Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Model AS-AD. Podstata modelu Model předpokládá, že cenová hladina není fixní, tj. je pohyblivá. Model pracuje s potenciálním produktem (Y*) – maximálním.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Model AS-AD. Podstata modelu Model předpokládá, že cenová hladina není fixní, tj. je pohyblivá. Model pracuje s potenciálním produktem (Y*) – maximálním."— Transkript prezentace:

1 Model AS-AD

2 Podstata modelu Model předpokládá, že cenová hladina není fixní, tj. je pohyblivá. Model pracuje s potenciálním produktem (Y*) – maximálním množstvím statků, které lze vyprodukovat. Model zkoumá - jaké bude souhrnné (agregátní) poptávané množství při různých úrovních cenové hladiny (P) – to zkoumá křivka agregátní poptávky (AD) - jaké bude souhrnné agregátní nabízené množství aneb kolik firmy budou produkovat při různých úrovních P – to zkoumá křivka agregátní nabídky (AS)

3 Agregátní poptávka (AD) Odvozena z modelu IS-LM Oproti modelu IS-LM opouštíme předpoklad fixní cenové hladiny – přinejmenším ve středním období ceny přestávají být fixní. Ptáme se, co se v modelu změní, pokud P přestane být fixní. Odpověď: mění se reálné množství peněz v oběhu (zlomek M/P) – při poklesu P hodnota M/P roste, lidé mají díky nižším cenám reálně více peněz. V grafu nabídky a poptávky po penězích se M/P posouvá vpravo, v grafu IS-LM se rovněž LM posouvá vpravo. Růst P má opačné důsledky. Můžeme potom sestrojit novou křivku, kdy na svislé ose bude P a na vodorovné ose hodnoty Y, kde se IS a LM protínají při daných hodnotách P. Tato křivka je křivkou AD – zobrazuje rovnováhu na trhu statků (produkt Y se rovná celkové poptávce), trhu peněz (nabídka a poptávka po penězích se rovná) a eventuelně zahraničním trhu (pokud s ním uvažujeme), pro zahraniční trh platí NX = - NFI.. Název agregátní poptávka a symbol AD je nepřesný – správnější název by byl křivka rovnováhy trhu statků, trhu peněz (a zahraničním trhu), ale tento název je dlouhý, navíc křivka vypadá jako křivka poptávky, takže se značí AD.

4 Grafické odvození AD

5 Křivka AD Rovnice AD: P = β*M/(Y – γ*A) – lze odvodit z rovnic IS a LM (z rovnice Y = γ*A + β*(M/P)), v praxi rovnici AD nebudete potřebovat. Křivka AD mj. zobrazuje rovnováhu na trhu statků, tedy situaci, kdy Y = AD (tj. kolik subjekty poptávají a firmy produkují). Platí přitom, čím nižší cenová hladina (P), tím vyšší je rovnovážná úroveň výstupu: při nižších cenových hladinách subjekty poptávají více statků (důvody viz dále) a při volných kapacitách firmy těchto více statků vskutku produkují – alespoň v krátkém období. AD ovšem neřeší otázku jak se dlouhodobě produkuje, dlouhodobě firmy nebudou ochotny produkovat jakékoliv množství statků – kolik statků budou ochotny firmy při různých cenových hladinách produkovat řeší křivka AS.

6 Odvození AD v otevřené ekonomice I Následující tři snímky nepovinné, ale užitečné. V modelu křivek IS-LM-BP (tj. model křivek IS-LM v otevřené ekonomice) jsme zatím měli na svislé ose úrokovou míru. Pokud nastala nerovnováha, tak jsme zkoumali, jak změna úrokové míry ovlivní devizový kurz a kam se posune která křivka po změně devizového kurzu. Dané závislosti můžeme rovnou prozkoumat prostřednictvím změn devizového kurzu – tj. v modelu IS-LM budeme mít na svislé ose rovnou devizový kurs. V takovém případě je křivka LM svislá – existuje totiž jediná úroveň HDP, při níž poptávka po penězích při dané nabídce peněz generuje rovnovážnou domácí úrokovou míru na úrovni světové úrokové míry. Tato úroveň výstupu je stejná, ať je devizový kurs jakýkoliv. Křivka IS je nadále klesající – znehodnocení kursu vede v modelu s přímkou 45 stupňů k vyšší rovnovážné úrovni Y, čili křivka IS (nyní zobrazuje všechny kombinace reálného kursu a Y, pro které platí: Y = AD) musí být klesající. Viz. následující snímek

7 Odvození AD v otevřené ekonomice II

8 Odvození AD v otevřené ekonomice III Dojde-li k poklesu cenové hladiny v tuzemsku a neklesne-li cenová hladina v zahraničí, domácí měna reálně znehodnotí. Pokles P vede k posunu LM doprava (viz dříve). Znehodnocení domácí měny znamená větší NX, tj. větší rovnovážnou úroveň Y. Lze potom sestrojit novou křivku, kde na svislé ose bude P na vodorovné ose rovnovážná úroveň Y (průsečík IS a LM pro různé hodnoty P). Tato křivka je křivka AD.

9 AD je klesající Pigoův efekt bohatství: pokles P zvyšuje kupní sílu peněz, lidé si mohou více koupit … ale: pokud P klesá mohou lidé neustále nákupy odkládat, pokles P znevýhodňuje dlužníky – půjčili si při původní P, vrací při nové (nižší P), reálně musí vrátit více. Keynesův efekt úrokových měr: pokles P vede k posunu M/P a nižší rovnovážné úrokové míře (i) na trhu peněz, tato nižší i zvyšuje I. V otevřené ekonomice Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: nižší i vede k odlivu kapitálu, znehodnocení domácí měny a růstu X a NX.

10 Posuny AD a body mimo AD Posuny AD: AD se posouvá, pokud se mění něco jiného než P. Posun doprava nahoru: růst A, snížení t, růst M, faktory které způsobují, že IS nebo LM je plošší. Posun doleva dolů: opačné důvody. Pokud se mění A – posun AD o multiplikátor fiskální politiky, pokud se mění M/P – posun AD o multiplikátor monetární politiky. Stačí vědět, kam se AD posouvá. Body mimo AD: - napravo: stejná cenová hladina, ale vyšší výstup (Y) - produkce zlevňuje a P klesá, zároveň firmy omezují produkci a Y klesá. - nalevo: stejná cenová hladina, ale nižší výstup (Y) - produkce zdražuje a P roste, zároveň firmy zvyšují produkci a Y roste.

11 Agregátní poptávka - logika AD je křivkou rovnováhy na trhu statků, peněz a zahraničním trhu. Mj. tedy říká, jaká je rovnovážná úroveň výstup rovná celkovému poptávanému množství pro různé cenové hladiny. Jinými slovy: AD mj. říká, kolik budou jednotlivé sektory (C, I, G, NX) poptávat při jednotlivých úrovních cenové hladiny a kolik tedy musí firmy při dané celkové hladině produkovat, aby výstup byl roven tomuto celkovému poptávanému množství. Ilustrativně řečeno AD říká: je-li cenová hladina (P) 1, nastane rovnováha při produktu 10, je-li P 2, bude rovnováha při produktu 7. Budou však firmy vskutku při dané cenové hladině toto rovnovážné množství dlouhodobě produkovat? To AD neřeší. Zatím jsme nezkoumali otázky produkce (jak se produkuje) – teď začneme.

