Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Územní plán podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů O B S A H Z podkladů Ing.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Územní plán podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů O B S A H Z podkladů Ing."— Transkript prezentace:

1 Územní plán podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů O B S A H Z podkladů Ing. arch. Vlasty Poláčkové zpracoval Ing.Tomáš Sklenář

2 Účel územního plánu Je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu (dále též RP) zastupitelstvem obce a pro rozhodování v území (tj. pro koncepční rozhodování, ale i pro rozhodování v jednotlivých případech: pro územní rozhodnutí, územní souhlas, obecně pro jakékoliv rozhodování o území) Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů nesmí být v rozporu s vydaným ÚP !!! (pozor na trestnou činnost, v současné době probíhají soudy - „zneužití pravomocí veřejného činitele“ – žaloby na úředníky)

3 Základní zásada: Prioritní je kvalita věcného řešení!!!!! Když zvoráme parcelaci, tak je to na století. Když zvoráme povolení výstavby baráku, je to na generace. Když zvoráme územní plán, tak nám ho zruší a jedeme od začátku, moc se nestane.

4 Obecné zásady, na které se zapomíná vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není od součástí dokumentace (objednávat samostatně – lze jak u stejného projektanta, tak u jiného (samostatná objednávka, nebo druhá část objednávky) ); pokud je vyžadováno, musí být zpracováno tak, aby jeho výsledky byly promítnuty do návrhu ÚP před zahájením společného jednání. (Apel na projektanty.) přednostně se používají pojmy uvedené v právních předpisech ( a to ve významu, v jakém jsou v těchto předpisech používány); Doporučuje ombudsman. Ne jako pražská univerzita (nestihla jsem pochytit, která), my se musíme do zákona vejít. pokud potřebujeme používat další pojmy, musíme si je pro potřebu ÚP definovat a ! definice uvést v odůvodnění ! ÚP. Brát toto vážně, protože ombudsman tvrdí, že pak hrozí soudy …

5 Obsah územního plánu § 43 stavebního zákona (dále jen SZ) ÚP stanoví základní koncepci rozvoje území a ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci = plošné a prostorové uspořádání ), koncepci uspořádání krajiny, koncepci veřejné infrastruktury [§ 2 odst. 1 písm. k) SZ], vymezí zastavěné území, plochy a koridory (a stanoví podmínky pro jejich využití), zejména zastavitelné plochy, plochy přestavby, územní rezervy, VPS a VPO ÚP se vydává pro celé území obce nebo vojenského újezdu (s výjimkou Prahy, kde je možné vydat ÚP pro vymezenou část území hlavního města) Vyhláška bez zákona je nula. Soudy vychází ze zákona, podpůrně pak z vyhlášky.

6 Obsah územního plánu § 13 a příloha č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. (dále jen „vyhláška“) Územní plán („výroková část“ – pojem, který st. zákon nezná, základ v SŘ ) –Textová část –Grafická část Odůvodnění územního plánu –Textová část –Grafická část

7 Územní plán - výroková část výroková část obsahuje jen to, o čem může rozhodovat zastupitelstvo obce (tzn. neobsahuje např. seznam památek, ZCHÚ, OP silnice je takové, OP vodního zdroje takové). Je to vidět ve výkresech: „Hlavní výkres je pro zastupitelstvo, koordinační pro život.“ textová a grafická část musí být v naprostém souladu (- ve výkresu, legendě i textové části. Například se soudilo o slově se sport (slov. projektant napsal šport) a soud to shodil. Je od nás vyžadována preciznost.) obsah nelze oproti výčtu ve vyhlášce rozšiřovat!!! ÚP ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející RP nebo ÚR - § 43 odst. 3 SZ (Je nově ve SZ uvedeno kvůli obraně u soudu, kvůli soudům o podrobnosti. Může ale činit krapet potíže u prostorové regulace (vysvětleno později).) § 43 odst. 1 SZ: ÚP smí obsahovat ! záležitosti nadmístního významu neřešené v ZÚR, pokud je KÚ ve stanovisku podle § 50 odst. 7 SZ nevyloučí (NOVINKA! Zde směřováno spíše k menším věcem - např. ČOV pro 2 obce (chápat to tímto směrem). Záležitosti jsou zde myšleny nejen v pozitivním slova smyslu, ale i ve smyslu omezení nadmístního významu, nikoliv celorepublikového významu. Např. u vysokého napětí na Zlínsku (ani řešit, ani omezovat, stanovovat podmínky.)

8 vše z výrokové části je závazné (Pozor na to, že každé slovo je závazné! Problém je spíše se síťařemi, než s urbanisty. Vše, co zavání odůvodněním, musí být v odůvodnění. Mělo by se to malinko blížit rozhodování. Výroková část by měla být udělána formou výroků, podmínek … Výroková část by měla být co nejtenčí, formulace jednoznačné, ne formulace typu „projektant se domnívá, že by se mělo“. Uvědomit si, že se jedná o koncepci, ne o detaily. Vžít se do role stavebního úřadu. Ne 200 stránek, např. obec o 600 obyvatel bude mít výrokovou část o 12 stránkách, apod.) má být zpracován formou požadavků, podmínek, zásad a pokynů pro rozhodování (+ obsahuje zadání pro pořízení RP či podmínky pro pořízení ÚS, pokud podmiňuje rozhodování v území jejich pořízením) do výrokové části se nezařazují popisy a odůvodnění obsah výrokové části nelze oproti výčtu ve vyhlášce rozšiřovat ani zužovat (pokud se jev v ÚP vyskytuje) formulace musí být jednoznačné důraz se klade na koncepci Textová část ÚP – „výrok“ příloha č. 7 k vyhlášce, část I. odst. 1 a 2 v následujících kapitolách textu „výroku“ jsou uvedeny body osnovy textové části

9 datum, ke kterému bylo vymezeno zastavěné území odkaz na výkresy, ve kterých je zastavěné území vymezeno pokud se přebírá zastavěné území vymezené samostatným postupem, musí se vymezit důsledně v souladu s § 58 SZ; části, které by neodpovídaly zákonu, nesmí být převzaty (Dodržení zákona po věcné stránce je tu víc. Tzn. že budou případy, kdy projektant mechanicky nepřebere prokazatelné chyby v území, např. tzv. proluky mezi posledním domem a lesem. To nelze převzít. Pokud se neoprávněně převezme, hrozí zásah policie, protože nedošlo k vynětí pozemků ze ZPF! Pozor pro projektanty.) Zákon požaduje posoudit, zda se nezměnilo zastavěné území, pokud se změnilo, musí … (nestihla jsem větu) ve výrokové části pouze to, co se mění. … Nebo musíte alespoň konstatovat, že jste to prověřili. Tím se kryjete. 1.a) Vymezení zastavěného území § 2 odst. 1 písm. d) a § 58 SZ, příloha č. 7, část I., odst. 1, písm. a) vyhlášky

10 1.b) Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot příloha č. 7, část I., odst. 1, písm. b) vyhlášky Koncepce předřazená ostatním koncepcím. Zde je možné vytáhnout nejpodstatnější věci. hlavní zásady celkové koncepce rozvoje obce (vhodné je navázat na strategické a rozvojové plány, vize..) základní koncepce vztahu mezi sídly v řešeném území s ohledem na vývoj území a funkci sídel (uplatní se u obcí s více sídly) základní zásady koncepce uspořádání každého sídla, a to i ve vztahu k dosavadnímu vývoji, vazbě na morfologii území, na vodní plochy a toky, pronikání zeleně do sídla, na dopravní trasy apod. hlavní cíle rozvoje (nebyly zahrnuty do jiných koncepcí, proto je zmiňovat zde) hlavní cíle ochrany (přírody) a rozvoje hodnot

11 1.c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně (podrobněji na dalších snímcích) příloha č. 7, část I., odst.1, písm. c) vyhlášky Podrobnější zásady a podmínky koncepce vzájemných vztahů mezi sídly (jen u více sídel v řešeném území) Koncepce uspořádání jednotlivých sídel včetně plošného (funkčního) a prostorového !!! (kompozičního - základem územního plánování je i kompoziční uspořádání, výškové dominanty, atd. Období fčního uspořádání je už za námi. ) uspořádání, - uspořádání systému center (zejména u větších měst) a veřejných prostranství, - vymezení systému sídelní zeleně, - vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby, - vymezení ploch s rozdílným způsobem využití.

