Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Poptávka a nabídka. Poptávka Co je to poptávka? Každého prodejce vždy zajímala, zajímá a bude zajímat jedna důležitá otázka: „Jaká bude poptávka po mém.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Poptávka a nabídka. Poptávka Co je to poptávka? Každého prodejce vždy zajímala, zajímá a bude zajímat jedna důležitá otázka: „Jaká bude poptávka po mém."— Transkript prezentace:

1 Poptávka a nabídka

2 Poptávka

3 Co je to poptávka? Každého prodejce vždy zajímala, zajímá a bude zajímat jedna důležitá otázka: „Jaká bude poptávka po mém výrobku nebo službě?“ Přesněji řečeno tím většinou myslí jaké množství výrobku nebo služby budou zákazníci kupovat neboli poptávat. A právě velikost tohoto poptávaného množství rozhoduje o budoucnosti všech výrobců, obchodníků, podnikatelů, živnostníků a mnoha dalších zainteresovaných subjektů. I když se prodejci podaří toto poptávané množství zjistit, nemá po starostech, neboť zítra už může být jiné a může se měnit v závislosti na mnoha faktorech. Tedy platí, že vždy, když se zabýváme tím, jaké množství výrobků/služeb budou zákazníci kupovat za určitých podmínek a jak se toto množství změní při změně těchto podmínek, zkoumáme poptávku.

4 Na čem závisí, jaké množství určitého výrobku/služby budeme (domácnosti) nakupovat? Na čem závisí, jaké množství určitého výrobku/služby budeme (domácnosti) nakupovat? Poptávané množství ? 99,- Kč Velmi silná závislost

5 Poptávané množství je tedy ovlivňováno celou řadou faktorů Poptávané množství je tedy ovlivňováno celou řadou faktorůPoptávka ? 99,- Kč Tyto faktory prozatím považujeme za neměnné Cena Množství Ceteris paribus

6 Q P P 1 = 10 P 2 = 20 Q 1 (8 ks) D Q 2 (4 ks) Poptávku představuje poptávková křivka (D), jež zachycuje vztah mezi cenou (P) produkce a poptávaným množstvím (Q), jestliže ostatní faktory se nemění. Poptávku představuje poptávková křivka (D), jež zachycuje vztah mezi cenou (P) produkce a poptávaným množstvím (Q), jestliže ostatní faktory se nemění. Poptávka (D = Demand) Platí zde zákon klesající poptávky, který říká: „Vzroste-li cena statku, poklesne poptávané množství tohoto statku“. Tento zákon však neplatí vždy - např. u luxusního zboží nejvyšší třídy či u nejpotřebnější produkce Přestože křivka poptávky zobrazuje primárně vztah poptávaného množství a ceny, lze v ní zachytit i vlivy dalších faktorů na poptávané množství Proto má křivka poptávky záporný sklon Proč se takto chováme? Za prvé to může být nedostatkem peněz. Máme-li k dispozici jen 80 Kč, pak si ně můžeme koupit 8 tatranek, pokud stojí 10 Kč/ks nebo jen 4 tatranky, pokud stojí 20 Kč/ks. Na druhou stranu bychom si pravděpodobně koupili méně tatranek i kdybychom měli k dispozici například 160 Kč. Ušetřené peníze bychom utratili za něco relativně levnějšího nebo uspořili.

7 Rozdíl mezi pojmy poptávka a poptávané množství Je velmi důležité rozlišovat mezi pojmy poptávka a poptávané množství. Poptávka je křivka, která vyjadřuje vztah mezi cenou (případně jinou veličinou) a poptávaným množstvím, které je ochoten spotřebitel při dané ceně nakoupit. Poptávané množství je pouze hodnota na ose x, která udává číselné vyjádření množství statku, které je spotřebitel ochoten nakoupit. P Q

