Sociologie a sociální psychologie

Prezentace na téma: "Sociologie a sociální psychologie"— Transkript prezentace:

1 Sociologie a sociální psychologie
Stručný popis vybraných témat Mgr. Ivana Mikušková

2 Sociologie jako věda Lat. Societas-společnost a řec.logos-věda
Předmětem jsou jevy ve spol a hledání jejich příčin Chováním skupin, komunit, obcí, celé spol. Je věda empirická-nezaujaté, objektivní pozorování velkých vzorků reality Sociologismus-hledání sociálních příčin Sociologická imaginace-“talent,“, jež umožňuje hledat souvislosti mezi naší zkušeností a širším hestorickým a sociálním kontextem(např. všichni cikáni kradou…) Samostatná vědní disciplína, jež se pokouší pomocí analytických metod a empirických technik zkoumat struktury, funkce a souvislosti vývoje spol. a navrhovat o nich teorie.

3 Předmět sociologie Paradigma-řec. Vzor-konkrétní metoda n. návod, podle kt. Provedeme analýzu, jak uskutečnit výzkum Existují různé pohledy na zkoumané soc. jevy (paradigma1-normální věda-anomálie-krize-revoluce-paradigma2 Rozlišujeme faktualistické p.(Durkheim), behaviorální p.(Skinner) a definiční p.(Weber) A. Comte-vymyslel označení „sociologie“ Vznik moderní společnosti, pol 19. stol. –průmyslová revoluce, vznikem nadregionálního trhu, versus tradiční společnost Zakladatelé sociologie – A. Comte, E. Durkheim, K. Marx, M. Weber, G. Simmel, Česká socilogie – T.G.Masaryk, Inocenc Arnošt Bláha, Emanuel Chalupný

4 Metody sociologického výzkumu
Řec. Methoda-cesta za něčím, v soc. systematický postup, kt. Odkrýváme souvislosti našeho světa Desk research-sbírání dat z psaných materiálů, videozáznamů, zvukových záznamů Terénní výzkum-sběr dat v terénu Kvantitativní a kvalitativní přístup Postup: 1. Výzkumný problém 2. Hypotézy 3. Proměnné znaky 4. Výběr z populace 5. Pilotáž a předvýzkum 6. Sběr a zpracování dat Jednotlivé výzkumné metdy Experiment Dotazníkové šetření Rozhovory Pozorování Studium dokumentů Biografická metoda Zakotvená teorie-grounded theory

5 Sociální instituce Sociální instituce – hodnotové a normativní aspekty a zájmy, orientované na „strategicky“ významné jevy sociální útvaru Instituo – zřizuji, ustanovuji, nařizuji Komplex normativně stanovených soc. vztahů, které mění jen velmi těžko(na rozdíl do soc. struktury atd..)

6 Sociální organizace soustava účelového uspořádání soc. vztahů (soc. pozic, jevů), aby plnily urč. cíle Pojetí – 1. identické jako soc. struktura – souhrn soc. uspořádání života spol. 2. syn. pro spolek, sdružení 3. syn. pro organizaci v tech. slova smyslu(soc. podniku, průmyslu) a další…

7 Kultura jako způsob života
Výtvor lidí , od přírody odlišný Vysoká kultura-užší význam (významná umělecká díla a další civilizační počiny) Vytváří soudržný systém, jejichž prvky mají určitý smysl(např. žena po rod.dov. Nastupuje do práce) Adaptivní a maladaptivní kultura(čl. zvládá nároky prostředí, biol. Výbavou, ivzorcích chování, kult. symbolech), maladaptivní neznámé ohrožení nějakého prvku(vliv našeho chování na živ. Prostředí) Subkultura – kultura dílčí skupiny(např. subkultura mládeže, židovská, romská) Masová kultura – výtvory, kt. Jsou publiku předávány prostředky masové komunikace Tři roviny kultury - Culture(kultura v pravém slova smyslu), Mideult (střední, maloburžoázní, avantgarda),masscult (popová hudba, kvízy, pornografie) Kýč-objekty všeobecně pojímané jako krásné, mají jasný emocionální náboj, musí být okamžitě identifikovatelná, substantivně neobohacuje asociace

