Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Agregátní poptávka; model AD - AS Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 8 a.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Agregátní poptávka; model AD - AS Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 8 a."— Transkript prezentace:

1 Agregátní poptávka; model AD - AS Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 8 a 9

2 Obsah. 8) Agregátní poptávka Cíl: přechod od krátkého období k dlouhému období s pohyblivými cenami. Komplexní charakteristika agregátní poptávky (s mírou inflace). Cíl: přechod od krátkého období k dlouhému období s pohyblivými cenami. Komplexní charakteristika agregátní poptávky (s mírou inflace). 9) Model AD-AS Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45°) a IS- LM-BP (Mundell-Fleming) Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45°) a IS- LM-BP (Mundell-Fleming) Soukup s

3 Nominální a reálná úroková sazba K 1 = K 0.(1+i). 1 /(1+ π e ) = K 0.(1+r) (1+i). 1 / (1+ π e ) = (1+r) 1+i = (1+r). (1+ π e ) i= r + π e + r π e r = (i – π e ) / (1 + π e ) r ≈ i – π e r … reálná úroková mír r … reálná úroková mír i … nominální úroková míra (bez vlivu inflace) i … nominální úroková míra (bez vlivu inflace) π e … inflace π e … inflace Fisherův efekt

4 Na princip cílování inflace přešla ČNB v roce původní úloha – nová jen měnová politika Nové rysy: střednědobost, střednědobost, využívání prognózy využívání prognózy veřejné vyhlašování inflačního cíle veřejné vyhlašování inflačního cíle Bankovní rada posuzuje prognózu a vyhodnocuje rizika. Po té hlasuje o použití nástrojů měnové politiky zejména úrokové sazby: T repo sazba 0,75 %; diskontní sazba 0,25 %; lombardní sazba 1,75 %; PMR 2 %. Cílování inflace, peněžní zásoby a úrokové sazby

5 Rozhodnutí CB zahrnuje nejen vliv skutečné, nýbrž zejména očekávané inflace. CB se nepřizpůsobuje současnému či minulému vývoji nýbrž pracuje s prognózou. Zabývá se stabilizací okolo plovoucího cíle. 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP sedmičlenná bankovní rada

6 guvernér Miroslav Singer guvernér Miroslav Singer víceguvernér Mojmír Hampl víceguvernér Mojmír Hampl víceguvernér Vladimír Tomšík víceguvernér Vladimír Tomšík člen Kamil Janáček člen Kamil Janáček člen Lubomír Lízal člen Lubomír Lízal člen Pavel Řeřábek člen Pavel Řeřábek členka Eva Zamrazilová členka Eva Zamrazilová Česká národní banka sedmičlenná bankovní rada

7 Rovnováha na trhu peněz popisuje reakční funkce CB (též pravidlo měnové politiky CB) Funkce popisuje vazbu mezi krátkodobými úrokovými sazbami na mezibankovním trhu a mírou inflace. CB reaguje na vyšší míru inflace zvýšením úrokových sazeb. 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP

8 Při inflačních tlacích musí CB zvýšit nejen nominální úrokovou míru, ale také mírně reálnou, aby zastavila inflaci. To se stane díky poklesu spotřebních výdajů a investic, vládních výdajů a čistého exportu. V grafu jde o posun znázorněný na křivce MP 0 zelenou šipkou. Při inflačních tlacích musí CB zvýšit nejen nominální úrokovou míru, ale také mírně reálnou, aby zastavila inflaci. To se stane díky poklesu spotřebních výdajů a investic, vládních výdajů a čistého exportu. V grafu jde o posun znázorněný na křivce MP 0 zelenou šipkou. Posun křivky do nové polohy nahoru doleva do MP 1 je důsledkem celkového přehodnocení inflačního cílení CB. Posun křivky do nové polohy nahoru doleva do MP 1 je důsledkem celkového přehodnocení inflačního cílení CB. π1π1π1π1 Sklon a posun křivky MP. Křivka MP je rostoucí. MP 1 r%r% π r1r1r1r1 r0r0r0r0 π0π0π0π0 MP 0 Vztah mezi mírou inflace a reálnými úrokovými sazbami. CB mění jak nominální tak reálné úrokové sazby dle inflačních tlaků.

