Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Provozní a přepravní ukazatele městské dopravy Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Karel Zíka. Dostupné z Metodického portálu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Provozní a přepravní ukazatele městské dopravy Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Karel Zíka. Dostupné z Metodického portálu."— Transkript prezentace:

1 Provozní a přepravní ukazatele městské dopravy Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Karel Zíka. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Pomocí následujících ukazatelů můžeme kvalitativně i kvantitativně posuzovat libovolný systém městské hromadné dopravy. Některé z ukazatelů jsou rozhodující pro stanovení základních parametrů linek (přepravní kapacita, linkový interval, potřebný počet vozidel, apod.).

3 1) Hybnost obyvatelstva H Vyjadřuje počet jízd, připadajících na jednoho obyvatele města za určitou časovou jednotku (obvykle za 1 rok). Platí, že čím větší je rozloha města a počet jeho obyvatel, tím je větší hybnost obyvatelstva.

4 H = P / O H … hybnost P … počet jízd, které obyvatelé města uskutečnili na území města za 1 rok O … počet obyvatel města

5 2) Obsaditelnost vozidla o Obsaditelnost je uváděna výrobcem dopravního prostředku a vyjadřuje, kolik osob najednou je schopen daný dopravní prostředek přepravit. Stanovuje se jako počet sedadel + plocha pro stání v m². počet osob/m ². normální (4 osoby/m²) počet osob/m ² maximální (8 osob/m²)

6 Dopravní prostředekNormální obsaditelnost Maximální obsaditelnost BUS, T-BUS90110 kloubový BUS, T-BUS tramvaj (1 vůz typu T3) vůz metra (vložený) Orientační údaje obsaditelnosti dopravních prostředků

7 3) Obsazenost vozidla Obsazeností vyjadřujeme počet osob, kteří se v daném čase nacházejí v konkrétním dopravním prostředku. Obsazenost lze zjišťovat dvěma způsoby: přesně – pomocí sčítacích lístků, přesným počítáním při nástupu jedněmi dveřmi, elektronicky, apod. odhadem – sčítači obsazenost odhadují buď přímo v dopravním prostředku, nebo vně z prostoru zastávky.

8 Příklad stanovení jednotlivých stupňů pro záznam odhadu obsazenosti: 0 – prázdný vůz 1 – několik sedících 2 – sedadla obsazena, několik stojících 3 – středně plný vůz, lze procházet, zůstávají průhledy mezi cestujícími 4 – plný vůz, cestující stojí volně vedle sebe, nelze procházet, není průhled mezi cestujícími 5 – plný vůz, cestující namačkáni (případně i na schůdkách)

9 4) Interval Interval je časový rozestup mezi jednotlivými spoji. Rozlišujeme: linkový interval l i ‒ časový rozestup mezi spoji téže linky, následný (traťový) interval t i ‒ časový rozestup mezi spoji, bez ohledu na příslušnost k lince.

10 Jaký vztah platí mezi l i a t i ? l i ≥ t i

11 5) Přepravní kapacita Q Je počet osob, které je možné přepravit za určitou časovou jednotku (nejčastěji 1 hodinu) určitým počtem spojů v jednom směru. Rozlišujeme přepravní kapacitu linky Q l a přepravní kapacitu na určitém úseku trasy Q t.

12 přepravní kapacita linky Q l = ( 60/ l i ).o přepravní kapacita trasy Q t = (60 / t i ).o počet spojů za jednu hodinu v jednom směru obsaditelnost každého spoje

13 6) Oběžná doba T Je součet dílčích časů v jednom cyklu oběhu vozidla na lince. Skládá se z: doby jízdy z výchozí zastávky na konečnou (včetně prostojů v mezilehlých zastávkách), obratové doby v konečné zastávce, jízdy zpět (opět včetně prostojů), obratové doby ve výchozí zastávce. T = t 1 + t 2 + t 3 + t 4

14 čas dráha t1t1 t2t2 t3t3 t4t4 Zakreslení dílčích dob do grafikonu

15 7) Potřebný počet vozidel p Vyjadřuje počet vozidel, která musíme mít k dispozici pro obsluhu dané linky, aby byl dodržen stanovený linkový interval l i. p = T / l i T … oběžná doba l i … linkový interval

16 Do výsledku p ovšem nejsou zahrnuta: záložní vozidla (pro nasazení v případě nějakého výpadku), správkové procento vozidel, to jsou vozidla navíc, která vyrovnávají nutné pravidelné prohlídky, a opravy vozidel.