12 Agregátní nabídka (AS) Množství produkce je určeno výrobními faktory (VF), respektive nabídkou a poptávkou po VF a produktivitou těchto VF. Pokud se rovná nabídka a poptávka po VF, tak dané množství VF vyprodukuje nějaké množství statků. Můžeme zkoumat, co se na trhu VF děje, když se změní cenová hladina. Danou závislost zkoumá křivka AS. Než tak učiníme, je ale nutno rozebrat trhy VF. Postačí nám rozebrat trh práce. Proč? – množství ostatních VF můžeme vzít za fixní (což je přinejmenším v krátkém období rozumný předpoklad) - bez práce není produkce možná: kapitálový statek ani půda sami o sobě nic nevyprodukují, práce je rozhodujícím VF. - Navíc, pokud se mění množství nebo kvalita kapitálových statků, půdy, technologie apod., odráží se to ve změně produktivity práce – mění se množství produkce na jednoho pracovníka, což se odráží v posunu křivky (agregátní) poptávky po práci – při vyšší produktivitě firmy poptávají více práce, křivka D L se posouvá vpravo nahoru, nižší produktivita má opačný efekt.

13 Agregátní (agregovaná) poptávka po práci V analýze bereme práci jako zaměnitelnou – nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi, neuvažujeme s lidským kapitálem apod. Dále uvedené závislosti ale vskutku platí pro každý dílčí trh práce (horníci, pekaři, účetní, lékaři …) Mezní produkt práce (MP L ): o kolik se zvýší produkce (celkový produkt, TP) firmy, pokud se počet pracovníků (L) zvýší o jednotku. MP L začne dříve nebo později klesat, dodatečná jednotka L vyprodukuje dříve nebo později nižší přírůstek TP než předcházející – uplatňuje se zákon klesajících mezních výnosů. Příjem z mezního produktu práce (MRP L ): o kolik se zvýší příjem, pokud vzroste MP L v důsledku růstu L. Pokud klesá MP L, musí klesat i MRP L. V nedokonalé konkurenci k poklesu MRP L navíc přispívá skutečnost, že k tomu, aby firmy vyrobily více musí snížit cenu.

14 Agregátní poptávka po práci (=firmy) Firmy poptávají další zaměstnance, pokud w/P (reálná mzda) je menší jak MRP L až do bodu, kdy w/P = MRP L. Daný bod určuje množství zaměstnaných osob. Proč reálná mzda: pokud vzroste cenová hladina (P) a zároveň ve stejném poměru vzroste nominální mzda (w), budou firmy poptávat stále stejné množství práce – reálně se pro ně nic nezměnilo. Pokud klesá w/P (reálná mzda), snižují se firmám náklady. Při nižší w/P se firmám vyplatí rozšířit produkci a zaměstnat další zaměstnance. Ačkoliv je MRP L dalších zaměstnanců klesající, pokud je MRP L vyšší než nová nižší w/P, vyplatí se firmám více produkovat. Křivka agregátní poptávky po práci je klesající. Připomínáme: P značí cenovou hladinu.

15 Agregátní (agregovaná) nabídka práce (zaměstnanci) Opět nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi. V takovém případě se lidé rozhodují mezi tím zda pracovat (je jedno co) a volným časem. Roste-li w/P, rostou obětované příležitosti: pokud lidé nepracují, tak přicházejí o mzdu, ani užitek z volného času nedokáže danou mzdu nahradit. Křivka nabídky práce je tedy rostoucí – s růstem w/P, je ochotno pracovat více lidí. Proč reálná mzda? Pokud by se nominální mzda (w) neměnila a P rostla, reálná mzda klesá – lidé si mohou koupit méně statků. Potom jejich ochota pracovat klesá. Pokud se w a P mění ve stejném poměru, nejsou na tom lidé lépe, jejich ochota pracovat se nemění.

16 Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, kde se křivka (agregované) nabídky práce (S L ) protíná s křivkou (agregované) poptávky po práci (D L ). V tomto bodě jsou všichni spokojeni. Nerovnováha: D L S L : firmy poptávají více osob, než kolik je ochotno pracovat. Firmy zvyšují mzdy. Růst nominálních mezd vede (alespoň krátkodobě) k růstu reálných mezd (krátkodobě se růst mezd neodrazí v růstu P), při vyšších w/P je ochotno pracovat více osob.

17 Proč mohou (někdy) mzdy růst rychleji než cenová hladina Aneb vysvětlení věty předcházejícího snímku: „Růst nominálních mezd vede (alespoň krátkodobě) k růstu reálných mezd (krátkodobě se růst mezd neodrazí v růstu P)“ Není-li Y na úrovni potenciálního produktu (což při nevyužitých L není): - je mezní produkt práce (MP L ) vysoký, dodatečná jednotka L vyprodukuje spoustu nových statků. - k tomu, aby firmy vyprodukovaly více, musí zaměstnat více osob a pravděpodobně jim musí nabídnout vyšší mzdu. - vysoký přírůstek MP L, respektive vyšší příjmy které v důsledku tohoto firmy získají (tedy vysoký příjem z mezního produktu práce MRP L ) v pohodě pokryje zvýšení mezd. Obecně při nevyužitých zdrojích platí, že MRP L je vyšší jak růst mezd (a dalších nákladů), tedy firmy nemusí tolik zvyšovat ceny a na agregátní úrovni neroste cenová hladina. Navíc při velkém množství nevyužitých zdrojů, tedy při vysoké nezaměstnanosti, lidé ani nežádají zvýšení mezd.

18 Produkční funkce a množství produkce Produkční funkce říká kolik výstupu (Y) vyprodukují jednotlivé vstupy. Jsou-li kapitálové statky a půdu fixní, je produkční funkce rovna funkci práce: Y = f(L). Produkční funkce je podproporcionálně rostoucí – uplatňuje se zákon klesajících mezních výnosů. V bodě, kde se křivka (agregátní) nabídky práce protíná s křivkou (agregátní) poptávky po práci, je zaměstnáno L 0 osob, kteří vyprodukují výstup Y 0. Tento výstup můžeme označit za potenciální produkt (Y*). Proč? Při rovnováze pracují všichni, kdo pracovat chtějí, je tedy zaměstnáno maximální možné množství L.

19 Odvození AS Křivka agregátní nabídky (AS) zobrazuje úroveň produkce při různých hodnotách P. AS je opět nepřesný název – správně křivka rovnováhy trhu práce a velikosti produkce při různých úrovních P (opět je to dlouhé a tvar křivky připomíná křivku nabídky). AS vychází z rovnováhy na trhu práce: zkoumáme jaká bude poptávka po práci (firmy/zaměstnavatelé) a jaká bude nabídka práce (zaměstnanci), pokud se mění cenová hladina a jaké bude rovnovážné množství práce při různých cenových hladinách. Můžeme potom přes produkční funkci odvodit, jaký produkt toto rovnovážné množství práce vyprodukuje a jak se tento rovnovážný produkt změní, pokud se cenová hladina změní.

