Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Podmínky, metody a techniky sociálního poradenství (4)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Podmínky, metody a techniky sociálního poradenství (4)"— Transkript prezentace:

1 Podmínky, metody a techniky sociálního poradenství (4)

2 Vnější a vnitřní podmínky poradenství  Vnější podmínky: umístění poradenské místnosti,vstupní místnost - čekárna, její architektura, pohodlí a anonymita čekání, atmosféra čekání, informační materiály, dveře poradny zvukotěsné, specifika párového poradenství…  Vnitřní podmínky: dva druhy sezení (pro poradce 2 stoly) pro klienta pohodlné křeslo, minimalizace komunikace přes překážku, 2 dveře místnosti – možnost ústupu poradce, signalizační zařízení, odstranit nebezpečné předměty, diferenciace pro dynamicky orientované poradenské směry, behaviorální směry, humanisticky orientované směry, psychoanalyticky orientované směry…

3 Poradenský tým  Tým interních poradenských pracovníků různé odborné kvalifikace, ta je v souladu se zaměřením instituce  Sociálně –administrativní pracovnice – může mít rozšířené kompetence od administrativních prací, přes management klientů až po specifické informace pro klienty v oblasti biblioterapiií, arteterapií, muzikoterapií, ergoterapií, relaxačních technik…  Externí pracovnící většinou rozšiřují odborný potenciál poradenských činností (psychiatr, sexuolog, genetik … )  Supervizní setkání

4 První kontakt s klientem  Jeho průběh se odvíjí od druhu klienta – spontánní klient, klienti poslaní partnery nebo autoritami, klienti distribuovaní institucemi,  Fáze: studium dokumentů a příprava na rozhovor, první navázání kontaktu, poradce se představí…, úvodní techniky „ledy tají“, …  Nácvik prvního dojmu, modelování prvního rozhovoru s klientem

5 Dojmy z prvního kontaktu ovlivňují přístup klienta k další spolupráci  Každý sociální pracovník dobře ví, že obtížnost navázání kontaktu závisí na otevřenosti klienta, na míře jeho stresu a hloubce obtíží. Do hry vstupuje i kulturní odlišnost, jiný jazyk, barva pleti, sociální skupina klienta apod. Ze schopnosti navázat dobrý kontakt vyrůstá jako ze základu veškerá další práce s klientem. „ “

6 Sociální pracovník může k dané situaci klienta přistupovat z hlediska dvou základních teoretických modelů. Procedurální model, kde těžiště práce sociálního pracovníka spočívá v aplikaci předem připravených řešení. V tomto případě posuzuje podmínky, zda je možné klientovi poskytnout produkt, o který žádá. Opakem je situační model - předmětem posuzování situace klienta jako celku, poradce identifikuje různorodé okolnosti a souvislosti, jeho situaci, bere jako unikátní a neopakovatelnou.“

7 Různorodé zkušenosti klientů dle prvního dojmu Ze zkušeností v sociálním terénu vyplynulo, že sociální pracovnice používají převážně procedurální model, kdy při prvním kontaktu zkoumají zejména žadatelův nárok na sociální dávky a teprve až po opakovaných vzájemných setkáních částečně přejdou na situační model. Situaci klienta jako celek posuzují zejména tam, kde k němu získají osobní, mnohdy i citový vztah. Vliv prvního setkání se sociální pracovnicí značně působí na hloubku další spolupráce, ke které je klient ochoten dobrovolně přistoupit.

8 Ti kteří získali již při prvním setkání pocit, že je sociální pracovnice „nemá ráda“, odpovídali, že kontakt s ní poté omezili jen na nezbytné minimum.  Při vzájemných setkáních řešili administrativní záležitosti, se svými pocity se nesvěřovali, schůzku co nejdříve ukončovali.  Klienti od poradců požadují schopnost uvědomovat si shodná a odlišná stanoviska jako předpoklad k udržení dobrého kontaktu s klientem i přes nesouhlas s jeho názory. Klienti ale uvádějí v 70%, že sociální poradci nepřijímají jejich názory, nenechají je domluvit až do konce apod.  Klient přistoupí na spolupráci s poradcem pouze má-li pro něj v rámci jeho životních zkušeností a konkrétní životní situace smysl.

