Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Psychologie tělesné výchovy a sportu. Vývojové základy psychologie sportu psychologická zdatnost selekčním vývojovým impulsem manifestace zdatnosti, cesta.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Psychologie tělesné výchovy a sportu. Vývojové základy psychologie sportu psychologická zdatnost selekčním vývojovým impulsem manifestace zdatnosti, cesta."— Transkript prezentace:

1 Psychologie tělesné výchovy a sportu

2 Vývojové základy psychologie sportu psychologická zdatnost selekčním vývojovým impulsem manifestace zdatnosti, cesta ke zlepšení sociální pozice motorika sloužila podobně jako u zvířat k adaptačním procesům např. sebezachování, obživa, reprodukce, útěk, útok př. kočka – žere myši, pokud má hlad, potom si s nimi hraje – pohyb osvobozený od sebezachování fylogeneze člověka – nápodoba bojových situací

3 Pohyb, adaptace a vývoj člověka ve fylogenezi člověka vzniká zábavná a průpravná motorika – asi nápodoba bojových a loveckých situací iniciační rituály, prvky konkurenčního prostředí – emoce, prestiž, psychohygienjcký účel středověká aristokracie „ desport“ – bavit se v posledních letech „studená válka“ – zneužívání sportu význam pohybu a pohybové hry pro člověka zásadní, jejím prostřednictvím projevuje svou identitu

4 Psychologické znaky hry 1.Svoboda, emancipace, spontanieta, nevážnost ( ve srovnání s prací) 2.Herní iluze, přistoupení na herní předstírání ( hra není život) 3.Vymezenost, uzavřenost v herním poli, jinak ale vnitřní nekonečnost 4.Herní paradoxy : přátelská agrese 5.Teorie her např. Spencerova teorie –uvolňování přebytku energie, Hallova atavistigká teorie – oživení prastarých zvyků, psychologická teorie her – ve hře přání vytěsněné ze života - paraolympismus

5 Východní a západní přístupy k těl. cvičením Západní přístupy soutěživost, měření a srovnání výkonů kolektivní pojetí, vítězství nad soupeřem výchova k výkonnostnímu pojetí Východní přístupy introvertní cvičení odpoutání od vnějšího světa důraz na vnitřní prožitky, meditace regulace fyziologických funkcí, výchova k seberegulaci

6 Interdisciplinární přístupy v psychologii tělesné výchově a sportu Multidisciplinární, crossdisciplinární a interdisciplinární přístup Člověk a prostředí – rezignace na prostředí ( jóga, asketismus, hypertrofie potřeb - větší zranitelnost – stres) Stresory tělesné a duševní – karteziánské představy o ditochomii člověka x člověk – integrovaná činnost, nedělitelný na somatickou a mentální část Fyzický stresor ( nemoc) – psychické konsekvence psychický stresor ( zranění) – somatické důsledky

7 Základní pojmy v psychologii tělesné výchovy a sportu – specifické znaky 1.psychologický činitel – význam pro pohybově talentované i pohybově zaostalé, hypoaktivní 2.tvořivý pohyb – antidepresivum, sebedůvěra etc. 3.význam intraindividuálních norem - pohyb. zaostalí 4.pohyb nelze chápat pouze fyzikálně 5.duchovní rozměr – kreativita, imaginace, ideomotorika 6.výchovná síla pohybu – překonávání strachu, bolesti, překážek, negativních nálad, neúspěchu, ambivalence 7. Tělovýchovný proces formuje životní styl - životospráva, denní režim etc.

8 Předmět a rozdělení psychologie TEORETICKÉ OBORY APLIKOVANÉ OBORY Obecná psychologie Klinická psychologie Psychologie osobnosti Psychologie práce Srovnávací psychologie Psychologie soudní Psychopatologie Pedagogická psychologie Sociální psychologie Psychologie TV a sportu Vývojová psychologie Psychologie umění Normalita osobnosti – statistická, funkční, normativní ( Syřišťová, 1972 )

9 Úkoly psychologie tělesné výchovy a sportu výběr sportovních talentů z psychologického hlediska diagnostika osobnosti sportovce a trenéra psychologické ovlivňování podle sportovních odvětví koordinace pohybových aktivit s ostatními činnostmi psychologizace tréninku zvládnutí závěru sportovní kariéry psychologizace rekreačního sportu ( oblast psychická, fyzická, zdravotní a sociální ) problematika motivace k činnosti konstrukce výkonových testů v psychologii sportu

10 Metodologie v psychologii tělesné výchovy Základem zkoumání lidského mozku Anatomie a histologie – stavba lidského mozku (mikrotraumata ve sportu) Neurofyziologie – vedení vzruchů (rychlost přenosu z CNS ke svalům) Neuroendokrinologie – ovlivňování hormony Neurologie – léčení, choroby mozku a nervů Psychiatrie – poruchy chování (vrcholový sport formuje a deformuje) Psychologie – chování, vliv tělesných cvičení na osobnost

11 Biologický a dynamický přístup Biologické vědy – odpovídají dobře na otázku, jak se co v našem organismu děje, mají však potíže při výkladu, jaké jsou důvody tohoto dění Př. víme, které hormony působí v úzkosti ale nevíme proč je člověk úzkostný - přesná čísla ale velká vzdálenost k chování Dynamické směry jsou na tom opačně, vysvětlují proč je člověk např. málo pozorný. Nezajímají se o to, které hormony a nervové okruhy jsou v akci Př. Bourdonův test pozornosti – nepřesná čísla ale blízko k chování Psychoanalýza – není vědeckou teorií, není možné ji ověřit, antagonistický vztah k rodiči stejného pohlaví

12 Obecné a specifické metody Obecné Pozorování, náhodné pozorování, systematické pozorování Experiment(Millova pravidla), přirozený – vliv nikotinu na nenarozené dítě, v přirozených podmínkách – 1 podmínka změněna, laboratoř x reálný život Specifické Subjektivní – sebepozorování (trénink), psych. rozhovor, dotazník x anketa Objektivní – výkonové testy, psychofyziologické metody, výsledky rozboru činnosti Projektivní – povídka, kresba

13 Sportovní prožitek a temporalita lidské existence

14 Základní modely pojetí času Časový charakter prožitku

15 Tradiční model M « I «-- B teď(M) P teď(B) - uplývání z budoucnosti přes bodovou přítomnost do minulosti Vnitřní vědomí času podle E. Husserla M«-I-»B aktuální TEĎ retenceprotence (udržení/zachování v paměti) (předočekávání)

16 Gradientní model - čas znázorněn jako tok mezi dvěma kužely, spojenými svými vrcholy

17 Specifika sportovního prožitku (Jako sportovní prožitek je zde chápán unikátní a neopakovatelný pohybový prožitek vystupující z každodennosti) Tělesně zakotvené prožívání Ponoření se do výkonu – vysoká koncentrace (dostání se více k sobě) Opakování minulého Specifický typ kreativity Vytváření sekundárních prožitků u diváků (podobně jako např. umění)

18 Časový průběh u různých typů sportovního prožitku Vycházíme z gradientního modelu

19 Každodennost (běžný trénink)

20 Tělesně zakotvené prožívání – sportovní prožitek (několik úrovní prožívání) Úrovně prožívání: Bezprostředně tělesná Psychická (plně koncentrovaná na výkon) Psychicko-mentální (k překonání bolesti či monotónnosti výkonu)

21 Otevřenost a uzavřenost budoucnosti(cíle) Prožitek silně zakotven v projektu výkonu(cíli/výsledku) Silnější protence např. atletika Variantnost (nevypočitatelnost průběhu výkonu) např. u hráče (důležité improvizační schopnosti) např. u hráče (důležité improvizační schopnosti)

22 Různé vnímání minulosti a budoucnosti u vytrvalostních a rychlostních sportů Vytrvalostní sporty (endorfinové) Dlouhá retence – podržení přítomnosti startu (minulosti) Dlouhá protence – zpřítomnění budoucího cíle závodu Rychlostní sporty (adrenalinové) Bez retence i protence Minulost i budoucnost obsažena v 1 okamžiku

23 Biologický a dynamický přístup Biologické vědy – odpovídají dobře na otázku, jak se co v našem organismu děje, mají však potíže při výkladu, jaké jsou důvody tohoto dění Př. víme, které hormony působí v úzkosti ale nevíme proč je člověk úzkostný - přesná čísla ale velká vzdálenost k chování Dynamické směry jsou na tom opačně, vysvětlují proč je člověk např. málo pozorný. Nezajímají se o to, které hormony a nervové okruhy jsou v akci Př. Bourdonův test pozornosti – nepřesná čísla ale blízko k chování Psychoanalýza – není vědeckou teorií, není možné ji ověřit, antagonistický vztah k rodiči stejného pohlaví

24 Obecné a specifické metody Obecné Pozorování, náhodné pozorování, systematické pozorování Experiment(Millova pravidla), přirozený – vliv nikotinu na nenarozené dítě, v přirozených podmínkách – 1 podmínka změněna, laboratoř x reálný život Specifické Subjektivní – sebepozorování (trénink), psych. rozhovor, dotazník x anketa Objektivní – výkonové testy, psychofyziologické metody, výsledky rozboru činnosti Projektivní – povídka, kresba

25 Literatura : Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus. Syřišťová, E. (1972). Normalita osobnosti. Praha : Avicenum. Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha : Karolinum.

26 Otázky : Interdisciplinární přístupy v psychologii tělesné výchovy a sportu. Základní pojmy v psychologii TV a sportu. Teoretické a aplikované obory v psychologii. Metodologie v psychologii tělesné výchovy. Biologický a dynamický přístup v psychologii.

27 Senzomotorické učení

28 Obecná charakteristika učení aktuální vysvětlení jiné než v minulosti není omezeno jen na dobu mládí provází člověka celý život, rozvoj schopností i vlastností osobnosti velmi se blíží pojmu adaptace, funkce tvoří orgán x funkční dezadaptace, např. pohybový systém – ťloušťka kostí, chrupavky, svalová hypertrofie, svalová síla, zásoby E ( ATP, ADP,CP), srdce, minutový objem, cévy – kompenzační vazodilatace a vazokonstrikce (vyrovnávání TK) zatěžování 2/3 maxima, hlavně intenzita ale i objem

29 Linhart, M: Činnost a poznání Učení je aktivita, v níž subjekt v situaci mění pod vlivem vnějších podmínek a v závislosti na výsledcích vlastní činnosti své chování a své psychické procesy tak, aby snížil novými informacemi stav své nejistoty a našel správnou odpověď či adekvátní pravidlo jednání.

30 Ř ízení pohybu - modely a druhy řízení Ř Í Z E N Í P O H Y B U

31 CH O V Á A Í JEDNÁAÍJEDNÁAÍ CNS RECEPTOR SIGNÁL EFEKTOR REAKCE AKCE motivační buzení

32 Kruhové schéma řízení Podle BERNŠTEJN (1947)

33 Model černé schránky (CNS - senzorický a motorický analyzátor) Model sociálního učení (stimul - chování neurčité bariera a motivace PLÁN + kontrola reakce a operace zpětné vazby - chování změněné změněné) Podle LINHART (1967) Podle KASA (1987)

34 Oblast kožního a slizničního čití SENZITIVNÍ A MOTORICKÝ ANALYZÁTOR Upraveno podle PENFIELD a BOLDREY (1937), DYLEVSKÝ a TROJAN (1982), JÁNSKÝ a NOVOTNÝ (1983)

35 Upraveno dle Pickenhain In MEINEL und SCHNABEL (1987) CNS Receptory externí Nervové dráhy Svaly + Receptory interní Zpětné vazby Kopie vzorců pohybu (z paměti) Program jednání Pod-programy 1., 2. - n. Zpětná „hlášení“ Provedený pohyb Příkazy Opravy Zdvojení HIERARCHICKÝ MODEL ŘÍZENÍ

36 Upraveno podle VANĚK (1963, 1984) JÁNSKÝ a NOVOTNÝ (1981), VÉLE (1982) MĚKOTA (1983), JAVŮREK (1986), VINAŘICKÝ (1983), Human Body (1991) DRUHY ŘÍZENÍ POHYBU „Spinální reflex“ bezděčný (obranný)„ spouštěný“ vrozený (reflexní akt) „Limbická šablona“ bezděčná-„spouštěná“ (<500 ms) získaná (podmíněný reflex) mozeček = start, limbický límec mozkového kmene = uložení, „emotivní“ start pohybu (0,8 s před) „Cerebrální program“ úmyslný-řízený (>500 ms) získaný (vrozený) reflexní okruh mozková kůra =„mocenský orgán“ mozeček=centrum koordinace

37 Vznik Vznik a přenos vzruchu (CNS a odstředivá dráha) Převod Převod vzruchu do svalu (nervosvalová ploténka) Kontrakce Kontrakce svalu (sarkomera) SVALOVÁ REAKCE NA IMPULS

38 DVA TYPY POHYBŮ 0,76 0,76 0,00 0,48 0,76 0,92 [s] Kinematický záznam přemetu vpřed KRIŠTOFIČ (1995) „řízené“ Viz limbické šablony a cerebrální programy „Pohyb, který má být proveden přesně a koordinovaně za kontroly zpětnou vazbou z periferie vyžaduje asi 760 milisekund k provedení.“ MÁČEK (1987) „Také při úderu … pěstí jde o rychlý asi 1 sekundu trvající pohyb, který je cíleně programovaný, neboť během pohybu se obtížně kontroluje smysly.“ JAVŮREK (1986) „spouštěné“

39 SM učení –didaktická doporučení zkušených trenérů a učitelů 1.Průběh učení, jeho dobu i kvalitu ovlivňuje přesnost informace učitele ( trenéra) o zahájení pohybové činnosti,nedostatky se kumulují do dalšího průběhu pohybu – př. hod diskem 2.Korekci pohybu je žádoucí provést v pohybové struktuře před chybným provedením –př. základní údery v tenise

40 Nové psychologické výzkumy determinant školního výkonu ne absolutizace pohybových a intelektových schopností 50 % podstatná motivace pro danou činnost 25 % motivace pro příbuzné činnosti důležitost výkonového motivu pro oblast pedagogické praxe teorie řízení výkonové motivace spočívá v tendenci vyhýbat se neúspěchu obtížnost definice úspěchu, rozhodující aspirační úroveň v TV vytvářet situační prostředí, které eliminuje rozdíly v pohyb. schopnostech. Ryba, Fišerová : Využití netradičních vícebojů ke zvýšení pocitu úspěšnosti u školní mládeže. Těl. Vých. Sport. Mlád. 1997, č. 7 – seminář

41 Učení s chybami nebo bez chyb – problém Chybný výkon – nositel informace pro subjekt Včas odhalená a korigovaná chyba výsledek učení usměrňuje – podmínky 1.Detekce – odkrytí chyby 2.Identifikace – určení místa 3.Interpretace – udělení smyslu rozporu mezi tím co je a co má být ( romantismus ?) 4.Korekce – oprava Střídání úspěchu a neúspěchu je pro naše podmínky života plně přiměřené ( výkonová a riziková společnost) Optimální funkce duševního života záleží právě na boji s chybami

42 Senzomotorické učení jako dlouhodobý aktivní proces učení - změny ve struktuře osobnosti – dovednosti, schopnosti, vědomosti, osobní vlastnosti při osvojování dovedností rozhodující změna v činnosti v porovnání s předcházejícím stavem další změny nastávají procesem dospívání, zráním osobnosti – vnitřní činitel vývoje geneticky determinován zrání je nutné oddělit od učení podobně i přechodné stavy organismu ( vliv psychotropních látek, léčiv etc.)

43 Teoretické koncepce učení Biologické (adaptace) a sociální (psychologické) koncepce Psychologické teorie Asocianistická teorie – 19. stol., záměrné vytváření asociací vlivem asociačních zákonů (dotyk, kontrast etc), Nerespektovala motivaci žáků, vztah učení a myšlení Konekcionalistické teorie – klasické (podmíněné reflexy), instrumentální(páčka – instrument, odměna a trest), Operantní podmiňování (subjekt „operuje“, hledá), Skinner Kognitivní teorie – důraz na pochopení, vhled (aha efekt), Málo doceňuje význam minulé zkušenosti

44 Obecné zákonitosti učení Fyziologické (PR), biochemické (DNA fylogeneze RNA ontogenetické změny), psychologické – pro didaktické a pedagogické účely nejvýstižnější 1.Učení probíhá jako postupné přibližování k cíli – pokus a omyl, postupné pochopení, metodický postup 2. Učení využívá regulační mechanismy s využitím zpětných informací – vnějších, vnitřních, průběžných, výsledkových, pozitivních, nejvýznamnější autokontrola 3. Efektivita učení závisí na interakci vnějších a vnitřních podmínek – motivace, předchozí dovednosti, metoda učení x rodinné, školní, skupinové vlivy

45 Druhy učení s ohledem na didaktiku školní TV ve vazbě na výsledky učení Učení poznatkům – tradiční verbální učení, dominantní výsledky vědomosti a dovednosti Učení senzomotorickým činnostem – i termín motorické učení, výsledky dovednosti, činnosti, návyky Učení intelektuálním činnostem – interiorizace do vnitřní řeči, výsledky algoritmizace myšlení, rozumové operace Učení sociálnímu chování – výsledkem interiorizované motivy, postoje, soc. interakce, sociální normy a role Druhy učení ne izolovaně, podstatné u. senzomotorické

46 Senzomotorické – motorické učení Klasifikace pohybů z hlediska učení, přeučování BEZDĚČNÉ ( neúmyslné, nejsou plně uvědomovány) 1.Nepodmíněné reflexy, podkorové řízení, ovládání po dlouhém nácviku a s úsilím – meditace, jóga 2.Získané v ontogenezi, původně úmyslné, učením se zautomatizovaly, mozeček – denní úkony, dovednosti ÚMYSLNÉ 1.Získané v ontogenezi, cílevědomé jednání, kůra mozková – taktické a problémové činnosti 2.Původně vrozené, postupně mozková kůra – rovnováha, orientace, složité pohybové činnosti

47 Pohybové dovednosti – výsledek senzomotorického učení Znaky nacvičené dovednosti 1.Kvalita výsledků senzomotorické činnosti (absence chyb, správnost provedení pohybů) 2.Rychlost jejího provedení (včasnost, hbitost) 3.Ekonomičnost provedení (nízký energetický výdej, nízké volní úsilí) 4.Způsob provedení (sportovní styl, osobní styl) Pohybová činnost – dovednost až po ukončení diferenciační fáze učení Pohybový návyk – druhotně bezděčný zautomatizovaný pohybový projev

