Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jsem zemědělec a potřebuji podpořit… Seminář 8. září 2010 Ing. Tereza Svačinová Katerda západoevrospkých studií IMS FSV UK

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jsem zemědělec a potřebuji podpořit… Seminář 8. září 2010 Ing. Tereza Svačinová Katerda západoevrospkých studií IMS FSV UK"— Transkript prezentace:

1 Jsem zemědělec a potřebuji podpořit… Seminář 8. září 2010 Ing. Tereza Svačinová Katerda západoevrospkých studií IMS FSV UK

2 Obsah prezentace  Specifika agrárního trhu  Některé důvody vzniku Společné zemědělské politiky (dále jen SZP)  Proč je SZP tak kontroverzní politika? Stručné seznámení s problematikou SZP.  Základní principy a regulační mechanismy SZP  Kompenzační platby  Přehled možných dotací pro ČR  Vize českého zemědělství  Shrnutí a budoucnost SZP

3 Specifika agrárního sektoru Proč je třeba ho finančně podporovat? 1)závislost na přírodních podmínkách 2)nevýhodné postavení producentů 3)biologický charakter výroby 4)ekologie a krajinotvorba 5)specifický produkt a omezená skladovatelnost 6)nesoulad výrobního procesu s požadavky trhu 7)nesoulad nákladů a výnosů 8)rostoucí požadavky na kvalitu

4 Další důvody vzniku SZP  historicko - politické, strategické, konkurenční důvody  Po válce - Evropa dovozce potravin, - srovnání s USA nelichotivé, - srovnání s USA nelichotivé, - evropské zemědělství neefektivní - evropské zemědělství neefektivní  Pro zajímavost pár čísel: -EHS - 17,5 mil. zemědělců, 65 mil. ha, živilo 150 mil. lidí živilo 150 mil. lidí -USA - 4 mil zemědělců, 400 mil. hektarů, živilo 200 milionů lidí. živilo 200 milionů lidí.

5 Stručné seznámení s problematikou SZP Proč je SZP tak kontroverzní politika?  vysoké výdaje do agrárního sektoru přibližně 55 miliard EUR ročně = 40 % z rozpočtu EU (zdroj:Evropská Komise, 2010) přibližně 55 miliard EUR ročně = 40 % z rozpočtu EU (zdroj:Evropská Komise, 2010)  Rozdílná významnost agrárního sektoru (AS) v členských zemích (ČZ) – podíl zemědělství na HDP  Odlišné podmínky pro zemědělství a úroveň agrárního sektoru v ČZ Ale pozor!!! SZP nejsou jen zemědělští producenti, ale též celý zpracovatelský průmysl!!!

6 Cíle SZP Vymezeny v Římských smlouvách (1957), zejména čl. 39, odstavec 1. 1)Zvýšení produktivity práce v zemědělství 2)Zajištění životní úrovně zemědělcům - tzv. příjmová parita 3)Stabilizace zemědělských trhů 4)Zajištění plynulého zásobování 5)Zajištění dodávek potravin spotřebitelům a zemědělských surovin zpracovatelům za rozumné ceny

7 Vytvoření SZP a její realizace v počátcích  SZP – komunitární charakter tj. všechny pravomoci a jednání na úroveň Společenství Klady - ↑ objem produkce, z importéra exportér, rozvoj AS, stabilizace ekonomické situace na venkově, ↑ životní úrovně zemědělců Zápory - rostoucí finanční náročnost, pěstitelské a chovatelské postupy nešetrné k ŽP Problémem bylo, že se některé cíle SZP navzájem trochu vylučovaly!!!

8 Základní principy SZP 1)Princip jednotného společného trhu – v rámci EU volný pohyb produktů, tj. stejná možnost uplatnění, stejné podmínky pro všechny, jednotná legislativa, jednotná pravidla v rámci každé Společné organizace trhu (SOT) 2)Princip komunitární preference – přednostní odběr výrobků z EU, toto pravidlo má chránit před levnými dovozy 3)Princip finanční solidarity – rozložení nákladů na SZP rovnoměrně na všechny členské země

9 Regulační mechanismy SZP  Cenové regulace  Produkční kvóty  Zvláštní prémie  Regulace zahraničního obchodu (např. vývozní subvence) (např. vývozní subvence)  KOMPENZAČNÍ PLATBY  Společné tržní organizace (STO) O regulačních opatřeních, cenách, přímých platbách atd. informuje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

