Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Společná zemědělská politika EU Ing. Tereza Svačinová Katerda západoevrospkých studií IMS FSV UK

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Společná zemědělská politika EU Ing. Tereza Svačinová Katerda západoevrospkých studií IMS FSV UK"— Transkript prezentace:

1 Společná zemědělská politika EU Ing. Tereza Svačinová Katerda západoevrospkých studií IMS FSV UK

2 Obsah prezentace  Seznámení s problematikou SZP  Vznik a vývoj SZP  Základní principy a regulační mechanismy SZP  Reformy SZP  Charakteristika zemědělského sektoru EU, finanční rámec SZP 2007 – 2013  Společná rybářská politika  Shrnutí

3 Stručné seznámení s problematikou SZP Proč je SZP tak kontroverzní politika?  vysoké výdaje do agrárního sektoru 43 miliard ročně = 33,7 % z rozpočtu EU 43 miliard ročně = 33,7 % z rozpočtu EU  Rozdílná významnost agrárního sektoru (AS) v členských zemích (ČZ) – podíl zemědělství na HDP  Odlišné podmínky pro zemědělství a úroveň agrárního sektoru v ČZ Ale pozor!!! SZP nejsou jen zemědělští producenti, ale též celý zpracovatelský průmysl!!!

4 Vznik a vývoj SZP  SZP - v platnost r – tzv. komunitární charakter tj. pravomoce a jednání na úroveň Společenství  Od počátku – rozdílný postoj - průmyslově orientované země - průmyslově orientované země - zemědělský orientované země - zemědělský orientované země  tzv. kompenzační princip = přednostní odběr dražších potravin z EU výměnou za volný vývoz průmyslových produktů po EU = přednostní odběr dražších potravin z EU výměnou za volný vývoz průmyslových produktů po EU  Evropský zemědělský orientační a záruční fond (European Agricultural Guidance and Garantee Fund) (European Agricultural Guidance and Garantee Fund)

5 Specifika agrárního sektoru Proč je třeba ho finančně podporovat? 1)závislost na přírodních podmínkách 2)nevýhodné postavení producentů 3)biologický charakter výroby 4)ekologie a krajinotvorba 5)specifický produkt a omezená skladovatelnost 6)nesoulad výrobního procesu s požadavky trhu 7)nesoulad nákladů a výnosů 8)rostoucí požadavky na kvalitu

6 Další důvody vzniku SZP  historicko - politické, strategické, konkurenční důvody  Po válce - Evropa dovozce potravin, - srovnání s USA nelichotivé, - srovnání s USA nelichotivé, - evropské zemědělství neefektivní - evropské zemědělství neefektivní  Pro zajímavost pár čísel: -EHS - 17,5 mil. zemědělců, 65 mil. ha, živilo 150 mil. lidí živilo 150 mil. lidí -USA - 4 mil zemědělců, 400 mil. hektarů, živilo 200 milionů lidí. živilo 200 milionů lidí.

7 Cíle SZP Vymezeny v Římských smlouvách (1957), zejména čl. 39, odstavec 1. 1)Zvýšení produktivity práce v zemědělství 2)Zajištění životní úrovně zemědělcům - tzv. příjmová parita 3)Stabilizace zemědělských trhů 4)Zajištění plynulého zásobování 5)Zajištění dodávek potravin spotřebitelům a zemědělských surovin zpracovatelům za rozumné ceny

8 Vytvoření SZP a její realizace v počátcích Klady - ↑ objem produkce, z importéra exportér, rozvoj AS, stabilizace ekonomické situace na venkově, ↑ životní úrovně zemědělců Zápory - rostoucí finanční náročnost, pěstitelské a chovatelské postupy nešetrné k ŽP, intenzivní zemědělství

9 Postoje členských zemí k SZP - počátky SZP  Podobu SZP určovaly vždy velké vyspělé země  Francie a Itálie – shoda – vyvážení přebytků do okolních zemí  Nizozemí – intenzivní zemědělství zaměřené na vývoz, též souhlas  Německo – chtělo hlavně volný pohyb zboží, SZP moc nevítalo, x principu komunitární preference  SHODA zakládajících členů - rozvíjet zem. výrobu – soběstačnost - rozvíjet zem. výrobu – soběstačnost - snížit deficity svých obchodních bilancí - snížit deficity svých obchodních bilancí - modernizace AS za účelem uvolnění pracovní síly do rozvíjejícího se průmyslu - modernizace AS za účelem uvolnění pracovní síly do rozvíjejícího se průmyslu  Zakládající členové – rozdílné zemědělství - vhodně se doplňovaly -např. francouzské obilné přebytky - odbytiště v Německu Itálie – jediná země s typicky jižním zemědělstvím Itálie – jediná země s typicky jižním zemědělstvím Nizozemí – maso a masné výrobky za nízké ceny na společný trh Nizozemí – maso a masné výrobky za nízké ceny na společný trh