20 Odvození AS Na tvar křivky AS neexistují jednotné názory. Možné přístupy: - klasická ekonomie: svislá AS - keynesiánská extrémní verze: vodorovná AS - keynesiánská základní verze: rostoucí AS, zdůvodněna mzdovými strnulostmi - neoklasická syntéza (= hlavní soudobý proud): AS v krátkém období rostoucí, v dlouhém svislá na úrovni Y*, této syntéze de facto odpovídá moderní přístup, který je v prezentaci též obsažen. Neoklasická syntéza se neshoduje na příčinách, proč je AS (alespoň v krátkém období) rostoucí, je několik zdůvodnění. V každém případě AS odvozuje z trhu práce a z křivek agregátní nabídky práce (S L ) a agregátní poptávky po práci (D L )

21 Klasická ekonomie – svislá AS Klasická ekonomie: trh práce je pružný – mzdy (obecně ceny) se rychle přizpůsobují. Mění-li se P (cenová hladina), rychle se mění i mzda w, a to stejně jako P. Změna P potom neovlivňuje změnu agregátní nabídky a poptávky po práci a tudíž ani produkce – je stále na úrovni Y0. Podle klasické ekonomie je tedy AS svislá – změna P vede hned ke změně w atd. (viz výše na tomto snímku). V klasické ekonomii je tedy fiskální i monetární politika neúčinná: obě politiky vedou k posunu AD (expanze doprava, restrikce doleva), ale z hlediska rovnováhy se mění pouze P a nikoliv Y. Klasické ekonomii odpovídá kvantitativní teorie peněz: M*V=P*Y V = rychlost obratu peněz. Za předpokladu stálého V a Y, změna M vede pouze ke změně P.

22 Klasická ekonomie – svislá AS Pokud se w a P mění ve stejném poměru, tak se w/P (reálná mzda) nemění: w0/P0 (reálná mzda při původní cenové hladině) je stejná jako w1/P1 (reálná mzda při nové cenové hladině). Firmy potom nemají důvod poptávat více/měně osob, zaměstnanci nemají důvod nabízet více/měně práce. Stále je tedy, a‘t je P jakákoliv, zaměstnáno stejné množství osob, toto stejné množství vyprodukuje stejný produkt, tento produkt můžeme označit jako potenciální produkt (Y*). AS je svislá: ať je P jakákoliv, je Y stejné.

23 Extrémní verze keynesiánské AS: Předpoklady: - nominální mzdové sazby W jsou krátkodobě fixní, - mezní fyzický produkt práce MP L je fixní (nikoliv klesající), Důsledek předpokladů: ceny jsou krátkodobě fixní – díky fixním mzdám jsou ceny firem fixní (firmy odvozují ceny z mezd), cenová hladina je tudíž též fixní. MRP L je fixní: každý další zaměstnanec vyprodukuje stejný MP L. MRP L je roven tomuto fixnímu MP L krát fixní P. Obecně: máme-li nevyužité zdroje, tak firmy rozšiřují produkci, pokud je MRP L ≥ w/P. Protože MRP L je fixní a mzdy a cenové hladina jsou vzájemně závislé, je MRP L ≥ w/P a firmy budou produkci rozšiřovat. Křivka AS je horizontální, na úrovni cenové hladiny. V praxi se s vodorovnou AS nesetkáme, ale setkáte se s ní u zápočtového testu.

24 Extrémní keynesiánská AS V extrémní verzi AS je absolutně účinná fiskální i monetární politika. Fiskální i monetární expanze vedou k posunu AD doprava. Rovnováha obecně nastává, kde se AS a AD střetávají. V případě vodorovné AS platí: - rovnovážný produkt se při fiskální politice mění o změnu autonomních výdajů krát multiplikátor fiskální politiky -při monetární politice se rovnovážný produkt mění o změnu M/P krát multiplikátor monetární politiky.

25 Základní keynesiánská verze AS AS je rostoucí Vychází se z mzdových strnulostí – nominální mzdy (w) jsou krátkodobě nepružné. Pokud při nepružných w klesá cenová hladina, reálná mzda roste – firmy potom poptávají menší počet osob. Tento menší počet vyprodukuje i menší Y. AS je v takovém případě rostoucí – při nižší P se produkuje nižší Y. Pozor: rostoucí tvar AS lze takto vysvětlit jen při poklesu P, což není příliš častý příklad. Růst P by navíc měl vést ke stejnému efektu: pokud P roste a w se nemění, tak reálná mzda klesá a lidé jsou ochotni méně pracovat – nabízejí menší množství práce, čili opět by Y mělo klesat. Toto základní keynesiánská verze neřeší – daný fakt není řešen ani ve skriptech prof. Macha, ale je dobré na něj upozornit.

26 Grafické odvození rostoucí AS – strnulé mzdy

27 Pozn.: co by se stalo, pokud by P rostla a w se neměnila Růst P a žádná změna w vede k poklesu reálné mzdy w/P. Zaměstnanci v takovém případě nabízejí nižší množství práce, toto nižší množství L vyprodukuje nižší Y. Tedy nejen pokles, ale i růst P by měl vést k poklesu Y. To logicky není možné. Teorie zhruba říká, že w jsou strnulé zejména směrem dolů, firmy při poklesu P, nechtějí w snižovat (např. se bojí, že by stávající zaměstnanci odešli a noví zaměstnanci by nebyly tak kvalitní). Naopak při růstu P se firmy snaží zaměstnance udržet, takže w roste. Proto se rostoucí AS zdůvodňuje pouze při poklesu P.

28 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS I Fiskální a monetární expanse posouvá AD doprava nahoru (fiskální posun o multiplikátor fiskální politiky, monetární posun o multiplikátor monetární politiky). Při rostoucí AS, dochází v případě expanze k růstu rovnovážné hodnoty Y i P. Růst P se alespoň krátkodobě neprojevuje ve změně w (mzdy se krátkodobě nemění), přičemž zaměstnanci na pokles reálné mzdy w/P nereagují omezením své nabídky práce (např. proto, že něco vydělat musí). Naopak firmy díky tomu, že reálná mzda klesá, jsou ochotni zaměstnávat větší množství osob a tím více vyrábět. Krátkodobě je tedy fiskální i monetární politika účinná.

29 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS II Nová rovnovážná úroveň výstupu (bod, kde se protínají AS a posunutá AD) je vyšší než původní úroveň výstupu (průsečík AS a původní AD). Nová rovnovážná hodnota Y je však nižší než součet: původní rovnovážný Y + multiplikátor fiskální politiky nebo multiplikátor monetární politiky (který multiplikátor závisí na druhu expanze). Důvodem je skutečnost, že růst cenové hladiny snižuje kupní sílu stávajících peněz, které subjekty mají k dispozici, za tyto peníze si tedy mohou koupit méně, tudíž na agregátní úrovni méně poptávají.