17 8) Docházková vzdálenost Je to vzdálenost od zdroje cesty cestujícího k nejbližší zastávce MHD a od zastávky MHD k cíli cesty. Má významný vliv na celkovou cestovní dobu cestujícího tzv. „od dveří ke dveřím“. Docházková vzdálenost by neměla být delší, než je stanovený standard, ten se stanovuje v mapě izochronou (kružnicí o stanoveném poloměru). V centru bývá docházková vzdálenost kratší, na okrajích města delší.

18 Vykreslení izochron kolem zastávek, izochrona vyjadřuje přijatelnou, standardem stanovenou docházkovou vzdálenost. Docházková vzdálenost konkrétního cestujícího by neměla být delší, než je poloměr izochrony.

19 9) Celková cestovní doba strávená na cestě od zdroje k cíli T cest Je velmi důležitým ukazatelem pro cestujícího, neboť v mnoha případech rozhoduje o volbě mezi individuální automobilovou dopravou a veřejnou dopravou.

20 Skládá se z dílčích dob: chůze od zdroje cesty k nástupní zastávce t ch1 doba čekání na spoj t č doba jízdy (všemi spoji) mezi nástupní a cílovou zastávkou t j doba přestupu (včetně čekání na přípoj) t p doba chůze od cílové zastávky k cíli t ch2 T cest = t ch1 + t č + t j + t p + t ch2

21 10) Rychlost v Z fyzikálního hlediska vypočítáme rychlost jako podíl ujeté vzdálenosti a doby, za kterou hmotný bod tuto vzdálenost urazí: v = s / t Pro dopravu je rychlost důležitou veličinou, proto rozlišujeme několik druhů rychlostí. V městské dopravě to jsou zejména následující:

22 a)jízdní rychlost je rychlost jízdy vozidla, zahrnující i doby zastavení nebo stání v souvislosti s pohybem dopravního proudu (např. na světelných křižovatkách), ale nezahrnuje pobyty na zastávkách, b) cestovní rychlost dopravního prostředku je rychlost, do níž jsou zahrnuty všechny prostoje, včetně pobytů na zastávkách,

23 centrumokrajové části města tramvaj trolejbus autobus 8–12 km/h20–25 km/h metro35–40 km/h Orientační údaje cestovní rychlosti ve městě

24 c) cestovní rychlost cestujícího je rychlost, do níž jsou zahrnuty všechny časy, které cestující stráví na cestě od zdroje k cíli cesty (docházková doba, čekání na spoj, přestup, doba jízdy), d) oběžná rychlost je podíl ujeté vzdálenosti a oběžné doby T.

25 11) Objem přepravy Je celkové množství osob (příp. nákladu), přepravených za určitý čas (např. za jeden den). jednotkou jsou přepravené osoby značíme… os / čas

26 12) Přepravní výkon Je součin počtu přepravených osob a jimi ujetých vzdáleností za časové období (např. za jeden den). přepravní výkon = přepravené osoby. vzdálenost jednotkou jsou osobokilometry… oskm / čas

27 13) Dopravní výkon Je součin počtu dopravních prostředků nebo jejich jednotek a jimi ujetých vzdáleností za určité časové období. dopravní výkon = počet vlaků. ujetá vzdálenost dopravní výkon = počet vozů. ujetá vzdálenost dopravní výkon = počet náprav. ujetá vzdálenost jednotkou jsou vlakokilometry… vlkm / čas vozokilometry… vozokm / čas nápravové kilometry… nprkm / čas

28 Přepravní výkon se v MHD špatně zjišťuje, protože obvykle nevíme, jakou vzdálenost cestující urazil. To lze lépe zjistit např. v železniční nebo letecké dopravě ‒ díky jízdence/letence na konkrétní trasu. V MHD se proto více využívá ukazatel dopravní výkon, který lze snadno vypočítat z jízdních řádů.

