Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Inflace. O čem to bude?  Minule  Nezaměstnanost  Dnes  Jak se zjišťuje míra inflace  Vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností 2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Inflace. O čem to bude?  Minule  Nezaměstnanost  Dnes  Jak se zjišťuje míra inflace  Vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností 2."— Transkript prezentace:

1 Inflace

2 O čem to bude?  Minule  Nezaměstnanost  Dnes  Jak se zjišťuje míra inflace  Vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností 2

3 Inflace  Inflace znamená růst všeobecné (průměrné) cenové hladiny. V důsledku toho dochází k poklesu kupní síly peněžní jednotky.  Cenová hladina P představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období (ceny P 1 ) ve srovnání s cenami určitého vybraného základního období (ceny P 0 ). 3

4 Míra inflace:  První ukazatel říká, o kolik procent se změnil objem peněz nutný k získání stejného množství zboží a služeb v běžném období ve srovnání s obdobím základním.  Druhý ukazatel vyjadřuje, kolikrát se změnila původní cenová hladina ve srovnání se základním obdobím. Po vynásobení indexu číslem 100 zjistíme na kolik procent vzrostla inflace (popř. se snížila cenová hladina). 4

5 Vliv inflace na reálnou hodnotu peněz  Při nominální hodnotě vkladu Kč a míře inflace za 5 let 200 % (ceny vzrostly o 400 %, vyjádřeno indexem ceny vzrostly na úroveň 500 %, tj. 5 x) činila po pěti letech reálná hodnota vkladu: : 5 = Kč 5

6 Jak zjistíme míru inflace?  Index spotřebitelských cen (CPI - Consumer Price Index)  Index cen výrobců (PPI – Producer Price Index) pro různá odvětví a obory (např. index cen zemědělských výrobců, index cen průmyslových výrobců, index cen stavebních prací atd.). Změny PPI se s určitým časovým zpožděním promítají do CPI a naznačují tak budoucí vývoj CPI.  Deflátor HDP 6

7 Index spotřebitelských cen (CPI - Consumer Price Index)  Index spotřebitelských cen se zjišťuje prostřednictvím spotřebního koše vybraného zboží a služeb na základě reprezentativního šetření mezi domácnostmi.  V ČR zahrnuje 729 položek agregovaných do 12 skupin (např. potraviny, odívání, bydlení, zdravotnictví, vzdělávání aj.). 7

8 Index spotřebitelských cen a tzv. Laspeyresův index  Index spotřebitelských cen (CPI - Consumer Price Index) používá po určité období stálé váhy výchozího období (tzv. Laspeyresův index - obecně a při využití v praxi):  p = cena i-tého zboží základního (0) a běžného období (t)  q = množství i-tého zboží v základním období (0) 8

9 Index cen výrobců (PPI – Producer Price Index)  Index cen výrobců (PPI – Producer Price Index) se sleduje pro různá odvětví a obory (např. index cen zemědělských výrobců, index cen průmyslových výrobců, index cen stavebních prací atd.).  Změny PPI se s určitým časovým zpožděním promítají do CPI a naznačují tak budoucí vývoj CPI. 9

10 Deflátor HDP  V deflátoru jsou zahrnuty všechny statky a služby vyprodukované v dané ekonomice za 1 rok, tzn. celý HDP. 10

11 Rozdíl mezi CPI a deflátorem HDP  CPI zahrnuje jen vybraný spotřební koš, ale včetně dovážených výrobků, deflátor zahrnuje všechny vyráběné statky v zemi.  Koš statků v CPI je stejný, v deflátoru HDP se každý rok mění.  CPI používá v čitateli jako váhy spotřebované množství statků a služeb v základním období, deflátor používá v čitateli jako váhy množství jednotlivých statků a služeb vyrobených v běžném období. 11

12 Deflace a dezinflace  Deflace znamená pokles všeobecné cenové hladiny. Současně dochází k růstu kupní síly peněžní jednotky. Deflace je opakem inflace.  Dezinflace je pokles tempa růstu míry inflace (např. z 8 % na 5 %). 12

