

21 TU Q i Vývoj celkového a mezního užitku – shrnutí II. MU TU Q i MU Pozor! Nenechme se zmást tím, že MU klesá a zároveň TU roste. MU totiž představuje dodatečný přírůstek celkového užitku. Dokud je tento přírůstek kladný, pak každá další jednotka statku, jež spotřebujeme, zvyšuje TU, i když o stále menší hodnotu. Zvyšujeme-li spotřebovávané množství statku… … celkový užitek roste … a mezní užitek klesá.

22 Je možné aby mezní užitek peněz byl nulový či dokonce záporný? Jinými slovy: Lze se „nasytit“ či „přesytit“ peněz?

23 Mezní užitek Mezní užitek (resp. jeho velikost) je závislý: Mezní užitek (resp. jeho velikost) je závislý: na významu a intenzitě potřeby - jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek na významu a intenzitě potřeby - jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek na disponibilním množství - čím je statek vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí a naopak čím je statku více tím je jeho mezní užitek menší na disponibilním množství - čím je statek vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí a naopak čím je statku více tím je jeho mezní užitek menší Matematicky je možné mezní užitek (stejně jako kteroukoliv mezní veličinu) definovat jako první derivaci celkové veličiny

24 Gossenovy zákony 1. Gossenův zákon – zákon klesajícího mezního užitku – říká, že s rostoucím množstvím jednoho spotřebovaného produktu jeho mezní užitek klesá (Nezapomeňte! Tento vztah platí i obráceně, spotřebováváme-li méně statku, jeho MU roste.) 1. Gossenův zákon – zákon klesajícího mezního užitku – říká, že s rostoucím množstvím jednoho spotřebovaného produktu jeho mezní užitek klesá (Nezapomeňte! Tento vztah platí i obráceně, spotřebováváme-li méně statku, jeho MU roste.) Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam (potřeba je již alespoň částečně uspokojena). Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam (potřeba je již alespoň částečně uspokojena). Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji (s menšími přírůstky). Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji (s menšími přírůstky). čas Např.: Čím více a déle užíváme léky, tím se jejich účinnost snižuje a abychom dosáhli původního účinku, musíme jich užívat stále více.

25 Optimální spotřeba jednoho statku Optimální množství určitého statku spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně (MU=P) Optimální množství určitého statku spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně (MU=P) Spotřebitel tak získává (a maximalizuje) tzv. spotřebitelský přebytek (rozdíl mezi užitkem další jednotky a její tržní cenou). Spotřebitel tak získává (a maximalizuje) tzv. spotřebitelský přebytek (rozdíl mezi užitkem další jednotky a její tržní cenou). Spotřebitel nákupem 3. jednotky maximalizovat svůj SP (Σ SP = 3). Všechny předchozí jednotky nakoupil za nižší cenu, než byl ochoten zaplatit. Spotřebitel nákupem 3. jednotky maximalizovat svůj SP (Σ SP = 3). Všechny předchozí jednotky nakoupil za nižší cenu, než byl ochoten zaplatit. Tržní cena MU, P (Kč) Sklenice vody Δ SP = 2 Δ SP = 1 Δ SP = 0 MU Uvědomění si platnosti zákona klesajícího MU nám umožní odvodit, jaké množství statku bude spotřebitel za daných podmínek nakupovat. Spotřebitel bude nakupovat takové množství daného statku v rámci svého rozpočtového omezení, aby maximalizoval svůj zisk (užitek). Znamená to, že bude poměřovat náklady (cenu P) na nákup daného statku s jeho přínosem (mezním užitkem MU). Předpokládejme, že za první sklenici vody je spotřebitel ochoten zaplatit 5 Kč (protože to je jeho mezní užitek z první sklenice vody). Koupí sklenici vody za tržní cenu? Jak již víme podle výše zmíněného zákona, další sklenice vody přinesou spotřebiteli menší užitek než předchozí a křivka MU tedy klesá… Doposud jsme se zajímali jen o mezní užitek bez ohledu na cenu statku. Při nákupu však spotřebitel cenu výrobku zohledňuje a porovnává ji právě s mezním užitkem. Na základě tohoto porovnání se pak rozhoduje, zda výrobek koupí či nikoliv…