12 koncepce vztahů mezi sídly v řešeném území a koncepce uspořádání každého sídla včetně vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby zejména ve vazbě na: –morfologii území –na vodní plochy a toky –pronikání zeleně do sídel –na dopravní trasy –vývoj území –dosavadní uspořádání sídel (i kompoziční) (My jsme převzali sídla, doufejme, že to nezkazíme, že přidáme hodnoty a předáme je další generaci.) –funkci sídel (Teorie pražské FA architektury: fční pojetí architektury není potřeba. Ve světě to ale není a bez fce se neobejdeme! Stavební úřad, když má něco zakázat, potřebuje se opřít o územní plán. Když to tam nenajde, má minimální možnosti zakázat zrůdnosti. Např. v Pze – krematorium pro kočky a psy uprostřed sídliště, za tím spalovna. Bez fčního uspořádání to ale nepůjde. Např. autoopravna puštěná mezi RD, v zimě splňovala normy, limity. Ale v létě, když se otevřely okna, byly stížnosti a řešili to 20 let.) Poznámka ve spolupráci s MŽP: MŽP dochází k názoru, že je pro ně důležitější prostupnost krajiny, důležitější než ÚSES, např. obestavění silnic a spojování obcí je největší prasárnou. Asi nezabráníme srůstání v aglomeracích. Tam, kde to není urbanisticky odůvodnitelné, využijme to a braňme prostupnost krajiny. Koncepce vzájemných vztahů mezi sídly a koncepce uspořádání jednotlivých sídel Ad 1.c)

13 plošné uspořádání základních funkcí, zejména: –bydlení a veřejného vybavení –výroby a výrobních služeb –rekreace –dopravy a technické infrastruktury vyjádřené v plochách s rozdílným způsobem využití Při vymezování ploch je třeba respektovat část druhou vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – nemusí se využít všechny plochy z V č Je to možnost. Další věcí je dělení ploch. Např. plocha pro bydlení … (vyjmenoval další typy) může se dělit podle toho, jak to území potřebuje. Výjimka je, pokud chceme stanovit plochu jinou. Je třeba alespoň půlstránkových odůvodněním vyjádřit, proč to chceme. Nelze všechny plochy nahradit tímto způsobem (myšleno tak, že si v jednom územním plánu vymyslím, že bude komplet celý s novým pojmenováním.) Podmínky a požadavky na plošné (funkční) uspořádání, vymezení ploch s rozdílným způsobem využití (monofční plochy, proto se …) Podmínky využití pro plochy s rozdílným způsobem využití se stanovují v samostatné kapitole f) Ad 1.c)

14 ÚP reguluje plochy, RP reguluje pozemky, ÚP reguluje zástavbu, RP stavby. Pokud budeme využívat tato pravidla, budeme v souladu se zákonem. základní podmínky a požadavky na prostorové uspořádání území (například (tzn. můžeme využít, ale nemusíme) výškovou regulaci zástavby !!! (do určitého počtu metrů, či podlaží. Soud by nám to mohl napadnout, kdybychom to regulovali přesně. Soud by to bral jako regulaci staveb.), charakter a strukturu zástavby a intenzitu využití pozemků) ( - Prosazeno silou za pomocí MŽP, byl odpor kolegů. Nebrání se tomu, co viděl v Hradci Králové – použili v grafické části odůvodnění, co je bloková zástavba, dokonce tam mají satelitní snímky. Vesnice – „s převažujícím zastřešením sedlovými střechami“ – pozor ale, přeregulovanost vede k průměru. Aby architekti nenaráželi na vlastní regulativy. V Brně by se odvážil regulovat, kde mohou být dominanty, jestli to Brno považuje za důležité. K intenzitě využití území: můžeme použít k velikosti pozemku, například v %.) základní prostorové a kompoziční prvky a vazby v území (například dominanty, významné prostory, hlavní osy, horizonty, průhledy …). Součástí výrokové části mohou být schémata (viz dále). Podmínky a požadavky na prostorové uspořádání V modelovém příkladu jsou podmínky prostorového uspořádání pro jednotlivé plochy vztaženy k plochám s rozdílným způsobem využití – viz v samostatná kapitola f) Ad 1.c)

15 systém veřejných prostranství, například náměstí /náves, systém a hierarchizace ulic (bulvárů, běžných ulic, pěších zón a hlavních pěších tras, cyklostezek..), nábřeží, parky a jejich propojení – ve městě je systém hierarchizece ulic (pěší ulice, bulváry, nábřeží, parky, jejich propojení) hierarchizace center systém sídelní zeleně (pronikání zeleně do sídla a propojení s krajinou, propojení s parky, zohlednění přírodních podmínek území, krajinářských i kulturních hodnot) promítnutí do ploch s rozdílným způsobem využití, (pokud je to tímto způsobem vyjádřitelné), v grafické části možnost využití schémat Podmínky a požadavky na uspořádání systému center, veřejných prostranství a sídelní zeleně Systém center a veřejných prostranství je třeba řešit ve vzájemných souvislostech včetně vazeb na systémy dopravní (i pěší a cyklistické) a systém sídelní zeleně. Ad 1.c)

16 u zastavitelných ploch a ploch přestavby se stanoví: –navrhovaný druh plochy s rozdílným způsobem využití pokud je to účelné, dále se stanoví: –koncepční podmínky pro využití konkrétní plochy –podmínění rozhodování: !!! Důležité do toho, co se připravuje. EK nevyhovuje nastavené vyhodnocení vlivu na ŽP. Můžeme do budoucna čekat změny.) »dohodou o parcelaci »pořízením ÚS (+ podmínky pro její pořízení + lhůta) »vydáním RP (+ zadání, zda RP z podnětu nebo na žádost a u RP z podnětu i lhůta) –pořadí změn v území (etapizace) využití plochy Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby zastavitelné plochy - § 2 odst. 1 písm. j), § 18 odst. 4, § 43 odst. 1 SZ plochy přestavby - § 43 odst. 1 SZ Ad 1.c )

17 Dopravní infrastruktura stanovení celkové koncepce jednotlivých druhů dopravy!!! (nemusíme navrhovat každou novou komunikaci v zastavitelné ploše) a podmínek pro jejich umísťování - viz § 2 odst. 1 písm. k) bod 1 SZ (je možné vyvlastňovat i kvůli cyklostezkám) Technická infrastruktura stanovení celkové koncepce jednotlivých druhů technické infrastruktury včetně zařízení pro ukládání a zneškodňování odpadů a staveb ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami a podmínek pro jejich umísťování - viz § 2 odst. 1 písm. k) bod 2 SZ (nesmysl tam navrhovat …  ) – už nevím, co tím bylo myšleno Občanské vybavení veřejné infrastruktury stanovení koncepce občanského vybavení veřejné infrastruktury a podmínek pro jejich umísťování - viz § 2 odst. 1 písm. k) bod 3 SZ Veřejná prostranství stanovení celkové koncepce veřejných prostranství a podmínek pro jejich umísťování - viz § 2 odst. 1 písm. k) bod 4 SZ a § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) 1.d) Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro jejich umísťování

18 1.e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů apod. (podrobněji na dalších snímcích) - příloha č. 7, část I., odst. 1, písm. e) vyhlášky Řešením není navržení fčních ÚSES a jít od toho. Budou se množit územní studie krajiny, budou od počátku příštího roku vyplácet na ně dotace. (Přesto, že jsme 7 nejlepší ve vyjednávání dotací v EU, budou vypláceny nejdříve v druhé polovině 2015.) Koncepce uspořádání krajiny navazuje na ZÚR, popř. na územní studie, řeší i prostorotvorné (kompoziční) vazby – pozor, není jen příroda, ale i zemědělská fce krajiny apod. Hlídat si vztah na KPÚ. Pozor pro pořizovatele! To co je první je závazné to pro druhé. Pokud máme napřed hotovy KPÚ, musí se mu ÚP podřídit. Pokud je tomu naopak, podřizují se KPÚ územnímu plánu. Max. si KPÚ musí počkat na změnu územního plánu. Je třeba to shazovat!!! (Projektanti si musí hned na začátku zjistit, jaké mají podmínky v území.) Promítnutí koncepce uspořádání krajiny do ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území a stanovení podmínek pro změny v jejich využití Zohlednění produkční funkce krajiny Ochrana přírody, ÚSES Prostupnost krajiny pro člověka i faunu Dopravní a technická infrastruktura v krajině Vodní režim v krajině, protierozní opatření Opatření proti povodním a jiným živelním pohromám Rekreace !!! Část projektantů se odvážila navrhnout TTP s využitím pro rekreaci, např. v okolí rozhleden. Nemusí se vyjímat ze ZPF. Uvědomme si takovýchto možností. Odbočka: Největší problém pořizovatelů je, že zobou z ruky pořizovatelům ÚP. Pořizovatel se musí naučit se bránit. Má k tomu možnost vyvolat vyřízení rozporu – jde to na MMR, snaží se to nezdržet (max. zdržení do 2 měsíců). Rozlišujte, co je oprávněné. Př. problémy s orgány CO, které tvrdí „my to zkoušíme a když jsou pořizovatelé blbí, tak nám to vezmou“, nebo hygienici nesmí zkoušet vydávání hlukových studií … nestihla jsem zapsat vše . Vše, co orgány chtějí, musí být oprávněné!!!) Dobývání nerostů § 18, odst. 5 a jeho nové znění SZ – výjimky, rekreace nepobytová, pobytová rekreace, je třeba mít určenu zastavitelnou plochu. Je možné vést územní řízení o těchto stavbách a opatřeních všude tam, kde to ÚP vyloženě nevylučuje. Připouštíme, že na základě územního rozhodnutí mohou být povoleny. Př. Chráněné ložiskové území, pokud jsme ÚP nevyloučili jeho využití, pokud bude zájem, povede se řízení …)