10 Postoje členských zemí k SZP  Francie – silná podpora zemědělců, zastánce SZP  Německo – deficitní zemědělství, propracovaný systém podpor výroby některých produktů, levné dovozy nedostatkových komodit – odpůrce SZP a její finanční náročnosti  Itálie – nerovnoměrná ekonomická struktura, od SZP očekávala výraznou pomoc na zlepšení podmínek v zemědělské výrobě, zastánce SZP  Británie – malé, deficitní, koncentrované a produktivní zemědělství, musela upustit od zahraničního obchodu s bývalými koloniemi a začít přispívat na SZP, odpůrce  BENELUX – rozdílný postoj - Nizozemí – vyspělé zemědělství – významné odvětví, vývoz - Nizozemí – vyspělé zemědělství – významné odvětví, vývoz - Belgie – zemědělství – malovýrobní, průmysl výraznější motiv pro vstup do EHS (stejný postoj Lucembursko) - Belgie – zemědělství – malovýrobní, průmysl výraznější motiv pro vstup do EHS (stejný postoj Lucembursko)

11 Postoje členských zemí k SZP pokračování  Irsko - původně zaostalé zemědělství, velký podíl na HDP a zaměstnanosti, převaha exportu do UK - vstup do EHS nevyhnutelný kvůli závislosti na VB, zároveň ale po vstupu vyšší ceny za zemědělské produkty, rozšířilo odbytiště + finanční prostředky ze strukturálních fondů - vstup do EHS nevyhnutelný kvůli závislosti na VB, zároveň ale po vstupu vyšší ceny za zemědělské produkty, rozšířilo odbytiště + finanční prostředky ze strukturálních fondů  Dánsko – vyspělá živočišná výroba – vývoz, nejdříve kladný postoj, později kritika finanční náročnosti  Španělsko, Portugalsko, Řecko – méně vyspělé státy J Evropy, vyšší podíl zemědělství v ekonomice, vysoká zaměstnanost v AS, hlavní přínos vstupu – strukturální fondy – modernizace, přístup na široké trhy ES, vinařství  Finsko, Švédsko, Rakousko – specifické, méně příznivé podmínky pro zemědělství, Finsko – arktický charakter, Rakousko – hornaté - severské státy byly více dotovány už před vstupem do EU, rovněž ceny potravin vyšší než v EU, zemědělství činilo při vstupu problémy - severské státy byly více dotovány už před vstupem do EU, rovněž ceny potravin vyšší než v EU, zemědělství činilo při vstupu problémy - Finsko vymohlo podporu pro méně příznivé oblasti – dotace - Finsko vymohlo podporu pro méně příznivé oblasti – dotace

12 Postoje členských zemí k SZP pokračování  Polsko – zemědělství – významné odvětví  Rumunsko, Bulharsko – nemodernizované zemědělství a zaostalé venkovské oblasti  Celkově zastánci SZP – Francie, Nizozemí, Španělsko, Itálie, Řecko, Irsko, Polsko,Finsko, Rakousko  Celkově spíše odpůrci SZP (kritici finanční náročnosti) – Velká Británie, Německo,Švédsko, Dánsko, Belgie, Lucembursko Dánsko, Belgie, Lucembursko

13 Základní principy SZP 1)Princip jednotného společného trhu – v rámci EU volný pohyb produktů, tj. stejná možnost uplatnění, stejné podmínky pro všechny, jednotná legislativa, jednotná pravidla v rámci každé STO 2)Princip komunitární preference – přednostní odběr výrobků z EU, toto pravidlo má chránit před levnými dovozy 3)Princip finanční solidarity – rozložení nákladů na SZP na všechny členské země

14 Regulační mechanismy SZP  Cenové regulace  Produkční kvóty  Zvláštní prémie  Regulace zahraničního obchodu (např. vývozní subvence) (např. vývozní subvence)  Kompenzační platby  Společné tržní organizace (STO) O regulačních opatřeních, cenách, přímých platbách atd. informuje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

