Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Metody regionálně geografického výzkumu 1. Osnova 1.Vývoj geografického myšlení a výzkumných přístupů (1 hodina) 2.Základní principy geografického výzkumu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Metody regionálně geografického výzkumu 1. Osnova 1.Vývoj geografického myšlení a výzkumných přístupů (1 hodina) 2.Základní principy geografického výzkumu."— Transkript prezentace:

1 Metody regionálně geografického výzkumu 1

2 Osnova 1.Vývoj geografického myšlení a výzkumných přístupů (1 hodina) 2.Základní principy geografického výzkumu (1) 3.Region jako prostorový systém: koncept a teorie regionu v geografii (1) 4.Regionální hierarchie a prostorové interakce (2) 5.Prostorová organizace (2) 6.Regionální taxonomie (2) 7.Hranice regionu a její geografické projevy (1) 8.Data a mapové podklady v regionální geografii: využití, konstrukce (1) 9.Vědecká práce (1)

3 Požadavky na studenta Účast ve cvičeních Účast ve cvičeních Korektní vypracování a odevzdání protokolů ze cvičení Korektní vypracování a odevzdání protokolů ze cvičení Dosažení 60 % správných odpovědí v závěrečném testu Dosažení 60 % správných odpovědí v závěrečném testu

4 Vývoj geografického myšlení a výzkumných přístupů

5 Geografie v historii 1. „mapa“ – rytina na mamutím klu z oblasti Pálavy (tábor lovců mamutů v blízkosti Pavlova) zobrazující meandrující řeku a okolní kopce (před lety) 1. „mapa“ – rytina na mamutím klu z oblasti Pálavy (tábor lovců mamutů v blízkosti Pavlova) zobrazující meandrující řeku a okolní kopce (před lety) Pravěk

6 Geografie v historii využití geografických znalostí využití geografických znalostí vojenské, správní (daně), obchodní, náboženské, ekonomické (lokace zemědělství, lokace sídel, těžba surovin)vojenské, správní (daně), obchodní, náboženské, ekonomické (lokace zemědělství, lokace sídel, těžba surovin) vysoká úroveň geografických znalostí u mimoevropských civilizací, např. u Číňanů, Mezopotámců, Egypťanů, Inuitů, Aztéků, Mayů nebo Inků vysoká úroveň geografických znalostí u mimoevropských civilizací, např. u Číňanů, Mezopotámců, Egypťanů, Inuitů, Aztéků, Mayů nebo Inků Antika

7 Geografie v historii Vznik geografie jako vědecké disciplíny Vznik geografie jako vědecké disciplíny stojí vysoko na vývojovém žebříčku věd (právě proto, že se etablovala již v antice)stojí vysoko na vývojovém žebříčku věd (právě proto, že se etablovala již v antice) oddělila se od filosofie jako součást historie asi v 6. stoletím před naším letopočtem v Řecku.oddělila se od filosofie jako součást historie asi v 6. stoletím před naším letopočtem v Řecku. Představitelé Představitelé Milétská škola (filosof Anaximandros)Milétská škola (filosof Anaximandros) Hérodotos (popis nejrůznějších krajin, zdůvodňování jejich specifik)Hérodotos (popis nejrůznějších krajin, zdůvodňování jejich specifik) Aristoteles: odklon geografie od historie k přírodním vědám (oběh vody na Zemi, vzdušné proudění, vývoj a rozmístění bioty)Aristoteles: odklon geografie od historie k přírodním vědám (oběh vody na Zemi, vzdušné proudění, vývoj a rozmístění bioty) Antika

8 Geografie v historii Erasthoténes z Kyrény Erasthoténes z Kyrény „otec“ geografie, zavedl pojem geografie: Géos (Země), graphein (psát)„otec“ geografie, zavedl pojem geografie: Géos (Země), graphein (psát) dílo Geografika: popis jednotlivých území známého světa podle nejrůznějších geografických složek, pokus o zdůvodnění řady geografických jevů (3 části: matematická, fyzická a regionálně-zeměpisná)dílo Geografika: popis jednotlivých území známého světa podle nejrůznějších geografických složek, pokus o zdůvodnění řady geografických jevů (3 části: matematická, fyzická a regionálně-zeměpisná) Dále se zabýval zemětřesením, vulkanismem, slapovými jevy a matematickým zeměpisemDále se zabýval zemětřesením, vulkanismem, slapovými jevy a matematickým zeměpisem Klaudius Ptolemaios Klaudius Ptolemaios rozlišuje geografii (v dnešním pojetí obecnou geografii s kartografií) a chorografii (popisnou regionální geografii)rozlišuje geografii (v dnešním pojetí obecnou geografii s kartografií) a chorografii (popisnou regionální geografii) jako první kvantifikoval geografické jevyjako první kvantifikoval geografické jevy Antika