9 Čas v poradenství  temporalizace (kosmologický čas, sociální význam času, vnitřní čas klienta)  poradenské přístupy pracují s různými dimenzemi času – pracují s rekonstrukcí přítomnosti a snižují fatalitu minulosti a budoucnosti, nebo pracují s nevyřešenými konflikty minulosti až pak se obracejí k přítomnosti nebo budoucnosti, nebo preferují směřování k budoucnosti  plánování časových dimenzí práce s klientem  délka setkání s klientem  Informace o orientačním trvání poradenského kontraktu

10 Teorie, metoda, technika  Teorie - abstrahování reality, vztahy faktů, procesy, vývoj…paradigmata oboru  Metodou míníme obvykle postup nebo způsob uplatňovaný k dosažení stanoveného cíle nebo získávání určitých výsledků, způsob účelného jednání, promyšlený, utříděný postup. Metoda vychází z příslušné teorie, je v ní organicky zakotvena, teorie metodu legitimizuje…  Technika je konkrétní nástroj metody … Pokuste se vysvětlit na konkrétních příkladech, co je míněno tvrzením, že teorie legitimizuje své metody.

11 metody  Rozhovor  Pozorování  Experiment

12 techniky  technika volných asociací a technika interpretace;  technika konfrontace a technika vyjasňování;  domácí úkoly a strukturace času v terapii  „taktiky“ výchovného působení;  expozice podnětu, řetězení a zpětné řetězení;  technika racionální sebeanalýzy, techniky evaluace a testování reality;  z technik kognitivně behaviorálních je to zejména technika sebeodměňování, technika sledování činností, technika postupného zvyšování náročnosti úkolů, technika drobného kroku, technika zabránění reakci, techniky odvedení pozornosti a zastavení myšlenek;  všechny kognitivně behaviorální strategie.

13 Příklad techniky - koláž  Technika je využitelná pro jednotlivce i skupiny klientů od dosažení školního věku (bezpečná práce s nůžkami). Na samostatnou práci musí mít klient vyčleněno minimálně 30 minut, další čas se věnuje rozhovoru a interpretaci výsledků – technika je poměrně časově náročná.  Potřebujeme: barevné obrázkové časopisy, nůžky, lepidlo, kancelářský papír, tužku nebo pastelky, gumu.  Zadané téma může být přizpůsobeno potřebám konkrétního tématu, který s klientem řešíme – např. Můj život, Moje duše, Moje budoucnost, Svět okolo mne, Jaký chci být, Můj strach a podobně.  Instrukce pro téma Můj život: „Tento papír představuje váš život. Je ohraničen narozením a smrtí (u dětí do přibližně let tuto větu vynecháváme). Zde máte časopisy, prohlédněte si je a vyberte si z nich obrázky, kterými vytvoříte koláž na téma Můj život. Koláží rozumíme to, že pomocí obrázků, které si vyberete a vystřihnete z časopisů, vytvoříte jeden obraz, tyto obrázky budete lepit na papír, který představuje plochu vašeho života. Pokud se stane, že nenajdete vhodný obrázek, můžete na místo, kde byste jej nalepil, nakreslit nebo napsat, co tam chcete mít.“

14 Vyhodnocení koláže zejména na základě individuální interpretace klienta, ke které je vybídnut po dokončení koláže.  Můžeme se zaměřit na následující aspekty: 1.je pokryta celá plocha listu? Jsou zde bílá místa, nebo koláž vymezenou plochu přesahuje? 2.obrázky se překrývají, nebo jsou mezi nimi významné mezery? Jsou samostatně nebo v nějakých skupinách? 3.jaké je ústřední téma koláže? Jsou zde lidé, zvířata, předměty? Co pro klienta znamenají, co mají znázorňovat? 4.jaký je časový aspekt koláže – převažuje pohled do minulosti, současnost nebo výhled do budoucna?  Technika koláže má nejen diagnostický, ale i terapeutický efekt, umožňuje klientovi nacházet nové souvislosti ve svém životě.