15 Cenové regulace  Nejběžnější regulační nástroj 1)Cílová cena (target price, někdy též zvaná základní, indikativní, orientační či referenční) - maximální vhodná cena za produkci na trhu - informativní a sociální funkce - podléhá pravidelným měsíčním aktualizacím 2)Intervenční cena (intervention price, support price, též zvaná garantovaná) - minimální stanovená výkupní cena za výrobky vyprodukované na území EU, tedy na vnitřním trhu - stanovuje Rada vždy na jeden rok 3)Prahová cena (threshold price) – viz. regulace zahraničního obchodu

16 Intervenční mechanismus  Situace na trhu - převis nabídky nad poptávkou – cena by mohla klesnout pod únosnou hladinu  V tu chvíli odkoupí výrobek tzv. intervenční agentura za intervenční cenu a tím zajistí zemědělci min. důchod  Nadprodukce pak skladována v tzv. intervenčních skladech – přebytky pak vráceny na trh v době, kdy je dostatečná poptávka  Někdy se potraviny z intervenčních skladů zasílají do třetích zemí jako forma potravinové pomoci  Tento mechanismus ale způsobil postupem času spíše deformaci trhu (velké přebytky potravin a zvyšuje finanční náročnost kvůli financování skladování či likvidace)

17 Jak omezit přebytky? Jak omezit přebytky?  Dlouhodobě zvyšování produkce také používáním modernějších technologií, ale pro regulaci trhu - stále stejná opatření (intervenční ceny), bylo třeba najít nové řešení 1)zvýšením spotřeby – lze zajistit například zvýšením vývozu 2)omezením výroby -pomocí tzv. produkčních kvót -omezením plochy pro danou plodinu (vinice) -tzv. ponechání půdy ladem (set-aside)

18 Produkční kvóty Produkční kvóty  Administrativní množstevní omezení výroby  mléko a cukr  Rozlišujeme dva typy kvót -striktní omezení produkce – pokud se překročí daná kvóta – sankce či odebrání dotace -druhý typ je kvótní režim, který není nijak sankciován, ale přebytek nad kvótu již není nijak dotován a většinou se tak také nevyplatí překračovat stanovenou kvótu

19 Zvláštní prémie  Zvláštní prémie – zavedeny například u plodin, kde již existovaly určité úmluvy mezi EU a ostatními státy a nebylo tedy možné zavést standardní opatření chránící vnitřní trh před dovozci (olejniny)  Prémie také pro energetické rostliny (řepka a cukrovka) – 45 eur na ha

20 Regulace zahraničního trhu  Pro zajištění preferenční spotřeby zemědělských produktů EU bylo třeba zavést určité regulační nástroje zahraničního obchodu:  DOVOZ – dovozní cla, certifikáty, prahové ceny a s nimi spojené vyrovnávací dávky - tzv. prahová cena = min.cena zem.výrobku importovaného na trh EU, světové ceny nižší a proto jsou vyrovnány tzv.vyrovnávací dávkou - tzv. prahová cena = min.cena zem.výrobku importovaného na trh EU, světové ceny nižší a proto jsou vyrovnány tzv.vyrovnávací dávkou  VÝVOZ – vývozní dávky neboli subvence, ta umožní exportérovi snížit cenu produktu tak, aby mohl být na světovém trhu se svými výrobky konkurenceschopný  WTO velmi kritizuje tyto regulační mechanismy, takže poslední dobou dochází k jejich omezování, stejně tak i intervenčních nákupů, které jsou nahrazovány kompenzačními platbami

21 Kompenzační platby  Hrají dnes klíčovou roli a tvoří významnou položku zemědělské části rozpočtu (např. v roce % rozpočtu daného na zemědělství)  Rozlišujeme tři druhy kompenzačních plateb:  Přímé platby (Direct payments) – kompenzují snižování cen  Kompenzační platby za produkci ve znevýhodněných oblastech (LFA – Less Favoured Areas) (LFA – Less Favoured Areas)  Platby zemědělcům za agroenvironmentální opatření (Agri-environment measures)