26 Optimální spotřeba jednoho statku - shrnutí S rostoucím množstvím spotřebovávaného statku se MU snižuje (snižuje se vlastně částka, kterou jsme ochotni zaplatit za další jednotku statku). S rostoucím množstvím spotřebovávaného statku se MU snižuje (snižuje se vlastně částka, kterou jsme ochotni zaplatit za další jednotku statku). Tržní cena MU, P (Kč) Sklenice vody MU, P (Kč) Sklenice vody MU Pro jednotlivce je obvykle cena konstantní a nezávisí na množství, které spotřebuje (výjimkou mohou být např. množstevní slevy). Pro jednotlivce je obvykle cena konstantní a nezávisí na množství, které spotřebuje (výjimkou mohou být např. množstevní slevy). MU vlastně vyjadřuje jakou cenu jsme ochotni zaplatit za určité množství výrobku… MU vlastně vyjadřuje jakou cenu jsme ochotni zaplatit za určité množství výrobku… …neboli obráceně jaké množství výrobku jsme ochotni koupit při určité ceně …neboli obráceně jaké množství výrobku jsme ochotni koupit při určité ceně V tomto případě tedy spotřebitel maximalizuje svůj užitek nákupem 3 jednotek statku. Při změně ceny se pak bude měnit i toto optimální množství… V tomto případě tedy spotřebitel maximalizuje svůj užitek nákupem 3 jednotek statku. Při změně ceny se pak bude měnit i toto optimální množství… Z prvního Gossenova zákona tedy vyplývají pro optimální chování spotřebitele následující závěry: 1)Spotřebitel koupí statek jen tehdy, když je MU statku vyšší nebo roven ceně. 2)Spotřebitel nakupuje statek do takového množství, při kterém dojde k vyrovnání MU a ceny (samozřejmě předpokládáme, že u všech předchozích jednotek byl MU větší než cena). Z toho vyplývá: Celkový užitek ze spotřeby jednoho statku je maximalizován při takovém spotřebovávaném množství statku, při kterém se MU a cena statku rovnají.

27 2. Gossenův zákon – zákon vyrovnání mezních užitků – říká, že celkový užitek ze spotřeby více statků je maximalizován tehdy, jestliže spotřebitel nalezne takovou kombinaci statků, kdy se poměry MU a ceny u všech statků rovnají 2. Gossenův zákon – zákon vyrovnání mezních užitků – říká, že celkový užitek ze spotřeby více statků je maximalizován tehdy, jestliže spotřebitel nalezne takovou kombinaci statků, kdy se poměry MU a ceny u všech statků rovnají Spotřebitel porovnává, jaký užitek mu přinesou peněžní prostředky vynaložené na nákup jednotlivých statků. Spotřebitel porovnává, jaký užitek mu přinesou peněžní prostředky vynaložené na nákup jednotlivých statků. Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků. Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků. Gossenovy zákony MU 1 MU 2 MU 3 P1P1 P2P2 P3P3 > = < ? ? ? > = < > = < <=><=> <=><=> ? ? Kč 40 Kč60 Kč 4 Kč20 Kč 50 Kč 1,5 21,2 > > > V případě nákupu více statků však již nezjišťujeme pouze, jestli se vyplatí samostatně daný statek koupit, ale poměřuje i výhodnost (efektivnost) jeho koupě vzhledem ke koupi jiných statků!

