Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituování vzdělanostní společnosti Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituování vzdělanostní společnosti Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola,"— Transkript prezentace:

1 Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituování vzdělanostní společnosti Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 3

2 Obsah 3.1 Základy teorie blahobytu 3.2 Přímá a nepřímá mikroekonomická role státu 3.3 Vývoj kapitálového trhu a přenesená hodnota 3.1 Základy teorie blahobytu 3.2 Přímá a nepřímá mikroekonomická role státu 3.3 Vývoj kapitálového trhu a přenesená hodnota

3 Obsah 3.2 Přímá a nepřímá mikroekonomická role státu Vymezení přímé a nepřímé role státu, Vymezení a rozlišení typů výnosů a nákladů v oblasti investování do vzdělání. 3.2 Přímá a nepřímá mikroekonomická role státu Vymezení přímé a nepřímé role státu, Vymezení a rozlišení typů výnosů a nákladů v oblasti investování do vzdělání.

4 3.2.1 Vymezení přímé a nepřímé role státu Trh je svobodná (tedy ničím jiným kromě svobodné volby směňujících subjektů) neomezovaná směna statků. Trh je svobodná (tedy ničím jiným kromě svobodné volby směňujících subjektů) neomezovaná směna statků. Trh existuje v určitém prostředí, přičemž parametry tohoto prostředí vytváří mj. stát.

5 Historicky vyvinuté role státu Při právní ochraně smluv uzavíraných mezi směňujícími stranami.Při právní ochraně smluv uzavíraných mezi směňujícími stranami. Při redukci transakčních nákladů.Při redukci transakčních nákladů. Při zvýšení informovanosti směňujících stran.Při zvýšení informovanosti směňujících stran. Při omezování bariér vstupu do odvětvíPři omezování bariér vstupu do odvětví Při snižování rizika.Při snižování rizika. Při právní ochraně smluv uzavíraných mezi směňujícími stranami.Při právní ochraně smluv uzavíraných mezi směňujícími stranami. Při redukci transakčních nákladů.Při redukci transakčních nákladů. Při zvýšení informovanosti směňujících stran.Při zvýšení informovanosti směňujících stran. Při omezování bariér vstupu do odvětvíPři omezování bariér vstupu do odvětví Při snižování rizika.Při snižování rizika.

6 Vymezení přímé a nepřímé role státu Analýza vývoje tržního mechanismu v daných společenských podmínkách, patří k významným úkolům mikroekonomické teorie. Analýza vývoje tržního mechanismu v daných společenských podmínkách, patří k významným úkolům mikroekonomické teorie. Bezprostředně souvisí s odstraňováním nedokonalostí tržního mechanismu. Bezprostředně souvisí s odstraňováním nedokonalostí tržního mechanismu. Analýza vývoje tržního mechanismu v daných společenských podmínkách, patří k významným úkolům mikroekonomické teorie. Analýza vývoje tržního mechanismu v daných společenských podmínkách, patří k významným úkolům mikroekonomické teorie. Bezprostředně souvisí s odstraňováním nedokonalostí tržního mechanismu. Bezprostředně souvisí s odstraňováním nedokonalostí tržního mechanismu.

7 Vymezení přímé a nepřímé role státu Mikroekonomické role státu jsou: Přímá, která spočívá v nahrazení role tržního mechanismu funkcí státu (alokací, redistribucí, regulací). Bc. kurz Přímá, která spočívá v nahrazení role tržního mechanismu funkcí státu (alokací, redistribucí, regulací). Bc. kurz Nepřímá, která spočívá v podpoře vývoje tržního mechanismu a odstraňování jeho nedokonalostí či nevyvinutosti. Nepřímá, která spočívá v podpoře vývoje tržního mechanismu a odstraňování jeho nedokonalostí či nevyvinutosti. Mikroekonomické role státu jsou: Přímá, která spočívá v nahrazení role tržního mechanismu funkcí státu (alokací, redistribucí, regulací). Bc. kurz Přímá, která spočívá v nahrazení role tržního mechanismu funkcí státu (alokací, redistribucí, regulací). Bc. kurz Nepřímá, která spočívá v podpoře vývoje tržního mechanismu a odstraňování jeho nedokonalostí či nevyvinutosti. Nepřímá, která spočívá v podpoře vývoje tržního mechanismu a odstraňování jeho nedokonalostí či nevyvinutosti.