8 Sociální deviace Odchylka od instit. chování, kt. předepisuje soc. norma Výskyt ve spol., kde je přístup k legitimním cestám omezen, avšak tlak celku na jednotlivce na plnění je velký. Alkoholismus, gamblerství, prostituce, sprejerství, závislost na drogách,

9 Sociální struktura Lat. Structura – sestrojení, ustrojení
Relativně stálý a pevný způsob uspořádání všech vztahů mezi jed. prvky urč. celku (jevu) Souvisí s f-cí systému Rozlišujeme: formální strukturu(normativně stanovené uspořádání prvků), neformální (spontání vznik),generativní(soc. obyv.) Sociální struktura – vnitřní skladba soc. jevu, syn. sociální organizace. Strukturování – dyn. Tendence procesu

10 Sociální pozice, status a role
Sociální hodnota místa(postavení), kt. zaujímá jedinec v soc. útvaru ve vztahu k ostatním soc. pozicím. Zahrnuje sociální status a sociální role Sociální status – práva, kt. mám, i z hlediska vnímaní druhých čl. skupiny, deter. původem (rodina, rasa), vzděláním, majetkem. Je zároveň soc. hodnotou spol.Dělíme na získané a připsané Sociální role – povinnosti, závazky, očekávání na jedince v urč. s. pozici. Je utvářená jedincem, kt. ji ovlivňuje. Podléhá soc. kontrole a sankcím. Znaky vnější(účes, oblečení)vnitřní(chování, cítění, myšlení). Osvojení probíhá soc. učením. Zaujímáme více soc. rolí(beru na zřetel jaký mám status, příslušný soc. útvar a situaci)

11 Sociální kontrola K udržování řádu, pravidel a stability v soc. útvaru, v užším smyslu prostředky a mechanismy použití k udržení soc. příkazů dělíme: organizované prostředky (moc) neorganizované (zvyky, hodnoty)

12 Sociální stratifikace
Označení pro vertikální členění makrosociálních útvarů do horizontálních vrstev(strat) Sociální nerovnost (sociální postavení ve spol.) Souvisí se soc. statusem,získáváme socializací---atd.

13 Sociální útvary Patří sem skupina, agregát (agregace), kategorie, plaralita, asociace, dav, společnost, vrstva…atd. Typologie vznikem:1.krví(příbuzenství), duchem(přátelství) a řádem(obec).

14 Sociální vztahy Znaky: oboustranné jednání, dá se empiricky posoudit, smysl jednajících nemusí být totožný, přechodný n. trvalý charakter, smysl se může měnit(solidarita ve střet zájmů), Zákl. faktorem utváření soc. útvarů Formální sociální vztah: vznik na zákl. předchozího rozhodnutí(morna, nařízení), existence dána zvenčí, nezávislá na jedinci Neformální sociální vztah: vzniká na zákl. vzájemného osobního výběru partnerů

15 Sociální skupiny Dělíme: malá, velká, referenční, členská formální, neformální, nátlaková, primární Malá soc. skupina: osoby navzájem znají, komunikují, jsou for. Či nefor. Integrovány spol. cílem. Propojené role, vědomé „my“ F-ce: normativní a srovnávací, uspokojuje potřeby(sounáležitosti, prestiže atd.), důležitá je přitažlivost skupiny (tím normativně může jedince ovlivnit)

