Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vnímání třídy v představách veřejnosti v Maďarsku a v Austrálii Evans - Kelley - Kolosi IMAGES OF CLASS:PUBLIC PERCEPTIONS IN HUNGARY AND AUSTRALIA. American.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vnímání třídy v představách veřejnosti v Maďarsku a v Austrálii Evans - Kelley - Kolosi IMAGES OF CLASS:PUBLIC PERCEPTIONS IN HUNGARY AND AUSTRALIA. American."— Transkript prezentace:

1 Vnímání třídy v představách veřejnosti v Maďarsku a v Austrálii Evans - Kelley - Kolosi IMAGES OF CLASS:PUBLIC PERCEPTIONS IN HUNGARY AND AUSTRALIA. American Sociological Review Vol. 57(4): Jak si obyčejní lidé představují třídní skladbu své vlastní společnosti, kam v této představě umisťují sebe a kam ostatní ? Tento výzkum byl proveden v Maďarsku a v Austrálii v letech 1987 – 1989 a pokouší se postihnout, jak, a na základě jakých kritérií, zařazují respondenti sami sebe i ostatní do společenských tříd. Problematické aspekty předchozích výzkumů:  Použití otevřených otázek  problematická analýza  Poměrně malý výzkumný vzorek  malá reprezentativita  Verbální zhmotnění třídy má jen obrazný charakter  takto představované třídy mají proto jen relativní velikost i pozici v sociální hierarchii  Pojmy „dělnická třída“ a „střední třída“ mají dnes silný politický podtext  jejich vnímání i použití je ovlivněno ideologií

2 S pojmem „třída“ souvisí dva vědecké názory: 1)pojem třída v sobě již inherentně obsahuje politický podtext 2)propojení politiky a vlastní situovanosti je nejisté a proměnlivé  obtížná komparace, protože míra politizace zmíněných pojmů se v různých státech velmi liší. Možné řešení je použít obrazné otázky a vyhnout se tím politicky zatíženým termínům. Obrazný přístup ke zkoumání třídy - východiska:  vnímání třídy se velmi různí  podobně se různí percepce míry nerovnosti  egalitářské vs. elitářské vnímání společnosti  percepce velikosti sociálních tříd se v očích respondentů velmi liší  podobně se liší i percepce socio-ekonomického postavení příslušníků těchto tříd Východiska

3 Další východiska na základě předchozích výzkumů:  Subjektivní představa sociálních tříd je určitým způsobem měřitelná  Univerzálně sdílený obraz společnosti (z hlediska třídní hierarchie) neexistuje  Porozumění a povědomost o možné třídní skladbě společnosti je základem subjektivní třídní identifikace  Mezi tím, jak jedinec posuzuje svou třídní pozici a tím, jak vnímá skladbu společnosti je reálná, ale přitom poměrně slabá souvislost  Jako vhodná metoda práce se jeví použití komparativní analýzy

4 Terminologie Standartní terminologie neexistuje  pro potřeby výzkumu byla stanovena vlastní:  Třídní schéma je respondentům předkládáno jako pětistupňové  Jeho třetí stupeň (ležící uprostřed) byl nazván „střední třídou“  „Subjektivní třída“ – ta, do které respondent zařazuje sám sebe  „Vnímaná struktura třídního systému“ – určí se podle modelu, který respondent označí jako nejvíce odpovídající společnosti, v níž žije  Představa třídy „obyčejných zaměstnání“ – zahrnuje nekvalifikované a zemědělské dělníky a řidiče autobusů  Představa mzdy v „obyčejných zaměstnáních“ – respondentův odhad mzdy v těchto zaměstnáních (a analogicky o elitních třídách)  „Objektivní status“ – je na rozdíl od předchozích měřitelný na základě vzdělání, autority, postavení v zaměstnání a příjmu