8 Q P 20 D 40 Jak vlastně můžeme určit (zakreslit) křivku poptávky? Například získáním údajů z praxe. Jak vlastně můžeme určit (zakreslit) křivku poptávky? Například získáním údajů z praxe. Určení poptávky a její změny Představme si, že prodejce jablek na městské tržnici zjistil po několikaletých zkušenostech, že když prodává jablka za 50 Kč/kg, tak jich v létě prodá za týden 40 kg. Rozhodl se, že si bude všechny údaje o ceně a prodaném množství zaznamenávat do grafu. Pokud sníží cenu na 40 Kč/kg, tak jich prodá za týden 60 kg… A za cenu 20 Kč/kg prodá dokonce 120 kg týdně. Těmito body může proložit křivku, které bude říkat poptávka, protože mu popisuje, jaké množství jablek budou zákazníci nakupovat (poptávat) při určité ceně D’D’ Další rok však pozoruje změnu: Za cenu 50 Kč/kg již neprodá 40 kg, ale jen 30 kg týdně. Ani když sníží cenu na 40 Kč/kg, tak již neprodá 60 kg, ale jen 40 kg týdně… A za cenu 20 Kč/kg již prodá jen 80 kg týdně. Tyto jeho nově zaznamenané údaje již nesouhlasí s původní křivkou poptávky, neboť ta se očividně změnila a má teď nový tvar i polohu. Co mohlo způsobit takovouto změnu poptávky?

9 Faktory ovlivňující D druh produkce – nezbytná vs. nahraditelná – jinak reagujeme na změny jejich cen druh produkce – nezbytná vs. nahraditelná – jinak reagujeme na změny jejich cen příjmy spotřebitelů – růst příjmů zvyšuje poptávku (posunuje D vpravo) příjmy spotřebitelů – růst příjmů zvyšuje poptávku (posunuje D vpravo) rostoucí počet obyvatel – čím více obyvatel, tím větší poptávka (posun křivky D vpravo) rostoucí počet obyvatel – čím více obyvatel, tím větší poptávka (posun křivky D vpravo) podíl produktu na výdajích spotřebitele – čím vyšší podíl, tím vyšší citlivost na změnu ceny (elasticita) podíl produktu na výdajích spotřebitele – čím vyšší podíl, tím vyšší citlivost na změnu ceny (elasticita) spotřebitelské preference – móda – může posouvat křivku poptávky doleva i doprava spotřebitelské preference – móda – může posouvat křivku poptávky doleva i doprava P Q Všechny tyto faktory mohou ovlivňovat buď tvar křivky poptávky… … nebo její posuny doprava a doleva.

10 Faktory ovlivňující D Existence substituční a komplementární produkce: Substituční produkt (substitut) - produkce, která je schopna nahradit svými užitnými vlastnostmi produkt dosud spotřebovávaný (např. rohlík a houska nebo např. párek v rohlíku prodávaný u různých prodejců) Substituční produkt (substitut) - produkce, která je schopna nahradit svými užitnými vlastnostmi produkt dosud spotřebovávaný (např. rohlík a houska nebo např. párek v rohlíku prodávaný u různých prodejců) Komplementární (doplňující) produkt (komplement) umožňuje používání (spotřebu) jiného produktu, např. benzín, umožňuje používat automobil, zápalky cigaretu, kazeta videokameru… Komplementární (doplňující) produkt (komplement) umožňuje používání (spotřebu) jiného produktu, např. benzín, umožňuje používat automobil, zápalky cigaretu, kazeta videokameru… Vliv těchto faktorů znamená, že například změna ceny substitutů a komplementů může ovlivňovat poptávku po našem produktu. Důležité: Je nutné rozlišovat posun po křivce (= změna poptávaného množství) a posun křivky (= změna poptávky)!!! +

11 11 … neboli stručně řečeno: 2. posun křivky - změna poptávky vyvolaná jinými než cenovými faktory (nejsou v grafu přímo zachyceny) - původní poptávková křivka ztratí platnost a vznikne nová poptávková křivka (bude-li horko, lidé si koupí více zmrzliny, i když cena zůstane stejná) 2. posun křivky - změna poptávky vyvolaná jinými než cenovými faktory (nejsou v grafu přímo zachyceny) - původní poptávková křivka ztratí platnost a vznikne nová poptávková křivka (bude-li horko, lidé si koupí více zmrzliny, i když cena zůstane stejná) P Q A B P Q B A 1. posun po křivce - změna poptávaného množství vyvolaná vlivem změny ceny (klesne-li cena zmrzliny, lidé si jí koupí více) 1. posun po křivce - změna poptávaného množství vyvolaná vlivem změny ceny (klesne-li cena zmrzliny, lidé si jí koupí více)