19 Ad 1.e Koncepce uspořádání krajiny navázat na ZÚR stanovující cílové charakteristiky (jsou obranou proti zneužívání § krajinného rázu; krajinný ráz nemá vycházet z vlastního posudku. Krajinný ráz měl být původně posuzován jen v přírodních parcích. V zákoně není napsán u NP a CHKO, tam to musí jít přes plán péče. Došlo k tomu tak, že se při tvorbě zákona přehazovaly paragrafy. Doufali, že na to nikdo nepřijde. Nepředpokládali, že se to bude vztahovat na méně významné věci, ale např. výstavbu 20 RD, či fabriky.) krajin a územní podmínky pro jejich zachování nebo dosažení, a na územní studie krajin pořizované krajskými úřady a v budoucnu úřady územního plánování, upřesnit navržená řešení v podrobnosti ÚP prostorotvorné vazby (2 tendence – 1. tendence, že jsme nepostřehli, že tu máme barokní krajinu apod. 2. tendence – že to navrhujeme všude, ale dříve to vznikalo na panství, dnes máme pozemky ve vl. FO, proto je problém. Vhodné je proto to dělat nejlépe při KPÚ.) – asi jsem nepřesně zapsala, ale podstatu to vystihuje. koridory důležitých průhledů a vizuálních vazeb, pohledově dominantní prvky a jejich vzájemné prostorové vazby, drobná architektura v krajině, místa výhledů důležitá pro vnímání rázu krajiny, osy směřující např. na dominantní prvky, významná stromořadí apod.

20 Promítnutí koncepce uspořádání krajiny do ploch s rozdílným způsobem využití v krajině a stanovení podmínek pro změny v jejich využití při respektování zásad Úmluvy o krajině Ad 1.e) Při vymezování ploch s rozdílným způsobem využití v krajině je třeba zajistit, aby: (pro orbu po vrstevnici nemá ÚP opatření) byly zachovány, rozvíjeny a případně obnoveny hodnoty krajiny, produkční funkce krajiny nenarušily udržitelný stav, respektive rozvoj jiných funkcí v krajině, byly vytvořeny vhodné podmínky pro potřebné změny v krajině, byly vytvořeny vhodné podmínky pro realizaci ochranných opatření v krajině, při stanovení podmínek pozor na § 18 odst. 5 SZ! (pokud ÚP nevyulučuje. Soudci tvrdí, že nemohu zakázat v celém území obce např. to, že nebudou stavěny budovy pro zemědělskou výrobu. Pokud přijdu jako vlastník s tím, že chci (dovoluje to SZ), ale úřad mi to nedovolí, protože je to zakázáno v celém ÚP. Neobstojí to u soudu.)

21 vymezení ploch pro biocentra a koridorů pro biokoridory v členění na místní, regionální a nadregionální. Biokoridor – v ZÚR navržen o šířce 2 km (nehodnotí, jestli to je dobře, nebo špatně). Obec tuto šířku převzala do svého ÚP, což je největší chybou. Např. Nadregionální Bk se skládá z jednotlivých větví a je tak třeba v ÚP UDĚLAT z jednoho širokého koridoru větve. Představte si to jako korálkový náhrdelník – ne převzetí pásu, ale vytvoření pásů s biocentry. Ad 1.e) Územní systém ekologické stability (ÚSES) návrh koncepce hlavních propojení v krajině, včetně polních a pěších cest, cyklostezek, řešení případných bariérových efektů, zachování možnosti migrace volně žijících živočichů, např. velkých savců. Pozor na bariérové efekty! V Liberci dr. Anděl – mosty – když se dobře osadí dřevinami most š. např. 15 m, tak tam srnčí probíhá bez problému, protože je na to zvyklé. Využívat této praxe. Velký hit MŽP – ale koridory pro migraci velkých savců nemají oporu v zákoně. Tzn. buď si to musí MŽP včlenit do ÚSES, nebo udržovat volně přístupnou krajinu. Zabraňme bariérovým efektům, nechme volně přístupnou krajinu, velcí savci si s tím poradí. Mohou být ale určeny velké tahy, kde tomu můžeme napomoci, ale zanechme volně přístupnou krajinu a bude to stačit. Prostupnost krajiny

22 Ad 1.e) zohlednění stávající infrastruktury jako limitů využití území návrh nezbytné dopravní a technické infrastruktury umísťované do krajiny rozumné podmínky pro omezení negativních vlivů umísťování dopravní a technické infrastruktury (zapojení staveb do krajiny, předcházení či řešení bariérových efektů), přitom přihlédnout i k ekonomické náročnosti navrhovaných podmínek Chodníky – soudní případ – blokem byl navržen přes soukromé pozemky chodník – žaloba – shozeno soudem. Důvod: Soudce si vzal měřítko a změřil si, kolik jsme uspořili chodci času Bylo to 5 minut, a to nepovažoval za důležité (upřednostnili vlastnické právo) + byl problém s obrubníky – zaoblené, a tak byl větší zábor, než je nutné. Např. u průpichů mezi domy. Je třeba perfektní odůvodnění a nezbytně možnou míru + zohlednit co nejmenší dopad na soukromé vlastnictví. Dopravní a technická infrastruktura v krajině

23 Ad 1.e) Vodní režim v krajině. Protierozní opatření zadržování vody v krajině přírodě blízkým i technickým způsobem vymezení ploch pro protierozní stavby a opatření (na základě podkladů, ze kterých je možné vymezení stanovit) vodní plochy, vodní toky, prameniště, zohlednění chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV)… Připravit se na tlak tzv. rozlivů. Území budeme vymezovat a chránit, je to zakomponováno ve vodním zákoně – počítá s kompenzacemi zaplavených luk zemědělců. Někdy se zapomíná na podmínky v území – CHOPAV, lázeňské, minerální vody – mívají větší ochranná pásma, než vodní zdroje. Např. 20 km. – mohou tedy přesahovat okresy!!! Pozor na tyto věci. Pak je dotčeným orgánem MZdr. Opatření proti povodním vymezení ploch pro stavby a opatření proti povodním, pokud existují podklady, ze kterých je možné plochy stanovit – veřejně prospěšná stavba vymezení ploch pro řízené rozlivy

24 Ad 1.e) Rekreace vymezení koridorů existujících nebo plánovaných rekreačních propojení (v souvislosti s vazbami systému sídelní zeleně na příměstskou krajinu, v prostorech mezi sídly a v rekreačních oblastech) lokalizace nezbytné infrastruktury pro rekreaci, zejména pro nepobytovou rekreaci v krajině Pozor, v ZCHÚ je tendence likvidovat turistické cesty. Např. Máchovo jezero nesmí lodě vytrhávat rostlinky ve vodě i na březích (MMR zasáhlo). Braňme rekreaci, nemá totiž dotčený orgán. Braňme ji pro lidi. Dobývání ložisek nerostných surovin vymezení ploch pro dobývání ložisek nerostných surovin (opět pozor na § 18 odst. 5 SZ) – snaha zabránění tomu, aby ke každému ložiskovému území bylo v každém ÚP navrhována přístupová cesta. Max. to dát jako územní rezervu! stanovení podmínek pro omezení negativních vlivů těžby vyloučení či omezení těžby v krajině v podmínkách pro plochy s rozdílným využitím návrh ploch pro rekultivaci krajiny po těžbě – co s tím po vytěžení. Trochu rozpor: ÚSES nemůže vést tím ložiskem, ale po vytěžení ano.

