Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Dějiny pozemkových úprav. Pozemkové úpravy ve starověku  Nakládání s půdou počátky PÚ jsou společné s dějinami zeměměřictví, ve starém Egyptě první doklady.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Dějiny pozemkových úprav. Pozemkové úpravy ve starověku  Nakládání s půdou počátky PÚ jsou společné s dějinami zeměměřictví, ve starém Egyptě první doklady."— Transkript prezentace:

1 Dějiny pozemkových úprav

2 Pozemkové úpravy ve starověku  Nakládání s půdou počátky PÚ jsou společné s dějinami zeměměřictví, ve starém Egyptě první doklady o technickém uspořádání půdy jsou ze starověkého Říma v 5. stol.př.n.l. existovalo již propracované pozemkové právo a pozemková politika v 1. stol.n.l. byly sepsány traktáty o činnosti římských agrimensorů (zeměměřičů) Římem zabraná území se stávala majetkem římského státu asi 1/3 půdy byla zabrána a použita pro kolonizační účely (ager publicus)

3 zbytek zůstával původním obyvatelům na půdě zabrané pro vojenské účely (territorium legionis) bylo soukromé vlastnictví vyloučeno veškerá římská půda se dělila do 3. skupin: a) půda nezaměřená (přirozené hranice) b) půda zaměřená po vnějších hranicích ale nepřidělená c) půda vyměřená, rozdělená a přidělená osídlencům (ager) vyměřená a rozdělená půda byla: - přidělovaná osídlencům - rozdělovaná veteránům - pronajímaná - prodávaná do soukromého vlastnictví

4  Centuriace ve středu území zvolené dvě kolmé přímky (osy) od těchto os se území rozdělovalo na pravidelné čtverce (centurie) čtvercové pozemky se volily kvůli obdělávání rádlem 1 centurie = 50,5 arů – přidělena 1 centurii (100 mužů) mezi centuriemi veřejné cesty uvnitř centurií jen soukromé cesty 1 centurie = 100 heredia, 200 ingeri, 400 acvi v úvahu se brala i kvalita půdy zájemci uvnitř centurií byli losováni hranice se stabilizovaly mezníky nakonec se vyhotovil polohopisný plán (forma publica) s popisem, výměrou, jménem majitele, popisem cest, řek apod.

5 Centuriace Římský mezník

6 Fragment forma publica římské kolonie v Galii Měřický přístroj groma

7  Strigace, skamnace rozdělení území na obdélníky (poměr stran 1 : 2) striga – směr obdélníků sever – jih skamna – směr obdélníků západ – východ obdélníky mohly být přerušeny přes neplodnou půdu výměry stejné jako centurie

8 Stopy starověkého římského osídlení v dnešní Anglii

9 Zbytky centuriace v Itálii

10 Osídlování a rozdělování pozemků v Českých zemích v 6. – 7. stol. se začínají formovat novodobé Evropské národy (Český stát v 8. – 9. stol.) organizace zemědělství a hospodářství na větších územních celcích usazování obyvatelstva a rozvoj zemědělství – zemědělská kolonizace kolonizace – zúrodnění dosud neobdělávané půdy (v rámci stávajících vesnic, nebo vznik nových vsí)  kolonizace vnitřní – osídlování provádělo obyvatelstvo již usazené na určitém území – v českých zemích ukončena ve 12. – 14. stol.  kolonizace vnější (velká) – na území přicházely jiné národy ze sousedních zemí (u nás většinou z Německa) – dokončena v 15. – 17. stol.

11 Půdní fond Čech před velkou kolonizací

12 Kolonizační proudy v západní a střední Evropě

13 kolonizací byly pověřeni lokátoři s vlastníkem půdy měli uzavřenou smlouvu, ta obsahovala práva a povinnosti osídlenců i lokátora lokátor organizoval výstavbu osad hledal osadníky přiděloval a rozděloval půdu vybíral pachtovné tvar pozemků byl zpočátku také čtvercový postupem času se kolonizace dostávala do kopců a tvar pozemků se musel přizpůsobit vynález pluhu s odvalovou deskou umožnil změnit tvar pozemků rozměřování pozemků bylo primitivní – zemský provazec (42 loktů = 24,8 m)