15 Příklad techniky – sociální pole klienta  Zahrnuje množství variací k zadání a zpracování. Umožňuje hlubší vhled do klientova vnímání jeho sociálního postavení a vzájemných vztahů v rodině, ve vrstevnických skupinách a dalším sociálním prostředí. Je variací kreslené podoby techniky „Deska rodiny“, známé ze systemických přístupů v sociální práci.  Potřebujeme: papír, tužku, gumu. Ve středu papíru je předkreslen kroužek s označením JÁ, který představuje klienta.  Instrukce: „Tento list papíru představuje prostor pro rodinu (partu, třídu a podobně), ve které žijete. Vy jste uprostřed tohoto prostoru kroužek s označením JÁ. Nakreslete ostatní členy rodiny (party, třídy) formou kroužků a napište, o koho se jedná.“  Vyhodnocení: po dokončení práce je klient vybídnut k interpretaci zaznamenaného, měl by nám svou práci blíže vysvětlit a to pokud možno pomocí konkrétních příkladů a situací. Práci klienta však musíme věnovat průběžnou pozornost, kdy si všímáme:

16 1.v jakém pořadí klient kroužky maloval (lze později vyznačit) 2.jak jsou jednotlivé kroužky velké 3.která osoba zjevně chybí 4.jak daleko jsou kroužky ostatních od kroužku klienta, kdo je nejdál klientově kroužku a kdo nejblíže? 5.jak jsou kroužky rozmístěny vůči sobě vzájemně, nalezneme nějaké koalice? 6.klademe další otázky: kdo je nejpřísnější, kdo je nejoblíbenější, kdo je nejhodnější, nejneposlušnější, nejsmutnější apod.  Variantou je nechat klienta zakreslit i kroužek JÁ – jak je velký, kde je umístěn?  Variantou je technika Životní pole – klient je vyzván, aby na papír s kroužkem JÁ, který představuje jeho život, nakreslil ty (to), které by nechtěl ztratit, bez kterých si neumí svůj život představit. Volí se záměrně neutrální formulace umožňující zaznamenat do kroužků i zvířata, předměty;  Zadání vypracování úkolu klientem očima někoho jiného (obdoba cirkulárního dotazování). Například: zaznamenejte, jak by úkol splnila vaše matka. Technika má dg. i terapeutickou hodnotu.

17 Příklad techniky – křivka života  Technika umožňuje nahlédnout očima klienta na jeho hodnocení vlastního života. Znalost životní křivky může osvětlit některé aspekty chování klienta.  Potřebujeme: papír A4 předložený klientovi delší stranou k tělu, tužku, gumu.  Instrukce: „Tento list papíru představuje váš život. Levý okraj papíru je počátek vašeho života, narození. Od levé části veďte životní čáru až do současnosti. Když chcete vyjádřit, že jste se v určitém období necítil moc dobře, nechejte čáru klesat. Pokud chcete vyjádřit, že období bylo pěkné, veďte čáru nahoru. Tam, kde čára mění směr, zaznamenejte, kolik vám bylo roků.“  Vyhodnocení: sledujeme celou práci klienta, kde váhá, maže a podobně. Po dokončení práce vybídneme klienta ke komentáři, kde sledujeme zejména extrémní polohy křivky, náhlé zvraty, ostré zlomy, místa, kde dlouho váhal nebo mazal. Pokud narazíme na stávající problémovou situaci, věnujeme pozornost její genezi očima klienta, možnostem řešení, můžeme použít cirkulární dotazování. Variantou techniky je vybídnout klienta i k zaznamenání jeho představ o vlastní budoucnosti.

18 Příklad techniky – škála vlastností Technika umožňuje klientovi kvantifikovat, a tím i hodnotit u vlastní osoby míru zastoupení určitých vlastností na předložených škálách, kde každá vlastnost má své dva póly, pozitivní a negativní.  Potřebujeme: kancelářský papír A4 s předkreslenými škálami, tužku, gumu.  Instrukce: „Každá vlastnost má dva póly. Zde máte seznam několika vlastností. Označte pomocí znaménka X bod na stupnici, který odpovídá poloze – stupni vlastnosti, jak ji, podle vašeho mínění máte.“  Předloha má následující podobu, kdy podle konkrétní potřeby může sociální pracovník doplnit do seznamu další vlastnosti:

19 Škála vlastností Vyhodnocení a variace:  vyhodnocení by mělo být podloženo komentářem klienta. Soustředíme se na extrémní polohy záznamu a na místa, kde klient dlouho váhal. Pokud spojíme body do křivky, můžeme hodnotit její tvar (pravidelný, nepravidelný);  stejné hodnocení klienta můžeme zadat rodiči nebo například učiteli dítěte, partnerovi a podobně. Křivky můžeme porovnat a využít jako podklad k mediaci vztahů;  můžeme klienta požádat naopak o vytvoření hodnocení vlastností jiné osoby – například rodiče, partnera, dítěte;  můžeme klienta požádat o vytvoření křivky vlastní osoby očima někoho jiného: „Jak by asi vaši křivku zakreslila vaše matka?“.