12 Elasticita poptávky

13 Elasticita ve světě obchodu Cena (P) = Jaké množství (Q) košíků nakoupí zákazníci, když bude cena za jeden 500,- Kč? A jak se zachovají, když budu cenu snižovat? Prodejce Tržby = 500,- * 3 = 1 500,- Kč Tržby = 300,- * 11 = 3 300,- Kč Tržby = 200,- * 17 = 3 400,- Kč Tržby = 100,- * 20 = 2 000,- Kč Sleva Zákon klesající poptávky se zde jasně projevuje, ale s různou intenzitou (citlivostí) PklesáQroste Co myslíme tou různou citlivostí? Na změny ceny mohou reagovat spotřebitelé pokaždé jinou změnou nakupovaného množství, zvláště pokud je budeme sledovat v procentních změnách.

14 jde o vlastnost (jev, charakteristiku) poptávky, která vyjadřuje „jak citlivě“ reaguje spotřebitel na změnu tržní ceny (změnou svého poptávaného množství) neboli popisuje vztah mezi procentní změnou ceny, kterou si chce za svůj produkt výrobce nechat zaplatit a procentní změnou zákazníkem nakupovaného množství Koeficient (hodnota) elasticity poptávky tedy vyjadřuje, o kolik procent se změní (klesne nebo vzroste) spotřebitelem poptávané množství, jestliže se cena statku změní (vzroste nebo klesne) o jedno procento. Cenová elasticita poptávky (definice)

15 – situace, kdy zvýšení ceny P o 1 % sníží poptávané množství Q o méně než 1 % (a naopak při snížení P) Neelastická poptávka – situace, kdy zvýšení ceny P o 1 % sníží poptávané množství Q o méně než 1 % (a naopak při snížení P) – situace, kdy zvýšení ceny P o 1 % sníží poptávané množství Q o více než 1 % (a naopak při snížení P) Elastická poptávka – situace, kdy zvýšení ceny P o 1 % sníží poptávané množství Q o více než 1 % (a naopak při snížení P) Cenová elasticita poptávky (základní varianty) Situace, kdy poptávající sice reagují na změnu ceny, ale velmi nevýrazně a změna nakupovaného množství je (v %) menší než změna ceny Situace, kdy poptávající reagují na změnu ceny velmi citlivě, tedy změna nakupovaného množství je (v %) větší než změna ceny P Q P Q Je důležité si uvědomit, proč u některých statků reagují spotřebitelé na změnu ceny neelasticky. Je to zejména u těch statků, které z různých důvodů potřebujeme, jsme na nich závislí, nebo je žádný jiný prodejce nenabízí. Za těchto podmínek při vzrůstu ceny omezujeme nakupované množství velmi málo (necitlivě, neelasticky, nepružně). Opět je důležité si uvědomit, proč u některých statků reagují spotřebitelé na změnu ceny naopak elasticky. Je to zejména u těch statků, které nepotřebujeme a můžeme se jejich spotřeby klidně vzdát, nebo je nabízí i jiní prodejci (nabízejí konkurenční výrobky) a pokud jeden prodejce zvýší cenu, přestaneme u něj nakupovat a nakupujeme u jiného. Za těchto podmínek při vzrůstu ceny u prodejce snižujeme nakupované množství u tohoto prodejce velmi výrazně (citlivě, elasticky, pružně).

16 Cenová elasticita poptávky (krajní případy) – dané množství je poptáváno při jakékoliv ceně; koupit musíme bez ohledu na výši ceny Dokonale neelastická poptávka – dané množství je poptáváno při jakékoliv ceně; koupit musíme bez ohledu na výši ceny - zvýšení P o 1 % sníží poptávané Q také o 1 % Jednotkově elastická poptávka - zvýšení P o 1 % sníží poptávané Q také o 1 % – např. existuje jediná cena na trhu; změny poptávaného množství dány jinými faktory než je cena Dokonale elastická poptávka – např. existuje jediná cena na trhu; změny poptávaného množství dány jinými faktory než je cena Situace, kdy poptávající vůbec nereagují na jakoukoliv změnu ceny a nemění poptávané množství Situace, kdy poptávající reagují na změnu ceny proporcionálně stejně, tedy změna nakupovaného množství je (v %) stejná jako změna ceny Situace, kdy poptávající při dané ceně nakoupí jakékoliv množství, nebo situace, kdy i nepatrná změna ceny vyvolá téměř nekonečnou změnu v poptávaném množství P Q P Q P Q