14 Stabilizace hranic kamenné mezníky pro zabezpečení hranic panství – lomové body do 16. stol. byly hranice jen zvykové, obyčejové 1600 – schválen návrh místosudího Jakuba Menšíka – „ Meze a hranice jako součást zemského zřízení „ nejprve do přirozených hranic (stromy, dřevěné sloupy a kříže) vypalovány značky, letopočty, kříže, apod.) mezníky – pískovcové hranoly s vytesanými erby, znaky, letopočty svévolné odstraňování nebo přemísťování mezníků bylo považováno za zločin a krutě trestáno (na některých meznících bylo přímo vytesáno co provinilce čeká za trest)

15

16 Pozemkové reformy před raabizací - Koncem 17. stol. byla zemědělská půda rozdělena - K přesunům ještě došlo po 30 – leté válce (1618 – 1648), měnily se jen vlastnická práva, ne technická uspořádání - V 18. století se začaly projevovat nedostatky dělení půdy v minulých stoletích  Návrhy na dělení půdy v cizině – Hanoverský tajný rada Mahrenholz navrhuje rozdělení půdy na malé selské usedlosti (pacht na určitou dobu, ne dědičný) – v Holštýnsku hrabě Rantzau rozděluje na svých pozemcích půdu poddaným a po 20. letech podává písemnou zprávu o dobrých zkušenostech s novým hospodařením – v Prusku nové dělení a hospodaření založené na dědičném pachtu (nové osídlení, vzniklo 900 nových vsí)

17  Návrhy a dělení půdy v Rakousku - Petr Kašpar Světecký (1708 – 1788) – zeměměřič Třeboňského panství, autor odborných zeměměřických spisů Návrhy na rozdělení půdy: vztahují se na panství soukromá, ne komorní (státní) při rozdělování přihlíží ke kvalitě půdy, na málo jakostní půdě navrhuje rekultivace dvorcové nebo řadové osídlení – usedlost postavená na propachtované půdě nová branná soustava z popudu vojenské dvorské rady – zavést nová opatření pro zvýšení populace návrhy byly příliš pokrokové a zasahovaly razantně do vlastnických práv majitelů půdy, proto nebyly přijaty

18 Raabizace – „ Robot – Abolition – systém „ František Antonín Raab (1722 – 1783)- advokát a dvorní rada z Korutan, řídil práce se splavněním řek zabýval se rozvojem zemědělství – podal návrh Marii Terezii na robotní abolici (zrušení roboty) a dělení půdy velkostatků (abolitio = zrušení) byl jmenován vrchním ředitelem všech komorních a jezuitských statků - Proti připravované reformě se vyskytly řady námitek (ze stran vlastníků půdy i poddaných) - Císařský patent o provedení raabizace – vydán Marií Terezií K provádění prací byla vydána řada instrukcí a návodů

19 - Půdní fond byl rozdělován drobným uchazečům - Robota se převáděla na každoroční platby peněžní nebo naturální - Na soukromých panstvích se raabizace prováděla tam, kde byl souhlas vrchnosti a 2/3 poddaných - V Čechách bylo raabizováno 147 panství, na Moravě – raabizace byla pozastavena – zákaz další raabizace k Raabizace znamenala rozdělování nerentabilní zemědělské výroby na velkostatcích drobným zemědělcům – pachtýřům -Výměra propachtovaných pozemků byla max. 30 – 40 měřic, tj. cca 5,7 – 7,7 ha - Během raabizace docházelo ke kolonizaci, hlavně německé - V rámci polních měřických prací se prováděla i bonitace půdy - Během raabizace byly vyhotovovány raabizační mapy (1:2715)

20 Měřický operát - Raabizační polohopisné mapy - Brouillony – měřické náčrty Písemný operát - Geometrické tabely - Pozemkové knihy - Dominikální pozemková kniha - Rustikální pozemková kniha