48 Klasifikace pohybových dovedností Kritérium účast smyslů, CNS – percepční a motorické Kritérium dominance vstupu a výstupu – výstup význam tělesná aktivita, úsilí – atletika,vstup motorika jednoduchá, čekání na signály v hrách, úpolech Kritérium časový vztah k podnětu a reakci – diskretní – odlišný začátek a konec, krátké trvání, nelze korigovat – smeč, seriové – komplexnější, jednoduché akty(skok o tyči), kontinuální – opakují se (běh) Kritérium časový vztah k podnětu a prostředí – uzavřené – vnější prostředí stabilní, stereotyp (střelba ze 6), otevřené – vnější podmínky proměnlivé – SH, úpoly Hrubé a jemné, nové a známé pohybové dovednosti

49 Druhy senzomotorického učení Imitační učení (uč se podle mě !) – zrak, správná demonstrace Instrukční učení (cvič podle slovního návodu) – slovo, ovládat nezbytné poznatky, názvosloví Zpětnovazební učení (uč se ze svých chyb !) – vhled do nacvičované dovednosti, pokus x omyl, nositelem zpětné informace učitel nebo výkon (pád, shozená laťka) Problémové učení (hledej sám řešení úkolu !) – samostatnost, tvořivost, ve vyšších fázích MU Ideomotorické učení (uč se pohybu i ve svých představách !) – kinestetické buňky mohou být drážděny i představou, zraněný, omluvený žák

50 Činitelé motorického učení Motivace – potřeby (biologický a sociogenní základ), vnější prostředí (incentivy – popudy a pobídky) Schopnosti – obecný předpoklad efektivity učební činnosti, pohybové, intelektové, sociální Cíl učení – ztotožnění s cílem a jeho pochopení Stimulace – emoce, vůle, aspirace, aktivace, zájem,Yerkes – Dodsonův zákon Zpevňování – udržení pravděpodobnosti žádoucího chování, motivační, expoziční, fixační metody Retence – proaktivní, asociativní, afektivní útlum Integrace a transfer –více učiva horší transformace, kladný a záporný transfer ( dvojtakt x trojtakt)

51 Interdisciplinární Feldenkreisova metoda motorického učení F. po vlastním postižení interní studium neuropsychologie – originální cvičební metoda Metoda zlepšuje vztah motorika – psychika Pomocí elementárních pohybů obraz hybnosti v oblasti motoriky mozkové kůry – homunkulus hybnosti H. h. – korová mapa hybnosti, nesouměrnost –jemné pohyby (ruce) velký počet nervových buněk = velký obraz v homunkulu a naopak Klíčová role vědomí, uvědomování pohybu společné s jógou, asány nahrazeny el. pohyby s jinou dynamikou Metoda není založena na úsilí ale na radosti z pohybu

52 Hyperaktivita a hypoaktivita dětí Hyper. a hypoaktivita, spíše poruchy biologické, organické než psychologické Hyperaktivita – excitační procesy silnější než tlumivé Tlumivé více energeticky náročnější LMD – nutnost většího pohybu, při malé energetické zásobě odpočívají mozková centra a svalové skupiny v útlumu, neklid neovladatelný a trvalý –přijmout, netrestat Zvýšená potřeba pohybu, využít hodinu tělesné výchovy Hypoaktivita méně častá (hypokineze), zdroj pocitů méněcennosti, potřeba spolupráce s učitelem, situační prostředí, kde dítě získá uznání

53 Psychologické aspekty neobratnosti Neobratnost –stále více dětí pohybově zaostalých Tělesná zdatnost, značná hodnota pro utváření osobnosti Inteligence jazyková, matematická, hudební, tělesná Přijímat dítě takové, jaké je – reálná výchova Naučit ta cvičení, ke kterým má předpoklady Zvýšení sebevědomí např. u chlapců metodicky vedená silová cvičení Psychologicky významný prožitek – ovládat vlastní silou své tělo

54 Literatura: Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus Rychtecký, A. (2000). Didaktika školní tělesné výchovy. Praha : Karolinum. Rychtecký, A. (1992). Motorické učení. Praha : FTVS. Ryba, J. (2003). Návrh performančního testu k hodnocení potřeby výkonu. Česká kinantropologie, 7, 1, 38.

55 Otázky : Senzomotorické učení jako dlouhodobý aktivní proces. Psychologické teorie učení Druhy senzomotorického učení. Klasifikace pohybů z hlediska učení Znaky nacvičené dovednosti. Klasifikace pohybových dovedností. Činitelé motorického učení. Performanční test a potřeba výkonu.

56 Psychologie soutěžení a soupeření

57 Hlavní psychologické důsledky soutěžení a soupeření prastaré reakce v zátěži – jako instinkty ovládají adaptaci v zátěži u člověka emoční základ těchto prožitků, vývojem transformace těchto prožitků do velké pestrosti strach a vztek – velmi pestrá škála odezvy následným chováním v zátěžové situaci odolnost člověka ve sportu –vzhledem ke strachu a vzteku –stupňování zátěže = vyrovnávání se těmito emocemi, nutné znát zákonitosti problematika složitá, přímé regulační zásahy věcí intuice než vědeckých pravidel biologická úroveň –adrenalin, strach- noradrenalin, vztek

58 „BOJ!“ Stresová situace =„alarm“ lidského organizmu „ BOJ nebo ÚTĚK“ (odkaz předků)

59 Úzkost a strach Astenické emoce, tlumící a blokující –výjimka panická záchrana Anxiozita stavová-vzniká při nereálném ohrožení, nejasná představa nebezpečí, obtížné určit – sport Anxiozita jako rys povahy – znak osobnosti, snadný vznik úzkosti – zjišťování ve sportu Úzkostný člověk nemusí aktuálně prožívat úzkost a naopak Úzkost – bezpředmětná, vágní, nekonkrétní, difusní Strach – reálnější, konkrétnější, pochopitelnější, ve sportu – chrání před hazardním poškozením

60 Výklady úzkosti ve sportu a její průvodní jevy vrozený pud, který se aktualizuje podmíněné reakce na ohrožení subjektivní korelát neurofyziologické odezvy na stres jako protrahovaná (prodlužovaná) chronická aktivace 1.Psychomotorický neklid – mimika, desautomatizace pohybu, ztrnulost pohybu 2.Pocit bezmocnosti, stereotyp v jednání 3.Deformace vztahů – k okolí, je ohrožující - k vlastní osobě, je ubohá 4. Ambivalence v motivech

61 Strachové kvality Bohatost jazyka –obava, bázeň, úlek, děs, hrůza Hlavní znak ve sportu – váhání s pokusem x mimořádný výkon Jednodušší výkony(silové, lokomoce), strach může pomáhat Strach z očekávání – tréma, první fáze výkonu zpravidla negativní Patologické strachy – klaustrofobie, hydrofobie, technofobie –strach ze selhání Následky strachu biologické a psychologické

62 Prostředky ke kontrole a překonávání strachu 1.Výchova – ne protektivní, spíše k nezávislosti, k riskování, tvrdší 2.Trénink ve strachových situacích – adaptace, automatizace činností, dril –armáda, pořadová, sevřené útvary (1866), rumunská gymnastika etc. 3.Dnes princip modelování – určité situace, hranice? skokané z věže nebudou odvážní na mamutím můstku 4.Využití věku, adolescent x pubescent 5.Skupinové vlivy –přítomnost diváků, různé rituály, hromadný zpěv, vulgarismy etc.

63 vzájemné vztahy mezi lidmi –přátelé, kamarádi, partneři ale i nepřátelé, konkurenti, protivníci, soupeři dyadická interakce – nejen spolupráce ale i rivalita, boj latinsky duellum(zápas), bellum(válka) soutěžení - snaha dvou nebo více lidí o dosažení stejného cíle, spektrum různých kvalit např. závod na m -vítězové medaile, další rekordy národní, osobní, i poražený něco vyhrává –psychologický význam zvítězit nad druhým ale i nad sebou samým soupeření – problém „ já a ty“ – totální vítězství, Tyrš ( 1926 ) – „úpolnická cvičení, u nichž se jedná o přemožení protivníka“

64 Etické zobecnění pojmů soutěžení a soupeření soutěživá spolupráce – pozitivní, soupeření – negativní kooperovat mohou monopoly – klienti nemají užitek spolupracovat mohou gangsteři soupeřit mohou dva výzkumné lékařské týmy o nový lék různou etickou hodnotu dává pojmům soupeření a soutěžení společenský kontext, ne interakce „sama o sobě“ Jaká je etická hodnota dnešního sportu ? školní, rekreační, soutěžní sport

65 Prostředky ke kontrole a překonávání strachu 6. Ideová příprava Hodnotová orientace člověka, např. víra v pravdu, ideály,mechanismus identifikace – kamikadze 7. Respektování sexuálních rozdílů Muži bojovníci, ženy nositelky života-lépe zvládají 8. Speciální prostředky Relaxace-emoce ne při svalové relaxaci, vytěsnění strachu –např. jinou činností, sugesce – skoč, neboj se rychle se rozběhni, psychofarmaka – alkohol „ vypít si na kuráž“ lyže – nebezpečí etc.

66 Psychologické problémy interakce soupeřivého charakteru Atletika ? Není dostatek zřetelných soupeřivých projevů Hry ? Kombinace uvnitř družstva se soutěživými projevy mezi týmy ale stále zřetelnější soupeřivé projevy pro tuto interakci vhodnější sporty, kde jsou dva sportovci proti sobě v boji o vítězství jednoznačný vítěz a poražený, výhra na body, bezpečnostní pravidla, dodržování pravidel remíza - znak současného sportu – časové důvody

67 Sportovní hry – stále zřetelnější soupeřivé projevy Hra – od exploračního ( objevného ) charakteru až pohry přesně vymezené pravidly – pohybové hry Pro vedení žáků v duch fair play 3 okruhy problémů 1.Porozumění a pochopení, neformální pravidla Tendence k tolerování „ férových faulů“, oslabený cit pro neformální pravidla ( etika, počkat po faulu etc ) 2.Prožití procesu usmíření Anxiozita a role nepřítele, podání ruky po skončeném boji nepřenášet mimo vyuč. jednotku, AŠSk – hra pro hru 3.Pochopení sociálních norem Sport. hra – skladba soc. norem, pravidla formální a neformální ( pohybově slabší) Degradace hry : hra jako prostředek uvolnění, hra za odměnu, vítězství za každou cenu etc.

68 Dílčí aspekty soupeření dvojic

69 Taktické cíle zaměřené na ovlivnění soupeřova jednání Odvedení soupeřovy pozornosti a jeho dezorientace soupeř nepostřehl mou přípravu na akci – jak ? předstíráním něčeho jiného Vyprovokování soupeře k určité pro mne výhodné akci např. tenis – slabé voleje, soupeř k síti Vnucování vlastního pojetí boje nedat se ovlivnit pojetím soupeře, prosazovat ty činnosti, které ovládám, donutit soupeře k použití jeho slabých akcí, naznačovat soupeři, co má dělat – např. unožit pravou nohou, stále hrát forhend etc.

70 Příprava momentu překvapení pro soupeře uskutečnit akci, se kterou soupeř nepočítá – tajím nejsilnější úder, pěšci dopředu, atypický úder etc. Stálý tlak na soupeře útočný šerm, útočný tenis – dostávat soupeře pod tlak Ovlivňování psychiky a morálky soupeře nejistota, převzetí iniciativy, co by v běžné situaci neudělal, méněcennost – po smeči zády, snižování sebedůvěry – finty, provokace, pocit bolesti – útok na bolestivé místo etc.

71 Taktické cíle zaměřené na ovlivnění vlastního jednání Hodnocení soutěžní situace a soupeře dovednosti, zvyky, rituály, manévrovací prostor, jak se chová k jiným soupeřům Zvažování rizika dva extrémy – nepřiměřený risk x obava riskovat, mimořádná rizika např. přechod na síť po nepřipraveném úderu, neriskovat v situaci vyhraného utkání Anticipace využít činnosti pro soupeře nejméně příjemné např. hrát proti pohybu, záměrně se odkrýt

72 Využívat soupeřovy problémy hrát tam, kde se mu nedaří, využít zhoršeného psychického stavu např. po chybě, navodit chybu soupeře, nesoustředěnost – mění postavení, polohu Utajení vlastních akcí vytvořit chybnou představu o průběhu zápasu, utajit úder např. čelné postavení tenis Získání iniciativy postupovat stejně x měnit způsob utkání Udržení optimálního psychického stavu APS ovlivňují vlastní chyby, pozornost ve chvílích jistého vítězství

73 Literatura : 1.Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus 2 Křívohlavý, J. (1973). Konflikty mezi lidmi. Praha : Avicenum. Dovalil, J. et. al. (2002). Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia.

74 Otázky : Pojem soupeření a soutěžení. Etické zobecnění pojmů soupeření a soutěžení. Dílčí aspekty soupeření dvojic. Taktické cíle zaměřené na ovlivnění soupeřova jednání. Taktické cíle zaměřené na ovlivnění vlastního jednání

75 Psychické procesy při tělovýchovné činnosti 1.Poznávací procesy Vnímání, pozornost, paměť, představy, myšlení 2.Emočně motivační procesy Emoce – nejsubjektivnější složka lidského vědomí, projev jako výraz Motivace – všechny hybné síly v duševním životě člověka 3.Procesy volní Rozhodování a rozhodnutí

76 KASA (1995)

77

78 Upraveno podle ČELIKOVSKÝ (1989)

79 Upraveno podle MĚKOTA (1985), DRDÁCKÁ (1979), HODAŇ (1992)

80 POSTUPY abstraktního myšlení „cesta k principům a od principů“ ARISTOTELES obecné (pojmy) zvláštní (znaky) jedinečné (jevy) I n d u k c e D e d u k c e zátěž tělesná statická (svaly v napětí proti odporu) VÝDRŽ VE SHYBY ZÁTĚŽ tělesná statická (svaly v napětí proti odporu) výdrž ve shyby Upraveno podle HAAG (1994)

81

82

83 Vnímání Proces získávání informací o vnitřním a vnějším světě člověka Základní proces orientace, vnímáme objektivní skutečnost ? Vjem – vzniká na základě součinnosti několika receptorů a je dotvářen subjektivními faktory, naše tělo vnímá světlo-zrak, zvuk-sluch, chemické podněty-čich, chuť, teplotu, bolest, tlak-kožní receptory Teorie vnímání – počitková, základem počitek jako element, vjem = skládání počitků, archaická, nedovede vysvětlit globalitu vnímání, tvarová – vnímáme ucelené jevy, celek ovlivňuje část, vztahová – vztah asociační

84 Zákonitosti vnímání Pregnantnost – snaha o přesnost výrazu, doplňujeme si předmět vnímání v představě, působí emoce, práce, zkušenosti např. tendence k dobré sportovní formě Centrace - soustředěnost na centrální vnímání, ne periferii, vždy máme 1 ústřední vjem, ostatní pozadí Kauzalita - tendence okamžitě vyvozovat důsledky z příčin, vyhledávat vztahy Apercepce – závislost vnímání na celkovém obsahu duševního života

85 Rozdíl mezi počitkem a vjemem Počitek – jednoduchý odraz, jehož obsah nelze dále členit Vjem – vždy komplexní, nelze rozložit na počitky Vnímání – komplexní analytická činnost CNS, vždy spojeno s jednáním, ke kterému může dojít později, dynamický proces, mnoho faktorů např. emoce, myšlení, APS Vnímání bezděčné (neúmyslné), vnímáme něco nápadného – např. trhavý pohyb a záměrné (úmyslné), zaměření na cíl Nejzákladnější vjemy ve sportu – pocit odrazu, pocit míče, timing (tempo, rytmus), sníh, rovnováha, pocit vody, lyžařské pocity

86 Obranné mechanismy ve vnímání Do vědomí nejsou registrovány rušivé vlivy-mechanismy Kompenzace – Rudolphová Útěk do nemoci Útěk do fantazie Identifikace (k někomu) Projekce Substituce Racionalizace Fixace Agrese

87 Poruchy vnímání Klamy – falešné vjemy, které mají původ ve vnímaném předmětu Iluze – falešné vjemy, které vznikají chybou pozorovatele Halucinace – falešné vjemy bez účasti vnímaného předmětu ( vkládáme do skutečnosti něco, co tam není) Neúměrná aspirace- cíl a s ním spojená míra úsilí potřebná k jeho dosažení, test

88 Pozornost Selektivní proces – upoutává to, co je neobvyklé pozornost záměrná vytvářena na základě bezděčné vlastnosti pozornosti – koncentrace, distribuce, stálost, intenzita, obsah a rozsah pozornosti, u sportů rozdílná proporcionalita pozornost ovlivňována stereotypem, monotónií, únavou, přetrénováním měření pozornosti – jednoduchý reakční čas, výběrový RČ (různé podněty a příslušná reakce), hry s pravidly Bourdonův test pozornosti

89 Představy Představy mají centrální původ ( vjemy periferní ) Pohybové představy – anticipační představy, předvídání, něco nového, motivační činitel Paměťové představy – odraz dříve vnímané skutečnosti, vizuální evokace, verbálně i pohybovou zkušeností (aktivní ukázka) Fantazijní představy – pasivní, reprodukční na základě grafického záznamu - aktivní, něco nového, testy kreativity

90 Paměť a myšlení v tělovýchovné činnosti Paměť – schopnost zapamatovat si pohybové představy Přesná reprodukce – paměť primární Méně přesné – signály, skladby – paměť sekundární Myšlení – u dětí konkrétní operace, méně rigidní nežli dospělí ( předchozí zkušenosti ) Tvořivost - nejvyšší projev myšlení ve sportovní činnosti Kreativita – jednoduchost, originalita, samostatnost, plastičnost Hráčské myšlení – hráčská inteligence, vnímání prostoru, časoprostorové vztahy, rychlost rozhodování

91 Emočně motivační procesy v TV činnosti Emoce – prožívání vztahu ke světu i k sobě astenické – záporná citová odezva, vztek, agrese, strach stenické – radost = zájem Vztek, podle intenzity vede buď k pozitivní koncentraci na výkon nebo k agresivitě – agrese, daná biologicky, sport usměrňuje agresi ke společensky uznávaným hodnotám Motivační teorie – biologické, hedonistické, kognitivistické,, interakční, výkonová motivace, dříve potřeba úspěchu x vyhnout se neúspěchu, Hermansonovo pojetí 1.výkonové chování (zlepšování dovedností)2. Vytrvalost (tvrdě pracovat) 3. Aspirační úroveň 4. Orientace na budoucnost, rizikové konfigurace-vysoká3 a nízká 1,2

92 Volní procesy v TV činnosti Činnosti uskutečňované na základě vědomého rozhodnutí volní jednání je zaměřeno na výsledek – nepříjemné překonávání překážek v TV činnosti – změna v příjemné prožitky splněného úkolu, úspěchu Tři typy volního úsilí v pohybové činnosti V disciplínách vytrvalostního charakteru – překonání „mrtvého bodu“, adaptační fyziologické mechanismy V disciplínách kratšího trvání – koncentrace, koordinace Složitá proměnlivá činnost – distribuce pozornosti (hry)

93 Interdisciplinární přístupy ve sportovním tréninku Multidisciplinární, crossdisciplinární, interdisciplinární přístup Člověk a prostředí, rezignace na prostředí (jóga, asketismus, hypertrofie potřeb - větší zranitelnost – stres Stresory tělesné a duševní –karteziánské představy o ditochomii člověka x člověk – integrovaná činnost, nedělitelný na somatickou a mentální část Fyzický stresor ( nemoc) – psychické konsekvence Psychický stresor (úmrtí ) – somatické důsledky

94 Psychický stres, generální adaptační syndrom Adaptace na prostředí, obtížná adaptace – zátěž, mobilizace rezerv – zvýšená zátěž, max. možnosti člověka – hraniční zátěž, větší zátěž než kapacita člověka – extrémní zátěž Zátěž je chápána jako velká námaha, ale i nuda, osamění GAS (tři fáze) alarm – poplachová fáze, rezistence – fáze odolávání, exhausce – stadium vyčerpání (SELYE) Kliničtí odborníci – stres jako vnitřní stav organismu, homeostáza - zdraví Behavioristé – stres situační, jako událost –cíl pedagogika Eustres (kladný, vytrvalostní aktivity), distres

95 Literatura : 1.Taubner, V. (1989). Psychologie a fyziologie tělesných cvičení. Hradec Králové : Gaudeamus. 2. Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha : Karolinum. Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus.