13 Příčiny inflace  Poptávková inflace  Příčinou je pozitivní poptávkový šok (např. expanzivní fiskální politika vlády, expanzivní monetární politika centrální banky, růst investic firem, růst spotřeby domácností atd.).  Křivka AD se posouvá vpravo nahoru, roste produkt Y, ale současně roste i průměrná cenová hladina P.  Nabídková (nákladová) inflace  Příčinou je negativní nabídkový šok (např. růst světových cen ropy, energie, růst mezd apod.).  Křivka AS se posunuje vlevo nahoru, klesá produkt Y, ale současně roste i průměrná cenová hladina P. 13

14 Inflace tažená poptávkou  Po jednorázovém poptávkovém šoku vzrostla cenová hladina i produkt.  Po určité době dojde k automatickému přizpůsobení Y na úroveň potenciálního produktu a k dalšímu růstu P, která se ustálí na určité úrovni. 14 AD 2 E2E2 Y* LRAS AD 1 SRAS P E1E1 Y P1P1 P2P2

15 Inflace tlačená náklady  Po negativním nabídkovém šoku roste P a klesá Y (stagflace).  Při jednorázovém šoku dojde po čase k přizpůsobení Y na úroveň potenciálního produktu a P poklesne (deflace). 15 Y* LRAS AD SRAS 1 P E1E1 Y SRAS 2 E2E2 P2P2 P1P1

16 Inflační očekávání setrvačná inflace  Nabídkové šoky (očekávání inflace a její prosazení do mezd) jsou doprovázeny poptávkovými šoky (monetární politikou) a výsledkem je rostoucí cenová hladina (trvalá inflace) při relativně stabilním reálném produktu na úrovni potenciálního produktu.  Růst cenové hladiny je založen na inflačních očekáváních (prosazovaném do mezd) a inflace se udržuje setrvačností (setrvačná inflace). Jde o tzv. mzdově cenovou spirálu. Inflační očekávání bude ovlivněno nejen danou mírou inflace, ale i očekáváním účinků poptávkových a nabídkových šoků. 16

17 Inflace podle míry růstu cen  Mírná (plíživá) - do 9 % ročně  Rychlá (pádivá) - desítky procent ročně  Hyperinflace - stovky a tisíce procent ročně (Peníze přestávají fungovat, rozšiřuje se naturální směna, používá se zahraniční měna, je nutná měnová reforma). Zimbabwe v prosinci milionů % inflace. 17

18 Inflace podle způsobu prosazování  Otevřená (Plně se projevuje v růstu cen.)  Skrytá (Při malé změně kvality a užitné hodnoty výrobku prudce roste cena vykazovaná jako cena nového výrobku, který není zahrnut v koši.)  Potlačená (Růst cen je administrativně bržděn, klesá kvalita výrobků, vzniká černý trh, vytvářejí se fronty, je zaveden přídělový systém.) 18

19 Důsledky inflace:  Skutečná míra inflace je většinou vyšší než očekávaná, růst mezd přichází se zpožděním, mzdy rostou jen u některých pracovníků, tj. v průměru.  Tzv. taxflace znamená, že s růstem nominálních důchodů se pracovníci dostávají do vyšší důchodové skupiny s vyšší mírou zdanění.  Inflace zatěžuje ekonomické subjekty dodatečnými náklady (náklady spojené s řízením portfolia, náklady na „menu costs“, tj. náklady spojené se změnou ceníků apod.). 19

20 Důsledky inflace:  Klesá reálná hodnota aktiv (hotovosti, vkladů na požádání). Důsledkem je snaha o diverzifikaci struktury aktiv do nemovitostí (pozemky, budovy apod.), jejichž cena inflací roste.  Vliv inflace na ekonomickou aktivitu je negativní, protože vytváří nejisté prostředí, ztěžuje kalkulaci, přináší nejistotu pro investování, roste riziko, narůstá spekulace.  Věřitelé inflací ztrácejí, dlužníci získávají. 20