21 Raabizace na území Čech

22 Raabova instrukce Raabizační mapa Mokré 1779

23 Raabizační mapa Svojkovice 1779Kopie rabizační mapy

24 Brouillon – měřický náčrt

25 Geometrické tabely panství Zbiroh

26 Jednotlivé stránky raabizační pozemkové knihy

27 Pozemkové úpravy v 19. století - K novým PÚ mohlo dojít po roce 1848, po zrušení poddanství a roboty byl vydán patent který stanovil vlastníky půdy ty, kteří ji zrovna mají v držení (status que ante) „ všichni poddaní bez rozdílu se stávají vlastníky půdy kterou drží a všechna břemena a dávky a služby na půdě po vrchnosti váznoucí se zrušují“ - Uspořádání pozemků zůstalo stejné – tvar, hranice, situační poloha - Rozptýlenost pozemků dále narůstala – rozdrobením mezi dědice, odprodávání částí pozemků apod. - To vedlo ke snižování zemědělské výroby

28 1856 – 1883 – mimoúřední (dobrovolné) scelování pozemků - Do roku 1883 hovoříme o konsolidaci - Konsolidace – dobrovolná vzájemná výměna jednotlivých pozemků mezi jejich majiteli. Měla být odstaněna nepřístupnost pozemků, tzn. rekonstrukci cestní sítě - Dobrovolné scelení v Moravské obci Záhlinice (1856 – 58) - Důvodem byly špatné zkušenosti z hospodaření na rozptýlených pozemcích nevhodných tvarů a částečně i nepřístupných - Organizátor – František Skopalík – starosta Záhlinic % souhlas vlastníků půdy - Všechny přípravné a projekční práce byly provedeny na již existujícím měřickém a písemném operátu stabilního katastru - Náhradní pozemky byly (až na vyjímky) přidělovány losem - Do roku 1883 bylo na Moravě sceleno 16 obcí

29 Faksimile losu číslo 2 Katastrální mapa Záhlinic před a po scelení

30 Úřední scelování v R –U v Českých zemích 1883 – PÚ po roce 1883 – Komasace (scelování) -Komasace je scelování pozemků patřících jednotlivým majitelům, tj. výměna jejich dosavadních pozemků za náhradní pozemky které jsou prosty závad, jsou v téže hodnotě a ceně jako pozemky původní a doplněné zřízením nutných společných zařízení (cesty, příkopy, melior.) byl vydán říšský rámcový zákon o scelování hospodářských pozemků a pozemkových úpravách - Přijat byl pouze Moravským zemským sněmem (1884) a Slezkým sněmem (1888) - V Čechách přijat nebyl, proto až do roku 1940 mohlo být scelování prováděno jen na základě dobrovolnosti a nemohly využívat řady výhod (princip majority, hrazení výloh, apod.) - V Čechách byly sceleny jen dvě obce (Červený Újezd, Lhota u Lomnice nad Lužnicí)

31 Scelení v Červeném Újezdě v letech

32 Agrární reformy v letech 1918 – Období 1. pozemkové reformy – uskutečněna podle 3. zákonů: Zákon č. 215 / 1919 Sb. – Zákon záborový - měly být zabrány pozemky velkostatků nad 150 ha (bez pastvin) nebo 250 ha (včetně pastvin a lesů). Dotčeno mělo být 3,6 mil. ha, tj. 26% rozlohy státu, dotklo se 1,8 mil. Ha Zákon č. 81 / 1920 Sb. – Zákon přídělový - stanovil zásady přidělování pozemků ha bylo v rámci drobného přídělu (1 – 1,5 ha) rozděleno drobným a středním rolníkům ha – převážně lesů – přešlo do majetku státu ha – ponecháno ve zbytkových statcích Zákon č. 329 / 1920 Sb. – Zákon náhradový - zásady pro výpočet náhrad za zabrané pozemky

33 - K zajištění pozemkové reformy byl zřízen Úřad pozemkový, který podléhal ministerské radě a předseda byl jmenován presidentem republiky - Reforma nebyla dokončena

34 Druhá etapa scelování půdy 1940 – Nařízení o rozšíření Moravských zemských zákonů o Úpravách pozemkové držby (z roku 1884) na území celého protektorátu Č. a M. - Platnost legislativy z roku 1883 skončila v roce V platnost vstoupil zákon č. 47/1948 Sb. O některých hospodářsko – technických úpravách pozemků - Začátek nové éry vývoje pozemkových úprav