30 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS III Pokud je ekonomika blízko Y*, tak při fiskální nebo monetární expanzi na růst P dříve nebo později zareagují w, které též začnou růst. Reálná mzda w/P potom roste, firmy začnou omezovat produkci, křivka AS se posouvá zpět doleva nahoru, ekonomika se vrací na původní úroveň Y. Pozn: fiskální či monetární restrikce opačně: w se nemění, P roste, w/P tedy roste – zaměstnanci však na růst w/P nereagují vyšší nabídkou L. Firmy na růst w/P reagují poklesem produkce. Dříve nebo později by měly mzdy začít klesat, takže w/P by se měla vrátit na svou původní úroveň a firmy by měly začít rozšiřovat produkci.

31 Neoklasická syntéza Neoklasická syntéza platí, pokud skutečný Y je blízko Y*. Výjimka aneb, kdy neoklasická syntéza neplatí: ekonomika (skutečný Y) je hluboko pod Y*, kdy tedy existuje vysoká nezaměstnanost – viz dále. Neoklasická syntéza říká: krátkodobě je AS rostoucí, dlouhodobě svislá. Krátkodobě se tedy dle teorie neoklasické syntézy posun AD nebo AS a tímto posunem způsobená změna P neprojevuje ve změně w, takže firmy: - více produkují a Y roste (pokud P roste) - méně produkují a Y klesá (pokud P klesá) Závěr: krátkodobě je AS rostoucí Dlouhodobě se změna P se dříve nebo později odrazí ve stejné změně w, reálně se tedy nic nezmění, takže se nemění rovnovážné množství L ani výše produkce, ekonomika zůstává na úrovni potenciálního produktu (Y*). Závěr: dlouhodobě je AS svislá Velikost Y* dle teorie neoklasické syntézy ovlivňují reálné faktory – množství VF, jejich kvalita a produktivita, technologie, sociální systém, právní prostředí apod. Změna Y* je možná, pokud se mění tyto reálné faktory.

32 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS IV- Neoklasická syntéza

33 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS – Y je hluboko pod Y* Pokud je ekonomika hluboko pod potenciálním produktem (Y*), mohou firmy nabírat nové pracovníky, kteří by rádi pracovali i za stávající (nebo jen mírně vyšší) mzdu. AS je potom mírně rostoucí, případná změna w se příliš neodráží ve změně P. Reálná mzda sice může růst (roste-li w a neroste-li P, případně w roste rychleji než P), díky nevyužitým zdrojům, je však tento růst stále nižší než MRP L dodatečných zaměstnanců (viz snímek 16). V takovém případě při expanzi roste zejména Y a mírně P. Skutečnost, že skutečný Y je hluboko pod Y* má zpravidla nějakou příčinu, expanze řeší symptom (důsledek tohoto jevu), neřeší danou příčinu.

34 Poznámky k rostoucímu tvaru AS Pokud je skutečný Y hluboko pod potenciálním Y (tj. Y*), měla by být AS plochá. Pokud se skutečný Y blíží Y*, měla by být AS strmá. V prvním případě: k růstu produkce stačí mírně zvýšit mzdy – je vysoká nezaměstnanost, takže spousta lidí je ochotno pracovat za stávající nebo jen mírně vyšší mzdy. MRP L je přitom vysoký (při spoustě nevyužitých zdrojích je MP L další jednotky vysoký), takže firmy i přes růst mezd dosahují zisku a ceny příliš nezvyšují, tudíž neroste cenová hladina. Ve druhém případě: další zdroje je možno zaměstnat jen, pokud firmy výrazně zvýší mzdy. Navíc MP už je nízký, takže firmám výrazně rostou náklady a jen mírně zisky. Musí proto zvyšovat ceny, dělají-li to všechny (většina) firem, roste cenová hladina. Graficky: viz předcházející snímek

35 Zdůvodnění rostoucího tvaru AS Prozatím jsme rostoucí tvar AS vysvětlovali pouze mzdovými strnulostmi – mzdy jsou strnulé směrem dolů. Rostoucí tvar AS lze zdůvodnit i jinými faktory: - efekt mylného chápání zaměstnanci (Milton Friedman) - efekt nedokonalých informací a chybného očekávání (Robert Lucas) - obecné strnulosti na trhu VF, respektive při rozhodování firem (tzv. neokeynesiánský přístup).

36 Rostoucí AS – efekt mylného chápání zaměstnanci Autor tohoto modelu: Milton Friedman Předpoklad: pružné mzdy i ceny – model tedy ukazuje, že AS může být rostoucí i při pružných w a P. Zaměstnanci nesledují všechny ceny, pokud se mění cenová hladina, nemusí to (při mírných změnách P) zjistit. Pokud se tedy zároveň ve stejném poměru mění nominální mzda w i cenová hladina, mohou se zaměstnanci mylně domnívat, že se cenová hladina nemění a že se mění pouze jejich reálná mzda w/P – při růstu w a P se domnívají, že roste jen jejich w a že tedy w/P roste, pokles w a P vede k opačné domněnce. Dále je rozebrán růst w a P a efekt mylného chápání zaměstnanců.

37 Rovnovážná zaměstnanost je nejprve na rovnovážný úrovni L1 při reálné mzdě w1/P1. Poté vzrostla cenová hladina na úroveň P2, zároveň s tímto růstem cenové hladiny vzrostly stejně i mzdy na úroveň w2. Protože roste jak mzdy, tak cenová hladina, a to ve stejném poměru, reálné mzdy w2/P2 se logicky nemění a zůstávají na stejné úrovni (=w1/P1). Zaměstnanci však nemají dostatek informací o růstu cenové hladiny. Domnívají se, že rostou jen jejich mzdy a že neroste cenová hladina, čili se mylně domnívají, že se hodnota jejich reálné mzdy zvyšuje – konkrétně předpokládají, že jejich reálná mzda je w2/P1. Při tomto omylu jsou ochotni více pracovat a nabízejí množství L2 práce. To vede k posunu křivky agregátní nabídky práce o rozdíl L2-L1, tedy z polohy SL1 do polohy SL2 – k tomuto posunu dochází proto, že hodnota reálné mzdy, kterou předpokládají/očekávají zaměstnanci(tj. hodnota w2/P1) je předpokládaná/očekávána při jakékoliv úrovni skutečné reálné mzdy – tj. ať je P2 jakékoliv, zaměstnanci si stále domnívají, že jejich mzda je w2/P1. Protože se zaměstnanci domnívají, že, jak je výše uvedeno, rostou jen jejich mzdy (cena jejich práce) a nikoliv cenová hladina, akceptují i určité snížení reálné mzdy na úroveň w3/P2. Jinými slovy můžeme konstatovat, že se zaměstnanci předpokládaná/domnívaná/očekávaná cenová hladina (Pe) je menší než skutečná cenová hladina P, tedy že platí Pe  P. Při cenové hladině, kterou zaměstnanci očekávají, se tedy křivka nabídky práce nachází v poloze SL2, rovnovážné množství práce pak činí L3. Je tedy vyšší než rovnovážné množství práce L1. Produkt/výstup, který vytvoří L3 zaměstnanců musí potom být vyšší než rovnovážný počet L1 zaměstnanců. Růst cenové hladiny tak vede k růstu HDP. Časem samozřejmě zaměstnanci přijdou na to, že skutečná cenová hladina je P2 a nikoliv, jak se mylně domnívali, P1. Jinými slovy zaměstnanci přijdou na to, že roste cenová hladina a nikoliv, jak se mylně domnívali pouze jejich reálná mzda. Zaměstnanci tedy přijdou na to, že sice vzrostly jejich mzdy, že se ale zároveň zvýšily i ostatní ceny, čili přijdou na to, že se jim nevyplatí více pracovat, protože za vyšší mzdy si nekoupí více reálného množství statků. Na základě tohoto poznání klesne jejich ochota pracovat, množství práce se sníží opět na úroveň L1 a produkt na hodnotu Y1. Dlouhodobá křivka agregátní nabídky i zde bude svislá.

