Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Etika ctností a epikureismus Barbora Řebíková 2011.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Etika ctností a epikureismus Barbora Řebíková 2011."— Transkript prezentace:

1 Etika ctností a epikureismus Barbora Řebíková 2011

2 ..ctnosti Co jsou to ctnosti?.. A jaké ctnosti znáte? Co jsou to ctnosti?.. A jaké ctnosti znáte? Jaké ctnosti činí člověka dobrým člověkem? Jaké ctnosti činí člověka dobrým člověkem?

3 … …skromnost, šetrnost, soucit, přímost, pravdivost, ryzost, poctivost, přátelství, statečnost, uměřenost, moudrost, spravedlnost, jemnost x …ziskuchtivost, rozhazovačnost, hrubost, neupřímnost, nepoctivost, zbabělost, hýřilství, hloupost, nespravedlnost …ziskuchtivost, rozhazovačnost, hrubost, neupřímnost, nepoctivost, zbabělost, hýřilství, hloupost, nespravedlnost

4 Co dnes?

5

6

7 … Časopis dětských domovů Zámeček Časopis dětských domovů Zámeček

8 Etika ctností Etika – étos – zvyk, mrav, obyčej..způsob myšlení, postoj Etika – étos – zvyk, mrav, obyčej..způsob myšlení, postoj První filosof, jenž učinil z etiky samostatný obor byl Aristoteles První filosof, jenž učinil z etiky samostatný obor byl Aristoteles

9 Jak se etika liší od ostatních filosofických disciplín? Zabývá se věcmi, jež nemají své příčiny v sobě, ale závisí na rozhodnutí jednajících, tzn., že předmětem etiky nejsou věci věčné a neměnné, tj. ty, které by mohly být jen tak a ne jinak, ale právě naopak ty věci, jež by mohly být tak i jinak. Zabývá se věcmi, jež nemají své příčiny v sobě, ale závisí na rozhodnutí jednajících, tzn., že předmětem etiky nejsou věci věčné a neměnné, tj. ty, které by mohly být jen tak a ne jinak, ale právě naopak ty věci, jež by mohly být tak i jinak. Etika nemůže mít stejnou míru přesnosti jako přírodní věda Etika nemůže mít stejnou míru přesnosti jako přírodní věda

10 Cíl etiky Etika podle Aristotela nesměřuje k poznání (gnósis), nýbrž k jednání (praxis). Etika podle Aristotela nesměřuje k poznání (gnósis), nýbrž k jednání (praxis). Hranice mezi teorií a praxí – moudrost (sofia) a rozumnost (fronésis) „…neboť neuvažujeme, abychom věděli, co je to ctnost, nýbrž abychom se stali dobrými, i když by to nemělo žádnou cenu.“ „…neboť neuvažujeme, abychom věděli, co je to ctnost, nýbrž abychom se stali dobrými, i když by to nemělo žádnou cenu.“ x Platón – pokud ctnosti znám, stávám se ctnostným. x Platón – pokud ctnosti znám, stávám se ctnostným.

11 ..nýbrž, abychom se stali dobrými …jde tedy o to, …jde tedy o to, stát se dobrým člověkem! stát se dobrým člověkem!

12 Cíl etiky V aristotelské etice nejde o teorii morálky vedenou otázkou, jak máme jednat, ale spíše teorie o tom, jak dosáhnout blaženosti.. V aristotelské etice nejde o teorii morálky vedenou otázkou, jak máme jednat, ale spíše teorie o tom, jak dosáhnout blaženosti.. Tato etika vychází z toho, že člověk od přirozenosti (fysei) usiluje o to, aby se mu dobře vedlo a dovedl se vyrovnat se životem, a že tento hlavní cíl všeho snažení je také dobro. Tato etika vychází z toho, že člověk od přirozenosti (fysei) usiluje o to, aby se mu dobře vedlo a dovedl se vyrovnat se životem, a že tento hlavní cíl všeho snažení je také dobro.

13 K čemu ctnost? „Ctnost působí, že člověk volí správný cíl, rozumnost pak působí, že volí správné prostředky, které k němu vedou.“ „Ctnost působí, že člověk volí správný cíl, rozumnost pak působí, že volí správné prostředky, které k němu vedou.“ Ctnost je kompas, rozumnost výzbroj Ctnost je kompas, rozumnost výzbroj Cíle jsou pro mravního člověka samozřejmé, důležité je rozhodování (búleusis) a volba (prohairésis) prostředků.