28 Gossenovy zákony Pokud by se tento poměr zvětšil (oproti ostatním statkům) pak by koruna vložená do nákupu tohoto statku přinesla vyšší užitek, než koruna vložená do nákupu kteréhokoliv jiného statku. Racionální spotřebitel by tedy začal tento statek nakupovat více (možná i na úkor ostatních statků). Pokud by se tento poměr zvětšil (oproti ostatním statkům) pak by koruna vložená do nákupu tohoto statku přinesla vyšší užitek, než koruna vložená do nákupu kteréhokoliv jiného statku. Racionální spotřebitel by tedy začal tento statek nakupovat více (možná i na úkor ostatních statků). Tím by se MU tohoto statku začal snižovat (a u ostatních statků růst)… Tím by se MU tohoto statku začal snižovat (a u ostatních statků růst)… … a to až do té doby, kdy by se dosáhla nová rovnost. … a to až do té doby, kdy by se dosáhla nová rovnost. Taková kombinace (množství) všech spotřebovávaných statků, při které by to bylo dosaženo, by byla optimální. Taková kombinace (množství) všech spotřebovávaných statků, při které by to bylo dosaženo, by byla optimální. Tento poměr (MU statku a ceny statku) v podstatě vyjadřuje jaký užitek mi přinese 1 koruna vložená do nákupu statku. Tím, že poměřuje vstup (cenu) s výstupem (MU) tedy vlastně popisuje „výhodnost (efektivnost) koupě“ < > Q 1 Q 2 Q 3 Q N < > Již jsme si uvedli, že hodnota MU je závislá na množství spotřebovávaného statku (viz zákon klesajícího MU). Uvedené hodnoty MU tedy vždy odpovídají konkrétnímu spotřebovávanému množství daného statku. Například MU v hodnotě 30 Kč u statku 2 (chléb) může odpovídat tomu, že kupuji 4 ks za měsíc. Budu-li jej kupovat častěji, MU začne klesat a naopak. 2. Gossenův zákon tedy říká, že při nákupu více statků již nestačí porovnávat MU a cenu u každého statku izolovaně, ale je nutné je porovnávat i mezi sebou (poměrem MU a ceny poměřujeme výhodnost koupě jednotlivých statků). Aby maximalizoval svůj užitek, měl by spotřebitel soustředit své nákupní chování na nejvíce výhodné statky, tedy na ty, které mají nejvyšší poměr MU a ceny (tyto statky by měl spotřebitel nakupovat tak dlouho či v takovém množství, dokud se díky působení zákona klesajícího mezního užitku jejich výhodnost nesrovná s ostatními). Závěr tedy zní: Spotřebitel maximalizuje užitek ze spotřeby statků tehdy, když spotřebovává statky v takové kombinaci (množstvích), kdy jsou poměry MU a cen u všech statků stejné.

29 Optimalizace spotřeby 2 statků Je-li poměr mezního užitku a ceny u DVD z půjčovny větší, než u lístku do kina, začneme si raději filmy půjčovat než na ně chodit do kina. Je-li poměr mezního užitku a ceny u DVD z půjčovny větší, než u lístku do kina, začneme si raději filmy půjčovat než na ně chodit do kina. Se vzrůstající spotřebou tohoto statku však jeho mezní užitek klesá Se vzrůstající spotřebou tohoto statku však jeho mezní užitek klesá MU DVD Q / týden

30 Optimalizace spotřeby 2 statků Je-li poměr mezního užitku a ceny u DVD z půjčovny menší, než u lístku do kina, začneme raději na filmy chodit do kina. Je-li poměr mezního užitku a ceny u DVD z půjčovny menší, než u lístku do kina, začneme raději na filmy chodit do kina. Se vzrůstající návštěvností kina však mezní užitek tohoto statku klesá. Se vzrůstající návštěvností kina však mezní užitek tohoto statku klesá. MU Kino Q / týden

31 Gossenovy zákony 3. Gossenův zákon – omezený čas je rozdělován mezi pracovní (získání produktů) a volný (spotřeba produktů). 3. Gossenův zákon – omezený čas je rozdělován mezi pracovní (získání produktů) a volný (spotřeba produktů). V důsledku toho provádíme volbu, jejíž výsledek závisí na našich potřebách (a preferencích) V důsledku toho provádíme volbu, jejíž výsledek závisí na našich potřebách (a preferencích) Dává odpověď na otázku: Kdy člověk maximalizuje celkový užitek z vynakládání práce? Vynakládání práce je přerušeno v okamžiku, kdy se újma, kterou člověku práce přináší, rovná užitku spojenému s uspokojením příslušné potřeby (umožněné vynakládáním práce). Dává odpověď na otázku: Kdy člověk maximalizuje celkový užitek z vynakládání práce? Vynakládání práce je přerušeno v okamžiku, kdy se újma, kterou člověku práce přináší, rovná užitku spojenému s uspokojením příslušné potřeby (umožněné vynakládáním práce).