8 Vymezení přímé a nepřímé role státu Nepřímá role státu se v různých etapách vývoje projevuje různě, např.: Budováním obchodních cest a zajištění jejich ochrany. Budováním obchodních cest a zajištění jejich ochrany. Vytvořením funkčního právního systému. Vytvořením funkčního právního systému. Zajištěním institucionální ochrany svobodné soutěže. Zajištěním institucionální ochrany svobodné soutěže. Nepřímá role státu se v různých etapách vývoje projevuje různě, např.: Budováním obchodních cest a zajištění jejich ochrany. Budováním obchodních cest a zajištění jejich ochrany. Vytvořením funkčního právního systému. Vytvořením funkčního právního systému. Zajištěním institucionální ochrany svobodné soutěže. Zajištěním institucionální ochrany svobodné soutěže.

9 Nejdynamičtější je rozvoj finančních trhů kde dochází: ke vzniku a zdokonalování nových produktů,ke vzniku a zdokonalování nových produktů, k interakci globálních a lokálních finančních trhů, k interakci globálních a lokálních finančních trhů, k interakci soukromého a veřejného investování a pojištění, k interakci soukromého a veřejného investování a pojištění, k zdokonalování institucionálního rámce, k zdokonalování institucionálního rámce, k technickému zdokonalování finančních trhů, k technickému zdokonalování finančních trhů, ke vstupu finančních trhů (formou poskytování půjček, pojištění apod.) do těch sfér společenského života, kde dříve nepůsobily. ke vstupu finančních trhů (formou poskytování půjček, pojištění apod.) do těch sfér společenského života, kde dříve nepůsobily. ke vzniku a zdokonalování nových produktů,ke vzniku a zdokonalování nových produktů, k interakci globálních a lokálních finančních trhů, k interakci globálních a lokálních finančních trhů, k interakci soukromého a veřejného investování a pojištění, k interakci soukromého a veřejného investování a pojištění, k zdokonalování institucionálního rámce, k zdokonalování institucionálního rámce, k technickému zdokonalování finančních trhů, k technickému zdokonalování finančních trhů, ke vstupu finančních trhů (formou poskytování půjček, pojištění apod.) do těch sfér společenského života, kde dříve nepůsobily. ke vstupu finančních trhů (formou poskytování půjček, pojištění apod.) do těch sfér společenského života, kde dříve nepůsobily.

10 Vymezení přímé a nepřímé role státu Úloha státu by měla spočívat v odstraňování těch transakčních nákladů, které brání rozvoji kapitálového trhu Úloha státu by měla spočívat v odstraňování těch transakčních nákladů, které brání rozvoji kapitálového trhu.

11 Vymezení přímé a nepřímé role státu Nepřímá role stát spočívá v postupném odstraňovat nedostatků tržního mechanismu, čímž umožňuje působení tržního mechanismu i v oblastech, které byly dříve nepředstavitelné. Toto postupné zdokonalování může mít řadu podob např.: vytváření pravidel odstraňujících nedostatky tržního mechanismu, vytváření pravidel odstraňujících nedostatky tržního mechanismu, vytváření organizací, které napomáhají odstraňovat nedostatky tržního mechanismu. vytváření organizací, které napomáhají odstraňovat nedostatky tržního mechanismu. Nepřímá role stát spočívá v postupném odstraňovat nedostatků tržního mechanismu, čímž umožňuje působení tržního mechanismu i v oblastech, které byly dříve nepředstavitelné. Toto postupné zdokonalování může mít řadu podob např.: vytváření pravidel odstraňujících nedostatky tržního mechanismu, vytváření pravidel odstraňujících nedostatky tržního mechanismu, vytváření organizací, které napomáhají odstraňovat nedostatky tržního mechanismu. vytváření organizací, které napomáhají odstraňovat nedostatky tržního mechanismu.

