Ekonomika a plánování sociálních služeb Ladislav P r ů š a České Budějovice, 10. 12. 2007.

Prezentace na téma: "Ekonomika a plánování sociálních služeb Ladislav P r ů š a České Budějovice, 10. 12. 2007."— Transkript prezentace:

1 Ekonomika a plánování sociálních služeb Ladislav P r ů š a České Budějovice, 10. 12. 2007

2 osnova ekonomika sociálních služeb vícezdrojové financování sociálních služeb příspěvek na péči – aktuální problémy dotační politika MPSV stabilizace systému financování sociálních služeb plánování sociálních služeb vybavenost regionů sociálními službami – aktuální problémy hodnocení kvality plánování sociálních služeb nedostatky plánování sociálních služeb

3 ekonomika sociálních služeb

4 základní ekonomické charakteristiky 2005 – 15 292 mil. Kč st. rozpočet 4 935 mil. Kč klienti5 326 mil. Kč zřizovatelé5 031 mil. Kč pokles výdajů v letech 2002 – 2004 neúplnost podkladů a jejich nepřesnost (aktivity NNO, evidence nákladů podle paragrafů rozpočtové skladby)

5 vývoj státní dotace na lůžko 1995 – 96 1997 – 99 2000 – 02 2003 2004 2005 v DD 50 500 50 500 51 716 60 472 63 608 66 785 v ÚSP 62 300 63 000 63 000 73 665 77 484 81 356

6

7 Výdaje obcí na sociální služby 2001 13,0 % obcí0 7,8 % obcí≤ 10 Kč/1 obyv. ročně 22,5 % obcí11 – 100 Kč" … 8,8 % obcí≥ 1 000 Kč" 2004 4 % obcí0 4 % obcí≤ 10 Kč/1 obyv. ročně 20,2 % obcí11 – 100 Kč" … 6 % obcí≥ 1 000 Kč"

8 r. 2001

9 r. 2004

10 příčiny rozdílná vybavenost regionů sociálními službami tím, kdo byl zřizovatelem jednotlivých zařízení (obec/město nic nemotivovalo k tomu, aby se podílelo na financování zařízení, jehož zřizovatelem byl okresní úřad, přestože toto zařízení se nacházelo na jejím/jeho území a poskytovalo služby jejím/jeho občanům)

11 Výdaje krajů na sociální služby nejvyšších hodnot z hlediska výše výdajů na služby ústavního charakteru v relaci na 1 obyvatele dosahuje kraj Ústecký (257,45 Kč ročně) X Karlovarský kraj (50,53 Kč ročně), nejvyšších hodnot z hlediska výše výdajů na služby neústavního charakteru v relaci na 1 obyvatele dosahuje kraj Olomoucký (88,73 Kč ročně) X Liberecký kraj (0,22 Kč ročně), nejvyšších hodnost z hlediska výše výdajů na služby ústavního charakteru v přepočtu na jedno místo v domovech důchodců a v ústavech sociální péče dosahuje kraj Ústecký (2 733 Kč měsíčně) X Karlovarský kraj (956 Kč měsíčně).

12 příspěvek na péči – cíle zavedení zabezpečit svobodnou volbu způsobu zabezpečení služeb a reverzibilní přechod od „pasivního závislého pacientství“ k „aktivnímu klientství“, sjednotit podmínky pro získání veřejných prostředků všemi subjekty, poskytujícími péči za podmínek jejich registrace, zvýšit prvek spoluúčasti občana při řešení jeho sociální situace, zrušit paušalizaci pohledu na zdravotně postižené občany a starobní důchodce, nastartovat proces deinstitucionalizace a individualizace péče

13 příspěvek na péči kritéria přiznání výkonový přístup tělesně postižení, staří x mentálně a duševně handicapovaní, nevidomí nárůst výdajů 8 mld Kč → 12 mld Kč → 13,9 mld Kč nevyužívání příspěvku na služby příspěvek na doprava, na školní pomůcky → řešit v "hlavním proudu politiky"

14 dotační politika – hlavní principy princip rovných podmínek pro všechny poskytovatele veřejných služeb princip rovných podmínek pro všechny příjemce veřejných služeb princip efektivního (účelného) vynakládání veřejných prostředků princip primárního důrazu na kvalitu poskytovaných služeb princip transparentního systému financování princip stabilního systému financování

15 dotace státu na poskytování sociálních služeb v r. 2007 dotacez toho celkemslužby sociální péčeslužby sociální prevencesociální poradenství 6,846 mld Kč mil. Kč% z požadavkumil. Kč% z požadavkumil. Kč% z požadavkumil. Kč% z požadavku svazek obcí0,320,60,320,60.0. přísp. org. zřizovaná krajem4 294,8082,74 203,9082,825,67765,281,8 přísp. org. zřizovaná obcí951,649,8945,550,53,2112,934,4 církevní právn. osoba561,259387,761157,456,616,143,6 fyzická osoba6,418,44,614,90,636,61,252,4 město, obec, org. složka23,412,52113,528,20,55,6 o.p.s.137,349,571,444,353,955,71261,5 obch. spol.1,12,71,12,70.0. obč. sdružení729,649,6275,249,6351,251,9103,243,1 zdravotnické zařízení1,120,20,918,30,283,100 celkem6 706,7066,65 911,7069,3594,152,120150,9