9 Geografie v historii Antika Geografie starověkého Řecka a Říma byla převážně popisná (popisy moří a pobřeží pro mořské obchodní plavby) Geografie starověkého Řecka a Říma byla převážně popisná (popisy moří a pobřeží pro mořské obchodní plavby) Jediným kompletně zachovalým antickým geografickým dílem je sedmnácti svazková publikace Geografika, kterou v 1. století napsal římský stoický filosof Strabón. Jediným kompletně zachovalým antickým geografickým dílem je sedmnácti svazková publikace Geografika, kterou v 1. století napsal římský stoický filosof Strabón.

10 Geografie v historii Úpadek antických znalostí Úpadek antických znalostí Zničení knihoven a knih v souvislosti se stěhováním národů – antické vědomosti přetrvávají v arabském světě Zničení knihoven a knih v souvislosti se stěhováním národů – antické vědomosti přetrvávají v arabském světě Křesťanský přístup: vyvrácení „mýtů a pohanských bludů“ o kulatosti světa Křesťanský přístup: vyvrácení „mýtů a pohanských bludů“ o kulatosti světa Geografické informace Geografické informace Od cestovatelů (Marco Polo 1254 – 1324, kniha Milión – Čína, Mongolsko)Od cestovatelů (Marco Polo 1254 – 1324, kniha Milión – Čína, Mongolsko) Křížové výpravyKřížové výpravy Plavby Vikingů (severní Atlantik, S a V Evropa)Plavby Vikingů (severní Atlantik, S a V Evropa) kronikykroniky Středověk

11 Vznik moderní geografie 16. století: přelom v rozvoji geografie 16. století: přelom v rozvoji geografie Nové geografické poznatky jako produkt objevných cest (Portugalsko, Španělsko, později Nizozemí, Velká Británie, Francie a Rusko) Nové geografické poznatky jako produkt objevných cest (Portugalsko, Španělsko, později Nizozemí, Velká Británie, Francie a Rusko) Rozvoj matematické geografie a kartografie (astronomové Koperník, Galilei, Bruno) Rozvoj matematické geografie a kartografie (astronomové Koperník, Galilei, Bruno) Vznik rozsáhlých mapových děl – atlasů (Nizozemí, Německo) Vznik rozsáhlých mapových děl – atlasů (Nizozemí, Německo) Počátek novověku

12 Vznik moderní geografie Zásadní změna vztahu širších mas k okolnímu prostředí Zásadní změna vztahu širších mas k okolnímu prostředí Joachim Winkelmann (1719 – 1768) a odpor k přírodě Joachim Winkelmann (1719 – 1768) a odpor k přírodě Jean Jacques Rousseau Jean Jacques Rousseau (1712–1778) a návrat k přírodě Romantismus

13 Vznik moderní geografie 1.geografický determinismus: vliv přírody na vlastnosti člověka, určité přírodní složky leží mimo lidskou společnost (vznikl již v antickém Řecku) 2.deskriptivní geografie: na základě různých vstupních dat se popisuje celý objekt - rozlišujeme dva základní druhy obecný geografický popis (obecná struktura – geografická poloha, vymezení, povrch, podnebí, vodstvo, půdy, rostlinstvo, živočišstvo, nerostné složení, obyvatelstvo, hospodářství, vnitřní diferenciace regiónu a vnějších svazků)obecný geografický popis (obecná struktura – geografická poloha, vymezení, povrch, podnebí, vodstvo, půdy, rostlinstvo, živočišstvo, nerostné složení, obyvatelstvo, hospodářství, vnitřní diferenciace regiónu a vnějších svazků) problémový (účelový) geografický popis (selekce faktů a naznačení způsobů řešení – moderní, velmi používaná varianta)problémový (účelový) geografický popis (selekce faktů a naznačení způsobů řešení – moderní, velmi používaná varianta) Přístupy

