Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociologie a sociální psychologie Stručný popis vybraných témat Mgr. Ivana Mikušková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociologie a sociální psychologie Stručný popis vybraných témat Mgr. Ivana Mikušková."— Transkript prezentace:

1 Sociologie a sociální psychologie Stručný popis vybraných témat Mgr. Ivana Mikušková

2 Sociologie jako věda Lat. Societas-společnost a řec.logos-věda Lat. Societas-společnost a řec.logos-věda Předmětem jsou jevy ve spol a hledání jejich příčin Předmětem jsou jevy ve spol a hledání jejich příčin Chováním skupin, komunit, obcí, celé spol. Chováním skupin, komunit, obcí, celé spol. Je věda empirická-nezaujaté, objektivní pozorování velkých vzorků reality Je věda empirická-nezaujaté, objektivní pozorování velkých vzorků reality Sociologismus-hledání sociálních příčin Sociologismus-hledání sociálních příčin Sociologická imaginace-“talent,“, jež umožňuje hledat souvislosti mezi naší zkušeností a širším hestorickým a sociálním kontextem(např. všichni cikáni kradou…) Sociologická imaginace-“talent,“, jež umožňuje hledat souvislosti mezi naší zkušeností a širším hestorickým a sociálním kontextem(např. všichni cikáni kradou…) Samostatná vědní disciplína, jež se pokouší pomocí analytických metod a empirických technik zkoumat struktury, funkce a souvislosti vývoje spol. a navrhovat o nich teorie. Samostatná vědní disciplína, jež se pokouší pomocí analytických metod a empirických technik zkoumat struktury, funkce a souvislosti vývoje spol. a navrhovat o nich teorie.

3 Předmět sociologie Paradigma-řec. Vzor-konkrétní metoda n. návod, podle kt. Provedeme analýzu, jak uskutečnit výzkum Paradigma-řec. Vzor-konkrétní metoda n. návod, podle kt. Provedeme analýzu, jak uskutečnit výzkum Existují různé pohledy na zkoumané soc. jevy (paradigma1-normální věda-anomálie-krize-revoluce-paradigma2 Existují různé pohledy na zkoumané soc. jevy (paradigma1-normální věda-anomálie-krize-revoluce-paradigma2 Rozlišujeme faktualistické p.(Durkheim), behaviorální p.(Skinner) a definiční p.(Weber) Rozlišujeme faktualistické p.(Durkheim), behaviorální p.(Skinner) a definiční p.(Weber) A. Comte-vymyslel označení „sociologie“ A. Comte-vymyslel označení „sociologie“ Vznik moderní společnosti, pol 19. stol. –průmyslová revoluce, vznikem nadregionálního trhu, versus tradiční společnost Vznik moderní společnosti, pol 19. stol. –průmyslová revoluce, vznikem nadregionálního trhu, versus tradiční společnost Zakladatelé sociologie – A. Comte, E. Durkheim, K. Marx, M. Weber, G. Simmel, Zakladatelé sociologie – A. Comte, E. Durkheim, K. Marx, M. Weber, G. Simmel, Česká socilogie – T.G.Masaryk, Inocenc Arnošt Bláha, Emanuel Chalupný Česká socilogie – T.G.Masaryk, Inocenc Arnošt Bláha, Emanuel Chalupný

4 Metody sociologického výzkumu Řec. Methoda-cesta za něčím, v soc. systematický postup, kt. Odkrýváme souvislosti našeho světa Řec. Methoda-cesta za něčím, v soc. systematický postup, kt. Odkrýváme souvislosti našeho světa Desk research-sbírání dat z psaných materiálů, videozáznamů, zvukových záznamů Desk research-sbírání dat z psaných materiálů, videozáznamů, zvukových záznamů Terénní výzkum-sběr dat v terénu Terénní výzkum-sběr dat v terénu Kvantitativní a kvalitativní přístup Kvantitativní a kvalitativní přístup Postup: 1. Výzkumný problém 2. Hypotézy 3. Proměnné znaky 4. Výběr z populace 5. Pilotáž a předvýzkum 6. Sběr a zpracování dat Postup: 1. Výzkumný problém 2. Hypotézy 3. Proměnné znaky 4. Výběr z populace 5. Pilotáž a předvýzkum 6. Sběr a zpracování dat Jednotlivé výzkumné metdy Jednotlivé výzkumné metdy - Experiment - Dotazníkové šetření - Rozhovory - Pozorování - Studium dokumentů - Biografická metoda - Zakotvená teorie-grounded theory

