Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

NOVÝ INSTITUCIONALISMUS NIE. Přijetí myšlenek NIE značně přepracovalo základy ekonomické teorie! Dnes – neodmyslitelnou součástí moderního ekonomického.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "NOVÝ INSTITUCIONALISMUS NIE. Přijetí myšlenek NIE značně přepracovalo základy ekonomické teorie! Dnes – neodmyslitelnou součástí moderního ekonomického."— Transkript prezentace:

1 NOVÝ INSTITUCIONALISMUS NIE

2 Přijetí myšlenek NIE značně přepracovalo základy ekonomické teorie! Dnes – neodmyslitelnou součástí moderního ekonomického myšlení ! Pro jednání není důležitý jen vlastní zájem a neviditelná ruka trhu, ale i instituce, které jsou naším produktem (jsou tedy sociální – vznikly v našich interakcích), ale ovlivňují jako „nezávislé“ naše jednání, stávají se něčím nadosobním, co nás omezuje. Ani trh neexistuje sám o sobě, je naším produktem a my se mu přizpůsobujeme.

3 S problematikou NIE jsou spojeny 2 základní teoretické otázky: 1.Jak NIE interpretuje souvislost mezi institucemi a chováním jednotlivce. 2. Jak vysvětluje proces, pomocí něhož instituce vznikají a mění se. Díky těmto dvěma základním otázkám je možné odlišit nový institucionalismus od dřívějšího institucionalismu.

4 NOVÝ INSTITUCIONALISMUS NOVÝ INSTITUCIONALISMUS vznikl na konci 60. let min.st. vznik spojen s uvědoměním si významu institucí, zejména pak státu, v procesu přijímání rozhodování (názornou ukázku, jak by tržní ekonomika fungovala bez fungujícího státu a jeho institucí, dnes představuje např. Somálsko) zaměřil se na vysvětlení úlohy institucí, zejména jak ovlivňují sociální a politické výsledky v rámci procesu rozhodování institucionální uspořádání má značný vliv na politické závěry

5 Noví institucionalisté zcela opouštějí dřívější představu, že politické instituce jsou nezávislé entity místo toho zkoumají jejich “zakotvenost”, tedy způsob, jak např. dříve přijatá opatření a rozhodnutí ovlivňují následující politické volby.

6 Zájem o instituce a jejich úlohu ve vývoji a chování ekonomiky se v ekonomické teorii začal rozvíjet od 90.let 19. st. v USA díky rychlým strukturálním a institucionálním změnám a technickému pokroku a jejich úlohu ve vývoji a chování ekonomiky se v ekonomické teorii začal rozvíjet od 90.let 19. st. v USA díky rychlým strukturálním a institucionálním změnám a technickému pokroku Velmi dynamický rozvoj po 2.sv.válce – s nástupem velkých amerických korporací Velmi dynamický rozvoj po 2.sv.válce – s nástupem velkých amerických korporací

7 Další důvody ke vzniku IE Naprostá ignorace institucionálního prostředí uvnitř neoklasické ekonomie (podle ní instituce nemají vliv na chování ekonomických subjektů…) Omezenost neoklasiků adekvátně reagovat na výše uvedené změny ekon.reality Oproti neoklasické teorii, v níž trh = nástroj optimální alokace zdrojů, NIE přistupují k trhu jako ke společenské instituci, jejíž efektivnost je dána konkrétním institucionálním uspořádáním společnosti a ekonomiky Oproti neoklasické teorii, v níž trh = nástroj optimální alokace zdrojů, NIE přistupují k trhu jako ke společenské instituci, jejíž efektivnost je dána konkrétním institucionálním uspořádáním společnosti a ekonomiky

8 Odpovídá na otázky, které klasická a neoklasická ekonomie nedokáže řešit: jak se vytváří politické instituce? jakým způsobem fungují? jak mohou definovat a hájit své zájmy? jak jednotliví aktéři jsou schopni ovlivňovat tvar a fungování relativně “autonomních” politických institucí ?