96 Otázky : Poznávací procesy v tělesné výchově Emočně motivační procesy. Volní procesy. Poruchy vnímání. Představy a pozornost.

97 Aspekty motivace v tělesné výchově a sportu

98 Pojem motivace v psychologii TV a sportu Problematický pojem, obtížná definice, různé přístupy Obecně „všechny hypotetické hybné síly v duševním životě člověka“ Biologické teorie Homeostatický přístup Kognitivistický přístup Homeostatický přístup Nehomeostatický přístup etc. Všechny přístupy – jednostrannost lidské motivace podobně ve sportu, výkon = motivace + schopnosti jaké další faktory jsou podstatné ?

99 Teorie výkonové motivace Teorie výkonové motivace je založena na představě nezávislosti potřeby úspěšného výkonu a potřeby vyhnutí se neúspěchu T výsl. = Tv – Tn T výsl. = výsledná výkonová motivace Tv = tendence dosáhnout úspěšného výkonu Tn = tendence vyhnout se neúspěchu TV – tito žáci vytrvají až do úspěšného zakončení čínnosti,rádi soutěží, pracují plánovitě bez úzkosti Tn – cítí se ohroženi při srovnávání výkonů, v situacích střední obtížnosti, aspirační úroveň nižší Aspirační úroveň je úroveň cílů, které si člověk vytyčuje a jejich dosažení očekává Test aspirační úrovně a test výkonové motivace - standardizace

100 Volba mezi různými motivy k činnosti Neobtížnější volba mezi dvěma motivy, výzkum – většinou vybereme tu horší –max. obezřetnost Intuice – ne zbrklé rozhodnutí ale podvědomé zkušeností zhodnocení Současné volby lidí do správních celků Dav neposunuje Nutnost podporovat extrémně tvůrčí jedince např. Havel – morální principy etc. Nejdůležitější mechanismus globalizace-ekonomický růst, cílem je růst, nikoliv to co je cílem růstu ( péče o universální hodnoty)-růst přináší zánik práce jako takové, ekologické krize, nadvládu legality nad legitimností, nesmyslnost lidské existence Každý Číňan dvě auta? Ve sportu – kult těla, doping, rasismus – péče nejen o tělo Areté –Technai-péče o tělo, Epimelei-péče o duši – jednota Kalokagathia

101 Interakční model v tělesné výchově a sportu Dva rozsáhlé komplexy proměnných Sportovec ( žák) – temperament- vzrušivost, nálada ( Eysenck- lab. stab. extro. intro.), melancholik, sanguinik, cholerik, flegmatik generální schopnost, kognitivní schopnosti, senzomotorické schopnosti- dělení pro laickou veřejnost, charakter ( amorální, konformní, racionální ) APS, aspirace Situace – primární situační cíl – optimální nebo maximální sportovní výkon sekundární cíl - výchova např. aspirační úroveň, žák dosáhl svojí aspirační úrovně x učitel, trenér - nespokojenost, trenér, diváci, soupeři sociální podmínky, nesociální podmínky – počasí, místo

102 Motivace a společenské vědomí př. Norsko Pohybová příprava dětí a mládeže Výchozí principy Demokracie, svoboda v TV pxi, decentralizace Rovnost, tolerance, jedinečnost individua a jeho zodpovědnost za jednání a vzdělání Uctívání přírody, život s přírodou Sport, rovnoprávné postavení s ostatními činnostmi,mimořádný význam sportu, max. podpora PA dětí, schopnost plánovat trénink na ZŠ, učebnice TV, 70% populace sportující Norové, charakteristická dobrovolnost, aktivita ve vysokém věku, sportovní rodina

103 Školský systém v Norsku Rovnost šancí, příroda Cílem neselektovat, neměřit, bez výkonu, osvobození od TV – individuální plán Učebnice TV, učitel = trenér PA za každého počasí 2x týdně venku (MŠ), gumové obleky, špína – umyjí, jdou domů Spontánní pohyb v MŠ – běhají, rvou se etc. Testování – nesdělovat výsledky Integrace PA do ostatních aktivit – např. stále hudba Kritérium inspekce, děti stále v pohybu, max. využít čas Ve škole není obézní dítě, chyba učitele x posluchači TV

104 Základní principy výuky PA v Norsku samostatnost dětí, „ malí dospělí“ Trénink, samostatný člověk – dospělost Týmová spolupráce – rodiny skupiny 6tileté děti zdarma SKI Trenér radí, nepřikazuje, nenařizuje Max. vliv rodičů, na tréninku rodičovský dozor ( rada rodičů), i výzkum x ministerstvo Děti nelze k ničemu nutit Děti nelze rozdělit na sportující a nesportující

105 Výběr pohybových talentů - Norsko 6 let – hry na lyžích, zdarma spec. prostory ( hala, pásy),autobusy etc let – nábor, všichni stejné podmínky (i vyjímečný talent), ne sportovní třídy x náš systém PA mimo školu – klub, rodiče 6 – 19 let – speciální gymnázia, zkoušky – NOK Peníze (půjčky), dostupné pro všechny Nižší výkonnost respektována Princip pyramidy, ne raná specializace

106 Závody a trénink dětí a mládeže -Norsko Závody – do 10 let pouze časy ne pořadí, od 16 let mistrovství Norska, repre od 18 let – slevy v obchodech Trénink 9-10 let 1 hod/týden, /týd /týd. Hravost, 60 min. max. zatížení, důraz na techniku Taneční trénink, koordinace, rytmus-údery míč, pytel Hlavní cíl – technika, rodiče na tréninku Úroveň běžné populace = u nás sport. třídy(děvčata) Motivace – příchod reprezentantky Nižší objem, specializace – vyšší výkonnost Trenéři -1 až 3, 4-jen pro vyvolené, z generace na generaci

107 Osobní zkušenosti Porada na střední škole – běh kolem jezera ĆR – Norsko – tělesně postižení, první řada -abychom se s vámi podělili o radost z běhu

108 Strategie motivačního přístupu učitele 1.Poznávání svěřenců – extrémní podmínky 2.Stanovení jejich motivační dominanty a způsobu interakce s hlavními typy situací 3.Stanovení vztahu k žákům ( bez podmínek x s podmínkami ) 4.Ovlivňování sociálních situací – prožitek z pohybové aktivity, Ryba, J. – Fišerová, J. : Jak zvyšovat pocit úspěšnosti u školní mládeže. Těl. Vých.Sport Mlád., 65, 1999, č. 7 5.Spolurozhodovat s žáky o cílech pohybových aktivit 6.Přiměřeně povzbuzovat snahu o výkon

109 Strategie motivačního přístupu trenéra Příklad střední škola Spokane ( USA) tvrdá a náročná práce dobré zařízení a vybavení podpora rodičů a správy školy kvalitní, vybraní žáci a trenéři motivační postupy – „ Panther Triangl“

110 Panther Triangl C SS SG P PST V C – champion, uvažuj a jednej jako šampion SS – self starter, odstartuj se sám SG – set goals, vytyčuj si cíle PST – positive self talk, hovoř sám se sebou pozitivně V – vizualizace, představuj si vše názorně P – prioritizace, stanovení cílů, perzonifikace

111 Postoje k tělesné výchově a sportu Postoj – tendence chovat se k dané skutečnosti určitým způsobem Společnost „otiskne“ prostřednictvím lingv. komplikací a tradice svůj svět vjemů, představ, pocitů, postojů (Angličan, Američan, Číňan, Japonec, Čech, Rom) V každém postoji tři složky : 1.Kognitivní – rychlé poznání o jakou skutečnost jde 2.Emoční - +, -, nebo neutrální 3.Motivační – tendence jednat určitým způsobem Postoje vznikají vědomě i bezděčně, význam osobního příkladu, dobrých vzorů, zkušenosti ( únava, zranění)

112 Předpoklady pro ovlivňování postojů 1.Informaci pro změnu postoje musí žák slyšet od někoho, koho považuje za autoritu 2.Tato informace musí být sugestivně formulována 3.Musí přijít ve vhodné chvíli, nejlépe v takové, kdy ji žák očekává 4.Změnu postojů ovlivnit působením na city, jsou – li postoje založené na emocích 5.Nejpevnější postoje mívají racionální základ 6.Člověk mění rychleji postoje, které jsou výsledkem skupinového rozhodnutí

113 Možnosti rozvoje motivace v tréninku Trénink – problém stereotypu, přesycení ze soc. vazeb Nejběžnějšími motivačními podněty v tréninku jsou – zvyk ( denní režim), hedonismus, autorita trenéra ( jeho agrese, víra, strach, závislost), očekávání pozitivního efektu, povinnost (smlouva) Příčinný výklad s použitím kauzální atribuce ( začátečníci – vnější vlivy) Motivaci tréninku lze zvýšit – modelováním, momenty radosti, veřejným prohlášením, zveřejněním kontroly tréninku V tréninku mládeže respektovat ontogenezi psychiky ( akceptace hry) Sportovec – spolutvůrce tréninkové náplně –pozitivní motivace Odměňovat výkon, ne tréninkovou aktivitu

114 1/4 s. ve 24 hod. filmu PŘÍHODA (1972) Kmen Třída Řád Čeleď Rod Druh VERTEBRATA MAMALIA PRIMATES HOMINIDAE HOMO SAPIENS „Vpád“ člověka do evoluce země

115 pedipulace kvadropedie + lokomoce bipedie + manipulace Vývoj ranné motoriky člověka V ýznam motoriky ve vývoji člověka

116 SEKULÁRNÍ TREND „Boj nebo útěk“ a značná existenční tělesná zátěž A AA AKCELERACE XX. století: „Psychický stres“ a malá tělesná zátěž DŮSLEDKY KOMEŠTÍK (1996)

117 „BOJ!“ Stresová situace =„alarm“ lidského organizmu „ BOJ nebo ÚTĚK“ (odkaz předků)

118 ÚČINEK Tělesné zatěžování  adaptace lidského organizmu Mozková regulace činnosti srdce Prohloubené a zrychlené dýchání Vyšší krevní průtok a více vlásečnic ve svalech Ve vnitřních orgánech nižší průtok Větší tepový objem srdce a frekvence

119 Změny motorické aktivity ve XX. století vlastní auto sledování TV Sedavé činnosti [%] z h o r š e n í Diet, Obesity and Inactivity in the UK. Physical Activity, Health and Well-being. Québec : World Forum, 1995

120 Změny motorické aktivity ve XX. století ŠVEJCAR (1954) * údaje u děti 6 let KUČERA aj. (1988) hyper- normo-hypo- mobilní [%] -10 normo- +10 hypo- %

121 Změny složek výživy za 200 let Vláknina 80 g g / den KUČERA aj. (1996) [%] z h o r š e n í

122 Změny složek výživy ve XX. století Příjem cukru a tuku z l e p š e n í příjem cukru příjem tuku z h o r š e n í Diet, Obesity and Inactivity in the UK. Physical Activity, Health and Well-being. Québec : World Forum, 1995

123 Změny tělesné hmoty ve XX. století Body mass index O b e z i t a Diet, Obesity and Inactivity in the UK. Physical Activity, Health and Well-being. Québec : World Forum, 1995

124 DryopithecusHOMO habilis - erectus - sapiens ANTI-HOMO „berlus - mobilus - debilus“

125 Uspokojování potřeby pohybu ve XX. století NORMA [%] 24 % dostatek pohybu 76 % nedostatek pohybu HATANO (1992)

126 Pohyb + Výživa + Životospráva PRAVIDLO3x3

127 Literatura : Hošek, V. (1985). Motivace sportovního tréninku. Praha : Karolinum. Dostál, E. : Motivace v atletickém tréninku. Praha : ČAS. Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus. Ryba, J. (1998). Netradiční víceboje a pocit úspěšnosti u školní mládeže. In. Optimální působení tělesné zátěže (61 – 65). Hradec Králové : Gaudeamus.

128 Otázky : Pojem motivace v tělesné výchově a sportu. Interakční model motivace v TV. Strategie motivačního přístupu učitele. Strategie motivačního přístupu trenéra, kauzální atribuce. Postoje a jejich ovlivňování.

129 Motivační činitelé – vztek a agrese Prehistorické reakce –útěk x útok ( u zvířat), člověk – pestřejší paleta prožitků – strach x vztek, agrese Biologická úroveň – adrenalin – spíše strachová reakce - noradrenalin –spíše zlostná reakce Anxiozita, úzkost, strach – emoce astenické, tlumí aktivitu Opakem strachových reakcí – útok, agrese V politice, v etice, ve výchově – chápána jako zápor V psychologii – jako logicky účelové chování, jehož cílem je udělit škodlivý podnět (ublížit) a tím získat vlastní výhodu (odměnu), problematické - zubní lékař, bolest, pomáhá Agrese x afiliace = přátelské, pečovatelské chování Agrese - arogance, dominance, hostilita, blízké pojmy

130 1/4 s. ve 24 hod. filmu PŘÍHODA (1972) Kmen Třída Řád Čeleď Rod Druh VERTEBRATA MAMALIA PRIMATES HOMINIDAE HOMO SAPIENS „Vpád“ člověka do evoluce země

131 pedipulace kvadropedie + lokomoce bipedie + manipulace Vývoj ranné motoriky člověka V ýznam motoriky ve vývoji člověka

132 SEKULÁRNÍ TREND „Boj nebo útěk“ a značná existenční tělesná zátěž A AA AKCELERACE XX. století: „Psychický stres“ a malá tělesná zátěž DŮSLEDKY KOMEŠTÍK (1996)

133 „BOJ!“ Stresová situace =„alarm“ lidského organizmu „ BOJ nebo ÚTĚK“ (odkaz předků)

134 ÚČINEK Tělesné zatěžování  adaptace lidského organizmu Mozková regulace činnosti srdce Prohloubené a zrychlené dýchání Vyšší krevní průtok a více vlásečnic ve svalech Ve vnitřních orgánech nižší průtok Větší tepový objem srdce a frekvence

135 Změny motorické aktivity ve XX. století vlastní auto sledování TV Sedavé činnosti [%] z h o r š e n í Diet, Obesity and Inactivity in the UK. Physical Activity, Health and Well-being. Québec : World Forum, 1995

136 DryopithecusHOMO habilis - erectus - sapiens ANTI-HOMO „berlus - mobilus - debilus“

137 Pohyb + Výživa + Životospráva PRAVIDLO3x3

138 Klasifikace agrese – volba kritérií Směr agrese Mimo subjekt – heteroagrese – extrapunitivní ( vzteková) Dovnitř – autoagrese – intrapunitivní ( strachová) Orgány agrese Svaly těla – agrese fyzická ( brachiální) Hlasivky – agrese verbální Poměr sil Vyrovnaný –symetrická agr., nevyrovnaný – nesymetrická Asymetrická agrese – etický problém dnešní doby, silnější proti slabšímu – šikanování, teror, minority, politika, problematika natality (porodnost) – rodičovské příspěvky Symetrická a. – stejné šance, sportovní boj, fair play

139 Klasifikace agrese Způsob provedení Přímá – otevřená proti objektu, něco proti máme Nepřímá – proti hodnotám objektu - msta, žhářství, krádež Přesunutá – zástupné řešení „vybití zlosti na něčem“, jev katarze ( očistné uvolnění po agresi) Imitativní – šikana v mnoha podobách, sebevědomí pomocí agrese Aktivní – většinou agresor aktivní Pasivní – akt ublížení většinou z pasivity, zraněný hráč nedostane pomoc, svědek havarie - ublížení nepomocí Inadaptovaná – agrese ničivá, přímočará Socializovaná – intriky, pomluvy, ironie, sport – vítězství je symbolizováno ale značné poškození sociální, materiální Časové hledisko agrese – a. následná (reflexní oplácení), a. odložená ( bilanční počkání, msta) Účast emocí - agrese v afektu – vzteklé agrese – většina, Instrumentální – bezemoční - ubližujeme, proti objektu agrese nic nemáme, „přeplněné metro“

140 Některé varovné znaky šikanování 1.Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Vyhledává blízkost učitelů. 2.Při týmových sportech bývá volen do družstva mezi posledními. 3.Odmítá vysvětlit poškození a ztrátu věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy. 4.Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. 5.Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole

141 Jak mají na šikanu reagovat rodiče 1.Překonat šok nebo stud z toho, že dítě někdo šikanuje. 2.Nemlčet o šikaně a informovat o ní učitele nebo vedení školy. 3.Vhodný postup navrhne také pedagogicko – psychologická poradna. 4.Šikanu je možné oznámit na bezplatnou telefonickou Linku bezpečí – 0800 – Informace poskytne i Občanské sdružení proti šikaně na internetových stránkách

142 Šikana a tělesná výchova Zlomyslnost a krutost – odvěké lidské chyby Šikana v různých sociálních situacích vždy – školství, armáda, vězeňství, sport Kompetentní osoby zlehčují, laická veřejnost bagatelizuje Výchova – pocit bezpečí, šikana tento pocit bere Ohrožena až ¼ dětí, 2. místo po emočních problémech – linka důvěry 3důvody pro spojení šikany s TV – diagnostické, iniciační a intervenční

143 Diagnostika šikany a jejího vzniku v TV Mimotřídní činnosti, např. hra s čepicí, někdo ukradne a hází ostatním – dotčený trpí Učitel – iniciátor i oběť konstantní – zasáhnout Někdo má roli nejslabšího, reagovat, jak? Odsoudit skutek, ne pachatele Promluvit s ostatními, informovat rodiče, pachatele vyloučit z atraktivních činností ( hory, výlet, utkání) Učitel může organizačními opatřeními dosáhnout satisfakce, kompenzace

144 Iniciační důvody V TV se více než jinde odhalují tělesné a psychické schopnosti žáků Nešika, nemotora, bázlivec – ironie, sarkasmus „mužná výchova učitele“ –srab má dostat zabrat Sport – násilná konfrontace, někdo vždy poslední Norský model Hodnocení žáků podle individuálních norem Prosazování zásady „ pomáhat slabším“

145 Intervenční důvody Učit potencionální oběti odporu vlastní silou Učit se prát Postoj šikanovaného“mrtvý brouk“ není nejlepší V TV nutná výchova k použití síly – nebojácnost Přijmout a dát ránu – umění a psychická způsobilost ale i 1st.ZS – učitelky sklon k hyperprotektivnímu přístupu, odpor k násilí, strach ze zranění Ale v tomto období v TV možnost zkusit fyzický odpor - jak? Míč?