12 3.2.2 Vymezení a rozlišení typů výnosů a nákladů v oblasti investování do vzdělání Výnosy ze vzdělání můžeme rozdělit na individuální a společenské.

13 Vymezení a rozlišení typů výnosů a nákladů v oblasti investování do vzdělání Individuální výnosy z investic do vzdělání si přivlastňuje určitá fyzická nebo právnická osoba: Nabyvatel vzdělání (žák, student, absolvent). Domácnost nabyvatele vzdělání. Firma, kde je nabyvatel vzdělání zaměstnán. Region, kde nabyvatel působí (vedle společenských výnosů). Poskytovatel vzdělávacích služeb (škola, která vzdělání poskytuje). Investor (v případě, že jsou vzdělávací služby hrazeny formou půjčky). Individuální výnosy z investic do vzdělání si přivlastňuje určitá fyzická nebo právnická osoba: Nabyvatel vzdělání (žák, student, absolvent). Domácnost nabyvatele vzdělání. Firma, kde je nabyvatel vzdělání zaměstnán. Region, kde nabyvatel působí (vedle společenských výnosů). Poskytovatel vzdělávacích služeb (škola, která vzdělání poskytuje). Investor (v případě, že jsou vzdělávací služby hrazeny formou půjčky).

14 Vymezení a rozlišení typů výnosů a nákladů v oblasti investování do vzdělání Podoby společenských výnosů z investic do vzdělání: Pozitivních externalitPozitivních externalit, kladné přesahů individuálních výnosů kvalifikovanější společenská angažovanost, lepší výchova dětí, pozitivní vliv na mezilidské vztahy, schopnost poskytnout kvalifikovanou pomoc, lepší péče o vlastní zdraví, větší odolnost vůči podlehnutí deviantním formám chování. Veřejných statkůVeřejných statků, konkrétně jako nedělitelný statek v řadě profesí jsou výsledky působení vzdělaného člověka volně přístupné, ( zákl. výzkum). Kvalifikace zaměstnanců pracujících v oblasti poskytování veřejných služebKvalifikace zaměstnanců pracujících v oblasti poskytování veřejných služeb vojáci, policisté, učitelé, zaměstnanci státní správy apod.. Zvýšení daňových odvodů a odvodů do systémů zákonného sociálního pojištěníZvýšení daňových odvodů a odvodů do systémů zákonného sociálního pojištění.

15 Vymezení a rozlišení typů výnosů a nákladů v oblasti investování do vzdělání Individuální i společenské výnosy ze vzdělání jsou peněžní i nepeněžní. Individuální nepeněžní výnosy ze vzdělání: Potěšení ze samotného procesu vzdělávání se. Zajímavější práce absolventů. Vyšší společenská prestiž nabyvatele vzdělání, jeho domácnosti, ale i poskytovatele vzdělávacích služeb. Možnost získat společenské kontakty během studia (efekt spolužáctví), tj. sociální kapitál. Možnost získat společenské kontakty po studiu, v oboru uplatnění, tj. sociální kapitál Individuální i společenské výnosy ze vzdělání jsou peněžní i nepeněžní. Individuální nepeněžní výnosy ze vzdělání: Potěšení ze samotného procesu vzdělávání se. Zajímavější práce absolventů. Vyšší společenská prestiž nabyvatele vzdělání, jeho domácnosti, ale i poskytovatele vzdělávacích služeb. Možnost získat společenské kontakty během studia (efekt spolužáctví), tj. sociální kapitál. Možnost získat společenské kontakty po studiu, v oboru uplatnění, tj. sociální kapitál

16 Vymezení a rozlišení typů výnosů a nákladů v oblasti investování do vzdělání Vzdělání je smíšený statek, míra jeho veřejné a soukromé složky se liší v případě různých stupňů vzdělávání (předškolního, základního, středního, terciárního, postgraduálního), různých oborů, různých oblastí uplatnění nabytého poznání.

