Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Model efektivního financování sociálních služeb v ČR Ladislav P r ů š a Praha, 25. června 2012.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Model efektivního financování sociálních služeb v ČR Ladislav P r ů š a Praha, 25. června 2012."— Transkript prezentace:

1 Model efektivního financování sociálních služeb v ČR Ladislav P r ů š a Praha, 25. června 2012

2 osnova  systém financování sociálních služeb v ČR  změny ve struktuře příjemců příspěvku na péči v letech 2007 – 2010  dotace ze státního rozpočtu  financování ošetřovatelské péče v PZSS  návrh změn systému financování

3 Systém financování sociálních služeb v ČR

4 determinanty vývoje nákladů na sociální služby  kritéria pro stanovení míry závislosti,  struktura uživatelů jednotlivých typů sociálních služeb z hlediska míry jejich závislosti,  kritéria pro přiznávání dotací ze strany státu a zřizovatele,  přístup zdravotních pojišťoven k financování poskytované ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče v pobytových zařízeních,  kritéria pro stanovení výše úhrad uživatele služby za pobyt a stravu v pobytových zařízeních sociálních služeb, za jednotlivé úkony ambulantních a terénních služeb a za poskytovanou sociální služby v lůžkových zdravotnických zařízeních.  ostatní (rozdílná úroveň vybavenosti jednotlivých regionů sociálními službami, výše provozních nákladů – stáří budov, personální vybavení, velikosti jednotlivých sídel, vývojové trendy v evropských zemích

5

6

7

8 změny ve struktuře příjemců příspěvku na péči v letech 2007 – 2010

9 základní teoretická východiska Cíle zavedení příspěvku na péči:  zabezpečit svobodnou volbu způsobu zabezpečení služeb a přechod od "pasivního závislého pacientství" k "aktivnímu klientství",  sjednotit podmínky pro získání veřejných prostředků všemi subjekty poskytujícími péči za podmínek jejich registrace,  zvýšit prvek spoluúčasti občana při řešení jeho sociální situace,  nastartovat proces deinstitucionalizace a individualizace péče

10 Změny v kompetencích:  zvýšit odpovědnost a působnost samosprávných krajů a obcí při zabezpečování sociálních služeb,  zvýšit roli příjemce služby,  roli státu vymezit tak, aby:  byl garantem za zabezpečení klasifikace zdravotního postižení a posouzení celkové sociální situace žadatele,  došlo k posílení příjmu občana tak, aby si službu mohl "koupit",  byla zabezpečena ochrana občana prostřednictvím inspekce sociálních služeb a registrace jednotlivých subjektů, které je poskytují,  byly stanoveny jednotné podmínky registrace subjektů poskytujících sociální služby

11 změny ve struktuře

12

13  klesá podíl příjemců příspěvku na péči v I. stupni závislosti o 4,9 p.b. (ze 42,9 % na 38,0 %) a ve II. stupni závislosti o 3,8 p.b. (ze 33,8 % na 30,0 %),  roste podíl příjemců příspěvku na péči ve III. stupni závislosti o 4,1 p.b. (z 15,5 % na 19,6 %) a ve IV. stupni závislosti rovněž o 4,7 p.b. (z 7,7 % na 12,4%),  klesá podíl příjemců příspěvku na péči, kteří nevyužívají žádnou ze služeb od registrovaných poskytovatelů o 9,4 p.b. (ze 78,3 % na 68,9 %),  roste podíl příjemců příspěvku využívajících služby registrovaných poskytovatelů jak v pobytových (ze 14,2 % na 18,2 %), tak i v ambulantních (z 2,8 % na 4,5 %) a v terénních zařízeních (ze 4,8 % na 8,4 %)