25 1.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (podrobněji na dalších snímcích), viz příloha č. 7, část I., odst.1, písm. f) vyhlášky č. 500/2006 Sb. a § 3 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Tolik, kolik potřebujeme mít různých regulací, tolik máme různých ploch. Plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené území. U ploch s rozdílným způsobem využití se stanoví: –druh plochy (v grafické části je odlišen barvou a zpravidla kódem) –podmínky pro využití plochy (zejména podmínky pro plošné a prostorové uspořádání) –je-li daná plocha stabilizovaná nebo je plochou změn (zákon to nevyžaduje: stávající stav a návrh, ustavilo se pojetí, že stav je plná plocha, šrafa je návrh, územní rezerva je obrys – více dále)

26 Plochy s rozdílným způsobem využití Dle § 4 až §19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití následující: plochy bydlení plochy rekreace plochy občanského vybavení plochy veřejných prostranství plochy smíšené obytné plochy dopravní infrastruktury plochy technické infrastruktury plochy výroby a skladování plochy smíšené výrobní plochy vodní a vodohospodářské plochy zemědělské plochy lesní plochy přírodní plochy smíšené nezastavěného území plochy těžby nerostů plochy specifické 1.f)

27 Podrobnější členění ploch s rozdílným způsobem využití a doplnění ploch s jiným způsobem využití než stanoví § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. - viz § 3 odst.4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Není povinností využít všechny plochy uvedené ve vyhlášce. Základní druhy ploch (uvedené v § 4 až § 19) mohou být dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území. Ke každému typu plochy je vhodné přiřadit specifický kód. Výjimečně ve zvlášť odůvodněných případech je možné stanovit i jiný druh plochy, než je uvedeno v § 4 až § 19. Toto musí být vždy podrobně zdůvodněno v odůvodnění ÚP. Konkrétně se může jednat například o plochy zeleně, které mohou být následně členěny. Ustanovení § 3 odst. 4 vyhlášky neotvírá možnost nahradit plochy uvedené v § 4 až § 19 jinými druhy ploch, ale umožňuje rozšířit vymezované plochy s rozdílným způsobem využití o další druh plochy. Ad 1.f)

28 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití - příloha č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., část I. odst. 1 písm. f) Ke každému druhu plochy jsou v textové části ÚP stanoveny: podmínky pro využití ploch s určením: –převažujícího účelu využití (hlavního využití), pokud je možné jej stanovit –přípustného využití –nepřípustného využití včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v §18 odst.5 SZ –popřípadě podmíněně přípustného využití, vždy včetně podmínek pro využití, které musí být věcné, nikoliv procesní podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzita jejich využití) Tam, kde je možné je stanovit, tam je stanovujme – podmínky využití území. Investor jistě přijde se záměrem, který není definován. Co není zakázáno, je dovoleno – zde neplatí. Tady se prokazuje slučitelnost s hlavním využitím. Nepoužívat pojem nerušící výroba – pojem, který kritizuje ombudsman. Jak má pak stanovit st. úřad, co to je? Pokud si to definujeme, pak se to dá využít. Poznámky: hlavní využití se stanovuje zpravidla jedno, protože u neuvedeného využití stavební úřad při rozhodování posuzuje slučitelnost s hlavním využitím podmínky musí být stanoveny v souladu s vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (vyhláškou č. 501/2006 Sb.) a ostatními právními předpisy Ad 1.f)

29 Podmínky prostorového uspořádání výšková regulace zástavby (například max. výšková hladina zástavby nad terénem, možnost dominant …) charakter zástavby (například zástavba s domy výrazně obdélníkového tvaru s podélnou osou kolmou na místní komunikaci nebo jiné veřejné prostranství, apod.) struktura zástavby (bloková zástavba, zástavba dodržující uliční či stavební čáru, izolované rodinné domy, řadová zástavba, rozptýlená zástavba apod.) stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků intenzita jejich využití (vhodné koeficienty zastavění pozemku) Poznámky: u všech prostorových regulativů je nezbytné stanovit přesnou definici pojmů, případně způsob určení či výpočtu regulativu, kterým se prověří jeho dodržení u regulativů, kde nelze použít číselné prověření, je možné definovat pojmy nebo referenční znaky pro porovnání záměru s požadovaným charakterem či strukturou zástavby, popř. lze využít i grafického vyjádření pojmů v odůvodnění (např. pro strukturu zástavby) není povinnost stanovit všechny uvedené druhy podmínek Ad 1.f)

30 K předchozímu slidu: Podmíněně přípustné využití území: - MMR toleruje ve starém územním plánu Vsuvka: - staré ÚP musí být nahrazeny novými ÚP - změna ÚP a pořízení nového ÚP jsou stejně dlouhé - zapomeňme na změny starých ÚP!!! - soud potvrdil MMR: - vždy musí být podmínka, která nesmí být procesní! (je nepředvídatelné, jak se např. OOP k tomu postaví), musí být věcná - př. bydlení u hluku – pouze přípustné, nikoliv podmíněně přípustné – tzn. odkaz na následující dokumentaci, ve které se rozhodne Praha – intenzita využití území byla vztažena k celé ploše. Prvních 14 pozemků zcela využilo celou možnost využití. Přišel vlastník 15 pozemku a na plochu již nešlo stavět (mimochodem šlo o místopředsedu senátu, takže se nakonec stavělo), důležitá je intenzita využití pozemků v plochách!!!, nasadit ji např. na 12%, a mít podklad, proč tolik, co do toho počítám, jestli jen plochu RD, nebo i garáž a přístupové plochy. Možná je lépe (snazší z praktického hlediska) stanovit % zeleně, které nesmí být dotčeno výše uvedeným záměrem. Proto je důležité pojmy definovat, aby stavební úřad a soud věděl, jak to počítat.

31 Členění ploch s rozdílným způsobem využití na plochy stabilizované a plochy změn V grafice je vhodné rozlišit, zda se jedná o plochy stabilizované (v ploše není navržena změna využití) plochy změn (je navržena budoucí změna využití) Ad 1.f)

32 1.g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit - viz příloha č. 7, část I., odst.1, písm. g) vyhlášky V kapitole se uvede seznam těchto staveb. Každá stavba se označí pořadovým číslem, popř. i kódem. Čísla pozemků se neuvádějí. Podle § 170 SZ se jedná o tyto možnosti (nejedná se o povinnost!): veřejně prospěšné stavby, včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel –veřejná dopravní infrastruktura –veřejná technická infrastruktura, včetně staveb ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami veřejně prospěšná opatření, a to: –pro snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami –zvyšování retenčních schopností území –založení prvků ÚSES –ochrana archeologického dědictví stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu asanaci (ozdravění) území

33 K slidu nahoře: Pro co lze vyvlastnit? - dopravní - technická - PP stěny, opěrky ÚSES - likvidace odpadů Ale! vypadly z toho nemocnice, školy. Máme užší možnosti vyvlastnění, ale v zahraničí to slouží především jako hrozba. Poznámka k brownfields: uvolnit pro výstavbu, MMR shání finance

34 1.h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle katastrálního zákona - viz příloha č. 7, část I., odst.1, písm. h) vyhlášky V kapitole se uvede seznam těchto staveb a veřejných prostranství doplněný o informaci, v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle katastrálního zákona (např. čísel pozemků podle pomocné evidence). Každá stavba/veřejné prostranství se označí pořadovým číslem, popř. i kódem Podle § 101 SZ se jedná o tyto možnosti (vymezení není povinností!): veřejně prospěšné stavby –dopravní infrastruktury (vhodné až v závěrečné fázi investiční přípravy) –technická infrastruktury, pokud pro ni nepostačí zřízení věcného břemene, včetně staveb ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami –veřejného občanského vybavení (pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu veřejnou správu a CO = civilní obrana –veřejná prostranství Poznámka: novela SZ již neumožňuje uplatnit předkupní právo u veřejně prospěšných opatření s výjimkou veřejných prostranství

35 K slidu nahoře a k následujícím: Pro co nelze vymezit předkupní právo - povinnost to není, je to možnost! 1. doprava: MD a ŘSD nechtějí dávat do předkupního práva z praktických důvodů. Podmínkou pro vyvlastnění totiž je, že neexistuje dobrovolný výkup (pokud byl umožněn, neuspělo by se u soudu.) - z tohoto důvodu raději do ÚP nedávat 2. technická infrastruktura: násilné zřízení věcného břemene – je u vyvlastnění; nemůže být předkupní právo (? nestihla jsem zaznamenat) 3. veřejná obč. vybavení: bylo zrušeno vyvlastnění, zde se předkupní právo hodí 4. veřejná prostranství – parky tam určitě dát, možnost vyvlastnění totiž není KONKRÉTNOST! př. uvést v textu místní komunikace v prostranství... v čí prospěch, plný název obce, kraje, ČR – Povodí Odry (dříve bylo jen ČR) apod., název k.ú. a čísla parcel (to je z hldiska pořizovatele), u vyvlastnění nedáváme čísla, protože podkladem pro vyvlastnění je ÚR, pozor na PK! musí se jít až do této podrobnosti. Nově od 1.1. návrh na vklad dává ten, v čí prospěch bude – pokud obec – musí domluvit u pořizovatele – z toho vyplývá šetřit předkupním právem. Nová škola, nemocnice – máme možnost ji umístit i jinde. Ale problém nastane u přístaveb k těmto, ty už jinam nedáme.