14 Vznik moderní geografie Klasická německá škola Klasická německá škola Alexander von Humboldt ( ): zabýval se především přírodovědou, ale také obecnou fyzickou geografií, klimatogeografií a fytogeografií; autor rozsáhlého díla KosmosAlexander von Humboldt ( ): zabýval se především přírodovědou, ale také obecnou fyzickou geografií, klimatogeografií a fytogeografií; autor rozsáhlého díla Kosmos Karl Ritter ( ): vedoucí první katedry geografie na světě, která byla založena v Berlíně; rozpracoval teorii geografického determinismuKarl Ritter ( ): vedoucí první katedry geografie na světě, která byla založena v Berlíně; rozpracoval teorii geografického determinismu Propagace komparativní (srovnávací) geografické metody: srovnávání několika objektů nebo jevů za účelem získání jejich společných nebo naopak odlišných znaků Propagace komparativní (srovnávací) geografické metody: srovnávání několika objektů nebo jevů za účelem získání jejich společných nebo naopak odlišných znaků Ritterův žák: Jan Křtitel Kašpar Palacký (syn Františka Palackého), první profesor geografie na české části Univerzity Karlovy Ritterův žák: Jan Křtitel Kašpar Palacký (syn Františka Palackého), první profesor geografie na české části Univerzity Karlovy 19. století - 1. pol. 20. století

15 Vznik moderní geografie Berkeleyská škola geografie kultury Berkeleyská škola geografie kultury USA, první světová válkaUSA, první světová válka rozvoj kultury v regionu na základě vlastních zdrojů a impulsů zvenčírozvoj kultury v regionu na základě vlastních zdrojů a impulsů zvenčí kultura slouží jako způsob adaptace člověka na okolní přírodní i sociální prostředíkultura slouží jako způsob adaptace člověka na okolní přírodní i sociální prostředí Christallerova škola Christallerova škola Německo, 30. létaNěmecko, 30. léta propojení ekonomické geografie a prostorové ekonomie (teorie centrálních míst)propojení ekonomické geografie a prostorové ekonomie (teorie centrálních míst) Následovník: August LöschNásledovník: August Lösch 19. století - 1. pol. 20. století

16 Vznik moderní geografie 1.Pozitivismus: založen filosofem Augustem Comtem (1798 – 1857), představuje 1. skutečně vědeckou metodologii Další přístupy Klade důraz na studium fakt, empirické pozorování: pouze na tomto základě lze sestavit jediný skutečný obraz světaKlade důraz na studium fakt, empirické pozorování: pouze na tomto základě lze sestavit jediný skutečný obraz světa použití induktivní generalizace (odvození obecných závěrů na základě studia jednotlivostí)použití induktivní generalizace (odvození obecných závěrů na základě studia jednotlivostí) předpokládá neutralitu vědeckého poznání, objektivitu vědce, opakování pozorování, teorie je ověřována empirickypředpokládá neutralitu vědeckého poznání, objektivitu vědce, opakování pozorování, teorie je ověřována empiricky používaný dodnespoužívaný dodnes

17 Vznik moderní geografie 2.geografický indeterminismus: hlavní představitel je francouzský geograf Paul Vidal de La Blache (1845 – 1918) Další přístupy hovoř í o nez á vislosti člověka na př í rodn í ch podm í nk á chhovoř í o nez á vislosti člověka na př í rodn í ch podm í nk á ch geografick é prostřed í je jen r á mcem pro rozvoj společnostigeografick é prostřed í je jen r á mcem pro rozvoj společnosti hybnou silou je člověk obdařený svobodnou vůl í a iniciativou a z á lež í jen na něm, jak geografick é prostřed í využijehybnou silou je člověk obdařený svobodnou vůl í a iniciativou a z á lež í jen na něm, jak geografick é prostřed í využije

18 Moderní geografie po 2. světové válce Inspirovaná pozitivistickými metodami a přístupy Inspirovaná pozitivistickými metodami a přístupy Proces exaktizace a matematizace geografie, využití statistických analýz Proces exaktizace a matematizace geografie, využití statistických analýz 50. a 60. léta 20. století 50. a 60. léta 20. století Kvantitativní revoluce Peter HaggettPeter Haggett William BungeWilliam Bunge Brian BerryBrian Berry