32 Odvození křivky poptávky v kardinalistickém pojetí užitku Na základě vztahu mezi MU a P jsme zjistili, že spotřebitel nakupuje statek až do takového množství, kdy se jeho (klesající) MU vyrovná prodejní ceně. Pak tedy také platí, že stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Na základě vztahu mezi MU a P jsme zjistili, že spotřebitel nakupuje statek až do takového množství, kdy se jeho (klesající) MU vyrovná prodejní ceně. Pak tedy také platí, že stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy totožná s křivkou poptávky. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy totožná s křivkou poptávky. Důvod: zvýší-li se cena produktu musí spotřebitel v zájmu zachování spotřebitelského optima snížit spotřebu a naopak. Důvod: zvýší-li se cena produktu musí spotřebitel v zájmu zachování spotřebitelského optima snížit spotřebu a naopak. Kč Q MU = D

33 Kardinalistické pojetí - shrnutí Kardinalisté předpokládají, že užitek ze spotřeby statku lze měřit v určitých jednotkách. Kardinalisté předpokládají, že užitek ze spotřeby statku lze měřit v určitých jednotkách. Jednou z možností, jak měřit mezní užitek ze spotřeby statku je pomocí maximální ceny, kterou je ochoten spotřebitel za další jednotku určitého statku zaplatit. Jednou z možností, jak měřit mezní užitek ze spotřeby statku je pomocí maximální ceny, kterou je ochoten spotřebitel za další jednotku určitého statku zaplatit. Na základě vztahu mezi užitkem a skutečnou cenou statku se pak spotřebitel rozhoduje, zda statek koupí nebo nekoupí – koupí jej tehdy, pokud je (mezní) užitek větší nebo roven ceně statku. V případě nákupu více statků poměřuje také jejich vzájemnou výhodnost (poměrem MU a P) a stanovuje preferenční pořadí. Na základě vztahu mezi užitkem a skutečnou cenou statku se pak spotřebitel rozhoduje, zda statek koupí nebo nekoupí – koupí jej tehdy, pokud je (mezní) užitek větší nebo roven ceně statku. V případě nákupu více statků poměřuje také jejich vzájemnou výhodnost (poměrem MU a P) a stanovuje preferenční pořadí. Vzhledem k tomu, že spotřebitel porovnává při koupi cenu statku s (mezním) užitkem z tohoto statku, odvozují Kardinalisté, že křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku (která má klesající průběh – viz zákon klesajícího mezního užitku) Vzhledem k tomu, že spotřebitel porovnává při koupi cenu statku s (mezním) užitkem z tohoto statku, odvozují Kardinalisté, že křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku (která má klesající průběh – viz zákon klesajícího mezního užitku)

34 Odvození křivky poptávky v ordinalistickém pojetí užitku (k tomuto odvození se využívá tzv. Indiferenční analýza)

35 Indiferenční analýza Předpoklad: Předpoklad: Ordinalisté předpokládají, že není možné přímo měřit užitek ze spotřeby statku či služby. Spotřebitel je však schopen porovnat užitek různých statků či jejich kombinací. Spotřebitel je dále schopen určit pořadí kombinací statků podle užitku, který mu přinášejí. Ordinalisté předpokládají, že není možné přímo měřit užitek ze spotřeby statku či služby. Spotřebitel je však schopen porovnat užitek různých statků či jejich kombinací. Spotřebitel je dále schopen určit pořadí kombinací statků podle užitku, který mu přinášejí. Spotřebitel může vybrat ze dvou produktů, které mají pevnou cenu a je mu lhostejné, v jaké budou kombinaci, pokud mu tyto kombinace přinášejí stejný užitek. Spotřebitel může vybrat ze dvou produktů, které mají pevnou cenu a je mu lhostejné, v jaké budou kombinaci, pokud mu tyto kombinace přinášejí stejný užitek. Na základě těchto kombinací je možné sestrojit tzv. indiferenční křivku Na základě těchto kombinací je možné sestrojit tzv. indiferenční křivku