10 Kompenzační platby  Hrají dnes klíčovou roli  Významná položka zemědělské části rozpočtu  Rozlišujeme tři druhy kompenzačních plateb: 1)Přímé platby (Direct payments) – kompenzují snižování cen 2)Kompenzační platby za produkci ve znevýhodněných oblastech (LFA – Less Favoured Areas) 3)Platby zemědělcům za agroenvironmentální opatření (Agri-environment measures)

11 Přímé platby - vývoj  Cíl: zajistit zemědělcům dostatečný příjem, jak se postupně snižují ostatní regulační opatření  1. typ PP - vázán k produkci Důsledky: Důsledky:  nadprodukci,  nešetrné k ŽP (intenzivní způsob hospodaření)  zemědělci kladli důraz na kvantitu a ne na kvalitu  2. typ PP - vázán k zemědělské ploše (zaveden reformou z r. 2003) (zaveden reformou z r. 2003) Výhody: Výhody:  platby na hektar už nemotivují zemědělce ke zvyšování produkce,  šetrný k ŽP a tedy i větší bezpečnost potravin,  umožňuje zemědělcům větší svobodu výběru plodin, stejná podpora na cokoli

12 Jak platby fungují v praxi? Platby SPS  Platby SPS (Single Payment Scheme, jednotná platba na farmu) (Single Payment Scheme, jednotná platba na farmu) - platí pro staré členské země + Slovinsko a Malta - platí pro staré členské země + Slovinsko a Malta  Aby mohl zemědělec získat přímou platbu, musí mu být vyměřen finanční nárok, ten se vypočítá: 1)buď podle přímých plateb obdržených v referenčním období )nebo podle počtu způsobilých hektarů v majetku zemědělce během prvního roku fungování režimu jednotné platby na farmu

13 Jak platby fungují v praxi? Platby SAPS  Platby SAPS (Single Area Payment Scheme,jednotná platba na plochu) (Single Area Payment Scheme,jednotná platba na plochu)  využívají nové členské země, které přistoupily v roce 2004 a 2007  SAPS ve formě jednotné platby na hektar se stanovují jednou ročně výpočtem podle tohoto vzorce: Roční finanční rámec daného státu Zemědělská plocha daného státu k Pozn. Postupně dochází k procentuálnímu navyšování finančního rámce, jak se přibližujeme k roku 2013, kdy má dojít k vyrovnání úrovně dotací.  Pro představu: v období od do byla stanovena výše jednotné platby na plochu pro ČR – 3 072,70 Kč/ha

14 Jak platby fungují v praxi? „cross- compliance“  Podmínkou získání přímých plateb pro staré členské státy je dodržování zásady „cross- compliance“ (křížový soulad) - zavedena reformou z r zavedena reformou z r čerpání plateb je podmíněno ochranou ŽP, péčí o zvířata nebo například respektováním požadavků na kvalitu a nezávadnost potravin - čerpání plateb je podmíněno ochranou ŽP, péčí o zvířata nebo například respektováním požadavků na kvalitu a nezávadnost potravin Nové členské státy jsou dočasně osvobozeny od povinného plnění všech požadavků.

15 Jak platby fungují v praxi? Doplňkové platby  Na některé plodiny jsou k platbám SAPS připláceny ještě tzv.doplňkové platby neboli Top-Up platby.  Národní doplňkové platby byly v roce 2007 v ČR poskytnuty například na: len na vlákno (3843 Kč/ha), len na vlákno (3843 Kč/ha), chmel (6430 Kč/ha), chmel (6430 Kč/ha), přežvýkavce a další. přežvýkavce a další.  !!! Top-Up platby jsou vypláceny až po přiznání dotace SAPS, jinak není nárok ani na Top-Up!!!

16 Zhodnocení kompenzačních plateb  Klady LFA plateb - horké oblasti – nejsou eroze - horké oblasti – nejsou eroze  Klady plateb na plochu - požáry v Řecku -povodně ČR  úroda zničena, ale dotace stejně dostali

