EKONOMIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Doporučená literatura: Trnková, Krpálek: Ekonomika a podnikání I a II Švarcová a kol.: Ekonomie, stručný přehled Kolektiv.

Prezentace na téma: "EKONOMIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Doporučená literatura: Trnková, Krpálek: Ekonomika a podnikání I a II Švarcová a kol.: Ekonomie, stručný přehled Kolektiv."— Transkript prezentace:

1 EKONOMIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Doporučená literatura: Trnková, Krpálek: Ekonomika a podnikání I a II Švarcová a kol.: Ekonomie, stručný přehled Kolektiv autorů: Základy ekonomiky životního prostředí, VŠE Praha Hadrabová A.: Ekologické aspekty podnikání VŠE Praha Obršálová I.: Environmentální ekonomika, skriptum Pardubice 2000 Knápek, Geus: Životní prostředí a ekonomika, ČVÚT Praha

2 Základní ekonomické pojmy EKONOMIE -jako vědní disciplína vznikla odštěpením od filosofie morálky (Adam Smith – 18. stol. – dílo Bohatství národů) jako produkt rozporu mezi potřebami lidí a zdroji pro jejich uspokojování = společ. vědní disciplína, která zkoumá rozhodování lidí a vztahy mezi lidmi v procesu výroby, rozdělování, směny a spotřeby -zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě statků a jak je následně rozdělují - vytváří teoretický základ pro EKONOMIKU

3 Rozdělení ekonomie 1.MIKROEKONOMIE -detailní pohled na ekonom. jevy ve společn., zabývá se chováním jednotlivých ekonomických subjektů 2. MAKROEKONOMIE -zabývá se jevy a procesy probíhajícími na úrovni ekonomiky státu jako celku (inflace, nezaměstnanost, zahraničně obchodní bilance, HDP, příjmy a výdaje státního rozpočtu)

4 Ekonomika = oblast společenské praxe spočívající v řešení praktického fungování ekonomického života společnosti -tento pojem je používán v 3 významových rovinách:

5 1.EKONOMIKA JAKO HOSPODÁŘSTVÍ = souhrn výrobních faktorů určitého celku (podnik, stát, svět) 2. EKONOMIKA JAKO HOSPODAŘENÍ = souhrn všech činností, které souvisí se zdárným fungo- váním každé firmy (plánování, organizování výroby, řízení, zásobování, prodej, personalistika, účetnictví…) 3. EKONOMIKA JAKO HOSPODÁRNOST = snaha firmy co nejlépe využít zdroje, dosažení zisku

6 Ekonomické subjekty 1.DOMÁCNOSTI = rodiny a jednotlivci, kteří jsou nuceni samostatně hos- podařit se svými prostředky - mají příjmy a výdaje, vytvářejí si rozpočet domácnosti 2. FIRMY (PODNIKY) = základní organizační jednotky podnikání 3. STÁT (VLÁDA) - vytváří podmínky pro fungování ekonomiky, PŘÍMÉ zá- sahy (regulace cen nájmů, energií, chod státních škol, po- licie…,státní zakázky), NEPŘÍMÉ zásahy (daně, cla, dota

7 Základní ekonomické otázky 1. CO? - jaká produkce – výrobní program 2. JAK? - jakým způsobem – výrobní profil 3. PRO KOHO? - jak se členové společnosti o výsledný produkt rozdělí (odměňování zaměstnanců, vyplácení na zisku, výše důchodů)

8 Základní ekonomické systémy 1.ZVYKOVÝ -historicky nejstarší, dnes přežitý, -vše je poplatné rodovým nebo kmenovým zvyklostem

9 2. PŘÍKAZOVÝ = centrálně plánovaná ekonomika, -státní vlastnictví výrobních faktorů, -veškerá ekonomická aktivita je podchy- cena plánováním (tzv. pětiletky), -jedná se o socialistické země

10 3. TRŽNÍ = historicky nejúspěšnější model fungování ekonomiky, - založen na myšlence svobody člověka, na soukromém vlastnictví, na odpovědnosti podnikatelů bez výraznějších státních zá- sahů (Anglie – 19. stol.)

11 4. SMÍŠENÝ = kombinace tržního a příkazového systému, = systém založený na trhu s výraznějšími zásahy státu do ekonomiky - většina ekonomik kapitalistických zemí

12 POTŘEBY = požadavky, které si člověk uvědomuje a které ho motivují k takovému jednání, aby je odstranil - pokud tyto požadavky nesplní, má pocit nedostatku

13 Rozdělení potřeb I.Podle charakteru 1.MATERIÁLNÍ (FYZICKÉ) -dány biologickou podstatou člověka 2. DUCHOVNÍ (DUŠEVNÍ) -jsou dány rozvojem myšlení a tím, že člověk žije ve společnosti

14 II. Podle rozsahu 1.INDIVIDUÁLNÍ POTŘEBY -v urč. okamžiku se týkají jen jednotlivce 2. SPOLEČENSKÉ (KOLEKTIVNÍ) -v urč. okamžiku se týkají skupiny lidí, obyvatelé obce, města, zaměstnanci firmy

