Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9 RNDr. Václav Poštolka, PhD.

Prezentace na téma: "Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9 RNDr. Václav Poštolka, PhD."— Transkript prezentace:

1 Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9 RNDr. Václav Poštolka, PhD.

2 Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9
O B S A H Agenda 21 Lokální problémy životního prostředí a jejich řešení Sociální podmíněnost životního prostředí Poškozená území Nástroje environmentální správy Únosnost a zátěže území Ekologická stopa Udržitelný rozvoj Doporučené zdroje informací

3 Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9
1. Agenda 21 Podle dokumentu přijatého 179 státy na konferenci v Ríu de Janiero v r (Earth Summit) (včetně ČSFR – J.Vavroušek, I.Rynda) Doporučení a návrhy opatření, - jak bránit zhoršování stavu ŽP - jak se přibližovat udržitelnému rozvoji

4 Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9
2. Lokální problémy životního prostředí a jejich řešení většinu opatření Agendy 21 nutno realizovat na lokální úrovni, tzv. lokální (místní) Agenda 21 tj. obce a města (komunitní plánování) Mysli globálně, jednej lokálně úspěchy / zkušenosti např. ve Švédsku, Velké Británii, Nizozemsku u nás zakládání tzv. MAS (místní akční skupiny)

5 Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9
3. Sociální podmíněnost životního prostředí ŽP je (nejen) ŽP člověka (společnosti / komunit), ale i jeho odrazem, výsledkem působení člověka a jeho chování / preferencí / vztahu k „svému“ ŽP viz mentální vzorce,(stereo)typy a mentální mapy, behaviorální a environmentální geografie Význam / nezbytnost zapojení veřejnosti = bydlící obyvatelé a ostatní uživatelé území, do rozhodovacích procesů o využití území

6 Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9
4. Poškozená území Území vyznačující se zhoršeným stavem ŽP, jež se mohou projevovat i na zdravotním stavu obyvatel (viz Atlas ŽP a zdraví obyvatel ČSFR, GgÚ ČSAV 1992) Postižené oblasti v ČSSR (od r.1974 do r. 1992) Obszary ekologicznego zagrozenia Belastungsgebiete, Smoggebiete Environmentally damaged / sensitive areas

7 Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9
5. Nástroje environmentální správy Environmentální právo (zákony, vyhlášky) Technické normy (ČSN, ČSN ISO, DIN, aj.) Strategické a programové dokumenty Správní řízení (orgány ochrany ŽP) Inspekce ŽP a kontrolní činnost Územní plány a územní / stavební řízení Rozbor udržitelného rozvoje území (ÚAP)

8 Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9
6. Únosnost a zátěže území Každé území má své hodnoty a limity využití v závislosti na poloze, okolí, vývoji apod. Na každé území působí negativní nebo pozitivní vlivy vnějších a vnitřních faktorů ŽP Negativní vlivy lze označovat jako z á t ě ž e a tyto lze měřit Každé území má svou únosnost – pro různé činnosti (zemědělství, těžba, průmysl, cestovní ruch apod.)

9 Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9
7. Ekologická stopa viz M.Wackernagel a W.Rees (UniVancouver) 1996 Our Ecological Footprint (Reducing Human Impact on the Earth) EK, Ekologická kapacita (produkční kapacita vyjádřená plochou) ES, vyjadřuje poměr mezi spotřebou obyvatel určitého území = jídlo, bydlení, doprava, spotřební zboží a služby a dostupnými kapacitami území vše vyjádřeno v plochách (gha) ES průměrného Čecha 6,7 gha a EK 2,4 gha / obyv. (1998) ED (deficit) pro ČR 4,3 gha / obyv., ED Londýn 239x větší ! Výpočet vlastní ES