5 Sociální instituce Sociální instituce – hodnotové a normativní aspekty a zájmy, orientované na „strategicky“ významné jevy sociální útvaru Sociální instituce – hodnotové a normativní aspekty a zájmy, orientované na „strategicky“ významné jevy sociální útvaru Instituo – zřizuji, ustanovuji, nařizuji Instituo – zřizuji, ustanovuji, nařizuji Komplex normativně stanovených soc. vztahů, které mění jen velmi těžko(na rozdíl do soc. struktury atd..) Komplex normativně stanovených soc. vztahů, které mění jen velmi těžko(na rozdíl do soc. struktury atd..)

6 Sociální organizace soustava účelového uspořádání soc. vztahů (soc. pozic, jevů), aby plnily urč. cíle soustava účelového uspořádání soc. vztahů (soc. pozic, jevů), aby plnily urč. cíle Pojetí – 1. identické jako soc. struktura – souhrn soc. uspořádání života spol. Pojetí – 1. identické jako soc. struktura – souhrn soc. uspořádání života spol. 2. syn. pro spolek, sdružení 2. syn. pro spolek, sdružení 3. syn. pro organizaci v tech. slova smyslu(soc. podniku, průmyslu) a další… 3. syn. pro organizaci v tech. slova smyslu(soc. podniku, průmyslu) a další…

7 Kultura jako způsob života Výtvor lidí, od přírody odlišný Výtvor lidí, od přírody odlišný Vysoká kultura-užší význam (významná umělecká díla a další civilizační počiny) Vysoká kultura-užší význam (významná umělecká díla a další civilizační počiny) Vytváří soudržný systém, jejichž prvky mají určitý smysl(např. žena po rod.dov. Nastupuje do práce) Vytváří soudržný systém, jejichž prvky mají určitý smysl(např. žena po rod.dov. Nastupuje do práce) Adaptivní a maladaptivní kultura(čl. zvládá nároky prostředí, biol. Výbavou, ivzorcích chování, kult. symbolech), maladaptivní neznámé ohrožení nějakého prvku(vliv našeho chování na živ. Prostředí) Adaptivní a maladaptivní kultura(čl. zvládá nároky prostředí, biol. Výbavou, ivzorcích chování, kult. symbolech), maladaptivní neznámé ohrožení nějakého prvku(vliv našeho chování na živ. Prostředí) Subkultura – kultura dílčí skupiny(např. subkultura mládeže, židovská, romská) Subkultura – kultura dílčí skupiny(např. subkultura mládeže, židovská, romská) Masová kultura – výtvory, kt. Jsou publiku předávány prostředky masové komunikace Masová kultura – výtvory, kt. Jsou publiku předávány prostředky masové komunikace Tři roviny kultury - Culture(kultura v pravém slova smyslu), Mideult (střední, maloburžoázní, avantgarda),masscult (popová hudba, kvízy, pornografie) Tři roviny kultury - Culture(kultura v pravém slova smyslu), Mideult (střední, maloburžoázní, avantgarda),masscult (popová hudba, kvízy, pornografie) Kýč-objekty všeobecně pojímané jako krásné, mají jasný emocionální náboj, musí být okamžitě identifikovatelná, substantivně neobohacuje asociace Kýč-objekty všeobecně pojímané jako krásné, mají jasný emocionální náboj, musí být okamžitě identifikovatelná, substantivně neobohacuje asociace

8 Sociální deviace Odchylka od instit. chování, kt. předepisuje soc. norma Odchylka od instit. chování, kt. předepisuje soc. norma Výskyt ve spol., kde je přístup k legitimním cestám omezen, avšak tlak celku na jednotlivce na plnění je velký. Výskyt ve spol., kde je přístup k legitimním cestám omezen, avšak tlak celku na jednotlivce na plnění je velký. Alkoholismus, gamblerství, prostituce, sprejerství, závislost na drogách, Alkoholismus, gamblerství, prostituce, sprejerství, závislost na drogách,