16 Socializace a sociální učení
Proces započatý narozením – primární socializace, utváří se osobnost jedince prostřednictvím soc. učení(kognitivní schémata, motivy, postoje a instrumentální vzorce chování) Utváření vědomého „já“ Vede k osvojování sociálních rolí (užší a širší pojetí) Socializace v dospělosti – vliv masmédií, psychologické (diferenciální zpevňování, zástupné zpevňování, verbální vedení, učení na základě modelu) Interakční proces, v nemž získáváme některé hodnosty, postoje, dovednosti a znalosti, učení se sociálním rolím a motivace slouží k jejich uskutečnění Věkové kategorie(počáteční stádium, rané dětství, pozdější dětství, školní věk, adolescence, mladší a střední dospělost a starý věk) Entkulturace –vědomý či nevědomý proces vrůstání jedince do vlastní socializované kultury

17 Sociální psychologie jako věda
Definice: (Allport) věda, kt. Studuje chování individua, pokud jeho chov. Stimuluje jiná individua nebo je samo reakcí na jejich chování nebo je samo reakcí na jejich chování, a kt. Popisuje vědomí individua. Předmětem je sociální fenomén (procesuální aspekt komunikace cmezi manžely a strukturální aspekt rodina) a interakce (jedinec-jedinec, jedinec a malá skupina) Fenomeny soc. psychologie je geneze vlastního já a sociální interakce (dydická, skupinová a davová –specifika davového chování a myšlení)

18 Sociální komunikace Druh sociální interakce – jednostranné sdělování n. vzájemná výměna inf. Formy:- verbální(mluvená psaná řeč) - meta-nebo paralingvistickéznaky(intonace) nonverbální(gesta, smích atd. „řeč těla“ Dělíme. Intrapersonální, interpersonální, masová komunikace Struktura komunikace: komunikant, komunikátor, komuniké Verbální komunikace: - témata rozhovorů mezi muži, ženami.., konotace (např. kompromis), princip kooperace(efektivní rozhovor oproti“diplomatické řeči“, komunikační styly (konvenční, konverzační, operativní a osobní), gestikulace, situační kontext,fyzická distance, Neverbální komunikace: dotyky(údery, pohlazení, potřásání rukou, držení se za ruce, držení za paži, intimita (prostorová blízkost, zrakový kontakt, smích, osobní téma rozhovoru), vnější zjev(oblečení), mimika a gestika, Teorie komunikace- kognitivní disonance –L Festinger,

19 Stres a zvládání stresu
Nepříjemně pociťovaná úzkost v neúnikové situaci Dlouhodobý stres – tkáňové poškození, poruchy adrenokortikálních f-cí a psychosomatickým poruchám Egoobranné mechanismy (potlačení, projekce, únik do fantazie, kompenzace, regrese,racionalizace,rezignace, apatie, nezájem, agrese atd.) Stresové fáze: Šoková reakce – akutní a postraumatickié stavy Fáze smíření se se strátou Tendence k opakování reaktivní deprese Relativní deprivace a frustrace Přehled působnosti různých stresorů: smrt man. Partnera, rozvod, strst vězení, zranění nebo nemoc, svatba, těhotenství, sex. Problémy atd. …

20 Kognitivní disonance L Festinger Stejně motivující jako hlad
Dva nebo více kognitivních elementů dostane do disonantního vztahu Narušení psychické rovnováhy, často neuvědomělá příčina této nerovnováhy Příklad: kuřák, který se obává neg. Zdrav. důsledků

21 Frustrace Vnější situace, kdy není uspokojena naše potřeba a nebo vnitřní psychický stav Deprivace (strádání) – reakce na frustraci Jedince se sanží dosáhnout opět psychické rovnováhy různými způsoby(egoobranné mechanismy) Významné jsou negativní emoce Vnější překážka(fyzická n. psychická blokáda(vlak, kt. Ujel) a vnitřní překážka (morální hodnota Často jedince nevidí, jak situaci vyřešit a tím se odlišuje od problému Např. (Zdá se mi drahoušku, že jsi přes prázdniny zase ztloustla n. Tvá dívka mě pozvala dneska do kina)