22 Přímé platby - vývoj  Mají zajistit zemědělcům dostatečný příjem, jak se postupně snižují ostatní regulační opatření  PP vázané k produkci -nadprodukce -nešetrné k ŽP (zemědělci preferovali intenzivní způsob hospodaření) -důraz na kvantitu a ne na kvalitu  PP vázané k zemědělské ploše (zavedené reformou z r. 2003) (zavedené reformou z r. 2003) -nemotivují zemědělce ke zvyšování produkce -šetrný k ŽP a tedy i větší bezpečnost potravin -umožňuje zemědělcům větší svobodu výběru plodin, stejná podpora na cokoli

23 Jak platby fungují v praxi? Platby SPS  Platby SPS (Single Payment Scheme neboli jednotná platba na farmu) platí po staré členské země a dvě přistoupivší po roce 2000, jmenovitě Slovinsko a Malta  Aby mohl zemědělec získat přímou platbu, musí mu být vyměřen finanční nárok, ten se vypočítá: 1)buď podle přímých plateb obdržených v referenčním období )nebo podle počtu způsobilých hektarů v majetku zemědělce během prvního roku fungování režimu jednotné platby na farmu

24 Jak platby fungují v praxi? Platby SAPS  Platby SAPS (Single Area Payment Scheme neboli jednotná platba na plochu/na hektar) využívají nové členské země, které přistoupily v roce 2004 a 2007  SAPS ve formě jednotné platby na hektar se stanovují jednou ročně výpočtem podle tohoto vzorce: Roční finanční rámec daného státu Zemědělská plocha daného státu k Pozn. Postupně dochází k procentuálnímu navyšování finančního rámce, jak se přibližujeme k roku 2013, kdy má dojít k vyrovnání úrovně dotací.

25 Jak platby fungují v praxi? pokračování  Podmínkou získání přímých plateb je dodržování zásady s názvem: „cross- compliance“ (křížový soulad), která byla zavedena reformou z r a v praxi jde o to, že čerpání plateb je podmíněno ochranou ŽP, péčí o zvířata nebo například respektováním požadavků na kvalitu a nezávadnost potravin „cross- compliance“ (křížový soulad), která byla zavedena reformou z r a v praxi jde o to, že čerpání plateb je podmíněno ochranou ŽP, péčí o zvířata nebo například respektováním požadavků na kvalitu a nezávadnost potravin  Pro představu: - pro rok 2010 byla stanovena výše jednotné platby na plochu pro ČR (SAPS) – 4 060,80 Kč na ha zem. půdy - pro rok 2010 byla stanovena výše jednotné platby na plochu pro ČR (SAPS) – 4 060,80 Kč na ha zem. půdy

26 Jak platby fungují v praxi? Doplňkové platby  Na některé plodiny jsou k platbám SAPS připláceny ještě tzv.doplňkové platby neboli Top-Up platby.  Národní doplňkové platby byly v roce 2007 v ČR poskytnuty například na: len na vlákno (3843 Kč/ha), len na vlákno (3843 Kč/ha), chmel (6430 Kč/ha), chmel (6430 Kč/ha), přežvýkavce a další. přežvýkavce a další.  Top-Up platby jsou ale vždy vypláceny až po přiznání dotace SAPS, jinak není nárok ani na Top-Up.

27 Zhodnocení kompenzačních plateb  Klady LFA plateb - horké oblasti – nejsou eroze - horké oblasti – nejsou eroze  Klady plateb na plochu – například požáry v Řecku – shořela úroda, ale dotace stejně dostali

28 Dlouhodobý vývoj prostředků vynakládaných na zemědělský sektor

29 Společné tržní organizace STO  Common Market Organisation (CMO) neboli Organisation commune de marché (OCM)  Hlavní tržní mechanismus SZP, založeny za účelem dodržování základního principu SZP a to principu společného jednotného trhu  Organizace jsou zaměřena vždy na konkrétní prvovýrobky nebo výrobky poprvním zpracování  Podstatou je regulace nabídky tak, aby nedocházelo během roku ani meziročně k velké fluktuaci  V rámci STO se používají regulační mechanismy, které jsme již řešily  Rozlišuje se cca 22 STO, v rámci simplifikace asi 50 pravidel pro všechny STP do jednoho nařízení.