9 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP r0r0r0r0 MP 1 r%r%r%r% Y Y=Y* MP 0 YY* MP 2 Kladná produkční mezera (přehřátá ekonomika) Zvýšení úrokových sazeb. Snížení výdajů a pokles HDP. Záporná produkční mezera (recese, potřeba stabilizace) Snížení úrokových sazeb. Zvýšení výdajů a růst HDP.

10 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP Výchozí stav je na úrovni Y=Y*. Rovnovážná reálná úroková sazba je r 0 = 1%. Výchozí stav je na úrovni Y=Y*. Rovnovážná reálná úroková sazba je r 0 = 1%. Ta je slučitelná s mírou inflace, kterou CB plánuje např. na 3% což dá nominální úrok. sazbu 4%. Zvýšení např. vládních výdajů, zvýší celkové plánované výdaje. Pokud dojde současně např. ke zvýšení cen ropy, způsobí to inflační tlaky. CB provede restrikci a zvedne reálnou úrokovou sazbu na 1,5%, protože současná hodnota by neodolala inflačnímu tlaku a došlo by k vyšší inflaci, než CB cíluje. MP 1 r%r%r%r%Y r1r1r1r1 Y=Y* r0r0r0r0 MP 0 Vztah mezi reálnou úrokovou sazbou a produkční mezerou. Uzavírání mezery výstupu. 1,5 % 1% YY*

11 Na rozhodnutí CB změnit reálné úrokové sazby má vliv mnoho dalších proměnných a okolností. r = f(Y P ; π; ….) Mezi ně patří např. nabídkové šoky, fiskální politika, změny měnového kurzu a také inflační očekávání, kredibilita CB a časová zpoždění reakcí ekonomiky. Mezi ně patří např. nabídkové šoky, fiskální politika, změny měnového kurzu a také inflační očekávání, kredibilita CB a časová zpoždění reakcí ekonomiky. V ČR se časové zpoždění odhaduje na 12 až 18 měsíců! 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP

12 Monetární politika Nástroje ovlivňování peněžní zásoby: diskontní sazba: je úroková sazba, za kterou centrální banka přímo půjčuje peníze komerčním bankám a dalším finančním institucím.diskontní sazba: je úroková sazba, za kterou centrální banka přímo půjčuje peníze komerčním bankám a dalším finančním institucím. lombardní sazba: je sazba, za kterou centrální banka půjčuje komerčním bankám, které u ní zastavují cenné papíry. V ČR se lombardní sazba příliš nepoužívá.lombardní sazba: je sazba, za kterou centrální banka půjčuje komerčním bankám, které u ní zastavují cenné papíry. V ČR se lombardní sazba příliš nepoužívá. repo sazba: repo operací centrální banka emituje pokladniční poukázky, které prodává komerčním subjektům, přičemž se centrální banka zároveň zavazuje, že tyto cenné papíry odkoupí zpět,repo sazba: repo operací centrální banka emituje pokladniční poukázky, které prodává komerčním subjektům, přičemž se centrální banka zároveň zavazuje, že tyto cenné papíry odkoupí zpět, změna sazby povinných minimálních rezerv,změna sazby povinných minimálních rezerv, nákup a prodej domácí či zahraniční měny: pokud centrální banka prodává či nakupuje domácí měnu za zahraniční měnu, ovlivňuje tím devizový kurz.nákup a prodej domácí či zahraniční měny: pokud centrální banka prodává či nakupuje domácí měnu za zahraniční měnu, ovlivňuje tím devizový kurz.

