10/2003Přednáška č. 21 Sestavení struktury modelu stárnutí objektu (části objektu) Předmět: Modelování v řízení MR 11 (Počítačová podpora) Obor C, Modul.

Prezentace na téma: "10/2003Přednáška č. 21 Sestavení struktury modelu stárnutí objektu (části objektu) Předmět: Modelování v řízení MR 11 (Počítačová podpora) Obor C, Modul."— Transkript prezentace:

1 10/2003Přednáška č. 21 Sestavení struktury modelu stárnutí objektu (části objektu) Předmět: Modelování v řízení MR 11 (Počítačová podpora) Obor C, Modul M8 ZS, 2003, K126 EKO Předn./Cvič.: Ing. P. Dlask, PhD.

2 10/2003Přednáška č. 22 Stanovení konstrukčních prvků objektu Stavební objekt je primárně složen z konečného počtu definovaných konstrukčních prvků. Tento počet může být značně vysoký. Sledování a vyhodnocování takového množství prvků v dynamickém modelu je v závěru nepřehledné a nepružné. Je proto výhodnější pro definici prvků dynamického modelu objektu provést výběr z vyjmenovaných konstrukčních prvků. Neplatí zde tedy pravidlo rovnosti mezi počtem konstrukčních prvků a počtem prvků dynamického modelu, který bude ve většině případů nižší. Pro selekci prvků modelu bude významné hledisko priority u každého konstrukčního prvku z hlediska zpracovatele (zadavatele) řešeného modelu objektu.

3 10/2003Přednáška č. 23 Příklad selekce prvků modelu 1. Základy/Založení 2. Betonový skelet 3. Fasáda/Okna 4. Zastřešení 5. Stěny nosné 6. Technické vybavení 7. Instalace 8. Racionální očekávání 9. Výplně otvorů (vnitřní) 10. Technologie I (vytápění) 11. Technologie II (klimatizace) 12. Stěny nenosné 1. Základy/Založení 2. Betonový skelet 3. Fasáda/Okna 4. Zastřešení 5. Stěny nosné 6. Technické vybavení 7. Instalace 8. Racionální očekávání 9. Výplně otvorů (vnitřní) 10. Technologie I (vytápění) 11. Technologie II (klimatizace) 12. Stěny nenosné (alternativní skladba) 1. Betonový skelet 2. Fasáda/Okna 3. Zastřešení 4. Stěny nenosné 5. Externí vlivy 6. Interní vlivy 7. Finanční vybavenost 8. Racionální očekávání 1. Betonový skelet 2. Fasáda/Okna 3. Zastřešení 4. Stěny nenosné 5. Externí vlivy 6. Interní vlivy 7. Finanční vybavenost 8. Racionální očekávání

4 10/2003Přednáška č. 24 Doplnění výběru prvků modelu Výběr prvků modelu z definovaných konstrukčních součástí objektu nemusí být kompletní. Může být doplněn o prvky, které se v této kolekci nevyskytují. Jedná se například o funkce, které přímo ovlivňují sledovaný objekt, ale nejsou jeho bezprostřední součástí technického nebo technologického charakteru. Konkrétně se jedná zejména o externí a interní vlivy působící na objekt (např. klimatické podmínky, znečištění prostředí, agresivitu vnějšího/vnitřního prostředí, obsazenost objektu osobami, pohyb osob/materiálu uvnitř objektu, specifické provozy, opotřebení interiéru uživateli objektu, zatížení interiéru vnitřním provozem, atd.).

5 10/2003Přednáška č. 25 Sestavení struktury modelu Při sestavování struktury modelu se vychází z předpokladu, že mezi každými dvěma oddělenými objekty dynamického procesu (DP) může existovat jistá interakce. V technicko-ekonomických úlohách toto pravidlo platí pouze omezeně a mělo by spíše znít: Každé dva správně vybrané prvky DP se přímo ovlivňují. Ani to však nemusí být ve všech případech vhodné pravidlo pro popisování skutečnosti. U některých prvků vazba může na první pohled zcela jistě existovat, ale řešitel nemusí být schopen jejího ohodnocení, popř. se mohou v úloze vyskytnout prvky mezi kterými nebude patrná vazba nebo nebude vůbec vhodné mezi tyto prvky vůbec vazbu umisťovat. Zápisy interakcí mezi jednotlivými prvky umožňuje přehledně popsat maticová symbolika. Pozice a ij takové matice A jsou právě zmiňovanými interakcemi mezi jednotlivými prvky modelu. objektem zde rozumíme prvek modelu, který svou existencí a funkčností přímo nebo zprostředkovaně ovlivňuje jiný prvek modelu

