Agregátní poptávka; model AD - AS

Prezentace na téma: "Agregátní poptávka; model AD - AS"— Transkript prezentace:

1 Agregátní poptávka; model AD - AS
Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, , 2011 Téma 8 a 9 Agregátní poptávka; model AD - AS

2 Obsah. 8) Agregátní poptávka 9) Model AD-AS
Soukup s Obsah. 8) Agregátní poptávka Cíl: přechod od krátkého období k dlouhému období s pohyblivými cenami. Komplexní charakteristika agregátní poptávky (s mírou inflace). 9) Model AD-AS Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45°) a IS- LM-BP (Mundell-Fleming)

3 Nominální a reálná úroková sazba
K1 = K0 .(1+i) . 1/(1+ πe) = K0 .(1+r) (1+i) . 1/ (1+ πe) = (1+r) 1+i = (1+r) . (1+ πe) i= r + πe + r πe r = (i – πe) / (1 + πe) r ≈ i – πe r … reálná úroková mír i … nominální úroková míra (bez vlivu inflace) πe … inflace Fisherův efekt

4 Na princip cílování inflace původní úloha – nová jen měnová politika
Cílování inflace, peněžní zásoby a úrokové sazby Na princip cílování inflace přešla ČNB v roce 1998. původní úloha – nová jen měnová politika Nové rysy: střednědobost, využívání prognózy veřejné vyhlašování inflačního cíle Bankovní rada posuzuje prognózu a vyhodnocuje rizika. Po té hlasuje o použití nástrojů měnové politiky zejména úrokové sazby: 2T repo sazba 0,75 %; diskontní sazba 0,25 %; lombardní sazba 1,75 %; PMR 2 %.

5 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP
Rozhodnutí CB zahrnuje nejen vliv skutečné, nýbrž zejména očekávané inflace. CB se nepřizpůsobuje současnému či minulému vývoji nýbrž pracuje s prognózou. Zabývá se stabilizací okolo plovoucího cíle. sedmičlenná bankovní rada

6 sedmičlenná bankovní rada
Česká národní banka guvernér Miroslav Singer víceguvernér Mojmír Hampl víceguvernér Vladimír Tomšík člen Kamil Janáček člen Lubomír Lízal člen Pavel Řeřábek členka Eva Zamrazilová sedmičlenná bankovní rada

7 CB reaguje na vyšší míru inflace zvýšením úrokových sazeb.
1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP Rovnováha na trhu peněz popisuje reakční funkce CB (též pravidlo měnové politiky CB) Funkce popisuje vazbu mezi krátkodobými úrokovými sazbami na mezibankovním trhu a mírou inflace. CB reaguje na vyšší míru inflace zvýšením úrokových sazeb.

8 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP
Vztah mezi mírou inflace a reálnými úrokovými sazbami. CB mění jak nominální tak reálné úrokové sazby dle inflačních tlaků.  Při inflačních tlacích musí CB zvýšit nejen nominální úrokovou míru, ale také mírně reálnou, aby zastavila inflaci. To se stane díky poklesu spotřebních výdajů a investic, vládních výdajů a čistého exportu. V grafu jde o posun znázorněný na křivce MP0 zelenou šipkou. Posun křivky do nové polohy nahoru doleva do MP1 je důsledkem celkového přehodnocení inflačního cílení CB. MP1 r % π r1 r0 π0 MP0 π1 Sklon a posun křivky MP. Křivka MP je rostoucí.