13 Křivka agregátní poptávky je klesající, neboť opakování Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C.Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic I P.Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic I P. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodnocuje měnu domácí, to vede k růstu čistého vývozu NX. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu.Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodnocuje měnu domácí, to vede k růstu čistého vývozu NX. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu. Pigou [Pigú] brit.národohspodář (1877; 1959) zakladatel teorie blahobytu

14 Odvození křivky AD Agregátní poptávka vyjadřuje negativní vztah mezi mírou inflace a reálným produktem. Jde o rovnováhu na trhu statků a služeb a reakcí CB. MP 1 r%r% Y r(π 1 ) MP 0 π Y π1π1π1π1 π0π0π0π0 Y0Y0Y0Y0 AD B A r(π 0 ) Y1Y1Y1Y1 IS Y0Y0Y0Y0 Y1Y1Y1Y1 Výchozím rovnovážným bodem je bod A s produktem Y 0 a inflací π 0. Vznik produkční mezery vyvolá inflační tlaky. CB proto zvýší reálnou úrokovou míru čímž dojde k posunu křivky MP, tím se dostáváme do bodu B, který promítneme do spodního diagramu jako druhý bod křivky AD. A B 1 1 Soukup s.353 (358)

15 Odvození křivky AD MP 1 r%r% Y r(π 1 ) MP 0 π Y π1π1π1π1 π0π0π0π0 Y0Y0Y0Y0 AD B A r(π 0 ) Y1Y1Y1Y1 IS Y0Y0Y0Y0 Y1Y1Y1Y1 A B 1 1 Soukup s.353 (358)

16 Odvození křivky AD r%r% Y π Y Soukup s.353 (358)

17 Odvození křivky AD r%r% Y π Y π0π0π0π0 Y0Y0Y0Y0 A r(π 0 ) Y0Y0Y0Y0 A Soukup s.353 (358)

18 Odvození křivky AD r%r% Y MP 0 π Y π0π0π0π0 Y0Y0Y0Y0 A r(π 0 ) IS Y0Y0Y0Y0 A Soukup s.353 (358)

19 Odvození křivky AD r%r% Y r(π 1 ) MP 0 π Y π1π1π1π1 π0π0π0π0 Y0Y0Y0Y0 A r(π 0 ) Y1Y1Y1Y1 IS Y0Y0Y0Y0 Y1Y1Y1Y1 A 1 Soukup s.353 (358)

20 Odvození křivky AD MP 1 r%r% Y r(π 1 ) MP 0 π Y π1π1π1π1 π0π0π0π0 Y0Y0Y0Y0 B A r(π 0 ) Y1Y1Y1Y1 IS Y0Y0Y0Y0 Y1Y1Y1Y1 A 1 1 Soukup s.353 (358)

21 Odvození křivky AD MP 1 r%r% Y r(π 1 ) MP 0 π Y π1π1π1π1 π0π0π0π0 Y0Y0Y0Y0 AD B A r(π 0 ) Y1Y1Y1Y1 IS Y0Y0Y0Y0 Y1Y1Y1Y1 A B 1 1 Soukup s.353 (358)

22 posuny křivky AD doprava nahoru (tj. severovýchodně): doprava nahoru (tj. severovýchodně): pozitivní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. doleva dolů (tj. jihozápadně): doleva dolů (tj. jihozápadně): negativní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny. Např. vládní výdaje, měnová politika, očekávání domácností, optimismus firem, vliv čistého exportu.

23 Krátké a dlouhé období Dlouhé období přizpůsobení všech cen i mezd (vyčištěné trhy). Ekonomika je na úrovni Y* Krátké období firmy plně uspokojují poptávku při současných cenách – míra inflace se proto nemění. Velikost reálného produktu Y je dána agregátní poptávkou.

24 V nedokonale konkurenčním prostředí firmy maximalizující svůj zisk při poklesu agregátní (tržní i individuální) poptávky pouze snížením množství produkce, nikoliv snížením ceny a množství. Proč? ztráta zisku spojená s nedodržením pravidla MR = MC je malá (MR má nízký sklon), ztráta zisku spojená s nedodržením pravidla MR = MC je malá (MR má nízký sklon), se snížením cen jsou spojeny náklady. Stačí již malé náklady na změnu, aby cena nebyla snížena, se snížením cen jsou spojeny náklady. Stačí již malé náklady na změnu, aby cena nebyla snížena, křivka MC se přitom neposunuje dolů (W jsou fixní), křivka MC se přitom neposunuje dolů (W jsou fixní), výhodnější je tudíž držet fixní cenu. výhodnější je tudíž držet fixní cenu. Agregátní nabídka v krátkém období Agregátní nabídka v krátkém období