19 Moderní geografie po 2. světové válce Stěžejní role hraje matematický aparát a použití výpočetní techniky Stěžejní role hraje matematický aparát a použití výpočetní techniky Vlastní práce se skládá z analýz a jiných logických operací na základě exaktních dat Vlastní práce se skládá z analýz a jiných logických operací na základě exaktních dat Kritika: výpočetní technika neumožňuje provádět všechny myšlenkové operace, kterých je schopen mozek člověkaKritika: výpočetní technika neumožňuje provádět všechny myšlenkové operace, kterých je schopen mozek člověka matematický přístup sebou přináší jisté problémy, které především souvisí se skutečností, že geografové nezvládají složitý matematický aparát a matematici často nejsou schopni pochopit, že reálný svět nejde popsat jen matematickými prostředkymodelovánímatematický přístup sebou přináší jisté problémy, které především souvisí se skutečností, že geografové nezvládají složitý matematický aparát a matematici často nejsou schopni pochopit, že reálný svět nejde popsat jen matematickými prostředkymodelování Modely v geografii (Chorley, Haggett) Modely v geografii (Chorley, Haggett) Kvantitativní revoluce

20 Moderní geografie po 2. světové válce Kritika pozitivismu a její důsledky Kritika pozitivismu a její důsledky revize induktivní metodyrevize induktivní metody zmírnění závislosti na datech a empiriizmírnění závislosti na datech a empirii nástup kvalitativních metodnástup kvalitativních metod Útok ze dvou směrů Útok ze dvou směrů Postpozitivismus – strukturalismus, kritické realismu, teorie strukturace (marxistická/strukturalistická kritika) Relativismus – hermeneutika, interpretativní přístupy, poststrukturalismus, postmodernismus (humanistická kritika) FG: pozitivismus pokračuje v souvislosti s nástupem GIS, kdy byly kvantitativní techniky rehabilitovány = rozštěpení geografie na fyzickou a humánní FG: pozitivismus pokračuje v souvislosti s nástupem GIS, kdy byly kvantitativní techniky rehabilitovány = rozštěpení geografie na fyzickou a humánní „Nové“ geografie

21 Moderní geografie po 2. světové válce Torsten Hägerstrand (1916 – 2004) a švédská geografická škola – Universita v Lundu Torsten Hägerstrand (1916 – 2004) a švédská geografická škola – Universita v Lundu Geografie času a behaviorální geografie Pohyb jednotlivce v prostoru a časePohyb jednotlivce v prostoru a čase Šíření inovací (30. léta, jižní Švédsko, zemědělské inovace)Šíření inovací (30. léta, jižní Švédsko, zemědělské inovace) Spolupráce se soc. psychologiíSpolupráce se soc. psychologií Studuje projevy chování lidí v prostoru a vnímáním prostoru jednotlivci a skupinami lidíStuduje projevy chování lidí v prostoru a vnímáním prostoru jednotlivci a skupinami lidí Důraz na procesy při objasňování lidských aktivitDůraz na procesy při objasňování lidských aktivit

22 Moderní geografie po 2. světové válce Humanistická (70. léta 20. století) Humanistická (70. léta 20. století) prosazuje vazbu geografie, filosofie a jiných humanistických oborů (antropologie)prosazuje vazbu geografie, filosofie a jiných humanistických oborů (antropologie) staví do centra geografického vnímání člověkastaví do centra geografického vnímání člověka Marxistická (70. léta 20. století) Marxistická (70. léta 20. století) v souvislosti s celospolečenských odporem k vietnamské válce v USA (+hippies, černošská a mírová hnutí)v souvislosti s celospolečenských odporem k vietnamské válce v USA (+hippies, černošská a mírová hnutí) D. Harvey: geografie jako způsob řešení společenských problémů, například problém hladu, vzdělání, náboženského, národnostního, politického a sociálního útlakuD. Harvey: geografie jako způsob řešení společenských problémů, například problém hladu, vzdělání, náboženského, národnostního, politického a sociálního útlaku Feministická (80. léta 20. století) Feministická (80. léta 20. století) muži mají práva, která jsou nesprav. upírána ženámmuži mají práva, která jsou nesprav. upírána ženám D. Massey: co znamená být ženou na určitém místě a v určitém čase (v Africe, na vesnici apod.)D. Massey: co znamená být ženou na určitém místě a v určitém čase (v Africe, na vesnici apod.) Radikální geografie