20 Negativní vlastnosti/Pozitivní vlastnosti: Neslušný Slušný Nepoctivý Poctivý Ulhaný Pravdomluvný Nepřátelský Přátelský Nepříjemný Laskavý Chamtivý Skromný Bezohledný Ohleduplný Sobecký Ochotný Klamavý Čestný Bojácný Odvážný Tupý Vnímavý Zlý Hodný Bezcharakterní Svědomitý Nedbalý Pečlivý Neschopný Zdatný Neobratný Šikovný Úzkoprsý Tolerantní Nevlídný Dobrosrdečný Zbabělý Statečný Bez talentu Talentovaný Zamračený Usměvavý Slabý Neoblomný Ústupný Houževnatý Nestálý Vytrvalý Nedůvěřivý Důvěřivý Hloupý Chytrý Lakomý Štědrý Nedbalý Pořádný Nevěrný Věrný Nedbá na své zdraví a životosprávu Dbá na své zdraví a životosprávu Nesnášenlivý Laskavý Lakomý Velkorysý Nejistý Sebejistý Nemilosrdný Šlechetný Nevynalézavý Tvořivý Lhostejný Starostlivý Líný Pracovitý Zlomyslný Přímý Nezdvořilý Vlídný Zlý Dobrý Závistivý Přejícný Nenávistný Milující Vznětlivý Rozvážný Zamračený Veselý Neústupný Přístupný Lehkomyslný Odpovědný Alkoholik Abstinent Zlodějský Poctivý Urážlivý Vstřícný Podlézavý Upřímný Pomlouvačný Seriózní Tvrdohlavý Ústupný Pomstychtivý Smířlivý Arogantní Pokorný Pyšný Ostýchavý Darebácký Přímý Nešikovný Šikovný Násilník Klidný Nespolehlivý Spolehlivý Neprosperující Úspěšný Smutný Šťastný Neschopný Schopný Ledabylý Svědomitý Nespravedlivý Spravedlivý Necitelný Citlivý Zbabělý Chrabrý Ignorantský Empatický Lajdácký Důkladný Stresovaný Bezstarostný Nepřátelský Dobrácký Nepříjemný Kamarádský Pesimistický Optimistický Nespolečenský Družný Nesympatický Milý

21 Příklad techniky - kruh  Umožňuje v četných variantách formulovat skutečnosti, které se obtížně verbalizují. Přehledný a konkrétní výsledek má hodnotu pro klienta i pro sociálního pracovníka. Technika může být zaměřena podle konkrétní potřeby sociální práce na oblast emocí, činností, vlastností a podobně. Má diagnostickou i terapeutickou hodnotu.  Potřebujeme: kancelářský papír s předkreslenou kružnicí o poloměru 6-7 centimetrů s vyznačeným středem, tužku, gumu.  Instrukce pro kruh emocí: „V rámci této kružnice vyznačte pomocí výseče (předvedeme klientovi, co je to výseč) ty emoce, které nejčastěji prožíváte. Velikost výseče by měla odpovídat velikosti míry jejich výskytu. Označte, co jednotlivé výseče znamenají.“

22 kruh  Vyhodnocení a variace: 1.kruh emocí - při práci s emocemi můžeme klientovi předložit seznam emocí: radost, lítost, hněv, pocit viny, ukřivděnost, optimismus – dobrá nálada, beznaděj – smutek, spokojenost, úzkost, lhostejnost, pohoda, strach. Klient by měl mít možnost doplňovat i „vlastní“ emoce. Věnujeme pozornost zaznamenaným a chybějícím emocím, klientem doplněným, kde váhal, mazal, která emoce je dominantní, jaký je poměr „pozitivních“ a „negativních“ emocí a jak jsou klientem interpretovány; 2.kruh aktivit – cílem je dozvědět se, jak klient tráví svůj den či volný čas. Ptáme se, čím je klientův čas zaplněn, jak je spokojen s okruhem a poměrem svých aktivit, jak by jej chtěl nebo nechtěl pozměnit. Převažují činnosti aktivní nebo pasivní? Která z činností je nebo by mohla být zdrojem problémů?

