Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013 PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013 PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta."— Transkript prezentace:

1 Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013 PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení

2 STÁŘÍ ?

3 OD KDY MŮŽE BÝT ČLOVĚK POVAŽOVÁN ZA STARÉHO? jedinec může prokazovat pokles výkonnosti v určité oblasti, zatímco výkon v jiné oblasti stoupá, příp. je stabilizovaný někteří lidé si zachovávají svěžest a duševní i tělesnou zdatnost do vysokého věku, zatímco jiní vykazují známky stárnutí velmi brzy ČLOVĚK JE STARÝ, KDYŽ HO SPOLEČNOST, DO KTERÉ NÁLEŽÍ, ZA STARÉHO POVAŽUJE.

4 INDIVIDUÁLNÍ FAKTORY SPOLEČENSKÉ FAKTORY CHRONOLOGICKÝ PSYCHOLOGICKÝ VĚK SOCIÁLNÍBIOLOGICKÝ

5 VĚK 60 let20 let Průběh života – tradiční pohled V N O K Ý

6 VĚK 60 let20 let Průběh života – reálný pohled V Ý K O N

7 ČLENĚNÍ DOSPĚLOSTI POSTPUBESCENCE 15 – 29 let ADULTIUM30 – 44 let STŘEDNÍ VĚK45 – 59 let RANÉ STÁŘÍ60 – 74 let SÉNIUM75 – 89 let DLOUHOVĚKOST90 a výše JINÉ DĚLENÍ (sociologie) PRVNÍ VĚK: růst, vývoj, vzdělávání DRUHÝ VĚK: produktivní sociálně, pracovně i biologicky TŘETÍ VĚK: postproduktivní, pokles zdatnosti, odpočinek, soběstačnost, aktivita ČTVRTÝ VĚK: fáze závislosti, nesoběstačnost

8 ŽIVOTNÍ FÁZE: přicházejí jedna po druhé, nebo se odehrávají paralelně??? VZDĚLÁNÍ A PRAXE PRÁCE RODINA, VOLNÝ ČAS, PŘÁTELÉ VZDĚLÁNÍ A PRAXE PRÁCE DŮCHOD VĚK DŮCHOD RODINA, VOLNÝ ČAS, PŘÁTELÉ

9 Senioři (65+) tvoří 16,2 % populace Za 30 let bude v seniorském věku třetina obyvatel ČR Od roku 1997 dochází ke zvyšování rozdílu mezí počtem jedinců 60+ a dětskou složkou populace Potenciální problémy: ekonomické, politické, sociální, kulturní… Skoro polovina obyvatelstva pohlíží na stárnutí populace jako na zásadní problém (mezigenerační solidarita) Senioři chápáni jako homogenní skupina, která bývá stigmatizována celou řadou negativních stereotypů. DEMOGRAFICKÁ SITUACE V ČR

10

11

12

13 V roce 2011 žilo v ČR 119,000 ovdovělých mužů. Ve stejnou dobu žilo v ČR 628,000 ovdovělých žen.

14  Kontinuální zlepšování kvality života seniorů  Ve vyspělých zemích vlastní spotřebitelé nad 50 let až 75 % národního bohatství a realizují cca 50 % všech nákupů zboží střednědobého a dlouhodobého charakteru  V oblasti služeb rapidně narůstá počet aktivit a výrobků, určených exkluzivně pro tuto cílovou skupinu  Každá další generace vykazuje vyšší vzdělanostní a profesní úroveň i vyšší míru funkční gramotnosti v porovnání s generací předcházející  Jednou z oblastí, kde můžeme vzrůstající zájem o problematiku seniorů zaznamenat asi nezřetelněji, je sféra edukačních aktivit Výzvy a příležitosti

15 Celoživotní učení důraz kladen na aktivitu jedince rozmanitost prostředků a metod zásadní změna pojetí vzdělávání - jediný propojený celek význam učení mimo rámec vzdělávací soustavy prostoupení učení, práce a života jedince

16 VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ

17 MOCI UMĚT CHTÍT SENIOŘI SE UČIT MOHOU, ALE NEMUSEJÍ!!

18 SENIOŘI, KTERÉ ZNÁME ZE SVÝCH AKCÍ, NETVOŘÍ REPREZENTATIVNÍ VZOREK STARŠÍ POPULACE!!

19 CelkemMužiŽeny Věk ,120,919,4 Věk ,44,76,1 Starobní důchodci5,83,47,2 (Zdroj: Vzdělávání dospělých v České republice, 2013) Účast na neformálním vzdělávání (v %)