29

30 1. př.: Převeďte následující údaje: 86 km/h = m/s 120 km/h = m/s 14 m/s = km/h 22 m/s = km/h 1 h 46 min = h 2,15 h = h min řešení

31 2. př.: Vypočítejte, jak dlouhá je docházková vzdálenost cestujícího z bydliště na nejbližší zastávku MHD, trvá-li mu cesta 250 sekund a průměrnou rychlost chůze uvažujeme 5 km/h. řešení

32 3. př.: Vypočítejte cestovní rychlost cestujícího „od dveří ke dveřím“, známe-li údaje: chůze na zastávku 5 min, vzdálenost 300 m, čekání na spoj (uvažujte průměrnou dobu z linkového intervalu 6 min), doba jízdy 14 min, vzdálenost 3,8 km, chůze ze zastávky 6,5 min, vzdálenost 400 m. řešení

33 4. př.: Na autobusové lince je linkový interval 6 minut, obsaditelnost nasazovaných vozidel je 90 osob. Oběžná doba je 47 minut. Vypočítejte: a) přepravní kapacitu linky (za jednu hodinu v jednom směru) b) kolik vozidel bude potřeba k obsluze linky (neuvažujte záložní vozidla ani správkové procento) řešení

34 5. př.: Na obrázku je schematicky zobrazená vlaková souprava. Vypočítejte dopravní výkon, pokud souprava ujede 50 km. Výpočet uveďte v jednotkách vlakokilometry, vozokilometry a nápravové kilometry. řešení

35 86 km/h = 23,89 m/s 120 km/h = 33,33 m/s 14 m/s = 50,4 km/h 22 m/s = 79,2 km/h 1 h 46 min = 1,767 h [častá chyba! 1,46 h] 2,15 h = 2 h 9 min [častá chyba! 2 h 15 min] vše je jasné ‒ další příklad

36 s = v. t s = 5. 0,0694 [250s = 0,0694h] s = 0,347 km = 347 m Docházková vzdálenost je 347 m. vše je jasné ‒ další příklad

37 v = s / t (protože počítáme cestovní rychlost, čas t obsahuje všechny dílčí doby) v = 4,5 / 0,475 = 9,5 km/h [4,5 km je součet všech dílčích vzdáleností] [0,475 h je součet všech dílčích dob] Cestovní rychlost cestujícího je 9,5 km/h. vše je jasné ‒ další příklad

38 a) Q = ( 60 / l i ). o Q = ( 60 / 6 ). 90 Q = 900 osob Přepravní kapacita linky je 900 osob. b) p = T / l i p = 47 / 6 p = 7,83 vozidel [vozidla se zaokrouhlují na celé číslo nahoru] K obsluze linky je třeba 8 vozidel. vše je jasné ‒ další příklad

39 dopravní výkon = počet vlaků. ujetá vzdálenost dopravní výkon = počet vozů. ujetá vzdálenost dopravní výkon = počet náprav. ujetá vzdálenost Dopravní výkon je = 50 vlkm [1 vlak] = 150 vozokm [3 vozy] = 600 nprkm [12 náprav]

40 Zdroje: KRÁL, V. Základy dopravy. Učebnice VOŠ a SPŠD. Praha 1, Masná 18 (rok vydání není uveden). KOČÁRKOVÁ, Dagmar; SLABÝ, Petr; KOCOUREK, Josef; JACURA, Martin. Základy dopravního inženýrství. Praha : Vydavatelství ČVUT, ISBN


Stáhnout ppt "Provozní a přepravní ukazatele městské dopravy Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Karel Zíka. Dostupné z Metodického portálu."

Podobné prezentace


Reklamy Google