9 Sociální struktura Lat. Structura – sestrojení, ustrojení Lat. Structura – sestrojení, ustrojení Relativně stálý a pevný způsob uspořádání všech vztahů mezi jed. prvky urč. celku (jevu) Relativně stálý a pevný způsob uspořádání všech vztahů mezi jed. prvky urč. celku (jevu) Souvisí s f-cí systému Souvisí s f-cí systému Rozlišujeme: formální strukturu(normativně stanovené uspořádání prvků), neformální (spontání vznik),generativní(soc. obyv.) Rozlišujeme: formální strukturu(normativně stanovené uspořádání prvků), neformální (spontání vznik),generativní(soc. obyv.) Sociální struktura – vnitřní skladba soc. jevu, syn. sociální organizace. Strukturování – dyn. Tendence procesu Sociální struktura – vnitřní skladba soc. jevu, syn. sociální organizace. Strukturování – dyn. Tendence procesu

10 Sociální pozice, status a role Sociální hodnota místa(postavení), kt. zaujímá jedinec v soc. útvaru ve vztahu k ostatním soc. pozicím. Sociální hodnota místa(postavení), kt. zaujímá jedinec v soc. útvaru ve vztahu k ostatním soc. pozicím. Zahrnuje sociální status a sociální role Zahrnuje sociální status a sociální role Sociální status – práva, kt. mám, i z hlediska vnímaní druhých čl. skupiny, deter. původem (rodina, rasa), vzděláním, majetkem. Je zároveň soc. hodnotou spol.Dělíme na získané a připsané Sociální status – práva, kt. mám, i z hlediska vnímaní druhých čl. skupiny, deter. původem (rodina, rasa), vzděláním, majetkem. Je zároveň soc. hodnotou spol.Dělíme na získané a připsané Sociální role – povinnosti, závazky, očekávání na jedince v urč. s. pozici. Je utvářená jedincem, kt. ji ovlivňuje. Podléhá soc. kontrole a sankcím. Znaky vnější(účes, oblečení)vnitřní(chování, cítění, myšlení). Osvojení probíhá soc. učením. Zaujímáme více soc. rolí(beru na zřetel jaký mám status, příslušný soc. útvar a situaci) Sociální role – povinnosti, závazky, očekávání na jedince v urč. s. pozici. Je utvářená jedincem, kt. ji ovlivňuje. Podléhá soc. kontrole a sankcím. Znaky vnější(účes, oblečení)vnitřní(chování, cítění, myšlení). Osvojení probíhá soc. učením. Zaujímáme více soc. rolí(beru na zřetel jaký mám status, příslušný soc. útvar a situaci)

11 Sociální kontrola K udržování řádu, pravidel a stability v soc. útvaru, v užším smyslu prostředky a mechanismy použití k udržení soc. příkazů K udržování řádu, pravidel a stability v soc. útvaru, v užším smyslu prostředky a mechanismy použití k udržení soc. příkazů dělíme: organizované prostředky (moc) dělíme: organizované prostředky (moc) neorganizované (zvyky, hodnoty) neorganizované (zvyky, hodnoty)

12 Sociální stratifikace Označení pro vertikální členění makrosociálních útvarů do horizontálních vrstev(strat) Označení pro vertikální členění makrosociálních útvarů do horizontálních vrstev(strat) Sociální nerovnost (sociální postavení ve spol.) Sociální nerovnost (sociální postavení ve spol.) Souvisí se soc. statusem,získáváme socializací---atd. Souvisí se soc. statusem,získáváme socializací---atd.

13 Sociální útvary Patří sem skupina, agregát (agregace), kategorie, plaralita, asociace, dav, společnost, vrstva…atd. Patří sem skupina, agregát (agregace), kategorie, plaralita, asociace, dav, společnost, vrstva…atd. Typologie vznikem:1.krví(příbuzenství), duchem(přátelství) a řádem(obec). Typologie vznikem:1.krví(příbuzenství), duchem(přátelství) a řádem(obec).

14 Sociální vztahy Znaky: oboustranné jednání, dá se empiricky posoudit, smysl jednajících nemusí být totožný, přechodný n. trvalý charakter, smysl se může měnit(solidarita ve střet zájmů), Znaky: oboustranné jednání, dá se empiricky posoudit, smysl jednajících nemusí být totožný, přechodný n. trvalý charakter, smysl se může měnit(solidarita ve střet zájmů), Zákl. faktorem utváření soc. útvarů Zákl. faktorem utváření soc. útvarů Formální sociální vztah: vznik na zákl. předchozího rozhodnutí(morna, nařízení), existence dána zvenčí, nezávislá na jedinci Formální sociální vztah: vznik na zákl. předchozího rozhodnutí(morna, nařízení), existence dána zvenčí, nezávislá na jedinci Neformální sociální vztah: vzniká na zákl. vzájemného osobního výběru partnerů Neformální sociální vztah: vzniká na zákl. vzájemného osobního výběru partnerů