21 Protiinflační politika  Monetární a fiskální restrikce (nestimuluje růst AD popř. snižuje AD)  Snižování inflačních očekávání (důvěryhodná politika vlády a centrální banky)  Cenová a mzdová regulace (důchodová politika zaměřená na zmrazení růstu cen a mezd, stanovení limitů růstu mezd v procentech ve vztahu k inflaci, dobrovolné omezení růstu mezd při kolektivním vyjednávání aj.) 21

22 Phillipsova křivka „Vyjadřuje negativní vztah mezi cenovou inflací a mírou nezaměstnanosti.“ 22

23 Původní (mzdová) Phillipsova křivka  Původní (mzdová) Phillipsova křivka zachycuje negativní vztah mezi mírou nezaměstnanosti (osa x) a mírou mzdové inflace (osa y).  Čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím vyšší je míra mzdové inflace a opačně.  Nulová míra mzdové inflace je spojena s tzv. přirozenou mírou nezaměstnanosti. 23

24 Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka  Přirozená míra nezaměstnanosti je spojena se stabilní cenovou hladinou, s nulovou mírou inflace.  Při růstu AD (graf AD-AS) vzroste zaměstnanost, klesne „u“ a roste míra inflace (cenová hladina), naopak vyšší nezaměstnanost povede k deflaci.  Rovnováha E 2 je pouze krátkodobá, protože působí automatický mechanizmus, který navrací „u“ na úroveň přirozené míry nezaměstnanosti (Y na úroveň Y*) a míra inflace klesne na nulu. 24

25 Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka  Trvale nižší nezaměstnanost by mohla udržet jen trvalá stimulace AD (Agregátní poptávky). Na růst P totiž reagují nabídkové šoky (graf AD-AS) v podobě stejného tempa růstu W, aby byl vyrovnán pokles reálných mzdových sazeb, a proto je k nižšímu „u“ než je přirozená míra nezaměstnanosti nutný další růst AD. 25 u2u2  u  1 =0 SRPC u 1 =u* E1E1 22 E2E2

26 Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 1/6  V bodě E1 existuje stabilní cenová hladina, míra inflace je 0 % a nezaměstnanost je na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti u*, Y = Y*.  Poptávkový šok (růst AD vlivem fiskální či monetární expanze) vede k poklesu „u“ a růstu  (z 0 % např. na 3 %), Y je větší než Y*. Pracovníci nabízejí více práce, růst nominálních mezd mylně vnímají jako růst reálných veličin (tzv. peněžní iluze). 26

27 Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 2/6  Po obnovení rovnováhy na trhu práce (u = u*) se začne prosazovat očekávání inflace ve výši např. 3 %. Přirozená míra nezaměstnanosti u* tak bude spojena s očekávanou mírou inflace 3 %.  Znovu může dojít k monetární expanzi za účelem snížení míry nezaměstnanosti. V bodě E3 se však musí míra růstu nabídky reálných peněžních zůstatků zvýšit o více %, než činilo její zvýšení v předchozím období, protože cenová očekávání se přizpůsobila míře inflace 3 %. 27

28 Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 3/6  Očekávání inflace vedlo ke vzniku setrvačné inflace (firmy započítávají očekávanou inflaci do cen svých výrobků, banky do úrokových sazeb z úvěrů, zaměstnanci do svých požadavků na růst mezd).  Po monetární expanzi s dalším poklesem „u“ roste skutečná míra inflace a vzniká proto nová, výše položená křivka SRPC 2 (zahrnuje očekávanou + novou reálnou míru inflace). 28

29 Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 4/6  3% růst peněžní zásoby by pokryl jen poptávku po penězích vyvolanou setrvačnou inflací. Podle teorému akcelerace musí tedy CB zvýšit tempo nabídky reálných peněžních zůstatků, aby opět pomýlila pracovníky.  Pouze změny v míře (tempu) růstu nabídky reálných peněžních zůstatků ovlivňují reálné proměnné ekonomiky. 29

