NEUROLOGIE – pro stomatology

Prezentace na téma: "NEUROLOGIE – pro stomatology"— Transkript prezentace:

1 NEUROLOGIE – pro stomatology
J. Venháčová Dětská klinika LF UP

2 Vrozené vývojové vady Hydrocephalus Mikrocephalus Spina bifida +
Herniace míšních obalů - meningokéla Herniace míchy a obalů - meningomyelokéla Ageneze corpus callosum (cave patologie hypofýzy) aj.

3 Hydrocephalus - klasifikace
= nahromadění likvoru v nitrolebním prostoru Vrozený : intrauterinní infekce (TORCH), VVV Získaný : Tu, krvácení, pozánětlivé změny Obstrukční: porucha drenáže likvorových cest f. Monroi, Magendi, Luschke, 3. a 4. komora, Sylviův mokovod Hypersekreční : plexus papilom Vnitřní x zevní

4 Likvorové cesty

5 Schéma - normální a dilatované komory

6 Hydrocephalus - symptomy
Velký obvod lbi - větší mozková x obličejová část Otevřená VF ev i MF, rozestup švů, zvýrazněná náplň žil na hlavě, poklep „nakřáplého hrnce“ Příznak zapadajícího slunce Strabismus Nitrolební hypertenze-pokud jsou švy již srostlé Atrofie mozku, optiku - ložiskové neurol.př.- epi

7 Hydrocehalus

8 Diagnostika hydrocephalu
Měřit obvod lbi při preventivních prohlídkách !!! - percentily při narození 38 cm a více = hydrocephalus UZ přes VF CT ev MR mozku Neurologické vyšetření, oční…

9 Léčba hydrocephalu Chirugická Odstranit překážku – pokud to lze
Drenáž pomocí shuntu ventrikulo-peritoneální ventrikulo-atriální

10

11 Hydrocephalus – stav po drenáži

12 Mikrocephalus Porucha vývoje mozku intrauterinně, součást genetických sy Sekundární atrofie mozku - po ischémii, zánětu Vždy těžké neurologické a mentální postižení Malý obvod lbi, malá nebo uzavřená VF Malá mozková část Senzorické poruchy

13 Meningokéla - menigomyelokéla -encephalokéla
Vznikají při rozštěpech páteře, defektech kalvy Prenatální screening – AFP, UZ Prevence: Kyselina listová – od početí Nejčastější lokalizace meningokély: L-S

14

15 Meningokéla – meningomyelokéla: klinické projevy
Vak krytý kůží - i nekrytý (riziko sepse) Paraplegie DKK, inkontinence Hydrocephalus Operace jen při zachovalé hybnosti DKK

16 Tumory CNS Patří mezi nejčastější Tu u dětí – 2. místo za hemoblastózami Nejčastěji gliomy (benigní, ale i maligní) Maximum výskytu 5. – 8. rok věku Lokalizace často ve střední rovině, většina infratentoriálně (mozeček, pons, 3. a 4. komora) zde nejčastěji astrocytom- spongioblastom mozečku, meduloblastom)

17 Tumory CNS - symptomy Celkové – dány nitrolební hypertenzí
Ložiskové – dány lokalizací Celkové příznaky: Subjektivní: bolesti hlavy !!! – zvracení – poruchy vizu (neostré, dvojité vidění) – únavnost Objektivní: zn. nitrolební hypertenze - městnavá papila - porucha vědomí, chování - epileptický záchvat

18 Tumory CNS – ložiskové symptomy
Parézy mozkových nervů Poruchy sluchu, vizu – zorného pole Endokrinní projevy (adenomy hypofýzy, kraniofaryngeom) Spastické parézy Mozečkové příznaky

19 Diagnostika tumorů CNS
Neurologické vyšetření Oční vyšetření (pozadí i perimetr) Zobrazovací metody (CT, MR)

20

21

22

23 Zánětlivá onemocnění CNS
U dětí častější než u dospělých, průběh závažnější Etiologie pestrá - závisí na věku, obranyschopnosti organismu. Intrauterině TORCH Meningitis – hnisavá, serózní Encephalitis Meningoencephalitis

24 Etiologie zánětů CNS – hnisavé záněty
Novorozenec: Gr – bakterie (E. coli a jiné) Gr + bakterie (Strepto,Stafylo) Kojenec: Strepto pneumonie, HiB Školák : Neisseria menigitidis, Strepo pneumonie, Mycobacteria- atypické kmeny, Význam vakcinace v prevenci !

25 Etiologie zánětů CNS - nehnisavé
Viry!!! Herpes viry (HSV-1, CMV, EBV, varicella zoster), enteroviry (Coxsackie), virus klíšťové encephalitis, parotitis, varicella, dříve morbilli, rubeola Mycoplasma pn. Borrelie Plísně – u imunosuprimovaných

26 Příznaky zánětů CNS 1. fáze - nespecifické příznaky „chřipkové“
2. fáze - specifické příznaky meningeální, encefalitické, kombinované CAVE Neisseria meningitidis A,B,C … meningococcémie (sepse + DIC!)