17 Druhy poptávkových křivek Individuální poptávka – poptávka jednoho spotřebitele po jednom druhu zboží (např. poptávka pana Nováka po másle) Individuální poptávka – poptávka jednoho spotřebitele po jednom druhu zboží (např. poptávka pana Nováka po másle) Tržní poptávka – poptávka všech spotřebitelů po jednom druhu zboží (např. poptávka v určitém městě nebo státě po másle) ; zjistíme ji jako součet individuálních poptávek Tržní poptávka – poptávka všech spotřebitelů po jednom druhu zboží (např. poptávka v určitém městě nebo státě po másle) ; zjistíme ji jako součet individuálních poptávek Agregátní poptávka – tržní poptávka po všech zbožích (např. poptávka všech subjektů ve státě po všech produktech a službách) ; zjistíme ji jako součet tržních poptávek Agregátní poptávka – tržní poptávka po všech zbožích (např. poptávka všech subjektů ve státě po všech produktech a službách) ; zjistíme ji jako součet tržních poptávek

18 Koupěschopná poptávka Poptávku jsme si definovali jako množství statků, které jsou ochotni poptávající nakoupit za určitých podmínek, nejčastěji však za určitou cenu. Musíme si však uvědomit, že v praxi je podstatný rozdíl mezi tím, zda si něco chceme koupit a tím, jestli si to můžeme (jsme schopni) koupit. Typicky se často u dětí setkáváme s tím, že „něco chtějí“. Toho se také snaží využívat firmy a například reklamou se snaží skrze děti přimět jejich rodiče k zakoupení určitého statku (a často se jim to povede). Pokud však nemají rodiče dostatek prostředků, pak pouhé chtění dětí nevytvoří koupěschopnou poptávku. V realitě je tedy samozřejmě nezbytné, aby poptávka byla „koupěochotná“ (je to nutná podmínka k tomu, aby o obchodu mohlo být vůbec uvažováno), ale pokud má být skutečným partnerem nabídky, pak musí být také koupěschopná. V praxi často vidíme, že se firmy zaměřují hlavně na koupěschopnou poptávku, tedy na ty zákazníky, kteří si nabízené statky mohou dovolit koupit (ochota koupit se jim pak dá „vnutit“ např. reklamou)

19 Nabídka

20 Co je to nabídka? Asi každého z nás, kdo se rozhodne jít kamkoliv cokoliv nakupovat, zajímá důležitá otázka: „Jaká bude nabídka výrobků nebo služeb?“ Přesněji řečeno tím většinou myslíme jaká množství (a druhy) výrobků nebo služeb budou nabízena. Obvykle výše a pestrost tohoto nabízeného množství (samozřejmě ve spojení s dalšími faktory) rozhoduje o naší spokojenosti s nabídkou. Nabízené množství však není stálé a firmy jej mění v závislosti na mnoha faktorech (podmínkách). A právě tehdy, když se zabýváme tím, jaké množství výrobků/služeb budou firmy za určitých podmínek nabízet a jak se toto množství změní při změně těchto podmínek, zkoumáme nabídku.

21 Na čem závisí, jaké množství určitého výrobku bude (firmami) vyráběno? Na čem závisí, jaké množství určitého výrobku bude (firmami) vyráběno? Cena (za kterou je možné statek prodat) Cena (za kterou je možné statek prodat) (očekávaná) poptávka (očekávaná) poptávka Množství dostupných zdrojů Množství dostupných zdrojů Veřejný zájem Veřejný zájem Počasí, aj. Počasí, aj. Nabízené množství Velmi silná závislost

