Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mikroekonomie I Státní rozpočet Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mikroekonomie I Státní rozpočet Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)"— Transkript prezentace:

1 Mikroekonomie I Státní rozpočet Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)

2 Veřejné rozpočty a státní rozpočet

3 Do veřejných rozpočtů patří vedle státního rozpočtu také rozpočty obcí (místní rozpočty).

4 V posledním století se podíl veřejných výdajů ve všech zemích neustále zvyšoval. K hlavním důvodům patří rostoucí význam veřejných statků ve vyspělých společnostech a intenzivnější přerozdělování. Nezanedbatelnými příčinami jsou také tlaky zájmových skupin a bujení byrokracie.

5 Byrokracie a bujení státního rozpočtu

6 Byrokraté na rozdíl od politiků nejsou závislí na výsledcích voleb. Jsou do svých funkcí jmenováni, jsou považováni za apolitické odborníky a neodcházejí, když se změní vláda. Kvalitní státní správa je pro ekonomický růst právě tak důležitá jako efektivní soukromý sektor.

7 Avšak na rozdíl od soukromého sektoru se ve státní správě projevuje tendence, které říkáme bujení byrokracie.

8 William Niskanen „Byrokrat má své osobní cíle a zájmy, které jsou mu přirozeně bližší než zájmy daňového poplatníka.“

9 Byrokrat bojuje o zvětšování rozpočtu svého úřadu. Od velikosti jeho rozpočtu se odvíjí jeho vlastní vliv, prestiž i příjem.

10 Byrokraté mají nad politiky informační převahu. Tato informační převaha dává byrokratům velké šance v boji za zvětšování jejich rozpočtů. Politikové přicházejí a odcházejí, byrokraté zůstávají. Státní úřady mají monopol na svou činnost.

11 Existuje mnoho bariér působících proti tlaku byrokracie na expanzi veřejných rozpočtů. Především je to obava a nechuť vlády zvyšovat daně.

12 Zvyšování daní je nepopulárním krokem a politikové se obávají, že ztratí přízeň svých voličů, což ohrožuje jejich politickou kariéru. Další bariérou pro zvyšování státních výdajů je nezávislost centrální banky na vládě.

13 Vzniká mocná zájmová koalice byrokracie a zájmových skupin výrobců, obchodníků a profesních svazů. Od té pak vycházejí tlaky na zavádění různých programů financovaných ze státního rozpočtu.

14 Přerozdělování

15 K přerozdělování státního rozpočtu dochází hlavně dvěma kanály : prostřednictvím státních výdajů prostřednictvím státních výdajů prostřednictvím daňové soustavy prostřednictvím daňové soustavy Naše daňová soustava je progresivní.

16 Pokud je přerozdělování intenzívní, může značně oslabit motivace k pracovním výkonům a tím růst celé ekonomiky. Jsme společností. jejíž bohatství závisí v rozhodující míře na motivacích lidí k výkonům.

17 Přerozdělování není sociální politika. Sociální politika je pomocná ruka, kterou stát podává lidem nacházejícím se v obtížné životní situaci – musí mít podobu kvalifikovaných sociálních pracovníků a musí člověka motivovat k aktivní činnosti.

18 Daně, Šedá ekonomika a Lafferova křivka

19 Dalším důsledkem vysokých daní je vyhýbání se daním. Vysoké daně motivují lidi ke svépomocným činnostem, protože z nich nemusí platit daně.

20 Místo aby se lidé plně věnovali svým povoláním a ze svých příjmů kupovali služby specialistů, dělají si mnoho věcí sami, i když je dobře neumějí. To snižuje celkovou efektivnost ekonomiky a zpomaluje ekonomický růst.

21 Existují i nelegální způsoby vyhýbání se daním. Daňový únik je výnos, odhalení a potrestání je náklad. Čím větší je výnos z daňového úniku, tím větší riziko se vyplácí podstoupit.

22 Tak vzniká šedá ekonomika, sféra naturálních protislužeb a daňových úniků. Velikost šedé ekonomiky bude tím větší, čím vyšší budou daňové sazby. Nepříjemným důsledkem vysokého zdanění je únik kapitálu do zahraničí.

23 Vysoké daně mají negativní dopad na ekonomický růst, protože oslabují motivace lidí k pracovním výkonům, zvětšují daňové úniky a vyvolávají únik kapitálu ze země. Když míra zdanění roste, jsou přírůstky daňového výnosu státu stále menší.