146 Lidská a živočišná agrese Zvířata – spokojují se se zahnáním vetřelce a instrumentálním zabíjením, potravinový kanibalismus pouze u jednoho druhu ( ryby) Lidská fylogeneze – teritoriální agrese spojená s usmrcením druhého, zneužívání sportu ( OH 1936 ), tragické následky mezilidských agresí – silná stresová odezva, sociální ohrožení ( ztráta moci, prestiže ), agresivita vytvářená v procesu učení – imitace agresivity, komerce vítězí nad pedagogikou,odměňování agrese, agrese u dětí je dána nerozlišením reality a představ ( TV )

147 Teorie agrese 1.Hlubinné teorie – agrese je pudová záležitost ( Freud – destruktivní pud ) 2.Behaviorální teorie – agrese je naučená, směr k pedagogickému optimismu 3.Klinické teorie – katarze „ očištění“, vybití vede k očištění od vzteku, zvládnutí agrese je pro člověka prospěšné – význam sportu, usměrnění agrese, snaha nahradit agresivitu asertivitou ( nenásilné prosazování) zvyšuje se agresivita v dnešním sportu ?

148 Faktory agrese 1.Pohlaví – samci agresivnější – testosteron x Agáta Christie, agrese klesá po kastraci 2.Věk - agresivita vzniká v útlém věku ( 2-3 roky, zlá agrese ve vztazích, involuce klesá –smiřlivé stáří x vztek a zneuznání 3.Somatotyp – mezomorfové agresivnější, řeší situace silou, protože ji mají 4.Osobnost – lidé dominantní, ambiciózní, choleričtí, egocentričtí vyšší agrese, agresivní psychopat 5.Nemoc – agrese příznakem, nízká sebekontrola 6.Sociální vlivy – emoční deprivace v dětství, citově chladné matky, nižší ekonomický standart

149 Společenské prostředky proti agresi Negativní – mravní a právní normy, výchova ke kontrole agresivity Pozitivní – odvádět agresivní energii někam jinam, např sport Ve sportu je agresivní ten, kdo má v úmyslu odchýlit se od sportovních norem a způsobit osobní poškození Agresivita jako tzv. „oplácení“ Agresivita jako prostředek k dosahování taktických a strategických cílů, poměr mezi rizikem trestu a získanou výhodou

150 Literatura : 1. Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha : Karolinum. Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus. Nakonečný, M. (1990). Agresivní chování. Čsl. Psychol., 14, 1 – 18.

151 Otázky : Agrese a její hodnocení. Klasifikace agrese. Některé varovné znaky šikanování. Teorie agrese Společenské prostředky proti agresi

152 Tělesná zátěž a regulace aktuálních psychických stavů

153 Upraveno podle: HAYWOOD (1993) a MĚKOTA et al. (1988) 20 x vyšší Až 20 x vyšší tělesná hmotnost 4 kg 80 kg 50 cm 180 cm 4 x větší a jen 4 x větší tělesná výška (k porodním hodnotám) Tělesný růst a změny segmentů těla ( rok)

154 Upraveno podle BLÁHA (1985) stálý nárůst tělesné hmotnosti

155 Upraveno podle BLÁHA (1985) nárůst tělesné výšky jen při MATURACI

156 svalstvo tuk Podle BLÁHA (1985) nárůst jen během MATURACE stálý nárůst tělesné hmotnosti

157 Podle BLÁHA (1985) BMI tělesná hmotnost [kg] tělesná výška [m] 2 > 25 a > 30

158 Skok z místa Skok z místa (data podle UNIFIT testu) BISEX -20 % Prudký vzestup 225 cm MAXIMUM 185 cm MĚKOTA aj. (1996)

159 celkový stavorganizmu  celkový stav organizmu  harmonický rozvoj  vyrovnanost systémů, schopnost přizpůsobit se úbytek nebo přírůstekaktivní tělesné hmoty a tuku  úbytek nebo přírůstek aktivní tělesné hmoty a tuku  funkční přizpůsobeníprováděné zátěži  funkční přizpůsobení prováděné zátěži  svalová hypertrofie a hyperplazie  nitrobuněčné změny tvarové a enzymové  ekonomizaceoběhu a svalové činnosti  ekonomizace oběhu a svalové činnosti  funkce a koordinace neuromuskulárního systému výkonnost lokální i celková  výkonnost lokální i celková Upraveno podle KUČERA aj. (2001)

160 R eakce - adaptace, životní styl a hodnota pohybu Z Á T Ě Ž - Z A T Ě Ž O V Á N Í a r o z v o j m o t o r i k y

161 REAKCE ZÁTĚŽ odpověď na 1 podnět ZÁTĚŽADAPTACE ZATÍŽENÍ přizpůsobení po cyklu podnětů ZATÍŽENÍ Ukazatele zátěže: Kvalita * Četnost * Objem * Intenzita * Hustota

162 věk a pohlaví pohybové předpoklady vrozené a získané typ jedince ve vztahu k pohybu : normobilní * hypermobilní * hypomobilní způsob výchovy a vztahk tělesnému pohybu  způsob výchovy a vztah k tělesnému pohybu  somatotyp - konstituce zdravotní stavvčetně rodinné anamnézy  zdravotní stav včetně rodinné anamnézy  ladění vegetativního systému zdatnost a obecnávýkonnost  zdatnost a obecná výkonnost  místní podmínky pohybové činnosti (a také nečinnosti)  adaptace na konkrétní zátěž Upraveno podle KUČERA aj. (2001)

163 SUPERkompenzace REAKCE zátěž ( odezva organizmu na jednorázovou zátěž (transformovaný efekt) OE OE - okamžitý efekt (únava) TE TE - transformovaný efekt (navýšení práceschopnosti) Zákon živých organizmů - obnova pracovních ztrát s přebytkem LAMARK (1809)

164 Nárazově Kondičně Výkonnostně Vrcholově EFEKT kumulativní EFEKT EFEKT ADAPTACE zatěžování odezva organizmu na opakované zatěžování (kumulativní efekt)

165 Pohyb + Výživa + Životospráva PRAVIDLO3x3

166 „POMALU DLOUHO ……………….. RYCHLE KRATKO“ Klidový výdej 1,2kcal/min. SPRINT SPRINT > 200x CHŮZE jen CHŮZE jen 10x Upraveno podle SELIGER (1983)

167 Energetický výdej při zátěži

168 Habituální METS sportovní činnosti METS = jednotka energetického výdeje ( násobek zvýšení klidového- bazálního metabolismu: spánek, odpočinek na lůžku = 1 METS = 75 J.min -1.kg -1 ) Upraveno podle: NOVOTNÝ (1992): Energetická náročnost habituálních a rekreačních pohybových činností

169 úraz a mikrotrauma  úraz a mikrotrauma  chronické poškození jednostranná zátěž  jednostranná zátěž  lokální a celkové přetížení akutní a chronické  selhání funkce snížení imunitních schopností  snížení imunitních schopností při maximální či opakovaně submaximální zátěži ztráta zájmu o pohybovou aktivitu  ztráta zájmu o pohybovou aktivitu  abstinenční syndrom  vyšší sklon k používání farmak event. jiných látek  riziko vzniku maladaptace  riziko vzniku maladaptace (nepřízpůsobivosti)  dysbalance všech úrovní (zejména hybného systému)  přímé ovlivnění kosterní soustavy a její osifikace anabolické působení hormonů v době puberty  anabolické působení hormonů v době puberty  zpomalení, vzácněji urychlení, procesu růstu a vývoje vznik i fixace patologických pohybových stereotypů  vznik i fixace patologických pohybových stereotypů Upraveno podle KUČERA aj. (2001) RIZIKA nadměrné tělesné zátěže RIZIKA nadměrné tělesné zátěže

170 základní atributy Tělesná zátěž patří mezi základní atributy bytí Upraveno podle KUČERA aj. (2001) působí pozitivně V adekvátní kvalitě a kvantitě působí pozitivně patologické adaptaci V inadekvátní vede k patologické adaptaci přesně stanovena míra Pro každý věk musí být přesně stanovena míra adekvátního obsahu, formy a intenzity Tak lze řídit Tak lze řídit rozvoj, výchova, terapie i prevence Z ÁVĚRY k působení tělesné zátěže

171 Krátkodobá regulace Druhy stavů krátkodobých regulací Předstartovní – uvědomění účasti v soutěži, eliminace negativních vlivů Soutěžní – průběh soutěže, labilita Mezisoutěžní – význam přestávek, oddechových časů Posoutěžní – vyvolán subjektivním hodnocením průběhu a výsledku soutěže

172 Teoretická východiska regulace APS Poznatky o dynamice aktivační úrovně sportovce AÚ je pohotovost organismu k reakci Nadměrná AÚ – startovní horečka, negativní (tréma), pozitivní („dychtivý stav“) Nízká AÚ – startovní apatie Optimální zvýšení AÚ pozitivního směru – sebedůvěra, vysoké odhodlání

173 Regulační prostředky APS Nadměrná AÚ – odvedení pozornosti (před startem), rozcvičení (soutěž), humor, zlehčování situace, dechová cvičení, teplá sprcha, masáž, psychofarmaka (relax), hudba, jóga, sugesce, hypnóza, spánek Nízká AÚ – cvičení koncentrace, zvyšování odpovědnosti za výkon, zvyšování aspirace, ideomotorický trénink, pokřiky, rituály, psychofarmaka Snížení negativních důsledků neúspěchu – odvedení pozornosti, kompenzace, zúčastněné vyslechnutí, relax Odstranění psych. důsledků únavy - volní úsilí, fyzioterapie, dýchací směsi etc.

174 Dlouhodobá regulace Osobnost člověka se za přispění ontogeneze zátěžemi rozvíjí Jaký jsem typ pro vyrovnání se zátěží – aktivní, pasivní? Proč? Pasivita dána většími znalostmi problému Každý pozná, že při určitém způsobu chování je negativní dopad zátěže menší Osvojení technik chování pro určité situace Nutné znát inventář technik zvládání náročných životních situací Můžeme je interpretovat, hledat, pozměňovat

175 Převážně aktivní techniky Odvozené od útočného řešení zátěžové situace Přímá agrese je nejjednodušším představitelem aktivních technik, ale infantilní technikou zvládnutí konfliktu, frustrace, zátěžové situace dominance přímé agrese – symptom agresivní psychopatie Sublimace agresivity, např. sport – symbolizovaná a pravidly regulovaná agrese je společensky schvalovaná sublimace – nevědomé převádění společensky neschvalovaných pudů do roviny sociálně přijatelné – asketická hnutí ( řehole, jóga)

176 „BOJ!“ Stresová situace =„alarm“ lidského organizmu „ BOJ nebo ÚTĚK“ (odkaz předků)

177 Převážně aktivní techniky Upoutávání pozornosti – zátěžová situace snižuje sebevědomí člověka, proto upozorňování na sebe – diskuse, extravagantní oblékání, chování, dšti schválnosti, negativismus etc. Patologicky hypochondrie a hysterie Identifikace – ztotožnění, děti (pilot, sportovec, voják), chování podle vzoru, členství v sociální skupině – zdroj síly a prestiže (vlajkonošové, fan kluby), identifikačně zakotvený člověk je odolnější

178 Převážně aktivní techniky Kompenzace – Demosthenes, sportovní hvězdy – kompenzace nějaké vady, napoleonský komplex, kinantropologie – kompenzace sedavého způsobu života, patologické momenty – přejídání se pod vlivem stresů, drogy, alkohol Racionalizace – nejrozšířenější –vysvětluje neúspěšné, nepřípustné chování přípustným motivem, např. náhoda, 1 motiv promlčet 2 zdůraznit, „kyselé hrozny“ liška nedoskočila, nevadí jsou kyselé, bagatelizace Technika zdůrazňování kladů v nepříjemnostech – „když jsem se zranil, tak si odpočinu“ Relativizace – porovnání aktuálních potíží s většími

179 Převážně pasivní techniky Odvozeny od „mrtvého brouka“, blíže k útěku Praxe registruje stále více pasivních technik, „kdo uteče ten vyhraje“ Izolace – nejjednodušší, únik do samoty, oblomovština, zmenšuje naději na sociální adaptaci, patologicky autismus – porucha kontaktu s okolím Denní snění – únik do fantazie nekonstruktivní únik od reality, může být zdrojem inspirace, realismus x romantismus

180 Převážně pasivní techniky Únik do nemoci – „úspěšná technika od dětství“, nemoc – ostatní se starají, převzetí role slabého a nemocného vede k ulehčení situace, záměrné užití této techniky – simulace Regrese – zpětný posun po ontogenetické křivce, dospělý se chová jako dítě, dítě jako nemluvně Popření zátěžové situace – rezignace na řešení, „zavírání očí“, chováme se tak, jako by zátěž neexistovala

181 Strategie zvládání zátěží V literatuře mnoho doporučení, jak zvládat zátěž Strategie jsou děleny na ofenzivní a defenzivní Aktivní jsou charakterizovány bojem se stresorem, v rámci tohoto postoje – kroky 1.Diagnoza situace ( zvyšování informovanosti) o stresoru o vlastním stavu o prognoze

182 Strategie zvládání zátěží 2. Mobilizace rezerv obranyschopnost např. úpravou živ. stylu, cvičením Kognitivní zvládání, hledáním smyslu, mít pro co žít Motivace, stupňování naděje, provitálních sil Zvládání emocí ( obava, strach, deprese, úzkost) Osobní jistoty ( opěrné body, víra, přesvědčení) Klid, např. užití relaxačních technik Katarze např. zbavování se pocitu viny, rozhovor Asertivita – schopnost prosazení Trénink ve zvládání obtíží, učení Sociální podpora ( rodina, přátelé )

183 Strategie zvládání zátěží 3. Plánování boje Diferenciace změnitelného a nezměnitelného Stanovení žádoucího a dosažitelného cíle Rozčlenění cesty k cíli na etapy Přesné stanovení prvního kroku a kritéria splnění 4. Realizace Obrana redukcí škodlivin ( drogy, nikotin) Tvorba antistresorových barier, např. režimová opatření Iniciativa např. rozhodnutí se pro operaci Protiútok, např. terapie

184 5. Perzistence ( výdrž) Nedat se odradit Akceptace ( přijetí obtíží, naučit se s nimi žít ) Vytrvalost ( udržování stanoveného postupu ) Pasivní postupy 1.Vyčkávání, stáhnutí se, ignorování 2.Lhostejnost, apatie, nezájem 3.Rezignace, odevzdanost osudu 4.Odepsanost, cynický postoj, bezmocnost

185 Literatura : 1. Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha : Karolinum. Dovalil, J. et. al. (2002). Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia

186 Otázky : Teoretická východiska regulace aktuálních psychických stavů. Krátkodobá regulace. Dlouhodobá regulace. Aktivní techniky regulace. Pasivní techniky regulace

187 PSYCHOLOGICKÝ TRÉNINK

188 Význam psychologické přípravy vysoká pracovní a výkonnostní úroveň, vliv psychiky obtížné pouhé zvyšování objemu a intenzity tréninku optimální příprava, přesto pocit průměrného výkonu výkonnostní (pracovní) rezervy v psych. přípravě začátečníci – nutnost specifické psychologické přípravy v situacích rozhodování (sport, život) nervozita nároky na osobnost – trvalejší duševní přetížení ovládání psychiky znamená zlepšení výkonnosti účinnost není vědecky doložena – interdisciplinárnost každý výkon ve sportu i v životě – mnoho činitelů varování před nadměrným očekáváním

189 Co je psychologický trénink Systematická optimalizace psychologických výkonnostních předpokladů prostřednictvím psychologických metod x mentální trénink Systematičnost - podobně fyzický trénink – je dána : 1.účelovostí – specifické požadavky 2.plánovitostí – jako plán pro fyzickou přípravu, sladění 3.opakováním – ne jednorázové použití 4.kontrolou – hodnotit účinnost Kolektivní sporty, podstatná komunikace, hrají „naslepo“ Jednotlivci – náš záměr

190 K čemu slouží psychologický trénink ? pro výkonnost (sport, život, studium) nutná psychika psychické předpoklady – děje a stavy psychické děje ( procesy) – probíhají při pohybové činnosti, např. zrychlení v atletice, využití motivačních, volních a kognitivních procesů psychické stavy - spíše statické, ovlivňují pohybovou činnost, např. úzkost, radost, sebedůvěra ( emoce) psych. trénink – optimalizace procesů a navození stavů příznivých pro výkon, stavy a procesy – vzájemný vztah k autonomním ( vůli nepodléhajícím)reakcím organismu psychovegetat. stav, biotonus, arousal, aktivační napětí velká radost, anxiozita x zvýšení TF, TK, stres etc

191 Časové perspektivy psychologického tréninku schopnosti získané psych. tréninkem – i běžný život regulace sebekontroly, soustředění, relax, sebedůvěra psych. trénink- dlouhodobý výchovný proces použití v různých obdobích přípravy na soutěž např. utváření postojů úspěšné sebejistoty kontrola psych. napětí s významnými závody, událostmi selhání – akutní krize různého dosahu psychologický trénink ( např. sebeovlivňování) –lepší šance pro překonání potíží po prohře schopnost sebemotivace ve fázích výkonnostních zvratů

192 Činnostní a seberegulační předpoklady psychologického tréninku obě složky jsou na sobě závislé, psych. cvičení dovednostní ( činnostní) a sebekontrolní psychická cvičení dovedností – zaměření na techniku sport. dovedností, ideomotorický trénink ( taktika, výběr taktické dovednosti etc.) rozvíjí trénink kognitivních procesů psychická regulace sebekontroly, co je platná vysoká úroveň tech. a takt. dovedností, když v soutěži ( sport, život) chyby ? Jak se dostat do stavu, abych mohl optimálně těžit z mého činnostního potenciálu ? psychoregulační trénink