30 Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 5/6 Skutečná míra inflace je tak ovlivněna 3 faktory:  odchylkou „u“ oproti u*  očekávanou mírou inflace  nákladovými (nabídkovými) šoky v podobě růstu cen vstupů, tj. cen surovin, energie, aj. (model trojúhelníku R. J. Gordona) 30

31 Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 6/6  Phillipsova křivka vyjadřuje negativní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a cenovou inflací.  Substituční vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace však platí jen v krátkém období (M. Friedman, E. Phelps). SRPC má negativní sklon.  Dlouhodobá Phillipsova křivka je vertikální a protíná osu x na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti u*. 31

32 Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání 32 E3E3 SRPC 2  u  1 =0 LRPC E1E1 u1u1 SRPC 1 u2u2 22 E2E2

33 NAIRU: • NAIRU (Non-accelerating Inflation Rate of Unemployment) je míra nezaměstnanosti, která neakceleruje inflaci neboli tzv. přirozená míra nezaměstnanosti u*. • Vyznačuje se stabilitou nominálních mzdových sazeb, kdy se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu Y*. 33

34 Okunův zákon:  Růst u nad u* o 1 procentní bod je spojen s poklesem Y pod Y* o 2 p.b. (popř. pokles Y oproti Y* o 2 procentní body vede k růstu nezaměstnanosti o 1 procentní bod). = 1 + 0,02 (u* - u)  Dynamická podoba Okunova zákona: u = - 0,5. (y – 2,25) y = míra růstu výstupu 2,25 = trendový růst výstupu 34

35 Shrnutí 1/4  Inflace je růst všeobecné cenové hladiny. Dochází při ní k poklesu kupní síly peněz.  Všeobecnou cenovou hladinu měříme cenovými indexy – indexem spotřebitelských cen, indexem cen výrobců nebo deflátorem HDP.  Index spotřebitelských cen pracuje s fixním košem statků. Porovnává jeho cenu v běžném roce a s jeho cenou v roce základním.  Deflátor HDP se vypočítá jako podíl nominálního HDP a reálného HDP 35

36 Shrnutí 2/4  Míra inflace je růst cenové hladiny v procentech.  Deflace je opak inflace. Desinflace je pokles tempa míra inflace.  Poptávková inflace je způsobena růstem některé složky agregátní poptávky.  Nabídková inflace je způsobena růstem nákladů.  Setrvačná inflace vzniká vlivem očekávání inflace, které se promění ve skutečnou inflaci.  Mzdově inflační spirála vzniká, pokud se očekávaná inflace promítne do růstu mezd, který je doprovázen neustálým zvyšováním peněžní zásoby. 36

37 Shrnutí 3/4  Podle závažnosti rozeznáváme inflaci mírnou, pádivou a hyperinflaci.  Změnu nominálního důchodu v procentech můžeme přibližně získat součtem změny reálného důchodu v procentech a míry inflace.  Inflace negativně působí na příjemce nominálních důchodů, snižuje reálnou hodnotu vkladů, odrazuje od investování a způsobuje další náklady.  Protiinflační politika může nabývat podoby restriktivní monetární a fiskální politiky, cenové a mzdové regulace. U setrvačné inflace je nutno působit na odstranění inflačního očekávání. 37

38 Shrnutí 4/4  Phillipsova křivka zachycuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace.  Krátkodobě může vláda volit mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace.  V dlouhém období volba mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace neexistuje. Dlouhodobá Phillipsova křivka je vertikální. Nezaměstnanost je vždy na úrovni své přirozené míry.  Neustálé snahy vlády snížit míru nezaměstnanosti povedou ke stále se zrychlující (akcelerující) inflaci. 38


Stáhnout ppt "Inflace. O čem to bude?  Minule  Nezaměstnanost  Dnes  Jak se zjišťuje míra inflace  Vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností 2."

Podobné prezentace


Reklamy Google