Indikátory udržitelného rozvoje Jak měřit posun k udržitelnosti rozvoje.

Prezentace na téma: "Indikátory udržitelného rozvoje Jak měřit posun k udržitelnosti rozvoje."— Transkript prezentace:

1 Indikátory udržitelného rozvoje Jak měřit posun k udržitelnosti rozvoje

2 Globální úroveň Tři pilíře udržitelného rozvoje – tři headline indikátory: Ekonomický pilíř: HDP Sociální pilíř: HDI Environmentální pilíř:ekologická stopa

3 Hrubý domácí produkt HDP/ na osobu Souhrn hrubé přidané hodnoty sektorů a odvětví národního hospodářství (mld. Kč) Vyjadřuje celkový výkon ekonomiky Nevyjadřuje kvalitu života ani zátěž na životní prostředí Roční HDP České republiky?

4 Doplňující ekonomické indikátory Energetická náročnost HDP: podíl primárních energetických zdrojů a HDP (GJ/tis.Kč) Primární energetické zdroje jsou souhrnem tuzemských nebo dovezených energetických zdrojů vyjádřených v energetických jednotkách Podíl energie z obnovitelných zdrojů: podíl OZE na primární energetické spotřebě a na výrobě elektřiny (%) Materiálová spotřeba: množství vytěžených surovin a vyprodukované biomasy + dovozy - vývozy (mil. tun) Materiálová náročnost: podíl mater. spotřeby a HDP

5 Decoupling Oddělení hospodářského růstu na energetické a přírodní zdroje Relativní: růst HDP roste rychleji než získávání zdrojů, nedochází k celkévému snížení zátěže, snižuje se energetická a surovinová náročnost jednotky HDP Absolutní: snižování celkové zátěže na ŽP

6 Mezinárodní srovnání měrných emisí skleníkových plynů na obyv.(t CO2/obyv., 2007)

7 Energetická náročnost ekonomiky, mezinárodní srovnání [kgoe/1 000 EUR], 1995, 2006

8 Mezinárodní srovnání domácí materiálové spotřeby (DMC) dle skupin materiálů, [t.obyv.-1], 2007

9 Globální získávání přírodních zdrojů a decoupling (1980-2005)

10 Index lidského rozvoje -HDI Zprávu o stavu lidského rozvoje vydává od r. 1990 každoročně UNDP. Skládá se z následujících faktorů: Očekávaná délka života + kvalita a přístup ke zdravotnictví Dosažené vzdělání ( + počet let ve škole) HDP na 1 obyvatele ČR v r. 1998 – 38. země světa v r.2011 - 27. země světa

11 Pořadí některých států ve zprávě UNDP (2011): 1. Norsko 2. Austrálie 3. Nizozemsko 4. USA 5. Nový Zéland 6. Kanada 7. Irsko 8. Lichtenštejnsko 9. Německo 10. Švédsko 11. Švýcarsko 12. Japonsko.... 27. Česká republika 28. Spojené království Velké Británie a Severního Irska.... 185. Burundi 186. Niger 187. Demokratická republika Kongo

12 Očekávaná délka dožití Délka dožití se v různých částech světa různí a je ovlivněna faktory jako jsou strava, ekonomika země, infrastruktura (pitná voda, sběr odpadu, exhalace), stav zdravotnictví, úroveň kriminality, vojenský stav země apod. Průměrné hodnoty (2009): Japonsko, Norsko, Francie, Švýcarsko : 77 – 83 let ČR: 75 –78 let (45. země v pořadí….) Indie: 67 – 70 let Afrika: 50 –55 let (Nigérie 46 let, Mosambik 41 let)

13 Ekologická stopa Složený indikátor (autoři Mathis Wackernagel a William Rees (1996): porovnává energetické a materiálové nároky společnosti s dostupností přírodních zdrojů a energií, které jsou pro danou společnost k dispozici. ES je definována tak, že různé kategorie lidské spotřeby (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení apod.) se převádějí na biologicky produktivní plochy (globální hektary), které jsou nezbytné k zajištění přírodních zdrojů a energetických vstupů na jedné straně a k asimilaci odpadních produktů na straně druhé(Třebický, 2006).

14 Ekologická stopa Poptávku společnosti lze poté porovnat s nabídkou – biologickou kapacitou Země či vybraného území (např. jednotlivé státy) vyčíslenou též v globálních hektarech. Překračuje-li poptávka (spotřeba zdrojů) nabídku (biologickou kapacitu), vzniká ekologický deficit. Global Footprint Network (GFN) zveřejňuje každý rok tzv. národní účty, které zahrnují propočty ekologické stopy, existující biologické kapacity a výši ekologického deficitu, či přebytku jednotlivých států.

15 Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint and Biocapacity Accounts Edition (2005).

16 Státy EU s největší ekologickou stopou, 2008

17 Budoucí výzvy z hlediska UR 1) oddělení hospodářského růstu od zátěže na přírodní zdroje, t.j decoupling (snižování energetické a materiálové náročnosti ekonomiky ), 2) snižování dopadů spotřeby populace na životní prostředí a přírodní zdroje (týká se potravin, vody, bydlení, mobility, trávení volného času apod.) 3) udržení funkčních ekosystémových služeb, které jsou vázány na stav ekosystémů a biokapacitu území (např. poměr zastavěné a nezastavěné plochy, stav vodního režimu v krajině, udržení přírodní rozmanitosti, úrodnosti půd apod.)

18 Zastavěná plocha v ČR Rozloha urbanizovaných území narostla od roku 1990 o 245 km2. Pokud by stávající trend zástavby zelených ploch pokračoval stejným tempem do roku 2050 by se zastavělo dalších 1350 km 2 ploch (AOPK, 2009). Vývoj výměry orné půdy v ČR [tis. ha], 2000–2009 (Zdroj MŽP)

19 Vazby mezi ekosystémovými službami a kvalitou života (lidským blahobytem).

20 Literatura Millenium Assessment (MA): Ekosystémy a lidský blahobyt. Shrnutí. MŽP, 2008. Zpráva o stavu lidského rozvoje 2011: http://hdr.undp.org/en/reports/global/hdr2011/ WWF: Living Planet Report. WWF International, 2008. http://www.ekologickastopa.cz/zdroje/zprava-o-zivouci-planete- 2010.htmhttp://www.ekologickastopa.cz/zdroje/zprava-o-zivouci-planete- 2010.htm Ekologická stopa http://www.footprintnetwork.org.http://www.footprintnetwork.org http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/ceska-stopa.pdf MŽP: Zpráva o stavu životního prostředí. Praha, CENIA 2007, 2009.