Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.

Prezentace na téma: "Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola."— Transkript prezentace:

1 Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona:III/2 Sada:VY_32_INOVACE_Eko.3.11 Tajga Vytvořeno:5.1.2013 Ověřeno: 7.1.2013Třída:AE3

2 Biomy - Tajga Vzdělávací oblast:Environmentální vzdělávání Předmět:Ekologie Ročník:3. Autor:Ing. Hana Antošová Časový rozsah:3 vyučovací hodiny Pomůcky:notebook, dataprojektor Klíčová slova:biomy, tajga Anotace: Materiál je určen pro studenty environmentálních předmětů, především ekologie, pro upevnění znalostí o daném biomu.

3 Boreální jehličnaté lesy - tajga Klima, rozšíření nepatrně J Chile Z části S Ameriky, Eurasie (Aljaška, Skandinávie) 30 až 20 dní s průměrnou teplotou nad 10 o C průměrná teplota -10 - +8 o C srážky: 2 500 mm v oceánských částech, 200 mm v kontinentálních oblastech používá se pojem tajga

4

5

6 Boreální jehličnaté lesy – tajga Půdy podzoly se surovým humusem rozklad biomasy pomalý v důsledků chladných zim, nízkého Ph, často zamokřen živiny jsou vázány v odumřelé biomase, která může tvořit až 2/3 veškeré organické hmoty a je jich tedy nedostatek permafrost, je 1,5 m hluboko

7 Boreální jehličnaté lesy – tajga Adaptace jehlice odolnější k mrazu, na povrchu silná kutikula, vosky, malé a zanořené průduchy, které mohou úplně uzavřít při nízkých teplotách neprobíhá fotosyntéza v centrální Sibiři pouze opadavé MD SM má kořenový systém nízko pod povrchem – adaptace na přítomnost permafrostu, zamokření (proto se snadno vyvrátí)

8 Boreální jehličnaté lesy – tajga Adaptace dřeviny si s bylinami konkurují o vodu, pak převládnou lišejníky v suchých oblastech časté požáry (Skalisté hory, Sibiř), hlavně ve druhé polovině léta, kdy opad vyschne opad jehlic, dřevo dobře hoří díky vysokému obsahu pryskyřic požáry přispívají k vrácení živin do půdy pokud les shoří, rychle se regeneruje

9 Boreální jehličnaté lesy – tajga Adaptace na požáry dobře adaptovány BO, vytváří tzv. serotinní šišky, které vydrží v koruně i několik let, otevřou se teprve při požáru (vyteče pryskyřice, pak vypadávají semena) semena vydrží teplotu až 370 o C vysoká teplota stimuluje klíčení tím, že zničí klíčení inhibující látky

10 Boreální jehličnaté lesy – tajga Adaptace Živočichové Krasec -vyhledá požářiště až na vzdálenost několika desítek kilometrů -má speciální receptory na nohou registrující infračervené záření -vyhledá požárem oslabené stromy a tam klade vajíčka

11 Boreální jehličnaté lesy – tajga Důl. požárů pro udržení druhového bohatství př. Yellowstonský park zde se dlouhodobě a cílevědomě bránilo požárům (negativní faktor) porost stárnul, hromadila se biomasa a nenápadně ubýval počet druhů v roce 1988 došlo k velkoplošnému požáru, kdy shořela 1/3 NP ideální je, když k těmto disturbancím dochází mozaikovitě v tomto biomu

12 Boreální jehličnaté lesy – tajga Živočichové mají malou potravní nabídku částí monofágové, známé jejich populační exploze (lýkožrout, mniška), jsou ale přirozenou součástí ekosystému semenožraví ptáci, veverky, plchové typickou adaptací u hlodavců, zajíců je sezónní změna barvy srsti – zajíc bělák vlci – predátoři zajíců, losů zvětšování tělesných rozměrů směrem k pólům (Bergmannovo pravidlo)

13 Boreální jehličnaté lesy – tajga Diverzita biom s nejchudším druhovým složením ze všech lesních biomů v centrální Sibiři ve stromovém patře jen jeden druh chudé je i bylinné patro, keřové většinou není vyvinuto chudý i herbivorní hmyz dobře se daří hlodavcům, díky potravní nenáročnosti

14 Boreální jehličnaté lesy – tajga Jednotlivé oblasti Eurasie dva dominantní druhy: SM ztepilý, BO lesní na Sibiři MD (světlá modřínová tajga), BO (světlá borovicová tajga), SM (tmavá smrková tajga) Severní Amerika větší druhové bohatství než v Evropě více druhů BO, JD, SM

15 Boreální jehličnaté lesy – tajga Historie a vliv člověka biom nejméně ovlivněn činností člověka sibiřské lesy – velkoplošné kácení rychlá regenerace

16 Použité zdroje Zdroj obrázků: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wytsman.Genera.Insectoru m.Buprestidae.02.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Taiga.png http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Picea_glauca_taiga.jpg PRACH K., ŠTECH M., ŘÍHA P., 2009: Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Nakladatelství Scientia, Praha, 151 str. ISBN 978-80- 86960-46-3. Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.