25 menu costs … náklady jídelníčku či změn cen, rigidita cen, N. G. Makiw. Jsou tím míněny transakční náklady spojené se změnami cen. menu costs … náklady jídelníčku či změn cen, rigidita cen, N. G. Makiw. Jsou tím míněny transakční náklady spojené se změnami cen. koordinační selhání … vychází z principiální nedokonalé informovanosti firem. Firmy se obávají zvýšit ceny jako první. Řešení někdy nabízí teorie her. koordinační selhání … vychází z principiální nedokonalé informovanosti firem. Firmy se obávají zvýšit ceny jako první. Řešení někdy nabízí teorie her. Implicitní cenové kontrakty (klientské trhy) … vychází z představy pěstování vztahů firmy k zákazníkovi pomocí tzv. férové ceny. Roste vliv marketingu. Implicitní cenové kontrakty (klientské trhy) … vychází z představy pěstování vztahů firmy k zákazníkovi pomocí tzv. férové ceny. Roste vliv marketingu. Příčiny pomalého přizpůsobování cen Příčiny pomalého přizpůsobování cen

26 MC p; R; C q p1p1p1p1 p2p2p2p2 q´ 0 d1d1d1d1 d2d2d2d2 MR 2 MR 1 q´ 1 q´ 2 Snížením poptávky z d 1 na d 2, klesnou i mezní příjmy z MR 1 na MR 2, nový bod optima pak bude v průsečíku MR 2 a MC a nová cena by měla být P 2. Pokud budou „menu costs“ vysoké, výrobce nebude cenu měnit a zůstane na P 1. Potom musí zmenšit rozsah produkce na Q’ o. V důsledku nedodržení MR 1 =MC dojde ke ztrátě, a to v rozsahu produkce z Q‘ 2 na Q’ o a vyšší ceně z P 2 na P 1. B

27 Ztráta pro firmu je nepatrná, pro celé národní hospodářství je značná. Důsledkem maximalizace zisků firem jsou makroekonomické externality. Ztráta pro firmu je nepatrná, pro celé národní hospodářství je značná. Důsledkem maximalizace zisků firem jsou makroekonomické externality. Dochází k: Dochází k: vyšší nezaměstnanosti, vyšší nezaměstnanosti, ztrátě přebytků spotřebitelů a výrobců. ztrátě přebytků spotřebitelů a výrobců. Rigidita cen a mezd a změny cen

28 Původní rovnováha D 1 a S, při produkci Q‘ 1 a ceně P 1. Dojde-li ke snížení poptávky z D 1 do D 2, mělo by dojít k nové rovnováze při produkci Q‘ 2 a ceně P 2. Pokud budou náklady „jídelníčku“ stejné nebo vyšší než zisk po snížení cen, ceny nebudou sníženy a zůstanou na úrovni P 1. Změní se ovšem rozsah produkce, ten klesne na Q’ 0. Pak tedy dojde k změnám přebytku spotřebitele a výrobce a navíc ke ztrátě společenského blahobytu: Původní přebytek spotřebitele je „a“ a „b“, nový je snížen na „b“ a „c“. Před poklesem poptávky byl přebytek výrobce „c“, „d“, „e“, „f“ a „g“, nový přebytek výrobce je snížen na „c“ a „f“. D2D2D2D2 p Q´ p1p1p1p1 p2p2p2p2 Q´ 0 S Celospolečenská ztráta blahobytu je pak „d“ a „g“, protože v případě snížení ceny na P 2, by „d“ bylo přebytkem spotřebitele a „g“ přebytkem výrobce. Takto ovšem dojde ke ztrátě přebytků D1D1D1D1 Q´ 2 Q´ 1 a b c e d g fB

29 Rigidity Další zdroje rigidit: koordinační selhání, koordinační selhání, implicitní cenové kontrakty, implicitní cenové kontrakty, dlouhodobé mzdové dohody, dlouhodobé mzdové dohody, překrývání mzdových kontraktů. překrývání mzdových kontraktů.

