Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Inflace a nezaměstnanost Philipsova křivka. Logika vztahu mezi inflací a nezaměstnaností Platí zejména: pokud je ekonomika blízko potenciálního produktu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Inflace a nezaměstnanost Philipsova křivka. Logika vztahu mezi inflací a nezaměstnaností Platí zejména: pokud je ekonomika blízko potenciálního produktu."— Transkript prezentace:

1 Inflace a nezaměstnanost Philipsova křivka

2 Logika vztahu mezi inflací a nezaměstnaností Platí zejména: pokud je ekonomika blízko potenciálního produktu. Chceme-li snížit nezaměstnanost, musíme zaměstnancům zvýšit mzdy – jinak pracovat nebudou. Růst mezd znamená růst nákladů firem a tudíž i růst cen firem. Zvyšují-li ceny všechny (většina) firem roste cenová hladina. Výše uvedené vysvětluje inverzní (klesající tvar) Philipsovy křivky (PC). Pokud však roste cenová hladina, firmy omezují produkci – reálně nic nezískají (v řeči křivek AS a AD: AS se posouvá doleva nahoru, na úroveň Y*). Nezaměstnanost se vrací na svou původní úroveň (pokud produkt byl na hodnotě Y*, tak nezaměstnanost při této úrovni je přirozená míra nezaměstnanosti – u*). Cenová hladina však zůstává na vyšší úrovni. Výše uvedené vysvětluje svislý tvar PC.

3 Philipsova křivka (PC) PC zobrazuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností. Krátkodobě je klesající, dlouhodobě svislá na úrovni u*. Pokud je skutečný Y hluboko pod potenciálním (Y*), může docházet k poklesu nezaměstnanosti a jen mírnému růstu cenové hladiny – firmy sice zvyšují mzdy, ale protože MP L a MRP L jsou vysoké, tento růst mezd nesnižuje zisky firem, takže firmy nemají důvod výrazně zvyšovat ceny, na agregátní úrovni se cenová hladina (inflace) může zvyšovat jen mírně, zatímco nezaměstnanost může výrazně klesat. PC je potom klesající, relativně plochá. Jakmile se však hodnota u přiblíží hodnotě u*, začne být PC strmá. Snížení nezaměstnanosti je možné jen při vysokém růstu w, přičemž MP L a MRP L dodatečně zaměstnaných je už nízký. Firmy tak musí zvyšovat ceny, tento růst cen se projevuje v růstu cenové hladiny. Pokud u klesne pod u*, vede pokles nezaměstnanosti jednoznačně k růstu P a návratu u na hodnotu u*.

4 Odvození PC Posun AD z AD1 do AD2 vede (za předpokladu rostoucí AS) k růstu rovnovážné úrovně Y z Y1 do Y2 a růstu cenové hladiny z P1 do P2. Růst výstupu vede k poklesu nezaměstnanosti z u1 na u2. Původní cenová hladina P1 znamená inflaci π1, nová cenová hladina P2 znamená inflaci π2. Inflaci značíme symbolem π.

5 Původní PC Formulována v roce Zobrazovala vtah mezi tempem růstu mezd a nezaměstnaností: pokles nezaměstnanosti vede k růstu tempa růstu mezd – viz výše: dodatečné osoby zaměstnáme tak, že jim zaplatíme vyšší mzdy. Matematicky: g w = – ε (u – u*) g w = tempo růstu mezd ε = koeficient citlivosti změny gw na odchylku nezaměstnanosti. Tento koeficient je sklon PC!!. Je-li u vyšší než u*, měly by mzdy klesat, je-li u nižší než u*, mzdy porostou.

6 Převedení původní PC do vztahu inflace a nezaměstnanost Formulováno na počátku 60. let 20. století Logika: mzdy tvoří rozhodující část nákladů firem, růst mezd se musí odrazit v růstu cen firem, na agregátní úrovni roste cenová hladina, tj. inflace. π = – ε (u – u*). Klesá-li nezaměstnanost, firmy zvyšují mzdy, růst mezd se musí odrazit v inflaci. Pozn.: v praxi roste produktivita práce. Díky vyšší produktivitě práce, mohou firmy zvyšovat mzdy – tudíž i zaměstnat více lidí (i osoby, které za nižší mzdu firmy zaměstnat nemohou, respektive tyto osoby pracovat za nižší mzdu nechtějí. Inflace potom roste jen tehdy, pokud nezaměstnanost klesá rychleji než je pokles způsobený růstem produktivity práce. π = – ε (u – u*) -PL. PL = tempo růstu produktivity práce V následujících snímcích s růstem produktivity práce nepočítáme.