15 Sociální skupiny Dělíme: malá, velká, referenční, členská formální, neformální, nátlaková, primární Dělíme: malá, velká, referenční, členská formální, neformální, nátlaková, primární Malá soc. skupina: osoby navzájem znají, komunikují, jsou for. Či nefor. Integrovány spol. cílem. Propojené role, vědomé „my“ Malá soc. skupina: osoby navzájem znají, komunikují, jsou for. Či nefor. Integrovány spol. cílem. Propojené role, vědomé „my“ F-ce: normativní a srovnávací, uspokojuje potřeby(sounáležitosti, prestiže atd.), důležitá je přitažlivost skupiny (tím normativně může jedince ovlivnit) F-ce: normativní a srovnávací, uspokojuje potřeby(sounáležitosti, prestiže atd.), důležitá je přitažlivost skupiny (tím normativně může jedince ovlivnit)

16 Socializace a sociální učení Proces započatý narozením – primární socializace, utváří se osobnost jedince prostřednictvím soc. učení(kognitivní schémata, motivy, postoje a instrumentální vzorce chování) Proces započatý narozením – primární socializace, utváří se osobnost jedince prostřednictvím soc. učení(kognitivní schémata, motivy, postoje a instrumentální vzorce chování) Utváření vědomého „já“ Utváření vědomého „já“ Vede k osvojování sociálních rolí (užší a širší pojetí) Vede k osvojování sociálních rolí (užší a širší pojetí) Socializace v dospělosti – vliv masmédií, psychologické (diferenciální zpevňování, zástupné zpevňování, verbální vedení, učení na základě modelu) Socializace v dospělosti – vliv masmédií, psychologické (diferenciální zpevňování, zástupné zpevňování, verbální vedení, učení na základě modelu) Interakční proces, v nemž získáváme některé hodnosty, postoje, dovednosti a znalosti, učení se sociálním rolím a motivace slouží k jejich uskutečnění Interakční proces, v nemž získáváme některé hodnosty, postoje, dovednosti a znalosti, učení se sociálním rolím a motivace slouží k jejich uskutečnění Věkové kategorie(počáteční stádium, rané dětství, pozdější dětství, školní věk, adolescence, mladší a střední dospělost a starý věk) Věkové kategorie(počáteční stádium, rané dětství, pozdější dětství, školní věk, adolescence, mladší a střední dospělost a starý věk) Entkulturace –vědomý či nevědomý proces vrůstání jedince do vlastní socializované kultury Entkulturace –vědomý či nevědomý proces vrůstání jedince do vlastní socializované kultury

17 Sociální psychologie jako věda Definice: (Allport) věda, kt. Studuje chování individua, pokud jeho chov. Stimuluje jiná individua nebo je samo reakcí na jejich chování nebo je samo reakcí na jejich chování, a kt. Popisuje vědomí individua. Definice: (Allport) věda, kt. Studuje chování individua, pokud jeho chov. Stimuluje jiná individua nebo je samo reakcí na jejich chování nebo je samo reakcí na jejich chování, a kt. Popisuje vědomí individua. Předmětem je sociální fenomén (procesuální aspekt komunikace cmezi manžely a strukturální aspekt rodina) a interakce (jedinec-jedinec, jedinec a malá skupina) Předmětem je sociální fenomén (procesuální aspekt komunikace cmezi manžely a strukturální aspekt rodina) a interakce (jedinec-jedinec, jedinec a malá skupina) Fenomeny soc. psychologie je geneze vlastního já a sociální interakce (dydická, skupinová a davová –specifika davového chování a myšlení) Fenomeny soc. psychologie je geneze vlastního já a sociální interakce (dydická, skupinová a davová –specifika davového chování a myšlení)