24 Lafferova křivka míra zdanění (%) daňový výnos (mld. Kč)

25 Lafferova křivka ukazuje, že vztah mezi daňovým výnosem a mírou zdanění není lineární. S růstem míry zdanění roste daňový výnos státu stále méně.

26 Tendence k rozpočtovým schodkům

27 Jsou-li státní výdaje vyšší než státní příjmy, vzniká schodek státního rozpočtu.

28 Politikové jsou pod tlakem zvyšovat státní výdaje a zároveň se obávají zvyšovat daně. Proto jsme svědky chronické tendence státních rozpočtů ke schodkovosti. Téměř všechny země mají dnes schodkový státní rozpočet.

29 Rozměr rozpočtového schodku se často vyjadřuje jako podíl schodku na HDP dané země.

30 Politikové, kteří prosazují vyrovnaný státní rozpočet a odstranění nebo alespoň snížení rozpočtového schodku, patří k těm prozíravějším a odvážnějším. Politika snižování rozpočtového schodku je totiž nepopulární, protože vyžaduje buď snížení státních výdajů nebo zvýšení daní.

31 Rozpočtový schodek a vládní půjčky

32 Pro vládu je nesmírně snadné vypůjčovat si. Banky dají vždy přednost vládním dluhopisům před půjčkami soukromým firmám. Přitom je téměř jisté, že vláda utrácí na projekty které v budoucnu nic nevynesou.

33 Půjčování vládě je bez rizika. Kdyby vláda neměla peníze na splácení dluhů, může zvýšit daně. Tato snadnost vypůjčovat si je příčinou rozpočtových schodků. Každoroční rozpočtové schodky zvětšují státní dluh.

34 Rozpočtový schodek a efekt vytěsňování

35 Nabídka vládních dluhopisů je poptávka po zapůjčitelných fondech. Vláda „přetahuje“ zapůjčitelné fondy do svých rukou na úkor soukromých investorů, zvyšuje poptávku po zapůjčitelných fondech, a tím zvyšuje cenu zapůjčitelných fondů – úrokovou míru.

36 Zvýšení státních výdajů, financované prodejem vládních dluhopisů, vede ke snížení soukromých investic. Tomu se říká efekt vytěsňování.

37 Rozpočtový schodek a fikce „obědu zdarma“

38 Často slibovaným „obědem zdarma“ je : zvyšování státních výdajů bez současného zvýšení daní nebo snižování daní bez současného snižování státních výdajů.

39 „Oběd zdarma“ je fikce. Ekonomika se může pohybovat jen po hranici svých produkčních možností. Není možné mít více veřejných statků, aniž bychom se vzdali části soukromých statků. Stejně tak není možné mít více soukromých statků, aniž bychom se vzdali části veřejných statků.

40 Je to právě rozpočtový schodek, který vytváří onu fikci „obědu zdarma“. Je jedno, jestli stát pokryje své výdaje zvýšením daní nebo rozpočtovým schodkem. Výsledný efekt bude stejný – méně soukromých statků.

41 V případě, že vláda pokrývá růst svých výdajů půjčkami, je ovšem placení účtu za „oběd“ méně viditelné. Dochází k němu prostřednictvím efektu vytěsňování – státní výdaje vytěsňují investice a spotřebu, proto se bude vyrábět méně soukromých statků.

42 Placení „účtu za oběd“ 0 E H soukromé statky veřejné statky

43 V ekonomice, jejíž vláda si nemůže vypůjčovat v zahraničí, se množství veřejných statků může zvětšit jen na úkor soukromých statků. Ekonomika se posouvá z bodu E do bodu H.

44 Kdyby vlády musely krýt své výdaje daněmi, věděli by lidé dobře, že za každé zvětšení veřejných statků platí obětováním soukromých statků. Tyto úvahy vedly některé ekonomy k myšlence, že by měla být vyrovnanost státního rozpočtu zakotvena v ústavě.

45 O tom, že je tato myšlenka odvážná, svědčí to, že se zatím ani jedna země neodhodlala přijmout ústavní zákon o vyrovnaném státním rozpočtu.


Stáhnout ppt "Mikroekonomie I Státní rozpočet Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)"

Podobné prezentace


Reklamy Google