35 Druhá pozemková reforma – přídělové řízení ( 1945 – 1954) - Další rozvoj zemědělství byl zásadně ovlivněn politickými změnami po II. světové válce odsun občanů německé národnosti (v letech 1945 – 46 odsunuto 2,5 mil. obyvatel, 120 tisíc mohlo zůstat) zabrání majetku zrádců a kolaborantů území ČSR od konce II. sv. války připadlo do sféry vlivu Sovětského svazu, orientace směrem na východ rostl vliv KSČ, ve volbách v roce 1946 zvítězila (40%) zpočátku pozvolné prosazování vlivu politiky KSČ, po nastoupilo razantní cestu zlikvidovány velkostatky, oslabena instituce soukromého vlastnictví k půdě, vytvořeny předpoklady pro kolektivizaci venkova

36 - Dekret č. 5/1945 Sb. O národní správě – do zemědělského a lesního majetku byli dosazováni národní správci (do 50 ha – MNV; do 100 ha – ONV; nad 100 ha – KNV) - Dekret č. 12/1945 Sb. O konfiskaci a urychleném rozdělení zeměděl- ského majetku Němců, Maďarů i zrádců a nepřátel Českého i Slovenského národa – příděly podléhaly řadě omezením (do 13 ha) konfiskovanou půdu spravoval Národní pozemkový fond - Zákon č. 90/1947 Sb. – O provedení knihovního pořádku – snaha o úpravu právních poměrů k přiděleným majetkům. V roce 1950 byl přijat nový občanský zákoník který zrušil platnost intabulačního principu – přídělové listiny, kupní smlouvy a další se přestaly zapisovat do pozemkových knih – počátek chaosu v evidenci vlastnických vztahů Prosazování politiky KSČ na vesnici pomáhaly další zákony:

37 - K prosazování politiky KSČ na venkově pomáhaly další zákony:  Zákon 126/1946 Sb. – O úpravě zemědělských pachtovních poměrů - omezování nakládacích práv k půdě  Zákon 55/1947 Sb. – O pomoci rolníků při uskutečňování zemědělského výrobního plánu – řízení zemědělské výroby  Zákon 142/1947 Sb. – O revizi I. pozemkové reformy, do záboru byla zahrnuta veškerá půda nad 50ha (včetně církevní)  Zákon 46/1948 Sb. – O nové pozemkové reformě – půda patří těm, kdo na ní pracují - omezení výměry na jednoho hospodařícího zemědělce 50 ha - zabraná půda měla sloužit přídělům - Přídělové řízení ve vysídleném pohraničí mělo zajistit rovné podmínky a osídlení hospodářství i celých obcí

38 - Scelování v pohraničí podle vyhlášky MZ č :  rolnickými komisemi byl vypracován přídělový plán který obsahoval: - výkaz vykoupené půdy - grafický přídělový plán – řešily nové uspořádání v rámci stávajících cest a vodotečí, výměry se určovaly planimetricky s povolenou trojnásobnou odchylkou, úroveň plánů byla nevalná - písemný návrh přídělu - seznam služebností - výkaz změn - Od roku 1949 – nástup období intenzivní kolektivizace - snaha zvětšit výrobní celky a potlačit soukromé hospodaření - formální dobrovolnost

39 -Zákony pro podporu zemědělského družstevnictví:  zákon 69/1949 Sb. – O JZD  Vzorové stanovy JZD (č. 40/1953)  zákon 49/1959 Sb. – O JZD  zákon 122/1975 Sb. – O zemědělském družstevnictví -Společné znaky těchto zákonů:  povinnost sdružit pozemky a odevzdat do vlastnictví družstva ostatní výrobní prostředky  vůči těm kteří nevstoupili byly přijaty restriktivní právní předpisy  zemědělské organizace dostaly rozsáhlá práva k nakládání se zemědělským majetkem  právo užívací bylo nadřazeno právu vlastnickému

40 Zákon 47/1948 Sb. – O některých technicko – hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon) - Nahradil předchozí zemské zákony - Respektoval právní zvyklosti a osobní vlastnictví - Scelovací řízení probíhalo ve 3. etapách: 1. řízení předběžné – organizační přípravy, stanovení obvodu, zatřídění pozemků, vyložení plánu, řešení námitek 2. řízení hlavní – vypracování a provedení projektu, vyjádření vlastníků k náhradám, scelovací plán, odevzdání náhradních pozemků, kontrola a provedení scelení 3. řízení závěrečné – sestavení podkladů, založení pozemkové knihy a pozemkového katastru, opatření k ukončení prací - Ustanoveny komise pro THÚP pod ministerstvem zemědělství - Velký důraz na řešení nároků na náhradní pozemky