10 7. Ekologická stopa Ekologická stopa je cosi jako "ekologické účetnictví". Umožňuje porovnat velmi rozdílné vlivy na životní prostředí a také posoudit, co je z dlouhodobého hlediska pro život na Zemi únosné (neboli trvale udržitelné), a co ne. Ekologická stopa je ‚nástroj', který nám udává jak velkou plochu produktivních ploch území potřebujeme k zajištění našich požadavků. Obsahuje v sobě vše od spotřeby potravin, nejrůznějších energií, dopravy až po konečný vyprodukovaný odpad a umožňuje nám tak srovnávat jednotlivé lidské činnosti z hlediska jejich dopadů na přírodu / území. Jednotkou ekologické stopy je „globální hektar“. Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou produktivitou“. Lze tedy změřit, jak velký díl Země patří přímo nám a jak velkou plochu svou existencí drancujeme.

11 7. Ekologická stopa Ekologickou stopu můžeme považovat za plánovací nástroj a nástroj pro měření spotřeby zdrojů (výrobků a služeb) a produkce odpadů. Kalkulace ekologické stopy je založena na dvou jednoduchých faktech: 1) můžeme kvantitativně stanovit většinu zdrojů, které spotřebováváme, a odpadů, které produkujeme. 2) většina těchto zdrojů a odpadů může být konvertována na odpovídající plochy ekologicky produktivní země (tj. plochy orné půdy, pastvin, lesů apod., resp. obecně ekosystémové plochy nutné k zabezpečení životadárných systémů). Ekologická stopa definované populace, od jednotlivce přes celé město nebo stát, je celková plocha ekologicky produktivní země. Tato plocha by měla být maximálně tak veliká, jakou je plocha, kterou měřená populace obývá.

12 7. Ekologická stopa V roce 1997 vydal kolektiv autorů pod vedením M. Wackernagela srovnávací studii, analyzují ekologický dopad 52 velkých národů, v nichž žije 80 % světové populace (Wackernagel, 1997). Ze studie vyplývají přinejmenším tři okruhy velmi zajímavých závěrů : 1, Globální ekologická stopa, neboli ekologická stopa všech obyvatel Země. Ta činila v roce 1993 (k tomuto roku byly dostupná data) 2,3 ha na obyvatele. Dostupná ekologická kapacita na hlavu přitom činila pouze 1,8 ha, tzn. že ES v globálním měřítku převyšovala dostupnou ekologickou kapacitu o 0,5 ha na osobu, tzn. zhruba o třetinu. Lidstvo jako celek tedy v současné době vytváří ekologický deficit. 2, Srovnání ekologických stop jednotlivých států a takzvaného spravedlivého podílu (fair share), tedy dostupné ekologické kapacity na hlavu (v globálním měřítku). Státy, jejichž ekologická stopa překračuje globální spravedlivý podíl – 1,8 ha – se pohybují za hranicí udržitelnosti a svojí spotřebou vytvářejí nadlimitní ekologický dopad. 3, Srovnání ekologické stopy vybraných národů / států s lokálně dostupnou ekologickou kapacitou na obyvatele. Největší ekologický deficit konstatovali autoři u ekonomicky vysoce rozvinutých zemí s limitovanou vlastní ekologickou kapacitou, či nepříznivou geografickou polohou (např. Island, Japonsko, Singapur).

13 7. Ekologická stopa - Celá studie byla v říjnu 1999 aktualizovaná, s využitím přesnější metodiky a aktualizovaných dat z roku 1995. Podle nových výpočtů globální ekologická stopa mírně narostla, zatímco ekologický deficit se mírně snížil (o 0,1 ha na obyvatele). - Největší ekologickou stopu na obyvatele mají nově Spojené státy (9,6 ha), na druhém místě je Austrálie (9,4 ha), na třetím Kanada (7,2 ha). Nejnižší ekologickou stopu má nadále Bangladéš (0,6 ha) a Etiopie (0,7 ha). Nejvyšší ekologický deficit vytváří malé vyspělé státy – Singapur a Hongkong (6,5 ha resp. 6,1 ha), na třetím místě jsou USA (4,1 ha). Ekologická stopa České republiky podle nových dat mírně poklesla (z 4,2 ha na 3,9 ha), stejně tak její ekologický deficit. ČR se však nadále řadí mezi státy s nejvyšší stopou i deficitem.