36 Indiferenční křivka (IK) Množina všech indiferenčních křivek tvoří indiferenční mapu. Čím vzdálenější je křivka od počátku, tím přináší kombinace produktů vyšší užitek.Množina všech indiferenčních křivek tvoří indiferenční mapu. Čím vzdálenější je křivka od počátku, tím přináší kombinace produktů vyšší užitek. B A C E D i1i1 i2i2 produkt X produkt Y Sklon IK je v každém bodě křivky jiný a představuje jej tzv. mezní míra substituce (MRS). Ta vyjadřuje poměr, v jakém jsou statky vzájemně nahrazovány (při zachování stejné úrovně užitku) Čím vzácnější je statek, tím větší je jeho substituční hodnota (je potřeba více druhého statku, abychom nahradili jednotku prvního statku). Tyto relace tedy představují substituční poměry, které odpovídají sklonu přímky mezi dvěma body na indiferenční křivce. 0,5 1 3 Zapamatujte si: Indiferenční křivka tedy představuje různé kombinace statků X a Y, které mají pro spotřebitele stejný užitek (tento užitek je po celé délce IK stejný a vyšší úroveň užitku je možné dosáhnout jen přesunem na vyšší IK)

37 Vlastnosti indiferenčních křivek Indiferenční křivky jsou klesající. Tato vlastnost vychází z axiomu nenasycenosti – spotřebitel preferuje větší množství statku před menším. Potom pokud zvýšíme spotřebu statku X, dojde ke zvýšení užitku. A proto, abychom se pohybovali po stejné indiferenční křivce, musíme snížit spotřebu statku Y. Indiferenční křivky se neprotínají. Znamenalo by to, že dvou různým úrovním užitku by odpovídala stejná kombinace statků. Indiferenční křivky jsou konvexní vůči počátku. Tato vlastnost je důsledkem zákona klesajícího mezního užitku. Pokud se vzdávám statku X (stává se pro mne vzácnější a jeho MU roste) pak mám-li si zachovat stejnou úroveň užitku, budu za něj požadovat stále větší množství statku Y Y X IK Y X IK 1 IK 2 IK 3 Y X IK

38 Indiferenční křivka (IK) B A C i1i1 produkt X produkt Y 0,5 1 3 Přesunujeme-li se z bodu A do bodu B (roste sklon křivky), statek X se stává vzácnějším, a proto za stále menší množství statku X požadujeme stále větší množství statku Y. Poměr změna Y / změna X tedy také roste (protože roste čitatel a klesá jmenovatel) S přesunem z bodu A do bodu B také klesá množství statku X (a tím roste jeho mezní užitek) a roste množství statku Y (a tím klesá jeho mezní užitek) Proto se dá sklon IK v bodě (neboli MRS) vyjádřit také jako poměr MU X /MU Y. (Tento poměr se vyvíjí stejně jako sklon IK).