193 Způsoby použití psychologických cvičení Způsob podle původu (etiologický) – příčiny jsou známy např. změny vnějších podmínek –utváříme situace tak, aby procesy podporující výkonnost probíhaly snadněji, např. zlepšené soc. vztahy, didaktická pomoc, optimalizace materiálních podmínek, změna subj. vnímání podmínek –vítr mohu zrelativizovat (všichni) etc Způsob podle prožitků (paliativní) – příčiny nejsou známy orientace na psychické stavy, po jejich zvládnutí uplatnění i v životě, pátrat po příčinách

194 Základní psychotréninkové principy dobrovolnost – nelze vnucovat, předepisovat, svob. vůle pochopení – nejdříve porozumět smyslu a účelu cvičení důvěra – důvěra v praktický význam individuálnost – přizpůsobení postojům sportovce ukázněnost – pravidelnost, kontinuita, důslednost cvičení – systematická příprava, trénink – závod úspornost – žádoucí účinky s menším vynaložením času integrace – soulad psych. a fyz. tréninku vedení – cílem samostatnost úspěch – stabilita duševní rovnováhy, opt. výkonnost přenos – přenos do jiných oblastí života

195 Paliativní přístup – prožitek – dlouhodobý účinek - JOGGING Zaměření : Pozitivní změna nálady Průběh : volně a pomalu vyklusávejte. Pozorujte jednotlivé funkce např. tepovou frekvenci, změnu dýchání, svalovou relaxaci Místo : běžecký terén, nejlépe ve volné přírodě Doba : podle vnitřní potřeby Trvání : 1. podle trénovanosti – 20 min min Opakování : při dobré trénovanosti denně

196 Palliativní přístup – prožitek – bezprostřední účinek – BLESKOVÉ UVOLNĚNÍ Zaměření : rychlé psychické uvolnění, okomžité zmírnění stresů Průběh : bleskově uvolněte svalstvo celého těla jako loutka, které jsme přestřihli vodící šňůrky Místo : kdekoliv Doba : v okamžiku prožívání náročné situace Trvání : několik sekund do pocitu uvolnění Opakování : v každé stresové situaci Použití : v soutěži při prožívání náročné situace

197 Aktivace - AKTIVAČNÍ DÝCHÁNÍ Zaměření : odstranění nízké úrovně aktivačního prahu Průběh : rychle a hluboce vdechujte. Pozornost soustřeďte na vdechování, vydechování je samovolné Místo : v klidném prostředí Doba : v klidném období dne Trvání : 2 – 3 min. Opakování : 2x až 3x denně Použití : před soutěží a během ní, vždy o okamžicích oslabeného napětí

198 Etiologický přístup – příčiny – úkol. cvičení POZITIVNÍ MYŠLENÍ Zaměření : transformace negativních myšlenek, zacházení s vlastními slabostmi Průběh : prvním krokem k pozitivnímu myšlení je rozpoznání destruktivního myšlení, změny dosáhneme přerušením negativního myšlení „stop“, „stůj“ a pod., změna na konstruktivní např.neg. „ pokud nyní selžu, jsem vyřízený“ - přeměna – poz. „ na tuhle šanci jsem čekal“ apod. Místo : v průběhu dne Doba : při objevení destruktivních myšlenek Trvání : sekundy až minuty Opakování : vždy v případě potřeby

199 E. přístup – konfrontační cvičení STRESOVÉ CVIČENÍ Zaměření : zvýšení odolnosti vůči vnějším činitelům Průběh : zařiďte při tréninku situace, které v soutěži působí stresově např. diváckou kulisu nebo neustálé znevýhodňování Místo : tréninkový proces Doba : při tréninku Trvání : různé, podle příčiny rušení Opakování : jednou týdně

200 Etiologický přístup – uvolňující cvičení DĚLAT „ JAKO KDYŽ“ Zaměření : motivace, sebejistota, pozornost Průběh : zavřete oči, pravidelně dýchejte, vnitřním zrakem vytvořte symbolický obraz např. „ skála“ jako symbol stability a jistoty, „leopard“ jako symbol odrazové síly etc Místo : 1. – 3. krok v nerušeném prostředí, 4. při tréninku Doba : v klidné chvíli, později v průběhu tréninku Trvání : 5 – 10 min. Opakování : jednou denně Uplatnění : před začátkem soutěže

201 Motivační cvičení – vnitřní pocity „ POCIT VÍTĚZSTVÍ“ Zaměření : stupňování motivace, rozvoj optimismu Průběh : v pohodlné poloze zavřete oči, pravidelně dýchejte, vzpomínejte na některá předcházející vítězství, vhodná je sugestivní formulace „ jsem vítěz“ Místo : v nerušeném prostředí Doba : v klidné části dne Trvání : 10 – 15 min. Opakování : jednou denně ve stejnou dobu Použití : bezprostředně před rozcvičením k soutěži

202 Motivační cvičení – vnější pocity „ IDOL“ Zaměření : překročení vlastních technických a technických možností Průběh : při tréninku se plně ztotožňujte se svým idolem a chovejte se tak, jako byste žádoucí vlastnosti už měli Místo : tréninkový prostor Doba : kdykoliv při tréninku Trvání : totožné s trváním tréninku Opakování : jen příležitostně

203 Koncentrace „ SKLENĚNÁ KOULE“ Zaměření : udržení koncentrace, odstranění vnějších rušivých vlivů Průběh : představte si sami sebe v imaginárním ochranném prostoru např. skleněná koule, uchylte se do tohoto prostoru pomocí nacvičené spouště – např. ruka v pěst ( v napětí) a prožívejte scénu jako aktivní pozorovatel Místo : v nerušeném prostředí, později v soutěži Trvání : 5 – 10 min.

204 Dovednostní cvičení na aktivaci pohybového aparátu „ SEBEKONTROLA“ Zaměření : upřesnění vlastního pohybového provedení Průběh : sledujte záznam vlastního pohybového provedení v pohodlné poloze. Hodnoťte pro Vás nejasné technické úseky a promluvte o nich s trenérem. Místo : v nerušeném prostředí Doba : mezi tréninky Trvání : závislé na poznatcích Opakování : podle vlastního uvážení

205 Dovednostní cvičení – poznávací procesy „ PŘESNÉ VNÍMÁNÍ“ Zaměření : zlepšení přesnosti pozorování, zraková paměť Průběh : po shlédnutí videozáznamu zavřete oči a popište svému trenérovi to, co jste viděli. Vzájemně pohovořte o vynechaném a chybném. Místo : v nerušeném prostředí Doba : kdykoliv Trvání : podle předlohy

206 Literatura : Seiler, R., at. El. (1996). Psychotrénink ve sportu i v životě. Praha : Olympia. Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus.

207 Otázky : Význam psychologické přípravy. Co je psychologický trénink. Základní psychotréninkové principy. Etiologické použití psychologických cvičení Paliativní použití psychologických cvičení

208 Psychologický vývoj jedince se zaměřením na emoce

209 P PP Pohybová aktivita a motorická výkonnost O B D O B Í D Ě T S T V Í

210 HAYWOOD (1993) Primitivní reflexy (spontánní, prenatální postnatální) Posturální reflexy (vzpřimovací, postojové, poziční) Definitivní motorika (lokomoční, manipulační, balistické pohyby)

211 16 měsíce Obrázek = 50% dětí dovednost zvládlo

212 Prvotní vývoj motoriky (manipulace a vzpřimování) Převzato MEINEL und SCHNABEL (1987)

213

214 SHODA převažuje ( maximální rozdíl 3 měsíce ) Prameny: Milestone Bayley, Shirley, Denver Developmental Screening Test Posuzovací škály ranného motorického vývoje

215 Ukázka motorického vývoje (z rodičovského deníku) Osoba A Osoba B (3,70 kg - 55cm) (3,40 kg - 54 cm)

216 Upraveno podle MEINEL und SCHNABEL (1986 ) a BERDYCHOVÁ a KOZLÍK (1967) a STRAKOVÁ (1967) a další let zlepšení až %

217 OBECNÉ POŘADÍ ROZVOJE: obratnost rychlost vytrvalost síla od 8 do 15 let Upraveno a zjednodušeno podle: WOLAŇSKI (1973) ***** PERNICOVÁ (1980) MORAVEC (1991) …....… Senzibilní období rozvoje motorických schopností Věk VÝSLEDKY NEJSOU KONZISTENTNÍ ?!?

218 Poznámky: Každý rok o 10 % více více speciálního a méně všestranného rozvoje Podle KUČERA (1996)

219 Vývoj forem pohybu (cyklický akt - běh) Iniciální fáze slabá extenze * paže u těla faze letu malá Základní forma lepší extenze * paže vodorovně zřejmá fáze letu Konečná forma úplná extenze * paže vertikálně * úplná fáze letu

220 1.rokLezení 2.rokPřelézání Chůze 3.rokBěh Běh-6 let Běh-18 let Převzato MEINEL und SCHNABEL (1987)

221 Vývoj forem pohybu (acyklický akt - hod) Iniciální fáze jen předloktí * slabá rotace trupu * nohy v klidu Základní forma nápřah stranou i vzad * rotace ramen * krok vpřed téže nohou Konečná forma zášvih paží a 2. paží vyvážení * zřejmá rotace celého těla * krok vpřed 2. nohou

222 Chytání-3 roky Chytání-6 let Hod-3 roky Hod-6 let Hod-18 let Převzato MEINEL und SCHNABEL (1987) Chytání-18 let

223 Převzato MEINEL und SCHNABEL (1987) Konečná forma JEMNÁ - VARIABILNÍ „JEMNÁ - VARIABILNÍ“ optimální rozsah, dynamická rovnováha, přesné a variabilní provedení Základní HRUBÁ forma „HRUBÁ“ malý rozsah, statická rovnováha, provedení bez hrubých chyb

224 Hody Kopy Běhy Skoky Chytání Údery Poskoky Přeskoky věk „nezralý“ dokonalý stupeň (u 60%) Upraveno podle: MALINA & BOUCHARD (1991) P Ř E H L E D

225 Video-ukázky počáteční fáze a konečné formy osvojení pohybových aktů v ontogenezi (viz příloha) Iniciální fázeKonečná forma Běh Převzato z Qualitative analysis of movement. HUMAN KINETICS (2003) Výskok Chytání Hod Kop

226 Převzato MEINEL und SCHNABEL (1987) Konečná forma JEMNÁ - VARIABILNÍ „JEMNÁ - VARIABILNÍ“ optimální rozsah, dynamická rovnováha, přesné a variabilní provedení Základní HRUBÁ forma „HRUBÁ“ malý rozsah, statická rovnováha, provedení bez hrubých chyb

227 Psychologie emocí Tělesná výchova nabízí mimořádné emoční situace Pojem emoce z lat. ( ex = ven, movere = pohybovat ) Pohnout něčím ven, etymologicky blízko k motivaci Oba pojmy akční x zklidnění motivace směřuje k dosažení cíle Emoce je akce, důsledek situací, které dosažení cíle ohrožují nebo vylepšují Ohrožení cíle – negativní emoce Pohyb k dosažení cíle – pozitivní emoce

228 Motivace a emoce Cíl má motivační schopnosti, emočně anticipován jako atraktivní Emoce – podtrhují spíše zážitkovou kvalitu Motivace – spíše cíl, směr, program aktivity Emoční reakce – poznávací, prožitková, neurovegetativní (Var Cor), motorická funkce Strach x úzkost (nejsou hranice) –výraz obličeje (očí) nutno zvyšovat oční kontakt x obezita ze starostí Negativní emoční výkyv delší než pozitivní, neúspěch zesiluje negaci

229 Racionální a emoční přístupy ve sportu i v životě Racionální analýza oslabuje emoce Priorita emocí – zážitek z přítomné realit Doména rozumu – zpracování informací Při kontrole emocí – habituace – „ opakováním vše zevšední“. Určití lidé mohou být traumatizováni podněty, které jiným nevadí – např. čekání ve frontě Prostor pro emoce je mezi subjektem a prostředím, nelze reagovat na to, co je nám lhostejné

230 Emoční vztah k prostředí Stále více se vzdalujeme od způsobu života, kterému byl člověk emočně a fyziologicky přizpůsoben Tisíce let zastaralé emočně vegetativní vzorce Příprava na pohybovou akci – termoregulace, pocení, TF, DF, adrenalin, glukóza Vše účelné pro výkon – pokud nenásleduje výkon – poškození zdraví – význam sportu Emoční vztah vzniká mezi subjektem a jevy vnějšího světa Proto radikální sebevýchovné postupy max. redukce závislosti na vnějším světě – bojová umění etc.

231 Filosofie závislosti na vnějším světě Stoicismus ( 3. st. př. nl.), nejmoudřejší a nejsvobodnější je ten, kdo nic nepotřebuje –předpoklady pro odolnost (např. samurajové) Současná společnost –riziková, výkonová, větší nároky na psychiku Seneca „ většina lidí chce žít co nejdéle, potácí se mezi strachem před smrtí a životními útrapami, nechtějí žít a nedovedou zemřít“ Obojí stejná příčina – nespokojujeme se s přítomností (sport = přítomnost např. koncentrace, prožitek Problém vztahu minulosti, budoucnosti a přítomnosti

232 Model emocí (Lazarus 1991) Pětistupňový model v průběhu emoční situace Událost – něco se přihodí, co má vztah k našim cílům ( poznámka, gesto, nehoda) Vnímání události – zrakem, sluchem etc. Vyhodnocení události – hodnota cíle ovlivní sílu emoce Vyhodnocení je ovlivňováno – fyziologickým stavem Odpověď na vyhodnocení – kognitivní nebo emotivní obvykle 1. část převažuje, emoce 1 sec. ale i celý život –kognitivní část musí potlačit emotivní

233 Tvoření emocí podle rychlosti vzniku, intenzity a délky trvání Afekty – prožitky probíhající bouřlivě, krátkodobě často bez kontroly chování, mimika, snížená sebekontrola, seberegulace Typické afekty – hněv, strach, radost etc Oscilující afekty – naděje, obava Nálady – déletrvající emocionální stav, nižší intenzita, subjektivní, nemusí se vytahovat k určitému jevu, změny v průběhu dne, euforie – zdravé osoby, norma, spíše deprese – anxiózní osoby Vášeň – silný, hluboký, dlouhotrvající citový vztah

234 Užitečné myšlenky „ Události nezneklidňují, zneklidňuje názor, který na ně máme“ Epiktetos : Enchenridion „ Neexistuje nic dobrého či špatného, to jen myšlení to způsobuje“ W. Shakespeare : Hamlet Morální rovina „ z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není vraždou“

235 Seligmanův model - naučený optimismus Kognitivní zvládnutí emoční události Založeno na vztahu optimismu a pesimismu Optimismus – pozitivní nálada, pesimismus – deprese Optimismus – úspěch je niterný a trvalý, neúspěch zevní a dočasný Pesimismus – úspěch dočasný, nepříznivé jevy trvalé Seligman - lidé se sklonem k pesimistickému výkladu se mohou naučit optimismu, ABC – záporný výrok, DE - změna na optimistickou odpověď

236 A B C D E A Adversity ( nepřízeň osudu ), naučit se rozlišovat, pesimista – nepříznivý i úspěch „byla to jen klika“ - B Beliefs ( přesvědčení ), cosi myslíme o nepříznivých událostech př. „jsem smolař, stálá zranění“ - C Conseqvences ( důsledky ), citové a další př. „ mohu dělat něco jiného“ - D Disputation ( debata ), existuje pro to, co se stalo jiné vysvětlení ? Př. „ to potká spoustu lidí, není to důležité“ + E Energization ( dodání síly ), optimističtější chápání situace př. „ jiný závod, spolupráce“ +

237 Stadijní pojetí vývoje člověka Vývoj nepostupuje rovnoměrně Mimořádné změny, relativní ukončení časového období Respektovat vývoj, adekvátně stimulovat a v daném období rozvíjet, např. všestrannost Ve vývoji tři roviny – tělesné funkce, emoční život, intelektuální vývoj Hlavní úkol – od úplné závislosti na rodičích k úplné samostatnosti Vliv tělesné výchovy na emoční rovinu vývoje

238 Závislost na rodičích – z pohledu dcery vedení ve sportu i v životě, K. Čapek O.Ž. 4 roky : Můj tatínek umí všechno. 5 let : Můj tatínek toho spoustu ví. 6 let: Můj táta je chytřejší než tvůj táta. 8 let: Můj táta neví úplně všechno. 10 let: Kdysi dávno, když byl táta dítě, to na světě vypadalo úplně jinak. 12 let: O tom táta nemá pochopitelně ani páru.Je moc starý, aby si vzpomněl na dětství. 14 let: Na otce vůbec nedejte. Je tak staromódní! 21 let: Otec? Můj Bože, ten je tak zoufale mimo.

239 Závislost na rodičích 25 let: O tomhle táta něco málo ví, ale to je pochopitelné, když už je na světě dlouho. 30let: Možná bychom se měli zeptat táty, co si o tom myslí.Vždyť má spoustu zkušeností. 35 let: Neudělám nic, dokud se neporadím s tátou. 40 let: To by mě zajímalo, jak by si s tím poradil táta. Byl tak moudrý a tolik toho zažil. 50 let: Dala bych všechno na světě, kdyby tu teď byl táta a já si s ním o tom mohla povídat. Škoda, že jsem si dřív nevážila toho, co on všechno ví. Mohla jsem se od něj hodně naučit.