36 Náležitosti z hlediska zápisu na listy vlastnictví Nové pojetí v katastrálním zákoně od – zápis se provádí vkladem → nové věcné náležitosti návrhu na vklad !! Označení účastníků vkladového řízení (bez navrhovatele): a) u fyzických osob - jménem a příjmením, - adresou trvalého pobytu nebo u cizozemců adresou bydliště v cizině, - rodným číslem, nebo, není-li přiděleno, datem narození b) u právnických osob - názvem, - sídlem, - identifikačním číslem, pokud je přiděleno Ad 1.h)

37 Náležitosti z hlediska zápisu na listy vlastnictví Označení nemovitostí a práv, která k nim mají být zapsána nebo vymazána: –druh veřejně prospěšné stavby nebo veřejného prostranství –v čí prospěch má být předkupní právo vloženo (obec/město, nebo kraj plným názvem, anebo Česká republika + organizační složka, nebo příspěvková organizace, anebo státní podnik - viz § 101 odst. 2 SZ) –katastrální území a čísla všech dotčených pozemků –popřípadě další údaje (např. v nezastavěném území čísla pozemků dle pomocné evidence) Poznámky: Vše viz § 101 odst. 1 SZ. V grafice se rozlišuje, zda je dotčen celý pozemek nebo jeho část, v textové části se toto nerozlišuje, oddělení až při nabídce na odkoupení a to na náklad oprávněné osoby.

38 1.i) Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 SZ viz příloha č. 7, část I., odst.1, písm. i) vyhlášky Kapitola zohledňuje povinnost stanovit v ÚPD kompenzační opatření za negativní vliv na území Natura 2000, a to v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny. Kompenzační opatření jsou ukládána na základě ustanovení § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny (transponuje článek č. 6 a č. 7 směrnice Rady 92/43/EHS). Kompenzační opatření se převezmou ze stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny a provede se jejich průmět do grafické části dokumentace – zejména zařazení do odpovídající plochy s rozdílným způsobem využití a případně mezi veřejně prospěšné stavby a opatření. 1.j) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části viz příloha č. 7, část I., odst.1, písm. j) vyhlášky kapitola je vždy součástí textové části „výroku“ ÚP do uvedených počtů se nezahrnuje textová a grafická část odůvodnění Poznámka: Kapitola 1.k), týkající se specificky území hlavního města Prahy, není zde zpracována, týká se vymezení řešeného území ÚP pro část území hlavního města Prahy

39 Poznámky k dalšímu textu Další části textu uvedené pod písmeny 2.a) – f) nejsou povinnou součástí ÚP, podle potřeb regulace konkrétního území mohou být zařazeny všechny, nebo jen některé z uvedených bodů, nebo žádný bod -viz příloha č. 7 k vyhlášce Poznámky: -ani části 1g a 1h) nejsou povinné, stanovují se jen je-li to účelné -část 1i) je součástí ÚP jen v případě, má-li návrh významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (na Naturu 2000)

40 2.a) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření § 43 odst. 1 SZ a příloha č. 7, část I., odst. 2, písm. a) vyhlášky územní rezervy se vymezují, jen je-li to účelné územní rezerva je chápána jako ! samostatný jev, překryvný ! vzhledem k plochám s rozdílným způsobem využití; grafické vyznačení územní rezervy proto nesmí zakrýt druh plochy s rozdílným způsobem využití vymezený v návrhu ploše územní rezervy musí být přiřazeno možné budoucí využití (např. VRT, D-O-L, přeložka silnice, bydlení); toto využití se neposuzuje z hlediska vlivů na URÚ (ani životní prostředí či Naturu 2000), protože účel nelze bez změny ÚP povolit ! k ploše územní rezervy se stanoví podmínky pro prověření možného budoucího využití plochy (k prověření by mělo dojít do projednávání nejbližší zprávy o uplatňování ÚP v uplynulém období)

41 K slidu výše: Samostatný jev překryvný, pro rozhodování platí podmínky, které rezerva podkresluje. Budoucí použití se neposuzuje SEA, EIA, Natura. Za stanovené období (4 roky?) se rezerva posuzuje. Jsme povinni to prověřit. Buďto ji vyloučíme z důvodu, že nelze uskutečnit, nebo přesuneme do návrhové části – pak v té době se dělá EIA, SEA, Natura. Ale je také možné, že při umisťování rezervy do území může zpracovatel EIA, SEA upozornit na to, že by mohly nastat komplikace. Soud – 2 případy, územní rezervu musíme prověřit do 4 LET !!! -z toho vyplývá, co s VRT, doly, atd.?, stačí říct, že jsme prověřili: 1. v budoucnu uskutečníme, ale nejsou finance, tak necháváme opět v rezervě (MD u Vysokého Mýta R m tunel a má tam být křížení s druhým) 2. přeřadit do návrhu pozn. V Německu dělali vyhodnocení, že vodní cesty s výjimkou Rýna nejsou konkurenceschopné železnici, myslí si, že D-O-L není uskutečnitelný, oproti Zemanovi, který tvrdí opak

42 § 43 odst.2 SZ (podrobněji na dalších snímcích) ÚP může uložit v ploše nebo koridoru jako podmínku pro rozhodování –dohodu o parcelaci (původně byla o přeparcelaci) –pořízení ÚS (+ podmínky pro její pořízení + lhůta pro zapsání do evidence ÚPČ) –vydání RP (+ zadání, zda se bude jednat o RP z podnětu nebo na žádost a u RP z podnětu stanovení lhůty pro vydání RP ) - mezi 2 vlastníky - souhlas s navrhovaným záměrem - Přes Parlament neprošlo, aby souhlasilo jen 90 % vlastníků. Chtěli 100 %. Pokud tedy není 100 % vlastníků, nesmí se stavět – z toho vyplývá, že u velkých pozemků to nepůjde – z toho vyplývá, že je spíše použitelná u malých záměrů.

43 2.b) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci § 43 odst.2 SZ; příloha č. 7, část I., odst. 2, písm. b) vyhlášky V ÚP lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci“ – obsah dohody - příloha č.12 k vyhlášce). Lhůta pro uzavření dohody se nestanovuje. V kapitole se uvede: výčet ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci tyto plochy a koridory se vymezují, jen je-li to účelné

44 2.c) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie § 43 odst.2 SZ; příloha č. 7, část I., odst. 2, písm. c) vyhlášky V ÚP lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním ÚS. V případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí ÚP podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti (§ 30 odst. 4 SZ); marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká. V kapitole se uvede: výčet ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním ÚS podmínky pro pořízení každé ÚS (ne zadání!) pro každou plochu a koridor se stanoví přiměřená lhůta pro pořízení ÚS, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti (stanovená lhůta se vztahuje k datu splnění všech uvedených povinností zakončených vložením dat do evidence a neměla by být zpravidla delší, než 4 roky) tyto plochy a koridory se vymezují, jen je-li to účelné (studii hradí obec!)

45 K slidu nahoře: Nově podmínky pro zpracování územní studie: - !pozor na zadání, to je v kompetenci státní správy! – zastupitelstvo to může vzít pouze na vědomí a může stanovit věcné podmínky -není možné požadovat úhradu od vlastníků, např. pokud FO a PO je na pozemky něco navrženo, pokud je to vnuceno zastupitelstvem - stanovení lhůty, vložení do evidence územně plánovací dokumentace, lhůta ne delší, než 4 roky – z toho vyplývá „co pak?“, stavební úřad rozhoduje bez studie

46 2.d) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu § 43 odst.2 SZ; příloha č. 7, část I., odst. 2, písm. d) k vyhlášce V ÚP lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním RP. V případě podmínění rozhodování RP je součástí ÚP zadání RP, zda se jedná o RP z podnětu nebo na žádost a u RP z podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání RP z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty. Podmínka vydání RP na žádost pozbývá platnosti, pokud k vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním RP. V kapitole se uvede: výčet ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním RP stanovení, zda se jedná o RP z podnětu či na žádost pro každou tuto plochu je součástí ÚP vždy zadání RP - v rozsahu dle přílohy č. 9 k vyhlášce (důležité: nahradí RP z podnětu územní rozhod.?) u RP z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání (nepřesahující zpravidla 4 roky), u RP na žádost se lhůta neuvádí tyto plochy a koridory se vymezují, jen je-li to účelné

47 K slidu nahoře: Podmínění regulačním plánem - tam, kde jej předepisujeme, musí být zadání již v ÚP - musí proběhnout zjišťovací řízení – povinnost pro pořizovatele 1. z podnětu -pořizujeme my a platíme, ?nemůžeme požadovat plánovací smlouvy? - vyplatí se dávat, že nenahrazuje žádná ÚR – zde je možná plánovací smlouva (i když je užší) 2. na žádost – musí být uvedené! -spoluúčast investora na zaplacení infrastruktury Poznámka: Je rozjednání, že EU by z 85 % hradila RP z podnětů nenahrazujících ÚR - na podzim k tomu budou semináře -rozvojové osy (stačí v ZÚR), nově budou pod ně (MMR) spadat všechny ÚP, protipovodňovky, ÚS, RP (mají snahu v co nejširší záběr) Územní studie - veřejná prostranství - nadmístní vybavenost (III. obce) - ochrana hodnot – ÚS krajiny - kraj (ZÚR) - III. obce ( např. to, že cesty vedou někam, aleje, kapličky,...) Regulační plán -zatím tam,kde se něco chrání – sídla v CHKO, NP - památková péče - brownfields – bojují za ně Snaží se vybojovat finance na projektanty. Prosadili, že nejnižší cena nemusí být kritériem – cca podzim Pozn.: spojení EIA a ÚR – ČR nedostatečně zapojuje občanská sdružení do povolovacích procesů. „Nejvíc práskačů směrem k EU je z ČR.“ Proces EIA bude muset být samostatným procesem u RP – nebude přípustné... k taktice (něco, co jsem nepodchytila  )