14 Člověk se musí vždy rozhodovat „..bez praktického rozumu (fronésis) a bez ctnosti (areté) není správné volby.“ „..bez praktického rozumu (fronésis) a bez ctnosti (areté) není správné volby.“ Ctnostný člověk se nenechá svést z cesty ani slastí, ani utrpením. Ctnostný člověk se nenechá svést z cesty ani slastí, ani utrpením.

15 Ctnost vede k volbě správného cíle - dobra …dosažení dobra k blaženosti Řecké ctnosti v aristotelské době: Řecké ctnosti v aristotelské době: Statečnost, uměřenost, moudrost, spravedlnost

16 A co kdyby nejvyšším dobrem pro člověka byla slast?..hm?..hm?

17 Epikureismus Epikúros (341 př. Kr. ostrov Samos – 271 př.Kr.)

18 „Filosofie misijního rázu.“ Epikúros cca v roce 307 př. Kr. kupuje nedaleko od Athén dům s přilehlou zahradou, jež dala vzniknout jménu epikurejské školy – Zahrada. Do Zahrady mohli i ženy a otroci. Nešlo o navštěvování školy s přednáškami, ale spíše o oddání se určitému způsobu života. Epikúros cca v roce 307 př. Kr. kupuje nedaleko od Athén dům s přilehlou zahradou, jež dala vzniknout jménu epikurejské školy – Zahrada. Do Zahrady mohli i ženy a otroci. Nešlo o navštěvování školy s přednáškami, ale spíše o oddání se určitému způsobu života.

19 ...

20 Aristippos z Kyrény (asi př. Kr.) „Slast je cílem života.“ Slast tělesné uspokojení, které Aristippos chápal jako „hladký pohyb“, zatímco „drsné pohyby“ způsobují bolest. Na rozdíl od epikurejců kyrenaikové nesouhlasí s tím, že by se nepřítomnost bolesti rovnala slasti. Nepřítomnost bolesti je neutrálním stavem. Příjemné tělesné počitky jsou hodnoceny výše než duševní slasti.

21 Základní otázka Základní otázka hellénistické filosofie (4.-1. stol př. Kr.) zněla: Co je to blaženost a jak jí člověk může dosáhnout? Tři velké školy – tři odpovědi Epikureismus, skepticismus, stoicismus

22 Epikúros: blaženost = život naplněný slastí „A proto pravíme, že slast je počátkem i svrchovaným cílem blaženého života. V ní totiž spatřujeme prvotní a vrozené dobro, od ní vycházíme při každé volbě a každém odmítnutí a k ní se obracíme, posuzujíce každé dobro podle měřítka tohoto citu.“ „A proto pravíme, že slast je počátkem i svrchovaným cílem blaženého života. V ní totiž spatřujeme prvotní a vrozené dobro, od ní vycházíme při každé volbě a každém odmítnutí a k ní se obracíme, posuzujíce každé dobro podle měřítka tohoto citu.“

23 Slast je „prvotní a vrozené dobro“. Člověk usilující o slast usiluje i o dobro Slast je dobro, o které usilujeme přirozeně (fysei). „Všichni tvorové, jakmile se narodí, si v ní (slasti) libují a strasti (bolesti) se brání, z přirozeného podnětu a bez rozumové úvahy.“ Slast je dobro, o které usilujeme přirozeně (fysei). „Všichni tvorové, jakmile se narodí, si v ní (slasti) libují a strasti (bolesti) se brání, z přirozeného podnětu a bez rozumové úvahy.“

24 O slast usilujeme přirozeně Epikúros pokládá za samozřejmé, že lidé vyhledávají slast a vyhýbají se bolesti. Epikúros pokládá za samozřejmé, že lidé vyhledávají slast a vyhýbají se bolesti. Jsme geneticky naprogramováni k tomu, abychom vyhledávali to, co nám působí slast a vyhýbali se tomu, co nám působí bolest. Jsme geneticky naprogramováni k tomu, abychom vyhledávali to, co nám působí slast a vyhýbali se tomu, co nám působí bolest.

25 …ale zdroje slasti ani slast sama nejsou vždy a pro všechny stejné!

26 ...

27 ...

28 ...

29 ...

30 ...