22 Nabídka (S = Supply) Nabídka je popisována nabídkovou křivkou (S), jež zachycuje vztah mezi cenou (P) a množstvím nabízené produkce (Q) pokud se ostatní faktory nemění. Nabídka je popisována nabídkovou křivkou (S), jež zachycuje vztah mezi cenou (P) a množstvím nabízené produkce (Q) pokud se ostatní faktory nemění. Přestože křivka nabídky zachycuje primárně vztah nabízeného množství a ceny, lze v ní zachytit i vlivy dalších faktorů na nabízené množství Q P S P1P1 P2P2 Q1Q1 Q2Q2 Platí, který říká, že při vyšší ceně je za jinak stejných podmínek nabízeno větší množství produkce (a naopak). Platí zákon rostoucí nabídky, který říká, že při vyšší ceně je za jinak stejných podmínek nabízeno větší množství produkce (a naopak). Proč? Proč? Vyšší cena motivuje stávající výrobce k vyšší produkci (mohou nakoupit více zdrojů, více vyrobit a mít větší zisk) a také láká do odvětví nové výrobce. Naopak pokles ceny vede k odchodu některých firem (nevyplatí se jim již vyrábět) a k poklesu produkce stávajících firem. Proto má křivka nabídky kladný sklon

23 Technologické změny – růst produktivity práce  se stejnými zdroji lze vyrobit více  posun S doprava Technologické změny – růst produktivity práce  se stejnými zdroji lze vyrobit více  posun S doprava Státní regulace – růst daňového zatížení  pokles zisku  pokles investic do výroby  posun S doleva Státní regulace – růst daňového zatížení  pokles zisku  pokles investic do výroby  posun S doleva Změny v nákladech – snížení nákladů na jednotku produkce umožňuje s původními zdroji vyrobit více  posun S doprava Změny v nákladech – snížení nákladů na jednotku produkce umožňuje s původními zdroji vyrobit více  posun S doprava Vlivy na vzdálenost S od počátku – posun S P1P1 Q2Q2 Q1Q1 P Q S Q3Q3 S‘ S‘‘

24 Elasticita nabídky

25 Cenová elasticita nabídky (definice) = vlastnost (jev, charakteristika) nabídky, která vyjadřuje „jak citlivě“ reaguje výrobce na změnu tržní ceny (změnou svého nabízeného množství) = proporce mezi procentní změnou ceny, kterou je ochoten zákazník zaplatit, a procentní změnou množství, které je výrobce ochoten vyrobit Koeficient elasticity nabídky tedy vyjadřuje, o kolik procent vzroste výrobcem nabízené množství, jestliže cena statku vzroste o 1 %.

26 Cenová elasticita nabídky (základní varianty) – obvyklá varianta; situace, kdy růst (zákazníkem akceptované) tržní ceny P o 1 % vede k růstu nabízeného množství Q o méně než 1 % Neelastická nabídka – obvyklá varianta; situace, kdy růst (zákazníkem akceptované) tržní ceny P o 1 % vede k růstu nabízeného množství Q o méně než 1 % – obvyklá a žádoucí; situace, kdy růst (zákazníkem akceptované) tržní ceny P o 1 % vede k růstu nabízeného množství Q o více než 1 % Elastická nabídka – obvyklá a žádoucí; situace, kdy růst (zákazníkem akceptované) tržní ceny P o 1 % vede k růstu nabízeného množství Q o více než 1 % P Q P Q Situace, kdy nabízející sice reagují na změnu tržní ceny, ale změna nabízeného množství je (v %) menší než změna ceny Situace, kdy nabízející reagují na změnu tržní ceny velmi citlivě, tedy změna nabízeného množství je (v %) větší než změna ceny