48 2.e) Stanovení pořadí změn v území (etapizace) příloha č. 7, část I., odst. 2, písm. d) vyhlášky pokud je to účelné, uvede se pořadí změn v území Příklady: -podmínění využití plochy, která je součástí 2. etapy, vydáním správního aktu umožňujícího realizaci staveb na 2/3 plochy, která tvoří 1. etapu -podmínění využití plochy, která je součástí 2. etapy, realizací veřejné dopravní a technické infrastruktury v zastavitelné ploše, která je vymezena jako 1. etapa Nenuťte se do ní, i při sebelepším zdůvodnění může dojít k soudním řízením, a to z důvodu nerovného přístupu. Pozitivní příklad: 1. etapa přivedení sítí, 2. etapa vlastní výstavba; ALE ne nedělat etapizaci tím stylem, že v jedné lokalitě povolíme a ve druhé ne. Zřejmě by prošlo, že v 1. etapě dáme citlivě, jaké procento bude v této otevřeno (doporučuje 2/3 či 60 %), pak můžeme otevřít s etapou druhou.

49 2.f) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt příloha č. 7, část I., odst. 2, písm. e) vyhlášky uvede se výčet staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt mohou to být konkrétní stavby (např. most), konkrétní stavby na pozemcích v pohledově významné poloze (na horizontech, dominantní polohy, polohy v osových průhledech), stavby společensky významné, stavby, které budou mít vliv na vzhled významných veřejných prostranství apod. vymezení při přezkumu obstojí, jen když je velmi přesvědčivě zdůvodněno (v odůvodnění ÚP)

50 Poznámka Uvedené členění textové části respektuje přílohu č. 7 vyhlášky. Pořizovatel má možnost navrhnout v zadání i jiné členění textové části s tím, že musí plně dodržet celkový obsah vyžadovaný vyhláškou. V praxi to znamená, že (pokud zadání schválí zastupitelstvo obce) může být vytvořena např. podrobnější osnova textové části ÚP při respektování požadavků na její obsah.

51 Grafická část územního plánu viz příloha č. 7, část I., odst. 3 přílohy č. 7 k vyhlášce (podrobněji vysvětleno na dalších snímcích) Výkres základního členění území - výčet zakreslovaných prvků nelze oproti vyhlášce rozšiřovat Hlavní výkres - může být dále členěn na samostatné výkresy Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací - definice viz § 2 písm. a) vyhlášky dle potřeby Výkres pořadí změn v území (etapizace) - není povinnou součástí ÚP Grafická část může být doplněna schématy (Může být ve výroku, tzn. že se stane závazným pro rozhodování) [definice viz § 2 písm. c) vyhlášky]

52 Měřítka výkresů § 13 odst. 2 vyhlášky výkresy se zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : výkresy se vydávají v měřítku 1 : nebo 1 : výkres širších vztahů se zpracovává a vydává v měřítku výkresu ploch a koridorů ZÚR (zpravidla 1 : ) nebo větším (např. 1 : ) výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku ve výkresech se vyznačí hranice řešeného území Mapové podklady se kreslí na katastrálce, ale v ní se nevydávají širší vztahy – ty jsou především schematy.

53 Možnosti samostatných výkresů viz příloha č. 7, část I., odst. 3 b) k vyhlášce Máme Hlavní výkres a můžeme vyčlenit. „Návrat urbanismu do územního plánování“ vyhlásil u nich na odboru. –v případě potřeby lze zpracovat v samostatných výkresech: urbanistickou koncepci koncepci uspořádání krajiny koncepci veřejné infrastruktury Nemáme ze zákona ustanoveno vytvářet další (vyplývá to z Ústavy). Vedle těchto výkresů je zpracován vždy hlavní výkres, v něm se samostatně zobrazené koncepce nemusí zakreslovat (bude obsahovat zejména plochy s rozdílným způsobem využití). Samostatné výkresy se již neoznačují názvem hlavní výkres. Koncepci veřejné infrastruktury lze zpracovat i v několika samostatných výkresech podle druhů této infrastruktury.

54 Schéma § 2 písm. c) vyhlášky –schématem je výkres, ve kterém se zjednodušenou formou zobrazují jevy v měřítku menším, než je stanoveno pro jednotlivé nástroje územního plánování (v případě územního plánu např. v měřítku 1 : ) –schéma může být součástí grafické části výroku a stává se tím závazným pro rozhodování –je vhodné např. pro vyjádření některých koncepcí (vč. prvků urbanistické koncepce)

55 Výkres základního členění území kromě hranice řešeného území obsahuje vyznačení hranic Tento výčet musí být dodržen a je konečný (nemůžeme přidávat ani ubírat). zastavěného území zastavitelných ploch ploch přestavby (je vždy vázána na stavbu) ploch a koridorů územních rezerv ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno – je to nepřímo dočasná stavební úzávěra, ačkoliv to není přímo zákonem stanoveno. Proto soudy trvají na dodržování lhůt. - uzavřením dohody o parcelaci - zpracováním územní studie - vydáním regulačního plánu – z podnětu se musí stanovit lhůta (asi nepůjde déle, než 4 roky, zatím soudy neřekly)

56 Hlavní výkres kromě hranice řešeného území obsahuje (tj. co zbyde v hl. výkrese?) urbanistickou koncepci vymezení ploch s rozdílným způsobem využití vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití koncepci veřejné infrastruktury včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu vymezení ploch a koridorů územních rezerv Možnost vyčlenění urbanistické koncepce, koncepce uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury do samostatných výkresů. Oni tu prezentaci postupně zpřesňují, dávají na webu kdy MMR aktualizovalo. Někde zde píší negarantováno MMR, tj. přebírají od odborníků. Máme tedy brát s rezervou. Uvědomit si, že jsou případy, kdy věci nemusí být jednotné v rámci celé ČR. Např. koridory – je úzká dlouhá dopravní plocha. Ale musí se říct, pro co bude plocha využita ve zbytcích, tj. co zbyde po umístění stavby (zbytková plocha). Pracovní název průsvitný koridor – šrafa a pod ním nakresleno budoucí využití a je napsané, že nabude platnosti, až poté, co bude mít stavební povolení, a tím pádem u těch zbytků je pak jasné, co budou.

57 Hlavní výkres – příklad legendy – část I (negarantováno MMR)

58 Hlavní výkres – příklad legendy – část II

59 Hlavní výkres – výřez, prioritní není gisák, je to vynikající služba, ale špatný pán

60 Hlavní výkres – detail

61 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací Obsahuje (zpravidla v rozlišení 3 barev) kromě hranice řešeného území dále plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření s možností vyvlastnění i předkupního práva, plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, asanace a stavby pro obranu státu jen s možností vyvlastnění, plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejná prostranství jen s možností předkupního práva. Každá veřejně prospěšná stavba, opatření nebo asanace musí být samostatně očíslována nebo opatřena kódem a její název v legendě se musí shodovat s textovou částí

62 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací – legenda

63 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací - detail

64 Schéma prostorového uspořádání - legenda (negarantováno MMR)

65 Schéma prostorového uspořádání

66 Schéma pořadí změn v území - legenda

67 Schéma pořadí změn v území

68 Odůvodnění ÚP v odůvodnění nesmějí být žádné podmínky pro rozhodování, všechny podmínky musí být uvedeny ve výrokové části; odůvodňuje pouze to, co je navrženo odůvodnění se skládá z textové a grafické části po věcné stránce se textová část odůvodnění skládá ze 3 částí: části uvedené v příloze č. 7 k vyhlášce, (části II), z části vyplývající ze stavebního zákona a části vyplývající ze správního řádu (v příloze vyhlášky nám neumožnili udělat osnovu odůvodnění – je to ve 3 legislativních předpisech) ; části odůvodnění, jejichž zpracování může předcházet projednávání, zpracuje projektant, další části vyplývající z projednání zpracuje pořizovatel.

69 Odůvodnění – osnova textové části (zde jen osnova, podrobněji v dalších snímcích) Textová část odůvodnění obsahuje (po spojení požadavků SZ, správního řádu a části II. přílohy č. 7 k vyhlášce) tyto části : 1.Postup pořízení územního plánu. 2.Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. 3.Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území. 4.Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. 5.Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. 6.Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí. 7.Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 SZ (stanovisko SEA).

