Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomie životního prostředí

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomie životního prostředí"— Transkript prezentace:

1 Ekonomie životního prostředí

2 Externality a Internalizace externalit

3 Externality Fakta: Tržní ekonomika (čili lidská aktivita) obvykle produkuje kromě chtěných (záměrně vyráběných) statků také nechtěně (neúmyslně) tzv. vnější efekty neboli externality. K tomu obecně dochází tehdy, když výroba nebo spotřeba některých subjektů způsobuje nedobrovolné (nezamýšlené) náklady nebo přínosy jiným subjektům. Tyto náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž ti, kteří tyto náklady způsobují, nebo ti, kteří tyto přínosy získávají, za to platí. Trh neregistruje tyto vedlejší efekty výroby nebo spotřeby zejména proto, že chybí odpovídající cenové signály, které by vnější, externí náklady odrážely.

4 Důležité charakteristiky externalit Externality jsou: 1) nechtěně produkované jako vedlejší efekty 2) přenášeny (jejich dopady) na jiné subjekty a to ve formě a)užitku (přínosů) nebo b)újmy (nákladů) 3) vyjmuty z trhu – nikdo za ně nikomu neplatí (nebo platí jen částečně) Tzv. Coaseho teorém poukazuje na to, že externality vznikají často v důsledku těžko definovatelných a vymahatelných vlastnických práv.

5 Druhy externalit Podle dopadu externality na jiné subjekty rozlišujeme: Pozitivní externality určitá aktivita jednoho subjektu přináší užitek i jiným subjektům. K tomuto vnějšímu efektu dochází mimo trh, což znamená, že ostatní subjekty za tento užitek neplatí (např. včelař a sadař, majitel lesa a houbaři). Negativní externality určitá aktivita jednoho subjektu přináší újmu jiným subjektům. Náklady s touto externalitou spojené hradí někdo jiný než původce škody (vypouštění zdraví poškozujících látek při výrobě do ovzduší, vody, apod.).

6 Druhy externalit Pozitivní externalita tedy vzniká, když si člověk nemůže přisvojit veškeré výnosy ze své činnosti nebo ze svého majetku a když si část výnosů přisvojují jiní (např. vědecký výzkum a nedostatečná ochrana duševního vlastnictví). Negativní externalita pak vzniká, když člověk nenese plně všechny náklady své činnosti a část těchto nákladů přenáší na jiné. Některé statky však produkují jak pozitivní, tak negativní externality. Například vzrostlý ovocný strom na mém pozemku, přesahující na sousedův pozemek, může na podzim představovat negativní externalitu (znečištění pozemku spadaným listím) a naopak v letním období pozitivní externalitu (v parném dni poskytuje příjemný stín, může si očesat ovoce) + -

7 Rozšířené pojetí nákladů podniku Na úrovni podniku vznikají v souvislosti s jeho činností tzv. společenské náklady Společenské náklady = interní náklady + externí náklady (neinternalizované) Interní náklady jsou takové, které podnik reálně zatěžují a ovlivňují cenu produktu (např. cena materiálu, mzdy, nájemné) Externí náklady podnik reálně nezatěžují a nese je někdo jiný Podnik posuzuje svou efektivnost na základě interních nákladů (a případně internalizovaných externích nákladů), nikoliv podle celkových společenských nákladů. Výroba produktu je tedy z pohledu podniku levnější, než ve skutečnosti je (při zohlednění společenských nákladů) Internalizace externalit posouvá křivku nabídky doleva nahoru

8 Interní, externí a společenské náklady Externí náklady Tržby Společenské náklady Interní náklady

9 Internalizace (negativních) externalit Podle environmentální ekonomie je negativní externality třeba internalizovat (zahrnout do interních nákladů), tj. "znečišťovatel by měl platit". Pokud za znečištění zaplatí, zvýší mu to náklady a to se zpravidla odrazí i ve vyšší ceně výrobku. A jedině tehdy, když cena výrobku zahrnuje všechny náklady, včetně nákladů na likvidaci škod na přírodním prostředí apod., může na trhu tato cena fungovat jako správný signál. Např. pokud je výrobek kvůli internalizovaným externalitám příliš drahý, méně lidí ho kupuje a výrobce se proto rozhodne své vzácné "zdroje" (práce, půda, kapitál) alokovat jinam, do výroby produktu, který by méně znečišťoval přírodu a měl méně internalizovaných externalit, tudíž by náklady a tedy i cena byla nižší a výrobek by měl lepší odbyt.

