Agregátní výdaje (AE).

Prezentace na téma: "Agregátní výdaje (AE)."— Transkript prezentace:

1 Agregátní výdaje (AE)

2 Podstata AE Agregátní výdaje se skládají ze 4 částí, respektive složek, či sektorů národního hospodářství : spotřebních výdajů domácností, investičních výdajů firem, vládních výdajů na statky, čistého exportu.

3 Spotřební výdaje výdaje, které vynakládají domácnosti na nákup finálních statků na makroekonomické úrovni jsou tedy souhrnem všech výdajů všech domácností za určité časové období. Keynesiánská spotřební funkce: C = Ca + c * YD YD = Y + TR – TA – GBS. TA = TAa + t * Y Mezní sklon ke spotřebě (c, případně MPC) vyjadřuje, o kolik se zvýší spotřební výdaje, pokud se disponibilní důchod (YD) zvýší o jednotku nebo určitý počet jednotek.

4 Graf keynesiánské spotřební funkce

5 Vztah spotřeby a úspor YD = C + PS (S) C >YD  - S  C <YD  + S 

6 Faktory, na kterých závisí spotřeba
Úspory domácností Reálná úroková míra Míra zdanění Očekávání domácností Míra inflace Demografická struktura Bohatství Politická stabilita

7 Investiční výdaje výdaje firem do kapitálových statků, čili do statků, které slouží k produkci dalších statků. Z hlediska agregátních výdajů (AE) se do investičních výdajů zahrnuje pouze plánované zvýšení zásob. Ip = Ir + In + Ivp Ir = obnovovací investice In = čisté investice Ivp = plánovaná změna stavu zásob

8 Faktory ovlivňující investiční výdaje
Technologický pokrok Změny mezního produktu kapitálového statku Změny příjmu z mezního produktu (tj. výnos z) daného kapitálového statku po dobu jeho životnosti Růst ekonomiky po dobu životnosti statku Výnos z alternativního investování peněz Politická stabilita, právní prostředí apod. Z hlediska významnosti patří k nejdůležitějším faktorům: Reálná úroková míra (r): růst reálné úrokové míry vede k poklesu investic, pokles reálné úrokové míry vede k růstu investic. Hrubý domácí produkt (Y): růst reálného hrubého domácího produktu zpravidla vede k růstu investic, pokles HDP k poklesu investic.

9 Vládní výdaje Pod pojem vládní výdaje makroekonomická teorie zahrnuje veškeré výdaje veřejných rozpočtů (tj. na centrální úrovni, úrovni samospráv, státních fondů apod.), za které stát obdrží protihodnotu (tj. nějaký statek). G = Gc + Gi G = vládní výdaje Gc = vládní výdaje spotřebního charakteru Gi = vládní výdaje investičního charakteru

10 Čistý export NX = EX - IM EX = EXa IM = IMa+ m * Y
Export (EX) závisí na světovém HDP (HDP ostatních zemí). Z pohledu domácího HDP je tedy hodnota EX autonomní (nezávislý). EX = EXa IM = IMa+ m * Y Import (IM) se skládá z autonomního importu IMa(tj. z importu nezávislého na domácím HDP) a importu závislého na domácím HDP (Y), přičemž tento import je roven m-násobku hodnoty domácího Y. Mezní sklon k importu (m) vyjadřuje, o kolik se změní dovoz (import), pokud se domácí HDP zvýší o jednotku nebo určitý počet jednotek.

11 Graf čistého exportu

12 Faktory ovlivňující výši čistého exportu
Měnový kurz: zhodnocení domácí měny: snižuje hodnotu EX a zvyšuje hodnotu IM  - ∆ NX znehodnocení domácí měny: zvyšuje hodnotu EX a snižuje hodnotu IM  + ∆ NX Cenová hladina (P), respektive míra inflace (π) Obchodní ochranářství Politická, ekonomická stabilita Technologický pokrok Změny preferencí spotřebitelů

13 Čistý dovoz a čisté zahraniční investice
Zahr. investice: např. továrny, obchodní podíly, nákupy akcií, dluhopisů apod. NFI = FIH – HIF NFI = čisté zahraniční investice, FIH = investice zahraničních subjektů v tuzemsku, HIF = investice tuzemských subjektů v zahraničí. NX↔ NFI (vzájemně se ovlivňují): + ∆ NFI ↔ - ∆ NX (příliv deviz ze zahr.investic a jejich využití domácími subjekty na import ) - ∆ NFI ↔ + ∆ NX (odliv deviz na zahranič.investice domácích subjektů a využití domácí měny zahraničími subjekty na nákup domácího zboží (EX))