70 Osnova odůvodnění - pokračování 8.Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly. 9.Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty. 10.Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. 11.Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů. 12.Vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu - se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle § 51 odst. 2 SZ, - s pokyny pro zpracování návrhu ÚP v případě postupu podle § 51 odst. 3 SZ, popř. § 53 odst. 3 SZ, - s pokyny k úpravě návrhu ÚP v případě postupu podle § 54 odst. 3 SZ, - s rozhodnutím o pořízení ÚP nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě postupu podle § 55 odst. 3 SZ.

71 Osnova odůvodnění - pokračování 13.Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 SZ), s odůvodněním potřeby jejich vymezení. 14.Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. 15.Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění. 16.Vyhodnocení připomínek.

72 Obsah odůvodnění podrobněji (1) 1. Postup pořízení územního plánu - zpracuje pořizovatel. V této části se popíše celý proces pořízení od schválení pořízení územního plánu a tím se dokladuje zákonnost tohoto procesu (soulad procesu se stavebním zákonem a správním řádem). 2. Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. - zpracuje projektant. ÚPD vydaná kraje nejsou jen ZÚR, ale i RP (zatím vydán nebyl, už se pořizují, kraj má právo jej pořídit). Ten je závazný pro územní plány. Vyplývá z § 53 odst.4 písm. a) SZ. ÚPD vydanou krajem jsou ZÚR a RP vydaný krajem. Soulad musí být prokázán ke všem částem PÚR, ZÚR a RP, které se vztahují k řešenému území a to jednotlivě po těchto částech a zcela konkrétně (nestačí obecné prohlášení o souladu).

73 Obsah odůvodnění podrobněji (2) 3.Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území. - zpracuje projektant. Vyplývá z § 53 odst. 4 písm. b) SZ. Vyhodnocuje se po jednotlivých odstavcích a písmenech § 18 a 19 SZ, které se vztahují k územnímu plánu. NSS neuznává pouze konstatování, že je to v souladu. U zadání a cílu jde po jednotlivých bodech. Problém v § 19, kdy soud uznává, že se napíše, že tento úkon není předmětem územního plánování, ale následným řízením. 4.Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. - zpracuje projektant (v rozsahu požadavků na obsah návrhu ÚP). Vyplývá z § 53 odst. 4 písm. c) SZ. Prokazuje se soulad s paragrafy SZ a vyhlášek č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které se týkají obsahu ÚP. Jedná se o soulad věcného řešení.

74 Obsah odůvodnění podrobněji (3) 5.Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. - soulad s požadavky zvláštních právních předpisů zpracuje projektant; - soulad se stanovisky DO, popř. s výsledkem řešení rozporů zpracuje pořizovatel (včetně případné korekce předchozí části). Vyplývá z § 53 odst. 4 písm. d) SZ. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů se týká zejména zákonů uvedených ve SZ v poznámce pod čarou č. 4 a to v rozsahu, v jakém tyto zákony obsahují požadavky vztahující se k obsahu ÚP. Při vyhodnocení souladu se stanovisky DO pořizovatel může dle názoru soudu přihlédnout i ke stanovisku uplatněnému po lhůtě.Výsledek řešení rozporu (dohoda,rozhodnutí společného nadřízeného orgánu nebo vlády) má přednost před stanoviskem DO. Pokud DO neuplatní stanovisko, nejedná se o souhlas mlčky, ale pořizovatel musí sám prokázat a zajistit soulad se zvláštními právními předpisy; přitom využije vyhodnocení souladu, který zpracoval projektant. Pořizovatel může přihlédnout i k později přijatému stanovisku. Pokud dotčený orgán poskytne stanovisko, neznamená to souhlas. Pořizovatel ručí za soulad. Výhoda, správní uvážení si pořizovatel udělá sám.

75 Obsah odůvodnění podrobněji (4) 6.Zpráva o vyhodnocení vlivů a udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí. - zpracuje projektant. Vyplývá z § 53 odst. 5 písm. b) SZ. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí ÚP, ale samostatně objednávanou dokumentací, zpracovává se k návrhu ÚP ke společnému jednání a projednává současně s návrhem ÚP. Ve zprávě se uvede shrnutí výsledků vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Pokud nebyl ÚP posuzován z hlediska vlivů na URÚ, tato skutečnost se zde konstatuje. Rozsah je ponechán na projektantovi, musí mít vypovídací hodnotu. Musí být zásadní věci, nemusí být dlouhé. Někdy bývá vyhodnocení obsáhlejší, než samotný ÚP, proto se dělá zpráva. 7.Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 SZ. - vloží pořizovatel. Vyplývá z § 53 odst. 5 písm. c) SZ. Vkládá se úplné znění stanoviska KÚ k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na ŽP, které obsahuje i případný vliv na soustavu Natura Není-li stanovisko vydáno, tato skutečnost se zde konstatuje. Když není uplatněno, opíráme se o záměr vyhodnocení vlivů a závěry jeho... Stanovisko SEA žádná evropská komise nevyžaduje. To jsou naše tzv. nánosy. Zavedli jsme si to my o své vůli.

76 Obsah odůvodnění podrobněji (5) 8.Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly. - zpracovává pořizovatel. Vyplývá z § 53 odst. 5 písm. d) SZ. Stanovisko orgánu ŽP není stanoviskem závazným, ze závažných důvodů se lze od něj odchýlit (převažuje-li jiný veřejný zájem), pokud jsou tyto závažné důvody uvedeny zde v odůvodnění a spolu s vydaným ÚP zveřejněny. Je doporučující, nemusí být zohledněno, ze závažných důvodů. Důvody musí být zveřejněny, a to stačí. 9.Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty. - zpracovává projektant Vyplývá z § 53 odst. 5 písm. e) SZ. Zdůvodnit je nutné všechny části návrhu v členění podle výroku ÚP. Zvláště důkladně je třeba zdůvodnit výběr varianty s uvedením všech prověřovaných variant (i studiemi) a úvahami opřenými o hodnocení věcné i o ustanovení právních předpisů. Pokud byly výjimečně stanoveny některé plochy odchylně od vyhlášky č. 501/2006 Sb., uvede se zvláště podrobné odůvodnění. Všichni kladou důraz na to, na co je navrženo a řádně odůvodněno. Soudy se na vše ptají proč: „Proč je to všechno navrženo takto“.

77 K slidu nahoře: ad 9. Správní řád, § 68 odst. 3 SŘ říká, jak má odůvodnění vypadat: proč a z jakých podkladů jsme vycházeli (odborných), o jaké §§ opíráme řešení, jakými úvahami jsme byli vedeni. Realita: nikdo toto nedovede. Musíme si říct na rovinu, kde nám řeší nebezpečí: především tam, kde byly uplatněny námitky a připomínky. Dodatečně vyšperkovat část odůvodnění, která se toho týká, aby soudce nalezl odpověď na otázku proč. Doporučuje i u připomínek. U námitek bezpodmínečně. Ne vždy to pomůže. Kdy soud přijme žalobu, kdy soudí? Pokud vlastník uplatnil námitku, vždycky. Výjimečně i pokud neuplatnil námitku (byl v zahraničí, nemocný). Takto má být vybaveno i stanovisko dotčeného orgánu. Ne jen uvedeno „já chci“. To je pro projektanta poznámka. Dotčené orgány na URR. Musí stanovisko odůvodnit, pokud neudělá, je to nezákonné. Musí pak pořizovatel vyvolat ROZPOR! Musí.

78 Obsah odůvodnění podrobněji (6) 10.Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. - zpracuje projektant. Vyplývá z § 53 odst. 5 písm. f) SZ. Vyhodnocení se zpracovává podle jednotlivých druhů ploch s rozdílným způsobem využití (zejména pro bydlení). Musí být (nejpozději ke společnému jednání) doložena celková potřeba ploch, od které se odečte součet ploch významnějších proluk. Rozdílem mezi potřebou ploch a možností využití proluk je potřeba zastavitelných ploch, které mohou být vymezeny mimo zastavěné území. Navrhujeme ploch moc. Nenavrhujeme o 20 %, ale ani ne o 200 %, my navrhujeme o 2000 %. Má být vypočtena potřeba ploch. Příklad je na UUR. Urbanka = urbanistická kalkulačka, zpracovala ji IRI (s výhradami ji lze použít). Tolerance je přihodit 20%, česká ?uni … říká 1/3 to je asi v toleranci. Vypočítáme, kolik potřebujeme. Vedlo toho vyhodnotíme zastavěné území – velké proluky. Vyjde nám rozdíl, který můžeme mimo zastavěné území využít. Když bude vyvolán rozpor, a dojde to k nim na ministerstvo, první, co budou dělat, je výpočet potřeby (chce to i soud). Jedno krajské město (zde nepřítomné) to tak začalo dělat, a muselo stále osekávat. Můžeme si za to sami. 11.Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů. - zpracuje projektant. Vyplývá z přílohy č. 7 k vyhlášce. Obsahuje postavení obce v sídelní struktuře a z toho vyplývající vlivy, dále pak hlediska dopravní a technické infrastruktury, ÚSES apod., včetně návazností liniových částí na hranicích obce; u ÚSES i hodnocení, zda jsou dodrženy max. přípustné vzdálenosti biocenter. Hodnocena je i slučitelnost navazujícího funkčního využití apod.

