Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Aminokyseliny substituční deriváty karboxylových kyselin obecný vzorec AK (ve vzorci vyznačit α uhlík v karboxylové skupině) pevné, krystalické látky s.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Aminokyseliny substituční deriváty karboxylových kyselin obecný vzorec AK (ve vzorci vyznačit α uhlík v karboxylové skupině) pevné, krystalické látky s."— Transkript prezentace:

1 Aminokyseliny substituční deriváty karboxylových kyselin obecný vzorec AK (ve vzorci vyznačit α uhlík v karboxylové skupině) pevné, krystalické látky s vysokým bodem tání, ve vodě rozpustné esenciální (nepostradatelné) AK – valin, leucin, isoleucin, lysin, methionin, threonin, fenylalanin, tryprofan, tyto AK lidské tělo nedokáže vyrobit, musí jej přijímat v potravě existuje 20 AK, ze kterých jsou vytvořeny veškeré proteiny, selenocystein (1966) je AK přítomná v enzymu gluthathionperoxidáze – enzym katalyzující redukci peroxidu vodíku na vodu

2 v molekule AK se vyskytuje aminoskupina i karboxylová skupina podle zastoupení těchto skupin, rozdělujeme AK na zásadité, kyselé a neutrální přehled AK názvy AK triviální, systematické

3 molekuly AK mohou reagovat s kyselinami i zásadami př.: příprava AK př.: isoelektrický bod AK – je pH, kdy AK ve vodném roztoku existuje jako obojetný iont (amfiont) – AK má v molekule kationt NH3 + a aniont COO – v isoelektrickém bodě se AK nejméně rozpouští ve vodě bílkoviny s různým dielektrickým bodem při různém pH v roztocích lze rozdělit pomocí elektroforézy

4 molekuly AK se v peptidech nebo proteinech váží peptidickou vazbou př. : glycinylglycin

5 Peptidy jsou organické látky, jejichž molekuly tvoří 2 až 100 molekul AK AK jsou vázány peptidickou vazbou peptidy dělíme na: a) protaminy – zásadité peptidy, např. ve spermatu ryb, kde se váží na NK ve spermiích

6 b) peptidové hormony – oxytocin – uvolňován z hypofýzy (zadního laloku) do cév, způsobuje např. stahy hladké svaloviny dělohy, podporuje stahy prsních bradavek při kojení vasopresin – způsobuje zpětné vstřebávání vody z ledvin do cévního oběhu, produkován hypofýzou (zadní lalok) adrenokortikotropní hormon – uvolňován z hypofýzy (přední lalok), navozuje tvorbu glukokortikoidů v kůře nadledvin

7 insulin – produkován buňkami L. ostrůvků slinivky břišní, snižuje koncentraci glukózy v krvi, zajišťuje její přeměnu na glykogen glukagon – produkován buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, zvyšuje koncentraci glukózy v krvi, navozuje štěpení glykogenu v játrech za vzniku glukózy parathormon – zvyšuje koncentraci vápenatých kationtů v krvi, vylučován příštitnými tělísky, vápenaté kationty se uvolňují z kostní tkáně

8 c) peptidová antibiotika – např. penicilin, gramicidin, aktinomycin d) jedovaté peptidy – obsažené v houbách, v jedových žlázách ryb, hadů, ještěrů apod.

9 Proteiny (bílkoviny) organické látky, jejichž molekuly jsou tvořeny více než 100 AK relativní molekulová hmotnost jejich molekul je větší než AK jsou vázány peptidickou vazbou proteiny jsou tvořeny z 20 AK, jsou to  - aminokyseliny s vyjímkou prolinu (mají karboxylovou skupinu a primární aminoskupinu vázanou na stejném atomu uhlíku přehled aminokyselin - tabulka úlohy proteinů a)stavební b)katalytická c)řídící chemické reakce v organismech d) obranná

10 rozdělení bílkovin a)jednoduché skleroproteiny (fibrilární, vláknité) – mají rovné peptidové řetězce navzájem spojené příčnými vazbami, vznikají tak vlákna - fibrily

11 jsou nerozpustné ve vodě, mají stavební úlohu keratin – kůže, nehty, peří, vlasy fibroin – přírodní hedvábí kolagen - kůže, šlacha, chrupavka, kostní tkáň

12 keratin

13 sferoproteiny, globulární – peptidový řetězec má kulovitý tvar, jsou rozpustné ve vodě nebo ve vodných roztocích solí albuminy – krevní plazma, mléko, vaječný bílek globuliny – krevní plazma, mléko, vaječný bílek histony – v buněčných jádrech, kde se vážou na NK