9 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP
Y=Y* MP0 Y<Y* Y>Y* MP2 Záporná produkční mezera (recese, potřeba stabilizace) Snížení úrokových sazeb. Zvýšení výdajů a růst HDP. Kladná produkční mezera (přehřátá ekonomika) Zvýšení úrokových sazeb. Snížení výdajů a pokles HDP. r0

10 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP
Vztah mezi reálnou úrokovou sazbou a produkční mezerou. Uzavírání mezery výstupu.  Výchozí stav je na úrovni Y=Y*. Rovnovážná reálná úroková sazba je r0 = 1%. Ta je slučitelná s mírou inflace, kterou CB plánuje např. na 3% což dá nominální úrok. sazbu 4%. Zvýšení např. vládních výdajů, zvýší celkové plánované výdaje. Pokud dojde současně např. ke zvýšení cen ropy, způsobí to inflační tlaky. CB provede restrikci a zvedne reálnou úrokovou sazbu na 1,5%, protože současná hodnota by neodolala inflačnímu tlaku a došlo by k vyšší inflaci, než CB cíluje. r % Y MP1 r1 MP0 1,5 % r0 1% Y<Y* Y=Y* Y>Y*

11 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP
Na rozhodnutí CB změnit reálné úrokové sazby má vliv mnoho dalších proměnných a okolností. r = f(YP; π; ….) Mezi ně patří např. nabídkové šoky, fiskální politika, změny měnového kurzu a také inflační očekávání, kredibilita CB a časová zpoždění reakcí ekonomiky. V ČR se časové zpoždění odhaduje na 12 až 18 měsíců!

12 Monetární politika Nástroje ovlivňování peněžní zásoby:
diskontní sazba: je úroková sazba, za kterou centrální banka přímo půjčuje peníze komerčním bankám a dalším finančním institucím. lombardní sazba: je sazba, za kterou centrální banka půjčuje komerčním bankám, které u ní zastavují cenné papíry. V ČR se lombardní sazba příliš nepoužívá. repo sazba: repo operací centrální banka emituje pokladniční poukázky, které prodává komerčním subjektům, přičemž se centrální banka zároveň zavazuje, že tyto cenné papíry odkoupí zpět, změna sazby povinných minimálních rezerv, nákup a prodej domácí či zahraniční měny: pokud centrální banka prodává či nakupuje domácí měnu za zahraniční měnu, ovlivňuje tím devizový kurz.

13 Křivka agregátní poptávky je klesající, neboť opakování
Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic IP. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodnocuje měnu domácí, to vede k růstu čistého vývozu NX. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu. Pigou [Pigú] brit.národohspodář (1877; 1959) zakladatel teorie blahobytu

14 Výchozím rovnovážným bodem je bod A s produktem Y0 a inflací π0.
Odvození křivky AD Soukup s.353 (358) MP1 Výchozím rovnovážným bodem je bod A s produktem Y0 a inflací π0. Vznik produkční mezery vyvolá inflační tlaky. CB proto zvýší reálnou úrokovou míru čímž dojde k posunu křivky MP, tím se dostáváme do bodu B, který promítneme do spodního diagramu jako druhý bod křivky AD. r % Y B 1 r(π1) MP0 A r(π0) IS Y1 Y0 π Y B π1 AD Agregátní poptávka vyjadřuje negativní vztah mezi mírou inflace a reálným produktem. Jde o rovnováhu na trhu statků a služeb a reakcí CB. 1 π0 A Y1 Y0

15 Odvození křivky AD IS Y π1 AD π0 Y Soukup s.353 (358) MP1 r % B r(π1)

16 Odvození křivky AD Soukup s.353 (358) r % Y π Y

17 Odvození křivky AD Soukup s.353 (358) r % Y A r(π0) Y0 π Y A π0 Y0

18 Odvození křivky AD IS Y π0 Y Soukup s.353 (358) r % MP0 A r(π0) Y0 π A

19 Odvození křivky AD IS Y π1 π0 Y Soukup s.353 (358) r % r(π1) MP0 A

20 Odvození křivky AD IS Y π1 π0 Y Soukup s.353 (358) MP1 r % B r(π1) MP0

21 Odvození křivky AD IS Y π1 AD π0 Y Soukup s.353 (358) MP1 r % B r(π1)

22 posuny křivky AD doprava nahoru (tj. severovýchodně):
pozitivní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. doleva dolů (tj. jihozápadně): negativní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny. Např. vládní výdaje, měnová politika, očekávání domácností, optimismus firem, vliv čistého exportu.