240 Charakteristické rysy tréninku mládeže Primárně proces učební, vzdělávací a sekundárně výkonnostní Perspektivnost přípravy, výsledky s mnohaletým odstupem Chyba - napodobování tréninku dospělých Chyba – nesprávné chápání soutěží Chyba – rozpaky nad akcelerovanými jedinci Chyba – opomíjení sociálních vztahů Chyba – nízká stimulace emočních vlastností, např. nesouhlas s cílem přípravy

241 Vývoj emočního života - první životní období Člověk – inteligence a složitost nálad, pocitů x ostatní první životní období asi do osmnáctého měsíce, období „sacího reflexu“ z emočního hlediska nejdůležitější vztah matka – dítě E. From – Umění milovat do života nutný postoj – základní důvěra Důvěra ve vnitřní i vnější svět, těžká překážka nízké sebevědomí pohybové výkony reflexivní - plavání

242 Druhé životní období druhý a třetí rok života, rozlišování sebe od ostatního světa K obhájení sebe – prostředky především agrese, zlost, strach z neznámého – proto opakují známé hry - projekce - ve druhém se odehrává něco jiného, obtížné k pochopení, introjekce ( zvnitřnění ), rodiče stupňují zlost, dítě také nezralá, zlá agrese, z této doby nesmiřitelná hlavním úkolem –pocit autonomie, vědomí odlišnosti

243 Třetí životní období vytváří se prostor pro vznik iniciativy, 4 – 6,7 rok života komplikovanější vztahy mezi lidmi, soupeřivost, žárlivost –sourozenci, rodiče, ambivalentní pocity Význam pohybové hry schopnosti a dovednosti, explorační (objevné) až hry s pravidly, znaky hry : symboličnost, spontánnost, fantazie a citová účast, tři okruhy problémů 1.Porozumění hře a pochopení fair – play, neformální pravidla 2.Prožití procesu usmíření a hledání partnera 3.Pochopení sociálních norem – věnovat pozornost správným znalostem pravidel, postoj učitele

244 Čtvrté životní období 7 – 11, 12 let – období relativního klidu Školní vzdělání více teoretické, pohybové aktivity i mimo školu Dítě je soustředěnější, šikovnější schopnost spolupráce, základ charakteru, cesty k úspěchu symbolizuje sport – vytrvalost, houževnatost, aktivita nutnost zařadit se do aktivit ( i pohybových), jinak pocity méněcennosti sport a TV omezuje negativní pocity např. individuálním hodnocením nikoliv normativním

245 Páté životní období Pubescence – mimořádné orgánové změny, konflikt mezi přejatými postoji a nově utvářenými, náročné změny postojů Hlavní úkol tohoto období –získání pocitu identity ( kdo jsem, co musím, kam patřím ) Tělesná výchova značně přispívá k utváření pocitu identity –hodnota zdraví, zdatnosti, mentální hygieny Z hlediska identity podstatný věk 8 – 15 let, ženský a mužský životní princip Utváření identity nevíce ohroženo ve stř. školním věku, pohybové nedostatky – posměch a odmítání Funkce TV – preventivní a terapeutická, obtížné období

246 Šesté životní období Adolescence, období navozování dospělých rovnoprávných vztahů Rozdělení adolescentů na výkonnostní a rekreační sportovce Zvládnutí práce s ambivalentními pocity Proměnlivá akcentace tří podstatných oblastí pohybových aktivit – fyzická prožitkovost - sociální hledisko - psychologická oblast

247 Literatura : Machač, M. et al. (1985). Emoce avýkonnost. Praha : SPN. Lazarus, R. (1991). Emotion and Adaptation.. New York : Oxford. Seligman, M. (1991). Learned Optimism. New York : Knopf.

248 Otázky : Psychologie emocí ve sportu. Rychlost, intenzita, délka emocí Seligmanův model emocí Charakteristické rysy tréninku mládeže ve vztahu k emocím Model emocí – Lazarus

249 Literatura : Šimek, J. (1985). Lidské emoce a pudy. Praha : Lidové noviny. Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus.

250 Otázky : První životní období a význam pohybu. Druhé životní období a význam pohybu. Třetí životní období a význam pohybu. Čtvrté životní období a význam pohybu Páté životní období a význam pohybu.

251 Kreativita v tělesné výchově a sportu

252 P říčiny, druhy, příznaky a rehabilitace P O R U C H Y l i d s k é m o t o r i k y

253 MOTORICKÉ PORUCHY „Nemotornost“ Retardace Infantilizmus Debilita Imbecilita „Idiocie“ (vyjádřeno analogicky IQ) Motorický kvocient MQ průměr 100 bodů směrodatná odchylka 15 bodů Vývojové „opoždění“ (rozpor mezi biologickým zráním a kalendářním věkem větší než 3 roky = známka ranného poškození mozku) Test motorického věku (viz dále) Výrazná retardace a „zaostalost“ (ustrnutí motoriky na úrovni ranného dětství - kojence, batolete) endo - exogenní (organické, anatomické, fyziologické, neurologické- pyramidální a extrapyramidální / centrální a periferní, psychologické - nemoc, úraz) Upraveno podle MĚKOTA (1985) Příčiny:

254 Motorická zaostalost zaostalost souvisí s mentální retardací (98 % mentálně postižených je též motoricky, 70 % zaostává v učení). Výzkum v NSR n * Korelace IQ / MQ (deficit intelektu má užší vztah s motorickým kvocientem) SCHELING (1979) periferní centrální hypo-hyper hypo-hyper mobilita (nadměrný kloubní rozsah u žen) atrofie atrofie - myopatie (svalová degenerace) obrny obrny lokální (poškození motoneuronu - ochablost) dysbalance dysbalance (držení těla: posturální svaly zkrácené, fázické svaly ochablé) Obrny, plegie, parezy, paraplegie (polovina těla) hemipareza LMD: hemipareza až plégie (ochrnutí jednostranné vertikální)Apraxie (hypo-hyperkineze /chudost-neklid) Třídění:

255 Upraveno podle OZERECKIJ (1923) Příznaky: Motorická zaostalost = „hranatost, tuhost, chabost, pomalost, těžkost, hrubost, trhanost, nestabilita, nekoordinovanost, anomálie, primitivnost, nepřizpůsobivost“ KIPHART (1973) HODNOCENÍ: forma pro let (skóre  +/- body) * motorický mínus kalendářní věk (rozdíl 5 let = motorická idiocie)

256 REHABILITACE Souhrn veškeré péče při onemocnění, úrazu, vadě (reparace, restituce) SRDEČNÝ(1977) funkce: re-edukační obnovení, navrácení hybnosti kompenzační vyrovnání, nahrazení, podpoření pomůckami Význam pro praxi: Tělovýchovný odborník (učitel, tréner, cvičitel) MUSÍ znát účinnou diagnostiku (tedy včas odhalit a rozeznat postižené dítě, zhruba určit druh poruchy podle příznaků) Zpracováno podle MĚKOTA (1983) Odborník pro zdravotní a léčebnou tělovýchovu (lékař, rehabilitační pracovník a další) pak zajistí účinnou PREVENCI i REHABILITACI

257 P o h y b o v á L A T E R A L I T A P rincip, formy, důsledky v praxi

258 LATERALITAupřednostňování jedné strany LATERALITA = upřednostňování jedné strany párové orgány, např. končetiny + smyslové orgány (hlasivky, oči, uši) LATERALITA LATERALITA ( z řeckého “latus” – strana, bok) = strukturální a funkční nadřazenost preference jedné strany těla nad druhou -týká se kvality funkce z hlediska přesnosti + účelnosti provedení přesnosti + účelnosti provedení (nikoliv např. svalové síly) ambidextrie opakem laterality je ambidextrie = stranová nevyhraněnost (též ale jde o vyšší kvalitu dovednosti -viz „obounohý“ fotbalista apod.) Podle KOVÁŘ (2002) raději, snadněji a úsporněji -projevuje se tím, že člověk raději, snadněji a úsporněji provádí určité činnosti jedním z párových orgánů ( dává mu pravidelně přednost před druhým) Vymezení pojmu

259 * Zkřížení cca 80 % eferentních drah nervů Podle SOVÁK (1978) Podle KOVÁČ (1976) Princip laterality * jedna hemisféra řídí dané činnosti, druhá jiné (viz poznámka dole) * pohybovou akci jedné strany těla řídí opačná hemisféra SPERRY R. W. ( ) prokázal, že pravá polovina mozku je dominantní při řešení prostorových, hudebních a dalších aktivit, levá polovina při analytických a verbálních úkolech. V roce 1981 Nobelova cena (funkční specializace hemisfér)

260 * G O E T H E * L e o n a r d o d a V I N C I * v a n B E E T H O V E N ( l e v á c i ) * J i ř í T R N K A ( a m b i... ) a) vertikální spinální reflexy spinální reflexy (obranné pohybové akce) limbické šablony limbické šablony (pohybové vzorce v motorické paměti) cerebrální programy cerebrální programy (variabilní, kreativní pohybové programy) b) horizontální dextrie dextrie (pravostranná preference) synistrie synistrie (levostranná preference) ambidextrie (sinistrie) ambidextrie (sinistrie) (nevyhraněná preference, nebo naopak mistrovství) Řízení pohybu

261 * G O E T H E * L e o n a r d o d a V I N C I * v a n B E E T H O V E N ( l e v á c i ) * J i ř í T R N K A ( a m b i... ) a) vertikální spinální reflexy spinální reflexy (obranné pohybové akce) limbické šablony limbické šablony (pohybové vzorce v motorické paměti) cerebrální programy cerebrální programy (variabilní, kreativní pohybové programy) b) horizontální dextrie dextrie (pravostranná preference) synistrie synistrie (levostranná preference) ambidextrie (sinistrie) ambidextrie (sinistrie) (nevyhraněná preference, nebo naopak mistrovství) Řízení pohybu

262 zrakovost *rukovost * nohovost * otočivost * směrovost * zkřížená lateralita (paže - nohy) I ndex dominance x p ravá x pravá + x levá. 100 pravá levá Podle SCHILLING (1972) Podle BOŽENIKOV (1985) Formy laterality

263 Podle MAYEROVÁ a MAYER (1971) Otáčivost – asymetrie kolem svislé osy těla (skoky v krasobruslení, obraty v gymnastice a v tanci, obrátky v plavání) Směrovost – lateralita směru pohybu – odchylka od přímého směru (odchylka v chůzi bez zrakové kontroly: RR RR - 49 % / LL LL - 41 %, plavání: RR RR 53 % / LL LL 43 %, jízda lodí na velké vodní ploše apod.) Příčiny nejasné R L Příčiny nejasné – nejčastěji souvisí s rukovostí ( R - rotace vlevo / L - vpravo) Plavání 50 m bez zrakové kontroly (20 osob)

264 anamnestické dotazníky anamnestické dotazníky – dotazy na různé typy činností (držení příboru, odemykání dveří, manipulace s míčem apod.) Testování laterality: pozorování pozorování (hlavně u malých dětí) sledování anatomicko-fyziologických zvláštností (měření délky, váhy, spíše jde o fyzické preference, nikoliv funkční) různé nestandarizované testy (navlékání jehly, míchání karet, tleskání, posun stoličky nohou apod.) standardní testy standardní testy – hodnotí také stupeň preference Podle KOVÁŘ (2002)

265 Kreativita v tělesné výchově a sportu Vstupní úkol Jste trenérem, učitelem a máte zlepšit výkonnost svých svěřenců. Co byste v dané situaci dělali ? Zkuste stručně napsat, jak byste postupovali, co budete řešit nejdříve K vyhotovenému řešení se vrátíme po určitém čase

266 Význam kreativity v tělesné výchově a sportu Creare – tvořit kreativita – tvořivost Proč o ní mluvíme ? v současné tělesné výchově a sportu značně vyrovnané výkony učitel, trenér musí přijmout řadu inovací nové tréninkové postupy problém všestrannosti a specializace biomechanická problematika vztah techniky a kondiční přípravy Aplikace v TV – pracujeme buď tvořivě nebo stereotypně

267 Neomezené možnosti omezují tvořivost brainstorming J. Menzel : „ tvořivost roste, pracujete-li v nějakých mezích, proti odporu tvořivý obor – reklama – pravidlo NÁHRADY Reklama NIKE – vzduchový polštář, hasiči, plachta, „podstatný je vzduch“ V – výrobek, bota Z – znak, polštář proti otřesům S – symbol plachty zachraňující život, tlumí dopad jako bota S – nahrazen výrobkem V, proces náhrady - algoritmus

268 Překážky tvořivosti Kritická povaha – aktivace v přípravné fázi nízká, zatuhnutí postojů Druh osobnosti – „uchovávatelé“ – drž se toho co funguje, „přizpůsobení“ – nečeř hladinu, Nevhodná dieta- málo bílkovin a polysacharidů, dělená strava progres Špatná tělesná kondice Strach – aktivace limbického systému, malá důvěra ve vlastní schopnosti Netvůrčí řešení konfliktů – kreativnější kompromisy Negativní vztah ve skupině – např. rodina, práce

269 Překážky tvořivosti Myšlenková nepružnost – nutné přesné soustředěné pozorování Neschopnost změnit úhel pohledu Potřeba moci a kontroly – „já mám vždy pravdu“ Pesimismus - nižší tvořivost Časová tíseň - ve škole málo času Nesouměrnost úkolu a schopností – Csikszentmihály, pohroužení do úkolu, teorie plynutí

270 Etapy tvůrčího procesu 1.Zpozorování problému ( orientace) Umění objevit nedostatek, v trenérské práci objevit chybu ve sportovním výkonu 2.Přesnější stanovení cílů ( preparace) Zjišťování všech dostupných informací 3.Hledání řešení ( inkubace) Zvažování všech i neobvyklých řešení 4.Objevení řešení ( iluminace) Pocity nejistoty etc. 5. Provedení řešení ( realizace) Převedení nápadu do reality, kinogramy, modely

271 Jak řešit problémy ve sportu tvořivěji ? TV a sport- mnoho problémů – managerské (např. sponzoři), sociální ( např. konflikty), trenérské, psychologické etc. řešení v obecné rovině 1.Přípravná etapa a.Jasné definování problému b. přesné definování cíle 2.Řešení samostatného problému a.Formulace ideálu b.Překážky v dosažení cíle c.Hledání postupů k cíli d.Zvolení jednoho postupu nebo jejich kombinace

272 Příklad – zlepšení techniky disciplín u mladého vícebojaře 1.Přípravná etapa 1.1. Jasné definování problému – vrhačské disciplíny dobré ale minimální rozdíl mezi skokanským a sprinterským během, slabé výsledky ve skokanských disciplínách, zřetelné v důležitých soutěžích 1.2. Jasné definování cíle – atlet musí být schopen uvědomit si i při max. psychické tenzi polohu pánve a tím i polohu pánve především v předodrazové fázi skoků

273 Příklad 2. Řešení problému 2.1. Formulace ideálního cíle – schopnost udržet optimální polohu pánve a tím i úhel zdvihu kolen i v únavě 2.2. Překážky v dosažení ideálního cíle – příliš velké volní úsilí, malá citlivost k vlastním pohybům při velké psych. tenzi 2.3. Podstata překážek – příliš velká koncentrace na výsledek 2.4. Překážky se minimalizují za těchto podmínek – závod vnímat jako trénink, snižovat sebekoncentraci 2.5. Hlavní rozpor – jak volní úsilí po vítězství „nasměrovat“ jinam, jak zvládnout polohu pánve

274 Příklad 2.6. Hledání postupů k cíli Postupy k cíli a.V tréninku nadměrně „podsazená“ pánev b.Skipping, zdůraznění zvedání kolen, v vodě, s lančem c.Nízké překážky – rytmizace a zvedání kolen d.Relaxace a koncentrační cvičení k uvolnění svalových smyček potřebných ve skocích e.3, 5, 7 kroková cvičení, podsunutá pánev, odraz přes patu f.Ideomotorický trénink – představa závodů - podsazená pánev

275 Příklad g. Pomocí PC vytvořit ideální techniku ( max. v, výška, hmotnost) - kinogram h. Skoky v posthypnotické sugesci, je sugestibilní ? i.Hledat řešení v jiných aktivitách –pravý bok – vrhy Okružní postupy a.Rehabilitační pomůcky, polohovací lehátko – bederní část k podložce b.Přístroj – zvukové signály při nedodržení techniky nebo el. Impulsy c.Nehodnotit výkon, pouze techniku

276 Příklad Konfrontace postupů, např b a f ideomotorický trénink s reflexí pohybu ve vodě Zvolení jednoho postupu nebo jejich kombinace Např. ideál konfrontovat s technikou Hlavní zásada: Jednoznačně určit podstatu problému a dosažitelný cíl

277 Literatura : 1. Howard, P. (1998). Příručka pro uživatele mozku. Praha : Portál. 2. Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus.

278 Otázky : 1. Význam kreativity v TV. 2. Překážky tvořivosti. 3. Etapy tvůrčího procesu. 4. Jak řešit problémy ve sportu tvořivěji ? 5. Životní styl sportovce a tvořivost.

279 Základní poznatky ze sociální psychologie Soc. psychologie základní teoretický psychologický obor socius – druh, společník socio – sdružovat Předmětem soc. psychologie – především meziosobní chování a vztahy, mezilidská komunikace a její formy, chování jedince ve skupině, ve společnosti Sport- vysoce společenská činnost se značným sociálním kontaktem, vazba na bezprostřední spolupráci, např. hry Metody sociální psychologie Sociometrická měření Specifické posuzovací škály Experimentální hry, uměle navozené-chování, př. výhra

280 KASA (1995)

281

282 Upraveno podle ČELIKOVSKÝ (1989)

283 Upraveno podle MĚKOTA (1985), DRDÁCKÁ (1979), HODAŇ (1992)

284

285 TĚLESNÁ KULTURA Tělesná výchova vzdělání-výchova Sport soutěž-výkon Sport pro všechny kompenzace-regenerace Turistika rekreace-poznání Empirické zkušenosti a vědecké poznatky ČLOVĚK osobnost - zkušenosti, schopnosti... Tělesný a pohybový rozvoj tělovýchovný proces Tělesné cvičení, přírodní a hygienické činitele Pohybové umění zážitek-zábava Upraveno podle KASA (1995)

286 Psychosociální funkce PA a kvalita života Kvalita života – souvisí s harmonickým začleňováním jedince do společnosti (afiliace, do prostředí, zábava) Dosavadní výzkumy PA ne jednoznačné argumenty pro přínos PA v životě člověka (nekontrolované vlivy) Výzkumy většinou ke zdraví a dlouhověkosti –není nejdůležitější vztahový rámec Stále více mnohoznačná konstrukce“kvalita života“ Není chápána normativně ale prožitkově – pohoda, životní spokojenost Kvalita života –vždy individuální, přesto ji lze definovat výčtem saturovaných oblastí

287 Afiliace – přijetí, začlenění do společnosti Sounáležitost – základní lidský instinkt – PA základní nástroj socializace, motorické učení nápodobou, začleňování do rodiny, školy, význam pohybové hry – děti x dospělí, klubismus – více propracovat Sociobiologové – fylogeneze – nízká sociální pozice spojena s existenčním ohrožením, lidské skupiny se v nouzi „outseidrů“ zbavují Výkonová společnost – model pro sociální srovnávání lidí, sport model konkurenčního prostředí – talentovaní výhody x zaostalí frustrace Integrativní a kohezivní procesy ve sportu velmi aktuální k řešení problémů minorit, nezaměstnaných, uvězněných

288 Posilování přírodní a kulturní jednoty člověka a prostředí Člověk – přírodní druh ale vytvořil si kulturní (umělé) prostředí Ve vztahu k přírodní podstatě umělé prostředí domestikační faktor s biodegradačními i pozitivními souvislostmi Motorická kompetence musí být uměle udržována dodatkovou námahou Důležitá komunikace s přírodou, outdoor, využívání přírodních sil ( slunce, voda vzduch, vítr) Ne dril ale prožívaná pohybová aktivita