14 b) složené bílkoviny glykoproteiny - tvoří je proteiny, které se vážou se sacharidy chromoproteiny – dýchací barevné pigmenty, např. hemoglobin, hemocyanin metaloproteiny – tvoří jej kov. ionty, které se váží s proteiny, ferritin (játra,kostní dřeň, slezina, krevní plazma), transferin (syntetizován v játrech) lipoproteiny – tvoří membrány organel v buňkách nukleoproteiny – v buněčných jádrech, protein vytváří vazbu s NK fosfoproteiny – např. kasein, obsažený v mléce ve formě vápenaté soli, molekula kaseinu obsahuje kyselinu fosforečnou vázanou na serin, kasein má vysoký obsah prolinu

15 Struktura proteinů primární struktura makromolekuly proteinů je dána pořadím AK v polypeptidovém řetězci primární struktura proteinu je charakteristická pro protein a je dána geneticky

16 sekundární struktura makromolekuly proteinu makromolekula proteinu se může stabilizovat v prostoru jako α šroubovice nebo jako β skládaný list viz obrázky

17 α šroubovice – polypeptidový řetězec tvořený AK vytváří závity, jednotlivé závity jsou spojeny pomocí vodíkových můstků

18 β skládaný list – 2 polypeptidové řetězce jsou spojeny pomocí vodíkových můstků

19 terciární struktura proteinů - α šroubovice a β skládaný list v prostoru zaujímá globulární nebo fibrilární tvar tuto strukturu zajišťují vodíkové můstky, disulfidické můstky nebo iontové vazby v rámci α šroubovice a β skládaného listu

20 kvartérní struktura – např. u makromolekuly hemoglobinu makromolekulu tvoří 4 polypeptidové řetězce a hem, polypeptidové řetězce (4) jsou vzájemně spojeny pomocí vodíkových můstků a iontových vazeb

21 Denaturace makromolekul proteinů je to změna sekundární nebo terciární struktury makromolekuly bílkoviny vyvolaná chemickými (přidáním kyselin, zásad, solí) nebo fyzikálními vlivy ( Uv, trg záření, ultrazvuk, zahřátí, zmražení) denaturace je většinou nevratná význam denaturace a)pozitivní – denaturovaná makromolekula bílkoviny je lépe stravitelná, je lépe přístupná enzymům (tepelná úprava) b)negativní – denaturovaná makromolekula bílkoviny ztrácí svou úlohu

22 koagulace bílkovin je vylučování bílkovin z roztoku např. účinkem lehkých solí (NaCl) – vratný děj nebo účinkem těžkých solí (Pb(NO3)2) – nevratný děj

23

24 Biuretová reakce (název reakce odvozen od biuretu, který vzniká reakcí 2 molekul močoviny, v této látce je peptidová vazba) Pomůcky: zkumavka, pipeta Chemikálie: roztok bílku, roztok hydroxidu sodného, roztok síranu měďnatého Postup: K 1 ml bílku přidáme 1 ml NaOH a potom velmi zředěný roztok síranu měďnatého. Pozorujeme typické lila zabarvení, což je barevný důkaz peptidové vazby mezi aminokyselinami v albuminu.

25 Xantoproteinová reakce (důkaz tyrosinu a tryptofanu v albuminu, probíhá nitrace těchto aromatických aminokyselin za vzniku žlutého xantoproteinu) Pomůcky: zkumavka, kahan, držák na zkumavky, pipeta, pipetovací nástavec Chemikálie: roztok bílku, konc. kyselina dusičná, amoniak – zředěný Postup: Ke 2 ml bílku přidáme 1 ml koncentrované kyseliny dusičné a opatrně zahříváme. Obsah zkumavky někdy „ vystřelí“, proto pozor na ústí zkumavky. Do vzniklé sraženiny přidáme 2 ml amoniaku, reakce je zpočátku bouřlivá, protože dochází k neutralizaci mezi nadbytečnou kyselinou dusičnou a přidávanou zásadou. Přidáním nadbytečné zásady vznikne oranžový xantoprotein.


Stáhnout ppt "Aminokyseliny substituční deriváty karboxylových kyselin obecný vzorec AK (ve vzorci vyznačit α uhlík v karboxylové skupině) pevné, krystalické látky s."

Podobné prezentace


Reklamy Google