23 Krátké a dlouhé období Dlouhé období přizpůsobení všech cen i mezd (vyčištěné trhy). Ekonomika je na úrovni Y* Krátké období firmy plně uspokojují poptávku při současných cenách – míra inflace se proto nemění. Velikost reálného produktu Y je dána agregátní poptávkou.

24 Agregátní nabídka v krátkém období
V nedokonale konkurenčním prostředí firmy maximalizující svůj zisk při poklesu agregátní (tržní i individuální) poptávky pouze snížením množství produkce, nikoliv snížením ceny a množství. Proč? ztráta zisku spojená s nedodržením pravidla MR = MC je malá (MR má nízký sklon), se snížením cen jsou spojeny náklady. Stačí již malé náklady na změnu, aby cena nebyla snížena, křivka MC se přitom neposunuje dolů (W jsou fixní), výhodnější je tudíž držet fixní cenu.

25 Příčiny pomalého přizpůsobování cen
menu costs … náklady jídelníčku či změn cen, rigidita cen, N. G. Makiw. Jsou tím míněny transakční náklady spojené se změnami cen. koordinační selhání … vychází z principiální nedokonalé informovanosti firem. Firmy se obávají zvýšit ceny jako první. Řešení někdy nabízí teorie her. Implicitní cenové kontrakty (klientské trhy) … vychází z představy pěstování vztahů firmy k zákazníkovi pomocí tzv. férové ceny. Roste vliv marketingu.

26 Snížením poptávky z d1 na d2, klesnou i mezní příjmy z MR1 na MR2, nový bod optima pak bude v průsečíku MR2 a MC a nová cena by měla být P2. Pokud budou „menu costs“ vysoké, výrobce nebude cenu měnit a zůstane na P1. Potom musí zmenšit rozsah produkce na Q’o. MC p; R; C q p1 p2 q´0 d1 d2 MR2 MR1 q´1 q´2 V důsledku nedodržení MR1=MC dojde ke ztrátě, a to v rozsahu produkce z Q‘2 na Q’o a vyšší ceně z P2 na P1. B

27 Rigidita cen a mezd a změny cen
 Ztráta pro firmu je nepatrná, pro celé národní hospodářství je značná. Důsledkem maximalizace zisků firem jsou makroekonomické externality. Dochází k: vyšší nezaměstnanosti, ztrátě přebytků spotřebitelů a výrobců.

28 Rigidita cen a mezd a změny cen
B Celospolečenská ztráta blahobytu je pak „d“ a „g“, protože v případě snížení ceny na P2, by „d“ bylo přebytkem spotřebitele a „g“ přebytkem výrobce. Takto ovšem dojde ke ztrátě přebytků Původní rovnováha D1 a S, při produkci Q‘1 a ceně P1. Dojde-li ke snížení poptávky z D1 do D2, mělo by dojít k nové rovnováze při produkci Q‘2 a ceně P2. Pokud budou náklady „jídelníčku“ stejné nebo vyšší než zisk po snížení cen, ceny nebudou sníženy a zůstanou na úrovni P1. Změní se ovšem rozsah produkce, ten klesne na Q’0. Pak tedy dojde k změnám přebytku spotřebitele a výrobce a navíc ke ztrátě společenského blahobytu: Původní přebytek spotřebitele je „a“ a „b“, nový je snížen na „b“ a „c“. Před poklesem poptávky byl přebytek výrobce „c“, „d“, „e“, „f“ a „g“, nový přebytek výrobce je snížen na „c“ a „f“. p Q´ a S b p1 e c d p2 g D1 f D2 Q´0 Q´2 Q´1

29 Rigidity Další zdroje rigidit: koordinační selhání,
implicitní cenové kontrakty, dlouhodobé mzdové dohody, překrývání mzdových kontraktů.