15 Další členění potřeb: POTŘEBY NEZBYTNÉ A ZBYTNÉ POTŘEBY SOUČASNÉ A VÝHLEDOVÉ

16 STATKY = předměty, které uspokojují potřeby Rozdělení statků I.HMOTNÉ A NEHMOTNÉ

17 II.VOLNÉ EKONOMICKÉ (VZÁCNÉ) a) SPOTŘEBNÍ - slouží přímo k uspokojení potřeb b) KAPITÁLOVÉ - slouží k výrobě

18 SLUŽBY = činnosti, které uspokojují potřeby a)VĚCNÉ -působí na určitou věc opravy, ušití obleku, vymalování bytu b)OSOBNÍ -působí přímo na konkrétní osobu léčení pacient, úprava účesu, přeprava osob

19 Zvláštní kategorie statků a služeb = VEŘEJNÉ STATKY A SLUŽBY -poskytuje je stát, hradí je z našich daní bezpečnost obyvatelstva, veřejné osvětlení, obrana státu, výstavba a údržba silnic, dál- nic

20 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ = stupeň uspokojování potřeb spolu se sou- hrnem podmínek, za nichž jsou tyto po- třeby uspokojovány Patří sem: 1.ÚROVEŇ SPOTŘEBY SPOTŘEB- NÍCH STATKŮ A SLUŽEB 2.ÚROVEŇ ZDRAV. PÉČE, BYDLENÍ, VYBAVENÍ BYTŮ

21 3. ÚROVEŇ PŘÍST. K INFORMACÍM 4. PODMÍNKY ŽIVOTN. PROSTŘEDÍ 5. ÚROVEŇ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY, SOCIÁLNÍ PODMÍNKY 6. PRACOVNÍ PODMÍNKY A MIMO- PRACOVNÍ ČAS OBYTELSTVA

22 VÝROBNÍ FAKTORY I.PŘÍRODNÍ ZDROJE: a)PŮDA = rozhodující výrobní činitel v zemědělství, lesnictví a rybářství, dál průmysl, rekreace - plochy jsou omezené, užitná hodnota se správným obděláváním zvyšuje, - má rozdílnou kvalitu, BONITU

23 PŮDNÍ FOND = plocha půdy výrobní nebo správní jednotky (podniku, kraje, státu) 1.ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA - orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé louky a pastviny 2. NEZEMĚDĚLSKÁ PŮDA - lesní půda, rybníky, ost. vodní plochy, zastavě- né plochy a dvory, neúrodná půda, cesty, hřiště

24 b)PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ = nerosty, ropa, zemní plyn, minerální prameny, lesy a voda - značný vliv na ekonom. státu, zdrojem příjmů c) PŘÍRODNÍ SÍLY - slunce (sluneční kolektory), - vítr, voda (elektrárny), geotermální energie, - síla přílivu a odlivu (Belgie, Francie)

25 II. PRÁCE = cílevědomá činnost lidí, která s použitím pří- rodních zdrojů a kapitálu vytváří ekonomické statky Druhy práce: 1.FYZICKÁ DUŠEVNÍ 2.JEDNODUCHÁ SLOŽITÁ

26 3. MECHANICKÁ PRÁCE TVŮRČÍ 4. PRODUKTIVNÍ NEPRODUKTIVNÍ Při vzniku statků a služeb dochází k dělbě práce, specializaci, kooperaci a integraci

27 1.DĚLBA PRÁCE = různí lidé konají různou práci, podniky vykonávají různou činnost, = rozdělení pracovních činností mezi jedno- tlivce a skupiny lidí, - umožňuje specializaci

28 2. SPECIALIZACE = zaměření jednotlivců nebo skupin lidí na urč. druh práce, popř. až na 1 dílčí operaci, -vede ke zvýšení produktivity práce (pracovníci se stávají zručnějšími)

29 3. KOOPERACE = spolupráce mnoha lidí ve stejném pracovním procesu 4. INTEGRACE = spojení výrobních procesů v rámci jedné firmy, umožňuje vyšší formu mezinár. dělby práce spojováním ekonomik více zemí v různých oblastech (CEFTA, EU)

30 Od práce odlišujeme PRACOVNÍ SÍLU = souhrn fyzických a duševních schopností člově- ka konat práci Člověk musí být vybaven -silou (fyzické schopnosti) -znalostmi (duševní schopnosti) -dovednostmi a návyky (praktické zkušenosti) Tyto schopnosti se opotřebovávají a musí se obnovovat (odpočinek, vzdělávání)

31 PRACOVNÍ SÍLU nemá každý člověk: -nemocní, -děti do 15 let, -nezaměstnaní, -nepracující důchodci, -mentální postižení.

32 Cena práce = MZDA 1.MZDA NOMINÁLNÍ = příjem v Kč, který si pracovník vydělal jako zaměstnanec 2. MZDA REÁLNÁ = mzda vyjadřující, co si za vydělané peníze mů- žeme koupit - její výše záleží na cenách zboží a služeb - posuzujeme znehodnocování peněz = INFLACI

33 III. KAPITÁL -od přírodních zdrojů se liší tím, že je vý- sledkem lidské práce -patří sem: výrobní zařízení, stavby, zásoby

34 Zdrojem kapitálu jsou vložené finanč. prostředky = FINANČNÍ KAPITÁL 1.KAPITÁL VLASTNÍ vklady vlastníků firmy, zisk, emisní ážio, dary

35 2. KAPITÁL CIZÍ -bankovní uvěry, -závazky u dodavatelů, -vydané cenné papíry (dluhopisy), -závazky u zaměstnanců, FÚ, ČSSZ, ZP, -přijaté zálohy.

36 Základní vlastnost kapitálu = AKUMULACE = dá se hromadit, vydělaný zisk podnikatel nespotřebuje pro osobní spotřebu, ale část vloží na rozšíření další výroby