18 Sociální komunikace Druh sociální interakce – jednostranné sdělování n. vzájemná výměna inf. Druh sociální interakce – jednostranné sdělování n. vzájemná výměna inf. Formy:- verbální(mluvená psaná řeč) - meta-nebo paralingvistickéznaky(intonace) Formy:- verbální(mluvená psaná řeč) - meta-nebo paralingvistickéznaky(intonace) - nonverbální(gesta, smích atd. „řeč těla“ Dělíme. Intrapersonální, interpersonální, masová komunikace Dělíme. Intrapersonální, interpersonální, masová komunikace Struktura komunikace: komunikant, komunikátor, komuniké Struktura komunikace: komunikant, komunikátor, komuniké Verbální komunikace: - témata rozhovorů mezi muži, ženami.., konotace (např. kompromis), princip kooperace(efektivní rozhovor oproti“diplomatické řeči“, komunikační styly (konvenční, konverzační, operativní a osobní), gestikulace, situační kontext,fyzická distance, Verbální komunikace: - témata rozhovorů mezi muži, ženami.., konotace (např. kompromis), princip kooperace(efektivní rozhovor oproti“diplomatické řeči“, komunikační styly (konvenční, konverzační, operativní a osobní), gestikulace, situační kontext,fyzická distance, Neverbální komunikace: dotyky(údery, pohlazení, potřásání rukou, držení se za ruce, držení za paži, intimita (prostorová blízkost, zrakový kontakt, smích, osobní téma rozhovoru), vnější zjev(oblečení), mimika a gestika, Neverbální komunikace: dotyky(údery, pohlazení, potřásání rukou, držení se za ruce, držení za paži, intimita (prostorová blízkost, zrakový kontakt, smích, osobní téma rozhovoru), vnější zjev(oblečení), mimika a gestika, Teorie komunikace- kognitivní disonance –L Festinger, Teorie komunikace- kognitivní disonance –L Festinger,

19 Stres a zvládání stresu Nepříjemně pociťovaná úzkost v neúnikové situaci Nepříjemně pociťovaná úzkost v neúnikové situaci Dlouhodobý stres – tkáňové poškození, poruchy adrenokortikálních f-cí a psychosomatickým poruchám Dlouhodobý stres – tkáňové poškození, poruchy adrenokortikálních f-cí a psychosomatickým poruchám Egoobranné mechanismy (potlačení, projekce, únik do fantazie, kompenzace, regrese,racionalizace,rezignace, apatie, nezájem, agrese atd.) Egoobranné mechanismy (potlačení, projekce, únik do fantazie, kompenzace, regrese,racionalizace,rezignace, apatie, nezájem, agrese atd.) Stresové fáze: Stresové fáze: - Šoková reakce – akutní a postraumatickié stavy - Fáze smíření se se strátou - Tendence k opakování - reaktivní deprese - Relativní deprivace a frustrace - Přehled působnosti různých stresorů: smrt man. Partnera, rozvod, strst vězení, zranění nebo nemoc, svatba, těhotenství, sex. Problémy atd. …

20 Kognitivní disonance L Festinger L Festinger Stejně motivující jako hlad Stejně motivující jako hlad Dva nebo více kognitivních elementů dostane do disonantního vztahu Dva nebo více kognitivních elementů dostane do disonantního vztahu Narušení psychické rovnováhy, často neuvědomělá příčina této nerovnováhy Narušení psychické rovnováhy, často neuvědomělá příčina této nerovnováhy Příklad: kuřák, který se obává neg. Zdrav. důsledků Příklad: kuřák, který se obává neg. Zdrav. důsledků

21 Frustrace Vnější situace, kdy není uspokojena naše potřeba a nebo vnitřní psychický stav Vnější situace, kdy není uspokojena naše potřeba a nebo vnitřní psychický stav Deprivace (strádání) – reakce na frustraci Deprivace (strádání) – reakce na frustraci Jedince se sanží dosáhnout opět psychické rovnováhy různými způsoby(egoobranné mechanismy) Jedince se sanží dosáhnout opět psychické rovnováhy různými způsoby(egoobranné mechanismy) Významné jsou negativní emoce Významné jsou negativní emoce Vnější překážka(fyzická n. psychická blokáda(vlak, kt. Ujel) a vnitřní překážka (morální hodnota Vnější překážka(fyzická n. psychická blokáda(vlak, kt. Ujel) a vnitřní překážka (morální hodnota Často jedince nevidí, jak situaci vyřešit a tím se odlišuje od problému Často jedince nevidí, jak situaci vyřešit a tím se odlišuje od problému Např. (Zdá se mi drahoušku, že jsi přes prázdniny zase ztloustla n. Tvá dívka mě pozvala dneska do kina) Např. (Zdá se mi drahoušku, že jsi přes prázdniny zase ztloustla n. Tvá dívka mě pozvala dneska do kina)


Stáhnout ppt "Sociologie a sociální psychologie Stručný popis vybraných témat Mgr. Ivana Mikušková."

Podobné prezentace


Reklamy Google