17 Příčiny vzniku vzdělanostní společnosti Rozhodující množství statků produkují vzdělaní. Nejvíce ovlivňují uspokojování potřeb činnosti vyžadující rozvoj schopností. Zde probíhají nejintenzivněji inovační procesy. Zde je těžiště ekonomické akumulace. Zde vzniká nejvíce čistého přebytku, který se stává zdrojem akumulace fixního kapitálu. Rozhodující množství statků produkují vzdělaní. Nejvíce ovlivňují uspokojování potřeb činnosti vyžadující rozvoj schopností. Zde probíhají nejintenzivněji inovační procesy. Zde je těžiště ekonomické akumulace. Zde vzniká nejvíce čistého přebytku, který se stává zdrojem akumulace fixního kapitálu.

18 Vymezení a rozlišení typů výnosů a nákladů v oblasti investování do vzdělání Vzdělanostní společnost je společnost, ve které se dominantním ekonomickým sektorem stává oblast lidských schopností (lidského kapitálu a sociálního kapitálu). Vzdělanostní společnost je společnost, ve které se dominantním ekonomickým sektorem stává oblast lidských schopností (lidského kapitálu a sociálního kapitálu).

19 Obsah 3.3 Vývoj kapitálového trhu a přenesená cena Hledání způsobu odstranění nedokonalostí kapitálového trhu a odhalení principu přenesené ceny, Odstranění nedokonalostí kapitálového trhu v oblasti financování vzdělání s využitím principu přenesené ceny Komplexní reforma systémů sociálního investování a sociálního pojištění 3.3 Vývoj kapitálového trhu a přenesená cena Hledání způsobu odstranění nedokonalostí kapitálového trhu a odhalení principu přenesené ceny, Odstranění nedokonalostí kapitálového trhu v oblasti financování vzdělání s využitím principu přenesené ceny Komplexní reforma systémů sociálního investování a sociálního pojištění

20 3.3.1 Hledání způsobu odstranění nedokonalostí kapitálového trhu a odhalení principu přenesené ceny Jedním z ekonomů, který se zabýval problematikou vztahu rovnosti a spravedlnosti, byl F. Hayek Friedrich August Hayek (1899 – 1992), rakouský ekonom, činný též v USA, Velké Británii a Německu. Význačný představitel tzv. rakouské školy. Jedním z ekonomů, který se zabýval problematikou vztahu rovnosti a spravedlnosti, byl F. Hayek Friedrich August Hayek (1899 – 1992), rakouský ekonom, činný též v USA, Velké Británii a Německu. Význačný představitel tzv. rakouské školy.

21 Fridrich Hayek, 1990 „Avšak nazývat privilegiem soukromý majetek, který mohou získat všichni za stejných podmínek, protože jenom některým se podařilo ho získat, znamená zbavovat slovo privilegium jeho významu.“

22 3.3.1 Hledání způsobu odstranění nedokonalostí kapitálového trhu a odhalení principu přenesené ceny V obecné rovině navrhl řešení problému investování do lidských schopností, které by řešilo otázku rovnosti, M. Friedman ve své knize Kapitalismus a svoboda, 1963 V obecné rovině navrhl řešení problému investování do lidských schopností, které by řešilo otázku rovnosti, M. Friedman ve své knize Kapitalismus a svoboda, 1963

23 M. Friedman, 1963 „ Ve skutečnosti však existuje značné množství empirických důkazů, že výnosová míra investic do vzdělání je mnohem vyšší než výnosová míra investic do neživého kapitálu. “ „Investice do lidských bytostí nemohou být financovány za stejných podmínek či stejnou lehkostí jako investice do fyzického kapitálu“ „Vládní orgán by mohl nabídnout financování či pomoc při financování vzdělání jakéhokoliv jednotlivce, který by splňoval určité minimální požadavky na kvalitu.“