289 Zábava – oblast kvality života a PA Člověk je většinu života veden k ovládání emocí Výchova je hlavně o tom, jak podřídit své emoce kognitivním procesům Nutné velké psychické úsilí, emoce jsou hlavním motivem jednání a chování Psychosomatická medicína – neschopnost vyjádřit emoce - směr k neurotickým obtížím Silný emoční zážitek – výrazné zkvalitnění života Člověk spontánně směřuje k emočním projevům,často ho to přivádí na scestí

290 Sociální percepce Rozdílný pohled na okolní svět vliv kvalita smyslů, stáří, nemoc, optimismus, sociální inteligence, APS, zkušenosti s pohybovými aktivitami etc Vnímání ovlivňuje -fyzický zjev, řeč, pohyb, chování -předcházející zkušenosti s lidmi -momentální vztah k daným lidem „velké plameny přinášejí hodně popela“

291 Chyby při posuzování druhých osob 1.Haló efekt – klamná sympatie 2.Implicitní ( skrytá) teorie osobnosti – nemusí docházet ke kumulaci kladných vlastností 3.Efekt shovívavosti – ovlivňuje vlastní hodnocení nebo blízké osoby 4.Projekce osobních vlastností – např. pravdomluvnost i u ostatních 5.Posuzovací stereotypy – předsudky o sociálních skupinách „ Occamova břitva“ Koukolík F. (1994) Housata a sv. Augustus

292 Lidská komunikace sdělování určitých významů na základě interakce Předpoklady Společný jazyk, lingvistické zákonitosti Relativně stejné vnitřní komunikační prostředí Společné vnitřní psychologické prostředí (potřeby, city etc) Řeč a psaný projev, symbolická forma Dnes – min. času a energie – max. informací SMS,Internet Umělecké vyjádření - nesdělitelné slovy (balet) Neverbální komunikace

293 Umění mezilidské komunikace Efektivní komunikace – základ spolupráce ve skupině 1.Umění ptát se – přednost otázky s otevřeným koncem X ano/ne 2.Umění naslouchat – parafrázujte komentáře partnerů - poznat smysl 3.Konstruktivní kritika – neobviňující způsob, přiměřené uznání 4.Umění věcného, přesného zadání úkolů 5.Asertivita – neúměrné prosazování svých názorů 6.Umění dát instrukce – možnost opakování obou stran 7.Nejdříve prosazovat nápad partnera, potom svůj

294 Neverbální komunikace „ už z dálky při pohledu na trenéra přesně vím, jak na tom jsem. Poznám to podle výrazu tváře, gestikulace, z jeho postoje. Může si říkat, co chce“ Další způsoby komunikace Tělesný kontakt – sport, prostor kolem sebe – soc. prostředí, agresivita Výraz tváře, výrazně komunikativní charakter, psychologie úsměvu (Nakonečný) Gestikulace – v situacích, kdy nelze použít řeč (sport)

295 Sportovní komunikace - specifika Verbální učení, nácvik složitých pohybů Je svěřenec schopen vnímat instrukce ? (únava, neúspěch) Komunikace při velké psychické tenzi Rozumí instrukci ale není schopen ji pohybově vyjádřit Nutné jasné, stručné, jednoduché pokyny Realizovat připravené jednoduché změny

296 Zdokonalování komunikace dotazník pro trenéra a svěřence vysvětlování postojů a dojmů z tréninku z hlediska sportovce i trenéra odpovědi na stejný problém Sportovec Věnuje trenér více pozornosti mě a málo ostatním ? Trenér Věnuji mu příliš mnoho pozornosti a málo ostatním ? S. Cítím, že mě trenér při tréninku povzbuzuje ? T. Mám dojem, že ho při tréninku povzbuzuji ? Škála odpovědí vždy - nikdy

297 Sportovní skupiny Z nestrukturovaného seskupení až skupina se strukturou Formace, cíl, přitažlivost, koheze – odolávání tlakům Různý vliv členů skupiny Pozice – ve skupině relativně stálá ( trenér, otec) Status – hodnocení ostatními, prestiž ( olympijský vítěz, začátečník) Role – chování a jednání, které očekáváme ( rozhodčí)

298 Dělení malých skupin z psychologického hlediska Skupina - lidé se mezi sebou znají, trvalejší svazek, společný cíl, přímo komunikují ( face to face), společné normy, sociálně na sobě závislí Skupina formální – má strukturu, je zakládána institucí, předpisy ( fotbalový tým ) Skupina neformální – spontánní vznik, respektuje potřeby a emoce jednotlivců, formální v neformální, ne naopak Skupina vlastní – nadhodnocování, sounáležitost Cizí skupina - až agresivita, zákaz kontaktu etc.

299 Způsob vedení skupiny Autoritativní vedení – striktní příkazy, plnění, účast v dění vynucená, spokojenost malá, výkon značný ( Tichonov) Seberealistické vedení – volnost, bez příkazů, bez kontroly, atmosféra uvolněná, chybí jistota cíle, práce, organizace, výkon malý Demokratické vedení - vzájemný respekt, dohoda o činnosti, vedoucí vyžaduje názory podřízených, důvěra, proti autoritativnímu vedení výkon nižší ale trvalý a kvalitní

300 Ovlivňování jedince ve skupině Konformita a respektování skupinových norem – značné interindividuální rozdíly, tolerance ve skupině ( boxeři x šachisté) Peer program k ovlivňování jedince ve skupině Peer – spolužák, od kterého přijímá skupina informace lépe než od dospělého, př. Zdravý způsob života, 4 lekce 1.motivační, proč zdravý způsob života, úkoly peeraktivistů 2.hledání lepších možností – význam cvičení 3.dovednost odmítat – např. cigaretu 4.potvrzení získaných poznatků

301 Vztahy ve skupině Sociogram Dotazníky např. ADOR POZ – pozitivní zájem rodičů HOS – hostilita – odmítání rodiče dítětem DIR - direktivnost AUT - autonomie – míra volnosti NED – nedůslednost z pozice dětí

302 Klasifikace konfliktů Konflikt – náročná životní situace, podstatou je spor klasifikace podle počtu zúčastněných 1.Intrapersonální ( vnitřní konflikt jedné osoby) 2.Interpersonální ( nejméně 2, meziosobní ) 3.Vnitroskupinové ( uvnitř skupiny ) 4.Meziskupinové

303 Klasifikace konfliktů podle psychologické charakteristiky 1.Konflikty představ – ( kognitivistické konflikty ), jedna strana má na mysli něco jiného než druhá 2.Konflikty názorů - od 1 se liší v hodnocení, např. hráči i rozhodčí mají stejnou představu o pravidlech ale rozdílný názor na konkrétní situaci 3.Konflikty postojů – emoční a volní zabarvení – 2 lidé hodnotí čin třetího jako statečný, 1 zdůrazňuje riziko, 2 se ztotožní 4.Konflikty zájmů – motivační, o něco“ buď já nebo on“

304 Příklad řešení konfliktů – konstruktivní hádka 1.Nutný souhlas obou stran a přítomnost třetí osoby – směr diskuze 2.Řešení co nejdříve po incidentu 3.Vyjasnit důvod „proč“ 4.Cílem vysvětlit problém, ne urazit 5.Snažit se o sblížení, účastníci budou opět nuceni spolupracovat 6.Obě strany konstruktivní řešení – návrh ( omluva, náhrada ) 7.Konkrétnost – neodbočovat „ jsi stejná jako tvoje matka“

305 Literatura : 1. Slepička, P.(1988). Psychologie koučování. Praha : Olympia. 2. Kobylka, J. (1986). Psychologie sportu pro trenéry. Praha : Olympia. 3.Dovalil, J. et al. (2002). Trénink a výkon ve sportu. Praha : Olympia.

306 Otázky : 1. Sociální psychologie a sport. 2. Metody sociální psychologie 3. Sociální percepce. 4. Lidská a sportovní komunikace 5. Zdokonalování komunikace

307 PROŽITEK A PROŽITKOVOST Výkon a výkonnost Fyzické zatížení a zatěžování Prožitek x výkon

308 Psychologie lidem – Philip Zimbardo 2008 bez rozboru životních okolností jsou psychologické úvahy jednostranné ( interdisciplinárnost ) psychologie z laboratoří, klinik, výzkumných ústavů k veřejnosti – např. psychologická cvičení od psychologie dispoziční ( osobnost, charakter ) k situačním proměnným, možnosti tělesné výchovy

309 Prožitek a tendence k jeho vyhledávání neustálá změna je životní skutečností vyhledávání prožitku má evidentně adaptivní hodnoty genotyp, fenotyp, dlouhodobé a krátkodobé adaptace v dávných dobách, nové zdroje potravy – zvýhodnění dobrodružnějších typů, inklinují k průzkumným tendencím příliš dobrodružné typy, riziko, nižší šance na přežití dnes pohodlí, bezpečí, civilizace základní životní potřeby bez prožitku, bez riskování života deprivace v prožitkové sféře,„heparinový vrah“ tendence vyhledávat prožitky velmi individuální

310 „BOJ!“ Stresová situace =„alarm“ lidského organizmu „ BOJ nebo ÚTĚK“ (odkaz předků)

311 Pojem prožitek laická veřejnost „ jde o vzrušení, které lze dosáhnout v tzv. adrenalinových činnostech, co nejvíce si užít podle zájmové sféry dotazovaného prožitek tak do souvislostí s „viditelnými“ aktivitami dnes málo času – nejrychlejší intenzivní prožívání bez časově náročné přípravy fyzické rizikové aktivity ( zdravotní důsledky) prožitky chemické povahy ( drogy, alkohol, anabolika) finanční oblast ( gamblerství ) porušování morálních norem, krádeže (děti bohatých) nevázaný život v sociální oblasti

312 Pojem prožitek Složitá problematika, pro mnohé nejasná Lze vycházet z definice (HARTL, 2000) „ prožitek autentický – authenic experience“ základní obsah psychiky 1.Citově zabarvené vnímání aktuálního (dramatického) životního okamžiku 2.Náhlé poznání vzniklé zhodnocením okolní skutečnosti - kreativita Hlavní podstatou je vnitřní akceptace individuem x nelze simplifikovat (rychle zjednodušovat) do podoby zvolené činnosti Csikszentmihály – flow experience – zaujetí, pokud tento stav trvá, člověk zapomíná na nepříjemné skutečnosti Jachta, četba

313 Prožitek v motivaci sportovních aktivit Biologický – např. aerobní běh Fylogenetický – bojové sporty Sociální – základ hra Vliv technizace – prožitky divácké a pasivně virtuální Starověk např. jóga x současnost antidepresiva

314 Typologie pohybových prožitků 1.Vertiginální ( vertigo) závrať poloha a rychlost pohybu, dítě – houpání, lunaparky, akrobacie, skoky atd. strach – zvratová teorie Kern 2.Prožitky agonistické ( soupeřivé) přednáška soutěžení a soupeření, lov a boj lidská přirozenost – rituál a symbol sport 3.Prožitky aleatorické (alea – herní kostky) prožitky spojené s hazardem, sázení, loterie, nepatrně vliv hráče – ruleta 4.Prožitky mimetické (změna sociální role) cizí role – dříve maškarní průvody, sportovec, fanda, brankář

315 Zvláštní druhy prožitků Archetyp cesty – Gilgameš, Odysseus – cestovní neklid, prožitek z přípravy a absolvování cesty Taneční prožitky – rituál k redukci úzkosti, současnost technoparty, primitivní nepřerušovaná monotonie, vliv na archaické složky psychiky, katarze pohybem, svoboda Moment dosažení – pocit úspěchu ? Lépe stav dosažení optimálního pohybu „ běží mi to“ Kohezivní prožitek - zážitek z týmové spolupráce

316 Tělesná zátěž jako zdroj kladných prožitků 1. Prožitky založené na individuální míře optimálního fyzického výkonu dobré umístění, vítězství prožitek umocňuje nízká tělesná zátěž – menší uspokojení z výkonu 2. Prožitky založené na dokonalém zvládnutí činnosti dlouhodobá technická příprava činnost s relativní snadností 3. Prožitek ze vzájemného soupeření družstev aspekt vzájemné kooperace 4. Sporty v přírodním prostředí vlastní zatížení a boj se silnějším elementem než člověk

317 Tělesná zátěž jako zdroj negativních prožitků Příčiny objektivní a subjektivní ovlivnění výkonu jinou osobou technická závada na materiálním vybavení pohyb na hranici vlastních možností nezodpovědné přecenění sil tendence dosáhnout „ adrenalin“ za každou cenu míra individuálních předpokladů – komerční rafting – zkušení prožitky kladné, nepřipravení strach čím problematičtější úroveň mobility v populaci, tím větší zájem o akční podívanou ( virtualizace pohyb. prožitku )

318 Charakteristika prožitku - trendy Prožitky jsou individuální vnitřní potřeby, vnějšímu pozorovateli jsou skryté Pro pochopení prožitku jiné osoby se s ní musíme identifikovat Prožitky mohou vytvářet z proudu prožívání vzájemně ohraničené jednotky Člověk se přibližuje smrti ( dnes vědecká disciplína ) nechce o ní vědět, chce se jí dotýkat – ambivalence Nutné nabídnout dětem škálu prožitkových pohybových aktivit aby nevyhledávaly jiné „nebezpečné zdroje“ Trend –nejintenzivnější prožitek v co nejkratším čase ( Páral)

319 Tendence vyhledávat mimořádné prožitky Sensation seeking tendency (SST) Sensation seeking je rys definovaný jako vyhledávání rozmanitých, nových, komplexních a intenzivních prožitků spolu se zkušeností a ochotou podstoupit fyzické, sociální, právní a finanční riziko kvůli této zkušenosti. Čtyři základní oblasti Vyhledávání napětí a dobrodružství (TAS – Thrill and Adventure Seeking – oblast sportu a fyzické činnosti Vyhledávání zkušeností – oblast smyslového vnímání Disinhibice – respektování právních a sociálních norem Vnímavost nudy – oblast rezistence vůči opakovaným podnětům

320 Sensation seeking tendency mezi osoby s mimořádnými nároky na prožitek - sportovci, saturace prožitkem drogově závislí, silná prožitkovost, nenajdou v běžném životě – závislost saturace u „normálních“ lidí saturace pomocí práce, nejšťastnější – prožijí svůj život, pokud práce neuspokojí, jiná řešení např. konzumní prožitek – prožitek si koupí a zkonzumuje

321 Sensation Seeking Tendency o – 40 bodů Tendence vyhledávat intenzivnější podněty a prožitky Nižší hodnota, vyhovuje klidnější život Vyšší hodnota, rizika, vzrušení Čím vyšší věk bodová hodnota nižší Nižší hodnota – úbytek sil, životní zkušenost Využití v praxi – v jaké skupině lidí se cítíte nejlépe klidný člověk, obtížný pobyt ve skupině rizikových osob pro partnerský vztah vhodné srovnatelné hodnoty přijatelná i vyšší hodnota u muže než u ženy

322 Vyhledávání napětí a dobrodružství Oblast sportu a fyzické činnosti touha zabývat se činnostmi s fyzickým úsilím rizikové aktivity, mezní činnostní situce outdoorové aktivity – lyžování, snowboarding, vodáctví, horská kola, horolezectví, survival technické sporty – parašutismus, potápění, motorismus úpolové sporty – box, duálové sporty sportovní hry – fotbal, hokej, emoční náboj – diváci, násilí výrazové sporty – krasobruslení, mod. gymnastika, synchronizované plavání etc.

323 Vyhledávání zkušeností Oblast smyslového vnímání hudba, umění, gastronomie umění – určitá míra vhledu, abstraktní umění vědecké bádání ve sportu – choreografie, hudební doprovod přírodní prostředí x umělé stěny, umělé kanály, běh mimo přírodu - ochuzení

324 Experiance Seeking bodů Tendence vyhledávat zkušenosti prostřednictvím mysli a smyslů Umění, cestování Seznámení s nekonformním životním stylem Prožitky prostřednictvím drog Vyšší hodnota – nebezpečí, konkrétní osoba chce vyzkoušet vše, včetně drog

325 Disinhibice oblast míry respektování právních a morálních norem právní riziko – činnosti na okraji právních norem finanční riziko – sázení, gamblerství sportovní zákroky na hranici pravidel – fair play negativní – zneužití moci, šikanování, terorizování

326 Disinhibition 0 – 10 bodů Tato oblast souvisí s morálními zábranami osobnosti nebo s tendencí o vlastní prosazení Nízké hodnocení, osoby poslušné, nechávají se řídit Vysoké hodnocení, sebevědomé, arogantní, nerespektují pravidla jednání s lidmi

327 Vnímavost nudy oblast rezistence vůči opakovaným podnětům rutinní práce nebo nudní lidé se zřejmými záměry netrpělivé reakce pokud nedochází ke změnám pozitivní – harmonické životní prostředí oblíbená hudba, film – vždy koncentrace sport – diváci – sláva, atraktivita, peníze sportovec – nekonečný, vyčerpávající trénink

328 Boredom Susceptibility Odolnost vůči opakovaným podnětům Nízké hodnoty – uchovávat tradiční postupy Vyšší hodnoty – osoba potřebuje časté změny 2 -5 hodnoty – aktivně zkvalitňují trvalé hodnoty

329 Literatura : 1. Kuban, J. (2001). Vytypování osob ohrožených prožitky z užívání drog pomocí Sensation SeekingScale. In. Prožitek v kontextu dnešní doby. Praha : UK. 2. Czikszentmihalyi, M. (1996). O štěstí a smyslu života. Praha : Lidové noviny. 3. Zuckerman, M. (1994). Behavioral Expressions and Biosocial Bases of Sensation Seeking. New York : Cambridge.