10 Interní náklady na kus Cena Pozitivní externality Negativní externality Aby firmy uspokojily potřeby zákazníků, vyrábějí statky, které prodávají zákazníkům za ceny, jež se odvíjí od jejich výrobních nákladů (obvykle pouze interních). V souvislosti s jejich výrobou ale vznikají také nechtěné produkty – externality - a to jak pozitivní (za jejich poskytování by si ráda firma nechala zaplatit, ale neví jak, nebo od koho)… Tím se firmě zvýší náklady na výrobu, což jí snižuje zisk. Aby to firma kompenzovala, může například zvýšit cenu výrobku. To však může odradit zákazníky od dalších nákupů. Tím je firma potrestána za svou produkci negativních externalit. STÁT Externality a jejich internalizace = + … tak negativní (za ně by měla poškozeným subjektům zaplatit kompenzaci, ale pokud ji k tomu nikdo nedonutí, pak to neudělá). Zde nastupuje stát, který se snaží řešit hlavně negativní externality a to například tím, že za jejich produkci nechá firmu zaplatit…

11 Internalizace externalit Internalizace externalit je tedy proces, v rámci něhož se prosazuje snaha o promítnutí nákladů vznikajících v důsledku působení negativních externalit do interních (vnitřních) nákladů jejich původce. Jednoduše řečeno: internalizace externalit představuje jakékoliv snahy o to, aby znečišťovatel za své znečištění zaplatil (resp. pocítil ekonomickou či jinou újmu)

12 Obecné pojetí internalizace externalit Internalizace externalit může obecně představovat snahu o to, aby se veškeré důsledky činnosti určitého subjektu projevily v rámci tohoto subjektu. Primárně jde (ze strany státu, společnosti) především o internalizaci negativních externalit, ale původce pozitivní externality má samozřejmě také zájem na její internalizaci, tedy aby důsledky této pozitivní externality (které přinášejí určitý užitek) pocítil sám původce a nikdo jiný (ledaže by za to původci zaplatil). Původce externality tedy obvykle nemá zájem o její internalizaci (nákladů), pokud se jedná o negativní externalitu, ale má naopak zájem o její internalizaci (užitků), pokud se jedná o pozitivní externalitu.

13 Internalizace externalit může probíhat například vytvářením tak velkých ekonomických jednotek, že se prakticky veškeré důsledky činnosti projeví v rámci této jednotky. V příkladu včelaře a sadaře je internalizace této externality možná za předpokladu, že majitel sadu bude zároveň i majitelem včelích úlů a pokud bude sad natolik velký, že včely zůstávají stále na jeho území.

14 Internalizace /eliminace externalit V praxi se negativní externality často řeší (je snaha o omezení jejich produkce) tzv. Pigouovou daní, jež má zohlednit externí náklady externality a přinutit znečišťovatele aby je zaplatil. K řešení pozitivních externalit (podpoře jejich produkce) lze naopak použít tzv. Pigouovou subvenci (zápornou daň). Jiný přístup k řešení externalit nabízí Coaseho teorém, který říká, že pokud jsou vlastnická práva dobře definovaná a vynutitelná a nejsou s tím spojené vysoké transakční náklady, pak automaticky bez státní intervence dojde ke vzájemné kompenzaci mezi znečišťovatelem a poškozeným.

15 E E‘ Dopad internalizace negativních externalit na rovnováhu na trhu zboží a služeb

16 Příklad Představme si, že by uhelná elektrárna vyráběla 1 MWh elektrické energie s interními náklady Kč (nákup suroviny, mzdy, doprava, odpisy, atd.). Navíc by však produkce každé MWh způsobovala společnosti náklady (vůči elektrárně externí) ve výši Kč (např. zvýšené výdaje veřejnosti za léky). Jednu MWh prodává elektrárna spotřebitelům za Kč. Pokud nedochází k internalizaci externalit, uvažuje elektrárna pouze interní náklady a každou MWh tedy prodává se ziskem Kč. Výroba by se jevila rentabilní a tedy výhodná. Pokud by se však společnosti (resp. státu) podařilo nechat elektrárnu zaplatit i externí náklady (internalizovat externalitu), pak by již byly náklady shodné s prodejní cenou a elektrárna by nevykazovala žádný zisk. Nyní by již hodnocení výroby nevypadalo tak dobře a elektrárna by musela přijmout opatření, která by v ideálním případě vedla k omezení negativní externality a tudíž snížení externích nákladů (např. na polovinu). Tím by se zvýšil zisk firmy (1 000 Kč za každou MWh) a snížily by se i negativní dopady činnosti podniku na ŽP. Elektrárna by tedy byla ekonomicky motivovaná na snížení negativních dopadů své výroby na ŽP.