20 Účast ve vzdělávání a učení dle věku 20 Zdroj: ČSÚ, 2013

21 Soukromě orientované neformální vzdělávání  Zájmové vzdělávání  Celková účast (18 – 69 let): 8,8%  Delší trvání Účast dle ekonomického postavení: Pracující 8% Nezaměstnaní 7% Studenti 26,8% Důchodci 4,7% v invalidním důchodu 4,2% na rodičovské dovolené/v domácnosti 11,0% Zdroj. ČSÚ, 2013 Obory

22 dospělí se nejraději učí vně institucí, ale v současné době díky dynamickému rozmachu vzdělávacích aktivit (hlavně podnikových) organizované výuky přibylo až 70 % dospělých se chce učit autonomně

23 MOTIVY ÚČASTI SENIORŮ NA EDUKAČNÍCH AKTIVITÁCH smysl života, perspektiva naplnění volného času saturace vlastního zájmu kompenzace aktivizace, udržování kognitivních funkcí sociální kontakty posílení identity, důstojnosti, sebeúcty prožitek úspěchu …

24 Na schopnost učit se působí následující osobnostní dispozice: Paměť Vůle k učení Motivace Kapacita intelektu Lehkost nebo obtížnost učení Trvanlivost učení

25 Bez poklesu nebo s možností dalšího růstu s postupujícím věkem - paměť pro jednoduché materiály - profesní paměť - paměť pro tóny - slovní zásoba - všeobecná informovanost S určitým poklesem - motorická rychlost - senzomotorická koordinace - tradiční školní učivo - analogické usuzování S nejvýraznějším poklesem - výbavnost nových materiálů - učení se symbolům - vštípivost čísel a bezesmyslných slabik Vztah mezi věkem a vybranými schopnostmi Zdroj: Hartl, 1999

26 ! MOZEK SE CHOVÁ JAKO SVAL ! Pokud je trénován, podává vyšší výkon. Pokud leniví, pak na výkonu ztrácí.

27 AKTIVNÍ STÁRNUTÍ EK. Towards a Europe of All Ages, 1999: Aktivní stárnutí je životní strategií ochrany fyzického a psychického zdraví v závislosti na stárnutí jedinců. Jejím cílem není pouze delší pracovní aktivita, ale především kombinace prvků produktivního stárnutí se silným důrazem na kvalitu života a psychickou a fyzickou pohodu.

28 Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zaměstnaný člověk nemá čas. André Maurois francouzský spisovatel

29 Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017:  zajištění a ochrana lidských práv starších osob (10 opatření)  celoživotní učení (13 opatření)  zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění (25 opatření)  dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce (17 opatření)  kvalitní prostředí pro život seniorů (20 opatření)  zdravé stárnutí (14 opatření)  péče o nejkřehčí seniorů s omezenou soběstačností (15 opatření)

30 INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Univerzity třetího věku Univerzity volného času Akademie třetího věku kluby seniorů, kluby aktivního stárnutí kulturní domy knihovny muzea, galerie komerční vzdělávací instituce …

31 KNIHOVNY POZITIVANEGATIVA  Tradice  Zázemí  Dostupnost  Začlenění do komunity  Serióznost  Neziskový charakter  Nadšení  Vytvořené sítě  …  Amatérismus  Nesystémovost, nekoncepčnost  Nedostatek financí  Udržitelnost (vytvoření komunity)  Nevhodné prostory a vybavení  Nedostatek vhodných lektorů  Podléhání trendům  Malá propagace  Nedostačující evaluace  Zpochybňována role knihoven jako vzdělávacích institucí  Diagnostika cílových skupin  Přecenění vlastních možností  …

32 VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ NEBO VZDĚLÁVÁNÍ PRO SENIORY ???

33 přístupnost staveb: užívání staveb, možnost volného pohybu, odstraňování bariér, zabránění vzniku nových dopravní přístupnost: bezbariérovost, dostupnost, jízdní řády, signalizační a informační prostředky přístupnost informací: dostupnost, povědomí, digitalizace, srozumitelnost prostorová organizace: místa na odpočinek, opory, protiskluzové a stabilizační prvky, prahy, vzdálenost (max m bez zastávky), schody,úzké dveře, nízký nábytek smyslové podněty: intenzita osvětlení, hlasitost výkladu, přiměřená velikost, kontrast a grafika materiálů didaktické aspekty: přiměřenost a přínosnost obsahu, kvalita lektora, čas konání, technické zabezpeční

34

35 Příklady prostorových požadavků snadného pohybu

36 NEDOSTATEČNĚ UMÍSTĚNÉ ZÁBRADLÍ

37

38

39 Děkuji vám za pozornost !


Stáhnout ppt "Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013 PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta."

Podobné prezentace


Reklamy Google