38 Rostoucí AS – efekt mylného chápání zaměstnanci (graficky)

39 Rostoucí AS – nedokonalé informace a očekávání Autorem tohoto modelu je Robert Lucas. Předpoklad: pružné mzdy i ceny – model opět ukazuje, AS může být rostoucí i při pružných w a P. Model tvrdí, že nikdo (ani zaměstnanci a další vlastníci VF ani firmy) nesledují všechny ceny, tj. že všichni mají nedokonalé informace. Pokud tedy rostou ceny všech VF (nominální mzdy, úroky, renty apod.) i cenová hladina (příjmy firem) mohou se všichni domnívat, že rostou pouze jejich příjmy a nikoliv cenová hladina. Čili všichni se mohou mylně domnívat, že rostou jejich reálné příjmy. Zaměstnanci a další majitelé VF tak mohou chtít více nabízet svůj VF, firmy jsou ochotny více produkovat. Růst cenové hladiny tak vede k růstu produkce. Dříve nebo později však jednotlivé subjekty na svůj omyl přijdou a svou aktivitu omezí – produkt se vrací na úroveň Y*.

40 Rostoucí AS – nedokonalé informace a očekávání Lucas zdůrazňuje, že k omylu (mylnému chápání) dochází při neočekávané změně cenové hladiny. Pokud je změna P očekávaná, tak všichni vědí (mají racionální očekávání), že sice nominálně vzrostou jejich příjmy, že však zároveň vzroste i P a že se tedy reálně nic nezmění. Tudíž nic nedělají. Rovnice AS: Y-Y*= v*(P-Pe) kde: Y*= potencionální produkt, v = koeficient závislosti HDP na odchylku skutečné cenové hladiny od očekávané, P = skutečná cenová hladina, Pe = očekávaná cenová hladina (zde, hladina, o které si ekonomické subjekty myslí, že je).

41 Rostoucí AS – nedokonalé informace a očekávání Je-li cenová hladina, kterou očekávají jednotlivé ekonomické subjekty, nižší než skutečná, dochází ke zvyšování produkce: zaměstnavatelé i zaměstnanci a další vlastníci výrobních faktorů se domnívají, že jejich ceny, tj. ceny, za které nabízejí své statky nebo výrobní faktory (v případě zaměstnanců práci), jsou vyšší než ostatní ceny, a proto zvyšují produkci. Časem však firmy i vlastníci výrobních faktorů přicházejí na to, že se nerostou pouze ceny výrobních faktorů, které vlastní, respektive ceny produktů, které prodávají, ale všechny ceny, čili, že zvýšením nabídky výrobních faktorů, respektive produkce nic nevydělávají, takže tuto nabídku opět snižují. To vede k poklesu HDP. Je-li cenová hladina, kterou očekávají jednotlivé ekonomické subjekty, vyšší než skutečná, dochází ke snižování produkce: zaměstnavatelé i zaměstnanci a další vlastníci výrobních faktorů se domnívají, že jejich ceny, tj. ceny, za které nabízejí své statky nebo výrobní faktory (v případě zaměstnanců práci), jsou nižší než ostatní ceny, a proto snižují produkci. Časem však firmy i vlastníci výrobních faktorů přicházejí na to, že se neklesají pouze ceny výrobních faktorů, které vlastní, respektive ceny produktů, které prodávají, ale všechny ceny, čili, že by si při původní nabídce výrobních faktorů a produkce reálně vydělaly stejně jako dříve. To vede k růstu nabídky výrobních faktorů, což vede k růstu HDP.

42 Neokeynesiánství – příčiny rostoucího tvaru AS Jedná se o strnulosti na trzích: Náklady jídelníčku (menu cost): změna cen je nákladná, firmy porovnávají MC spojené se změnou cen a MR plynoucí z této změny, ceny mění jen tehdy pokud MC spojené se změnou < MR v důsledku změny. Stabilní ceny dávají jistotu pro podnikání. Dilema vězně – zejména při zvýšení cen: firmy se bojí ceny zvýšit. Pokud ceny nezvýší konkurence, mohou ztratit zákazníky. Tvorba cen přirážkou: firmy často tvoří ceny jako určitý násobek mzdových nákladů, w a P potom nerostou stejně Efektivní mzdy: firmy se snaží udržet zaměstnance (získávání nových zaměstnanců je pro ně nákladné) – při růstu P, zvyšují w rychleji, při poklesu P nechávají w nebo snižují pomaleji. Insiders – outsiders: mzdy neklesají pod vlivem insiderů (= odbory), outsideři (= nezaměstnaní) mají na mzdy jen slabý vliv, firmy se snaží udržet zaměstnance. Překrývání mzdových dohod: mzdové dohody jsou uzavírány s různou délkou, ne všichni zaměstnanci uzavírají dohodu ve stejný čas, pokud se w mění, tak jen někomu.

43 Neokeynesiánství – příčiny rostoucího tvaru AS Výše uvedené změny vedou k tomu, že pokud klesá cenová hladina, tak firmy často své ceny nesnižují, protože se jim to nevyplatí. Raději snižují produkci. Pokles P tak na makroúrovni vedou k poklesu Y. Opačně: při růstu P firmy nemusí zvyšovat své ceny. Tím se stávají komparativně levnější – při vyšší P jsou jejich původní ceny levnější. Mají-li firmy nevyužité kapacity, tak rozšiřují produkci: růst P tedy na makroúrovni vede k růstu Y. Pozor: - při poklesu P pokud by firmy vůbec nesnižovaly ceny, přestávaly by být konkurenceschopné, v rámci zachování sebe sama firmy své ceny začnou snižovat. - při růstu P: růst produkce není možný do nekonečna, dříve nebo později narazíme na produkční kapacity ekonomiky (potenciální produkt).