41 -Velké snahy o omezení zákona - V okrese Č.B. bylo sceleno 21 k.ú. (etapa náhrad nebyla nikdy dokončena) - Politické rozhodnutí o přeměně zemědělství na kolektivní velkovýrobní formy -Přejmenování na HTÚP (hospodářsko – technické úpravy pozemků) – důraz na otázky hospodářství před technickým řešením - V roce 1955 byl zákon zrušen

42 Združstevňování -V roce 1949 se přešlo k jednosektorové ekonomice - Cílem měla být racionalizace a úspory pracovních sil - V zemědělství nedošlo ke znárodnění půdy, ale změnilo se užívání - Vlastnická práva byla až za uživatelskými - Vznikala převážně družstva III. a IV. typu se společnou rostlinou a živočišnou výrobou - První družstva vznikala v letech 1949 – 52 zpočátku dobrovolně později i násilím (v roce 1952 hospodařila družstva na 45% zem.půdy) - V letech 1953 – 54 se mnohá družstva rozpadla (výměra orné půdy klesla o ha) - Zemědělská výroba se stabilizovala od počátku 60 – tých let

43 Pozemkové úpravy v letech 1950 – 1989 Probíhaly ve 3. fázích a souvisely se strategií přebudování zemědělství na velkovýrobu socialistické formy. Později byla ještě vynuceně doplněna 4. fáze.  přípravná fáze  konsolidační fáze  fáze komplexního přetváření  korekční fáze

44  Fáze přípravná - V letech 1950 – 1960, členská a půdní základna nebyla dosud ustálená a často se měnila - Prováděly se jednouché projekty HTÚP - Jednoduché způsoby scelování půdy v rámci stávající cestní sítě, vodohospodářských zařízení a trvalých hranic - Soukromí zemědělci dostávali náhradní pozemky - JHTÚP se stávaly nástrojem perzekucí soukromě hospodařících rolníků s cílem přinutit je ke vstupu do JZD - Pro projektování byly MZ vydány příručky

45 - Zhodnocení přípravné fáze:. Těžké morální a ekonomické újmy jednotlivým zemědělcům. Vznikl zárodek budoucího ohrožení zemědělské krajiny (do půdních celků byly zahrnuty meze, roztroušená zeleň, remízky, polní sady). Jako pozitivní lze hodnotit rychlé odstranění nevýhodného uspořádání půdního fondu

46  Fáze konsolidační - Od počátku 60-tých let do roku Družstva i státní statky jsou ustálené - Dochází ke slučování malých družstev ve větší celky - Zpracování souhrnných projektů HTÚP (SHTÚP) - Začíná se uplatňovat heslo: „zprůmyslnění zem. výroby a přiblížení se vesnice městu“ - Vznikaly větší celky a reorganizace společných zařízení - Preferovány jsou jen ta opatření která vedou ke zvýšení zemědělské produkce - Jsou odstraňovány překážky uvnitř celků (meze, lesíky, větrolamy, remízky)

47 - Buduje se velkoplošné odvodnění - Podporovány jsou projekty podporující vznik velkých pozemků a zvýšení zornění - V polovině 70 – tých let dochází ke změně v organizaci zem. výroby - Nastává éra koncentrace, specializace a kooperace (zvětšování výměr, soustředění hospodářských zvířat) - Zavádění monokultur na rozsáhlých výměrách

48  Fáze komplexního přetváření - Začíná po roce 1974 (s dokončením se počítalo v půlce devadesátých let) - Mělo dojít ke konečnému přetvoření krajiny - Projekty souhrnných pozemkových úprav (SPÚ) - Zpracování podle metodiky vydané MZ - Řešená problematika byla stejná jako u SHTÚP - Během realizace se začíná projevovat katastrofální eroze - Krajina se stává neprůchodnou (mizí poslední zbytky zeleně, koncentrace hospodářských zvířat způsobují těžko zvládnutelné problémy)

49  Korekční fáze - Zaměřena na řešení škodlivých následků existujícího stavu, nikoliv na příčiny - V posledních projektech byla věnována větší pozornost otázkám životního prostředí - Souhrnné projekty PÚ byly posledním druhem soc. projektů které se rozporuplně, a z hlediska ekologie a životního prostředí tragicky, podílely na vytváření současné zemědělské krajiny

50  Pozemkové úpravy od roku – zákon č. 284/1991 Sb. O pozemkových úpravách a pozemkových úřadech definuje: „ Pozemkovými úpravami se uspořádají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se pozemkovými úpravami vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability“.