30 model AD – AS; krátké období w/P L DLDLDLDL L0L0L0L0 Y L1L1L1L1 L0L0L0L0 L1L1L1L1 L Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 w/P 0 w/P 1 SLSLSLSL PF SRAS P0P0P0P0 P1P1P1P1 Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 P Y w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model práce je drahá kapitál je levnější proto dochází k substituci práce technikou všichni si mohou více koupit

31 model AD – AS; krátké období w/P L L0L0L0L0 Y L0L0L0L0L Y0Y0Y0Y0 w/P 0 P0P0P0P0 Y0Y0Y0Y0 P Y w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model

32 model AD – AS; krátké období w/P L DLDLDLDL L0L0L0L0 Y L0L0L0L0 L1L1L1L1 L Y0Y0Y0Y0 w/P 0 SLSLSLSL PF P0P0P0P0 Y0Y0Y0Y0 P Y w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model Trh práce Produkční funkce AD - AS

33 model AD – AS; krátké období w/P L DLDLDLDL L0L0L0L0 Y L1L1L1L1 L0L0L0L0 L1L1L1L1 L Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 w/P 0 w/P 1 SLSLSLSL PF P0P0P0P0 P1P1P1P1 Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 P Y w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model práce je drahá kapitál je levnější proto dochází k substituci práce technikou Trh práce Produkční funkce AD - AS

34 model AD – AS; krátké období w/P L DLDLDLDL L0L0L0L0 Y L1L1L1L1 L0L0L0L0 L1L1L1L1 L Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 w/P 0 w/P 1 SLSLSLSL PF SRAS P0P0P0P0 P1P1P1P1 Y1Y1Y1Y1 Y0Y0Y0Y0 P Y w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model všichni si mohou více koupit práce je drahá kapitál je levnější proto dochází k substituci práce technikou Trh práce Produkční funkce AD - AS

35 Horizontální křivka SRAS – krátké období π Y Y*Y*Y*Y* π 0 (2%) SRAS odráží skutečnost, že v krátkém období je míra inflace stabilní a je určena pouze inflačními očekáváními. Objem produkce se mění při stálých cenách. Důvodem mohou být např. dlouhodobé kontrakty. Očekávání může být adaptivní nebo racionální.

36 Horizontální křivka SRAS – krátké období Změna polohy krátkodobé horizontální křivky daná inflačním očekáváním. očekávání vyšší inflace Y*Y*Y*Y* π Y π 0 (2%) SRAS 0 SRAS 1 SRAS 2 π 1 (2,5%) π 2 (1,5%) očekávání nižší inflace deregulace administrativní zvyšování cen apod.

37 Horizontální křivka SRAS – krátké období kladná produkční mezera Změna polohy krátkodobé horizontální křivky ve vztahu k produkční mezeře či postavení v hospodářském cyklu. Y*Y*Y*Y* π Y π 0 (2%) SRAS 0 SRAS 1 SRAS 2 π 1 (2,5%) π 2 (1,5%) záporná produkční mezera

38 Obsah. 9) Model AD-AS Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45°) a IS-LM- BP (Mundell-Fleming) Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45°) a IS-LM- BP (Mundell-Fleming)

39 je makroekonomický neokeynesovský model k určení podmínek rovnovážných úrovní produktu Y 0 a inflace π 0 (cenové hladiny P 0 ) a to střetnutím agregátní poptávky (graficky vyjádřené křivkou AD) a agregátní nabídky (graficky vyjádřené křivkou AS). Model AD - AS

40 analyzuje možnosti, které mají fiskální politika a měnová politika při ovlivňování vývoje inflace a nezaměstnanosti. Je specifikován pro krátké a dlouhé období a pro rozmanité varianty chování mezd a cen. V dynamické podobě slouží k vyšetření hodnoty rovnovážné míry inflace a odchylky skutečného produktu od jeho potenciální úrovně (produkční potenciál). Model AD - AS