5 Použité pětitřídní schéma společnosti:

6 Teorie: Referenční skupina a třída  Teorie referenční skupiny - „lidé odvozují svou situaci podle okolí, které je jim blízké spíše, než podle společnosti jako celku nebo podle nějakých abstraktních teorií“  své místo v třídní hierarchii odvozují podle míry vzdělání, zaměstnání, prestiže a příjmů, přičemž se srovnávají s lidmi, kteří je obklopují – tedy s těmi, kteří se jim statusově podobají (nebo je mírně převyšují)  k ostatními příslušníkům své sociální sítě zaujímají takový postoj, jako by měli srovnatelné postavení  vlastní hierarchickou pozici potom vnímají jako střední

7 Hypotézy: Na základě teorie referenční skupiny byla stanovena první hypotéza: H1: Většina lidí se domnívá, že v rámci společenské hierarchie patří ke střední třídě.  Myšlenka, obsažená v H1 implikuje subjektivní víru, že vlastní třída je ve společnosti mnohem větší, než objektivně je - lidé s vyšším objektivním statusem ve svých odhadech nadhodnocují počet takových jedinců ve společnosti a domnívají se tudíž, že vyšší třídy jsou mnohem početnější a více versa. Z toho pak vyplývá další hypotéza: H2: Čím vyšší objektivní status jedinec má, tím větší má tendenci vnímat společnost jako egalitářskou.  Podle teorie referenční skupiny jedinec projektuje svoji vlastní situaci na celou společnost. Analogicky tedy lidé s nízkým postavením považují svou situaci za referenční a v souladu s tím podhodnocují příjmy vyšších vrstev. To samé ovšem platí i naopak, což vede k stanovení dalších dvou hypotéz:

8 Hypotézy : H3: Čím vyšší je objektivní status jedince, tím výše odhaduje příjmy všech ostatních. H4: Čím vyšší je subjektivní hodnocení vlastní pozice jedince v hierarchii společnosti, tím vyšší je jeho odhad pozice ostatních.  Podle teorie referenční skupiny tedy jedinci, patřící k elitě, vidí společnost jako egalitářskou a většinu ostatních jako příslušníky vlastní třídy. Analogicky jedinci patřící k nižším třídám vidí strukturu společnosti jako elitářskou a konfliktní a ostatní vnímají jako stejně chudé a patřící do vlastní (velmi početné) nízké třídy.  Základem další hypotézy je "Prokrustův" fenomén  lidé připodobňují situaci všech ostatních ke své vlastní. Mají poměrně přesnou vlastní představu o statusovém rozdělení zaměstnání a tato představa je pevným základem jejich vnímání stratifikace společnosti H5: Čím vyšší je objektivní status jedince, tím níže zařazuje ostatní do společenských tříd.

9 Hypotézy  Další implikace Prokrustova fenoménu je taková, že čím více je společnost elitářská, tím menší má nejvyšší třídu a objemné nižší třídy; a naopak rovnostářská společnost má početnou střední třídu - to znamená, že lidé s představou egalitářské společnosti sami sebe zařazují výše než lidé s představou elitářské společnosti. Z toho potom vychází poslední hypotéza: H6: Čím více rovnostářsky vnímá jedinec vlastní společnost, na tím vyšší pozici ve společenské hierarchii zařazuje sebe i ostatní.

10 Data a metody měření  Maďarska data pochází z roku 1986, z údajů sebraných akademickou organizací, zabývající se reprezentativními výzkumy (TARKI), vybrány vzorek 3000 respondentů je dostatečně reprezentativní jak výběrem, tak i množstvím a dá se zobecnit na populaci.  Data z Austrálie jsou z let 1987 a 89, sběrem dát se zabývala australská národní organizace pro akademické výzkumy (NSSS). Celkem se v obou letech dohromady zúčastnilo výzkumu 6177 respondentů, přičemž návratnost dotazníku byla okolo 65 %, přičemž i zde jak výběr respondentů, tak i jejich počet zajišťuje dostatečnou reprezentativitu a dá se zobecnit na celou populaci.