44 Rovnováha AD a AS Graficky: kde se protíná AD a AS V daném bodě je v rovnováze - trh statků, trh peněz, zahraniční trh (pokud s ním uvažujeme), tyto trhy reprezentuje křivka AD - trh výrobních faktorů (trh práce), tento trh je reprezentován křivkou AS Ještě jinak: v bodě rovnováhy je v rovnováze agregované poptávané množství (to, co chtějí lidé/ekonomické subjekty) a agregované nabízené množství (to, co produkují firmy). Nehrozí tedy inflace (hrozila-by pokud AD by bylo větší jak AS) ani nezaměstnanost (hrozila by, pokud by AS byla větší než AD). Závěr: makrorovnováha je možná, všechny makro trhy mohou být v rovnováze. V praxi: protože se vnější svět mění, AS nebo AD se neustále posouvají, ekonomika proto k rovnovážnému bodu směřuje, aniž by jej dosáhla.

45 Posuny AS a AD I Křivka agregátní poptávky se může posouvat: - doprava nahoru (tj. severovýchodně): v takovém případě hovoříme o pozitivních poptávkových šocích. Tyto šoky se projevují růstem výstupu (HDP) a růstem cenové hladiny. - doleva dolů (tj. jihozápadně): potom mluvíme o negativních nabídkových šocích). Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny. Křivka agregátní nabídky se (v případě rostoucího tvaru křivky agregátní nabídky) může posouvat: - doleva nahoru (tj. severozápadně): potom mluvíme o negativních nabídkových šocích. Tyto šoky se projevují poklesem produktu a růstem cenové hladiny. - doprava dolů (tj. jihovýchodně): potom hovoříme o pozitivních nabídkových šocích. Tyto šoky se projevují růstem HDP a růstem cenové hladiny.

46 Posuny AD Pozitivní poptávkový šok (doprava nahoru), příčiny:: -- růst autonomních výdajů (autonomních spotřebních výdajů, investic, vládních výdajů, exportu apod.) – k tomuto růstu dochází při jakékoliv úrovni cenové hladiny. -- růst disponibilního důchodu a bohatství: díky většímu disponibilnímu důchodu a bohatství mohou lidé více utrácet, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny. -- růst počtu obyvatelstva: růst počtu obyvatelstva vede k růstu spotřebních výdajů, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny. -- reálným znehodnocením domácí měny: toto znehodnocení zvyšuje čistý vývoz dané země, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny -- růstem reálných důchodů v zahraničí: tento růst zvyšuje poptávku zahraničních subjektů po domácích statcích, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny -- změnou očekávání ekonomických subjektů: budou-li domácnosti i firmy očekávat růst cenové hladiny v následujících obdobích, zvýší v aktuálním období své spotřební i investiční výdaje - v následujícím období se totiž sníží kupní síla peněžních zůstatků domácností i firem, čili by si pořídili měně spotřebních i kapitálových statků, což povede k růstu agregátní spotřeby i investic v aktuálním období -- zvýšení množství peněz v oběhu: růst množství peněz v oběhu vede k růstu HDP. Negativní poptávkový šok, příčiny: opačné než u pozitivního

47 Posuny AS Negativní nabídkový šok (doleva nahoru). příčiny: -- snížení reálného množství výrobních faktorů např. z důvodů válek, nemocí apod. Toto snížení snižuje agregátní nabízené množství, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny -- růst cen základních surovin: ceny těchto surovin vcházejí (alespoň nepřímo v podobě cen energie) do cen všech statků, k růstu cen tedy dochází při jakékoliv úrovni cenové hladiny -- zvýšení daňových sazeb: dané zvýšení může destimulovat majitele výrobních faktorů i firmy, což vede k poklesu agregátního nabízeného množství při jakékoliv úrovni cenové hladiny Pozitivní nabídkový šok: - opačné příčiny než negativní nabídkový šok, navíc ještě -- inovace všeho druhu. Tyto inovace snižují firmám náklady, takže firmy mohou zvyšovat svou produkci, což v souhrnu vede k růstu HDP, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny -- růst produktivity práce: tento růst vede k růstu produkce firem, tedy i HDP, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny

48 Posuny AD Zvýšení vládních výdajů (G): posun AD doprava nahoru: - na dílčích trzích roste poptávka křivka D se posouvá doprava nahoru, firmy (pokud mohou) reagují rozšiřováním produkce a růstem cen, na agregátní úrovni roste HDP (Y) a cenová hladina (P) Růst disponibilního důchodu, růst počet obyvatel, růst důchodů v zahraničí, reálné znehodnocení domácí měny, pozitivní očekávání budoucnosti (ekonomice se bude dařit), očekávání vyšší inflace: to samé Poklesy, reálné zhodnocení domácí měny, negativní očekávání, očekávání nižší inflace: opačně, tj. posun AD doleva dolů.

49 Posuny AS Růst produktivity práce: AS doleva dolů – firmy díky vyšší produktivitě práce mohou vyprodukovat více statků a prodávat je za nižší ceny. Na trhu dílčích statků se posouvá křivka nabídky doleva dolů, roste produkce firem (Q´) a klesají jejich ceny. Na agregátní úrovni roste HDP (Y) a klesá cenová hladina. Inovace všeho druhu: stejné jako u produktivity práce, firmy díky inovacím mohou produkovat více statků za nižší ceny. Inovace znamenají růst produktivity práce. Zvýšení množství VF: větší počet jednotek VF více vyprodukuje (pozor ale mezní produkt, respektive výnosy z rozsahu jsou klesající). Větší počet jednotek VF vede k poklesu cen VF, takže firmy mohou produkovat levněji. Na agregátní úrovni tedy roste Y a klesá P, AD se posouvá doprava dolů.

50 Posuny AS

51 Posuny AS – negativní nabídkový šok Negativní nabídkový šok: na dílčích trzích v důsledku poklesu množství vstupů nebo růstu jejich cen, firmy produkují méně, na dílčím trhu Q´ klesá. Vstupy jsou vzácné/drahé, takže firmy musí zvyšovat ceny. Na agregátní úrovni klesá HDP (Y) a roste cenová hladina (P).

52 Reálný cyklus, AS a AD Teorie reálných cyklů zdůrazňuje, že AS se posouvá v důsledku technických a technologických změn, tj. inovací. Tyto změny vedou k vyšší produktivitě práce, větší produkci a větším výdělkům. Tj. expanze. Dané změny vedou k investičnímu optimismu. Ne všechny investice (inovace) se ale ukáží jako produktivní – po některých výsledcích inovací není poptávka, jedná se o chybné investice. Chybné investice vedou k omezování produkce, tj. k recesi. Příklad: technologická (internetová) bublina na sklonku 20. a počátku 21. století.

53 Reálný cyklus, změna Y* Inovace tedy mění přímo hodnotu potenciálního produktu (Y*). Teorie reálného cyklu obecně říká, že kolísání produkce ovlivňují tzv. reálné šoky, tj. posuny produkční funkce, vyvolané: - technologickými šoky, a to v širokém pojetí, včetně např. klimatických změn, - dostupností surovin, danou kolísáním jejich cen apod., - fiskální politika (vládní poptávka). Tyto reálné šoky mění přímo hodnotu Y*. Teorie reálných cyklů říká, že monetární šoky nefungují – pokud se opakují, lidé jim porozumí a pochopí, že povedou ke změnám cenové hladiny a že reálně se nic nezmění. Stejně tak nefungují fiskální šoky: li zde platí, že pokud se opakují, lidé pochopí, že povedou ke změnám cenové hladiny a že reálně se nic nezmění. Fiskální a monetární politika je tedy dle teorie reálného cyklu neúčinná.