14

15  dlouhodobě nejnižší podíl příjemců příspěvku na péči na celkovém počtu osob v příslušné věkové skupině je v Hlavním městě Praze, Středočeském a Karlovarském kraji, a to jak u mužů, tak i u žen,  dlouhodobě nejvyšší podíl příjemců příspěvku na péči na celkovém počtu osob v příslušné věkové skupině je ve Zlínském kraji, a to jak u mužů, tak i u žen, následuje Kraj Vysočina a zejména v nižších věkových skupinách rovněž Ústecký kraj,  s rostoucím věkem příjemců příspěvku na péči a s jeho zvyšujícím se stupněm klesají rozdíly mezi jednotlivými kraji z hlediska podílu příjemců této dávky na celkovém počtu osob v daném věkové skupině, a to jak u mužů, tak i u žen

16 příčiny rozdílů  doposud nebyl zpracován žádný metodický pokyn, který by sociálním pracovníkům obcí s rozšířenou působností poskytl podrobný návod k tomu, jakým způsobem provádět sociální šetření u jednotlivých žadatelů o přiznání příspěvku na péči,  lékaři posudkové služby sociálního zabezpečení posuzují míru závislosti jednotlivých klientů nikoli v jejich přirozeném domácím prostředí tak jako sociální pracovníci, ale pouze na základě písemných informací od sociálních pracovníků a ošetřujících lékařů,  střet zájmu při poskytování příspěvku na péči především ze strany obcí s rozšířenou působností, které jsou současně zřizovateli řady služeb sociální péče (do )

17 dotace ze státního rozpočtu

18 východiska dotační politiky  princip rovných podmínek pro všechny poskytovatele veřejných služeb  princip rovných podmínek pro všechny příjemce veřejných služeb  princip efektivního (účelného) vynakládání veřejných prostředků  princip primárního důrazu na kvalitu poskytovaných služeb  princip transparentního systému financování,  princip stabilního systému financování

19

20

21 Financování ošetřovatelské péče v PZSS

22 kvantifikace nákladů náklady celkem 5,2 mld Kč náklady na klienta měsíčněpodíl min. nákladů na celkových prům. nákladech domov pro seniory – Kč 28,5 % domov pro osoby se ZP – Kč45,1 % domov se zvláštním režimem – Kč42,1 %  r – VZP zaplatila 488 mil. Kč  r – VZP zaplatila 749 mil. Kč

23 Návrh změn systému financování sociálních služeb

24 opatření v oblasti financování 1. změnit kritéria pro přiznání příspěvku na péči a podmínky jeho vyplácení  36 úkonů x Katzův index aktivit každodenního života (realizováno k 1. lednu 2012)  podmínit výplatu příspěvku čerpání služby u registrovaného subjektu (popř. zavést výplatu příspěvku ve formě poukázek nebo v kombinované formě) 2. jednat s VZP o "narovnání" zákonem definovaných povinností 3. vyplácet příspěvek na péči v nepeněžním vyjádření 4. zrušit "cenovou regulaci" úhrad za pobyt a stravu v pobytových zařízením a za úkony v terénních a ambulantních formách

25 organizační a legislativní opatření 1. zřídit funkci "koordinátora péče" na RSV POÚ nebo ORP 2. zvážit uplatňování vyživovacích povinností dětí vůči rodičům 3. propojit systém plánování, registrace a financování sociálních služeb  stanovit povinnost POÚ zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb  posílit závaznost finanční rozvahy poskytovatelů služeb v procesu registrace

26 související opatření mimo oblast sociálních služeb 1. výstavba malometrážních a bezbariérových bytů – podpora rozvoje terénních sociálních služeb 2. citlivé stanovení výše nájmu v obecních bytech jako předpoklad pro poskytování služeb v domácím prostředí 3. důsledné dodržování bezbariérových přístupů do obchodů a objektů poskytujících veřejné služby 4. soustavné vyhodnocování dopravní obslužnosti, zavádění nových forem dopravních služeb (RADIOBUS)

27 děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Model efektivního financování sociálních služeb v ČR Ladislav P r ů š a Praha, 25. června 2012."

Podobné prezentace


Reklamy Google