30 model AD – AS; krátké období
w/P L DL P SL SRAS w/P1 P0 w/P0 všichni si mohou více koupit P1 L1 Y1 Y0 Y L0 Y PF Y0 Y1 w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model práce je drahá kapitál je levnější proto dochází k substituci práce technikou L1 L0 L

31 model AD – AS; krátké období
w/P L P P0 w/P0 Y0 Y L0 Y Y0 w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model L0 L

32 model AD – AS; krátké období
w/P L DL P Trh práce SL AD - AS P0 w/P0 Y0 Y L0 Y Produkční funkce PF Y0 w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model L1 L0 L

33 model AD – AS; krátké období
w/P L DL P Trh práce SL AD - AS w/P1 P0 w/P0 P1 L1 Y1 Y0 Y L0 Y Produkční funkce PF Y0 Y1 w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model práce je drahá kapitál je levnější proto dochází k substituci práce technikou L1 L0 L

34 model AD – AS; krátké období
w/P L DL P Trh práce SL AD - AS SRAS w/P1 P0 w/P0 všichni si mohou více koupit P1 L1 Y1 Y0 Y L0 Y Produkční funkce PF Y0 Y1 w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model práce je drahá kapitál je levnější proto dochází k substituci práce technikou L1 L0 L

35 Horizontální křivka SRAS – krátké období
odráží skutečnost, že v krátkém období je míra inflace stabilní a je určena pouze inflačními očekáváními. Objem produkce se mění při stálých cenách. Důvodem mohou být např. dlouhodobé kontrakty. Očekávání může být adaptivní nebo racionální. π Y Y* π0 (2%) SRAS

36 Horizontální křivka SRAS – krátké období
Změna polohy krátkodobé horizontální křivky daná inflačním očekáváním. Y* π Y π0 (2%) SRAS0 SRAS1 SRAS2 π1 (2,5%) π2 (1,5%) deregulace administrativní zvyšování cen apod. očekávání vyšší inflace očekávání nižší inflace

37 Horizontální křivka SRAS – krátké období
Změna polohy krátkodobé horizontální křivky ve vztahu k produkční mezeře či postavení v hospodářském cyklu. Y* π Y π0 (2%) SRAS0 SRAS1 SRAS2 π1 (2,5%) π2 (1,5%) kladná produkční mezera záporná produkční mezera

38 Obsah. 9) Model AD-AS Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45°) a IS-LM- BP (Mundell-Fleming)

39 Model AD - AS je makroekonomický neokeynesovský model k určení podmínek rovnovážných úrovní produktu Y0 a inflace π0 (cenové hladiny P0) a to střetnutím agregátní poptávky (graficky vyjádřené křivkou AD) a agregátní nabídky (graficky vyjádřené křivkou AS).

40 Model AD - AS analyzuje možnosti, které mají fiskální politika a měnová politika při ovlivňování vývoje inflace a nezaměstnanosti. Je specifikován pro krátké a dlouhé období a pro rozmanité varianty chování mezd a cen. V dynamické podobě slouží k vyšetření hodnoty rovnovážné míry inflace a odchylky skutečného produktu od jeho potenciální úrovně (produkční potenciál).

41 Hospodářské cykly; ekonomické cykly

42 Agregátní nabídka v dlouhém období
Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky π Y Y* SRAS1 LRAS AD π Y Y* SRAS0 AD LRAS nestabilní CB zvyšuje úroky snížení plánovaných výdajů E1 E0 π=2,5% π=2,5% CB SRAS0 E1 CB π=2% E0 SRAS1 růst inflačních očekávání π=2% CB snižuje úroky růst plánovaných výdajů Y Y nevyužité VF Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

43 Agregátní nabídka v dlouhém období
Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky π π Y Y Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

44 Agregátní nabídka v dlouhém období
Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky π π Y* Y Y* Y Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

45 Agregátní nabídka v dlouhém období
Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky π LRAS π LRAS Y* Y Y* Y Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

46 Agregátní nabídka v dlouhém období
Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky π Y Y* LRAS AD π Y Y* AD LRAS Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

47 Agregátní nabídka v dlouhém období
Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky π Y Y* LRAS AD π Y Y* SRAS0 AD LRAS E0 π=2,5% SRAS0 π=2% E0 Y Y Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