41 Hospodářské cykly; ekonomické cykly

42 Agregátní nabídka v dlouhém období E1E1E1E1 E0E0E0E0 π=2% π Y Y*Y*Y*Y* SRAS 1 π=2,5% SRAS 0 LRAS E1E1E1E1 E0E0E0E0 π=2% π Y Y*Y*Y*Y* SRAS 0 LRAS Y AD SRAS 1 π=2,5% Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera kladná produkční mezera přehřátá ekonomika Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky záporná produkční mezera recese ekonomiky Y AD Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu. růst inflačních očekávání CB zvyšuje úroky snížení plánovaných výdajů E 1 …dlouhodobá E 0 …krátkodobá rovnováha nestabilní CB snižuje úroky růst plánovaných výdajů nevyužité VF CBCB

43 Agregátní nabídka v dlouhém období π Y π Y Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera kladná produkční mezera přehřátá ekonomika Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky záporná produkční mezera recese ekonomiky Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu. E 1 …dlouhodobá E 0 …krátkodobá rovnováha

44 Agregátní nabídka v dlouhém období π Y Y*Y*Y*Y* π Y Y*Y*Y*Y* Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera kladná produkční mezera přehřátá ekonomika Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky záporná produkční mezera recese ekonomiky Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu. E 1 …dlouhodobá E 0 …krátkodobá rovnováha

45 Agregátní nabídka v dlouhém období π Y Y*Y*Y*Y* LRAS π Y Y*Y*Y*Y* LRAS Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera kladná produkční mezera přehřátá ekonomika Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky záporná produkční mezera recese ekonomiky Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu. E 1 …dlouhodobá E 0 …krátkodobá rovnováha

46 Agregátní nabídka v dlouhém období π Y Y*Y*Y*Y* LRAS π Y Y*Y*Y*Y* LRAS AD Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera kladná produkční mezera přehřátá ekonomika Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky záporná produkční mezera recese ekonomiky AD Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu. E 1 …dlouhodobá E 0 …krátkodobá rovnováha

47 Agregátní nabídka v dlouhém období E0E0E0E0 π=2% π Y Y*Y*Y*Y* SRAS 0 LRAS E0E0E0E0 π Y Y*Y*Y*Y* LRAS Y AD π=2,5% Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera kladná produkční mezera přehřátá ekonomika Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky záporná produkční mezera recese ekonomiky Y AD Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu. E 1 …dlouhodobá E 0 …krátkodobá rovnováha

48 Agregátní nabídka v dlouhém období E0E0E0E0 π=2% π Y Y*Y*Y*Y* π=2,5% SRAS 0 LRAS E0E0E0E0 π=2% π Y Y*Y*Y*Y* SRAS 0 LRAS Y AD π=2,5% Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera kladná produkční mezera přehřátá ekonomika Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky záporná produkční mezera recese ekonomiky Y AD Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu. E 1 …dlouhodobá E 0 …krátkodobá rovnováha

49 Agregátní nabídka v dlouhém období E1E1E1E1 E0E0E0E0 π=2% π Y Y*Y*Y*Y* SRAS 1 π=2,5% SRAS 0 LRAS E1E1E1E1 E0E0E0E0 π=2% π Y Y*Y*Y*Y* SRAS 0 LRAS Y AD SRAS 1 π=2,5% Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera kladná produkční mezera přehřátá ekonomika Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky záporná produkční mezera recese ekonomiky Y AD Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu. růst inflačních očekávání CB zvyšuje úroky snížení plánovaných výdajů E 1 …dlouhodobá E 0 …krátkodobá rovnováha nestabilní CB snižuje úroky růst plánovaných výdajů nevyužité VF CBCB

50 model AD – AS; tvar křivky AS - opakování většina škol pro dlouhé období klasický tvar pro krátké období standardní neoklasický tvar pro krátké období keynesiánský tvar pro krátké období Další tvary křivek AS pro připomenutí. Na svislé ose se měří inflace (nikoliv cenová hladina)! π

51 model AD – AS; klasická ekonomie Křivka AS je svislá. Předpoklad - že trh práce je vždy v rovnováze. Pokud firmy chtějí zvýšit výstup, zaměstnají více osob, pročež musí zvýšit mzdy, což zvyšuje náklady a dochází k růstu cenové hladiny. (Obdobně monetaristická teorie) Obě teorie zdůrazňují, že firmy nemají důvod měnit úroveň produkce – sice rostou ceny výstupů, ale také se zvyšují ceny vstupů, zvýšení produkce nevede k vyšším ziskům. Pokud firmy nemění velikost své produkce, nedochází ani k růstu HDP.