54 Reálný cyklus, mezičasová substituce práce V důsledku inovace roste produktivita práce a roste tedy i reálná mzda. V takovém případě mohou lidé být ochotni více pracovat, tj. substituovat volný čas prací. Pokud však reálné mzdy dlouhodobě neklesnou, bude vzrůstat užitek z volného času (zároveň bude klesat užitek z vyššího výdělku – dané vztahy plynou ze zákona klesajícího užitku) a lidé svou nabídku práce omezí. Krátkodobě tedy křivka nabídky práce více reaguje na změnu reálné mzdy, křivka je elastičtější. Dlouhodobá křivka nabídky práce je méně elastická (lidé na změnu reálné mzdy tolik nereagují). Je to způsobeno i tím, že růst mzdy w je dříve nebo později doprovázen růstem cenové hladiny, takže se reálná mzda tolik nezvyšuje.

55 Mezičasová substituce práce Reálný šok (např. inovace) vede k posunu křivky poptávky z polohy DL0 do polohy DL1. To vede k růstu mzdy. Krátkodobě jsou lidé ochotni výrazně více pracovat, krátkodobá křivka nabídky práce SL(SR) je elastická, je tedy zaměstnáno L1 osob za mzdu w1. V delším období však začne být cennější volný čas, lidé nabídku práce omezují, dlouhodobá křivka nabídky práce SL(LR) je méně elastická. Je zaměstnáno L2 osob a to za vyšší mzdu w2 – lidé jsou ochotni pracovat jen při vyšší mzdě: jen tato mzda je přiměje neužívat si volný čas a jen tato (nominální) mzda reaguje na růst cenové hladiny, ke kterému též časem dochází.

56 Reálná AS a reálná AD Reálná agregátní poptávka (AD R ) a reálná agregátní nabídka (AS R ) jsou funkcí reálné úrokové sazby (r): AD R je klesající: pokles r vede k růstu investičních a spotřebních výdajů, AS R je rostoucí: růst r vede k růstu nabídky práce: stimulující vliv vyšších výnosů z uspořené mzdy – tu část mzdy, kterou lidé uspoří mohou uložit za vyšší r.

57 Moderní pohled na AS a AD – další snímky nepovinné, ale užitečné Nominální mzdy a cenová hladina Nominální mzdy závisí na: - očekávané cenové hladině P e : čím vyšší P e, tím vyšší w - míře nezaměstnanosti u: čím vyšší u, tím nižší w - ostatních faktorech, z: např. vliv odborů – čím vyšší z, tím vyšší w Funkce mzdy w = Pe,F(u,z) Firmy tvoří ceny přirážkou k w: P = (1+μ)*w*j μ = symbol řecké abecedy (mý), zde tento symbol znamená cenovou přirážku, j = produktivita práce, aneb koeficient závislosti změny Y na změně L Můžeme tedy psát: P = (1+μ)*(P e F(u,z))*j Pokud takto tvoří ceny všechny firmy, je P cenová hladina.

58 Rovnice AS Nezaměstnanost u je dána: u = U/N, kde N = L+U L = zaměstnaní, U = nezaměstnaní, N = práce schopné obyvatelstvo. Platí tedy: U = N-L, u = N/N-L/N = 1-L/N Za předpokladu, že produkční funkce má tvar Y = j*L, lze psát L = Y/j Dosazením za L v rovnici u = 1-L/N lze psát: u = 1-(Y/j)/N = 1 – Y/(j*N) Dosazením za u v rovnici P = (1+μ)* (P e F(u,z)) lze psát: P = (1+μ)* (P e F(1 – Y/(j*N),z)) Tato rovnice říká, na čem závisí aktuální cenová hladina. Platí přitom, že s růstem Y klesá míra nezaměstnanosti (abychom vyprodukovali více, musíme zaměstnat více osob), rostou mzdy (další osoby se nechají zaměstnat jen za vyšší mzdu) a, protože firmy tvoří ceny přirážkou, rostou ceny firem, tedy roste cenová hladina. Daná rovnice je rovnice AS – říká, že růst Y je doprovázen růstem P.

59 Trh práce I Předpokládejme, že nominální mzda závisí na aktuální cenové hladině: w = P,F(u,z). Reálná mzda potom je: w/P = F(u,z) Rovnici w/P = F(u,z) si můžeme označit jako WS: tato rovnice jak jsou stanoveny mzdy, respektive na čem mzdy závisí. Závislosti: - čím nižší nezaměstnanost, tím vyšší mzda - čím vyšší ostatní faktory (např. vliv odborů, nepružnosti na trhu práce), tím vyšší mzda Křivka WS potom mj. říká, co se děje s nezaměstnaností (u), pokud reálná mzda w/P klesá – u roste.

60 Trh práce II Firmy tvoří ceny přirážkou k w: P = (1+μ)*w*j Reálná mzda potom je: w/P = j/ (1+μ) Platí: čím vyšší w/P, tím poptávají firmy méně práce a tím větší je nezaměstnanost u. Rovnici w/P = j/ (1+μ) si můžeme označit jako PS, tato rovnice říká, jak firmy stanoví ceny. Pokud se takto chovají všechny (většina) firem, je tímto způsobem určena aktuální cenová hladina. Aktuální míra nezaměstnanosti je dána v průsečíku křivek WS a PS (viz další snímek)

61 Trh práce Zvýšení cenové přirážky firmami vede k poklesu křivky PS, k poklesu reálné mzdy a růstu nezaměstnanosti Obdobně vede k vyšší nezaměstnanosti růst moci odborů, zvýšení sociálních dávek apod. – tedy posun křivky WS doprava nahoru (zvyšuje se faktor z v rovnici WS) Tam kde se křivky WS a PS protínají, je nezaměstnanost na své přirozené úrovni u = u n.