31 …o jakou slast tedy máme usilovat?

32 To, oč máme usilovat je to, co nám přinese nejvyšší slast. „A právě proto, že je slast prvotním a vrozeným dobrem, nevolíme každou slast, nýbrž někdy se zřekneme mnoha slastí, kdyby nám z nich mělo vzejít ještě více nepříjemností. A mnoha bolestem dáváme přednost před slastmi, když nám kyne po dlouhé době vytrpěných bolestí ještě větší slast. Tedy každá slast je dobrem, jsouc přiměřená naší přirozenosti, nesmíme se ovšem pro každou rozhodnout. Právě tak je každá bolest zlem, ale přece se nesmíme každé vždy vyhýbat. Teprve když srovnáme a uvážíme prospěch i škodu, sluší se o tom všem rozhodovat. Neboť za některých okolností je pro nás dobro zlem, a naopak zlo dobrem.“ „A právě proto, že je slast prvotním a vrozeným dobrem, nevolíme každou slast, nýbrž někdy se zřekneme mnoha slastí, kdyby nám z nich mělo vzejít ještě více nepříjemností. A mnoha bolestem dáváme přednost před slastmi, když nám kyne po dlouhé době vytrpěných bolestí ještě větší slast. Tedy každá slast je dobrem, jsouc přiměřená naší přirozenosti, nesmíme se ovšem pro každou rozhodnout. Právě tak je každá bolest zlem, ale přece se nesmíme každé vždy vyhýbat. Teprve když srovnáme a uvážíme prospěch i škodu, sluší se o tom všem rozhodovat. Neboť za některých okolností je pro nás dobro zlem, a naopak zlo dobrem.“

33 Nejvyšší slast je blaženost …a blaženost je ataraxie

34 Pouze dva stavy – bolest nebo slast Slast a bolest jsou protiklady. Nepřítomnost jedné nutně znamená přítomnost druhé. Pro Epikúra neexistuje neutrální stav duševního a tělesného rozpoložení. Běžný stav tělesné a duševní pohody je tedy také slastí. Slast a bolest jsou protiklady. Nepřítomnost jedné nutně znamená přítomnost druhé. Pro Epikúra neexistuje neutrální stav duševního a tělesného rozpoložení. Běžný stav tělesné a duševní pohody je tedy také slastí.

35 … Slast je tedy to těšíme-li se dobrému zdraví fyzickému i duševnímu. Bolest je pak narušení přirozeného stavu. Slast při návratu do přirozeného stavu. (Kritika Platóna – slast a bolest jsou pohyby, „pochody“, ale existuje i neutrální stav) Slast je tedy to těšíme-li se dobrému zdraví fyzickému i duševnímu. Bolest je pak narušení přirozeného stavu. Slast při návratu do přirozeného stavu. (Kritika Platóna – slast a bolest jsou pohyby, „pochody“, ale existuje i neutrální stav)

36 … „Slast v pohybu“ – uspokojování žádosti. Mám hlad – jím „Slast v pohybu“ – uspokojování žádosti. Mám hlad – jím „Slast v klidu“ – po úplném uspokojení žádosti „Slast v klidu“ – po úplném uspokojení žádosti

37 Hédonistický kalkul Obhajoba prostého života „Když tedy pravíme, že svrchovaným cílem je slast, nemáme při tom na mysli rozkoše prostopášníků a rozkoše záležející v pouhém požitku..., nýbrž takový stav, kdy člověk necítí bolesti v těle ani neklidu v duši. Neboť nečiní život radostným ani ustavičné pitky a noční hýření, ani obcování s hochy a ženami, ani požívání ryb a jiných věcí, které poskytuje bohatý stůl, nýbrž střízlivý úsudek...“ „Když tedy pravíme, že svrchovaným cílem je slast, nemáme při tom na mysli rozkoše prostopášníků a rozkoše záležející v pouhém požitku..., nýbrž takový stav, kdy člověk necítí bolesti v těle ani neklidu v duši. Neboť nečiní život radostným ani ustavičné pitky a noční hýření, ani obcování s hochy a ženami, ani požívání ryb a jiných věcí, které poskytuje bohatý stůl, nýbrž střízlivý úsudek...“

38 … Důležitá je správná volba!