23 kruh 1.kruh vlastností – postupujeme podobně jako u předchozích variant, můžeme jako pomůcku použít modifikovaný seznam škál vlastností z předchozí techniky; Obecně v technice kruh:  můžeme žádat zaznamenání ideálního stavu v jeho kružnici - jak by chtěl, aby jeho kružnice vypadala?  můžeme požádat, vyplnit kružnici někoho jiného – jak klient vidí kružnici svého partnera či dítěte, rodiče?  můžeme požádat klienta, vyplnit svou kružnici jakoby očima někoho jiného – jak by klientčinu kružnici vyplnil její partner?  můžeme porovnávat kružnice například partnerů, rodičů a dětí a podobně, hledat styčné body a zásadní rozpory;  techniku můžeme opakovat s časovým odstupem a porovnat se starší verzí – kde došlo ke změně a co ke změně vedlo? Je to změna k lepšímu nebo k horšímu?  I tato technika má svou hodnotu diagnostickou a terapeutickou.

24 Komunikace v poradenském procesu  Verbální komunikace  Aktivní naslouchání  Práce s otázkami  Jazyk v poradenství  Akceptace  Kongruence  Nonverbální komunikace  Mimika, gestikulace, haptika, proxemika, teritorialita, posturologie, kinezika, paralingvistika, produkce…

25 Příklad techniky – konflikty v životě  Technika slouží ke zjišťování konfliktních zón a míry jejich konfliktnosti v životě klientů.  Potřebujeme: kancelářský papír s předkreslenou tabulkou, tužku, gumu.  Technika se vepisuje do tabulky, která vypadá přibližně takto:

26 Do tabulky vepisujte známky podle následujícího klíče: 1 = dané osobě toto mé chování nevadí 2 = daná osoba se pro toto mé chování hněvá, ale dá se to snést 3 = dané osobě toto mé chování velice vadí, kárá mne za ně často, nebo mne i trestá. matkaotecsestradědaučitelkamarád Sledování TV Účes Oblékání Práce v domácnosti Volný čas Školní prospěch Výběr přátel

27 Techniku je možno pružně přizpůsobit problému klienta a vepisovat další důležité činnosti a osoby, u kterých zjištění konfliktních zón považuje sociální pracovník za důležité.  Instrukce: „Do příslušné kolonky vepište příslušnou známku, jak je uvedeno v klíči pod tabulkou. Do tabulky můžete doplnit i další osoby a potíže, které považujete za důležité. Pokud se některá osoba s některým vaším problémem nesetkává (např. učitel neví nic o kvalitě úklidu vašeho pokoje), políčko nevyplňujte.“ Po úplném vyplnění dále vyzveme klienta: „Podtrhněte tři okruhy problémů, se kterými byste rád něco udělal, změnil. Můžete i označit čísly jejich důležitost.“ Vyhodnocení a variace:  po splnění obou instrukcí by měla následovat interpretace získaných poznatků klientem;  formulář vyplněný „druhou stranou“ – rodiči dítěte nebo partnerem a podobně – nám může ukázat, jak vypadá problém klienta očima jeho sociálního okolí;  můžeme zkusit techniku i obrátit, například: jak by asi tuto tabulku vyplnila vaše matka?

28 Techniky odvozené od agrese (slovní napadání ne násilí):  upoutávání pozornosti, egocentričnost (potřeba lidského vztahu- vynucování), hysterie – citově zanedbávané dítě zlobí, předvádí se, ubližuje druhým, později výtržnosti atd.  identifikace (s osobou, ke které má kladný citový vztah, ale také nepřiměř. – může mít agresivní a antisociální podobu - fotbalový fanoušci atd., identifikace s předměty (auto, dům) – jedinec z nich čerpá zdroj sebevědomí)  projekce (přisuzování vlastních negativních vlastností, emocí druhým, eventuelně nepříznivé důsledky svého chování vysvětluji vadami druhých, obranný mechanismus proti stresovým situacím)  kompenzace (neúspěchy v 1 oblasti – vyvažuji aktivně v 2. oblasti – negativní – přejídání, alkohol, drogy, pozitivní kompenzaci lze využít u handicapovaných)  racionalizace (zdůvodňování svého jednání způsoby, které jsou přijatelné, zkreslování skutečnosti, zamlčování negativních motivů)