14 7. Ekologická stopa     Populace (1997) Ekologická stopa Dostupná kapacita Ekologický deficit   (v gha/osobu) (v gha/osobu) (v gha/osobu) SVĚT 5,892,480, , , ,5 Austrálie 8,053, , , ,1 Bangladéš 125,898, , , ,1 Belgie 10,174, , , ,4 Kanada 30,101, , , ,5 ČESKÁ REPUBLIKA 10,311, , , ,7 Dánsko 5,194, , , ,7 Německo 81,845, , , ,5 Maďarsko 10,037, , , ,5 Island 274, , , ,4 Indie 970,230, , , ,0 Japonsko 125,672, , , ,6 Nizozemí 15,697, , , ,9 Nový Zéland 3,654, , , ,5 Pákistán 148,686, , , ,1 Rusko 146,381, , , ,1 Singapur 2,899, , , ,8 Spojené státy 268,189, , , ,2

15 7. Jak velká je vaše ekologická stopa?
Ekologická stopa je vyjádřena v „globálních hektarech“. V současné době tvoří biosféru Země 10,8 miliardy ha biologicky produktivních ploch, z toho 2,3 miliardy ha plocha produktivních oceánů a moří, 8,5 ha miliardy ha plocha produktivní souše. Pro změření vaší stopy musíte odpovědět na 20 otázek typu věk, počet lidí ve společné domácnosti, typ vytápění vašeho bytu, jaké potraviny preferujete nebo jakým způsobem se dopravujete. Cílem dotazníku je postihnout dopad individuální spotřeby nebo spotřeby domácnosti v oblasti potravin, zboží, bydlení a dopravy bez ohledu na to, kde daný člověk bydlí. Tak jak velká je vaše ekologická stopa?

16 8. Udržitelný rozvoj / Místní Agenda 21
… je strategickým a akčním plánem rozvoje „místa“ Je ohleduplný k ekologickým, sociálním a kulturním hodnotám a vychází z místních tradic Probíhá za účasti těch, do v místě žijí ve vzájemném dialogu s místními spolky, obcí a zainteresovanou veřejností Příklad TIMUR - občanské sdružení Týmová iniciativa místních pro udržitelný rozvoj v ČR bylo v roce 2007 zapojeno „pouze“ 16 měst (např. Děčín, Hradec Králové, Vsetín) a jeden mikroregion

17 8. Pilíře a témata (trvale) udržitelného rozvoje
Viz Strategie udržitelného rozvoje ČR (SRR ČR) (schválena usn.vlády ČR č z ) P. Ekonomický – posilování konkurenceschopnosti P. Environmentální – ochrana přírody a krajiny, životního prostředí, přírodních zdrojů, envir.limity P. Sociální – posílení soudržnosti a stability T. Výzkum, vývoj a vzdělávání T. Evropský a mezinárodní kontext T. Správa věcí veřejných

18 8. Environmentální pilíř - indikátory SRR ČR
Emise CO2 ekvivalentní na obyvatele 2. Emise CO2 ekvivalentní na jednotku HDP 3. Materiálová spotřeba 4. Materiálové využití odpadů 5. Spotřeba základních živin v minerálních hnojivech 6. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin Index běžných druhů volně žijících ptáků Index defoliace Podíl ekologického zemědělství na výměře zem.půdy 10. Výdaje na ochranu ŽP a veřejné výdaje na ochranu ŽP

19 Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9
9. Doporučené zdroje informací: Časopisy (UNI): Geografické rozhledy, EKO, Životné prostredie

20 Životní prostředí pro přírodní vědy Téma 9
RNDr. Václav Poštolka, PhD. Katedra geografie FP TU v Liberci

21 D ě k u j i z a p o z o r n o s t