7 Rozšíření PC o inflační očekávání Inflace může růst nejen proto, že nezaměstnanost klesá, ale i proto, že subjekty očekávají nějakou hodnotu inflace. Potom o danou hodnotu zvyšují své ceny, což vede k inflaci. Pozn.: k tomu, aby inflace vskutku rostla o očekávanou inflaci, musí CB zvyšovat množství peněz v oběhu, respektive množství peněz v oběhu musí růst o rychleji než růst skutečného produktu (Y). Matematicky má potom PC tvar: π t = π et – ε (u – u*) π t = inflace v čase t, π et = očekávaná inflace v čase t Pro jednoduchost lze předpokládat, že π et je rovna hodnotě inflace v čase t-1, tj. π et = π t-1. (Předpokládá to příklad zápočtového testu). Rovnice říká, že inflace v čase t je rovna očekávané inflaci v čase t plus inflaci způsobené odchylkou skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené.

8 Rozšíření PC o negativní nabídkový šok Negativní nabídkový šok: - snížení množství VF (např. mor, válka) - růst cen základních vstupů (např. ropy) Negativní nabídkový šok vede k posunu AS doleva nahoru. V grafu křivek AS a AD roste cenová hladina a klesá produkt – tedy roste nezaměstnanost. Při negativním nabídkovém šoku: roste jak nezaměstnanost, tak inflace. Tomuto jevu se říká stagflace! CB však musí zvětšovat množství peněz v ekonomice. Jinak by nemohly růst všechny ceny, tj. nemohlo by docházet k stagflaci. Stagflace – 70. léta 20. století: v důsledku růstu cen ropy a expanzivní monetární politiky CB.

9 Negativní nabídkový šok Negativní nabídkový šok posune křivku agregátní nabídky z polohy AS1 do polohy AS2. Dochází tak k růstu cenové hladiny z hodnoty P1 do P2 a poklesu HDP z hodnoty Y1 do Y2. Philipsova křivka (PC) má potom rostoucí charakter, míra inflace se zvyšuje z π1 do π2 a míra nezaměstnanosti zároveň roste z u1 (nezaměstnanost při HDP v hodnotě Y1) do u2 (nezaměstnanost při HDP v hodnotě Y2).

10 Rovnice PC při negativním nabídkovém šoku π t = π et – ε (u – u*) + z t z t = hodnota inflace způsobená negativním nabídkovým šokem v čase t Říká, že inflace v čase t je dána očekávanou inflací v čase t, inflací způsobenou odchylkou nezaměstnanosti od přirozené míry nezaměstnanosti a inflací způsobenou negativním nabídkovým šokem Hodnota z t může být i záporná – potom se jedná o pozitivní nabídkový šok (např. pokles cen díky rostoucí produktivitě práce). V zápočtovém testu se s hodnotou z t nepracuje, je rovna 0.

11 Zdůvodnění svislého tvaru PC Jsme na úrovni Y*, tj. i na úrovni u*. Vláda chce snížit nezaměstnanost (zvýšením G nebo M/P). Y se krátkodobě dostává za hodnotu Y* (AD se posouvá doprava nahoru). K tomu, aby se další lidé nechali zaměstnat je nutno jim zvýšit mzdy (w) nebo je jinak stimulovat. V každém případě firmám rostou náklady, což se odráží v růstu cen, na agregátní úrovni roste cenová hladina. Firmy omezují produkci (AS se posouvá doleva nahoru). Y se vrací na úroveň Y*, míra nezaměstnanosti se vrací na hodnotu u*. Roste však cenová hladina (inflace), hodnota u* je doprovázena vyšší hodnotou u*. Dlouhodobá PC (LRPC) je tak svislá na úrovni u*. Krátkodobá PC (SRPC) je klesající.