11 Měření  Pro měření vnímané struktury společnosti byla použitá analýza s více proměnnými, podle míry nerovnosti v té které společnosti.  Klíčový pojem je „Nerovnost“, proto byl zvolen hodnotící systém, který zachovává nespojité stupně mezi společnostmi s ohledem na míru nerovnosti  Používané hodnocení je v rozmezí bodů:  společnost A (nejvíc elitářská) je ohodnocena 0 body,  společnost B 47 body,  společnost C 80 body,  společnost D 93 body,  společnost E (nejvíc rovnostářská) 100 body

12 Měření  Během výzkumu se projevil "dvoudimenzionalni" postoj (odlišné vnímání elitních a obyčejných zaměstnání). Proto byla použita dvě vícerozměrová měření: jedním se zjišťovalo vnímání třídy, která zastává „elitní“ zaměstnání; druhým vnímání třídy, která zastává „obyčejná“ zaměstnání.  Typy zaměstnání byly kódovaný podle Mezinárodního (resp. australského) standardu pro klasifikaci zaměstnání.  Jednotlivé proměnné (vzdělání, autorita, postavení v zaměstnání a příjem) byly sledovány pomocí detailních sérií otázek, s ohledem na specifickou situaci v té které zemi.

13 Metody  Byla použita metoda, využívající měření vzájemných vztahů různých faktorů (LISREL - Linear Structural Relations), která umožňuje nalezené vztahy různé modelovat a uspořádávat podle zadaných kritérií.  Vztahy mezi proměnnými jsou variabilní a aditivní: prvky jako vzdělání, autoritu, typ zaměstnání a příjem se dají zkombinovat a sloučit do jedné proměnné, již je socioekonomicky status.  Vnímání třídního zařazení zaměstnání se zase dá sloučit do dvou dichotomických typu - elitní a obyčejné (to analogicky platí i pro příjem).

14 Metody Argumenty pro použití výše popsané, poměrně složité, metody jsou následující:  1) LISREL je osvědčená metoda, obsahující prvky korekce chyb  2) Zjistilo se, že jednotlivé prvky a jejich kombinace mají v jistém smyslu podobný efekt  alternativní způsoby, používající modelové proměnné, vedou ke shodným závěrům jako naše interpretace vnímané struktury společnosti a subjektivního pojetí sociální třídy  sjednocení výsledných tři nízkostatusových zaměstnání do kategorie "obyčejný dělník„ a tři zaměstnání s nejvyšším statusem do kategorie "elita" vypadá jako zjednodušující přístup, ale i když se analyzovalo všech 11 povolání zvlášť, došli jsme ke stejným výsledkům. Proto se dá předpokládat, že výsledky jsou nezávislé na použitých metodách a nejsou jimi nijak ovlivněny.

15 Výsledky: Vnímání struktury společnosti  Historické periody, ve kterých se měli respondenti pohybovat, byly: před 60 lety, před 30 lety, nyní, za 30 let, a nakonec "preferována struktura společnosti" podle vlastního morálního hlediska. a) Maďarsko  Většina Maďarů vnímala svou společnost před 60 lety jako velmi elitářskou (66% vybralo typ A), a podobně byly výsledky i před 30 lety (42% pro typ A).  Jiná situace je dnes, kdy většina se domnívá, že soudobá společnost v Maďarsku je typu B, C nebo D (27, 25 a 33%).  V odhadech budoucí společenské struktury (za 30 let) se respondenti přikláněli spíše k egalitářskému typu spol. (typ D a E, 33, resp. 25%)

16 Výsledky: Vnímání struktury společnosti b) Austrálie  Australané rovněž vnímali svou společnost před 60 lety spíše jako elitářskou (typ A: 46%). Zásluhou překotného hospodářského vývoje v následujících třiceti letech, proto Australané hodnotili typ společnosti v té době (tj. před 30 lety) o něco více rovnostářsky než v předcházející éře (nejvíc resp., 33% volilo typ B).  Současnou Austrálii vidí podobně jako Maďaři - převažuje hodnocení v pásmu B, C a D (32, 31 a 23%).  Rozdíl oproti Maďarsku spočívá v tom, že v Austrálii viděli hlavní pokles nerovnosti v období před lety, v Maďarsku to bylo v posledních 30 letech. Nicméně posuzování nerovnosti v současnosti je v obou zemích obdobně.