23 Kritika pozitivismu: postpozitivismus Kvalitativní metody Kvalitativní metody Pohled očima „někoho jiného“, popis z perspektivy účastníkůPohled očima „někoho jiného“, popis z perspektivy účastníků Pochopení jednání v sociálním kontextuPochopení jednání v sociálním kontextu Terénní výzkum – pozorování, rozhovory, etnografické metodyTerénní výzkum – pozorování, rozhovory, etnografické metody Strukturalismus (lingvistika, literatura) Strukturalismus (lingvistika, literatura) Předpokládá existenci struktur, tedy jakéhosi řádu, uspořádání individuálních prvků, jevůPředpokládá existenci struktur, tedy jakéhosi řádu, uspořádání individuálních prvků, jevů Kritický realismus (80. léta 20. století) Kritický realismus (80. léta 20. století) neexistuje výzkum bez teorie, nutnost ověřování teoretických formulací a předpokladů v praxi, pochopení struktury a vlastností jevů a věcíneexistuje výzkum bez teorie, nutnost ověřování teoretických formulací a předpokladů v praxi, pochopení struktury a vlastností jevů a věcí Teorie strukturace (80. léta 20. století): Giddens Teorie strukturace (80. léta 20. století): Giddens jednotná teorie věd s územním a sociálně ekonomickým aspektem (sociální geografie, regionální a prostorová ekonomie, sociologie)jednotná teorie věd s územním a sociálně ekonomickým aspektem (sociální geografie, regionální a prostorová ekonomie, sociologie) přístupy

24 Moderní geografie po 2. světové válce Od 2. poloviny 80. let 20. stoletíOd 2. poloviny 80. let 20. století Nedůvěra k velkým projektům, velkým teoriímNedůvěra k velkým projektům, velkým teoriím Hledají se návrhy s lidským měřítkem v návaznosti na historii, tradice, specifiku lokalit a regionů – regionální geografieHledají se návrhy s lidským měřítkem v návaznosti na historii, tradice, specifiku lokalit a regionů – regionální geografie Rozvíjí se především v evropském kulturním prostoru (Velká Británie)Rozvíjí se především v evropském kulturním prostoru (Velká Británie) Postmoderní geografie

25 Kritika pozitivismu: relativismus Hermeneutika Hermeneutika interpretace textu v kontextu společenských a kulturních podmínek doby jeho vznikuinterpretace textu v kontextu společenských a kulturních podmínek doby jeho vzniku vžití se do podmínek, kdy text vznikl, snaha o pochopenívžití se do podmínek, kdy text vznikl, snaha o pochopení Poststrukturalismus, postmodernismus Poststrukturalismus, postmodernismus inspirace v literární vědě a lingvistice: dekonstrukce – rozebrání tradičních postupů myšlení navyklých v evropské civilizaciinspirace v literární vědě a lingvistice: dekonstrukce – rozebrání tradičních postupů myšlení navyklých v evropské civilizaci přístupy

26 Vývoj geografie v České republice Ideologické vlivy Ideologické vlivy Čistě pozitivistický přístup Čistě pozitivistický přístup Důraz na fyzickou geografii Důraz na fyzickou geografii Důraz na modelování a statistickou analýzu Důraz na modelování a statistickou analýzu po roce 1990 nezachycení světových trendů (jazykové nedostatky, neuznávání „vědecké hodnoty“ jiných než pozitivistických přístupů atd.) po roce 1990 nezachycení světových trendů (jazykové nedostatky, neuznávání „vědecké hodnoty“ jiných než pozitivistických přístupů atd.)

27 Literatura Peet, R. (1998): Modern Geographical Thought. Blackwell, 352 s. Peet, R. (1998): Modern Geographical Thought. Blackwell, 352 s. Riedlová, M., Demek, J., Pech, J. (1980): Úvod do studia geografie. SPN, Praha. Riedlová, M., Demek, J., Pech, J. (1980): Úvod do studia geografie. SPN, Praha.


Stáhnout ppt "Metody regionálně geografického výzkumu 1. Osnova 1.Vývoj geografického myšlení a výzkumných přístupů (1 hodina) 2.Základní principy geografického výzkumu."

Podobné prezentace


Reklamy Google