9 Počátek 90.let Velký zájem o NIE – proces transformace centrálně plánovaných ekonomik na ekonomiky tržní „Vzestup a pád SSSR a světového komunismu nejsme schopni objasnit pomocí nástrojů neoklasické analýzy…řešení problémů napomáhá institucionální přístup – orientace na identifikaci rozdílů v ekon.výkonnosti mezi zeměmi právě na základě instit.faktorů, …pozornost k USA a rozvinutým zemím …“ Naléhavý úkol: modelovat třetí svět a komunity ve východní Evropě (hledají „osvědčená“ pravidla, která by zavedla do reálného života)

10 Závěry soudobých NIE: Neexistuje univerzální mix institucí, který by mohl být reformami zaveden tak, aby bylo dosaženo požadovaného efektu Každá země se vyznačuje indiv.podmínkami a charakteristikami, které musí být při vytváření institucí reflektovány (mentalita lidí, historická zkušenost, tradice, náboženství,…) Potvrzuje i situace v ČR, že potřebné instit.změny se neprosazují snadno. Ačkoliv formální pravidla a spol. normy byly ustanoveny, jejich prosazování je nedůsledné, pravidla se nedodržují..Vytvořené instituce pak přirozeně nemohou plnit účel, který by měly a ekonomika nemůže fungovat po vzoru ekonomik vyspělých států.

11 Nový institucionalismus Na první pohled vytváří dojem jednoho uceleného teoretického přístupu v praxi se jedná prakticky o 3 základní odlišné varianty operují s docela odlišnými názory na podstatu reality a vztahu mezi institucemi a jednotlivci

12 3 školy NIE: 1. historický institucionalismus (historical institutionalism) 2. racionální institucionalismus (rational choice institutionalism) 3. sociologický institucionalismus (sociological institutionalism) - vyvíjely se téměř nezávisle jedna na druhé - mezi nimi minimální vzájemná interakce

13 Racionální institucionalismus Odborníci na mezinárodní vztahy použili koncepty racionálního institucionalismu k vysvětlení vzestupu nebo pádu mezinárodních režimů, druhů odpovědností, které státy delegují na mezinárodní organizace, či způsob formování takovýchto organizací …

14 v průběhu 80. a 90. let dochází k formování i dalších teoretických směrů institucionalismu směr tzv. mezinárodního institucionalismu představuje zejména práce V. Rittbergera “Regime Theory and International Relations”. stále větší pozornost věnována evropským institucím

15 Podle hlavních představitelů nového institucionalismu mezinárodní instituce svou přítomností a vlivem přispívají k větší stabilitě mezinárodního systému jsou chápany jako důležité nástroje integračního procesu

16 Představitelé NIE zdůrazňují, že instituce nabízejí prostředí, ve kterém lze dosáhnout relativně vyšší efektivity v hledání kompromisů jsou i místem, které nabízí velké množství důležitých informací, transparentnost a důvěryhodnost

17 Racionalistický institucionalismus má poměrně silné zastoupení pokouší se o nové skloubení teorie racionální volby s institucionalismem vznikají desítky nových racionalisticko- institucionalistických prací, které se zaměřují na nejrůznější národní i mezinárodní instituce z hlediska teorie racionální volby

18 Racionalistický institucionalismus pohlížejí na evropské instituce jako na vnější právní vymezení, v rámci něhož se členské státy snaží maximalizovat své vlastní národní zájmy. Příslušná instituce jim umožňuje snadněji získávat informace o názorech a postojích jiných členských států, díky čemuž se snižují transakční náklady na mezistátní spolupráci. Funkce instituce, které jsou obvykle formulovány a rozvíjeny členskými státy, pak odpovídají jejich vlastním zájmům.