51 - Základní účel pozemkových úprav tedy je:. Vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek. Zajištění celospolečenských požadavků na tvorbu a ochranu krajiny a životního prostředí - Zásadní roli při plánování a provádění PÚ hrají pozemkové úřady. Vykonávají tyto činnosti:. Činnost podle zákona č. 229/1991 Sb. – Restituční zákon řešení úprav vlastnických vztahů k půdě. Rozhodování a organizování PÚ. Zajištění vytyčení pozemků a vyhotovení GP. Koordinace mezi orgány územního plánování a tvorbou a ochranou životního prostředí a krajiny

52 . Předložení listin KÚ k zápisů změn vlastnických vztahů. Poskytování údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ). Zabezpečení a uložení dokumentace o PÚ - Organizace pozemkových úřadů: Ministerstvo zemědělství ↓ Ústřední pozemkový úřad (Praha) ↓ Pozemkové úřady (správní úřady s územní působností (77))

53 - Ústřední pozemkový úřad vykonává tyto činnosti:. řídí pozemkové úřady. zajišťuje výzkum, rozvoj a vzdělání v oboru PÚ. uděluje úřední oprávnění. odvolací orgán proti rozhodnutí pozemkových úřadů. s MMR zabezpečuje územní plánování velkých celků - Pozemkové úřady vykonávají tyto funkce:. rozhodují o PÚ a organizují jejich provádění. zajišťují vytyčení pozemků a vyhotovení GP. koordinují součinnost s orgány územního plánování. předkládají listiny příslušnému KÚ. soustřeďují a poskytují informace o PÚ

54 . Zajišťují změny v BPEJ. Hradí náklady spojené s PÚ. Spolupracují s ÚPÚř při udělování úředních oprávnění. Vyjadřují se k zamýšlenému využití pozemků -BPEJ – pětimístný číselný kód pro objektivní oceňování půdy (z 1990) vycházející z dřívějšího průzkumu půd 1 – příslušnost ke klimatickému regionu 2- 3 – příslušnost k hlavní půdní jednotce 4 – kombinace svažitosti a expozice ke světovým stranám 5 – kombinace hloubky a skeletovitosti půdních profilů. V ČR existuje 1817 BPEJ

55 Formy pozemkových úprav  Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) - sledují možnost urychleného vytvoření ucelených hospodářských jednotek a vyčlenění pozemků pro soukr. hospodaření kdy se pro ně rozhodne jeden, nebo menší část vlastníků (výměra zem. půdy menší než ½ k.ú.) - rekonstrukce nebo upřesnění přídělů podle prezidentských dekretů nebo zákonů z let 1945 – 48 - předností je urychlené vytváření půdně ucelených hospodářských jednotek pro soukromé zemědělce

56 - určování výměr i vytyčování se dělá jednoduchými metodami - u přidělených pozemků nedochází k výměně vlastnických práv (provizorium), v dalších etapách mohou být opět vyměněny - uživatel pozemku je povinen platit vlastníkovi nájem - doba platnosti je omezena - po celou dobu hospodaření žijí zemědělci v právní nejistotě

57  Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) - komplexní prostorové a funkční uspořádání pozemků a vlastnických práv k nim - řešení vodohospodářských a dopravních poměrů - opatření na ochranu životního prostředí - protierozní ochrana, systémy ekologické stability - vazby na investiční výstavbu, programy obnovy vesnice - splňují všechny požadavky na PÚ - vychází z podrobné analýzy stavu krajiny, životního prostředí, potřeb obce a požadavky orgánů a organizací - řešení v rámci celého katastrálního území