330 Otázky : 1. Pojem prožitek 2. Typologie pohybových prožitků. 3. Tělesná zátěž jako zdroj kladných prožitků 4. Tělesná zátěž jako zdroj záporných prožitků. 5. Sensation Seeking Tendency

331 Problematika dětských úrazů Nutnost snižování rizika dětských úrazů, společenská závažnost Dítě potřebuje dynamický pohyb Dissimulace –dítě zatajuje obtíže (mikrotraumata-později chronické) Důvody:1.strach z ošetření2.obava ze zákazu3. „hrdinství“ Příčiny –pořadí dospělí:2 osoba, klim. podmínky, výzbroj a výstroj děti.2 osoba, únava-faktor, který můžeme ovlivnit Znalost správného určení stupně únavy – povinnost Vazba na zdravotní stav a prostředí Pokud přesáhneme fyziologickou hranici – patologická únava, přetížení

332 Dělení únavy Podle převažujících znaků dělíme únavu do dvou velkých skupin, které se vzájemně prolínají 1.Únava fyzická 2.Únava psychická Vzájemně se ovlivňující funkce důležité v prevenci vzniku patologických projevů

333 Druhé dělení – detailní diferencování únavy jako procesu Únava fyziologická –v pravém smyslu slova Únava patologická – došlo k překročení prahu tolerance 1. ú. patologická akutně vzniklá – přetížení 2. ú. vzniklá chronickým přetěžováním – přetrénování Únava - stav, dochází k biologickým změnám, proto ubývání výkonnosti –dokonce ochranná úloha Při překročení fyziologické hranice –maladaptační proces v psychické oblasti – bariéra odporu Únava předstupeň organických poruch fyzických i psychických Nutné znát příznaky únavy

334 Projevy únavy 1.Snížení výkonnosti sestupnou řadou 2.Poruchy koordinace – nezvládnutí pohybu 3.Psychomotorické poruch –v pohybech 4.Změněné psychické reakce – zkratkovité jednání 5.Poruch mimického svalstva a drobných svalů ruky – třes 6.Poruchy řeči a řečových projevů –opakování slov, koktání 7.Změny v interpersonálních vztazích 8.Změny vnitřního prostředí organismu V průběhu cvičení(ihned po skončení) prostředky pro regeneraci Změna charakteru zatížení, změna prostředí, psychické působení, vodoléčba, úprava životosprávy

335 Faktory určující projevy únavy Chování a prožívání – vazba mezi psychikou a tělesnou činností, vliv motivace, CNS, prožitkovost, konstituce etc. Vnímání – je procesem přenosu podnětů a jeho prostřednictvím se realizuje výkon, emoce a rozum – racionálně citové kontinuum Rozhodování a reagování – pomalejší, vliv životosprávy, farmak, stresu etc. Hluk prostředí – vliv na psychiku Osvětlení – má odpovídat činnosti Teplota Životospráva a denní režim Nemocnost a úrazovost Trénovat hluk, teplotu, osvětlení, nutno zabránit vzniku patologické únavy, individuální hranice –měnit charakter cvičení

336 Patologická únava Přetížení, přepětí Každý jedinec si v průběhu fylogeneze i ontogeneze vytváří vlastní model vnějšího světa i preferenci hodnot – podle CNS i funkce jednotlivých systémů – cévního, svalového etc. Při práci nad danou kapacitu se zapíná automatická reakce, která je podle situace Adekvátní – optimální pro zvládnutí situace Zvýšená – kdy jsou reakce souměrně zrychleny Snížená – kdy jsou reakce souměrně sníženy Nekoordinované – některé mechanismy potlačeny, jiné maximální Sellye – pozitivní a negativní stres(rozvrací vnitřní prostředí) Neuroendokrinní systém – vyplavení antidiuretického hormonu- vasopresin, ischemizace ledvin, překrvení svalů a CNS etc.

337 Faktory snižující práh snášenlivosti a projevy přepětí Choroba, psychický stav –rozrušení, adaptace na tréninkové prostředí, životospráva, výzbroj a výstroj, prostředí – cizí a neznámé prostředí- nutnost adaptace, teplota prostředí, vlhkost, hluk. Projevy přepětí Slabost, kolaps, zvracení Bledost kůže a sliznic Pokles TK Zsinalost v obličeji a dušnost Bolesti v oblasti jater Tachykardie a nitkovitý puls, tlumené ozvy Svalové křeče a poruch termoregulace Proteinemie, psychické poruchy, ztráta vědomí

338 Terapeutické postupy při znacích přetrénování 1.Nevyřazovat jedince z PA – abstinenční příznaky 2.Využít komplementárních (protikladných) cvičení 3.Změníme režim 4.Pokud možné i životní prostředí 5. Změna tréninkové zátěže 6.Upravujeme stravování, přívod tekutin 7.Preferujeme pestrou stravu 8.Rehabilitace, vodoléčba, helioterapie 9.Farmaka pouze tam, kde příznaky nad fyziologickou mez 10. v prevenci respektujeme zákonitosti vývoje, postupné zatěžování 11.Princip důsledného doléčování, kompenzační cvičení

339 Reakce lidského těla na tělesnou zátěž POHYBOVÝ SYSTÉM – síla kostí a svalů, tloušťka kloubní chrupavky, hypertrofie svalů, počet buněk ve svalu, síla svalu, ATP-CP ve svalu, svalový myoglobin OBĚHOVÝ SYSTÉM – objem srdce, hustota kapilár srdce, tepová frekvence, VO2 max., koncentrace laktátu DÝCHACÍ SYSTÉM – plicní objem, minutová ventilace, dechová frekvence, difuzní kapacita

340 Pumpa života 5-6 l krve, 25 bilionů červených krvinek, 30 mil. bílé, krevní destičky, 3,5 l krevní plasmy – přeprava látek, hormonů, zplodin Hemoglobin obsahuje Fe, v plicích váže O2 = oxyhemoglobin – purpurová červená barva Myoglobin – dýchací pigment ve svalu, obsahuje Fe – přejímá O2 z hemoglobinu Srdce kolem 350g, 70 let milionů litrů krve Krevní oběh – hypertrofie LK

341 Adaptace oběhového systému na tělesnou zátěž Q = TF. Qs Q = minutový srdeční objem –klid 5l, práce 20-30l Qs= 75 ml, při práci 150 – 200ml VO2 max. – max. spotřeba O2 ml na 1 kg Kompenzační vasokonstrikce a vasodilatace –krev ze zásobáren – slezina, játra, plíce Anaerobní práh – mírná intenzita, stačí O2, větší poptávka při větší intenzitě –tento moment AP Kyselina mléčná – laktát O2 dluh nebude – střední I na začátku, delší doba v setrvalém stavu (baví se) na konci zmírňovat, přejít do chůze Krátká práce (děti spíš dlouhodobá) O2 dluh o néco větší než deficit – musí doplnit zásoby do venozní krve, myoglobinu – deficit je rychlejší než uklízení (dluh)

342 Dýchací systém při zatížení V = Vt. DF Vt = dechový objem DF = dechová frekvence – klid 16 V = minutová ventilace Vt klid = 0,5l při zátěži až 5l – závisí na vitální kapacitě plic Žádoucí je větší V = větší Vt nebo DF Ekonomičtější je větší Vt, protože větší DF část O2 na dýchací svaly Tedy nutné větší Vt a menší DF protože únava dýchacích svalů, menší podíl mrtvého prostoru ( = prostor v dýchací trubici, kde nedochází k výměně O2 a vzduchu EKONOMIKA V v závislosti na věku a zatížení – dospělí 10 – 90 l /min - těžký výkon - děti 10 let 52l/ min. - max. výkon

343 Funkční zkoušky Princip jakého výkonu je vyšetřovaný schopen změny tělesných funkcí po zatížení funkční zkouška laboratorní x výkon v terénu Nejznámější zkouška – TF po zatížení a návrat ke klidové hodnotě Nejstarší - návrat k výchozí hodnotě po 10 dřepech Krestovnikov TF a DF a TK v klidu, 60 poskoků 30 s-výška cm – měření hned a 1, 2, 3, 4 min. Velmi dobře:TF do 50% zrychlení, návrat do 3 min., TK do 3 min.

344 Funkční zkoušky STEP _ TEST Stupínek ( 50,45, 30 cm –mládež), podle metronomu 30 výstupů/min, střídání nohou, max doba 5 min., 3 30ti sekundové periody měření, Počty tepů ve3 30 s intervalech a délka cvičení v s. ( 5 min. = 300 s) Index zdatnosti =délka cvičení v s. x 100 součet 3 tepových period x 2 Nevýkonný - 80 Výborný - 140

345 Funkční zkoušky COOPERUV TEST Běh na 12 min., změří se uběhnuté metry a hodnotí se TF po 1,3, 5 min. Pro 13 let –slabý méně než 2092 m, vynikající nad 3000 m TEST W 170 Bicyklový ergometr, zatížení dávkujeme – sledujeme průběh !!! ne po zatížení u dětí 1/3 watu na 1 kg váhy po dobu 5 – 6 mjn. – měříme TF, EKG, VO2 max, přidáváme zátěž 2 W/1kg váhy – srovnáváme s tabulkami W170 – velikost výkonu ve watech při TF 170

346 POHYBOVÁ AKTIVITA JAKO PREVENCE CIVILIZAČNÍCH CHOROB Lépe vykonává PA jedinec s dobrou motivací Tělesná zdatnost, zdraví, kondice (zdraví není norma) Cvičení relaxační, protahovací, kondiční, formovací ale i psychická Hippokrates-všechny části těla mají funkci x dysfunkce, Galenos-denní režim a pohyb, JAK-život oheň, pohyb vzduch 1.Přiměřené a správné cvičení prodlužuje délku života 2.Pravidelné cvičení chrání před chorobami – snižuje riziko infarktu, pomáhá regulovat TK, snižuje bolesti pohybového systému – např. záda, optimální hmotnost, snižuje riziko aterosklerózy 3.Dlouhodobé cvičení a trénink – tělesná zdatnost, výkonnost, adaptace morfologická a funkční, superkompenzace

347 CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA A PA CNS – ústřední(mozek a mícha), periferní(mozkové, míšní a periferní dráhy Mozkový kmen(prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek, mezimozek)-pohybové reflexy, mozeček-počítač Svaly hladké(cévy, žlázy, žaludek)CNS a vegetativní spojení – rytmické stahování a ochabování myokard – hladké a kosterní – automacie Svaly příčně pruhované – kosterní(bílé, červená a obojetná vlákna) Izometrie, izotonie - kontrakce Pyramidový systém-laloky-prodloužená mícha-křížení pyramid-pohyby rychlé a přesné Extrapyramidový systém-pohyby hrubé, pomalé, tonické-vycházejí z jiných útvarů CNS Retikulární a limbický systém obr

348 CNS A NÁCVIK POHYBU-PODMÍNĚNÉ REFLEXY Cíl – vytvořit co nejvíce PR – automaticky, ekonomicky, bez úsilí 1.fáze- vzruchy z CNS motorickými drahami ke svalu, CNS napětí- iradiace, souhyby 2. fáze- činné ústředí v okolí útlumu – pohyb pod volní kontrolou CNS 3. fáze- vyvážení útlumu a podráždění, dokonalý PR- automatický Vytváření PR: v bdělém stavu v optimální dráždivosti v MK dominance-ne další podráždění(pro spolužáky) opravovat chyby PR je dočasné ale i trvalé spojení- plavání, rychlostní bariéra, fixuje se na celý život, ne silové a vytrvalostní schopnosti Rychlost, síla, vytrvalost, obratnost, pohyblivost

349 GLYKEMICKÝ INDEX - srovnání vlivu sacharidů na vzestup krevní glukózy z testované potraviny GI – popisuje druh sacharidů, který se nachází v konkrétní potravině a určuje jak tyto sacharidy ovlivní především zvýšení hladiny glukózy (inzulínu) MĚŘENÍ – podá se porce se standartním složením sacharidů (např.200g špaget – 50g sacharidů) v průběhu 2 hod. odebírání krve – 1 hod. po 15 min. 2. hod. po 30. min. a laboratorně se určuje hladina glukózy Složky stravy, které lze zařadit jen při fyzické aktivitě – před cvičením Bez cvičení dochází k zvyšování hmotnosti, cholesterolu GI pod 60 – např.mango, cola, bílé těstoviny, pod 70 – meloun, zmrzlina, hrozinky, pod 80-popcorn, bageta, vafle, pod 90-vařené boby, bílý chléb, pod 100-bramborová kaše, med, hranolky, nad 100 – pivo, černé pivo(150) Prof. MUDr K. Martiník(2008) Víte, co máte jíst?Garamon : Hr: Králové

350 Základem obezity je porucha energetické bilance organismu Neodpovídající ukládání E substrátů do tukových zásob např. obézní diabetik s vysokým cholesterolem umí lépe využít přijatou energii a pak ji i účinněji uložit. Základem je hyperinzulinie, která je přímo úměrná hladině inzulínu nejprve po jídle a potom i v klidové fázi mezi jídly. DÁLE Genetické faktory – 55 – 60 % Hladina klidového metabolismu- výdej v klidu nebo při spaní Postprandiální termogeneze – kolik E se spotřebuje na zpracování Pohybová aktivita – 20% Dieta – 10-12%

351 Změny krevního cukru(glykémie), inzulínu a nízkého ukládání E substrátů do tukových rezerv Inzulín – hormon – slinivka břišní – nedostatek cukrovka 1.Lidé nízká hmotnost – strava s vysokým GI Množství vyloučeného inzulínu nízké(po jídle), množství glukózy do tukových rezerv velmi nízké 2. Lidé s normální hmotností – vysoký GI Vyloučený inzulín v normě, proto i uložená glukóza v normě, lidé nemění hmotnost 3. Lidé s vysokou hmotností – vysoký GI Množství inzulínu po jídle velmi vysoké (genetické předpoklady, stres etc)1. rychlé uložení E substrátů v krvi před jídlem(vytvořených játry) do tukových rezerv 2. extrémní ukládání E substrátů přijatých stravou 3. Rychlý pokles inzulínu, vede k hladu, játra opět tvoří E substráty 4. V určité fázi nereagují játra na inzulínovou informaci a trvale produkují E substráty

352 JAK ZAČÍT S REDUKCÍ OBEZITY Individuálně zvýšená hladina metabolismu – po jídle s vysokým GI se nenormálně zvyšuje hladina inzulínu, proto 1.Po jídle inzulín vysoký ale i rychle klesá a vyvolává pocit hladu 2.Většina E se zpracuje před jídlem“vyčištění krevního řečiště“ před novým E substrátem 3.Strava s vysokým GI vyvolá hyperinzulinoménii jen u citlivých osob ( genetika) 4.Žádoucí jsou tyto změny :změna životního stylu - motivace klíčová chyba – vysoká E hladina – změnit GI potravin podle E obratu (fyziologické vyšetření) postupné zvýšení PA denní aerobní zátěž- nespalujeme jen E ale provádíme redistribuci krve z břišní oblasti ke svalům tvarování těla – posilování s vlastní vahou

353 CUKRY – TUKY – BÍLKOVINY CUKRY(GLYCIDY, UHLOHYDRÁTY) – zdroj E, jediná výživa pro mozek(25% glukózy) a erytrocity 1. rychlá E, 2. ukládání zásobního glykogenu v játrech (není rychlá potřeba) 3. nebo přeměna na triglyceridy – zásoby 4. extrémní stavy – na aminokyseliny TUKY (LIPIDY) –zdroj E, 1. pro vstřebávání se rozkládají na mastné kyseliny a glycerol 3. esenciální mastné kyseliny organismus neumí (linolová, linolenová, arachidonová) vliv na imunitu, vstřebávání v tenkém střevě pomocí žluči BÍLKOVINY – základní živiny, stavba, součást hormonů, enzymů, zdroj E mimořádně, každá molekula bílkovin z aminokyselin, za určitých okolností E z tuků i bílkovin Princip dělené stravy – v průběhu jednoho jídla nesmějí být konzumovány potraviny patřící do skupiny bílkovin a uhlohydrátů, bílkoviny musíme a uhlohydráty můžeme kombinovat s neutrálními potravinami – rychlejší trávení –brokolice, květák, špenát, okurky etc

354 Strečink a tělesná zátěž Obr. 153 – 170 – tělesná zátěž – opakování Anatomie a fyziologie strečinku Rozdělení svalů- kosterní, útrobní a srdeční Příčně pruhované se dělí – posturální a fázické Posturální – dobře trénovatelné ale tendence ke zkracování Fázické - špatně trénovatelné s tendencí ochabovat Posturální jsou antigravitační –jsou posilovány ať chceme či nechceme Malá pohybová aktivita, jednostranné zatěžování etc. - dysbalance

355 Svaly posturální, fázické a smíšené Svaly posturální – dvouhlavý sval stehenní, přímý sval stehenní, přitahovači stehna, sval bedrokyčlostehenní, trojhlavý sval lýtkový, velký prsní sval, zdvihač lopatky, trapézový sval, dvouhlavý sval pažní, čtyřhlavý bederní Hlavní svaly fázické – hýžďové svaly, vnitřní a vnější hlava čtyřhlavého svalu stehna, přední sval holenní, přímé a šikmé svaly břišní Strečink – protahování zkrácených posturálních svalů nebo preventivně bránit tomu aby ke zkrácení vůbec došlo Dobrá funkce pohybového systému závisí na : -posilování svalů fázických a posturálních -protahování svalů posturálních -Svalové napětí je řízeno reflexně –vřeténka – CNS – extrapyramidové dráhy zpět – protahování nesmí bolet !

356 Metodika strečinku Švihový pohyb – velký rozsah, snadno bolest, krátkodobé protažení, - využití v průpravné části u mladších, přežívá u starších učitelů Hmity v krajní poloze – opakované pohyby, menší rozsah, nevýhody –hranice pohyblivosti, mnoho opakování, využití – průpravná část speciální – balet etc. Pasivní cvičení – spolužák, informovanost, nevýhody – chybný odhad, využití – závěrečná část hodiny, rehabilitace Vedený pohyb – pomalý pohyb a krátká výdrž, mezi posilováním a protahováním – dynamický strečink, nevýhody – není cílem max. protažení, v průpravné nebo závěrečné části Cíle protahování – všeobecné rozcvičení, zvětšení rozsahu pohybu, optimální protažení, kompenzace svalové zátěže, psychické a fyzické uvolnění

357 Fáze a způsoby strečinku Fáze Fáze napínání – izometrická kontrakce, změna napětí – s. Fáze uvolnění – klidová poloha, přechod od napínání k protahování 2s Fáze natažení – nejdůležitější – natažení k pocitu bolesti, setrvání s Fáze extrémního natažení – ne do školní TV – drastický strečink Způsoby protahování Lehké protažení -10 – 20s, pokračující protahování, lehce a pomalu s, silné protahování – krajní poloha 5-10s, pasivní protahování, aktivní protahování – využití antagonistů

358 ZÁSADY PROTAHOVÁNÍ 1.Před cvičení zahřejeme svaly během 2.Cvičíme soustředěně, teplé oblečení, na podložce 3.Zpočátku jednoduché cviky prováděné lehkým strečinkem 4.Zvolna zaujímáme i rušíme protahovací polohu 5.Cvičíme do příjemné polohy 6.Cvičíme bez hmitů, plynulý pohyb 7.Dýcháme pravidelně, zvětšení protažení spojujeme s výdechem 8.Zkrácené a ztuhlé svaly protahujeme častěji a v různých polohách 9.Dlouhé svaly protahujeme do jejich podélné osy 10.Cvičíme pravidelně, nejméně 3x týdně


Stáhnout ppt "Psychologie tělesné výchovy a sportu. Vývojové základy psychologie sportu psychologická zdatnost selekčním vývojovým impulsem manifestace zdatnosti, cesta."

Podobné prezentace


Reklamy Google