19 Racionalistický institucionalismus velké množství vynikajících racionalisticko- institucionálních studií o vzniku institucí, které se zaměřují primárně na funkce a dosažený užitek. Tyto studie mají velký význam především z toho důvodu, že vysvětlují, proč dané instituce pokračují ve své existenci, i když původní funkce a účel byly naplněny. Jejich další působení je obvykle vysvětlováno skutečností, že jsou stále efektivní v procesu vytváření zisků a prospěchu pro své aktéry.

20 Ronald Coase (1910) 1991 Nobelova cena za ekonomii Objasnil principy vytváření institucionální struktury ekonomiky Položil základní stavební kameny NIE Považován za zakladatele teorie transakčních nákladů

21 Ronald Coase (1910) r „Podstata firmy“ Proč existují firmy? „..firmy existují proto, že administrativní řízení uvnitř firem, spojené s užíváním firemních zdrojů, je mnohem méně nákladné, než transakční náklady spojené s potenciálním množstvím smluv, které by bylo třeba na užívání těchto zdrojů uzavřít cestou tržní směny. Poprvé zavedeny do ekon.analýzy transakční náklady!

22 Transakční náklady = množství práce, času a další zdroje vynaložené za účelem uzavření smluv mezi jednotlivci, aby mohli dosahovat stejných výsledků jako určitá firma.

23 Transakční náklady Např. při výrobě automobilů kooperují různé pracovní profese. Představme si, že by tato výroba nebyla organizována ve firmě. Všichni, kteří se nějak podílejí na výrobě automobilů, by si vyměňovali své činnosti na trhu, prodávali a kupovali by své služby. V takovém případě by muselo být uzavíráno ohromné množství smluv. Náklady spojené s uzavíráním, monitorováním a vynucováním těchto smluv – transakční náklady – by byly enormně velké!

24 Proč firmy? Existence firem snižuje trans.náklady v ekonomice a zvyšuje její efektivnost !

25 Další významní ekonomové D.C. North, Armen A. Alchian, Eirik G.Furubotn… čerpali z A.Smitha (důraz na důležitost stabilního právního rámce a ochrany vlastnických práv jako podmínek fungování neviditelné ruky trhu) produktivita zemí je závislá na specializaci a dělbě práce, specializace je možná, jen pokud existuje směna. Produktivita a specializace – tím vyšší, čím nižší budou náklady na směnu (tedy trans.náklady), které jsou dány institucemi dané země – jejím právním, politickým, sociálním či vzdělávacím systémem, kulturou, atd. Předmětem IE je zkoumat význam tohoto instituc. uspořádání pro ekon.výkonnost země.

26 Závěr – shrnutí NIE Doplňuje tradiční neoklasickou ekonomii o vliv institucí, vlastnických práv a transakčních nákladů Člověk je základní rozhodovací jednotkou, je individuum, ovšem s důrazem na roli institucí v jeho životě

27 Klíčové předměty NIE 1. Instituce 2. Vlastnická práva „škola vlastnických práv“ – instituce vlastnických práv spolu s právní ochranou vlastnictví považují v rámci celého právního rámce ekonomiky za nejdůležitější

28 Podle studie CB Německa Němci jsou chudší než Francouzi, Španělé a Italové! Důvod podle Bundesbanky tkví ve vlastnictví nemovitostí: v Německu má svůj dům nebo byt 44% domácností v Itálii je to přes 68 % ve Španělsku téměř 83 %.

29 Čisté bohatství domácností v zemích eurozóny (v tisících eur). Čisté bohatství domácností v zemích eurozóny (v tisících eur).

30 Hrubý roční příjem domácností v zemích eurozóny (v tisících eur).

31 Zdroje Liška, V.: Institucionální ekonomie. Praha 2011 ECB


Stáhnout ppt "NOVÝ INSTITUCIONALISMUS NIE. Přijetí myšlenek NIE značně přepracovalo základy ekonomické teorie! Dnes – neodmyslitelnou součástí moderního ekonomického."

Podobné prezentace


Reklamy Google