Výpovědní možnosti a limity stabilometrie

Prezentace na téma: "Výpovědní možnosti a limity stabilometrie"— Transkript prezentace:

1 Výpovědní možnosti a limity stabilometrie
S.Otáhal

2 STABILO – METRIE MĚŘENÍ
STABILITA je schopnost soustavy, systému při působení podnětu, se ustálit v rovnovážném stavu ( v mezích stability) a po odeznění podnětu se vrátit do původního, výchozího stavu v mechanické variantě svoji formu statickou a dynamickou MĚŘENÍ stability se provádí měřením časového průběhu charakteristických veličin a následným srovnáním výsledků s kriterii stability stability vzpřímeného stoje člověka se v současné době upírá pouze o hodnocení časového průběhu působiště výslednice kontaktních sil

3 STABILNÍ VERSUS LABILNÍ

4 STABILISACE NESTABILITY

5 Řetězce a mechanismy

6 Prvotní informace prosté a kombinované stabilometrie
Stabilometr u pohybujícího se tělesa nedetekuje vertikální průmět těžiště těla, ale působiště výsledné kontaktní síly. Pedobarografický „doplněk“ detekuje distribuci dílčích tlaků

7 Teorie statické rovnováhy
Je pro interpretaci stability vzpřímené stoje zcela nevyhovující Stabilitní kriteria pracují pouze s průmětem těžiště a jeho polohy ke „klopným hranám“

8 Teorie oscilační Předpokládá „řiditelný“ pasivní typ stabilisace v kloubech Stabilitní kriteria se opírají o analýzu periodicity, o analýzu tvaru x(t) a y(t) Fourierovou frekvenční analýzou. Do výsledku se silně promítá geometrie hmot (J). Bez definovaného podnětu nevypovídá bezpečně o strategii stabilizace.

9 Teorie stochastická Předpokládá aperiodický pohyb, který je vyvolán aktivní stabilisací („pulsní motorky“), jejichž koordinace je stochastická Stabilitní kriteria vychází ze spektrální (statistické) analýzy odezvy x(t), y(t) (četnost, histogram apod.) Strategie řízení stabilizace je neidentifiokovatelná

10 Teorie determinovaného chaosu
Předpokládá výrazné změny tvaru odezvy na základě dílčích stabilizačních manévrů. Stabilitní kriteria nejsou zatím spolehlivě známá. Vycházejí „charakteristické dimense“ funkce. Analýza odezvy pracuje z principy fraktální geometrie – zatím ve vývoji. Je velmi citlivá na charakter dílčích komponent manévrů.

11 Závěr Současná stabilometrie není sama o sobě schopna podat validní informace o strategii stabilizace vzpřímené polohy člověka. Jakékoliv současné rutinní zpracování „nativního“ stabilogramu je poplatné výchozí „hypotéze“ o původu signálu, tedy teorii z které tato rutina vychází. Zpracovávaný signál je rovinný, stabilizační proces je však prostorový. To přináší další redukci v možné interpretaci. Výpovědní schopnost současné stabilometrie je možné významně vylepšit její kombinací se simultánní pedobarografií a 3D analýzou pohybu.