52 model AD – AS; neoklasiká syntéza V dlouhém období je křivka AS vertikální – nabídka statků závisí na zásobách reálných VF. Změny cenové hladiny nemají v dlouhém období na křivku AS vliv – mění se všechny ceny (jak vstupů, tak výstupů), tudíž firmy nerealizují vyšší ani nižší zisky a nemají důvod měnit produkci. V krátkém období je křivka AS rostoucí – růst cenové hladiny vede v krátkém období k růstu produkce, křivka agregátní nabídky proto v krátkém období roste.

53 model AD – AS; keynesiánský případ Křivka AS je vodorovná. Ortodoxní keynesiánství vychází z toho, že v ekonomice existuje nezaměstnanost a firmy mohou za stávající mzdy w zaměstnat libovolné množství práce. Mzdy se nemění, stejně jako cenová hladina. Zvýšení výstupu lze dosáhnout při stávající cenové hladině. Ortodoxní keynesiánství předpokládá stabilní cenovou hladinu. Ortodoxní keynesiánství vychází z toho, že v ekonomice existuje nezaměstnanost a firmy mohou za stávající mzdy w zaměstnat libovolné množství práce. Mzdy se nemění, stejně jako cenová hladina. Zvýšení výstupu lze dosáhnout při stávající cenové hladině. Ortodoxní keynesiánství předpokládá stabilní cenovou hladinu.

54 Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. a) Pokles transferů b) Likvidace výrobního zařízení c) Růst nominálních mzdových sazeb d) Růst vládních výdajů e) Pokles peněžní zásoby f) Pokles nepřímých daní g) Růst cen ropy h) Růst autonomních spotřeb i) Růst produktivity práce j) Růst kapitálové vybavenosti příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS

55 Pozitivní a negativní poptávkový šok v modelu AD-AS příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS P1P1 Y1Y1 AD 1 AD 0 P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS P1P1 Y1Y1 AD 1 AD 0 A pozitivní šok B negativní šok

56 Negativní a pozitivní nominální nabídkový šok v modelu AD-AS příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD D pozitivní šok C negativní šok P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD 1 1

57 Klasická agregátní nabídka v modelu AD-AS příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD F pozitivní reálný nabídkový šok E negativní reálný nabídkový šok P Y Y*Y*Y*Y* P0P0 SAS 0 P1P1 Y1Y1 SAS 1 AD

58 Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. a) Pokles transferů vede k poklesu agregátní poptávky B b) Likvidace výrobního zařízení negativním reálným nabídkovým šokem. SAS se posune doleva. E c) Růst nominálních mzdových sazeb je negativní nominální nabídkový šok. SAS nahoru. Snížení agregátní nabídky. C d) Růst vládních výdajů povede k růstu AD. A e) Pokles peněžní zásoby povede přímo (neoklasicky) či nepřímo (keynesiánsky) k poklesu AD. A příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS

59 Zakreslete rovnováhu v modelu AD – AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. f) Pokles nepřímých daní je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava. D g) Růst cen ropy je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. C h) Růst autonomních spotřeb povede k růstu AD. A i) Růst produktivity práce je pozitivním reálným nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava F j) Růst kapitálové vybavenosti. Stejně jako i) tj. F příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS

60 Vysvětlete proč má výstup tendenci se navracet na svou potenciální úroveň (vyjděme ze situace, kdy Y>Y*). Použijte keynesiánskou koncepci AS. Pracovníci po určité době požadují růst nominálních mzdových sazeb, aby kompenzovali pokles reálných mzdových sazeb, což povede k růstu nákladů (nominální nabídkový šok) a k posunu SAS nahoru. Pracovníci po určité době požadují růst nominálních mzdových sazeb, aby kompenzovali pokles reálných mzdových sazeb, což povede k růstu nákladů (nominální nabídkový šok) a k posunu SAS nahoru. Firmy omezí původně zvýšené poptávané množství práce a produkt se vrátí na potencionální úroveň. Každá křivka SAS je v tom případě konstruována pro určitou výši nominálních mzdových sazeb. Firmy omezí původně zvýšené poptávané množství práce a produkt se vrátí na potencionální úroveň. Každá křivka SAS je v tom případě konstruována pro určitou výši nominálních mzdových sazeb. příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS

61 Vysvětlete proč má výstup tendenci se navracet na svou potenciální úroveň (vyjděme ze situace, kdy Y>Y*). Použijte Friedmanovu koncepci AS. Poté co peněžní iluze a pracovníci přizpůsobí svá očekávání skutečnosti, budou požadovat růst nominálních mzdových sazeb, aby dosáhli původní výše reálných mzdových sazeb. Poté co peněžní iluze a pracovníci přizpůsobí svá očekávání skutečnosti, budou požadovat růst nominálních mzdových sazeb, aby dosáhli původní výše reálných mzdových sazeb. To zvýší náklady firem, které omezí své poptávané množství práce. Dojde k růstu nezaměstnanosti na přirozenou míru a k návratu produkce na potenciální úroveň. Každá SAS je tak v tomto konceptu konstruována pro určitou očekávanou cenovou hladinu. To zvýší náklady firem, které omezí své poptávané množství práce. Dojde k růstu nezaměstnanosti na přirozenou míru a k návratu produkce na potenciální úroveň. Každá SAS je tak v tomto konceptu konstruována pro určitou očekávanou cenovou hladinu. příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS

62 V obou úlohách tak dospíváme k dlouhodobé agregátní nabídce LAS, která je fixována na potenciálním produktu, je spojena s rovnováhou na trhu práce, s plnou zaměstnaností (resp. přirozenou mírou nezaměstnanosti) a se stabilní cenovou hladinou (resp. očekávaná a skutečná cenová hladina jsou stejné) příklad - model AD - AS příklad - model AD - AS

63 Křivka nabídky práce je ve Friedmanově modelu závislá na očekáváné reálné mzdě. Lucasův přístup racionálních očekávání je speciálním případem vyčišťování trhů při nedokonalých informacích. Podle Lucasova modelu má reálné dopady na produkt pouze anticipovaná monetární a fiskální politika. Objem výstupu, který firmy chtějí nabízet se zvyšuje s rostoucím přebytkem skutečné cenové úrovně nad očekávanou. posuďte pravdivost výroků - model AD - AS posuďte pravdivost výroků - model AD - AS

64 Zastánci teorie reálných hospodářských cyklů odmítají úlohu peněz při vysvětlování vzniku hospodářských cyklů. Přístup nové keynesiánské alternativy vychází z předpokladu nevyčištěných trhů. Pokud nejsou menu cost stejné, či vyšší než by byl zisk dosažený snížením cen, firmy v důsledku poklesu AD sníží ceny. Podle nové keynesiánské makroekonomie reálné mzdy s růstem produkce a zaměstnanosti klesají a naopak. posuďte pravdivost výroků - model AD - AS posuďte pravdivost výroků - model AD - AS

65 Reálná nepružnost mezd je způsobena neoružností mezd vzhledem k ostaním cenám nebo jejich nepružností vzhledem k ostatním mzdám. Podle teorie reálných hospodářských cyklů je fiskální a monetární politika zcela neúčinná. Teorie, která předpokládá, že kolísání produktu a zaměstnanosti je výsledkem reálných šoků se nazývá teorie reálných hospodářských cyklů. Podle zastánců teorie reálných hospodářských cyklů se peněžní nabídka přizpůsobuje změnám výstupů a ne naopak. posuďte pravdivost výroků - model AD - AS posuďte pravdivost výroků - model AD - AS

66 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Agregátní poptávka; model AD - AS Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 8 a."

Podobné prezentace


Reklamy Google