17 Dlouhodobý vývoj prostředků vynakládaných na zemědělský sektor

18 Přehled dotací pro ČR Dobíhající a ukončené dotace:   Dotace podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb. ( k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny, LFA oblasti atd.) Dotace podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb.   Energetické plodiny ( Podpora ve výši 45 € / ha a rok pro plochy oseté energetickými plodinami do maximální garantované plochy ha v rámci celé EU – tzv. uhlíkový kredit) Energetické plodiny   Horizontální plán rozvoje venkova Horizontální plán rozvoje venkova   Operační program Zemědělství Operační program Zemědělství   LEADER ČR LEADER ČR   SAPARD SAPARD Od období let 2004 – 2009 dostali čeští zemědělci přibližně 150 mld. Kč v dotacích, z toho: - -Přímé platby – cca 97 mld. Kč - -Rozvoj venkova – cca 38 mld Kč - -Tržní opatření – cca 13 mld Kč

19 Přehled možných dotací pro ČR   Současné dotace:   Přímé platby Přímé platby   Program rozvoje venkova ČR na období Program rozvoje venkova ČR na období   Operační program Rybářství na období Operační program Rybářství na období   Dotace v rámci Společné organizace trhu Dotace v rámci Společné organizace trhu   Národní dotace Národní dotace   Podpůrný a garanční lesnický fond Podpůrný a garanční lesnický fond   OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (RVMZ) (navazuje na SAPARD) OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (RVMZ) Seznam příjemců dotací dostupný na:

20 Jednotná žádost o dotace Od 12. dubna možné podávat tzv. Jednotné žádosti, která může obsahovat žádosti o dotaci pro následující opatření:   jednotná platba na plochu (SAPS),   národní doplňkové platby k jednotné platbě na plochu (Top-Up),   oddělená platba za cukr (SSP) (kompenzace snížení garantované ceny cukrové řepy)   platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka (dojnice),   oddělená platba za rajčata (STP) (pouze rajčata určena ke zpracování)   platby v rámci méně příznivých oblastí (LFA),   agroenvironmentální opatření (AEO),   platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě.

21 Budoucnost českého zemědělství - vize po roce 2010   Bývalý ministr Šebesta zřídil v prosinci 2009 skupinu pro strategické otázky.   12 pracovních týmů vedených koordinátory z Mze   V týmech odborníci vládních i nevládních zemědělských organizací, z akademické sféry, zástupci regionů, politické reprezentace atd.   27. května 2010 vyšel dokument s názvem Vize českého zemědělství po roce 2010   Volně ke stažení na stránkách Mze:

22 Budoucnost českého zemědělství - některé vybrané cíle   Kampaň za účelem zvýšit zájem o regionální produkty – např.farmářské trhy – velký potenciál do budoucna   Vhodně vyvážit produkční a mimoprodukční funkce zemědělství   Vyjasnit na národní úrovni kompetence v oblasti rozvoje venkova   Zvýšit a udržet míru zaměstnanosti ve venkovských oblastech   Zvýšit podíl českých potravin na tuzemském trhu   Posílit propagaci a marketing kvalitních českých výrobků   Zvýšit podíl obhospodařovávané půdy ve vlastnictví českých zemědělců

23 Shrnutí a budoucnost SZP  SZP – komplikovaná politika, zájmy ČZ odlišné, občas protichůdné, těžké sjednotit pravidla, aby vyhovovala všem!  Rozvoj venkova a ochrana ŽP nabývají stále většího významu, ale POZOR!!! nezapomenout také na základní cíle SZP jako zajistit stabilní zemědělské trhy, omezit výkyvy cen, zajistit stabilní příjmy zemědělcům a dostatek kvalitních a nezávadných potravin spotřebitelům!  Velké změny SZP nelze očekávat především díky silnému vlivu zájmových skupin na instituce EU (COPA- COGECA atd.)  Přijetí Lisabonské smlouvy – Evropský parlament z konzultační role do role spolurozhodovací  Nový komisař pro zemědělství Dacian Ciolios je rumunské národnosti a tedy dobře ví, jaký je stav agrárního sektoru v nových členských zemích, mimo jiné slíbil, že se zasadí o srovnání úrovně dotací

24 Doporučení pro SZP  Nadále posilovat zemědělství a jeho konkurenceschopnost  Udržovat stabilní úroveň cen  Snížit náklady na SZP  Srovnat úroveň dotací  Častější revize a reformy SZP  Pozor na odklon od produkce  Věnovat pozornost také situaci vně EU  Zlepšit informovanost a vzdělanost o SZP u široké veřejnosti

25 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Jsem zemědělec a potřebuji podpořit… Seminář 8. září 2010 Ing. Tereza Svačinová Katerda západoevrospkých studií IMS FSV UK"

Podobné prezentace


Reklamy Google