48 Agregátní nabídka v dlouhém období
Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky π Y Y* LRAS AD π Y Y* SRAS0 AD LRAS E0 π=2,5% π=2,5% SRAS0 π=2% E0 π=2% Y Y Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

49 Agregátní nabídka v dlouhém období
Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky π Y Y* SRAS1 LRAS AD π Y Y* SRAS0 AD LRAS nestabilní CB zvyšuje úroky snížení plánovaných výdajů E1 E0 π=2,5% π=2,5% CB SRAS0 E1 CB π=2% E0 SRAS1 růst inflačních očekávání π=2% CB snižuje úroky růst plánovaných výdajů Y Y nevyužité VF Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

50 model AD – AS; tvar křivky AS - opakování
π klasický tvar pro krátké období většina škol pro dlouhé období standardní neoklasický tvar pro krátké období keynesiánský tvar pro krátké období Další tvary křivek AS pro připomenutí. Na svislé ose se měří inflace (nikoliv cenová hladina)!

51 model AD – AS; klasická ekonomie
Křivka AS je svislá. Předpoklad - že trh práce je vždy v rovnováze. Pokud firmy chtějí zvýšit výstup, zaměstnají více osob, pročež musí zvýšit mzdy, což zvyšuje náklady a dochází k růstu cenové hladiny. (Obdobně monetaristická teorie) Obě teorie zdůrazňují, že firmy nemají důvod měnit úroveň produkce – sice rostou ceny výstupů, ale také se zvyšují ceny vstupů, zvýšení produkce nevede k vyšším ziskům. Pokud firmy nemění velikost své produkce, nedochází ani k růstu HDP.

52 model AD – AS; neoklasiká syntéza
V dlouhém období je křivka AS vertikální – nabídka statků závisí na zásobách reálných VF. Změny cenové hladiny nemají v dlouhém období na křivku AS vliv – mění se všechny ceny (jak vstupů, tak výstupů), tudíž firmy nerealizují vyšší ani nižší zisky a nemají důvod měnit produkci. V krátkém období je křivka AS rostoucí – růst cenové hladiny vede v krátkém období k růstu produkce, křivka agregátní nabídky proto v krátkém období roste.

53 model AD – AS; keynesiánský případ
Křivka AS je vodorovná. Ortodoxní keynesiánství vychází z toho, že v ekonomice existuje nezaměstnanost a firmy mohou za stávající mzdy w zaměstnat libovolné množství práce. Mzdy se nemění, stejně jako cenová hladina. Zvýšení výstupu lze dosáhnout při stávající cenové hladině. Ortodoxní keynesiánství předpokládá stabilní cenovou hladinu.

54 příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. Pokles transferů Likvidace výrobního zařízení Růst nominálních mzdových sazeb Růst vládních výdajů Pokles peněžní zásoby Pokles nepřímých daní Růst cen ropy Růst autonomních spotřeb Růst produktivity práce Růst kapitálové vybavenosti

55 Pozitivní a negativní poptávkový šok v modelu AD-AS
příklad - model AD - AS Pozitivní a negativní poptávkový šok v modelu AD-AS P Y Y* P0 SAS P1 Y1 AD1 AD0 P Y Y* P0 SAS P1 Y1 AD1 AD0 A pozitivní šok B negativní šok

56 Negativní a pozitivní nominální nabídkový šok v modelu AD-AS
příklad - model AD - AS Negativní a pozitivní nominální nabídkový šok v modelu AD-AS P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD 1 1 C negativní šok D pozitivní šok

57 Klasická agregátní nabídka v modelu AD-AS
příklad - model AD - AS Klasická agregátní nabídka v modelu AD-AS P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD P Y Y* P0 SAS0 P1 Y1 SAS1 AD E negativní reálný nabídkový šok F pozitivní reálný nabídkový šok