6 10/2003Přednáška č. 26 Interakce prvků Při sestavování struktury modelovaného problému se používají dva základní typy interakcí: 1.kvantifikovatelné interakce a ij, 2.absolutní vazby a ij. Při ohodnocování interakcí je výhodné, když jejich komponenty jsou převedeny na jedinou jednotku (objemovou, finanční, hmotnou, bezrozměrnou, délkovou a pod.). Pak je celá úloha z hlediska zadání konzistentní a stejně takové budou i poskytované výsledky propočtu. Vlivy mezi dvěma prvky X i a X j, které lze popsat hmotnými toky, jsou jednodušším případem při ohodnocení intenzity interakce. Pohybujeme se zde v oblasti technických jednotek, jejichž ekvivalentem je hodnotící stupnice. Správnost ohodnocení je dána pouze úrovní znalostí hodnotícího subjektu o daném ovlivňování. Pokud řešitel není schopen vyčíslit intenzitu vlivů a ij jednoho prvku na druhý je odkázán na sestavení stupnice absolutního hodnocení interakcí, kterou může vytvořit na základě svých zkušeností s danou problematikou.

7 10/2003Přednáška č. 27 Ohodnocení interakce I Po sestavení schématu modelu a správném určení struktury vazeb mezi prvky je třeba správně zvolit poměrové stupnice při ohodnocování interakcí. Propočet je schopen akceptovat vstupy pro ohodnocení vazeb v rozsahu  -1;1 . Každou hodnocenou interakci je proto zapotřebí převést na normovanou hodnotu z tohoto intervalu. V případě kvantifikovatelných vazeb je dále výhodné převést hodnocená množství na stejné jednotky. Při nesourodých veličinách se sestavuje přepočtová (normovací) stupnice. Absolutní vazby s výhodou využívají své podstaty a to, že všechny sledované interakce a ij jsou již při sestavování převáděny na stejnou (bezrozměrnou) jednotku. Každá vazba a ij v interakční matici prvků A by měla mít při zpracovávání svůj verbální popis, svoji legendu, sloužící k lepšímu náhledu na spolupůsobení.

8 10/2003Přednáška č. 28 (ilustrační příklad) Ohodnocení interakce II Příklad výpočtu hodnoty kvantifikovatelné vazby a ij mezi dvěma vybranými prvky

9 10/2003Přednáška č. 29 (ilustrační příklad) Příklad dopočtu hodnoty interakce popisované absolutní vazbou mezi dvěma prvky Ohodnocení interakce III

10 10/2003Přednáška č. 210 Atributy interakcí I Popis interakce je nutný při dalším ladění modelu, kdy se ve struktuře úlohy musí orientovat větší množství členů zpracovatelského týmu. Legenda odstraňuje chyby vzniklé nejasnou komunikací popisovaných interakcí. Na obrázku ohodnocení kvantifikovatelné interakce je uveden příklad výpočtu vazby mezi dvěma prvky. Levý sloupec tabulky představuje stupnici ohodnocení (hodnotící stupnice), ze které je využíván ve znázorněném případě pouze kladný interval (řešení uvažuje, že stav bez vlivu nové investice hotelu nebude mít negativní důsledky na dopravní systém ve vyšetřovaném regionu. Maximálně pozitivní vliv je zde dán finančním vyjádřením přepravovaného zboží a služeb vztahujícího se k investici hotel. Údaj je limitován kapacitou stávající dopravní sítě. Pravý sloupec tabulky obsahuje technickou stupnici, vyjadřující sledovanou vlastnost konkrétní interakce. Finančně vyjádřenému množství dopravních služeb v pravém sloupci tabulky odpovídá interpolovaný údaj ze stupnice interakcí. Všechny hladiny (minimální, maximální, aktuální) v technické a hodnotící stupnici je nutné verbálně popsat pro jednoznačnou komunikaci.

11 10/2003Přednáška č. 211 Atributy interakcí II Každá hodnocená interakce modelu bude obsahovat atributy: Definice prvků interakce Maticový popis interakce (a ij ) Verbální popis interakce Definice hodnotící stupnice Popis minimální a maximální hladiny hodnotící stupnice Definice technické stupnice Popis minimální, maximální a aktuální hladiny technické stupnice Popis závislosti (např. lineární apod.) Každá hodnocená interakce modelu bude obsahovat atributy: Definice prvků interakce Maticový popis interakce (a ij ) Verbální popis interakce Definice hodnotící stupnice Popis minimální a maximální hladiny hodnotící stupnice Definice technické stupnice Popis minimální, maximální a aktuální hladiny technické stupnice Popis závislosti (např. lineární apod.)

12 10/2003Přednáška č. 212 Výsledná interakční matice