27

28 Meningitis – nadprodukce likvoru zánětlivé etiologie
Subj. příznaky: bolesti hlavy, nauzea, fotofobie, hyperestézie, předrážděnost Obj. příznaky: horečka, zvracení, opistotonus, flexe končetin, vyklenutá (pulzující) VF, hyperreflexie, opozice šíje, Kernig - Brudzinski - Amos - Lassegue

29

30 Encephalitis – zánětlivý edém mozku
Ložiskové neurologické příznaky: parézy mozkových nervů (VII, VI, VIII..), periferní spastické parézy Porucha vědomí, křeče, miotické zornice U kojenců změna chování - charakteru pláče-porucha polykání nebo časně porucha vědomí i s křečemi. Prognosticky nepříznivé

31

32 Laboratorní a zobrazovací diagnostika zánětů CNS
Rozhodující je vyšetření likvoru před LP vždy vyšetřit oční pozadí - cave conus U encefalitid průkaz zánětu - edému mozku: EEG - CT – MRI Doplňující laboratorní vyšetření : K.O., CRP, serologie U hnisavé meningitis aktivní screening DIC

33 Likvor – hnisavá meningitis
zkalený (Pandy+), zvýšený tlak, pleocytóza výrazná (převaha granulocyty) proteino-rhachie hypo-glyko-rhachie pozitivní bakteriol.vyš. (přímá mikroskopie- kultivace - PCR)

34 Likvor - serózní menigitis
Čirý, vysoký tlak Pleocytóza - méně výrazná Převaha lymfo-monocyty Proteino-rhachie - méně výrazná Není hypo-glyko-rhachie STERILNÍ – bez přítomnosti bakterií

35 Likvor - encephalitis Často jen proteinorhachie
Cave herpetická infekce (temporální laloky) Prognosticky nejzávažnější kmenová lokalizace zánětu Vždy PCR Bývá zvýšený laktát v likvoru, nepřítomnost bakterií

36 Terapie meningitid Serózní: Lumbální punkce = dg. i th. zákrok
+ symptomatická a podpůrná léčba Hnisavá: ATB iv – nejprve empiricky, poté cílená ATB th, nejčastěji cefalosporiny 3. gener. Hydratace – perfúze tkání Energetické zdroje – i.v. Při těžším průběhu IVIG, Kortikoidy ? CAVE DIC (separované trombocyty, AT III + heparin při deficitu AT III)

37 Terapie encefalitidy Acyclovir - 30mg/kg/d i.v., dokud není vyloučena infekce herpes viry Dle stavu: protiedémová terapie včetně oxygenoterapie . Monitoring vitálních funkcí

38 Epilepsie - definice = chronické onemocnění, charakterizované opakovanými náhle vznikajícími záchvaty, při nichž dochází k poruchám vědomí, chování, funkcí motorických, senzitivních, smyslových – a to buď jednotlivě nebo v kombinacích

39 Patofyziologický podklad epi záchvatu
Abnormální excesívní iritabilita neuronů, která je ložiskovým zdrojem výbojů Změněný poměr excitačních a inhibičních mechanismů Podle lokalizace ložiska a směru šíření výbojů vzniká klinický obraz epilepsie

40 Příčiny poškození neuronů
Desorganizace glie Redukce inhibičních synapsí Změny membránových potenciálů – vlivy Na, K, Mg, Ca, neurotransmiterů Malformace – i cévní Infekce Poranění - krvácení – ischemie Tumory Degenerativní nemoci, metabolické poruchy

41 Předpoklady pro vznik epi záchvatu
Záchvatová pohotovost: vlivy genetické, metabolické, vazba na věk Ložisko: neurony, produkující abnormní výboje Generalizace - vliv diencefalické složky (vegetativní systém, endokrinní, kvalita spánku) Epileptogenní podnět

42 Klasifikace epilepsie
Fokální a/ simplexní b/ komplexní (psychomotorické) c/ sekundárně generalizované Primárně generalizované Neklasifikovatelné

43 Fokální epilepsie simplexní
S motorickými projevy S vegetativními projevy Somatosenzorické projevy - čichové, chuťové, sluchové, vizuální S psychickými projevy- halucinace, iluze, fatické p.

44 Diagnostika epilepsie
Anamnéza ! I RA Neurologické vyšetření – laboratorní vyš. EEG – pro lokalizaci ložiska videomonitoring 24 hod. Zobrazovací vyš. –CT, MRI

45 Obecné zásady léčby epilepsie
Antiepileptika dle typu záchvatu Iniciálně monoterapie – dávku postupně zvyšovat dle klinické odpovědi a hladin v krvi Kombinace léků- až při nedostatečném efektu monoterapie Chirurgická terapie - až po vyčerpaných možnostech konzerv. th po 2 letech neúspěšné léčby a při znalosti lokalizace ložiska

46 Dětská mozková obrna - DMO
Postižení mozku, které vznikne před narozením – v průběhu porodu – po porodu – až do 18 měsíců věku a neprogreduje Klinické projevy: Poruchy hybnosti, svalového tonu Senzorické poruchy Často epilepsie Někdy mentální postižení

47 Etiologie DMO 20% faktory prenatální 20% faktory postnatální
60% faktory perinatální (zejména asfyxie) Malformace CNS, záněty - infekce, krvácení, ischemie, metabolické poruchy, hyperbilirubinémie

48

49 Klasifikace DMO: dle převažujícího motorického postižení
Formy spastické : kvadru - bi – hemiparézy Formy nespastické: dyskinetické a hypotonické Formy smíšené V terapii nejdůležitější rehabilitace Spolupráce neurolog-fyzioterapeut-psycholog-ortoped-sociální pracovník- pedagog- PLDD-rodina

50