39 Zákon substituce Mezní míra substituce vyjadřuje sklon IK: MRS= ΔY/ΔX= MUx/MUy MRS (v kterémkoliv bodě IK) udává kolik statků Y chceme získat, abychom byli ochotni se vzdát jednoho statku X. Tento poměr odpovídá poměru mezních užitků (obrácenému), tedy MUx/MUy. Proč? Protože čím více statků X se vzdáváme, tím se nám stávají vzácnější a jejich MU roste; tím také roste poměr MUx/MUy, což vyjadřuje, že za další jednotky X, kterých se vzdáme, požadujeme stále více jednotek Y. Každá další jednotka Y tedy nahradí menší množství statku X (proto také není IK přímkou). MRS (v kterémkoliv bodě IK) udává kolik statků Y chceme získat, abychom byli ochotni se vzdát jednoho statku X. Tento poměr odpovídá poměru mezních užitků (obrácenému), tedy MUx/MUy. Proč? Protože čím více statků X se vzdáváme, tím se nám stávají vzácnější a jejich MU roste; tím také roste poměr MUx/MUy, což vyjadřuje, že za další jednotky X, kterých se vzdáme, požadujeme stále více jednotek Y. Každá další jednotka Y tedy nahradí menší množství statku X (proto také není IK přímkou). Máte-li 10 pomerančů a chcete-li je směňovat s kamarádem za banány (má-li jich například celou krabici), v jakém to bude poměru? Bude tento poměr při úbytku Vašich pomerančů stále stejný? Máte-li 10 pomerančů a chcete-li je směňovat s kamarádem za banány (má-li jich například celou krabici), v jakém to bude poměru? Bude tento poměr při úbytku Vašich pomerančů stále stejný?

40 Rozpočtová přímka Předpoklad: Spotřebitel je při svých nákupech omezen svým důchodem. Může se rozhodnout vynaložit celý svůj důchod na statek X, nebo na statek Y, nebo na libovolné kombinace X a Y, na které mu stačí důchod. Maximálně dostupné kombinace statků X a Y při daném důchodu spotřebitele zobrazuje tzv. rozpočtová přímka. Spotřebitel je při svých nákupech omezen svým důchodem. Může se rozhodnout vynaložit celý svůj důchod na statek X, nebo na statek Y, nebo na libovolné kombinace X a Y, na které mu stačí důchod. Maximálně dostupné kombinace statků X a Y při daném důchodu spotřebitele zobrazuje tzv. rozpočtová přímka. Spotřebitel je omezen důchodem (např. 240 Kč), který může rozdělit mezi spotřebu statků v různých kombinacích (P x = 60 Kč, P y = 40 Kč). Jaké kombinace statků X a Y jsou mu dosažitelné? Spotřebitel je omezen důchodem (např. 240 Kč), který může rozdělit mezi spotřebu statků v různých kombinacích (P x = 60 Kč, P y = 40 Kč). Jaké kombinace statků X a Y jsou mu dosažitelné? Produkt XProdukt Y 40 31, ,5 06

41 RP platí pro určitou úroveň důchodu (např.: I 1 ) RP platí pro určitou úroveň důchodu (např.: I 1 ) Růst důchodu z I 1 na I 2 posune RP doprava nahoru při zachování sklonu (pokles důchodu posune doleva dolu) Růst důchodu z I 1 na I 2 posune RP doprava nahoru při zachování sklonu (pokles důchodu posune doleva dolu) Pokles ceny statku X otáčí RP kolem bodu, kde protíná osu y Pokles ceny statku X otáčí RP kolem bodu, kde protíná osu y Rovnice RP: I = P x * X + P y * Y X Y Rozpočtová přímka (RP) (např.: 240 = 60 * * 3) neboli: Y = - P X /P Y * X + I Statky X a Y lze v rámci daného rozpočtového omezení libovolně zaměňovat a to v poměru jejich cen, tedy P x /P y. Tímto poměrem je zároveň určen sklon RP. Celý rozpočet utracen za statek X (4 kusy) Celý rozpočet utracen za statek Y (6 kusů) ,5 3 1,5 0 RP (I 1 ) K dosažení tohoto množství statku X je tedy nutné buď zvýšení důchodu, nebo snížení ceny statku X. RP (I 2 ) Plocha dostupných kombinací statků X a Y vzhledem k jejich cenám a velikosti důchodu (I). V bodech pod rozpočtovou přímkou není vyčerpán celý důchod. Výdaje na statek X Výdaje na statek Y Důchod Zapamatujte si: Rozpočtová přímka (linie rozpočtu) tedy představuje různé kombinace statků X a Y, které si může spotřebitel při určité úrovni důchodu (I) koupit. (na rozpočtové přímce leží kombinace X a Y, na které vynaloží spotřebitel celý důchod; s vyšším důchodem si spotřebitel může koupit jinou kombinaci, která však leží na jiné rozpočtové přímce)