12 Snižování inflace CB se rozhodne snížit inflaci. Nominální mzdy a další ceny se ale zpravidla hned nové hodnotě inflace nepřizpůsobí, tj. nepoklesnou – reálná mzda (w/P) potom roste, firmy omezují zaměstnanost, roste nezaměstnanost. Časem se mzdy a další ceny nové hodnotě přizpůsobí, tj. klesnou, reálná mzda klesne, poptávka firem po práci roste, zaměstnanost roste, nezaměstnanost klesá na úroveň přirozené míry nezaměstnanosti (u*). Viz následující snímek – CB se rozhodne snížit inflaci z π1 nejprve na π2 a potom na π3. Toto snížení je krátkodobě doprovázeno růstem nezaměstnanosti z u* (u1) na u2 a u3. Záleží ovšem na inflačních očekáváních.

13 Snižování inflace - graficky

14 PC a inflační očekávání Rozlišujeme: - adaptivní inflační očekávání = inflační očekávání založená na minulém vývoji - racionální inflační očekávání = inflační očekávání založená na všech informacích, které mají subjekty k dispozici Racionální očekávání obecně: - očekávání založená na všech informacích, které mají subjekty k dispozici - subjekty se mohou mýlit, tj. může se stát i něco jiného, než subjekty očekávají. - subjekty se však nemýlí stále, tj. neopakují stejné chyby (kdyby se stále mýlili, nebyla by jejich očekávání racionální). Subjekty tedy své omyly korigují a očekávání přizpůsobují. - i pokud se subjekty mýlí, jsou zpravidla jejich omyly rozloženy na všechny strany od skutečné hodnoty a mají potom tendenci se vzájemně rušit

15 PC a racionální očekávání Předpoklady: - Očekávaná změna) M/P nebo G (subjekty jsou o této změně informováni) - Ekonomika na úrovni Y* (nebo blízko této úrovně) Potom subjekty vědí, že změna M/P nebo G se odrazí v růstu cenové hladiny, nemění svou ekonomickou aktivitu (nechtějí pracovat více nebo méně), hned přizpůsobují své ceny nové očekávané hodnotě cenové hladiny. Míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti se tedy nemění PC je potom pořád svislá na úrovni u*. Při racionálním očekávání lze bezbolestně snižovat inflaci – subjekty rozumí oznámené změně politiky CB a hned své ceny (růst svých cen) přizpůsobí nové nižší hodnotě π, čili nemusí klesat Y. Závěr: jen neočekávaná změna M/P nebo G vede k inveznímu vztahu PC. Pokud neustále bude docházet k neustálým změnám, subjekty je pochopí a přizpůsobí se jim.

16 Námitky proti racionálním inflačním očekáváním Krátkodobá strnulost mezd a cen – mzdy a ceny se nemění hned, to způsobuje změny Y. I pokud subjekty mají informace o politice CB nebo vlády, neodhadnou novou hodnotu inflace přesně. Hodnota inflace se může objektivně odlišit, od toho co CB chce. Př.: inflační cílení v ČR: skutečná hodnota π se od inflačního cíle ČNB mnohokrát lišila. Na skutečnou hodnotu inflace mohou krátkodobě působit i jiné faktory – ceny surovin, změna rychlosti obratu peněz, politika komerčních bank a dalších finančních institucí apod. Ne všechny subjekty sledují monetární nebo fiskální politiku, spousta subjektů této politice nerozumí (pro řadu subjektů platí: MC na sledování a porozumění této politiky je vyšší než MU z toho plynoucí). Atd.

17 Okunův zákon Pokles u, vede k růstu Y Okunův zákon se tento vztah snaží formalizovat pro pokles u pod přirozenou míru nezaměstnanosti (u*) ve vztahu o kolik vzroste Y nad Y* u – u* = -δ(Y-Y*) Opačně: pokud vzroste Y nad Y*, o kolik klesne u pod u*. Koeficient δ se stanovuje empiricky


Stáhnout ppt "Inflace a nezaměstnanost Philipsova křivka. Logika vztahu mezi inflací a nezaměstnaností Platí zejména: pokud je ekonomika blízko potenciálního produktu."

Podobné prezentace


Reklamy Google