17 Výsledky: Vnímání struktury společnosti „ Ideální struktura“ společnosti  Australané i Maďaři preferují, a také v budoucnu očekávají, mnohem více rovnostářskou společnost než tu, kterou kolem sebe vnímají v současnosti. Okolo 80% respondentů vidí jako ideální typ společnosti D nebo E. U Maďarů se jako lákavé vysvětlení tohoto ideálu nabízí 40 let rovnostářského socialismu - až na to, že odpovědi z Austrálie, kde v té době proběhlo 40 let kapitalismu, přineslo naprosto stejný výsledek

18 Reakce na sociální změnu  Abychom byli schopni porovnat, zda v očích respondentů došlo k pozitivní společenské změně, byly započítány všechny individuální rozdíly mezi skutečným stavem společnosti tak, jak je respondenti vnímali v daném historickém období a jejich názorem na to, jak by měla být společnost strukturovaná v ideálním případě.  Pokud je diskrepance mezi tím "co je" a tím, co "by mělo být" příliš velká, ukazuje to, že existující třídní systém je vzdálen od toho, co lidé považují za morální (a vice versa).  Následující obrázek (obr.3) ukazuje, že (respondenty vnímaná !!!) třídní struktura v obou zemích byla před 60 lety velmi daleko od toho, co dnes lidé považují za ideální  Ačkoliv je dle názoru respondentů struktura společnosti obou zemí téměř stejná, odhad budoucího vývoje se trochu liší: Maďaři očekávají v následujících 30 letech vývoj spíše k více rovnostářské společnosti, Australané očekávají mírnou tendenci k elitářství.

19 Reakce na sociální změnu – obr.3

20 Testování hypotéz : H1  H1: Tvrzení, že většina lidí se cítí být příslušníky střední třídy, se výrazně potvrdilo v obou zemích  Tato tendence je nápadně patrná v obou národech, napříč celou společností - ve všech vzdělanostních skupinách, ve všech typech povolání, v oblasti autority, stejně jako ve všech příjmových skupinách byla modální třídní pozice respondentů přesně ve středu (viz tab. 3 – násl. str).  Důležitý rozdíl v postoji obou zkoumaných národů: při stejném objektivním socioekonomickém statusu umisťovali Maďaři samí sebe na subjektivní třídní skále níž než Australani. Tento rozdíl je menší na spodních stupních (objektivní) sociální hierarchie (objektivního statusu) a společně s ním se zvyšuje (obr. 4)

21 Tab. 3

22 Obr. 4

23 Testování hypotéz – H2, H3  H2 - tvrzení, že lidé s vyšším objektivním statusem vnímají společenskou strukturu jako více rovnostářskou, bylo potvrzeno pouze u australských respondentů. V Maďarsku se taková tendence neprojevuje, což je možná proto, že v období socialismu zde byly objektivní rozdíly v příjmech v různých povoláních velmi malé, stejně jako rozdíly v životní úrovni napříč společnosti.  H3 - tvrzení, že lidé s vyšším objektivním socioekonomickým statusem předpokládají u všech ostatních vyšší příjmy (než tito ostatní reálné mají), bylo potvrzeno v obou zemích. Vyšší socioekonomicky status respondenta má v Maďarsku podstatný vliv na jeho představu o příjmech lidí v "obyčejných" zaměstnáních, v Austrálii o něco menší. Velmi silný vliv na představu o výdělcích elit má pak v obou zemích.