58 příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. Pokles transferů vede k poklesu agregátní poptávky B Likvidace výrobního zařízení negativním reálným nabídkovým šokem. SAS se posune doleva. E Růst nominálních mzdových sazeb je negativní nominální nabídkový šok. SAS nahoru. Snížení agregátní nabídky. C Růst vládních výdajů povede k růstu AD. A Pokles peněžní zásoby povede přímo (neoklasicky) či nepřímo (keynesiánsky) k poklesu AD. A

59 příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. Pokles nepřímých daní je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava. D Růst cen ropy je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. C Růst autonomních spotřeb povede k růstu AD. A Růst produktivity práce je pozitivním reálným nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava F Růst kapitálové vybavenosti. Stejně jako i) tj. F

60 příklad - model AD - AS Vysvětlete proč má výstup tendenci se navracet na svou potenciální úroveň (vyjděme ze situace, kdy Y>Y*). Použijte keynesiánskou koncepci AS. Pracovníci po určité době požadují růst nominálních mzdových sazeb, aby kompenzovali pokles reálných mzdových sazeb, což povede k růstu nákladů (nominální nabídkový šok) a k posunu SAS nahoru. Firmy omezí původně zvýšené poptávané množství práce a produkt se vrátí na potencionální úroveň. Každá křivka SAS je v tom případě konstruována pro určitou výši nominálních mzdových sazeb.

61 příklad - model AD - AS Vysvětlete proč má výstup tendenci se navracet na svou potenciální úroveň (vyjděme ze situace, kdy Y>Y*). Použijte Friedmanovu koncepci AS. Poté co peněžní iluze a pracovníci přizpůsobí svá očekávání skutečnosti, budou požadovat růst nominálních mzdových sazeb, aby dosáhli původní výše reálných mzdových sazeb. To zvýší náklady firem, které omezí své poptávané množství práce. Dojde k růstu nezaměstnanosti na přirozenou míru a k návratu produkce na potenciální úroveň. Každá SAS je tak v tomto konceptu konstruována pro určitou očekávanou cenovou hladinu.

62 příklad - model AD - AS V obou úlohách tak dospíváme k dlouhodobé agregátní nabídce LAS, která je fixována na potenciálním produktu, je spojena s rovnováhou na trhu práce, s plnou zaměstnaností (resp. přirozenou mírou nezaměstnanosti) a se stabilní cenovou hladinou (resp. očekávaná a skutečná cenová hladina jsou stejné)

63 posuďte pravdivost výroků - model AD - AS
Křivka nabídky práce je ve Friedmanově modelu závislá na očekáváné reálné mzdě. Lucasův přístup racionálních očekávání je speciálním případem vyčišťování trhů při nedokonalých informacích. Podle Lucasova modelu má reálné dopady na produkt pouze anticipovaná monetární a fiskální politika . Objem výstupu, který firmy chtějí nabízet se zvyšuje s rostoucím přebytkem skutečné cenové úrovně nad očekávanou.

64 posuďte pravdivost výroků - model AD - AS
Zastánci teorie reálných hospodářských cyklů odmítají úlohu peněz při vysvětlování vzniku hospodářských cyklů. Přístup nové keynesiánské alternativy vychází z předpokladu nevyčištěných trhů. Pokud nejsou menu cost stejné, či vyšší než by byl zisk dosažený snížením cen, firmy v důsledku poklesu AD sníží ceny . Podle nové keynesiánské makroekonomie reálné mzdy s růstem produkce a zaměstnanosti klesají a naopak .

65 posuďte pravdivost výroků - model AD - AS
Reálná nepružnost mezd je způsobena neoružností mezd vzhledem k ostaním cenám nebo jejich nepružností vzhledem k ostatním mzdám. Podle teorie reálných hospodářských cyklů je fiskální a monetární politika zcela neúčinná. Teorie, která předpokládá, že kolísání produktu a zaměstnanosti je výsledkem reálných šoků se nazývá teorie reálných hospodářských cyklů. Podle zastánců teorie reálných hospodářských cyklů se peněžní nabídka přizpůsobuje změnám výstupů a ne naopak.

66 Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.