Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EPIKUREISMUS Antická filosofie VY_32_INOVACE_28-16.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EPIKUREISMUS Antická filosofie VY_32_INOVACE_28-16."— Transkript prezentace:

1 EPIKUREISMUS Antická filosofie VY_32_INOVACE_28-16

2 Zahrada Epikúrova Epikúros ze Samu (341 – 270 př. K.) zakladatel epikureismus svou školu založil záměrně daleko od velkoměsta (athénské předměstí) Epikúros dával přednost životu v soukromí (→ státu ani politiky si příliš necenil) „Žij skrytě.“

3 člověk je bytost individuální X až dosud se tradovalo → člověk=bytost společenská (zóon politikon čili občan státu) veřejná činnost → rozptyluje lidi → znemožňuje jim dosáhnout v životě klidu (blaženosti) přirozené sociální vazby mezi lidmi neexistují → každý člověk myslí především sám na sebe „zahrada Epikúrova“ → veřejně přístupná všem bez ohledu na pohlaví, původ, společenské postavení nebo povolání

4 epikurejci=myslitelé ze zahrady nad vchodem do zahrady údajně visel nápis Cizinče, zde se dobře poměješ. Zde je nejvyšším dobrem slast.

5 Hédonismus – Epikúrova nauka hédonismus  z řeckého hédoné (med, něco sladkého, slast, rozkoš)  etický názor  základním motivem lidského chování, nejvyšším dobrem a štěstím je SLAST Epikúrova verze hédonismu → promyšlená a logická „Nežeňme se za kdejakým požitkem, naopak, na mnohé musíme rezignovat.“

6 dosažení slastí je podřízeno rozumu → člověk se musí naučit celé řady prožitků vzdát → žádná slast sice není sama o sobě zlá, ale často s sebou přináší víc nepříjemností než potěšení existují 3 druhy tužeb (slastí)  ty, které jsou přirozené a musí být uspokojeny v každém případě (jako touha po jídle a přístřeší)  ty, které jsou přirozené, ale nemusí být nutně uspokojeny (jako touha po sexuální slasti)  ty, které nejsou ani přirozené, ani nezbytné (jako touha po bohatství a slávě)

7 pro dosáhnutí blaženosti (ataraxia) → uspokojovat pouze touhy prvního druhu, v menší míře touhy druhého druhu a opomíjet třetí druh touhy v dosažení blaženosti nám často zabraňují STRACHY (Epikúros je klasifikuje v několika podobách)  strach z toho, že nedosáhneme blaženosti (štěstí, ataraxie)  strach z utrpení  strach z bohů  strach ze smrti

8 Jak se zbavit těchto obav (strachů)?  strach člověka z toho, že nedosáhne pocitu štěstí → Epikúros tvrdí, že dosáhnout štěstí, tedy slasti, je možno velmi snadno  strach z utrpení → intenzivní bolest netrvá dlouho → a pokud ano, pak přestává být intenzivní  strach člověka z bohů → neodůvodněný strach → bohové sice existují, ale nemají žádný vliv na život smrtelníků (údělem bohů je věčné blaho a ničím nerušený pokoj → kdyby ovlivňovali lidské životy museli by projevit starost a úsilí)  strach ze smrti → nerozumný strach → „Dokud jsme zde my, není tu smrt, a když je tu smrt, nejsme tu my.“

9 Slovo „epikúrejec“ se dnes často používá k označení osoby libující si ve smyslových rozkoších.

10 AUTOR DUM: MGR. VERONIKA ČADOVÁ Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "EPIKUREISMUS Antická filosofie VY_32_INOVACE_28-16."

Podobné prezentace


Reklamy Google