17 Externality a rovnováha na trhu

18 MC P MC S D Q Kč Část externích nákladů, které zaplatí zákazníci zvýšením ceny Část externích nákladů, které zaplatí firma. O tuto částku dostane méně oproti původní ceně Externí náklady z činnosti firmy P1P1 P2P2 P3P3 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Počáteční bod rovnováhy najdeme v bodě, kde se poptávka střetne s nabídkou (mezními náklady podniku). Bude vyráběno a prodáváno množství Q 1 za cenu P 1. Pokud však činnost firmy vyvolává externí náklady, bude křivka mezních nákladů společnosti (MC S ) o tyto externí náklady výše než křivka mezních nákladů podniku (MC P ). Jestliže by došlo k jejich internalizaci (podnik by je musel zaplatit například formou poplatku), promítly by se do ceny výrobku, která by byla ve výši P 2. Za tuto cenu by však zákazníci koupili jen množství Q 2, firmy by chtěly nabízet množství Q 1 a na trhu by tak díky přebytku zboží vznikla nerovnováha. Cena by tedy musela klesnout do nového rovnovážného bodu, jemuž odpovídá cena P 3 a množství Q 3. Úhradu externích nákladů si tak rozdělí mezi sebe jak spotřebitelé (zaplatí vyšší cenu), tak firmy (dostanou z ceny P 3 po odečtení externích nákladů menší část než při výrobě Q 1 ).

19 MC P D Q Kč Část externích nákladů, které zaplatí zákazníci zvýšením ceny Část externích nákladů, které zaplatí firma. O tuto částku dostane méně oproti původní ceně Externí náklady z činnosti firmy P1P1 P3P3 Q1Q1 Q3Q3 D’D’ MC S Čím by byla poptávka po produkci firmy méně elastická (citlivá), tím větší část z externích nákladů by zaplatili spotřebitelé a tím menší část by zaplatil podnik.

20 MC P D Q Kč Část externích nákladů, které zaplatí zákazníci zvýšením ceny Externí náklady z činnosti firmy P1P1 P3P3 Q1Q1 = Q 3 D’D’ D’’ MC S Pokud by byla poptávka dokonale neelastická (například v situaci,kdy je firma monopolem a zákazníci nemají možnost nakupovat od někoho jiného), pak by celou část externích nákladů zaplatili spotřebitelé.

21 MU P MU S S Q Kč Část externího užitku, o který zvýší firma svou cenu, tedy jde o navýšení ceny pro zákazníka oproti produkci Q 1. P1P1 P2P2 P3P3 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Co spotřebitelé skutečně podniku platí za produkované statky Co by spotřebitelé byli ochotni podniku platit za produkované statky Externí užitek z činnosti firmy Část externího užitku, který mohli zákazníci získat zdarma (nižší cenou pod úrovní P 1, která by odpovídala této úrovni produkce) a o který by firma přišla, pokud by se jí nepodařilo externí užitek vymáhat (zpoplatnit)

22 Dodatek Co to znamená, když se řekne, že statky ŽP nebo externality neprocházejí trhem? Jednoduše řečeno se s nimi na trhu neobchoduje. Aby se s nimi mohlo obchodovat, je potřeba aby existoval někdo kdo poptává, někdo, kdo nabízí, musí o sobě vědět a musí si určit cenu. Například vynalézavý podnikatel v nevyužívané zpustošené louce poblíž řeky (není předmětem obchodu) rozpozná potenciálně vysokou poptávku turistů po ubytování. Dohodne se s majitelem louky o pronájmu a vybuduje na ní kemp. V souvislosti s jeho podnikáním o louku musí pečovat, neboť je to v jeho vlastním zájmu a přináší mu to zisky. Čím více je kemp turisty vyhledáván, tím atraktivnější je i pro další podnikatele, kteří na louce zakládají a provozují své živnosti. Nyní je louka předmětem obchodu, neboť za její používání turisté i podnikatelé platí a majitel je rád, že je o jeho louku tak velký zájem (a přináší mu peníze). Potenciální investoři dokonce mohou nabízet majiteli odkoupení louky a ta nyní jednoznačně prochází trhem.


Stáhnout ppt "Ekonomie životního prostředí"

Podobné prezentace


Reklamy Google