62 AS a přirozená míra (ne)zaměstnanosti Přirozené míře nezaměstnanosti u n odpovídá i nějaká přirozená míra zaměstnanosti L n. Protože platí: U = N-L, u = N/N-L/N = 1-L/N (L = zaměstnaní, U = nezaměstnaní, N = práce schopné obyvatelstvo), můžeme psát: L = (1- u)*N Pro přirozenou míru zaměstnanosti potom logicky platí: L n = (1-u n )*N Protože dále platí: Y = j*L, lze odvodit funkci přirozeného (potenciálního) produktu (Y n = Y*), tedy kolik toho přirozeně zaměstnaní (při dané přirozené míře nezaměstnanosti vyprodukují): Y n = j*(1-u n )*N

63 Křivka AS a přirozený produkt I Pro průsečík křivek WS a PS platí: F(u,z) = j/ (1+μ) V tomto průsečíku je u rovna u n. Za u n můžeme potom dosadit: u n =1-L n /N. Za L n můžeme dosadit Y n /j a lze psát: u n =1-Y n /(j*N). Rovnice F(u,z) = j/ (1+μ) tak má tvar: F((1-Y n /(j*N)), z) = j/ (1+μ). Aktuální cenová hladina je stanovena: P = (1+μ)*(P e F(u,z))*j Jednou z hodnot u je i hodnota i u n. Této hodnotě u n odpovídá nějaká aktuální cenová hladina. Pokud do rovnice křivky AS dosadíme u n =1-Y n /(j*N), lze psát tuto rovnici křivky AS při přirozené míře nezaměstnanosti: P = (1+μ)* (P e F(1 – Y n /(j*N),z)). Připomínáme této u n odpovídá nějaká aktuální cenová hladina, přičemž tato cenová hladina musí být rovna očekávané hladině – viz dále.

64 AS a přirozený produkt II Rovnice AS je: P = (1+μ)* (P e F(1 – Y/(j*N),z)) kde výraz (1 – Y/(j*N) značí míru nezaměstnanosti. Z rovnice AS plyne: pokud roste očekávaná cenová hladina P e, roste i aktuální cenová hladina. Důvod je zřejmý: pokud subjekty předpokládají růst P e, předpokládají, že jim vzrostou ceny vstupů a zvyšují své aktuální ceny. Na předcházejících snímkách jsme odvodili, že přirozená míra nezaměstnanosti (u n ) je dána průsečíkem křivek WS (křivka říkající, co se děje s u, pokud w/P roste) a PS (křivka říkající, jak firmy stanoví ceny). Této u n odpovídá nějaká přirozená míra zaměstnanosti L n a přirozený (potenciální) produkt Y n (Y*).

65 AS a přirozený produkt III Při odvození přirozené míry nezaměstnanosti jsme předpokládali, že očekávaná cenová hladina je rovna skutečné (P e = P). I pokud opustíme předpoklad, že P e = P, nic se ve výsledku nemění: nezaměstnanost nyní závisí na P e. Pokud se skutečná cenová hladina P odlišuje od očekávané P e, subjekty přizpůsobí svá očekávání. Je-li P e > P, potom vědí, že jejich reálná mzda poklesne a omezují ekonomickou aktivitu. Firmy navíc zvyšují ceny na úroveň P e (firmy zvyšují cenovou přirážku). Dochází tedy jednak k růstu skutečné cenové hladiny a jednak k růstu nezaměstnanosti a omezení produkce. V grafu AS AD se křivka AS posouvá doleva nahoru. Pokud je P e

66 AS a přirozený produkt IV Křivka AS znázorňuje všechny kombinace skutečné (aktuální) cenové hladiny a produktu. Na této křivce tedy musí být právě jedna hodnota aktuální cenové hladiny rovna očekávané cenové hladině. Pro tuto hodnotu P platí, že Y je roven potenciálnímu produktu Y n (Y*). Pokud tomu tak není, tedy P e se nerovná P, pak se aktuální cenová hladina přizpůsobuje (viz dříve). Aktuální cenovou hladinu pro přirozenou míru nezaměstnanosti lze zjistit z rovnice AS, kde za u dosazujeme u n : P = (1+μ)* (P e F(1 – Y n /(j*N),z)). Pokud se takto zjištěná aktuální cenová hladina (P) nerovná očekávané cenové hladině (P e ), dochází u cen k přizpůsobovacímu procesu (viz předcházející snímek), který zároveň ovlivňuje i hodnotu přirozené míry nezaměstnanosti ( u n ): - je-li P e > P: firmy zvyšují cenovou přirážku, takže roste cenová hladina a klesá reálná mzda, tudíž nezaměstnanost roste - je-li P e

67 Tvar a posuny AS AS je rostoucí: s růstem Y klesá míra nezaměstnanosti, rostou mzdy a (protože firmy tvoří ceny přirážkou) rostou ceny firem, tedy roste cenová hladina. Tam, kde je P e = P, je Y = Y n. Z rovnice i ze křivky AS: P = (1+μ)* (P e F(1 – Y/(j*N),z)) plyne: - pokud je Y> Y n, je P>P e. Potom P e nutně musí vzrůst. K růstu P e dochází pro jakoukoliv hodnotu Y, AS se posouvá doleva nahoru. - pokud je Y< Y n, je P


68 Křivka AD Stále se odvozuje z IS-LM, znázorňuje kombinace všech bodů, kde se IS a LM protínají při různé cenové hladině. Rovnice IS: Y = C(Y-NT-GBS)+I(i,Y)+G NT = čisté daně = TA-TR Investice I závisí na úrokové míře i a na výstupu Y Rovnice LM: M/P = L(Y,i) Poptávka po penězích závisí na úrokové míře i a na výstupu Y. AD stále vznikne průsečíkem IS a LM, pro AD tedy platí: C(Y-NT-GBS)+I(i,Y)+G =M/P. Položme si otázku, kdy se zvýší Y: - pokud vzroste M/P, G - pokud klesne NT, GBS Rovnici AD lze potom napsat: Y = F(M/P, G, NT, GBS) Křivka AD je klesající: pokles P vede k růstu M/P a k růstu Y.

69 Rovnováha AS-AD a Y* Rovnováha AS a AD: tam, kde se tyto křivky protínají. Průsečík (skutečná hodnota Y) může být mimo úroveň Y*. Pokud je Y >Y* je P > P e. P e potom poroste, AS se posouvá nahoru, až do okamžiku, kdy Y = Y*. Pokud je Y

70 Posuny AD a AS -příklady Fiskální a monetární expanse: posouvá AD doprava. Pokud však je nový průsečík AS a AD za Y*, AS se posouvá doleva nahoru až dosáhne hodnoty Y*. Snížení deficitu veřejných rozpočtů: posouvá AD doleva. Pokud však je nový průsečík AS a AD pod Y*, AS se posouvá doprava dolů až dosáhne hodnoty Y*.

71 Negativní nabídkový šok Negativní nabídkový šok (např. růst cen ropy), znamená v modelu PS a WS zvýšení přirážky (růst cen vstupů musí firmy zahrnout do ceny výstupu), což vede k poklesu PS dolů a růstu (přirozené) míry nezaměstnanosti, poklesu přirozené míry a poklesu potenciálního produktu. Zároveň v důsledku růstu cen firem roste cenová hladina. AS se posouvá doleva nahoru. Na nové AS je opět bod, kdy P = Pe a kdy Y = Y*. Tento nový Y* je nižší než Y* před negativním nabídkovým šokem. V obr. Y0 a Y1 jsou potenciální produkty před a po zvýšení cen ropy, P0 a P1 jsou P e před a po zvýšení cen ropy.


Stáhnout ppt "Model AS-AD. Podstata modelu Model předpokládá, že cenová hladina není fixní, tj. je pohyblivá. Model pracuje s potenciálním produktem (Y*) – maximálním."

Podobné prezentace


Reklamy Google