24 Způsoby snížení rizika půjčky na vzdělání Riziko dlužníka lze snížit, pokud bude splácet podle toho, jaké výše příjmu dosáhne, a to z částky přesahující určitou únosnou hranici. Riziko dlužníka lze snížit, pokud bude splácet podle toho, jaké výše příjmu dosáhne, a to z částky přesahující určitou únosnou hranici. Riziko věřitele lze snížit jeho rozložením na velký okruh dlužníků.Riziko věřitele lze snížit jeho rozložením na velký okruh dlužníků. Riziko dlužníka lze snížit, pokud bude splácet podle toho, jaké výše příjmu dosáhne, a to z částky přesahující určitou únosnou hranici. Riziko dlužníka lze snížit, pokud bude splácet podle toho, jaké výše příjmu dosáhne, a to z částky přesahující určitou únosnou hranici. Riziko věřitele lze snížit jeho rozložením na velký okruh dlužníků.Riziko věřitele lze snížit jeho rozložením na velký okruh dlužníků.

25 Co znamená princip přenesené ceny  Každý platí až z toho, co mu poskytnuté prostředky vynesou.  Každý platí podle toho, kolik mu prostředky vynesou.  Každý platí přímo tomu, kdo mu příslušné prostředky poskytl.  Každý platí až z toho, co mu poskytnuté prostředky vynesou.  Každý platí podle toho, kolik mu prostředky vynesou.  Každý platí přímo tomu, kdo mu příslušné prostředky poskytl.

26 Čím se liší přenesená cena od normální? Má více parametrů: výše příjmu, procentuálně stanovená výše odvodu, doba splácení. Má více parametrů: výše příjmu, procentuálně stanovená výše odvodu, doba splácení. Nemá primární nominální hodnotu, teprve na kapitálových trzích může sekundárně vzniknout její nominální ocenění. Nemá primární nominální hodnotu, teprve na kapitálových trzích může sekundárně vzniknout její nominální ocenění. Je odvozena od ocenění efektu služeb spojených s nabýváním lidského kapitálu na profesních trzích. Je odvozena od ocenění efektu služeb spojených s nabýváním lidského kapitálu na profesních trzích. Alokuje prostředky ve prospěch poskytovatelů služeb spojených s nabýváním lidského kapitálu. Alokuje prostředky ve prospěch poskytovatelů služeb spojených s nabýváním lidského kapitálu. Vytváří „můstek“ mezi specifickým vztahem věřitel - dlužník. Vytváří „můstek“ mezi specifickým vztahem věřitel - dlužník. Má více parametrů: výše příjmu, procentuálně stanovená výše odvodu, doba splácení. Má více parametrů: výše příjmu, procentuálně stanovená výše odvodu, doba splácení. Nemá primární nominální hodnotu, teprve na kapitálových trzích může sekundárně vzniknout její nominální ocenění. Nemá primární nominální hodnotu, teprve na kapitálových trzích může sekundárně vzniknout její nominální ocenění. Je odvozena od ocenění efektu služeb spojených s nabýváním lidského kapitálu na profesních trzích. Je odvozena od ocenění efektu služeb spojených s nabýváním lidského kapitálu na profesních trzích. Alokuje prostředky ve prospěch poskytovatelů služeb spojených s nabýváním lidského kapitálu. Alokuje prostředky ve prospěch poskytovatelů služeb spojených s nabýváním lidského kapitálu. Vytváří „můstek“ mezi specifickým vztahem věřitel - dlužník. Vytváří „můstek“ mezi specifickým vztahem věřitel - dlužník.

27 Čím se liší přenesená cena od normální? Princip přenesené ceny se uplatňuje při investování do schopností, kdy ten, kdo dané schopnosti nabývá, platí tomu, od koho jej získává, ex post, až podle výše příjmu, který byl díky této investici získán.