42 Rovnováha spotřebitele Spotřebitel je v rovnováze (maximalizuje užitek) tehdy, když při daném rozpočtovém omezení spotřebovává kombinaci statků s nejvyšší možnou úrovní užitku, tedy takovou kombinaci statků, při které se dotkne linie rozpočtu nejvyšší možné IK (v tomto bodě je RP tečnou k IK a mají tedy stejný sklon) Spotřebitel je v rovnováze (maximalizuje užitek) tehdy, když při daném rozpočtovém omezení spotřebovává kombinaci statků s nejvyšší možnou úrovní užitku, tedy takovou kombinaci statků, při které se dotkne linie rozpočtu nejvyšší možné IK (v tomto bodě je RP tečnou k IK a mají tedy stejný sklon) V bodě rovnováhy (optima) spotřebitele tedy platí: V bodě rovnováhy (optima) spotřebitele tedy platí: Indiferenční křivky zobrazují kombinace statků, které by spotřebitel rád spotřebovával, aby dosáhl určitou úroveň užitku. Rozpočtová přímka zobrazuje kombinace statků, které si spotřebitel může koupit s ohledem na jeho rozpočtové omezení.

43 Rovnováha spotřebitele i3i3 y i1i1 i2i2 produkt X produkt Y RP x Sklon indiferenční křivky = Sklon rozpočtové přímky

44 Důchod = 80 Kč Malé vysvětlení rovnováhy spotřebitele Indiferenční křivka vyjadřuje pohled preferencí (užitku) Rozpočtová přímka vyjadřuje pohled dostupnosti z hlediska rozpočtu (důchodu) U1U1 Úroveň (výše) užitku U2U2 U3U3 U4U4 U5U5 = 35 Kč = 55 Kč = 90 Kč = 195 Kč = 70 Kč Důchod = 90 Kč Spojením těchto dvou pohledů tedy spotřebitel dosahuje nejvyšší možnou úroveň užitku, která je ještě dostupná v rámci jeho důchodu (rozpočtového omezení.

45 Rovnováha spotřebitele při změně ceny statku X i3i3 x produkt X y i1i1 i2i2 produkt Y RP x‘ Snížením ceny statku X (Px) dojde k narušení rovnováhy poměrů MU a cen. Snížením ceny statku X (Px) dojde k narušení rovnováhy poměrů MU a cen. Zároveň se změní RP a dotkne se vyšší IK… Zároveň se změní RP a dotkne se vyšší IK… …čímž určí novou optimální kombinaci statků, při které je rovnováha obnovena …čímž určí novou optimální kombinaci statků, při které je rovnováha obnovena y‘

46 Odvození křivky poptávky v ordinalistickém pojetí Při určité ceně statku X (P 1 ) bude mít spotřebitel dané rozpočtové omezení, které nám v místě dotyku s IK dá bod rovnováhy, jež určí, jaké je při této ceně rovnovážné množství statku X (a také Y). Při určité ceně statku X (P 1 ) bude mít spotřebitel dané rozpočtové omezení, které nám v místě dotyku s IK dá bod rovnováhy, jež určí, jaké je při této ceně rovnovážné množství statku X (a také Y). y1y1 i1i1 i2i2 produkt X produkt Y RP (P1) x2x2 y2y2 PXPX QXQX RP (P2) Q1Q1 Q2Q2 P1P1 x1x1 D Poklesne-li cena statku X (na P 2 ), pak se rozpočtová přímka pootočí a dotkne se vyšší IK v novém bodě rovnováhy, jež opět určí, jaké je při této nové ceně rovnovážné množství statku X. Poklesne-li cena statku X (na P 2 ), pak se rozpočtová přímka pootočí a dotkne se vyšší IK v novém bodě rovnováhy, jež opět určí, jaké je při této nové ceně rovnovážné množství statku X. Postupným zjištěním rovnovážných množství statku X při různých cenách získáme na dolním grafu body, jež tvoří křivku poptávky. I = P 1 * X + P Y * Y I = P 2 * X + P Y * Y P2P2