39 ...filosofie soukromého života Není nic po smrti. Není nic po smrti. Epikureismus odmítá všechno, co by přesahovalo současný život Epikureismus odmítá všechno, co by přesahovalo současný život Na veřejný život zcela nerezignuje, ale klid je pro blažený život vhodnější. Na veřejný život zcela nerezignuje, ale klid je pro blažený život vhodnější. Filosofie soukromého života, která starost o veřejné záležitosti přenechává jiným Filosofie soukromého života, která starost o veřejné záležitosti přenechává jiným

40 Kritika hedonismu Proto byl epikureismus výsadou lidí žijících v příznivém prostředí míru a prosperity, a to z takových vrstev, které nemusí žádnou odpovědnost za toto společenské prostředí nést. Mohli si tak dovolit žít jen sami pro sebe, a z jistého hlediska tedy parazitovat na prostředí, jež jim připravili a udržují jiní. Proto byl epikureismus výsadou lidí žijících v příznivém prostředí míru a prosperity, a to z takových vrstev, které nemusí žádnou odpovědnost za toto společenské prostředí nést. Mohli si tak dovolit žít jen sami pro sebe, a z jistého hlediska tedy parazitovat na prostředí, jež jim připravili a udržují jiní. Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 116 Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 116

41 Kritika hedonismu Bolest říká: Pokud chceš někoho učit, musíš si nejprve získat studentovu pozornost. To já umím znamenitě. Bolest říká: Pokud chceš někoho učit, musíš si nejprve získat studentovu pozornost. To já umím znamenitě. Jsem hluboká. Kdyby ses mě nebál, byl bys hluboký jako já. Jsem hluboká. Kdyby ses mě nebál, byl bys hluboký jako já. Přicházím ze středu. Mým znamením je bod. Bodnutí uštědřuji kosmickým ostnem. Přicházím ze středu. Mým znamením je bod. Bodnutí uštědřuji kosmickým ostnem. Kdyby ses mě nebál, žil bys v každém okamžiku stejně hluboce, jako mě zakoušíš. Kdyby ses mě nebál, žil bys v každém okamžiku stejně hluboce, jako mě zakoušíš. Jsem velká očišťovatelka. Pouze to podstatné dokáže moje působení vydržet. Vše ostatní je spáleno. Jsem velká očišťovatelka. Pouze to podstatné dokáže moje působení vydržet. Vše ostatní je spáleno. Jsem tím, kdo stanovuje hodnoty. Všechny hodnoty pocházejí ode mne a od mého partnera, od Smrti. Jsem tím, kdo stanovuje hodnoty. Všechny hodnoty pocházejí ode mne a od mého partnera, od Smrti. Jsem bránou k mystériím. Tvoje nejvyšší idea posvátna je mým obrazem. Jsem nejčistším výrazem Nyní. Čekám ve skrytu na ty, kterým se nedostává jejich denní dávky života. Pokud není tento elixír spotřebován, shromažďuje se a nakonec se ze své malé lahvičky vylije; rozlije svůj příval po lhostejné duši. Jsem bránou k mystériím. Tvoje nejvyšší idea posvátna je mým obrazem. Jsem nejčistším výrazem Nyní. Čekám ve skrytu na ty, kterým se nedostává jejich denní dávky života. Pokud není tento elixír spotřebován, shromažďuje se a nakonec se ze své malé lahvičky vylije; rozlije svůj příval po lhostejné duši. Jsem andělem, jenž zvěstuje své děsivé Nyní. Čas je plížícím se hadem. Jeho kůže je pokryta drahokamy – každý drahokam je jedním Okamžikem. Jsem andělem, jenž zvěstuje své děsivé Nyní. Čas je plížícím se hadem. Jeho kůže je pokryta drahokamy – každý drahokam je jedním Okamžikem. (autorem je pacient trpící ledvinovou kolikou) (autorem je pacient trpící ledvinovou kolikou) (Edinger, E.F., (2003) Setkání s Bytostným Já. Jungiánský komentář k ilustracím Williama Blakea ke Knize Jóbově. Nakladatelství Tomáše Janečka, Brno, str. 37) (Edinger, E.F., (2003) Setkání s Bytostným Já. Jungiánský komentář k ilustracím Williama Blakea ke Knize Jóbově. Nakladatelství Tomáše Janečka, Brno, str. 37)

42 … Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Etika ctností a epikureismus Barbora Řebíková 2011."

Podobné prezentace


Reklamy Google