24 Testování hypotéz : H4, H5  H4 - tvrzení, že lidé, kteří svoje postavení v rámci třídního systému subjektivně vnímají jako vyšší, připisují takové nebo podobně postavení i dalším lidem, se také potvrzuje v obou zemích. V Maďarsku má velmi silný vliv na jejich představu o začlenění dělnické třídy; poměrně silný vliv na představu o začlenění lidí, vykonávajících středostavovská zaměstnání; ale celkem malý vliv na představu o třídním zařazení elit.  H5 - ("Prokrustovská hypotéza") - tvrzení, že lidé s vyšším objektivním socioekonomickým statusem zařazují ostatní do nižších tříd, se potvrzuje v obou zemích. Maďaři i Australané, patřící objektivně do vyšší třídy, velmi silné podceňovali třídu "obyčejných" zaměstnání a stejně tak i třídu patřící k středostavovským zaměstnáním. Elitní třída byla podhodnocována v Maďarsku, ne však v Austrálii. Prokrustovský efekt se tedy velmi silné projevil pro obyčejná a středostavovská zaměstnání, pro elitní pak spíše velmi slabé.

25 Testování hypotéz : H6  H6 - v souladu s touto hypotézou, viděli lidé, kteří vnímali společnost jako rovnostářskou, dost místa "nahoře", a sami se ve společenské hierarchii umisťovali výše.  Tento účinek se nijak výrazně neprojevoval v percepci ostatních lidí, vykonávajících „obyčejná“ zaměstnání; u „středostavovských“ zaměstnání bylo vnímání smíšené.  Pokud se týká „elitních“ zaměstnání, jsou výsledky poněkud v rozporu s naší hypotézou – v Austrálii je efekt spíše negativní a v Maďarsku celkem neprůkazný.  Výsledky výzkumů ukazují silný účinek na subjektivní vnímání třídy, kterou respondent chápe jako "obyčejné" povolání, ale malý efekt na třídu, vnímanou jako představitelé „elitních“ povolání.

26 Závěrečná diskuse  Referenční skupina rozhodujícím způsobem ovlivňuje představu lidí o stratifikačním systému společnosti  Většina lidí se sama zařazuje někam do středu společnosti, tedy do střední vrstvy.  Lidé s vyšším statusem přeceňují velikost vyšší třídy a podhodnocuje velikost nižších tříd. Následkem toho vidí společnost jako více rovnostářskou než ve skutečnosti je (a vice versa)  Prosperující vidí ostatní také jako prosperující, chudí je vidí jako chudé. S tím souvisí i tendence projektovat své subjektivní třídní postavení i ostatním.  S tím je v rozporu Prokrustovské paradigma, které vede příslušníky vyšších objektivních tříd k tomu, že vnímají ostatní jako níže postavené. A naopak lidé s nízkým objektivním statusem mají tendenci vnímat postavení ostatních jako vyšší.

27 Závěrečná diskuse  Z výsledků vyplývá, že měřit pocit subjektivního příslušenství ke společenské třídě konvenčními způsoby je nesnadné - především s ohledem na odlišné politické zabarvení pojmu „dělnická třída“ nebo „střední třída“ v různých zemích. Odpověď je potom vždy zatížena převládající ideologií společnosti, ve které respondent žije.  Naše polemika je sice v rozporu s behavioristickou intepretaci představ lidí o stratifikačním systému, ale naše argumenty jsou podepřený výsledky ze dvou diametrálně odlišných zemí: Maďarska a Austrálie. Zda se, že představy lidí o stratifikačním systému jsou v obou těchto zemích velmi podobně a že reflektují komplexní směs objektivních zkušenosti, subjektivních projekci odpovídajících společenskému prostředí, sdílených názoru na hierarchii povolání - to vše pak vytváří koherentní obraz společenské třídy.

28 Děkuji za pozornost - kdo to vydržel sledovat až sem, zaslouží sladkou odměnu… M.R. 2012


Stáhnout ppt "Vnímání třídy v představách veřejnosti v Maďarsku a v Austrálii Evans - Kelley - Kolosi IMAGES OF CLASS:PUBLIC PERCEPTIONS IN HUNGARY AND AUSTRALIA. American."

Podobné prezentace


Reklamy Google