58 - vydávané pozemky (velikost, cena, vzdálenost) vychází z přesné bilance celého území - určení výměr i vytyčení je provedeno přesnými metodami - vlastnictví je vyřešeno definitivně - na podkladě výsledků PÚ je provedena obnova katastrál. operátu, nový písemný operát a postupně nová digitální katastrální mapa

59 Stručný průběh pozemkových úprav  Účastníci řízení o PÚ a) vlastníci pozemků b) vlastníci pozemků jejichž vlastnická práva mohou být mohou být dotčena c) stavebník pokud jsou PÚ vyvolány stavební činností d) obce  Postup řízení o PÚ 1. Zahájení řízení – zahajuje pozemkový úřad - na návrh některého z účastníků - z vlastního podnětu

60 2. Úvodní jednání - PÚř svolá účastníky, seznámí je s cílem, určí obvod PÚ a formu provádění PÚ - zvolí se sbor zástupců. spolupracují při zpracování návrhu PÚ. posuzuje návrhy variant a návrh společných zařízení. vyjadřuje se k podaným připomínkám. odsouhlasuje návrh PÚ. spolupracuje při realizaci PÚ 3. Návrh pozemkových úprav - odborné zpracování zajistí PÚř - zpracovatelé musí mít oprávnění k projektování PÚ

61 - základním podkladem je soupis nároků vlastníků a ceny původních pozemků - navržené scelené pozemky musí odpovídat původním pozemkům výměrou, kvalitou (tj. cenou a vzdáleností) - rozdíl v ceně nesmí překročit bez souhlasu 3% ceny - rozdíl ve vzdálenosti nesmí překročit 20% 4. Rozhodování o PÚ - projednávaný návrh je vystaven k veřejnému nahlédnutí - závěrečné ústní jednání s účastníky a orgány - PÚř vydá rozhodnutí o schválení pozemkových úprav pokud souhlasí vlastníci alespoň 2/3 výměry půdy

62 5. Realizace návrhu PÚ - PÚř zabezpečí vytyčení nového uspořádání pozemků a jejich označení v terénu  Náklady na pozemkové úpravy 1. z prostředků státu - vypracování návrhu - identifikace parcel - vytyčení pozemků a vyhotovení GP - náklady na zpřístupnění pozemků - náklady na ochranu a obnovu krajiny 2. z prostředků účastníka - u PÚ prováděných v důsledku stavební činnosti

63 ukončené výměny vlastnických právzapsány v KN počethapočetha Průběh jednoduchých pozemkových úprav v ČR k (JPÚ) zahájené (rozpracované) početha

64 ukončené výměny vlastnických právzapsáno v KNzahájené (rozpracované) počethapočethapočetha Pelhřimov ,854564, ,854564, ,6 8 Písek ,6 8 Plzeň jih Plzeň město Plzeň sever Přerov ,33943, ,33943, ,3 7429,0 7 Příbram ,593972, ,593972, , ,7 3 Strakonice Tábor , , Tachov , ,45499,9 ČR ČR Komplexní pozemkové úpravy v ČR k

65 Právní předpisy pro pozemkové úpravy  Zákon o půdě - 229/1991 Sb. – o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku  Zákon o pozemkových úpravách - 139/2002 Sb. – o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Vyhláška 545/2002 Sb. – o postupu při provádění PÚ a náležitostech návrhu PÚ. Vyhláška 327/1998 Sb. – stanoví charakteristiku BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci

66  Katastrální zákon - 344/1992 Sb. – o katastru nemovitostí České republiky. Vyhláška č. 26/2007 Sb. – o provádění zákona o katastru - 265/1992 Sb. – o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem - 359/1992 Sb. – o zeměměřických a katastrálních orgánech  Zákon o oceňování majetku - 151/1997 Sb. – o oceňování majetku. Vyhláška 540/2002 Sb. – o provádění zákona o oceňování. Vyhláška 456/2005 Sb. – seznam k.ú. s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků. Vyhláška 327/1998 Sb. – charakteristika BPEJ


Stáhnout ppt "Dějiny pozemkových úprav. Pozemkové úpravy ve starověku  Nakládání s půdou počátky PÚ jsou společné s dějinami zeměměřictví, ve starém Egyptě první doklady."

Podobné prezentace


Reklamy Google