28 3.3.2 Odstranění nedokonalostí kapitálového trhu v oblasti financování vzdělání s využitím principu přenesené ceny Pokud by existoval nějaký způsob spolehlivého a přesného rozpoznávání investičních příležitosti, kterými každý z nás disponuje, a pokud by existovaly mechanismy, jak z výnosů využití těchto investičních příležitostí odměnit toho, kdo na jejich realizaci poskytl investiční prostředky, měl by každý z nás možnost plně rozvíjet a uplatňovat své schopnosti.

29 Odstranění nedokonalostí kapitálového trhu v oblasti financování vzdělání s využitím principu přenesené ceny Problém je však právě ve složitosti rozpoznávání investičních příležitostí a v nevyvinutosti mechanismů investování prostředků jednoho člověka do využití investičních příležitostí druhého člověka

30 Rozpoznávání investičních příležitostí Nejobtížnější je identifikování sekundárních IP vznikajících v interakci s prostředím, ve kterém se člověk vyvíjí, v rámci vzdělávacího procesu. Vyšší využívání vrozených předpokladů a vloh vede k rozvoji osobnosti a lepšímu uplatnění jejich nositele. Kdo dokáže s dostatečnou jistotou zjistit jaké je každého z nás náležité vzdělání? Nejobtížnější je identifikování sekundárních IP vznikajících v interakci s prostředím, ve kterém se člověk vyvíjí, v rámci vzdělávacího procesu. Vyšší využívání vrozených předpokladů a vloh vede k rozvoji osobnosti a lepšímu uplatnění jejich nositele. Kdo dokáže s dostatečnou jistotou zjistit jaké je každého z nás náležité vzdělání?

31 Odstranění nedokonalostí kapitálového trhu v oblasti financování vzdělání Pokud by byl dostatečně rozvinut kapitálový trh v oblasti investování do rozvoje schopností člověka, nehrálo by rozpočtové omezení domácností významnou roli. Každý by měl přístup ke kvalitnímu vzdělání nezávisle na majetkových a příjmových možnostech. Pokud by byl dostatečně rozvinut kapitálový trh v oblasti investování do rozvoje schopností člověka, nehrálo by rozpočtové omezení domácností významnou roli. Každý by měl přístup ke kvalitnímu vzdělání nezávisle na majetkových a příjmových možnostech.

32 Princip přenesené ceny ve vysokoškolském studiu Prvotním věřitelem je vysoká škola, která „prodává“ systém vzdělávacích služeb. Student (absolvent) „platí“ za poskytnuté služby podle získaných schopností prostřednictvím vzdělávacího systému - tj. odvádí ze svého příjmu po absolvování VŠ Prvotním věřitelem je vysoká škola, která „prodává“ systém vzdělávacích služeb. Student (absolvent) „platí“ za poskytnuté služby podle získaných schopností prostřednictvím vzdělávacího systému - tj. odvádí ze svého příjmu po absolvování VŠ

33 Funkce přenesené ceny ve VŠ vzdělání 1.Funkce investiční (úvěrovou) 2.Funkci solidární-pojišťovací 3.Funkci (přenesené) ceny: Vzdělávací zařízení je motivováno k co nejlepší kvalitě vzdělávacího servisu z hlediska uplatnění absolventa na profesních trzích a získává finanční prostředky podle toho, jak se jeho absolventi na profesních trzích uplatňují. 1.Funkce investiční (úvěrovou) 2.Funkci solidární-pojišťovací 3.Funkci (přenesené) ceny: Vzdělávací zařízení je motivováno k co nejlepší kvalitě vzdělávacího servisu z hlediska uplatnění absolventa na profesních trzích a získává finanční prostředky podle toho, jak se jeho absolventi na profesních trzích uplatňují.

34 Odstranění nedokonalostí kapitálového trhu v oblasti financování vzdělání s využitím principu přenesené ceny Uplatnění principu přenesené ceny umožňuje odstranit nedokonalosti kapitálového trhu.