30 Historický vývoj SZP - reformy  SZP funguje už přes 50 let  Během své existence mnohé postupné změny  K základním cílům jako byla potravinová soběstačnost, zvýšení příjmů zemědělců, stabilizace trhů atd. postupně přibyly záměry nové týkající se: - welfare zvířat (neboli blaho zvířat) - welfare zvířat (neboli blaho zvířat) - veterinárních opatření - veterinárních opatření - potravinové bezpečnosti - potravinové bezpečnosti - ochrany životního prostředí - ochrany životního prostředí - rozvoje venkovských oblastí - rozvoje venkovských oblastí

31 Reformy SZP  Již na konci 60.let bylo jasné, že původní cíle nedostačující  Potravinovou nesoběstačnost vystřídala nadprodukce, finanční náročnost rostla a konkurenceschopnost EU spíše klesala.  Jednotlivé reformy: - Mansholtův plán – Mansholtův plán – navrhoval zmražení intervenčních cen, omezení garancí, zavedení produkčních prahů - navrhoval zmražení intervenčních cen, omezení garancí, zavedení produkčních prahů - byl odmítnut, příliš radikální, ale předznamenal potřebu budoucích změn SZP - byl odmítnut, příliš radikální, ale předznamenal potřebu budoucích změn SZP - tzv. Delorsův balíček - představen na mimořádném summitu v Bruselu – r tzv. Delorsův balíček - představen na mimořádném summitu v Bruselu – r.1988

32 Reformy SZP - pokračování - McSharryho reforma vyústila ze sporů, které probíhaly během Uruguayského kola GATT (začátek 1986) - vyústila ze sporů, které probíhaly během Uruguayského kola GATT (začátek 1986) - Dohoda z Blair House – přijaly země GATT a zároveň ČZ EU - přijaly země GATT a zároveň ČZ EU - zavedená opatření: - zavedená opatření:  Snížení cel min o 3% (po r.1999 až o 5%)  Snížení objemu podporovaného vývozu o 24%  Přeměna variabilních dovozních překážek na pevné celní poplatky  Akceptování vnitřních mechanismů EU druhou stranou do r. 2004

33 Reformy SZP - pokračování  Další poměrně převratná reforma, r tzv. Agenda 2000 (pro období ) - tzv. Agenda 2000 (pro období ) - ↑ konkurence pro EU ze strany USA a tzv.Cairns group - ↑ konkurence pro EU ze strany USA a tzv.Cairns group = koalice exportních zemědělských zemí - tvoří více než ¼ světového vývozu - tvoří více než ¼ světového vývozu - název z austr. města, kde bylo v r setkání členů - název z austr. města, kde bylo v r setkání členů - v současné době cca 19 členů – např. Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Indonésie, Malajsie, Nový Zéland, JAR a další - v současné době cca 19 členů – např. Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Indonésie, Malajsie, Nový Zéland, JAR a další

34 Reformy SZP – pokračování Agenda 2000  Odpověd na americký dokument „Zlepšení federálního zemědělství a reformní zákon z r.1996“ (Federal Agriculture Improvement and Reform Act of 1996)  Základní myšlenka Agendy udržitelné zemědělství při respektování ŽP - udržitelné zemědělství při respektování ŽP  Poprvé termín „multifunkční zemědělství“ - tj. nejen zaměřené na produkci, ale také na krajinotvorbu, environmentální opatření a nezemědělskou činnost – prodej, agroturistika atd. - tj. nejen zaměřené na produkci, ale také na krajinotvorbu, environmentální opatření a nezemědělskou činnost – prodej, agroturistika atd.  Cílem Agendy 2000 nový evropský model zemědělství, multifunkční, konkurenceschopný a stabilizující.

35 Reformy SZP Agenda 2000 – pokračování  V rámci reformy - snižování intervenčních cen, kompenzace přímými platbami.  Agenda 2000 také založila samostatný pilíř SZP pro rozvoj venkova  Stanovila finanční plán pro období 2000 – 2006 a pokusila se zhodnotit možné důsledky rozšiřování EU  Velké cíle, ale nedostatečné uplatnění. Stále nadprodukce, platby netrasparentní, odměny málo vázány k ochraně ŽP a stále vysoké výdaje na SZP

36 Agenda 2006  Agenda 2006 nebyla původně plánována, měla pouze zhodnotit Agendu 2000 v poločase, ale nakonec reformní kroky nutné!  Schválena v červnu 2003  Potvrdila rozdělení SZP na dva pilíře 1.Tržní opatření 2.Rozvoj venkova a envi-opatření