29 Techniky odvozené od úniku  izolace (vyhýbání se konfliktní situaci, nepříjemnostem, povinnostem, pouze odsunutí, snižuje napětí a načas vystavení se novým náročným situacím, přiměřené je to jen v urč. situacích a po urč. dobu)  regrese únik zpět na nižší vývojový stupeň, který dříve vedl k úspěchu, návrat k dětskému chování – výbuchy hněvu, lítosti, bezbrannost, staří vzpomínají na „zlaté“ časy, po narození 2. dítěte regresivní chování staršího dítěte, důležité je získání důvěry  fixace stereotypní reakce na různé situace – dítě provokuje a očekává pokárání (často u dětí, které jsou např. nespravedlivě potrestány – pak každá autorita nespravedlivá) v soc. ter. prožít korektivní zkušenost- odolat, nepotvrzovat, klient se nedočká negativní reakce z mé strany)  negativismus (vzdorovité chování, např. díky nedůslednosti rodičů, nemusí být jen záporný, v urč. období vytváří osobnost)

30 Techniky odvozené od úniku  potlačení a popření – existujících problémů (nevede k vyřešení, dočasné uklidnění, stupňování v závažný problém)  denní snění (fantazijní únik od reality, brzdou v jednání)  únik do nemoci (vypočítavě očekává zvýšený zájem a ohleduplné chování)  sebevražda (neschopnost řešit situaci, snaha zbavit se odpovědnosti, pokusy demonstrativní sebevraždy– vypočítavě očekává zlepšení živ. podmínek)

31 Doporučení pro práci s technikami sociálního poradenství  žádné použití technik by nemělo být samoúčelné. Volíme konkrétní techniku pro konkrétní cíl a účel po důkladném zvážení jejích pozitiv, možných přínosů, ale i případných rizik ve vztahu ke konkrétnímu klientovi;  klienty bychom technikami neměli zahltit. Aby technika splňovala svůj účel, měl by jí být věnován dostatek časového prostoru a dostatek pozornosti ze strany jak klienta tak i sociální pracovníka. Doporučuje se proto používat pokud možno pouze jednu techniku během jednoho setkání, a nebo v případě potřeby jednu techniku zvolit jako ústřední a jinou vhodnou techniku nebo techniky pouze jako doplňující;  techniky lze předkládat s časovým odstupem a ze získaných výsledků usuzovat na dosažené změny;

32 Doporučení pro práci s technikami sociálního poradenství  práce s technikami by měla dodržovat některé standardní podmínky – pouze při jejich dodržení jsou dosažené výsledky srovnatelné – k jednotlivým technikám by tedy měly být poskytnuty standardní instrukce, mělo by jim být věnováno standardní množství času a podobně tak, aby nedošlo ke zkreslení výsledků;  není důležitý pouze konečný výsledek práce klienta, ale sledujeme jej i v průběhu jeho činnosti – jaká je například jeho neverbální komunikace? Přemýšlí? Váhá? Pracuje zbrkle? Kterým pasážím práce věnuje největší pozornost? Co jej dokáže zaujmout?  interpretace výsledků by měla pokud možno inspirovat klienta k vlastnímu uvažování – šetříme tedy odbornými výklady získaných údajů, nevystupujeme jako ti moudří a poučení. Za nejcennější výsledky jsou považovány ty, ke kterým dojde klient sám v procesu vlastní interpretace.

33 v čem mohou techniky sociálního poradenství pomoci  motivovat klienta ke spolupráci, k práci na sobě samém;  zprostředkovávat klientovi jiný pohled na jeho problém, na jeho situaci, na něj samého;  zvýšit sociální vnímavost klienta i sociálního pracovníka;  přicházet na možnosti řešení, konkretizovat problémy, objevovat nové souvislosti – opět se týká jak klienta, tak i sociálního pracovníka;  vést klienta k zodpovědnosti za sebe a za své jednání a nést příslušné důsledky;  poskytují zpětnou vazbu sociálnímu pracovníkovi i klientovi v jejich vzájemném jednání;


Stáhnout ppt "Podmínky, metody a techniky sociálního poradenství (4)"

Podobné prezentace


Reklamy Google