35 3.3.3 Komplexní reforma systémů sociálního investování a sociálního pojištění Systémy vyžadující reformu: Financování vzdělání (investiční systém). Financování zdravotní péče (investiční i pojišťovací systém současně). Financování penzijního pojištění (pojišťovací systém). Systémy vyžadující reformu: Financování vzdělání (investiční systém). Financování zdravotní péče (investiční i pojišťovací systém současně). Financování penzijního pojištění (pojišťovací systém).

36 Další sociální systémy vedle vzdělávání, zdravotní péče a penzijního pojištění, jsou to: Kultura. Kultura. Bytová politika. Bytová politika. Péče o rodinu. Péče o rodinu. Aktivní politika zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti. Řešení problematiky sociálního ohrožení či vyloučení z hlediska příjmově, etnicky, či jinak definovaných skupin obyvatelstva. Řešení problematiky sociálního ohrožení či vyloučení z hlediska příjmově, etnicky, či jinak definovaných skupin obyvatelstva. vedle vzdělávání, zdravotní péče a penzijního pojištění, jsou to: Kultura. Kultura. Bytová politika. Bytová politika. Péče o rodinu. Péče o rodinu. Aktivní politika zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti. Řešení problematiky sociálního ohrožení či vyloučení z hlediska příjmově, etnicky, či jinak definovaných skupin obyvatelstva. Řešení problematiky sociálního ohrožení či vyloučení z hlediska příjmově, etnicky, či jinak definovaných skupin obyvatelstva.

37 Realizace souběžné reformy financování základních sociálních subsystémů Propojení veřejných pojišťovacích a investičních systémů. Propojení veřejných pojišťovacích a investičních systémů. Místo centrálního přerozdělování jsou využívány nové produkty kapitálového a pojišťovacího trhu, které vytvářejí potřebnou zainteresovanost, generují inovace a eliminují majetkové bariéry v oblasti nabývání, uchování a uplatnění schopností. Místo centrálního přerozdělování jsou využívány nové produkty kapitálového a pojišťovacího trhu, které vytvářejí potřebnou zainteresovanost, generují inovace a eliminují majetkové bariéry v oblasti nabývání, uchování a uplatnění schopností. Propojení veřejných pojišťovacích a investičních systémů. Propojení veřejných pojišťovacích a investičních systémů. Místo centrálního přerozdělování jsou využívány nové produkty kapitálového a pojišťovacího trhu, které vytvářejí potřebnou zainteresovanost, generují inovace a eliminují majetkové bariéry v oblasti nabývání, uchování a uplatnění schopností. Místo centrálního přerozdělování jsou využívány nové produkty kapitálového a pojišťovacího trhu, které vytvářejí potřebnou zainteresovanost, generují inovace a eliminují majetkové bariéry v oblasti nabývání, uchování a uplatnění schopností.

38 Výchozí předpoklady – Máme dvě skupiny obyvatel: s vysokým příjmem a majetkem a s nízkým příjmem a majetkem. – Bohatí mají lepší investiční příležitosti, z nich větší výnos, bohatých je méně než chudých. – Bohatí mají v součtu méně investičních prostředků než chudí. Chudí mají hodně investičních příležitostí. Ale výnos z těchto jejich příležitostí je nižší než výnos z vlastních investičních příležitostí bohatých. – Investicemi do vzdělání se zvyšují výnosy. – Máme dvě skupiny obyvatel: s vysokým příjmem a majetkem a s nízkým příjmem a majetkem. – Bohatí mají lepší investiční příležitosti, z nich větší výnos, bohatých je méně než chudých. – Bohatí mají v součtu méně investičních prostředků než chudí. Chudí mají hodně investičních příležitostí. Ale výnos z těchto jejich příležitostí je nižší než výnos z vlastních investičních příležitostí bohatých. – Investicemi do vzdělání se zvyšují výnosy.

39 Efekty komplexní reformy systémů sociálního investování a sociálního pojištění, stejná úroková míra a stejná půjčená částka

40 Postupné vyrovnávání obou skupin

41 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituování vzdělanostní společnosti Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola,"

Podobné prezentace


Reklamy Google