79 Obsah odůvodnění podrobněji (7) 12.Vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu - se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle § 51 odst. 2 SZ, - s pokyny pro zpracování návrhu ÚP v případě postupu podle § 51 odst. 3 SZ, popř. podle § 53 odst. 3 SZ, - s pokyny k úpravě návrhu ÚP v případě postupu podle § 54 odst. 3 SZ, - s rozhodnutím o pořízení ÚP nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě postupu podle § 55 odst. 3 SZ. - zpracuje projektant. Vyplývá z přílohy č. 7 k vyhlášce. Tato část odůvodnění obsahuje vyhodnocení splnění zadání s výčtem a odůvodněním případných odchylek oproti požadavkům zadání, respektive výše uvedených pokynů, pokud byly v procesu pořízení schváleny a měnily zadání ÚP. Odchylky od zadání nebo pokynů jsou možné jen ze závažných důvodů, např. rozpor s právními předpisy, nadřazenou ÚPD nebo s jinými body zadání (např. k celkové koncepci vycházející ze zadání, pro protichůdnost požadavků zadání apod.). Soulad s některými z uvedených pokynů se zpracovává až při úpravě návrhu nebo při zpracování nového návrhu ÚP (2. znění). Zadání není básnička. Apel na pořizovatele. Zadání je pokynem pro zpracování návrhu. Co není pokynem, tak to tam nepatří. Nepatří tam zadavatel, zpracovatel. A nemá tam být napsáno, jak to řešit. Nechce prostor pro projektanty/vůli projektantům. Nestačí nám vyhodnocení souladu požadavků zadání – nejčastěji u výběru schválení nejlepší varianty. Jsou pak znovu změnou a proces musí proběhnout znovu. (asi viz poslední věta)

80 Obsah odůvodnění podrobněji (8) 13.Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 SZ), s odůvodněním potřeby jejich vymezení. - zpracuje projektant. Vyplývá z přílohy č. 7 k vyhlášce. Plochy nadmístního významu jsou definovány v § 2 odst. 1 písm. h) SZ, koridory nadmístního významu lze dovodit ze spojení tohoto ustanovení a ustanovení písm. i). Záležitostí nadmístního významu mohou být i zákazy nebo regulativy. Řekli jsme oproti rozsudku ÚS před 2 roky, že smí mít nadmístní význam, ale na druhou stranu je musíme poctivě přiznat. 14.Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - zpracuje projektant. Vyplývá z přílohy č. 7 k vyhlášce. Vyhodnocení obsahuje kvantitativní a kvalitativní zdůvodnění záborů půdního fondu v souladu se zvláštními právními předpisy (ke způsobu zpracování vyhodnocení je vydán společný metodický pokyn MMR a MŽP, který se stal po zveřejnění ve Věstníku MŽP závazným i pro orgány ochrany ZPF). Nejsilnější argument, že vyšel ve Věstníku. Záchranné lano pro orgány ochrany ŽP. Jde o něco se sídelními útvary. Dnes nemají nárok vyžadovat zpracování. Rozdíl je, že se nemusí dávat čísla pozemků. Výměru dát ale dle tříd ochrany.

81 Obsah odůvodnění podrobněji (9) 15.Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění - zpracuje pořizovatel. Vyplývá ze správního řádu. Každou jednotlivou námitku je třeba vypořádat, i když je jich více v jednom podání. Vypořádání každé námitky (rozhodnutí o ní) obsahuje samostatné odůvodnění s náležitostmi uvedenými v § 68 odst. 3 správního řádu. Každou námitku vypořádat, tzn. pokud bude 6 připomínek v jedné, vydá se 6 rozhodnutí a 6 odůvodnění. Připomínky – vyhodnocujeme, nerozhodujeme, konstatujeme, zda jsme respektovali, nebo ne a proč. Věcně shodné připomínky se vypořádávají v jednom balíku. 16.Vyhodnocení připomínek. - zpracuje pořizovatel. Vyplývá ze správního řádu. Připomínky se shodným věcným obsahem je možné vyhodnotit společně. Obsahuje-li připomínka více bodů, je třeba se ve vyhodnocení vypořádat s každým z nich. O připomínce se nerozhoduje, vyhodnocení spočívá v konstatování, zda je územním plánem připomínce vyhověno a v případě nevyhovění zdůvodnění, proč vyhověno nebylo.

82 Grafická část odůvodnění Grafická část odůvodnění obsahuje zejména: –koordinační výkres – máme jej definován zahrnuje navržené řešení, limity využití území (můžeme vytáhnout z ÚAPček) a ?, velice užitečný pro rozhodování (v hlavním výkresu totiž nemusí být sítě, v koordinačním ano. Právní příklad: V hlavním výkresu zakreslíme vodovodní přivaděč, protože tam už stojí. Tím jsme řekli, že takto to bude a jeho trasa se nezmění. Když ho tam nemáme, tak je přípustný posun překládka, apod.) (definice viz § 2 písm. b) vyhlášky) –výkres širších vztahů, dokumentující vazby na území sousedních obcí, popřípadě krajů a států –výkres předpokládaných záborů půdního fondu (obsah je dán společným metodickým pokynem MMR a MŽP). Nebát se odkázat na předchozí kapitolu. Můžeme něco přidávat, ubírat ne!

83 Koordinační výkres - příklad legendy část I. (negarantováno MMR)

84 Koordinační výkres – příklad legendy část II. (negarantováno MMR)

85 Koordinační výkres – příklad legendy část III. (negarantováno MMR)

86 Koordinační výkres – výřez

87

88 Koordinační výkres - výřez

89 Výkres širších územních vztahů 1: legenda (negarantováno MMR) Jako podklad byl použit Koordinační výkres ZÚR Středočeského kraje

90 Výkres širších územních vztahů 1: (negarantováno MMR) Jako podklad byl použit Koordinační výkres ZÚR Středočeského kraje je spíš pro to, mít čistý výkres a do něj zaznačit ovlivnění okolí. Pozor, na suburbanizaci budeme muset začít být přísnější, sice se zpožděním to začínáme dělat, ale začínáme.

91 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu Zábory ZPF – viz samostatná metodika MMR a MŽP (koridor pro dopravu není záborem. Zábor spočítáme odborným odhadem tak, že vezmememe délku komunikace, vynásobíme předpokládanou šířkou. Odborným odhadem přidáme 30 % na náspy. A to je odborný odhad. Mohou po nás chtít i zatřídění do jednotlivých tříd. Legislativa MŽP k tomuto odbornému odhadu nemá výtky.) Zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa - lesy hospodářské -lesy ochranné -lesy zvláštního určení

92 Rozsudek NSS 1 Ao 1/ Podmínkou zákonnosti územního plánu, kterou soud vždy zkoumá v řízení podle § 101a a násl. s.ř.s., je, že veškerá omezení vlastnických a jiných věcných práv z něho vyplývající mají ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody a jsou činěna jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli (viz chodník), nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle (orgán ochrany ZPF, že jsme neprokázali, že je třeba tolik % zástavby a že to máme vyškrtnout. My si musíme vybrat: důvody urbanistické, nebo ochrana ZPF?) ( zásada subsidiarity a minimalizace zásahu).

93 K slidu nahoře: Soudní přezkum má 5 algoritmů přezkumu: - kdo smí vydat (v tomto se nikdy nechybilo), - co smí vydat (smí vydat územní plán, nespletli jsme se, spletla se CHKO Šumava, OOP omezila vjezd), - proces pořízení (dodržení lhůt, obeslání těch, co měli, soud hlídá zejm. veřejnost. Soud prominul: pořizovatel zapomněl obeslat 1 dotčený orgán a zjistil to až po projednání. Zajistil si stanovisko, které bylo kladné. Soud to uznal.), -zákonnost obsahu (soudy mají svérázné … dr. Mazanec – 1 kraji našel chybu, sám od sebe prokázal, že chyba neměla vliv na výsledek, a nezrušil to, dal si práci oproti ostatním), zákonnost, - pátý je to podtržené (nahoře ve slidu). Spoustu se toho dá zachránit v cílech územního plánování a úkolech územního plánování.

94 Rozsudek NSS 1 Ao 3/ V odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost. !!! t.zn. zrušení !!!


Stáhnout ppt "Územní plán podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů O B S A H Z podkladů Ing."

Podobné prezentace


Reklamy Google