16

17

18 stabilizace systému financování sociálních služeb v domácnosti – jen poukázky PP I., II. – registrovaný subjekt → rozvoj terénních služeb PP III., IV. – i rodinný příslušník, ochrana v PPVz, odborné kursy jako podpora, event. zvýšit PP v pobyt. zařízení PP = ze zákona příjmem zařízení

19 stabilizace systému financování sociálních služeb (2) max. výši úhrady nestanovit zákonem – cena není nástroj ochrany klienta – smluvní princip!, finanční rozvaha v registraci (vyřešit vztah stát – samospráva) poskytování služeb zdarma x nárok na PP přehodnotit kritéria pro stanovení míry závislosti

20 stabilizace systému financování sociálních služeb (3) přehodnotit míru závislosti u překlopených dávek (nepřeklápět!) v rámci dotačního řízení sjednotit kritéria pro přiznávání dotacím do dotačního řízení zahrnout námitkové řízení

21 plánování sociálních služeb

22 vybavenost regionů sociálními službami objektivní rozdíly míra urbanizace; věková, kvalifikační, profesní a sociální struktura obyvatelstva na daném území; struktura osídlení jednotlivých územních celků, velikost obcí; míra realizace tradičních funkcí rodiny v péči o staré občany, nejrůznější sociologické změny probíhající ve společnosti, zejména rozpad vícegeneračního soužití rodin

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41 poznatky dlouhodobá absence koncepce, živelný rozvoj způsob financování konzervuje rozdíly ve vybavenosti nejvyšší hodnoty v DD v regionech s narušenou původní věkovou strukturou (Příbram, Chomutov) a v podhorských okresech (Jeseník, Bruntál, Prachatice), nejnižší hodnoty v magistrátních městech (Praha, Brno) a v regionech s vysokou mírou rodinné sounáležitosti (Břeclav, Hodonín, Jihlava) nedostatečné kapacity rezidenčních služeb nejsou nahrazovány pečovatelskou službou doma (r = - 0,1835), DPD a DPS (r = - 0,2113) ani LDN (r = 0,1054) počet čekatelů na umístění není identifikátorem skutečné potřeby (r = - 0,0274)

42 poznatky (2) rozsah PS doma závislý na regionálním profilu (StČ, JM x LIB, Ú, HK) chybějící kapacity v LDN nejsou saturovány HC (r = 0,4254) → nestejná dostupnost ! sociální vyloučení nedochází k propojování soc. a zdrav. služeb na reg. úrovni (PS doma x HC - r = -0,4677)

43 kritéria kvality plánování sociálních služeb kritérium 1 – legitimita samospráva schválila usnesením vytvoření PRSS PRSS je schválen samosprávou kritérium 2 – popis aktuální situace analýza existujících zdrojů opakované zjišťování potřeb analýza zdrojů je vztažena ke zjištěným potřebám

44 kritéria kvality plánování sociálních služeb (2) kritérium 3 – kvalifikace a kompetentnost jsou stanoveny požadavky na kvalifikaci a kompetentnost osob, je zabezpečeno vzdělávání účastníků kritérium 4 – řízení procesu plánování definována org. struktura procesu, rozhodovací pravomoci a odpovědnost definována pravidla a způsoby jednání jednotlivých skupin členové pracovních skupin obeznámeni s postupy práce a formou výstupů

45 kritéria kvality plánování sociálních služeb (3) konsenzuální rozhodování jednotlivých skupin zajištěna informovanost kritérium 5 – zapojování jsou zastoupeni uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé, veřejnost má možnost připomínkovat kritérium 6 – plán rozvoje sociálních služeb obsahuje popis stávajícího stavu, analýzu zdrojů a potřeb vč. ekonomického vyhodnocení je v souladu s dokumentu nižší a vyšší úrovně sociální služby odděleny od ostatních služeb existují vazba mezi prioritami, opatřeními a aktivitami

46 kritéria kvality plánování sociálních služeb (4) kritérium 7 – informovanost ex. písemný postup informování občanů v regionu, jsou doloženy způsoby, četnost a aktuálnost kritérium 8 – zvyšování kvality procesu ex. postupy pro monitorování a vyhodnocování klíčových aktivit postupy jsou uplatňovány v praxi, poznatky jsou využívány pro zvyšování procesu plánování využívání externí podpory

47 plánování sociálních služeb nedostatky provedení analýzy sociálně demografického vývoje obce (města) a jejího spádového území (popř. kraje) se zaměřením na vývoj těch věkových skupin, které jsou stěžejními příjemci sociálních služeb, porovnání zjištěných potřeb jednotlivých skupin klientů sociálních služeb s doporučenými hodnotami vybavenosti jednotlivých skupin obyvatelstva a s aktuální trendy vývoje sociálních služeb, vazby sociálních služeb na související odvětví, zejména na zdravotní péči a bytovou politiku, vč. otázek dopravní obslužnosti a vzdělávání

48 prognóza vývoje obyvatelstva do r. 2050

49 odhad růstu potřeby služeb pro staré občany