47 Specifické tvary indiferenčních křivek V závislosti na povaze statků X a Y mají indiferenční křivky různé tvary. Pokud je X nežádoucí statek a Y žádoucí statek je indiferenční křivka rostoucí. Pokud je X lhostejný statek a Y žádoucí statek je indiferenční křivka přímka rovnoběžná s osou x. Pokud jsou statky X a Y dokonalé substituty je indiferenční křivka přímka, která protíná obě osy. Pokud jsou statky X a Y dokonalé komplementy má indiferenční křivka tvar písmene L. Y X Y X IK 1 IK Y X Y X IK 2 IK 3

48 Indiferenční analýza - shrnutí Stručné shrnutí: Indiferenční analýza je způsob, jakým se odvozuje křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitku (ordinalistické pojetí). Indiferenční analýza ukazuje, jaké kombinace statků (množství) by racionálně jednající spotřebitel nakupoval při daném rozpočtovém omezení (a dalších faktorech), aby maximalizoval svůj užitek ze spotřeby těchto statků. Podrobnější shrnutí: Indiferenční analýza je metoda pro stanovení optima spotřebitele v ordinalistickém pojetí užitku, tedy za předpokladu přímé neměřitelnosti užitku. Vychází se z myšlenky, že přestože nelze užitek přímo měřit, je možné, aby spotřebitel seřadil statky či kombinace statků podle svých preferencí a určil, která kombinace statků mu přináší stejný nebo vyšší či nižší užitek (můžeme tedy sestrojit tzv. indiferenční křivky). Spotřebitel by samozřejmě rád spotřebovával kombinaci statků s nejvyšší úrovní užitku, je však obvykle omezován svým důchodem (a také cenami statků). Toto omezení zobrazuje rozpočtová přímka, jež vyjadřuje, jaké kombinace statků jsou pro spotřebitele dostupné. V optimálním případě pak spotřebitel spotřebovává takovou kombinaci statků, která přináší nejvyšší možnou úroveň užitku a zároveň je dosažitelná v rámci jeho rozpočtového omezení. Tuto optimální kombinaci statků vyjadřuje bod dotyku rozpočtové přímky a nejvyšší možné infdiferenční křivky.

49 Dodatek

50 Paradox hodnoty Paradox hodnoty, spočívá v tom, že životně nezbytné statky, jako např. voda, mají nízkou hodnotu, zatímco luxusní zbytečné statky, např. diamanty, mají cenu vysokou. Paradox je jen zdánlivý, protože cena není odrazem celkového užitku statku, ale jen jeho mezního užitku. Protože se vody spotřebovává veliké množství, její mezní užitek výrazně klesá a tím klesá i jeho cena (připomeňme si, že MU je maximální částka, kterou jsme ochotni zaplatit za poslední nakupovanou jednotku statku). Kdyby byl vody nedostatek (spotřebovávalo by se jí málo a její MU by byl vysoký), její cena by byla vysoká. Možná stejně vysoká jako cena nedostatkových diamantů. Pro nás Čechy není problém spotřebovat denně více než 100 litrů vody. Kolik diamantů denně spotřebováváte?

51 Glatumův zákon nenasytné spotřeby Glatumův zákon nenasytné spotřeby „Předpokládaná užitečnost předmětu je nepřímo úměrná jeho skutečné užitečnosti od chvíle, kdy jej koupíme a zaplatíme.“ „Předpokládaná užitečnost předmětu je nepřímo úměrná jeho skutečné užitečnosti od chvíle, kdy jej koupíme a zaplatíme.“ (Arthur Bloch, Murphyho zákon)

52 MU Q Optimální chování spotřebitele MU Q Jsem ochoten zaplatit : 40 Kč Musím zaplatit: 30 Kč Jsem ochoten zaplatit Musím zaplatit

53


Stáhnout ppt "Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky."

Podobné prezentace


Reklamy Google