27 Cenová elasticita nabídky (krajní případy) – změna ceny nezpůsobuje změnu nabízeného množství, např. při plném využití kapacit Dokonale neelastická nabídka – změna ceny nezpůsobuje změnu nabízeného množství, např. při plném využití kapacit – změna ceny P o 1 % vede ke změně nabízeného množství Q také o 1 % Jednotkově elastická nabídka – změna ceny P o 1 % vede ke změně nabízeného množství Q také o 1 % – fixovaná cena, Q je na P nezávislé; při dané ceně je nabízeno jakékoliv (žádané) množství Dokonale elastická nabídka – fixovaná cena, Q je na P nezávislé; při dané ceně je nabízeno jakékoliv (žádané) množství P Q P Q P Q Elasticitu nabídky ovlivňuje také délka časového období, které má nabízející k dispozici, aby zareagoval na zvýšenou či sníženou poptávku. Pokud je čas na reakci příliš krátký (minuty, hodiny, dny), nabízející obvykle nemůže zvýšit nabízené množství a jeho nabídka může být až dokonale neelastická (např. příchod nových hostů do zaplněné restaurace, nebo nedostatek parkovacích míst u stadionu při sportovní události) Pokud má nabízející více času (v delším časovém období – týdnech či měsících), pak může zareagovat mnohem více, byť stále může být nabídka omezována kapacitou a poptávka nemusí být zcela uspokojena. Nicméně nabídka je elastičtější. V případě dostatku času (měsíce, roky) na přípravu může nabízející zareagovat v podstatě libovolně podle toho, jaká je poptávka (může dostatečně navýšit kapacity) a nabídka je tedy velmi elastická Stručně řečeno: v krátkém období je reakce nabízejících nízká nebo dokonce žádná a nabídka je tedy spíše neelastická. V dlouhém období reagují nabízející snadno a nabídka je tedy elastická. Jinými slovy, čím delší časové období, tím je (ceteris paribus) nabídka elastičtější.

28 Druhy nabídkových křivek Individuální nabídka – nabídka jedné firmy na trhu jednoho statku Individuální nabídka – nabídka jedné firmy na trhu jednoho statku Tržní nabídka – nabídka všech firem na trhu jednoho statku; součet individuálních nabídek na jednom trhu Tržní nabídka – nabídka všech firem na trhu jednoho statku; součet individuálních nabídek na jednom trhu Agregátní nabídka – tržní nabídka všech subjektů na všech trzích; součet všech tržních nabídek Agregátní nabídka – tržní nabídka všech subjektů na všech trzích; součet všech tržních nabídek

29 Doplněk

30 Elasticita - příklad Změna elasticity podél křivky má souvislost s procentuálními změnami množství (nikoliv s absolutními). Pro přiblížení „záludnosti“ procentuálních změn si uveďme jednoduchý příklad: Změna elasticity podél křivky má souvislost s procentuálními změnami množství (nikoliv s absolutními). Pro přiblížení „záludnosti“ procentuálních změn si uveďme jednoduchý příklad: Váš zaměstnavatel Vám tento měsíc zvýšil Vaši současnou mzdu (např Kč) o 10 %. V další měsíci se rozhodne Vám mzdu o 10 % snížit. Jaká bude Vaše nová výše příjmu? Budete na tom z hlediska příjmu lépe, stejně, nebo hůře? Váš zaměstnavatel Vám tento měsíc zvýšil Vaši současnou mzdu (např Kč) o 10 %. V další měsíci se rozhodne Vám mzdu o 10 % snížit. Jaká bude Vaše nová výše příjmu? Budete na tom z hlediska příjmu lépe, stejně, nebo hůře?

31 Elasticita - řešení Zvýšení mzdy o 10 % znamená, že Vaše nová mzda bude Kč Zvýšení mzdy o 10 % znamená, že Vaše nová mzda bude Kč ,1 * = Kč ,1 * = Kč Snížení mzdy o 10 % v dalším měsíci znamená, že Vaše nová mzda bude Kč. Snížení mzdy o 10 % v dalším měsíci znamená, že Vaše nová mzda bude Kč – 0,1 * = Kč – 0,1 * = Kč Vysvětlení: Ačkoliv v obou případech se jednalo procentuelně o stejný nárůst i pokles, v absolutním vyjádření bude rozdíl, protože nárůst o 10 % byl počítán z původní nižší částky, kdežto pokles o 10 % byl počítán z nové vyšší částky. Vysvětlení: Ačkoliv v obou případech se jednalo procentuelně o stejný nárůst i pokles, v absolutním vyjádření bude rozdíl, protože nárůst o 10 % byl počítán z původní nižší částky, kdežto pokles o 10 % byl počítán z nové vyšší částky.


Stáhnout ppt "Poptávka a nabídka. Poptávka Co je to poptávka? Každého prodejce vždy zajímala, zajímá a bude zajímat jedna důležitá otázka: „Jaká bude poptávka po mém."

Podobné prezentace


Reklamy Google