37 Agenda 2006 a nové pojmy  Agenda 2006 zavedla také některé nové pojmy: - “decoupling“ – oddělení přímých plateb od produkce, zemědělci mohou lépe reagovat na signály trhu, přesun od podpory výrobků k podpoře výrobců (nakonec došlo jen k částečnému oddělení, farmáři protesty – hrozí odklon od produkce potravin) - “decoupling“ – oddělení přímých plateb od produkce, zemědělci mohou lépe reagovat na signály trhu, přesun od podpory výrobků k podpoře výrobců (nakonec došlo jen k částečnému oddělení, farmáři protesty – hrozí odklon od produkce potravin) -„cross-compliance“ (křížový soulad, pravidla podmíněnosti) -„modulation“ (modulace) = přesun části financí z 1. pilíře do 2. pilíře, netýká se ale NČZ, doku d se nesrovná úroveň přímých plateb se SČZ  Reforma zavedla také Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), namátkově kontroluje každoročně 1% farem, zda dodržují platné standardy Agenda 2006 respektuje původní cíle, ale zásadně změnila způsob jejich dosažení – kladné hodnocení.

38 Reformy SZP – pokračování Health Check  neboli Kontrola zdravotního stavu SZP  Uskutečnila se proto, že od poslední reformy došlo k významnému rozšíření a bylo třeba zhodnotit dopady, popř. přizpůsobit pravidla SZP. popř. přizpůsobit pravidla SZP. Francie předsednická země!!! Hlavní body reformy: 1)Zefektivnit a zjednodušit systém přímých plateb 2)Zvýšit minimální rozlohu půdy na 1 zemědělce 3)Přizpůsobit nástroje trhu rozšířené EU 4)Reagovat na nové výzvy a úkoly -změny klimatu, -biopaliva, -vodohospodářství, -ochrana biodiverzity.

39 Současná reforma SZP Budoucí forma SZP po roce 2013  duben 2010 – počátek několikaměsíční diskuze o budoucnosti SZP  listopad 2010 – Sdělení Komise  základ dokumentu – 5600 příspěvků  široká veřejnost, farmáři, nevládní organizace, odborná veřejnost, zájmové skupiny, experti, akademici atd.  12. října 2011 – konkrétní legislativní návrhy

40 Tři zásadní otázky ohledně SZP  Je vůbec potřebná společná zemědělská politika koordinovaná na úrovni EU?  Zaručit srovnatelnou kvalitu potravin za rozumnou cenu,pravidla hospodářské soutěže, dotace centrálně (srovnatelné podmínky)  Lepší zacílení politických priorit celoplošně, vyvarování se překryvů  Společná politika také více motivující z hlediska konkurence mezi členskými státy

41 Je nutná finanční podpora zemědělců?  Zvyšování konkurenceschopnosti evropských farmářů  Zajišťuje rovnoměrné rozložení zemědělské činnosti, nejen v úrodných oblastech  Široký sortiment kvalitních a bezpečných potravin vyrobeny udržitelným způsobem

42 Proč je potřeba reforma?  Nastavit pravidla po roce 2013  Netransparentnost. Finance nevhodně zacílené  Referenční období k výpočtu přímých plateb je zastaralé ( )

43 Hlavní body chystané reformy  Zvyšování konkurenceschopnosti  Postupné sbližování úrovně PP po roce 2013 (měřítko 90% průměru přímých plateb EU)  Zastropování neboli capping  Zelená složka neboli greening  Platby pro znevýhodněné oblasti (LFA platby)  Podpory pro aktivní zemědělce, pro drobné zemědělce a mladé farmáře  Platby vázané k produkci zvláště citlivých komodit

44 2. Pilíř Rozvoj venkova - cíle  Zvýšit zaměstnanost na venkově  Územní vyrovnanost a územní zisky  Inovace a restrukturalizace  Větší součinnost politiky s ostatními politikami

45 Kontroverzní témata nové reformy z pohledu ČR Přímé platby  Odstranit historické vazby, nerovnosti mezi ČZ, nespravedlivé podmínky  Žádné další přechodné období  Lepší zacílení plateb  NE – různým úrovním národních podpor  Vícesložkové platby – vyšší finanční zátěž  Greening – dobrovolná složka  Platby pro aktivní, mladé a drobné zemědělce

46 Zastropování neboli CAPPING  Další diskriminační prvek  V ČR je průměrná velikost farmy 90ha (v EU 15ha) – zastihlo by to 50% podniků (v EU 15ha) – zastihlo by to 50% podniků  Ztráta by byla 6 – 12 mld. eur  V ČR jen 112 tis zemědělců (2% EU – 8 milionů farmářů v celé EU) (2% EU – 8 milionů farmářů v celé EU)  Souhlas dalších zemí – Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Itálie, Německo (30% farem), Velká Británie.  Vedlo by to jen k umělému štěpení a zmenšování farem, převod nadbytku do rozvoje venkova, ten je třeba ale kofinancovat!!!  Proč nenechat prosperující velké podniky fungovat – leadeři v inovacích a výzkumném vývoji  Nakonec zohlednění počtu zaměstnanců a nákladů na mzdy, tak to zřejmě ČR tolik nezasáhne.

47 Povinná zelená složka neboli GREENING  Preference dobrovolné báze  Nadbytečná environmentalizace (už dodržujeme pravidla GAEC -  Nadbytečná environmentalizace (už dodržujeme pravidla GAEC - Good Agricultural and Environmental Conditions a cross-compliance)  7% půdy ladem – memí jasné jaká půda a zda jen nepotravinová produkce? (srovnání s průmyslem)

48 Financování SZP  SZP dříve financována fondem EZOZF (EAGGF) -orientační sekce – podpory venkova a strukturální fondy -záruční sekce – náklady spojené s trhem a STO  Od roku 2007 došlo ke zřízení dvou oddělených fondů  Evropský zemědělský záruční fond (European Agricultural Guarantee Fund (EAGF), Fonds européen agricole de garantie (FEAGA))  Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD), Fonds européen agricole pour le développement rural (FEADER)

49 FINANCOVÁNÍ SZP Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi  2007 – 2013 – rozpočtový okruh 2  369,8 mld eur  (291 mld – 1. pilíř, 76,7 mld – 2. pilíř)  2013 – 2020  382,9 mld eur  (281 mld – 1.pilíř, 89,9 mld – 2. pilíř) - REZERVA PRO KRIZE V ZEMĚDĚLSKÉM SEKTORU - Potravinová pomoc pro nejchudší oblasti EU – okruh 1

50 Společná rybářská politika  Vytvořena, protože: -ryby se pohybují volně bez hranic a je třeba dát jednotná pravidla pro výlov na úrovni EU -Neustále klesá počet ryb, ohrožení některých druhů, boj proti ilegálnímu rybolovu  Záměrem SRP – zachovat zásoby ryb  r první pravidla pro rybolov, dohodnutý rovný přístup do vod států EU s výjimkou pobřežního pásu pro lokální rybáře, také založena STO s produkty rybolovu.  Dvě revize pravidel, r a 2000  SRP založena oficiálně r  3x reformována, r. 1992, 2002, 2009  Financování SRP – od r Evropský rybářský fond

51 Charakteristika evropského zemědělství  Vnitřní trh po posledních dvou rozšířeních z 380 mil. na 500 mil. obyv.  Zaměstnanost v AS – 13 milionů zemědělců  Rozloha zemědělské půdy se po vstupu 12 NČZ zvětšila o 40%  Podíl zemědělství na HDP celé EU 1,3%  V produkci některých zemědělských výrobků se EU řadí mezi světové velmoci.Jedná se o olivový olej, maso, víno, whisky a některé další lihoviny.  Roste význam ekologického zemědělství  2. největší světový vývozce

52 Eurokomisaři  Minulá komise Mariann Fischer Boel (Dánsko) -zemědělství a rozvoj venkova Joe Borg (Malta) -Rybolov a námořní záležitosti  Současná komise Dacian Ciolos (Rumunsko) -Zemědělství a rozvoj venkova Maria Danamak (Řecko) - Rybolov a námořní záležitosti

53 Shrnutí a budoucnost SZP  SZP – komplikovaná politika, zájmy ČZ jsou odlišné, někdy až protichůdné, těžké sjednotit pravidla, aby vyhovovala všem!  Ačkoli rozvoj venkova a ochrana ŽP nabývají stále většího významu, nezapomenout také na základní cíle SZP jako zajistit stabilní zemědělské trhy, omezit výkyvy cen, zajistit stabilní příjmy zemědělcům a dostatek kvalitních a nezávadných potravin spotřebitelům!  Přirovnání ke slepici a vejci!  Kohezní politika versus SZP – čerpání prostředků

54 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Společná zemědělská politika EU Ing. Tereza Svačinová Katerda západoevrospkých studií IMS FSV UK"

Podobné prezentace


Reklamy Google